CS547089A2 - Method of fertilizing wastes in liquid form with compost and equipment for its realization - Google Patents

Description

2

Vynález se týká způsobu kompostování v kapalné podobě se vyskytujících odpadů obsahujících zejména zvířecí a/nebo lidské výměty, jako jsou kejda, odpadní vody, kal z čeřících zařízení a pod., jakož i zařízení k provádění tohoto způsobu.

Odpady, které obsahují zvířecí a/nebo lidské výměty, seodedávna používají, smíseny s tuhými látkami, například se slámou,rašelincu, listím nebo zemí, v tuhé podobě jako hnojivo nebo hnůjnebo v kapalné podobě jako močůvka nebo kejda, ke hnojení zeměděl-sky využívaných ploch. Následkem jednak hromadného chovu zvířat,jednak změny životních zvyklostí lidí, zejména pak vysoké hustotyobyvatelstva ve městech a v jejich okolí vznikají tyto odpady ne-jen převážně v kapalné podobě, nýbrž i ve velmi velkém množství0

Velké množství takovýchto kapalných odpadů proto vede,když jsou vyvezeny na zemědělsky využívané plochy, v rostoucí mířek přehnojení půd. Tím dostávají rostliny příliš velkou nabídkuživin, kterou samy nemohou ve vegetačním období zužitkovat a kterouani půda již nemůže uskladnit. Žídce kapalný stav těchto odpadůmá především i ve spojení se srážkami za následek, že látky, kterénemohou být absorbovány rostlinami, prosakují půdou a vyluhují ji;přitom se dostávají především dusičnany a stopové prvky z oblastikořenového prostoru rostlin do hlubších oblastí půdy a znečišťujíspodní vodu.

Totéž platí pro kal z čeřicích zařízení, tedy pro rov-něž v kapalné podobě se vyskytující zbytky z čistíren vod, které často ještě obsahují škodlivé látky, například těžké kovy, dioxina pod., a proto nesmějí být bezprostředně používány ke hnojení,nýbrž se musí vyvážet na zvláštní skládky.

Nadto je vzhledem ke zchudnutí nebo zpustnutí mnohapůd kompostování resp. humifikování těchto kapalných odpadů k vy-tvoření živin pro rostliny jen omezeně možné. Při humifikováníodbourávají aerobní mikroorganismy poznenáhlu tuhé organické látkybiologicky a přeměňují je v humus. Předpokladem pro humifikování,probíhající za aerobních podmínek, je obsah vody potřebný pro mikrbielní odbourání a dostatečné provzdušnění tjo zásobování půdy kyslíkem jakož i pro působení aerobních mikroorganismů vhodný poměruhlíku k dusíku (C/N).

Za tohoto pozadí je úkolem vynálezu vytvořit možnostpro co nejrychlejší a nejúčinnější kompostování resp.humifikovánítakovýchto v kapalné podobě se vyskytujících odpadů, aby je pakbylo možno v mikrobielně rozložené podobě dodávat půdě jako hno-jiVOo

Vynález řeší tento úkol tím, že se kapalné odpady pře-mění v uzavřené nádobě za přídavku biologicky odbouratelných uhlí-katých látek, jako je například sláma, dřevo a pod., v rozmělněnépodobě rozvířením pomocí alespoň jednoho dispergačního ústrojíza vnášení mechanické energie a za řízeného přivádění vzduchu nasuspensoidní disperzi o vysoké viskozitě a pak se za aerobního vy-hnívání kompostují. Účelně se mechanická energie vnáší pomocí kavitačníhoněho ssacího účinku vyvolaného dispergačním ústrojím a přívodvzduchu bezprostředně do oblasti rozvíření kapaliny se řídí tak,že se v uvedené oblasti udržuje místně omezené vakuum. Účelně se’vzduch přivádí prostřednictvím ssání podmíněného vakuem a sséníje omezeno na udržování vakua.

Ke kapalným odpadům je možno přidat malé množství bio-masy obsahující aerobní mikroorganismy, například kompostu. Disper-gované odpady se účelné prozatímně skladují v usazovací nádrži,načež se pak uloží na vyhnívací skládku»

Vyhnívací postup se účelně provádí ve více stupních,přičemž se hmota určená ke kompostování překládá z místa předběž-ného vyhnívání do místa hlavního vyhnívání a pak do místa konečnéhovyhnívání. Pro předběžné vyhnívání se zpracovávaná hmota navážípo vrstvách, přičemž se mezi dvě vrstvy dispergovaných odpadů vždyklade vrstva biologicky oabouratelných uhlíkatých látek, jako jenapříklad sláma, dřeva a pod»

Biologicky odbouratelných uhlíkatých látek se používácelkem asi 1 až 3 % hmoty kapalných odpadů.

Podkladem pro vynález je poznatek, že příroda měla ode-dávna rozhodující vliv na životní prostor na zemi a stále se po-kouší udržovat organogenní a biogenní látky v kolobězích, přičemžse ovšem struktury těchto látek často mění.. Toto probíhá v pří-rodě za velkého vnášení energie především větrem, vodou a teplot- nimi rozdíly, avšak též určitými probíhajícími pohyby a transpor-tem těchto látek; čas přitcm nehraje rolio Výsledkem byly a jsoučástečně ještě dnes v pobřežních oblastech rek dobré humusovépůdy a vrstvy černé země jakož i sprašové půdy. Cílem vynálezu je,vyjmout určité odpady na jisté časové období z přírodního biolo-gického postupu přeměny, aby bylo možno tento ovlivňovat za účelemurychlení o

Podle vynálezu se zpracovávaná kapalina nejprve velmiintenzivně míchá pomocí dispergačního ústrojí i přitom se tuhé složky značně rozmělní jednak mechanicky samotným dispergačním ústro-jím, jednak však i roztíráním» Zároveň se do omezeného prostoruve větší míře vnáší mechanická energie, a to o sobě známým jevemkavitace res. sadním» Při rotaci dispergačního ústrojí rychlostíasi 1.800 ot./min. a při obvodové rychlosti přibližně 38 až 44metrů za sekundu dojde v oblasti rušících tělísek k odtržení prou-du kapaliny a tím nutně ke kavitaci. Kavitace vzniká, když kapa-lina proudí velkou rychlostí podél tuhého tělesa a následkem ne-spojitosti povrchu tělesa jej již nemůže sledovat, nýbrž se odněho odtrhne. V tomto místě vzniká podtlak; následkem tohoto pod-tlaku se kapalina na tomto místě odpařuje v souladu s napětím parpříslušejícím té které teplotě. Tento jev je však ve velké mířenestabilní. Při prasknutí bublin, vzniklých v oblasti podtlaku avyplněných parami kapaliny, vzniká implozní účinek, jímž se uvolnívelké síly, které zde působí na povrch tuhého tělesa. Přitom můžedojít k místní korozi povrchu tělesa.

Podle vynálezu se přidáním biologicky odbouratelnýchuhlíkatých látek, takzvaných nosičů uhlíku, dosáhne jednak ovlá-.dání poměru C/N. Na druhé straně se vodíkovým iontům, které seuvolní rozbitím vodíkových můstků vnesením mechanické energie,nabídnou atomy uhlíku, na něž se mohou nově vázat; tím se zabráníkorozním jevům na přítomných tuhých tělesech» K tomu přistupujehydratační účinek tj» adice molekul vody resp» tvorba nových slou-čenin s vodou, na niž lze soudit z pozorovaného přírůstku sušinynásledkem dispergování podle vynálezu»

Podstatné pro vynález je dále stabilizace kavitačníhonebo ssacího účinku tím, že se do oblasti, kde je ssání nejmohut-nější, nechá řízené vznikat vzduch» Množství v bublinkách nassá-vaného vzduchu smí přitom být jen tak véLké, aby vakuum se ne-zrušilo, tj» aby se tlak udržoval pod hodnotou atmosférickéhotlaku» Vpracovéní vzduchu je podstatnou složkou způsobu podle vy-nálezu» Jednak skýtají tím vznikající mikropory aerobním mikro-organismům vynikající body pro napadení, což má příznivý vliv naprůběh pozdějšího vyhnivání, který se tím urychlí» Na druhé straněobsahuje vzduch kromě kyslíku i dusík, který po zreagovéní zvýšíhnojivý účinek získaného kompostu»

Způsob podle vynálezu je nadto výhodný tím, že disper- gováním vzniká z kapalných odpadů hmota o vysoké viskozitě, která má thixotropní vla'stnosti, již je možno nejen bezprostředně po dispergování, nýbrž i po 24 hodinovém stárnutí v dále zařazených usazovacích nádržích, kde se vyloučí malé množství vody, ještě čerpat a tak je možno ji dopravit ve vrstvách na vyhnívací ácládku.Následkem jemného rozptýlení vzduchu v dispergované hmotě docházípak ihned k vyhnívání, které probíhá za aerobních podmínek urych-leně, takže po poměrně krátké době 7 až S týdnu již je k dispozicikompost jakožto hnojivo. Předmětem vynálezu je rovněž zařízení k dispergováníkapalných odpadů alespoň jedním dispergačním ustrojím, upravenýmv uzavřené nádobě na hnací hřídeli a otáčejícím se kolem osy otá-čení, které se vyznačuje tím, že je vytvořeno jako kruhový kotouč,který je na svém obvodu opatřen těsně vedle sebe upravenými ruší-cími tělísky, jejichž alespoň částí vystupují z roviny kotouče,přičemž v oblasti dispergačního ustrojí jsou upravena ustrojípro přívod vzduchUo

Poměr průměru dispoergačního ustrojí k průměru nádobyje přibližně 1 : 2. lim vzniká mezi dispergačním ústrojím a stě-nou nádoby prsténcový prostor, v němž je upravena přepážka prorotující proud kapaliny, která je otočná a přestavitelná kolemosy otáčení rovnoběžné s osou otáčení dispergačního ústrojí.

Rušící tělíska jsou účelně vytvořena jako zubaté vý-stupky vyčnívající po obvodu kotouče, které, kromě přibližně radi-álně k ose otáčení probíhajícího a v úhlu a k rovině kotouče smě-rem ven skloněného, z této roviny vyčnívajícího břitu ve výhodně dvojitě zakřiveném povrchu* vybíhají do Vzadu přibližně v rovině kotouče ležící špičky. Vnější okraj rušících 8 tělísek probíhá mezi vnějším koncem břitu a vzadu ležící špičkouúčelně stále zakřiveně.

Na obvodu kotouče mohou být mezi jednotlivými rušícímitělísky upravena prolomení. Tato prolomení jsou účelně vytvořenajako podélné díry, které probíhají přibližně tangenciálně k obvodukotouče»

Podél obvodu kotouče jsou účelně upraveny výstupní ot-vory pro vzduch, které jsou ve spojení s vnějším vzduchem přeskanál probíhající axiálně ve hnacím hřídeli vytvořeném jako dutýhřídel» Výstupní otvory jsou účelně uspořádány v rovnoměrném roz-ložení po obvodu kotouče» Účelně je v malé vzdálenosti od kotouče koncentricky’k němu a v rovině rovnoběžné s rovinou kotouče upraven krycí ko-touč o přibližně stejném průměru, přičemž prostor mezi oběma ko-touči slouží k přívodu vzduchu.

Na hnacím hřídeli mohou být nad sebou upravena dvě nebovíce od sebe vzdálených dispergačních ústrojíj tato dispergačníústrojí mohou mít různé průměry.

Takto vytvořené dispergační ústrojí slouží velmi dobřek provádění způsobu podle vynálezu, totiž k dispergování kapalnýchodpadů za vnášení mechanické energie a vpracování vzduchu v jemněrozptýlené podobě.

Vytvořením rušících tělísek s břitem směřujícím dosměru otáčení se vytváří hydraulický mlecí proud, který příznivěovlivňuje rozmělňování tuhých složek až po vznik koloidní disperzeMlecí proud může být ještě zesílen upravením většího počtu dis-pergačních ustrojí nad sebou.

Současně jsou proudem strhávány nosiče uhlíku přidá-vané v rozmělněné podobě, například sláma, a rozkládány do velmijemných složek, především však udržovány k dispozici ve vlastníreakční oblasti. Zubovitým vytvořením rušících tělísek a dvojitězakřiveným tvarem jejich povrchu vzniká za rovnými břity prohlubeňvyúsťující ve Vízaduležící špičce, v níž se uplatňuje kavitačnínebo ssací účinek. Nadto působí jako ve víru odstředivá síla zrotující hmoty kapaliny^ tento účinek se ještě zesiluje přepážkouupravenou podle vynálezu, která může být během otáčení dispergeó-ního ústrojí pootočena do mlecího proudu. Poněvadž hmoty ve středurotace se při proudění opožňují, ssací účinek se ještě zvyšuje.Uspořádáním výstupních vzduchových otvorů podél obvodu kotouče,zejména však vytvořením rotující štěrbiny mezi vlastním kotoučema krycím kotoučem se daří vpracovat vzduch, nassávaný řízeně vdůsledku vakua, do hmoty tam, kde sséní je nejmohutnější, napří-klad za přepážkou.

Způsobem podle vynálezu resp. v příslušném zařízení lze zpracovávat nejen kapalné odpady, jako jsou kejda, odpadní vody a pod., za účelem urychleného kompostování, nýbrž i kal z čeřících zařízení jakož i odpady z průmyslového zpracování ovoce - 10 - a zeleniny jakož i ve vodě suspendované zbytky z přípravy šíavv podobě matolin. S přihlédnutím k připojeným výkresům je v dalším ob-jasnano jedno z provedení vynálezu.

Obr. 1 znázorňuje schematicky průběh způsobu podle vy-nálezu, obr0 2 představuje podélný řez nádobou vhodnou prodispergování kapaliny, obr„ 3 představuje příčný řez nádobou z obr0 1 podélčáry III - III, obr. 4 znázorňuje výřez z pohledu shora na dispergační ústrojí, obr0 5 představuje pohled v zrcadlově zobrazené podoběve směru čáry V - V na obr. 4, obr» 6 znázorňuje řez podél čáry VI - VI na obr. 4 a obro 7 představuje výřez z podélného řezu podél čáryVH - VII na obr. 4o

Obr. 1 ukazuje schematicky přehled způsobu podle vyná-lezu a zařízení potřebné k jeho provádění. Nádoba 1 slouží zprvu pro shromáždění zpracovávanýchkapalin. Jen aby se ukázala pružnost způsobu podle vynálezu, jeznázorněná nádoba 1 vybavena dvěma komorami 2 a J a je naznačeno, - 11 že v takové nádobě je možno skladovat bučí kejdu 4 (komora 2) nebokal 5 z čeřících zařízení (komora J). Tečkovanou čarou 4Z popř0čerchovanou čarou 5' je naznačeno, jak je možno převést kejdu £nebo kal 2 <3° dispergačního zařízení 6.

V blízkosti nádoOy 1 se nachází skladovací prostor 2pro biologicky odbouratelné uhlíkaté látky, jako je napříkladsláma 8, a pro biohmotu, jako je například kompost 2.· Sárou 8Z je naznačeno, jak lze i tyto hmoty převést do dispergačního zaří-zení 6. V dispergačním zařízení o, o němž bude níže ještě po-drobněji pojednáno, se zpracovávaná kapalina za přídavku maléhomnožství slámy 8 nebo jiného nosiče uhlíku a popřípadě biohmoty 2a za vnášení mechanické energie jakož i za vpracování vzduchujemně disperguje a zpracuje za změny své fyzikální a chemickéstruktury na thixotropní kapalinu vysoké viskozity. Tato kapalinase pak odtáhne z dispergačního zařízení 6 (čára 10) a přečerpá do jedné nebo několika usazovacích nádrží 11. V usazovací nádrži11 probíhá během poměrně krátké doby asi 24 hodin stárnutí zpra-covávané hmoty. Toto má za následek, že se na dně usazovací nádrže11 vyloučí malé množství vody 12, zatímco hmota nadtím se zpev-ňuje. Přesto však ji lze i po tomto stárnutí ještě čerpat pomocívhodných čerpadel bezprostředně na vyhnívací skládku.

V pravé části schématu na obr. 1 je pak naznačeno, jakse hmota 13 - po systémové Čáře 13' - převádí nejprve do místa A - 12 předběžného vyhnívání, kde je navrstvena na pevné, nepropustnépodložce 14 s postranním žlabem 15 pro zachycování vody v jednot-livých nad sebou ležících vrstvách do řad 16, Mezi jednotlivévrstvy hmoty 13 se opět kladou vrstvy slámy nebo jiného nosičeuhlíku, a to tak, že přídavek nosiče činí celkem, tedy v dispergačním zařízení a ve vyhnívací skládce, přibližně 1 až 3 % kapalnéhmoty, Z místa A předběžného vyhnívání se hmota 13 po setrvánív něm po dobu asi 7 až 10 dnů přeloží do místa B hlavního vyhní-vání, kde dochází k vlastní mikrobielní reakci. Při teplotě 60 až70 °C se zde vypaří největší část vázané vody, takže se hmota musí k ovlhčení a k podpoře hydratačních pochodů zkrápět vodou, K tomu12 lze použít vody/získané na dně usaaovací nádrže lij čára 12 zná-zorňuje tento postup. Z místa B hlavního vyhnívání se materiálpak přenese do místa C konečného vyhnívání, kde se ponechá až doúplného dozrání.

Aby byla hmota 13 při vyhnívání chráněna, zejména vmístě A předběžného vyhnívání a v místě B hlavního vyhnívání,před účinky povětrnosti, a to jak před deštivými srážkami, tak i”před slunečním zářením, je nad vyhnívacími drahami upraveno za-střešení i£. Při tomto vyhnívacím pochodu se kapalný výchozí mate- riál zredukuje o až 97 %, především ztrátou vázané vody. Celkem trvá doba odbourání na vyhnívacích skládkách přibližně 7 až 8 - 13 - týdnů. Po vyhnití se z dřívějších odpadních látek získá cennýhumusový produkt, kterého lze bezprostředně použít jako hnojivá.

Na obr. 2 a 3 je znázorněno dispergační zařízení 6 vezvětšeném měřítku v podélném a příčném řezu; obr. 4 až 7 ukazujípak podrobnosti dispergačního ustrojí.

Dispergační zařízení 6 zahrnuje především dispergačnínádobu 21. která spočívá na stojanu 22. Nádoba 21 má v horní ob-lasti plnicí otvor 23. který může být -uzavřen víkem 24. V dolníoblasti je nádoba 21 kuželovité zúžena; má šikmé dno 25. kterék výpustnímu otvoru 26, který je rovněž uzavíratelný víkem 27.Dolní část nádoby 21 by mohla být místo v kuželovité podobě pro-vedena i zakřiveně, například vejditě, a mít uprostřed umístěnývýpustní otvor.

Ve svislé podélné středové ose dispergační nádoby 21 jeumístěn hnací hřídel 26, který nahoře vyčnívá z nádoby 21; hřídel26 je tam uložen ve skříni 29 v ložiscích. Hřídel 28 je silověspojen s hnacím motorem 31. napříkkd elektromotorem, hnacím mecha-nismem uzavřeným v převodové skříni 30.

Na hnacím hřídeli 28 se ve znázorněném provedení nadsebou nacházejí dvě stejně vytvořená dispergační ústrojí 40. kterájsou v dalším podrobněji popsána s přihlédnutím k obr. 4 až 7.Hnací hřídel 28 je vytvořen jako dutý hřídel; vykazuje axiálně probíhající vzduchový kanál 32. který na horním konci hřídele 28 ústí 14 - do vstupního vzduchového otvoru 33 a v oblasti dispergečních ústrojí 40 vždy do vodorovného odbočného kanálu 34, který vede k pří- -slušnému dispergačnímu ustrojí 40»Vstupní vzduchový otvor 33 .je • vybaven nastavitelnou tryskou, aby bylo možno dávkovat množstvívzduchu nassávaného následkem podtlaku vznikajícího při rotaci dispergačních ústrojí 40.

Průměr dispergačních ústrojí 40, upravených ve válcovéčásti nádoby 21, je asi poloviční v porovnáni s největším průměremnádoby 21, takže mezi vnějším obvodem dispergačních ústrojí 40 astěnou mádoby zbývá prsténcový prostor. V tomto prsténcovém pro-storu je upravena otočná přepážka 35. Sestává z křídla 36, kteréje upevněno na hřídeli ili tento hřídel 37 je uložen v horním lo-žisku 38 a v dolním ložisku na nádobě 21„

Každé dispergační ústrojí 40 sestává z jednoho - spod-ního - dissolvního kotouče 41 a z jednoho soustředně a rovnoběžněs tímto upraveného - horního o krycího kotouče 42. Oba tyto kotouč41 a 41 jsou, jak je zřejmé zejména z obr. 7, ve své středové ob-lasti přidržovány prsténcovou přírubou 43, která opět je upevněnana hřídeli 28. Oba kotouče 41 a 42 jsou na prsténcové přírubě 43 -upevněny vhodnými spojovacími prostředky, například šrouby 45. zaponechání meziprostoru 44 v oblasti výřezu 55 v přírubě. Odbočnýkanál 34 vede od vzduchového kanálu 32 do meziprostoru 44 mezioběma kotouči 41 a 41.

Na obvodu dissolvního kotouče 41 jsou hustě vedle sebe - 15 - upravena rušící tělíska 46» Tato rušící tělíska 46 sestávají vnej jednodušším případě z výstupků 47. které byly vyrobeny z mate-riálového přířezu pro dissolvní kotouč 41 vyseknutím na lisu.Výstupky 47 mají na přední straně ve směru otáčení (obr.4 - šipka48) rovný břit 49 i j®jicil vnější hrana 51, vycházející z vnějšíhorohu 50. probíhá kruhovitě zakřivena ke vzedu ležící špičce 52.

Mezi vždy dvěma rušícími tělísky 46 se nachází přibližně v průběhuobvodu dissolvního kotouče 41 podélné, přibližně tečně probíhajícíprolomení 53.

Rušící tělíska 46 vznikají ze zprvu plochých výstupků47 tím, že se vyhnou vzhůru o úhel β z roviny kotouče 41 (obr.6)a pak se pootočí o úhel a kolem radiálně probíhající osy (obr.5)}velikost obou úhlů je asi 20 °o Tím vzniká mezi břitem 49 a vzaduležící špičkou 52 korýtkové prohlubeň 54. která příznivě ovliv-ňuje vznik kavitace v oblasti vzadu ležící špičky 52 a podélnéhoprolomení 53» K provádění způsobu podle vyi álezu se dispergační ná-doba 21 naplní plnicím otvorem 23 kapalinou} výška plnění je na-značena na obr. 2. Po uzavření víka 24 se uvedou dispergační ústro-jí 40, nasazená na hřídeli 28, do rotačního pohybu ve směru, na-značeném na obr. 3 šipkou 48. Křídlo 36 přepážky 35 je přitom je-ště v přibližně tečné poloze naznačené na obr. 3 vztahovou značkoua. Jakmile se dosáhne potřebných otáček, přidá se buň opět plnicímotvorem 23 nebo jiným vhodným způsobem nosič uhlíku, například vpodobě rozmělněné slámy. 16 Následkem vysoké obvodové rychlosti přibližně 40 m.sa zvláštního tvaru rušících tělísek 46 vzniká v oblasti pronlube-niny 54 vybíhající ve špičku 52 ssací účinek, který má za následekvznik podtlaku v této oblasti dissolvního kotouče 41« Přes mezi-prostor mezi dissolvním kotoučem 41 a krycím kotoučem 42 se pakpodél vnějšího okraje 56 krycího kotouče 42. který je přes odboč-ný kanál 34 ve spojení se vzduchovým kanálem 32 v hřídeli 28, ne-ssává vzduch vzduchovým nassávacím otvorem 33. Množství vzduchuje možno přesně dávkovat pomocí trysky, zasazené do vzduchovéhonassávacího otvoru Tímto způsobem se daří přivádět vzduch vpodobě bublinek v řízeném množství nejen bezprostředně do inten-zivně zpracovávané oblasti kapaliny, nýbrž i dávkovat vzduch v ta-kovém množství, že nedochází ke zrušení vakua vznikajícího ssacímúčinkem v této oblasti»

Jakmile tento pochod proběhne, otočí se hřídel 37 pomo-cí páky na horním konci hřídele 37 a tím se křídlo 36 pootočí dopolohy b (obro 3); křídlo tedy přiléhá ke stěně nádoby a jerotující kapalinou k ní tlačeno. Kapalina rotující velikou rychlo-stí se tím láme jako na jezu, takže vzniká vířivý účinek, ktrýpřekrývá rotační pohyb celého množství kapaliny, a podtlak za pře-pážkou 35« viděno ve směru proudění, zesiluje» Vytvořením disper-gačních ústrojí £0 se dvojitými stěnami je umožněno, nechat nassá-vaný vzduch vystupovat přesně na tom místě, kde je vekuum největší,totiž za přepážkou 35. viděno ve směru proudění» - η

Po době zpracování v trvání několika minut se pohonodpojí a je možno kejdu, tímto zpracováním změněnou v téměř koloidní disperzi s thixotropními vlastnostmi, vypustit z výpustníhootvoru 26 a dále zpracovat, jak bylo popsáno v souvislosti s obrd

Stejným způsobem lze přidat i biohmotu, například kom-post, aby se zahájení vyhnívacího procesu urychlilo0

Claims (9)

1. - 18 - lo Způsob kompostování v kapalné podobě se vyskytují-cích odpadů obsahujících zejména zvířecí a/nebo lidské výměty,jako je kejda, odpadní vody, kal z čeřících zařízení a pod.,vyznačující se tím, že se kapalné odpady přemění v uzavřené nádoběza přídavku biologicky odbouratelných uhlíkatých látek, jako jenapříklad 3láma, dřevo a pod., v rozmělněné podobě rozvířenímpomocí alespoň jednoho dispergačního ustrojí za vnášení mechanickéenergie a za řízeného přivádění vzduchu na suspenzoidní disperzio vysoké viskozitě a pak se za aerobního vyhnívání kompostují.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se me-chanická energie vnáší pomocí kavitačního nebo ssacího účinku vy-volaného dispergačním ústrojím a přívod vzduchu bezprostředně dooblasti rozvíření kapaliny se řídí tak, že se v uvedené oblastiudržuje místně omezené vakuum. 3· Způsob podle bodu 2, vyznačující se tím, že sevzduch přivádí prostřednictvím ssání podmíněného vakuem a ssáníje omezeno na udržování vakua.
3. 4. Způsob podle bodů 1 až 3, vyznačující se tím, že se ke kapalným odpadům přidává malé množství biomasy obsahující aerobní mikroorganismy, například kompostu· - 19
4. 5. Způsob podle bodů 1 až 4, vyznačující se tím, žese dispergované odpady prozatímně skladují v usazovací nádrži,načež se pak uloží na vyhnívací skládku·
5. 6. Způsob podle bodů 1 až 5, vyznačující se tím, žese vyhnívací postup provádí ve více stupních, přičemž 3e hmotaurčená ke kompostování překládá z místa předběžného vyhnívání domísta hlavního vyhnívání a pak do místa konečného vyhnívání· 7o Způsob podle bodu 6, vyznačující se tím, že propředběžné vyhnívání se zpracovávaná hmota naváží po vrstvách,přičemž se mezi dvě; vrstvy dispergovaných odpadů vždy klade vrstvbiologicky odbouratelných uhlíkatých látek, jako je napříkladsláma, dřevo a pod· 8O Způsob podle bodů 1 až 7, vyznačující se tím, žese biologicky odbouratelných uhlíkatých látek přidává celkem asi1 až 3 % hmoty kapalných odpadů. 9o Zařízení k dispergování kapalných odpadů podle bodů1 až 8 alespoň jedním dispergačním ústrojím, upraveným v uzavřenénádobě na hnacím hřídeli a otáčejícím se kolem osy otáčení, vy-značující se tím, že dispergační úatrojí (40) je vytvořeno jakokruhový kotouč (41), který je na svém obvodu opatřen množinoutěsně vedle sebe upravenými rušícími tělísky (46), jejichž ale-spoň části vystupují z roviny kotouče (41), přičemž v oblasti dis - 20 pergačního ústrojí (40) jsou upravena ústrojí pro přívod vzduchu» 10» Zařízení podle bodu 9, vyznačující se tím, žepoměr průměru dispergačního ústrojí (40) k průměru nádoby je asi*1:2. 11» Zařízení podle bodu 9, vyznačující se tím, že v prsténcovém prostoru mezi dispergačním ústrojím (40) a stěnou (35) nádoby (21) je upravena přepážka/pro rotující proud kapaliny, otočná a přestavitelná kolem osy otáčení rovnoběžné s osou otáčenídispergačního ústrojí (40). 12» Zařízení podle bodu 9, vyznačující se tím, žerušicí tělíska (46) jsou vytvořena jako zubaté, po obvodu kotoučevyčnívající výstupky (47), které kromě přibližně radiálně k oseotáčení probíhajícího a v úhlu a k rovině kotouče (41) směrem venskloněného, z této roviny vyčnívajícího břitu (49) ve výhodnědvojitě zakřiveném povrchu vybíhají do vzadu přibližně v roviněkotouče ležící špičky (52). 13» Zařízení ůodle bodu 12, vyznačující s e tím, ževnější okraj (51) rušících tělísek (46) probíhá mezi vnějším kon-cem (50) břitu (49) a vzadu ležící špičkou (52) stále zakřiveně.
6. 14. Zařízení podle bodů 12 nebo 13, vyznačující se tím,že na obvodu kotouče (41) jsou mezi jednotlivými rušícími tělísky - 21 (46) upravena prolomení (53)»
7. 15. Zařízení podle bodu 14, vyznačující se tím, žeprolomení (53) jsou vytvořena jako podélné díry, které probíhajípřibližně tečně k obvodu kotouče (41). 16«, Zařízení podle bodů 12 až 15, vyznačující se tím,že podél obvodu kotouče (41) jsou upraveny výstupní otvory provzduch, které jsou ve spojení s vnějším vzduchem prostřednictvímkanálu (32) probíhajícího axiálně ve hnacím hřídeli (28) vytvoře-ném jako dutý hřídel. 17o Zařízení podle bodu 16, vyznačující se tím, ževýstupní otvory jsou uspořádány rovnoměrně rozloženy po obvodukotouče (41)o 18o Zařízení podle bodu 16 nebo 17, vyznačující se tím,že v malé vzdálenosti od kotouče (41) soustředně s ním a v roviněrovnoběžné s rovinou kotouče (41) je upraven krycí kotouč (42)o přibližně stejném průměru, přičemž prostor mezi těmito oběmakotouči slouží k přívodu vzduchu.
8. 19. Zařízení podle bodů 9 až 18, vyznačující se tím,na hnacím hřídeli (28) jsou nad sebou upravena alespoň dvě odaebe vzdálená dispergační ústrojí (40). - 22 -
9. 20. Zařízení podle bodu 19, vyznačující se tím, žečispergační ústrojí (40) mají různé průměry.