CS78192A3 - Shock absorber - Google Patents

Description

Tlumič rázů

Oblast_techniky

Vynález se týká tlumiče rázů podle předvýznakové čás-ti patentového nároku 1.

Dosavadní - stav _ í:®

Je již známý tlumič rázů, jehož tlumení, případně tlumicí sílu je možné regulovat prostřednictvím elektromagne-ticky ovladatelného ventilového ústrojí. Toto ventilovéústrojí má ovládací těleso, které je možné prostřednictvímpřestavovací síly přestavovat proti sedlu ventilu. Podlevelikosti přestavovací síly se vytváří tlak v přitékajícímtlakovém médiu a tím se reguluje velikost tlumení, tedytlumicí síla tlumiče rázů* U tohoto známého tlumiče rázů je ovládáno ventilovétěleso prostřednictvím tlaku, vytvářeného ovládacím těle-sem. Těleso ventilu je ovládáno jednak tlakem přiškrcova-ným ovládacím tělesem a jednak pružným elementem, kterýna něj působí ve směru uzavírání. Vzhledem k tomuto pruž-nému elementu je nutný minimální tlak, aby bylo možnéotevřít průtok proudění. Z funkčních důvodů nemůže býtpružný element vytvořen neomezeně slabý. V důsledku tohonelze sílu tlumení známých tlumičů rázů libovolně zmenšit*

Podstata_vynálezu

Uvedené nevýhody se odstraňují tlumičem rázů podle vynálezu, jehož podstata je uvedena ve význakové částipatentového náraku 1. Další výhodná řešení jsou uvedenav dalších patentových nárocích.

Ve srovnání se známými provedeními má tlumič rázůpodle vynálezu tu výhodu, že tlumicí sílu tlumiče rázůlze do značné míry zmenšit.

Opatření, která jsou uvedena v dalších patentovýchnárocích představují další výhodná vytvoření a umožňujízdokonalení tlumiče rázů podle patentového nároku 1.

Dosažitelná, minimální tlumicí síla tlumiče rázů jes výhodou nezávislá na pružném elementu, který působí natěleso ventilu ve směru uzavírání. Přehled_obrázků_na_výkresech

Vynález je v dalším podrobněji vysvětlen na příkla-dech provedení ve spojení s výkresovou částí.

Na obr. 1 a 2 je znázorněn vždy jeden výhodný příkladprovedení tlumiče rázů. Příklady provedení_vynálezu

Tlumič rázů podle vynálezu může mít více různých pro-vedení, přičemž následně jsou jako příklady popsána dvěmožná různá provedení. U příkladu provedení, který je znázorněn na obr, 1,má tlumič rázů válec 4 s válcovou pláštovou trubkou 5, 3 která je znázorněna jen ve svém úseku a která má dvě ne-zakreslené čelní strany. Jedna čelní strana je upevněnanapříklad na nosiči kola, který není na výkrese znázorněn,nebo na nástavbě vozidla, která není rovněž znázorněna. Z druhé čelní strany plástové trubky 5 vyčnívá pístnice 8»Od pístnice 8 je znázorněn jen jeden konec. Pístnice 8 jeprostřednictvím tohoto konce spojena se stupňovitým vál-covým pístem 10 a svým druhým, neznázorněným koncem jepřikloubena na nosiči kol nebo na nástavbě vozidla. Píst10 klouže přes vložený vodicí kroužek 14 po vnitřní plás-tové ploše plástové trubky 5 v axiálním směru. Vodicí kroužek 14 plní současně úkol těsnění.

Vnitřní prostor plástové trubky 5 je rozdělen pístem10 na první pracovní prostor 21 a na druhý pracovní pros-tor 22. Na výkrese je upraven první pracovní prostor 21pod a druhý pracovní prostor 22 nad pístem 10. V pístu 10 je integrováno regulovatelné ventilovéústrojí 24. Ventilové ústrojí 24 řídí tlumicí sílu tlumičerázů.

Ventilové ústrojí 24 sestává v podstatě z tělesa 25s prvním ventilem 27, se druhým ventilem 28, s prvním prů-točným spojením 31, se druhým průtočným spojením 32 a sezúžením 34. Zúžení 34 je vytvořeno například jako průtoč-ná clona. Obě průtočná spojení 31, 32 spojují oba pracov-ní prostory 21, 22. První průtočné spojení 31 v podstatěprochází prvním ventilem 27 a druhé průtočné spojení 32prochází druhým ventilem 28. Proud tlakového média, kte-rý se vyměňuje mezi oběma pracovními prostory 21, 22, jedělen do dílčích proudů. První dílčí proud protéká prvnímprůtočným spojením 31 a druhý dílčí proud protéká druhým 4 průtočným spojením 32. První ventil 27 sestává v podsta-tě z magnetové cívky 36, z ovládacího tělesa 40, z prvnítlakové přípojky 41 a z druhé tlakové přípojky 42. U zná-zorněného příkladu provedení je ovládací těleso 40 slože-no z pístu 43, kotvy 44 a kolíku 45. Kolík 45 spojuje píst43 s kotvou 44. Píst 43, kotva 44 a kolík 45 mohou býtbuď pevně navzájem spojeny nebo mohou být na sobě volněuloženy. Ovládací těleso 40 však také může být napříkladvytvořeno z jednoho kusu.

Druhý ventil 28 má v podstatě vnitřní těleso 46 ven-tilu, na tělese 25 upravené sedlo 47 ventilu, vnější tě-leso 49 ventilu, otvor 50 ventilu nebo více otvorů 50 ven-tilu, první tlakovou komoru 51, druhou tlakovou komoru 52,tlakový prostor 54, vnitřní pružný element 56 a vnějšípružný element 57. Jak vnitřní pružný element 56, tak ivnější pružný element 57 jsou upraveny v tlakovém prosto-ru 54. Vnější těleso 49 ventilu je uspořádáno posuvně vevývrtu 60 tělesa 25. Toto vnější těleso 49 ventilu mátrubkový tvar a je opatřeno podélným vývrtem 61 a stěnou62. Vnitřní těleso 46 ventilu je vedeno posuvně uvnitř po-délného vývrtu 61. Vnitřní pružný element 56 může působitna vnitřní těleso 46 ventilu a tím zatlačuje čelní stranu63 vnitřního tělesa 46 ventilu, která je přivrácená k sed-lu 47 ventilu, ve směru k sedlu 47 ventilu. Vnější pružnýelement 57 může tlačit v axiálním směru na vnější těleso49 ventilu pro přitlačování čelní strany 65 stěny 62 vněj-šího tělesa 49 ventilu na osazení 66 vývrtu 60. Ve stěně67 vnitřního tělesa 46 ventilu jsou upraveny otvory _5_0ventilu. Spojení mezi první tlakovou komorou 51 a druhoutlakovou komorou 52 se může vytvářet nejen prostřednictvímotvorů 50 ventilu, nýbrž podle polohy vnitřního tělesa 46ventilu také mezi čelní stranou 63 a sedlem 47 ventilu.

Spojení prostřednictvím otvorů 50 ventilu je vždy více ne-bo méně otevřeno podle relativní polohy vnějšího tělesa49 ventilu vzhledem k vnitřnímu tělesu 46 ventilu.

První průtočné spojení 31 vede skrz obě tlakové pří-pojky 41, 42 prvního ventilu 27 a rozděluje se v* podstatědo čtyř kanálů 71, 72, 73, Z£· První kanál 71 vede z prv-ního pracovního prostoru 21 k zúžení 34. V prvním kanálu71 je mezi prvním praoovním prostorem 21 a mezi zúžením34 upraven první zpětný ventil 81,. Tento první zpětný ven-til 81 je uspořádán tak, že tlakové médium může prouditjen z prvního praovního prostoru 21 ve směru k zúžení 34,avšak nikoli v opačném směru. Od zúžení 34 vede prvníprůtočné spojení 31 dále do tlakového prostoru 54« Tlako-vý prostor 54 jen funkčně spojen s první tlakovou přípoj-kou 41 prvního ventilu 27. Podle polohy ovládacího tělesa40 se vytváří větší nebo menší spojení mezi první tlakovoupřípojkou 41 a mezi druhou tlakovou přípojkou 42. Od dru-hé tlakové přípojky 42 vede druhý kanál 72 do druhého pra-covního prostoru 22. Mezi druhou tlakovou přípojkou 42 amezi druhým pracovním prostorem 22 je ve druhém kanálu 72uspořádán druhý zpětný ventil 82. Tento druhý zpětný ven-til 82 je zamontován tak, že tlakové médium může prouditze druhé tlakové přípojky 42 do druhého pracovního prosto-ru 22, avšak v opačném směru je spoj pro tlakové médiumuzavřen. Třetí kanál 73 vede ze druhého praeevního pros-toru 22 k zúžení 34, které je tvořeno průtočnou clonou.

Ve třetím kanálu 73 je mezi druhým pracovním prostorem22 a mezi zúžením 34 zamontován třetí zpětný ventil 83«Tento třetí zpětný ventil 83 je upraven tak, že tlakovémédium může proudit z druhého pracovního prostoru 22 vesměru k zúžení 34, avšak spoj v opačném směru je uzavřen. 6

První kanál 71 a třetí kanál 73 se sdružují na výtokovéstraně prvního zpětného ventilu 81 a třetího zpětného ven-tilu 83 do kanálu 77. Kanál 77 vede k zúžení 34. Odtudprochází do tlakového prostoru 54. Od druhé tlakové pří-pojky 42 vede čtvrtý kanál 74 do prvního pracovního pros-toru 21. Ve čtvrtém kanálu 74 je upraven čtvrtý *zpětnýventil 84, který umožňuje průtok tlakového média jen zdruhé tlakové přípojky 42 čtvrtým kanálem 74 do prvníhopracovního prostoru 21. Ve směru proudění jsou před druhýmzpětným ventilem 82 a čtvrtým zpětným ventilem 84 druhýkanál 72 a čtvrtý kanál 74 částečně svedeny do společnéhokanálu a jsou spojeny s druhou tlakovou přípojkou 42. Těleso 25 má vrtání 86. Ovládací těleso 40 je v těle-se 25 uloženo axiálně posuvně. Píst 43 ovládacího tělesa40 je veden ve vrtání 86. Na tělese 25 je upraven doraz 88.Ovládací těleso 40 má čelní stranu 90, radiálně upravenéodstupňování 92 a radiálně upravené odstupňování 94. Mag-netická síla magnetové cívky 36 působí na kotvu 44 a tími na ovládací těleso 40, čímž se snaží ovládat ovládacítěleso 40 proti dorazu 88. Čelní strana 90 je přivrácenák první tlakové přípojce 41 a působí na ni tlak, který pa-nuje v první tlakové přípojce 41. Zbývající část ovládací-ho tělesa 40 je obklopena tlakem, který panuje ve druhétlakové přípojce 42. Spojovací vývrt 96 zabezpečuje, žena obě radiálně upravená odstupňování 92. 94 působí tlakdruhé tlakové přípojky 42. Vůle 98 mezi kolíkem 45 a tě-lesem 25, případně mezi kotvou 44 a tělesem 25 umožňujevyrovnání tlaků v oblasti kolíku 45 a kotvy 44. V oblastidruhé tlakové přípojky 42 je uspořádána pružina 100. Pru-žina 100 působí na jedné straně na těleso 25 a na druhéstraně na ovládací těleso 40, přičemž se snaží nadzdvih- 7 nout ovládací těleso 40 od dorazu 88.

Ovládací těleso 40 je v oblasti své čelní strany 90opatřeno kuželovou špičkou, a to tak, že část této kuželové špičky může zasahovat do oblasti první tlakové přípoj-ky 41, čímž utěsňuje doraz 88 v oblasti své kuželové špičky tuto první tlakovou přípojku 41. Čelní strana 90 odpo-vídá činné ploše pro hydraulickou sílu ve směru otevíráníMagnetická síla magnetové cívky 36 působí na kotvu 44 atím i na ovládací těleso 40 ve směru k dorazu 88, to zna-mená, ve směru uzavírání. Magnetická síla magnetové cívky36 proti síle pružiny 100 vytváří nastavovací sílu 102.Pokud je magnetická síla větší než síla pružiny 100, po-tom působí nastavovací síla 102 ve směru uzavírání. Pokudje magnetická síla menší než síla pružiny 100, působí na-stavovací síla 102 ve směru otevírání prvního průtočnéhospojení 31. Na výkrese je nastavovací síla 102 vyznačenašipkou ve směru pro ten případ, kdy je magnetická sílavětší než síla pružiny 100. Čím větší je nastavovací sí-la 102, tím silněji je ovládací těleso 40 přitlačovánove směru k dorazu 88. Podle polohy ovládacího tělesa 40vzhledem k dorazu 88 je více nebo méně otevřeno spojenímezi první tlakovou přípojkou 41 a druhou tlakovou pří-pojkou 42. Tlak v první tlakové přípojce 41 působí naovládací těleso 40 ve směru otevírání. Čelní plocha odstupňování 92 je přivrácená k dorazu88 a čelní plocha odstupňování 94 je od dorazu 88 odvrá-cena. Píst 43 je v oblasti mezi odstupňováními 92, 94 uložen ve vrtání 86 s malou vůlí. Vyrovnání tlaku, kterýpůsobí po obou stranách odstupňování 92, 94, se v podsta-tě uskutečňuje jen prostřednictvím spojovacího vývrtu 96. 8

Pokud vznikne tlakový rozdíl mezi tlakem v prvnímpracovním prostoru 21 a mezi tlakem ve druhém pracovnímprostoru 22, snaží se tlakové médium dostat z prvního pracovního prostoru 21 do druhého pracovního prostoru 22 ne-bo opačně prostřednictvím ventilového ústrojí 24. Takovýtlakový rozdíl může vzniknout například při rela*tivnímpohybu mezi pístem 10 a plástovou trubkou 5»

Pokud je tlak v prvním pracovním prostoru 21 většínež ve druhém pracovním prostoru 22, snaží se tlakové mé-dium proniknout prvním kanálem 71 přes první zpětný ven-til 81 a zúžení 34 k první tlakové přípojce 41. Tím sevytváří v první tlakové přípojce 41 tlak, který působína čelní stranu 90 ovládacího tělesa 40. Pokud je tímvyvolaná síla větší než nastavovací síla 102, nadzdvihnese ovládací těleso 40 nad odstupňování 92, vytvářejícísedlo ventilu, a tlakové médium může protékat dále dodruhé tlakové přípojky 42, odkud proudí druhým kanálem72 a přes druhý zpětný ventil 82 do druhého pracovníhoprostoru 22. Pokud je tlak ve druhém pracovním prostoru22 větší než v prvním pracovním prostoru 21, snaží se tlakové médium proudit třetím kanálem 73 přes třetí zpětnýventil o3 a skrz zúžení 34 k první tlakové přípojce 41.Tlak v první tlakové přípojce 41 vytváří také v tomto přípádě sílu, která působí proti nastavovací síle 102 a kte-rá se snaží nadzdvihnout ovládací těleso 40 od dorazu 88.Pokud je tato síla větší než nastavovací síla 102, můžeproudit tlakové médium z první tlakové přípojky 41 dodruhé tlakové přípojky 42 a odtud čtvrtým kanálem 74 apřes čtvrtý zpětný ventil 84 do prvního prapovního pros-toru 21.

Nezávisle na tom, zda je tlak v prvním pracovním 9 prostoru 21 větší než tlak ve druhém pracovním prostoru22 nebo zda je tlak ve druhém pracovním prostoru 22 vět-ší než v prvním praoovním prostoru 21,, a tlakové médiumproudí z prvního pracovního prostoru 21 prvním kanálem71 a druhým kanálem 72 do druhého pracovního prostoru 22nebo zda proudí ze druhého pracovního prostoru 22 třetímkanálem 73 a čtvrtým kanálem 74 do prvního pracovního prostoru 21, protéká v obou případech v oblasti ventilu 27z první tlakové přípojky 41 kolem ovládacího tělesa 40a dorazem 88 do druhé tlakové přípojky 42. To je způsobe-no čtyřmi zpětnými ventily 81, 82, 83, 84, které tak slou-ží pro vyrovnání prvního dílčího proudu tlakového médiav oblasti prvního ventilu 27.

První tlaková přípojka 41 je spojena s tlakovým pros-torem 54. Tak panuje v tlakovém prostoru 54 vždy stejnýtlak jako v první tlakové přípojce 41. Tlak v tlakovémprostoru 54 působí v axiálním směru na vnitřní těleso 46ventilu pro přitlačování tohoto vnitřního tělesa 46 ven-tilu jeho čelní stranou 63 na sedlo 47 ventilu. Tlak v tlakovém prostoru 54 však také působí na stěnu 62, to zname-ná v axiálním směru na tu Čelní plochu 93 vnějšího tělesa49 ventilu, která je protilehlá k čelní straně 65, a sna-ží se zatlačit čelní stranu 65 vnějšího tělesa 49 ventiluproti osazení 66.

Druhé průtočné spojení 32 spojuje přes druhý ventil28 první pracovní prostor 21 a druhý pracovní prostor 22a dělí se do více úseků· Vycházeje z prvního pracovníhoprostoru 21,přichází nejprve první tlaková komora 51, po-tom druhá tlaková komora 52, která potom vede do druhéhopracovního prostoru 22. První tlaková komora 51 je spoje- 10 na s prvním pracovním prostorem 21. Tím působí tlak vprvním pracovním prostoru 21 na vnitrní těleso 46 ventilev axiálním směru a snaží se nadzdvihnout toto vnitrní tě-leso 46 ventilu nad sedlo 47 ventilu. Síla tlaku v prvnímpracovním prostoru 21 směřuje proti síle vnitrního pružnéhoelementu 56 a proti síle tlaku v tlakovém prostoru 54.

Ve druhé tlakové komoře 52 panuje stejný tlak jakove druhém pracovním prostoru 22. Tlak ve druhé tlakové ko-moře 52 působí na čelní stranu 65 vnějšího tělesa 49 ven-tilu v axiálním směru a snaží se nadzdvihnout vnější tě-leso 49 ventilu nad osazení 66. Síla tlaku ve druhé tlako-vé komoře 52 na vnější těleso 49 ventilu směřuje proti sí-le vnějšího pružného elementu 57 a proti síle tlaku v tla-kovém prostoru 54 na čelní plochu 93 vnějšího tělesa 49ventilu.

Aby se umožnil průtok tlakového média druhým průtoč-ným spojením 32 přes druhý ventil 28 z prvního pracovní-ho prostoru 21 do druhého pracovního prostoru 22, musíbýt síla, to je velikost tlaku v první tlakové komoře 51nejméně stejně velká jako síla tlaku v tlakovém prostoru54 na vnitřní těleso 46 ventilu plus síla vnitřního pruž·?ného elementu 56. Aby mohlo tlakové médium protékat zedruhého pracovního prostoru 22 skrz druhé průtočné spoje-ni 32 a tím i ze druhé tlakové komory 52 skrz druhý ven-til 28, skrz otvor 50 ventilu a skrz první tlakovou pří-pojku 41 do prvního pracovního prostoru 21, musí být sí-la, to je velikost tlaku ve druhé tlakové komoře 52 načelní stranu 65 vnějšího tělesa 49 ventilu nejméně stej-ně velká, jako síla, to je velikost tlaku na čelní plo-chu 93 vnějšího tělesa 49 ventilu v tlakovém prostoru 54 11 plus síla vnějšího pružného elementu 57. To znamená, žetlakové médium při proudění druhým průtočným spojením 32musí překonávat nejméně sílu vnitřního pružného elementu56, případně vnějšího pružného elementu 57. Protože nenímožné vnitřní pružný element 56 a vnější pružný element57 vytvořit libovolně slabý, není možné nastavovat pro-střednictvím druhého průtočného spojení 32 libovolně ma-lé tlumicí síly, a to ani tehdy, pokud se vysoce snížítlak v tlakovém prostoru 54. Z kanálu 77 odbočuje další kanál 104, který vede dooblasti vrtání 86. Prostřednictvím tohoto dalšího kanálu104 se vytváří přídavný průtočný spoj 106 pro tlakové mé-dium, které se vyměňuje mezi prvním pracovním prostorem21 a druhým pracovním prostorem 22. Ve vyústění dalšíhokanálu 104 do vrtání 86 je upraven otvor 110. Tento otvor110 je možné otevírat, případně uzavírat prostřednictvímpístu 43. Přídavný průtočný spoj 106 vede z prvního pra-covního prostoru 21 skrz první kanál 71, případně z dru-hého pracovního prostoru 22 skrz třetí kanál 73, potomskrz další kanál 104 do vrtání 86 a odtud skrz druhou tla-kovou přípojku 42 a potom skrz druhý kanál 72 do druhéhopracovního prostoru 22, případně skrz čtvrtý kanál 74 doprvního pracovního prostoru 21. Podle polohy ovládacíhotělesa 40, případně pístu 43 je přídavný průtočný spoj106 uzavřen nebo otevřen.

Tlumič rázů podle vynálezu s ventilovým ústrojím 24může pracovat dvěma způsoby. Pokud jsou požadovány většítlumicí síly, je otvor 110 uzavřen ovládacím tělesem 40.Pokud jsou požadovány menší tlumicí síly, nadzdvihne seovládací těleso 40 relativně daleko nad doraz 88 a otvor 12 110 je nejméně zčásti otevřen.

Pro větší tlumicí síly je přídavný průtočný spoj 106uzavřen a tlumič rázů pracuje tak, jak je to podrobně po-psáno v EF-A-364 757. Proto je možné v tomto případě od-kázat na uvedený spis. V něm uvedené platí stejně pro tlu-mič rázů podle této přihlášky. Ovládací těleso 40 má ta-kové rozměry, že při větší nastavovací síle 102 je otvor110 uzavřen pístem 43.

Pokud se požadují menší tlumicí síly, s^íží se sílamagnetu magnetové cívky 36 do té míry, že pružina 100.případně tlak v první tlakové přípojce 41 může nadzdvih-nout ovládací těleso od dorazu 88 do té míry, aby se ales-poň částečně otevřel také otvor 110 přídavného průtočnéhospoje 106.

Pokud by nebyl přídavný průtočný spoj 106 k dispozi-ci, muselo by i při požadovaných menších tlumicích silách,to znamená také při malé nastavovací síle 102, tlakovémédium, které se vyměňuje mezi prvním pracovním prostorem21 a mezi druhým pracovním prostorem 22 proudit v podsta-tě· přes druhé průtočné spojení 32 druhého ventilu 28, pro-tože, zejména vzhledem k zúžení 34, může prvním průtočnýmspojením 31 proudit jen zanedbatelně malý podíl proudutlakového média. Dílčí proud, který proudí prvním průtoč-ným spojením 31, je jen velmi malý a slouží jen pro na-stavování druhého ventilu 28. Se zřetelem na tlumicí sílulze dílčí proud, který proudí prvním průtočným spojením31, v podstatě zcela zanedbat. Jak již bylo v předchá-zejícím vysvětleno, je pro otevření druhého průtočnéhospojení 32 potřebný minimální tlak. Proto by nebylo, pokud 13 by nebyl k dispozici přídavný průtočný spoj 106, možnélibovolné zmenšení tlumicí sily, U tlumiče rázů podle vynálezu s přídavným průtočným spojem 106 lze snížením nastavovací síly 102 otevřít pří- « dávný průtočný spoj 106, čímž se zajistí, že při dosta-tečných rozměrech tohoto přídavného průtočného spoje 106lze dosáhnout také mimořádně malých tlumicích sil. Pro-tože při větších tlumicích silách je přídavný průtočnýspoj 106 uzavřen, lze přídavný průtočný spoj 106 bez po-tíží vytvořit téměř s libovolně velkými rozměry.

Na obr. 2 je znázorněn další, výhodný příklad prove-dení tlumiče rázů.

Na všech obrázcích jsou shodné nebo shodně působícíčásti opatřeny stejnými vztahovými znaky. Druhý příkladprovedení je vytvořen do značné míry shodně jako prvnípříklad provedení, až na odchylky, které jsou uvedenyv dalším. Jednotlivé detaily obou příkladů provedení lzenavzájem kombinovat.

Na obr. 2 je mezi odstupňováními 92, 94 upravenakruhová drážka 112. Kanál 114 vyústuje jednak do vrtání86 a jednak bez škrticího místa přímo do druhého pracovní-ho prostoru 22. Otvor 110 je upraven na vyústění kanálu114 do vrtání 86. Další kanál 115 vyústuje na jedné stranědo prvního pracovního prostoru 21 a na druhé straně dovrtání 86. Ani v dalším kanálu 115 se neuskutečňuje žád-né přiškrcení tlakového média. Kruhová drážka 112 je upra-vena tak, že vyústění dalšího kanálu 115 do vrtání 86 seuskutečňuje vždy v oblasti kruhové drážky 112, a to ne- 14 závisle na poloze pístu 43. Vyústění kanálu 114 do vrtání v 86 se uskutečňuje prostorově tak, že při větší nastavova-cí síle 102 je otvor 110 uzavřen pístem 43 a při menší na-stavovací síle 102 je otvor 110 nejméně částečně otevřen·Přídavný průtočný spoj 106 obsahuje kanál 114 a další ka-nál 115. Prostřednictvím přídavného průtočného spoje 106je spojen první pracovní prostor 21 s druhým pracovnímprostorem 22.

Také u druhého příkladu provedení zabezpečuje spojo-vací vývrt 96 vyrovnání tlaků mezi oběma odstupňováními92. 94, přičemž tlak v kruhové drážce 112 nemá praktickyžádný vliv na ovládací sílu ovládacího tělesa 40.

Také u druhého příkladu provedení je při větší nasta-vovací síle 102, to znamená při požadované větší tlumicísíle, přídavný průtočný spoj 106 uzavřen a tlumič rázů iv tomto případě pracuje tak, jak je to popsáno vEP-A-364 757. Při menší nastavovací síle 102, to znamenápři požadované malé tlumicí síle, je ovládací těleso 40nadzdviženo tak daleko od dorazu 88, že otvor 110 v pří-davném průtočném spoji 106 je nejméně částečně otevřen atlakové médium může téměř bez škrcení vratně proudit meziprvním pracovním prostorem 21 a druhým pracovním prosto-rem 22, což umožňuje výhodně dosáhnout velmi malé, téměřzanedbatelné tlumicí síly. U prvního a u druhého příkladu provedení je minimál-ně dosažitelná tlumicí síla nezávislá na druhém ventilu 28,to znamená, že je zejména nezávislá na vnitřním pružnémelementu 56 a vnějším pružném elementu 57. U druhého pří-kladu provedení podle obr. 2 je íninimálně dosažitelná tlu- - 15 micí síla navíc také ještě nezávisíš na zpětných venti-lech 81, 82, 83, 84»

Zvláštní výhoda u druhého příkladu provedení spočíváv tom, že v uvolnitelném přídavném průtočném spoji 106není upraveno žádné pružinou předepjaté uzavírací těleso,jehož předpínací sílu by muselo překonávat tlakové médium.U prvního příkladu provedení jsou v průběhu přídavnéhoprůtočného spoje 106 upraveny jen zpětné ventily 81, 82,83, 84 s uzavíracími tělesy. Protože předpětí pružin zpět-ných ventilů 81, 82, 83, 84 je normálně podstatně menšínež předpětí pružin vnitřního těleaa 46 ventilu a vnější-ho tělesa 49 ventilu, je možné prostřednictvím uvolněnípřídavného průtočného spoje 106 i u prvního příkladu pro-vedení zřetelně snížit tlumicí sílu. Při nastavených velkých tlumicích silách je tlumicísíla určena nastavovací silou 102, protože pokud je tlakna čelní straně 90 ovládacího tělesa 40 větší než nastavo-vací síla 102. otevře se první ventil 27, takže tlak v tla-kovém prostoru 54 nemůže dále vzrůstat, čímž se může otev-řít také druhý ventil 28 do té míry, že tlumicí síla máprávě požadovanou hodnotu, a to do značné míry nezávislenapříklad na relativní rychlosti mezi pláštovou trubkou 5a pístem 10. ale také nezávisle na viskozitě tlakového mé-dia. Maximální tlumicí síla je dána maximálně vytvořitelnounastavovací silou 102 a nemůže být ani v nepříznivém pří-padě překročena. V oblasti malých tlumicích sil je tlumicí síla určo-vána přiškrcením tlakového média v oblasti přídavného prů-točného spoje 106. Protože je možné volit přídavný průtoč- - 16 ný spoj 106 téměř libovolně velký, je také možné dosáhnouttéměř libovolně malých tlumicích sil.

Zvláště malé tlumicí síly jsou požadovány v podstatěpři malých relativních rychlostech mezi plástovou trubkouí> a pístem 10· Malá relativní rychlost znamená malé prou-dění tlakového média· To znamená, že postačuje dimenzovatpřídavný průtočný spoj 106 pro malé proudění tlakového mé-dia· Proto jsou pro přídavný průtočný spoj 106 postačujícímalé průřezy. To znamená, že pro vytvoření přídavného prů-točného spoje 106 není třeba tlumič rázů zvětšovat bud vů-bec nebo jen velmi nepatrně·

Pro zpětné ventily 81, 82, 83, 84 mohou být použitarůzná řešení. Zpětné ventily 81, 82, 83, 84, které jsouznázorněny na výkrese, jsou tvořeny například pružinou akuličkou,, přičemž kulička je zatlačována pružinou do od>povídajícího kanálového stupně, ve kterém je zpětný ven-til 81. 82, 83, 84 zamontován.

Hydraulicky účinná průřezová plocha vnitřního tělesa46 ventilu může být shodná, větší nebo menší než hydrau-licky účinná průřezová plocha stěny 62 vnějšího tělesa 49ventilu. Také síla vnitřního pružného elementu 56 nemusíbýt stejně velká jako síla vnějšího pružného elementu 57.

Podle možné varianty provedení může být první ventil27 vytvořen také tak, že síla na výkrese jen čárkovanězakreslené pružiny 116 působí na ovládací těleso 40 vesměru uzavírání. Tato pružina 116 je relativně silná pru-žina a v tomto případě musí magnetická síla magnetové cív-ky 36 působit ve směru otevírání prvního ventilu 27. U té- 17 to varianty provedení s pružinou 116 může odpadnout pru-žina 100 a nastavovací síla 102 pro ovládání ovládacíhotělesa 40 se vytváří ze síly pružiny 116 po odečtení mag-netické síly. Tato varianta má tu zvláštnost, že při vý-padku magnetické síly se nastaví maximální tlumení. Tomůže případně přinášet výhody v případě poruchy:

Jako příklad provedení byl pro tlumič rázů podle vy-nálezu zvolen jednotrubkový tlumič rázů. Tuto skutečnostje však třeba brát jen jako příklad. Tlumič rázů může býtstejně dobře vytvořen jako tak zvaný dvoutrubkový tlumičrázů.

Ventilové ústrojí 24 může být upraveno, tak jak jeto znázorněno na výkrese, uvnitř pístu 10. Může však býtrovněž uspořádáno například také na vnější ploše plášto-vé trubky nebo na samostatném odděleném pístu uvnitř vál-ce ·

První pracovní prostor 21 a druhý pracovní prostor22 v tělese 25 mohou být v případě potřeby navzájem spo-jeny, tak jak je to na obr. 1 znázorněno čárkovaně, pro-střednictvím průtoku 118 nebo prostřednictvím více průto-ků 118, které jsou případně opatřeny průtočnými clonami119; Tento průtok 118 však vzhledem k mnohostrannosti ventilového ústrojí 24 není sám o sobě nutný. Místo vnitřního tělesa 46 ventilu a vnějšího tělesa49 ventilu lze také, jak je to znázorněno v EP-A-364 757na obr. 2, použít ve druhém ventilu 28 jen jediné, od-stupňovaně vytvořené těleso ventilu. V takovém případěsamozřejmě postačuje jen jeden z pružných elementů 56, 57 - 18 U znázorněných příkladů provedení jsou vnitřní těle-so 46 ventilu a vnější těleso 49 ventilu znázorněna jakov podstatě ve tvaru válce vytvořené písty. Je samozřejměrovněž možné vytvořit vnitřní těleso 46 ventilu a vnějšítěleso 49 ventilu, tak jak je to popsáno a znázorněno vEP-A-400 395, například ve tvaru membrány, U znázorněných příkladů provedení jsou vnitřní pruž-ný element 56 a vnější pružný element 57 vytvořeny jakodvě šroubovité tlačné pružiny. Pokud je vnitřní těleso46 ventilu a vnější těleso 49 ventilu vytvořeno jako mem-brána, je možné přičlenit vlastnímu pružení membrány funk-ci pružných elementů a samostatné pružiny vůbec nepoužít, U popsaného tlumiče rázů lze prostřednictvím ventilu27 s výhodou bez jakéhokoliv omezení známým způsobem ovlá-dat tlumicí sílu tlumiče rázů. Navíc je zde popsána ještěmožnost přídavného průtočného spoje 106, který umožňujepři zmenšení nastavovací síly uvolňovat přídavný průtoč-ný spoj 106, který vede skrz ventil 27. Při zmenšení uvedené nastavovací síly 102 se výhodnýmzpůsobem uvolní ovládacím tělesem 40 otvor 110 v přídav-ném průtočném spoji 106. U znázorněných příkladů provedení slouží první prů-točné spojení 31 jako předřazený regulační stupeň prodruhé průtočné spojení 32. Podle požadovaných tlumicíchsil a podle možností vytváření nastavovací síly 102 jemožné nevytvořit případně také druhé průtočné spojení 32a lze potom tlumicí sílu řídit přímo jen prostřednictvímventilu 27. 19 ϋ znázorněných příkladů provedení obsahuje druhý ven-til 28 tak zvané sedlové ventily. Je samozřejmé, že lzezde použít i tak zvané šoupátkové ventily.

Zpravidla slabě vytvořená pružina 100 slouží v podsta-tě pro překonávání třecích sil mezi ovládacím tělesem 40a mezi tělesem 25. Prostřednictvím pružiny 100 lze zvláštěnízko snížit tlumicí sílu. Pružina 100 slouží pro uvolňo-vání přídavného průtočného spoje 106, pokud není magneto-vá cívka 36 napájena proudem. Zejména v takovém případě,kdy je tlumič rázů v takové zamontované poloze» která jeznázorněna na výkrese, působí pružina 100 proti hmotnosti ovládacího tělesa 40 a zabezpečuje tak bezproblémové uvol- ·» nování přídavného průtočného spoje 106. V případě potřebynení třeba také upravovat pružinu 100. Je třeba ovšem po-čítat s tím, že v takovém případě nebude případně možnétak značně snížit tlumicí sílu. Pokud je tlumič rázů neboventil 27 zamontován v poloze, která je proti znázorněnépoloze pootočena o 180°, potom je pružina 100 zcela zby-tečná. U znázorněného příkladu provedení je ventil 27 venti-lového ústrojí 24 vytvořen jako sedlový ventil a doraz 88je vytvořen jako sedlo ventilu tohoto sedlového ventilu.

Je rovněž možné vytvořit ventil 27 v podobě rozváděcíhoventilu. U této varianty provedení je potom vytvořenoovládací těleso 40 jako ovládací šoupátko a doraz 88 neníztotožněn s ovládací hranou, na které se řídí tlakové mé-dium protékající od první tlakové přípojky 41 ke druhétlakové přípojce 42. Protože pro odborníka je snadné vytvo-řit ventil 27 v podobě rozváděcího ventilu místo sedlové-ho ventilu, není tato varianta provedení na výkrese zná-zorněna.

Claims (5)

1. - 20 - PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Tlumič rázů, zejména pro vozidla, s pístem, který je po-souvatelný ve válci a který jej rozděluje na první pra-covní prostor a na druhý pracovní prostor, přičemž váleca píst je přiklouben vždy na jiné hmotě, jakož i s ven-tilovým ústrojím, které určuje tlak tlakového média a kte-ré je opatřeno ovládacím tělesem a dorazem, přičemž ovlá-dací těleso je působením přestavovací síly přestavitelnéproti dorazu pro přiškrcování tlakového média, proudící-ho průtočným spojením, vyznačující setím, že při zmenšení přestavovací síly je uvolnitel-ný přídavný průtočný spoj (106) ovládacím tělesem (40).
2. 2. Tlumič rázů podle nároku 1, vyznačující setím, že při zmenšení přestavovací síly otevře ovlá-dací těleso (40) otvor (110) v přídavném průtočném spo-ji (106).
3. 3. Tlumič rázů podle nároku 1 nebo 2, vyznačujícíse tím, že pro ovládání druhého průtočného spoje-ní (32) je upraveno první průtočné spojení (31).
4. 4. Tlumič ráxů podle nároku 3, vyznačující setím, že ve druhém průtočném spojení (32) jsou upra-veny nejméně jedno těleso (46, 49) ventilu a nejméně je-den pružný element (56, 57), přičemž pružný element (56,57) působí na těleso (46, 49) ventilu ve směru uzavírá-ní druhého průtočného spojení (32). Tlumič rázů podleznačující jednohos e z předcházejících nároků, vy-tím, že při uvolněném pří- 5 9 21 dávném průtočném spoji (106) nedojde v průběhu přídavné-ho průtočného spoje (106) prakticky k žádnému přiškrcenítlakového média.
5. 6. Tlumič rázů podle jednoho z předcházejících nároků, vy-značující se tím, že ventilové* ústrojí(24) má sedlový ventil a doraz (88) vytváří sedlo ventilutohoto sedlového ventilu.