CS273160B2 - Method of myosarcoma detection - Google Patents

Description

-Vynález se týká diagnostického způsobu pro zjištění zhoubného bujení - nádorových onemocnění v četně leukemie - z krevního séra, tělových kapalin, buněčných aglomerátů a tkání.

Je dobře známo, že podmínkou úspěšného léčení nádorových onemocnění je jejich zjištění v časném stadiu. K vývoji diagnostických metod byl v posledních dobách proveden rozsáhlý výzkum. Vyvinuté způsoby se obecně zakládají na měření koncentrace nebo změn koncentrace určitých specifických bílkovin - například enzymů - v krvi. Oblast použití těchto způsobů je však omezená, jsou nákladné a časově náročné. Dosud nebyl vyvinut způsob, který by byl všeobecně použitelný k diagnóze nádorových onemocnění.

Cílem vynálezu je proto vyvinout jednoduchý a rychlý způsob zjišťování nádorových onemocnění podle možnosti ve velmi časném stadiu.

Tento vynález je založen na poznatku, že ve vzorcích krevního sera, tělových kapalin, buněčných aglomerátů a tkáňových preparátů, připravených za vhodných fyziologických podmínek, lze opticky pozorovat charakteristická bílkovinová vlákna. Tato vlákna se vyznačují koncovým jevem to je na mikrosnímku dosahují v každém případě konce uvedených vláken, vláken sousedních nebo k nim postupují nejkratší možnou cestou za předpokladu, že vzorek pochází ze zdravého orgánu. Jestliže byl vzorek získán z orgánu postiženého nádorovou chorobou, není koncový efekt zřetelný, to je systém vláken, charakteristická pro zdravý stav, se nevyskytne vůbec nebo vlákna se navzájem svými konci dotýkají jen částečně.

Charakteristické znaky zmíněného koncového jevu a jeho tvoření jsou vysvětleny dále na příkladu krevního séra. Je však zřejmé, že při přípravě preparátů ze vzorků ostatních tělových kapalin, buněčných aglomerátů nebo tkání je vzhled koncového jevu stejný.

Vynález je blíže objasněn pomoci výkresu, kde na obr. 1 je mikrosnímek vysušeného krevního séra pořízený elektronovým mikroskopem, na obr. 2 je mikrosnímek krevního séra zdravého pacienta pořízený elektronovým mikroskopem, na obr. 3 je mikrosnímek preparátu krevního séra pacienta s nádorovým onemocněním pořízený elektronovým mikroskopem, na obr. 4 je mikrosnímek

Z vláknité struktury preparátu krevního séra zdravého pacienta, na obr. 5 je mikrosnímek vláknité struktury preparátu krevního séra pacienta postiženého nádorovým onemocněním, na obr. 6 je část mikrosnímku preparátu krevního séra zdravého pacienta vykazující koncový jev, na obr. 7 je mikrosnímek preparátu čisté nezánětlivé tekutiny z dutiny břišní zdravého pacienta, na obr. 8 je mikrosnímek preparátu čisté nezánětlivé tekutiny z dutiny břišní z nádorového orgánu.

Jestliže krev, odebraná ze žíly, se nechá sedimentovat a pak se krevní sérum kápne na sklíčko mikroskopu, získá se charakteristický obraz po vysušení za mírných podmínek. Na obr. 1 jsou zajímavé vláknité útvary v popukaném preparátu.

Zjistilo se, že obraz krevního séra ze zdravého a z nádorového organismu jsou zásadně odlišné po vysušení. Na obr. 2 je preparát vysušeného krevního séra zdravého pacienta, zatímco na obr. 3 je podobný preparát' pocházející od pacienta trpícího zhoubným nádorem. Pukliny na fotografiích se vždy tvoří podél vláken; jestliže se horní vrstva preparátu odstraní, získá se vláknitá struktura podle obr. 4 a 5. Obrázek 4 zřetelně ukazuje, že vlákna jsou v těsném vzájemném styku, to znamená, že nastal kocový jev, znázorněný podrobněji na obr. 6. Obr. 5 koncový jev nevykazuje, ani se nevytvořila vlákna; struktura zřetelně dokládá výskyt nádorového procesu.

Podobné výkresy lze získat při zkoumání preparátů čisté nezánětlivé tekutiny z dutiny břišní místo preparátů krevního séra. Obr. 7 a 8 ukazují zdravý organismus a organismus napadený nádorem.

Z obr. 7 je zřejmé, že v případě zdravých buněk vytvořila vlákna mezibuněčné kontakty a podél těchto vláken vznikly charakteristické pukliny. Obr. 8 koncový jev nevykazuje, dokládá přítomnost nádorového procesu v organismu.

CS 273 160 B2

Podstata způsobu podle vynálezu spočívá tedy v tom, že se vzorek krevního séra, tělní tekutiny, buněčných aglomerátů nebo tkáně suší za mírných fyziologických podmínek a takto získaný vzorek se zkoumá optickou metodou, jako je světelná nebo elektronová mikroskopie, a patologická změna se dokazuje na základě alespoň zčásti chybějícího koncového efektu.

Preparáty se mohou připravovat o sobě známými způsoby. Je však výhodné připravovat je za kontrolovaných podmínek, nebot způsob pak může být normován a různé vzorky se mohou snáze porovnávat.

V případě zkoumání vzorků krve se dává přednost tomuto způsobu :

Odebere se přírodní krev, připraví se krevní sérum sedimentací nebo odstředěním a sérum se nakápne na vhodnou podložku.. Dobrý preparát se získá kápnutím kapky □ objemu 1 až 20 mililitrů nebo rozetřením přibližně stejného množství na sklíčko mikroskopu.

Sušení kapaliny probíhá zpravidla při řízené teplotě s výhodou při 20 až 50 °C při zachování stejného obsahu vlhkosti a stejného tlaku. Sušení se může provádět za použití vakua, dává se však přednost práci za tlaku okolí. Vysušení se také může provádět vymrazenim na kritický bod, kdy se ve vzorku oddělí ve tvaru mikrokrystalů a pukliny opět sledují vlákna.

Preparáty se zkoušejí a vyhodnocují se zřetelem na koncový jev. Organismus může být považován za zdravý, jestliže koncový jev lze konstatovat v celém vzorku. Jestliže koncový jev chybí - i alespoň zčásti - považuje se to za doklad zhoubného onemocnění.

Hodnocení se provádí vizuálně, což je nejjednodušší, je však možno použít speciálních přístrojů a způsobů, které mohou identifikaci usnadnit. Mezi tyto způsoby patří metoda Urbancsekova algorytmu, Feurierova transformačního algorytmu, metoda uzavřených grafů, čítání přechodů z polí černých do bílých a opět do černých nebo jakákoliv kombinace těchto metod. Je však zřejmé, že způsob vyhodnocení není nikterak omezen a volba vyhodnocovacího způsobu není předmětem tohoto vynálezu.

Diagnostický způsob podle vynálezu byl kontrolován na zkouškách více než 1000 pacientů a prokázal účinnost s velmi dobrou přesností stanovení nádorevitých stavů různého typu.

Způsob je velmi výhodný, jelikož je velmi rychlý, a dá se ho proto použít ke zjištování onemocnění, ke sledování terapie i pro výzkum pretinádorových sloučen pro rychlé posuzování zkoušených materiálů in vitro.

Příklad

Skupina složená z 1164 pacientů zkoušena způsobem podle vynálezu. V průběhu zkoušek byly porovnány výsledky získané z obrazu uschlého krevního séra s klinickými histologickými diagnózami. Výsledkem vyhodnocování byly tři podskupiny podle tabulky II.

Do první skupiny patří pacienti s prokázaným zhoubným nádorem podle histologického průzkumu. Způsob podle vynálezu vykázal zhoubné bujení ve 358 případech ze 383 případů /94 %/· V tabulce I je rozdělení různých nádorových onemocnění v této skupině.

Tabulka I

Zhoubpé onemocnění Počet případů leukemie 74 nádory na lymfatickém systému 93 rakovina hlavy a šíje 9 rakovina plic 17 rakovina prsu 41 rakovina zažívacího traktu 4B

CS 273 160 82

Zhoubné onemocnění rakovina ženských orgánů rakovina mužských orgánů rakovinový nádor na mozku rakovina močového systému epitelioma

Počet případů

Druhá skupina byla kontrolní a sestávala ze zdravých jedinců ve věku pod 25 let. Způsobem podle vynálezu bylo zjištěno, že 230 ze 242 jedinců bylo zdravých /95 %/.

[feLÍ skupinu tvořili pacíneti ve včku 25 až 85 lot, kteří netrpěli nádorovým onemocněním podle histologického průzkumu, měli však jiné choroby, jako hepatitis, pneumonil, hypertomii, diabetes, nezhoubný nádor atd. Způsobem podle vynálezu bylo 376 pacientů negativních z celkového' počtu 539 /70 %/. Jak již bylo uvedeno, nezjistila v této skupině klinická diagnóza nádorové onemocnění, avšak možnost nemohla být vyloučena.
Výsledky shora uvedených zkoušek	jsou shrnuty v	tabulce	II.
Tahulka II
Skupina	Pacienti celkem	+	-	celkem %
Histologicky potvrzené nádorové onemocnění	383	358	25	94
Zdravá kontrolní skupina pod 25 let	242	12	230	95
Smíšená skupina /rakovina klinicky nezjištěna, možnost však nevyloučena/	539	163	376	70
Má se za to, že na základě získaných výsledků u	prvních	dvou skupin	podle vynálezu zjiš

ťuje zhoubné procesy v jejich velmi časném stadiu, zejména tehdy, kdy nejsou ještě vážné symptomy a zhoubný nádor nemůže být zjištěn jinými klinickými způsoby nebo pouze v některých případech. Z pacientů patřících do smíšené skupiny bylo způsobem podle vynálezu označeno 7, u nichž byl zhoubný nádor prokázán následnými klinickými zkouškami, zatímco ostatní byli určeni k dalšímu pozorování.

Claims (3)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Způsob zjišťování zhoubného nádorového onemocnění, vyznačující se tím, že se vzorek krevního séra, tělní tekutiny, buněčných aglomerátů nebo tkáně suší za fyziologických podmínek, takto získaný vzorek se zkoumá optickou metodou, jako je světelná nebo elektronová mikroskopie, a patologická změna se dokazuje na základě alespoň zčásti chybějícího koncového efektu.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se opticky zkoumá usušené krevní sérum.
3. 3. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se opticky zkoumá usušená čistá nezánětlivá kapalina z dutiny břišní.