CS269443B1 - Způsob stanovení teploty krajního topného kanálku topné stěny koksovací pece - Google Patents

Abstract

Způsob stanovení teploty krajního topného kanálku topné stěny koksovací pece k dosažení vytvoření plastických usazenin s těsnící schopností spočívá v nastavení teploty krajního topného kanálky a udržení konstantní teploty alespoň při koksovací doby, přičemž v průběhu třetí koksovací doby se měří časový průběh teplety dosedací plochy zárubně a na konci třetí koksovací doby se odebere vzorek^usazenin z dosedaoí plochy zárubně v místě měřené teploty dosedací plochy zárubně, ve kterém se stayoví teplota měknutí,vzorku a provede úprava teploty krajního topného kanálku.

Description

Vynález ae týká způsobu stanovení teploty topného kanálku topné stěny kokaovacíoh peoí koksárenských baterií, pracujících ae sypanou nebo pěchovanou uhelnou vsázkou na základě zjištění teploty měknutí dehtovitých usazenin na zárubni u koksovací komory a teploty zárubně v místě odběru vzorku usazeniny.

Dosavadní způsob teplotního stavu koksováních pecí se provádí běžně měřením teplot stanovených topných kanálků a z takto zíakaných teplot ae vypoěte teplota koksárenské baterie. Při důkladnější kontrole a pro seřízení teplot topných kanálků se měří teploty všeoh topných kanálků celé topné stěny koksovaoí pece, a to pro dosažení vhodných podmínek koksování uhelné vsázky v koksovaoí komoře. Tate měření dosud sloužila pouze pro dosažení optimálních podmínek koksování, při kterých se dosáhne vysoká jakost koksu.

Při provozování koksárenskýoh baterií se vyskytují případy, kdy dehtovité usazeniny vytékají netěsnostmi dveří, olepují těsnicí prvky dveří a zárubně, stékají pod dveře a znečišťují pracovní plošiny koksárenaké baterie a obaluhovací stroje při manipulaci s dveřmi. V jiných případech ae získávají dehtovité usazeniny tvrdé, zkoksované, které nedostatečně utěsňují dveře koksovací komory. Řídce plastické i tuhé zkoksovatělé usazeniny vytváří potíže při jejich čištění. Při manipulaci s dveřmi a při čištění ploch, na kterých se usazeniny usazují, je obsluha vystavena nepříznivým pracovním podmínkám. Zásahy, které se provádějí při řízení práce koksárenaké baterie, pro dosažení vhodné jakosti usazenin, které by příliš neznečišťovaly pracoviště a daly se snadno čistit, jsou prováděny bez hlubší analýzy, pouze na základě praktických zkušeností, čímž se nedosahuje vhodných podmínek pro omezení úniku škodlivin, obsahujících aložky karoenogenní.

Uvedené nedostatky podstatně snižuje způsob stanovení teploty krajního topného kanálku topné stěny koksovaoí pece k dosažení vytvoření plastických usazenin s těsnicí schopností, podle vynálezu. Jeho podstata spočívá v tom, že nastavená teplota krajního topného kanálku se udržuje na konstantní výši alespoň tři koksovací doby, přičemž v průběhu třetí koksovací doby se měří časový průběh teploty dosedací plochy zárubně a na konci třetí koksovací doby se odebere vzorek usazenin z dosedací plochy zárubně v oblasti měřené teploty dosedací plochy zárubně, ve kterém se stanoví teplota měknutí vzorku a provede úprava teploty krajního topného kanálku. Obvyklými způsoby a vybaveními, dosažitelnými v provozech koksoven se zjistí teplota krajního topného kanálku, teplota zárubně a teplota měknutí dehtovitým usazenin, utěsňujících dveře koksovací komory, Z měření se takto získávají tři činitelé, kteří jsou ve vzájemné vazbě v soustavě: teplota topného kanálku, tepleta zárubně, tvorba dehtovitých usazenin, jakost dehtovitých usazenin, z nichž řídícím prvkem této soustavy je teplota krajního topného kanálku.

Výhodou způsobu stanovení teploty krajního topného kanálku koksovací pece k dosažení vhodné jakosti usazenin na těsnicích plochách zárubně a dveří koksovací komory podle vynálezu je její jednoduchost, při použití současně používaných laboratorních zařízení koksovny. Proměří se teploty krajního topného kanálku pyroptem, teplota zárubně z vnější strany těsně u těsnicího prvku dveří dotykovým teploměrem, odebere se vzorek usazenin z vymezeného úseku zárubně, provede se rozbor usazenin v laboratoři k zajištění teploty měknutí usazeniny ve °C podle Kraemer-Sarnowa. Postupnou úpravou teploty krajního toplného kanálku - až po dosáhnutí požadované jakosti usazenin - se obdrží optimální teplota krajního topného kanálku v daném provozním stavu koksovací pece a při používané koksovací vsázce.

Nastaví se teplota krajního topného kanálku a udržuje se na konstantní výši alespoň tři koksovací doby; teplota se měří ve vhodných časových intervalech, aby se obdržel její časový průběh během tří koksovacích dob, kdy na konci třetí koksovací doby se odebírá vzo

CS 269 443 Bl rek usazenin. Dbá se na souosé nasazení dveří na koksovací komoru, aby se vyloučil vliv nesymetricky umístěných dveří s rozdílnými šířkami mezer mezi vyzdívkou dveří a' zdivém hlavy pece. V poslední (třetí) koksovací dobu se měří průběh teploty zárubně dotykovým teploměrem, aby se obdržel záznam teploty v Sasové závislosti. Srovná se průběh teplot krajního » topného kanálku a zárubně, aby se zjistilo, nebyly-li nevhodné výkyvy v teplotě krajního topného kanálku) krajní kanálek ovlivňuje teplotu zárubně se zpožděním. Po otevření dveří se odebere vzorek usazenin z přilehlého úseku zárubně, a to ta Sást usazenin, která byla uvnitř těsněného prostoru na dosedací ploše zárubně. Vzorek se odebírá v oblasti měřeného bodu teploty zárubně, výška úseku musí být přesně stanovena a před obsazením komory vyčiětěna tak, aby se odebraly usazeniny pouze za jednu koksovací dobu. Při odběru vzorku se hodnotí jeho stav, a to zda jde o usazeniny:

- tuhé křehké, * -

- hustě plastické, - plastické měkké, - řídké, - husté s polokoksem).

* polokoksové.

Vyhodnocení získaných údajů uvede jaké se získaly usazeniny - vzhled, bod měknutí °C podle Kraemer-Sarnowa, při teplotě zárabně a krajního topného kanálku. Opakováním proměření při upravené teplotě krajního topného kanálku se dosáhne cíl, obdržet usazeniny hustě plastické s největší těsnicí schopností, které po otevření komory a odebrání vzorku rychle přejdou do stavu tuhého křehkého, to je charakteru tvrdé smoly. Tímto způsobem se určí u dané uhelné vsázky za jaké toploty zárubně se obdrží vhodná jakost usazenin a jaká teplota krajního topného kanálku se musí dosáhnout a udržovat.

Způsob stanovení teploty krajního topného kanálku podle vynálezu je blíže vysvětlen na konkrétním příkladu.

Tři provozním měření v koksovně se seřídily teploty ve třech skupinách čtyř sousedních krajních topných kanálků tak, že v úseku komory č. 303 činila teplota krajních topných kanálků 1 210 °C, č. 310 činila teplota krajních topných kanálků 1 100 °C, č. 317 činila teplota krajních topných kanálků 920 °C. Po dvou koksovacíoh .dobách bylo dosaženo ve třetí koksovací době v úseku komory č. 303 průměrné teploty krajních topných kanálků 1 106 °C, č. 310 průměrné teploty krajních topných kanálků 1 02Γ °C, č. 317 průměrné teploty krajních topných * kanálků 910 *0. Průměrné teploty dosedaoíoh ploch zárubní během třetí koksovací doby byly u komory 3. 303 - 185 °C, 3. 310 - 167 °C a č. 317 - 148 °C.

Z výsledků laboratorního zpracování odebraných vzorků těsnicích usazenin byly sledovány změny obsahu prchavé hořlaviny, látek nerozpustných v benzenu, teploty měknutí ve °C podle Kraemer-Sarnow a závislost na teplotě kondenzačních míst a koksovací době. Jakost těsnicích usazenin lze vhodně vyjádřit závislostí teploty měknutí měřené ve °C podle Kraemer-Sarnowa. ’

Z rozboru vyplynulo, že teplota měknutí usazenin roste a přírůstkem koksovací doby a s teplotou kondenzačních plech. Z grafické závislosti změny teploty měknutí usazenin na “ teplotě kondenzačních ploch a koksovací době vyplývá, že při teplotě místa odběru vzorku těsnicích usazenin v .mezích 100 až 174 °C se dosahuje teploty měknutí usazenin v mezích

CS 269 443 Bl

J. 00 až 170 °C podle Kraemer Sarnowa.

Vizuální sledování komor δ. 303, 310, 317 v průběhu třetí koksovací doby ukázalo, že problémy s dehtováním dveří se projevily u komory δ. 303, kdy při otevírání komory vyšplíchla na praoovní plošinu dehtovitá látka a ěásteěně u komory δ. 310. U komory δ. -317 s nejnižší teplotou v krajním topném kanálku se uvedený problém vyteéení dehtovíté látky při otevření komory nevyskytl a usazeniny na tšsnioíoh plochách mely charakter tvrdé smoly - po sejmutí dveří byly tuhé - křehké s teplotou měknutí okolo 130 °C podle metody Kraemer-Sarnowa.

Tato metoda se může použít pro stanovení teploty krajního topného kanálku, pro nalezení optimálních podmínek tvorby usazenin při uvádšní koksárenské baterie do provozu, dále při změnš vsázky a konežně při rychlé kontrole stavu teplot v krajních topných kanálcích, pro dosažení vysoké těsnosti dveří.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   Způsob stanovení teploty krajního topného kanálku topné stěny koksovací pece k dosažení vytvoření plastických usazenin s těsnicí schopností, vyznaěující se tím, že nastavená teplota krajního topného kanálku se udržuje na konstantní výši alespoň tři koksovací doby, přiěemž v průběhu třetí koksovací doby se měří časový průběh teploty dosedací plochy zérubně a na konci třetí koksovací doby se odebere vzorek usazenin z dosedací ploohy zárubně v místě měřené teploty dosedací plochy zárubně, ve kterém se stanoví teplota měknutí vzorku a provede úprava teploty krajního topného kanálku.