CS269951B2

CS269951B2 - Method of artificial guts moistening

Info

Publication number: CS269951B2
Application number: CS771357A
Authority: CS
Inventors: Douglas J Bridgeford; John R Wilson; Noel I Burke
Original assignee: Tee Pak Inc
Priority date: 1976-03-01
Filing date: 1977-03-01
Publication date: 1990-05-14
Also published as: CH619115A5; JPS52134049A; CS135777A2; FI63325C; JPS6031455B2; SE7702185L; DE2708876A1; DE2708876C2; ES456419A1; CA1060258A; FI770649A; IE44779L; BR7701252A; GB1572265A; AU511160B2; FI63325B; FR2342664A1; GB1572266A; FR2342664B1; AU2249577A

Description

Vynález se týká způsobu navlhčování umělých střev například z regenerované celolózy a kolagenu na shrnovacím stroji.

Umělá střeva nebo umělé uzenářské obaly, zhotovené z nejrůznějších materiálů, jako regenerované celulózy a kolagenu, se setkala s velkým úspěchem jako syntetická náhrada pro přírodní střeva při zpracování usazenin. Při výrobě těchto umělých střev se tato střeva vytlačují v podobě spojitých hadic. Za účelem manipulace a dopravy, zejména lodní dopravy, se umělá střeva shrnují z délek v rozsahu od 12 m do 60 m na stěsnanou délku několika málo centimetrů, například 10 cm až 76 cm. Vytlačená umělá střeva mají obvykle obsah vlhkosti v rozmezí 10 až 14 4. Za účelem shrnutí těchto umělých střev a jejich použití v době jejich nacpávání strojem na zpracování masa, vyžadují umělá střeva větších obsahů vlhkosti, například obsahu vlhkosti 14 - 20 4 pro střeva z regenerované celulózy a obsahu vlhkosti 24 - 26 4 pro kollagenová střeva. Když obsah vlhkosti umělých střev je meněí než shora uvedená požadovaná rozmezí, jsou střeva příliš křehká a často prasknou při shrnování nebo naplňování.

Pro zvýšení obsahu vlhkosti umělých střev za účelem umožnění jejich shrnutí bylo již navrženo, aby se umělá střeva uvnitř navlhčila a současně aby se mazala na shrnovacím stroji tím, že se proud vody a oddělený proud mazadla nastříká na stěny umělého střeva _t skrze shrnovací trn. Navlhčování bylo také prováděno tím, že se rozprašovala voda na shrnovací kola nebo na shrnovací pásy, a pak se tato kola nebo pásy uvedla do styku s vnějším povrchem umělého střeva. Bylo v těchto postupech již navrženo, aby se zvlhčovači činidla přidala do poměru od asi 0,02 váh. 4 do asi 0,04 váh. 4 roztoku za účelem zvýšení stupně navlhčení umělého střeva.

Bylo také již navrženo nanášet povlaky na vnitřní stranu umělých střev z regenerované celulosy při shrnovacím ději. Povlaky použití u těchto postupů se na umělé střevo nanášejí za tím účelem, aby se zlepšila možnost sloupnutí střeva s uzenářských výrobků v nich naplněných. V těchto zvláštních případech sestávají použitá mazadla z vodných emulsí, rostlinného nerostného nebo parafinového oleje.

Bylo již také navrženo, navlhčovat umělá střeva po jejich shrnutí tím, že se směs vody a mazadla naprášila na povrch shrnutého umělého střeva. Mazadla použitá ve směsi sestávala z vodných emulsí rostlinného, živočišného nebo čištěného oleje.

Podle jiných uveřejnění existuje velké množství povlaků, které byly naneseny na vnitřní stranu umělých střev z regenerované celulózy tím, že se povlékací roztoky rozprášily skrz shrnovací trn. Tyto povlakové roztoky obvykle obsahovaly asi 0,2 až 2 hmotnostní procenta cetylalkoholu, acetylované monoglyceridy živočišných a rostlinných tuků a dimery alifatických ketenů s 16 až 18 atomů uhlíku ve 124-ním roztoku glycerinu ve vodě.

Předmětem vynálezu je způsob navlhčování umělých střev například z regenerované celulózy a kolagenu na shrnovacím stroji tak, že se kapalina poskytující vlhkost uvádí ve styk v s vnitřní stěnou neshrnutého střeva a střevo se potom shrne, vyznačený tím, že se střevo uvede do styku se zvlhčovači kapalinou, obsahující vodu a 0,5 až 5,0 4 hmotnostních sorbi- * tantrioleátu, přičemž množství této látky se pohybuje v rozmezí 0,23 až 23,25 mg na 1 m umělého střeva a popřípadě 0,12 až 1,0 4 hmotnostních esteru glycerolu a alifatické kyseliny.

Způsobem podle vynálezu se umělá střeva pro uzenářské výrobky vytvoří s menším počtem závad pokud Jde o poškození shrnovacího trnu, s menším počtem direk a s větší pružností, čímž se zabrání roztržení při naplňování. Umělá střeva navlhčená podle vynálezu mohou být shrnována na běžných shrnovacích strojích bez zadření, jak tomu často bývá při užití vodných emulzí rostlinného oleje a nerostlinného oleje. Způsob podle vynálezu také vede к umělým střevům, která mají v podstatě rovnoměrný obsah vlhkosti a Nenarůstají z jejich stěsnaného stavu těsně po sejmutí se shrnovacího stroje.

Výraz umělá střeva pro uzenářské výrobky zde používaný zahrnuje syntetická střeva

CS 269 951 B2 vytvořená z regenerované celulózy, vláknitá střeva připravená vytvořením trubice z dlouhovlákenného konopného papíru, napuštěné viskosou a regenerováním buničiny na trubici a v trubici, jakož i syntetická střeva vytvořená z kollagenu, amylosy škrobu nebo alginátů.

Kapalina dávající vlhkost pro navlhčení umělého střeva je v podstatě homogenní směs sestávající z vody a z povrchově aktivního činidla, dispergovatelného ve vodě a majícího mazací vlastnosti. Pod povrchovými činidly majícími mazací vlastnosti se rozumí ona činidla, která mají schopnost se absorbovat na povrchu stěny umělého střeva, takže když se umělé střevo vede přes shrnovací trn, absorbuje toto povrchově aktivní činidlo smykové síly, alespoň v podstatném poměru. Jestliže povrchově aktivní činidlo nemá dostatečné mazací vlastnosti, bude umělé střevo mít sklon ulpět nebo přilnout na shrnovacím trnu a uepat stroj. Ucpání je provozně nežádoucí ve značném stupni, například jedenkrát na deset svitků, například na 15 až 18 metrů.

Povrchově aktivní činidlo má být dispergovatelné ve vodě jednoduchým promícháním a v nepřítomnosti emulgačních činidel. Má také po dispergování ve vodě zůstat ve stabilní dispersi bez míchání po období alespoň 4 hodin. Jak bylo shora uvedeno, užívá se vodných emulsí mazacích olejů pro mazání vnitřní stěny umělých střev, aby tato umělá střeva po trnu klouzala, avšak tato olejová mazadla mají v důsledku jejich nerozpustnosti ve vodě nebo nedispergovatelnosti sklon zpožďovat smočení umělého střeva vodou. Je nutné zvlhčit umělé střevo v krátkém časovém období, které je к disposici mezi stykem s vodní sprchou a stykem se shrnovacími koly, aby se zabránilo poškození umělého střeva.

Povrchově aktivní činidla podle vynálezu, dispergovatelná ve vodě, nejen podporují navlhčení a rozběhnutí za účelem umožnění rychlého smočení umělého střeva, nýbrž také vytvořují tenký a rovnoměrný povrch mazadla a na povrchu umělého střeva, takže snadno klouzá po shrnovacím trnu. Mazací povrchově aktivní činidlo nezpožďuje smočení, kteréžto zpoždění nastávalo při užití mazadel ve vodě nedispergovatelných.

Povrchově aktivní činidlo mající mazací vlastnosti se užije v navlhčovací kapalině v poměru přibližně 0,5 až 5 váh. % kapaliny. Když poměr povrchově aktivního činidla majícího mazací vlastnosti se použije v méně než asi 0,5 váh. 4, nenanese se na povrch umělého střeva dostatečné množství povrchově aktivního činidla, aby nastalo přiměřené mazání umělého střeva za účelem postupu přes shrnovací trn. Tato skutečnost se liší od dřívějšího stavu techniky v tom směru, že povrchově aktivní Činidla byla přidávána к vodě a nastřikována na vnitřní stěnu umělého střeva v poměru asi 1/20 a často v poměru asi 1/40 toho poměru, jehož bylo zapotřebí pro dosažení mazacích vlastností nutných při shrnovacím ději, i když nastalo smočení. Avšak většina povrchově aktivních činidel užívaných podle dřívějšího stavu techniky sloužila pro podpoření navlhčení umělého střeva, tj. к vniknutí vody do stěny umělého střeva a nikoli к mazání.

Když poměr povrchově aktivního činidla majícího mazací vlastnosti převýší přibližně 5 váh. H kapaliny vytvářející vlhkost, je tu sklon zatížit umělé střevo příliš velkým množstvím povrchově aktivního činidla při vhodné úrovni vlhkosti. Toto zatížení způsobí, že shrnutý pramen “narůstá a stává se nesoudržným. Pod narůstáním se míní, že pramen nezůstane v jeho kompaktním tvaru a po sejmutí se roztahuje. Záhyby к sobě nelpí na vysokých úrovních a pramen může být nesoudržný, tj. záhyby к sobě neulpívají a dá se s nimi těžko manipulovat bez přetržení. Přetržené prameny jsou nepřijatelné pro vysokorychlostní samočinné plnicí stroje.

Při praktickém provádění vynálezu sestává výhodné povrchově aktivní činidlo mající mazací vlastnosti z parciálního esteru alifatické kyseliny a sorbitolu a zejména ze sorbitantrioleátu. Sorbitantrioleát Je neiontové povrchově aktivní činidlo, které je poměrně viskosně kapalné a Je dispergovatelné ve vodě, i když Je ve vodě nerozpustné. I když se kombinuje s vodou v poměrech 0,5 až 5 váh. Has výhodou 0,8 až 1,5 váh. H pro nanesení na vnitřní stěnu umělého střeva, Je povrchově aktivní činidlo na stěně po navlhčení ty2 picky v množství 0,25 až 25,25 mg na 1 m . Při této úrovni povrchově aktivního činidla má

CS 269 951 82 umělé střevo mimořádné fyzikální vlastnosti. Sorbitantrioleát vytváří umělá střeva_P.která mají méně direk a vyšší odpor pro přetržení, než jak bylo dosaženo v kterémkoli průmyslovém postupu. Další předností tohoto povrchové aktivního činidla je, že mazací vlastnosti sorbitantrioleátu jsou takové, že Četnost zadření na shrnovacím stroji pro umělá střeva je menší než asi jedno na 15 až 18 m, počítáno na shrnuté umělé střevo. To je podstatně nižší hodnota, než jaké dosáhne s umělými střevy navlhčenými vodou skrz shrnovací trn za užití vodné emulse nerostného nebo rostlinného oleje jako mazacího prostředí.

Oalší předností sorbitantrioleátu jako povrchově aktivního činidla je, že podporuje navlhčení umělého střeva pro dosažení znamenité ohebnosti v době, když střevo přichází ke shrnovacím kolům. V důsledku toho nevede stěsnání umělého střeva do velkého počtu záhybů к vytvoření direk. Četnost výskytu direk ve shora uvedených popsaných střevech Je velmi nízká. S dosažením umělých střev majících poměrně málo direk je spojena výroba umělého střeva, které nemá sklon к narůstání po shrnutí. Shrnutý pramen může být tedy snadno zpracováván bez nebezpečí přetržení.

I když bylo dosaženo znamenitých výsledků tím, že se na vnitřní stěnu umělého střeva nastříká směs vody a povrchově aktivního činidla a zejména sorbitantrioleátu, je někdy Žádoucí, přidat při shrnování přídavné mazadlo současně s proudem vzduchu. Mazadla mohou být také nastříkána na vnější povrch, aby se snížilo opotřebení shrnovacích kol. Obvyklá mazadla pro tento účel sestávají z rostlinných a nerostných olejů ve směsi s acetylovanými monoglyceridy a polyoxyethylenmonoestery, např. polyoxyethylenmonostearátem.

Při shrnování kollagenových umělých střev bylo zjištěno, že je zvlášť výhodné zahrnout parciální ester alifatické kyseliny a glycerinu do zvlhčovači kapaliny obsahující parciální ester alifatické kyseliny a sorbltolu. Zavedení esteru alifatické kyseliny a glycerinu do zvlhčovači tekutiny značně snižuje přetržení při zakrucování, když se umělých střev používá zpracovatelem masa v plnicích strojích. Když jsou umělá střeva naplňována, zakrucována a Jejich nožky jsou oddělovány zpracovávacím strojem, pak v případě, Že umělá střeva nejsou přiměřeně navlhčena; nastane při zakrucování к vytvoření jednotlivých nožek uzenářských výrobků, roztržení na okraji umělého střeva naplněného masem. Tento jev se v příslušném oboru označuje jako přetržení v zařízení pro oddělování nožek masných výrobků a v případě že toto přetržení přestoupí 2 až 3 4, jsou umělá střeva neupotřebitelná.

Užitím směsi parciálních esterů alifatické kyseliny glycerinu a sorbltolu vytvoří se zvlhčené umělé obaly pro uzenářské výrobky odvozené ze živočišného kollagenu o větší pružnosti za účelem snížení přetržení při zakrucování a nacpávání.

Parciální estery kyseliny olejové a glycerinu jsou zvlášť užitečné při praktickém provádění vynálezu a Jsou obchodně dostupné Jako směsi monoglyceridů a diglyceridů vyráběné firmou Glidden-Durkce Division z SCM pod obchodní značkou GMO. GMO je složeno z 55 váh. 4 monoglyceridů kyseliny olejové, 35 4 diglyceridů kyseliny olejové a zbytek sestává v podstatě z triglycerldu kyseliny ojelové.

Parciální estery alifatické kyseliny a nlyceridu musí být přítomny vo vodné navlhčovací kapalině v koncentraci vyšší než 0,1 váh. 4. Oak bude níže ukázáno, vyvolává užití 0,1 váh. 4 parciálního esteru alifatické kyseliny a glycerinu v navlhčovací kapalínů nežádoucí vzrůst četnosti přetržení při plnění a zakrucování, jak se zjistilo při plnění kollagenových umělých střev. Obecně má být množství parciálního esteru alifatické kyseliny a glycerinu zavedené do navlhčovacího prostředí řádově přibližně 0,12 váh. 4 až 1,0 váh. 4. I když do navlhčovací kapaliny mohou být zavedeny koncentrace parciálního esteru alifatické kyseliny a glycerinu vyšší než 1 váh. 4, pak taková vyšší množství budou mít malý účinek na zlepšení odolnosti kollagenových umělých střev proti přetržení při plněni a zakrucování prováděných zpracovatelem masa. Když koncentrace parciálního esteru alifatické kyseliny a glycerinu v navlhčovacím prostředí je v rozmezí 0,15 váh. 4 až 1,0 váh. 4, pak po nanesení na vnitřní stěny umělého střeva při normálních shrnovacích krocích s kollage• 2 novým pramenem dává tato koncentrace přibližně 0,23 až 23,25 mg esteru glycerinu na 1 m

CS 269 951 B2 povrchu umělého střeva.

Ester alifatické kyseliny a sorbitanu (například sorbitantrioleát) ve směsi esterů mastných kyselin je obsažen v navlhčovací tekutině v poměru od asi 0,5 do asi 2 váh. 4 a s výhodou od asi 0,3 do asi 1,5 váh. 4. Když se poměr smíšeného monoesteru a diesteru glycerinu snižuje směrem к nižšímu množství v navlhčovací kapalině, například к 0,2 váh. %, potom poměr parciálního esteru mastné kyseliny a sorbitanu vzrůstá směrem к horní hodnotě. Podobně, když se poměr parciálního esteru alifatické kyseliny a sorbitanu, například sorbitantrioleátu sníží směrem к dolní hodnotě, např. 0,5 4, pak se poměr směsného esteru glycerinu zvýší směrem к horní hodnotě, například 1 Ester sorbitanu se nanáší na vnitřní stěně umělého střeva na úrovních od 0,23 do 23,25 mg na 1 m .

Navlhčovací kapalina podle vynálezu má být nanesena na umělé střevo před jeho shrnutím, a za tím účelem jsou vhodné různé postupy. Jeden z mnohých postupů pro zavedení navlhčovací kapaliny do vnitřku umělých střev před shrnutím je v průběhu prováděného shrnovacího děje. Přístroj popsaný v USA pat. spise 3 451 827 se velmi dobře hodí к nanášení navlhčovací kapaliny na umělé střevo před shrnováním. Tento přístroj je opatřen soustavou sprch pro nanášení navlhčovací tekutiny na vnitřní stěně umělého střeva těsně před uvedením tohoto střeva do styku se shrnovacími koly přístroje.

Nyní bude podáno několik výhodných příkladů provedení vynálezu. Všechny procentové podíly jsou vyjádřeny ve váhových podílech.

Příklad 1

Umělá střeva z regenerované buničiny byla v podstatě současně navlhčována a mazána při shrnování užitím přístroje popsaném v USA pat. spisu 3 451 827. I když tento typ přístroje je výhodný, jelikož obsahuje soustavu sprch pro nanášení kapaliny na vnitřní stěnu umělého střeva, lze užít i jiných přístrojů umožňujících zavedení navlhčovací kapaliny jako tenký povlak na vnitřní stěnu umělého střeva při shrnování.

Bylo připraveno šest navlhčovacích kapalin tím, že se ve vodních roztocích dispergovalo 0,25 ’ό, 0,5 4, 1 %, 1,5 5 ‘i a 10 % sorbi tantrioleá tu. Svitky plochých umělých střev z regenerované celulosy, které byly suché, tj. obsahovaly 10 4 vody, měly průměr 24 mm a tloušťku stěny přibližně 0,051 mm, byly zavedeny přes shrnovací trn a shrnovány. Když umělá střeva postupovala přes trn, byla vnitřní stěna uváděna do styku s jemnou sprchou shora uvedené kapaliny. Každé umělé střevo bylo povlečeno přibližně 460 mg navlhčovací · kapaliny na 1 m plochy. Každý shrnutý pramen umělého střeva obsahoval 37,7 m umělého střeva a měl přibližně od 0,12 mg do asi 46 mg sorbitantrioleátu na 1 m^ plochy střeva. Obsah vlhkosti ve střevu byl přibližně 18 % - 2 \.

Umělé střevo se shrnovalo velmi hladce na úrovních 0,5 %, 1 %, 1,5 %, 5 * a 10 4 a nezadřelo se přibližně při shrnutí 15 m střeva. Tato střeva se chovala velmi dobře při provozu, tj. při naplňování, avšak prameny povlečené kapalinou na úrovních 0,25 4 a 10 4 sorbitantrioleáru se nechovala tak dobře, jako prameny mající úroveň 0,5 1,0 4, 1,5 \ a 5 4. Na úrovni 0,25 ’ί se zdálo být více dírek v umělých střevech a větší problémy při shrnování, tj. přetržení. Pravděpodobně to bylo způsobeno nízkou koncentrací mazadla na stěně umělého střeva. Umělé střevo s úrovní 10 4 sorbitantrioleátu se dalo dobře zpracovat, avšak shrnutý pramen měl sklon к narůstání.

Nejlepší výsledky shrnování byly zaznamenány na úrovních 1 % až 1,5 4 sorbitantrioleátu. Výsledky naplňování v provozu byly zaznamenány na úrovni 1,0 až 1,5 4 trioleátu. Provozní zkoušky při naplňování ukázaly, Že při úrovni jedno procento byla četnost přetržení v jedné soustavě jedna závada na 1400 zkoušených pramenů. Jiná soustava ukázala 30 závad na 200 zkoušených pramenů. Na základě serie naplňovacích zkoušek v rozmezí od 1400 pramenů s jednou závadou v jedné soustavě, což byl nejlepší výsledek, do 200 pramenů vyzkoušených v jiné soustavě při zjištění 30 závad, ukázaly získané výsledky celkem sníženou četnost přetržení při naplňování ve srovnání s obchodně prodávanými umělými střevy z regenerované

CS 269 951 B2 celu losy.

I když výsledky se měnily s jednotlivými soustavami, došlo se к závěru, že umělá střeva podle vynálezu dosahovala celkově mnohem lepších výsledků než dosavadní buničinová umělá střeva vyrobená použitím dosavadních navlhčovacích technik.

Příklad 2

Byly připraveny shrnuté prameny umělého střeva tak, že se nastříkala navlhčovací kapalina sestávající z 1 4 sorbitantrioleátu ve vodě na vnitřní stěnu buničinového umělého střeva, jak je popsáno v příkl. 1. Sorbitantrioleát byl přítomen v poměru přibližně 23 mg na 1 m a střeva a obsah vlhkosti střeva byl zvýšen na přibližně 18 váh. 4. Acetylovaný monoglycerid a 1 4 polyoxyethylenmonostearát byly přidávány s proudem vzduchu za účelem nafouknutí střeva při jeho shrnování a byly přiváděny v koncentraci přibližně 0,3 g na 30 m pramene střeva o průměru 24 mm.

Typické provozní plnicí zkoušky s několika tisíci pramenů střeva ukázaly přetržení ve výši 0,2 až 0,4 Normálně vykazují umělá střeva navlhčení dřívějšími technikami· přibližně 2 až 3 4 průměrného množství přetržení za podobných podmínek zkoušky.

Příklad 3

Postup podle příkladu 2 byl opakován s tím rozdílem, že se místo střev z regenerované celulosy užilo pramenů kollagenových umělých střev o délce 12 až 18 m. Nezpracované kollagenové střevo mělo průměr 21 mm, tloušťku stěny přibližně 0,0659 mm a obsah vlhkosti 8 až 12 4. Pramen umělého střeva byl zaveden přes shrnovací trn a shrnut. Když střevo procházelo přes trn, byla jeho vnitrní stěna uvedena do styku s vodným roztokem obsahujícím 1 ’ί sorbitantrioleátu. Umělé střevo se hladce dalo shrnout a podle určení mělo obsah vlhkosti větší než 24 \.

Příklad 4

Umělé střevo vytlačené z kollagenu bylo navlhčeno při shrnování za použití přístroje popsaného v USA pat. spisu 3 451 827 za užití sprchovací soustavy pro nanesení kapaliny na vnitřní stěnu umělého střeva.

Navlhčovací kapalina byla připravena dispergováním 3 4 sorbitantrioleátu a 0,2 Ч СМ0 ve vodném roztoku. Svitek plochého a suchého, tj. 14 4 vody obsahujícího kollagenového umělého střeva o průměru 21 mm a o tloušťce stěny přibližně 0,027 mm až 0,0287 mm byl zaveden přes shrnovací trn a shrnován. Když střeva přecházela přes trn, vnitřní stěna střeva byla uvedená do styku s jednou sprchou vodné disperse rychlostí 8 cm^/pramen. Při této rychlosti nanášení bylo na vnitřní stěny střeva naneseno přibližně 1150 mg na 1 m vodné disperse. Shrnutý pramen střeva obsahoval 12,2 m střeva a vnitřní stěny střeva obsahovaly přibližně 13,8 až 15,1 mg na 1 m² sorbitantrioleátu a asi 3,1 až 3,5 mg na 1 m² GMO. Obsah vlhkosti ve střevu byl přibližně 24 4. ·

Umělé střevo se shrnulo velmi snadno. Střeva se dobře naplňovala i zakrucovala a přetržení při naplňování a zakrucování strojem na zpracování masa měly četnost 0,94 4.

Za účelem zjištění kontrastu byla metoda podle příkladu 4 opakována s tím rozdílem, že ve vodní sprše nebyl dispergován sorbitantrioleát a GMO. Shrnutá střeva při naplňování a zakrucování měla podle zjištění Četnost přetržení v hodnotě 2,20

P ř í к 1 a d 5

Při druhé zkoušce byl shrnutý pramen kollagenového umělého střeva připraven tím, že se na vnitřní stěnu střeva postupem podle příkladu 1 nastříkala navlhčovací kapalina sestávající z 1 4 sorbitantrioleátu a 0,2 4 GMO ve vodě. Sorbitantrioleát byl přítomen v poměru přibližně 15,1 mg na 1 m střeva a GMO bylo přítomno v množství přibližně 3,3 mg na I in² střeva a ohr.nh vlhkosti střova hyl zvýšen přibližně na asi 24 váh. 4.

Za účelem zjištění kontrastu byl příklad podle obr. 2 opakován v sériích úkonů s tou

CS 269 951 B2 výjimkou, že pouze v jedné větvi bylo ve zvlhčovači kapalině obsaženo pouze jedno procento sorbitantroleátu, ve druhém pokusu bylo obsaženo 1 4 sorbitantrioleátu a 0,1 4 GMO ve zvlhčovači kapalině a při třetím pokusu Činily přísady přidané ke zvlhčovači kapalině 2,5 4 sorbitantrioleátu a 1 4 karboxymethylcelulosy (CMC).

Bylo pozorováno a zaznamenáno přetržení v průběhu plnění a zakrucování ve stroji na zpracování masa jednak u kollagenových pramenů navlhčených podle příkladu 2 tak, i ve srovnávacích pokusech. Přetržení těchto pramenů při zpracování je shrnuto v následující tabulce.

, Tabulka pokus č. Přísady přidané ve Přetržení při zvlhčovači kapalině zpracování

1	1 *'·	sorbitantrioleátu	0,09
		+
	0,2	4 GMO
2	1	sorbitantrioleátu	6,00
		+
	0,1	% GMO
3	1 4	sorbitantrioleátu	2,30
4	2,5	% sorbitantrioleátu	2,40
		+
	1 %	CMC

Z tabulky je okamžitě zřejmé, že kollagenová umělá střeva navlhčená podle vynálezu jeví podstatně méně přetržení při zpracování (pokus č. 1), zejména při srovnání s kollagenovými střevy navlhčenými vodnými dispersemi obsahujícími přísady ležící mimo rámec vynálezu (pokusy Č. 2 až 4).

Claims

1. Způsob navlhčování umělých střev například z regenerované celulózy a kolagenu na shrnovacím stroji tak, že se kapalina poskytující vlhkost uvádí ve styk s vnitřní stěnou neshrnutého střeva a střevo se potom shrne, vyznačující se tím, že se střevo uvede do styku se zvlhčovači kapalinou, obsahující vodu a 0,5 až 5,0 % hmotnostních sorbitantrioleátu,

2 přičemž množství této látky se pohybuje v rozmezí 0,23 až 23,25 mg na 1 m umělého střeva a popřípadě 0,12 až 1,0 4 hmotnostních esteru glycerolu a alifatické kyseliny.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že sorbitantrioleát je přítomen ve zvlhčovači kapalině v koncentraci od 0,5 do 2,0 % hmotnostních.

3. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že ester alifatické kyseliny s glycerolem je ester olejové kyseliny.

4. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že ester glycerolu je směsí monoglyceridů a diglyceridů.

5. Způsob podle bodu 4, vyznačující se tím, že koncentrace esteru glycerolu je ve zvlhčené kapalině větší než 0,1 hmotnostních.