CS268195B2

CS268195B2 - Plant growth regulator

Info

Publication number: CS268195B2
Application number: CS881416A
Authority: CS
Inventors: Takeo Motegi; Yasuya Sakuraba; Hiroyuki Iguchi; Kaoru Kasahara
Original assignee: Hodogaya Chemical Co Ltd
Priority date: 1987-03-05
Filing date: 1988-03-04
Publication date: 1990-03-14
Also published as: AR243727A1; TR23980A; BR8800979A; DD280685A5; NZ223738A; KR930007421B1; CA1309265C; EP0281120B1; CN1030817C; DE3874773T2; DK117988A; AU596503B2; RO105757B1; AU1272188A; JPS63216803A; PH24953A; DE3874773D1; YU42188A; HUT48794A; HU203023B

Description

Tento vynález se týká regulace růstu rostlin. Zvláště se tento vynález týká regulátoru růstu rostlin a použití jisté specifické sloučeniny jako regulátor růstu rostlin.

V případě rýže nebo pšenice se nezřídka stává* Že rostlinky plodin působením větru nebo deště polehají bezprostředné před obdobím Žní, čímž výnos podstatně klesá. Byly navrženy některé chemické sloučeniny, které by měly regulovat stonky tak, aby byly krátké a silné a aby tedy nepodléhaly poléhání. v souvislosti s tím však existují problémy, jako například pokus zregulovat stonky tak, aby byly dostatečně silné, nepříznivé ovlivňuje laty. Jiným problémem je to, že efektivnost regulace je velmi mnoho ovlivňována počasím, stadiem růstu, dobou nebo sezonou, kdy к regulaci dochází.

V případě trávníku, živých plotů nebo trav na nezemědělských polích, i když jsou takové rostliny čisté seříznuty nebo posekány, mají tendencí opét rychle růst. Některé látky byly testovány na to, zda by bylo možné vynechat řezání nebo sekání. Dosud však není dostupná sloučenina s uspokojivými vlastnostmi.

V případě ovocných stromů se používá často zeslabovací činidlo, které zabraňuje tomu, aby ovočné stromy nesly tolik ovoce, že toto ovoce má příliš malou velikost. Rozsah aplikace tohoto činidla je však velmi úzký a způsob jeho použití je velice obtížný. Na druhé straně je však důležité, aby byl zvýšen počet květů nebo plodů. V případě plodin, které jsou pěstovány pro kořen, kvalita kořene klesá, jestliže se rozvíjejí stonky a květy. Je tedy žádoucí sloučenina, která by regulovala vývoj stonku s květy.

V případě cukrové třtiny byly dělány pokusy, které by zvýšily výnos tím, že by se zabránilo růstu vršku rostliny nebo by se zvýšil obsah cukru některými- fysiologickými akcemi.

V případě brambor nebo okurek je důležité, aby byla klíčivost během skladování co nejvíce zpožděna. i

Shora uvedené případy jsou pouhými příklady, protože existuje mnoho dalších oblastí, ve kterých je potřebné regulovat růst rostlin. V každé oblasti mohou existovat některé sloučeniny, které se skutečně používají. Neexistuje však sloučenina, která by byla plně uspokojivá. Je tedy žádoucí vyvinout zlepšenou Sloučeninu.

Autoři tohoto vynálezu podnikli rozsáhlý výzkum o účiních na rostliny. Při tom zjistili, že v případě, kdy se jisté specifické sloučeniny aplikují na olistění různých rostlin, vykazují tyto sloučeniny různé zajímavé vlastnosti, včetně účinností spočívajících ve zkrácení stonku, v podpoře tvorby výhonků, v regulaci vývoje čerstvých pupenů nebo v některých případech v podpoře vývoje květních pupenů. Na základě tohoto zjištění byla provedena další studie, která by měla vést к využití takových aktivit ve formě regulátoru růstu rostlin. Výsledkem tohoto snažení je tento vynález.

Podle předloženého vynálezu se získává regulátor růstu rostlin, který jako účinnou látku obsahuje benzamidový derivát obecného vzorce.

CIL·

I

0-С11-С0П v němž R znamená hydroxylovou skupinu, alkaxyskupinu, alkoxy-C^^ alkoxyskupinu, ^Cl-2 ^a^^)<oxy“^ci-2^aJ,koX^^Cl-4^alkoXys,CUP^^nU* ^ci-2^al^^en^¹”^Cl-2^alkOXyskup^^nU' ^Cl-2^{a 1}‘^k^^nyl~^Cl-2 alkoxyskupinu, mono-C^^alkylaminovou skupinu, di-C^^alkylaminovou skupinu nebo O-kat, kde kat je anorganický kation.

Nyní bude předložený vynález podrobně popsán s ohledem na výhodná provedení.

V praktickém používání podle tohoto vynálezu mohou být, podle svých fazikálních a chemických vlastností, sloučeniny podle tohoto vynálezu formulovány v jakýchkoliv prostředcích včetně prostředku, který se pro použití musí zředit vodou, jako je například smáčitelný prášek, emulgovatelný koncentrát, vodný roztok, kapalný prostředek a prostředek, který sc aplikuje jako takový, jako je například prach nebo mikrogranule, podle toho, co je žádoucí, pokud takové prostředky jsou vhodné pro aplikaci na olistění rostlin.

Jako nosič se může používat anorganická látka, jako je například bentonit, hlinka, zeolit nebo talek. Jako organické rozpouštědlo se může používat rozpouštědlo, ve kterém jsou různé sloučeniny dobře rozpustné. Příklady takových rozpouštědel jsou: xylen, toluen, cyklogexanon nebo glykol. Jako dispergační činidlo, emulgační činidlo nebo ustalovač se může použít aniontové nebo neiontové povrchově aktivní činidlo, jako je například ligninsulfonát, naftalensulfonát, dialkylsulfosukcinát, polyoxyethylennonylfenylcther, polyoxyethylenstearyléther nebo polyoxyethylendodecylether.

Regulátor růstu rostlin podle tohoto vynálezu se může, jestliže je to žádoucí, kombinovat s fungicidem nebo insekticidem ve formě jediného společného prostředku nebo se s nimi může smíchat před použitím v zásobní nádrži.

Dávkování regulátoru závisí na druhu rostliny, na kterou se regulátor aplikuje, na druhu sloučeniny, která se používá, a na době aplikace. V případě rostlinek rýže se dávka účinné složky pohybuje obvykle v rozmezí od 0,5 do 5 gramů na ar, s výhodou od 1 do 2,5 g/ar. Aplikace se může provádět jakýmkoliv způsobem, pokud aplikace regulátoru probíhá na olistění rostliny stejnoměrně. Například se regulátor může aplikovat tlakovým rozprašovačem po zředění ve vodě v množství 2 až 20 litrů na jeden ar. Pokud jde o koncentraci regulátoru, neexistuje žádné zvláštní omezení.

V případě pšenice, ječmene, atd., tyto rostliny mají ve srovnání s rýží nepatrně vyšší citlivost v závislostí na stupni vývoje. Jestliže se regulátor používá pro redukci póléhání, obvykle sc aplikuje větší množství regulátoru růstu rostlin než je tomu u rýže.

V ostatních směrech je způsob aplikace regulátoru růstu rostlin v podstatě shodný jako u rýže. Dávkování účinné složky sc pohybuje obvykle v rozmezí od 1,5 do 15 g/ár, s výhodou od 3 do 10 g/ar.

V případě trávníku se dávka účinné složky pohybuje obvykle v rozmezí od 1,5 g do 15 g/ar pro trávy, jejichž stonky značně rostou, jako je například tráva Eleusina indica Gaertn., i když se dávkování může různit podle období aplikace nebo podle doby trvání efektivního období. Pro trávy, u nichž je požadována regulace růstu listů, ja>< je například tráva Zoyisia, je potřeba podstatně vyšší množství.

V případě stromů je požadováno velmi dlouhé období účinnosti. Dávka účinné složky se pohybuje obvykle v rozmezí od 10 do 50 gramů na ar. V případě použití na zem, na níž nerostou plodiny, může někdy dávka účinné složky přesáhnout 50 g/ar, aby se dosáhlo účinnosti na plevele velkého vzrůstu, jako je například japonská pampasová tráva (Miscanthus sinensis) .

A naopak, v oblasti, vc které jc požadována účinnost po relativně krátkou dobu, jako jc například v případě indukce květních pupenu nebo zmenšení plodů, se může dávka účinné složky pohybovat v rozmezí od 0,1 g do 2 gramů na ar.

Tento vynález bude dále podrobněji popsán pomocí testovacích příkladů.

V tabulce 1 jsou uvedeny representativní sloučeniny podle tohoto vynálezu. Na tyto sloučeniny bude v další části tohoto spisu odkazováno prostřednictvím čísel, kterými jsou tyto sloučeniny v tabulce 1 označeny.

CS 263195 B2

Tabulka 1 sloučenina číslo

O

ClC¹ ch₃

2. Ϋγ--HH-CSQ °-^cH-^c°°CH₃

O

4.

5.

6.

O

?'³ o-ch-cooh.n(c₂h₅)₃

15.

О-СН-СООН.NH₂-CH(сир ₂

16. (Srovnávací)

Testovací příklad 1

Test působení na olistění různých rostlin (základní)

Rýže (Oryza šativa), ječmen (Hordeum vulgare), fazol (Phaseolus vulgaris L.), rajské jablko, salát a laskavec štíhlý (Amaranthus viridls) se odděleně pěstují v poresních ke2 límcích o ploše 60 cm . Podle velikosti rostlin se vyjednotí. Růstové stadium se upraví na stadium se 2 až 3 listy. V množství 10 litrů na ar se aplikuje zředěný roztok každého regulátoru. Po jednom měsíci se vyhodnotí inhibice růstu. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 2. Vyhodnocení se provádí následujícím standardním způsobem:

O znamená: účinek stejný jako při růstu bez aplikace regulátoru (tj. kontrola)

1	znamená: inhibice	růstu	asi	20	%	ve	srovnání	8	kontrolou
2	znamená: inhibice	růstu	asi	40	%	ve	srovnání	S	kontrolou
3	znamená: inhibice	rŮ8tU	asi	60	%	ve	srovnání	S	kontrolou
4	znamená: inhibice	růstu	asi	80	%	ve	Srovnání	8	kontrolou

znamená:' od aplikace regulátoru nebyl pozorován žádný růst T znamená: došlo ke značnému tvoření odnoží nebo к rozvětvení В znamená: bylo pozorováno popálení listů

Tabulka 2 testované rostliny hodnota odpovědi

sloučenina č.	koncentrace (t)	RI		BA		FR	TO		LE	SL
	0.03	2		1		3	1		1	4
1	0.1	3	T	2		4.5	3		2	5
	0.3	4.5		4	T	5	4		4	5
	0.03	2		2		4	2		2	4
2	0.1	3	T	3	T	4.5	3		3	4.5
	0.3	4.5		4		5	4.5		4	5 В
	0.03	2		2		4	2		2	4
3	0.1	3	T	3	T	4.5	3		3	4.5
	0.3	4.5		4		5	4		4.5	5 В
	0.03	2		2		3	2		2	3
4	0.1	3	T	3	T	4	3		3	4.5
	0.3	4		4		4.5	3	T	4.5	5
	0.03	1		2		4	2	T	3	3
5	0.1	2		3	T	4	3	T	4	4.5
	0.3	3	T	4		4.5	3		5	5
	0.03	2		3		3	3	T	3	3
6	0.1	3	T	4		4	3		4.5	4
	0.3	4.5		4.5		5 В	4		5	5 В
	0.03	2		1		3	2		2	3
7	0.1	2		2		4	3	T	4	4
	0.3	3	T	3	T	4.5	4		4.5	5
	0.03	2		2		3	1		2	4
8	0.1	3	T	3	T	4	3		3	4.5
	0.3	4		4	T	4.5	4		4	5

CS 268195 В2

Tabulka 2 (pokračování) testované rostliny hodnota odpovědi sloučenina č. koncentrace % RI BA

FR TO LE

SL

	0.03	2		2		4	2		2	4
9	0.1	3	T	3	T	4.5	3		3	4.5
	0.3	4		4.5		5	4		4	5 В
	0.03	2		1		1	1		1	3
10	0.1	2		2		3	2	T	2	4
	0.3	3	T	3	T	4.5	3	T	2	5
	0.03	1		1		2	1		1	3
11	0.1	2		2		3	2	T	2	4
	0.3	3	T	3	T	4	3	T	3	5
	0.03	3	T	2	T	3	1		1	4
12	0.1	4		3	T	4	2		2	5
	0.3	4.5		4		4.5	3		3	5 В
	0.03	3	T	2	T	2	1		1	3
13	0.1	4		3	T	3	2		2	5
	0.3	4		3	T	4	3		3	5
	0.03	3	T	2	T	3	1		2	4
14	0.1	4		3	T	4	3		3	5
	0.3	4.5		4		5	4		4	5 В
	0.03	3	T	2		4	1		1	4
15	0.1	4		3	T	4	3		3	5
	0.3	4.5		4		5	4.5		4	5
16	0.03	0		0		0	0		0	0
(srovnávací)	0.1	0		0		0	0		0	0
	0.3	0		0		0	0		0	1

RI znamená rýže, BA znamená ječmen, FR znamená fazol, TO znamená rajské jablko, LE znamená hlávkový salát, SL znamená laskavec štíhlý

Testovací příklad 2

Test působení na olistění rýže na rýžových polích

Rýžové pole, na které se obvyklým způsobem přesazují sazeničky rýže (Koshihikari), se rozdělí na stejné plochy (políčka) o velikosti 6 řádků krát 3 metry. Každý regulátor se zředí vodou na předem stanovenou koncentraci. Tento roztok se stejnoměrně roztříká ručním rozprašovačem v množství 15 1 na ar a to 25 dnů a 7 dnů před tvořením vršku rostliny. Po sklizni se u 20 rostlin změří délka stonku a hmotnost laty. U políček kontrolních (bez aplikace regulátoru) bylo pozorováno přiměřené polehnutí porostu. Políčka, u nichž polehnutí bylo zřetelně menší, byla označena O. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 3.

Číselné hodnoty znamenají procentuální hodnoty vzhledem к nezpracovaným poličkám (tj. bez aplikace regulátoru). Hodnoty, které jsou uvedeny v závorkách ^M O ^N znamenají skutečně naměřené hodnoty.

U representativních políček, u nichž byla naměřena 20 % inhibice růstu, byla měřena délka nodů. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 4.

Tabulka 3-1

Test aplikace na olistění rýže (25 dnů před růstem vrcholu rostliny

sloučenina č.	koncentrace (ppm)	délka stonku (%)	délka laty (%)	hmotnost laty (%)	efekt poléhání	políčko č.
	30	95	106	108		1
1	100	80	100	103		2
	300	74	102	99		3
	30	98	105	106		4
3	100	95	103	105		5
	300	83	98	101		6
	30 .	103	101	105		7
7	100	94	104	99		8
	300	79	102	100		9
	30	102	100	103		10
10	100	96	101	99		11
	300	83	99	102		12
	30	90	103	106		13
12	100	79	104	99		14
	300	72	99	98		15
	30	88	100	103		16
14	100	77	105	100		17
	300	70	98	99		18
bez aplikace		100	100	100		19
		(79.7	(18.9	(3.30g)		20
		cm)	cm)			č+

Tabulka 3-2

Test aplikace na olistění rýže (7 dnů před růstem vrcholu rostliny)

sloučenina č.	koncentrace (ppm)	délka stonku (%)	délka laty (%)	hmotnost laty <υ	efekt poléhání	políčko č.
	30	99	102	102		51
1	100	85	105	100		52
	300	74	99	101		53
	30	100	105	102		54
3	100	92	103	103		55
	300	87	97	99		56
	30	101	105	100		57
7	100	87	100	104		58
	300	79	106	99		59
	30	99	101	99		60
10	100	101	107	104		61
	300	89	104	105		62
	³⁰	92	100	102		63
12	100	81	98	100		64
	300	76	97	98		65
	30	94	103	103		66
14	100	82	105	101		67
	300	76	101	100		68
bez aplikace		100	100	100		19
		(79.7	(18.9	(3.30g)		20
		cm)	cm)			21

Tabulka 4

Test aplikací na olistění rýže ( délka mezi nody)

* políčko č.			délka mezi nody
	ⁿ0	ⁿl	ⁿ2	ⁿ3	ⁿ4
2	97	72	44	77	99
12	98	82	40	86	97
59	95	43	80	81	100
69	91	46	93	89	97
políčko bez	100	100	100	100	100
aplikace	(34.0	(18.2	(13.4	(9.5	(3.6
	cm)	cm)	cm)	cm)	cm)
* políčko č.	: číslo políčka je	shodné s	Číslem uvedeným	v tebulce

CS 268195 В 2

Testovací příklad 3

Test působení na olistění pšenice

Pšeničné pole, které bylo oseto pšenicí (Norin č. 61) do řádků počátkem listopadu, se rozdělí na stejná políčka o velikosti 3m x 4m. Každou sloučeninou, která se zředí na předem stanovenou koncentraci, se postříká (stejnoměrně) celý povrch políčka v množství 15 litrů na ar třicet dnů před tvorbou vršku rostliny, tj. počátkem dubna, nebo 7 dnů před tvorbou horní části rostliny, tj. koncem dubna.

Koncem června se na 50 stonkách zjistí délka stonku, délka laty a počet lat a hmotnost zrna na jednotku plochy. U políček, ha která nebyl aplikován regulátor, bylo pozorováno přiměření polehnutí porostu. Políčka, u nichž bylo polehnutí zřetelně menší, jsou označena O. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 5.

Číselně hodnoty znamenají procentuální hodnoty vzhledem к nezpracovaným poličkám (tj. poličkám bez aplikace regulátoru). Hodnoty, které jsou uvedeny v kulatých závorkách (), znamenají skutečně naměřené hodnoty.

(J representativního políčka byla sledována délka nodů. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 6.

Tabulka 5-1

Test aplikací na olistění pšenice (30 dnů před vzrůstem vrcholu rostliny)

sloučenina č.	aplikovaná konc. (151 * na ar	délka stonku	délka laty	počet i a. ² lat na m	hmotnost zrna na m²	stupeň poléhání	políčko č.
	100	98	102	109	99		1
1	300	94	99	110	103		2
	1000	86	100	102	101		3
	100	101	102	105	104		4
3	300	92	104	106	100		5
	1000	83	98	100	102		6
	100 '	95	103	106	102		7
6	300	87	101	107	105		8
	1000	79	99	101	101		9
	100	102	104	99	101		10
12	300	92	102	108	103		11
	1000	81	98	104	98		12
	100	97	103	100	105		13
14	300	88	102	103	107		14
	1000	81	99	98	103		15
bez aplikace		100	100	100	100		16
		(94	(8.4	(452	(469		17
		cm)	cm)	m²)	g/m²)		18

CS 268195 в2

Tabulka 5-2 ·

Test aplikací na ollstění pšenice (7 dnů před vzrůstem vrcholu rostliny)

sloučenina č.	aplikovaná konc. (15 1 na ar)	délka stonku	délka laty	počet lat na m²	hmotnost zrna na m²	8tupen poléhání	políčko č.
	100	102	105	98	104		51
1	300	96	102	103	101		52
	1000	88 .	101	102	102		53
	100	100	102	104	106		54
3	300	94	99	100	103		55
	1000 *	85	101	102	102		56
	100	95	102	103	103		57
6	300	86	105	100	¹⁰⁵ .		58
	1000	82	104	104 .	99		59
	100	101	103	101	103		60
12	300	93	101	103	104		61
	1000	85	99	103	100		62
	100	⁹⁸	99	1Ó2	102		63
14	300	89	101	103	101		64
	1000	83	98'	98	102		65
bez aplikace		100	100	100	100		16
		(94	(8.4	(452	(469		17
		cm)	cm)	m²)	g/m²)		18

Tabulka 6

Měření délky mezi nody pšenice .

políčko č. +	o	ⁿl	ⁿ2	ⁿ3	ⁿ4	délka stonku
3	99	84	79	75	73	86
9	96	75	63	66	75	79
59	91	73	81	83	95	82
64	94	79	91	87	97	89
nezpracované	100	100	100	100	100
políčko	(32.4	(25.9	(16.1	(12.0	(6.3	100
	cm)	cm)	cm)	cm)	cm)

⁺ Číslo políčka: Číslo políčka je totožné s číslem políčka uvedeným v tabulce 5

Testovací příklad 4

Každá sloučenina (zředěná předem na stanovenou koncentraci) se aplikuje na školku azalek (Rhododendron indicum) (výška rostlinek 25 až 30 cm), které jsou pěstovány v poresních kelímkách o ploše 200 спЛ tak, že všechny kelímky jsou přiměřeně vlhké (25 litrů na ar) . Po sedmi dnech se azalky ořežou. Po dalších dvou měsících se provede hodnocení stejným způsobem jako v testovacím příkladu 1. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 7.

Tabulka 7

Test aplikací na olistění azalky

sloučenina č.	koncentrace (%)	inhibice růstu .	jiná odpověd
1	0,1	2
	0,3	4	T
2	0,1	3	T
	0,3	4,5
4	0,1	3	T
	0,3	4
5	0,1	2
	0,3	4
6	0,1	4
	0,3	4,5
11	0,1	2
	0,3	3	T
12	0,1	3	T
	0,3	4
15	0,1	3	T
	/0,3	4,5

Testovací příklad 5

Test aplikací na olistění stromů

К roztoku smáčítelného prášku sloučeniny č. 1 (o předem stanovené koncentraci) se přidá neiontové povrchově aktivní činidlo tak, aby aplikovaná koncentrace byla 500 ppm. Směs se roztřikuje rozprašovací pistolí na různé 'stromy rostoucí v kelímcích o ploše 200 cm² v množství 10 litrů na ar a to v době, kdy nové větve (po odříznutí starých) vyrostou několik cm. Pro postřik se kelímky umístí do boxu o rozměrech 40 cm x 50 cm. Směs se v boxu stejnoměrně rozprašuje.

Po 3 měsících se vyhodnotí růst nových větví standardním způsobem podle testovacího příkladu 1. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 8.

V době postřiku byly výšky stromů následující:

Rhododendron indicum (azalka): 15 až 20cm

Buxus microphylla (zimostráz): 15 až 20cm

Photinia glabra: 30 až 35cm až 30 cm

Abelia serrata:

Euonymus japonicus (brslen тарой.):	35	až	40	cm
Enkianthus perulatus:	25	až	30	cm
Punica qranatum (marhaník obecný)s	25	až	30	cm
Camellia japonica (kamelie):	35	až	40	cm
Juniperus chinensis (jalovec čin.):	20	aŽ	25	cm

Tabulka 8

Test aplikací na olistění stromů

	smáčitelný prášek se sloučeninou číslo 1 /koncentrace (%) účinné složky/
0,05	0,1	0,2	0,4
Rhododendron indicum	2	3,5	4,5	5
Buxus microphylla	1	2	4	4,5
Photinia qlabra	1	3	4,5	5
Abelia serrata	1	3	4,5	5
Euonymus japonicus	2	3	4,5	5
Enkianthus perulatus	3	4	5	5
Punica qranatum	2	3	5	5
Camellia japonica	0	2	4	4,5
Juniperus chinensis	0	1	3,5	4,5

Testovací příklad 6

Test zeslabování u jablek

Z větví jabloně (Fuji) staré 24 let se vyberou podobné větve. Dvacet dnů po plném rozkvětu se ručním rozprašovačem (s roztokem sloučeniny o předem dané koncentraci) postříkají celé větve. Po dvou měsících se zjišťuje poměr plodů středních a vedlejších a jejich průměr (velikost od jedné strany na druhou). Výsledky jsou uvedeny v tabulce 9.

Tabulka 9

Test zeslabování u jablek sloučenina č. koncentrace (ppm) počet těsto- výsledky testu (%)

	váných plodů	poměr plodů v (%)	poměr průměrného průměru plodů na větvích s aplikovanou sloučeninou ke kontrole
střední ovoce	vedlejší ovoce
střední plody	vedlejší plody
1	10	52	161	86,5	12,4	108
	30	55	172	81,8	12,8	112
	100	51	154	68,6	7,1	106
13	10	58	175	89,7	17,1	105
	30	63	182	85,7	14,8	107
	100	55	173	85,5	8,7	113
kontrolní	-	51	156	84,3	26,3	100
větve						(36,1 mm)

Testovací příklad 7

Test aplikací na listy trávy Eleusine indica Gaertn.

Tráva Eleusine indica Gaertn. (odrůda T-328) se rozdělí na políčka lm x lm, čtvrtý den po pokosení se ručním rozprašovačem na každé políčko stejnoměrně aplikuje zředěný roztok sloučeniny v množství 10 litrů na ar. Hodnocení testu se provede standardním způsobem podle testovacího příkladu 1 po jednom a po dvou týdnech od aplikace.

Změny v barvě listů se vyhodnocují podle následujících standardů:

Barva listů:

zhnědnutí:

nepatrné ma lé

B-2 podstatné B-3 prohloubení barvy:

nepatrné _e G-l malé

G-2 podstatné G-3

Výsledky jsou uvedeny v tabulce 10.

Tabulka 10

Výsledky testu aplikací na olistění trávy Eleusine indica Gaertn.

sloučenina č.	gramů na ar	po 1 týdnu	po 2	týdnech
inhibice	barva listů	inhibice	barva listů
1	5	4,5		4
	10	5		5
	20	5	G-l	5	G-l
2	5 '	4		3
	10	5		4,5
	20	5		5	G-l
7	5	4		3,5
	10	5		4,5
	20	5		5
10	5	4		3
	10	5		4,5
	20	5 ·		5
12	5	4,5		4
	10	5		5
	20	5	B-l	5
15	5	5		4
	10	5		5
	20	5		5

CS 268195 B2 '

Testovací příklad 8

Test aplikací na olistění sojového bobu ' ' 2 '

Ve skleníku se v kelímku o ploše 200 cm pěstuje sojový bob (Enrei) (1 rostlinka na kelímek). Na počátku stadia se 3 listy se každá sloučenina zředí na předem stanovenou koncentraci a přidá se 500 ppm neiontového povrchově aktivního činidla. Tento roztok se aplikuje na rostlinky v množství 10 litrů na ar. Každý test se provede se 3 rostlinkami. Po dvou měsících se stanoví počet lusků. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 11 (numerická hodnota je průměrná hodnota získaná pro tři rostliny).

Tabulka 11

sloučenina č.	koncentrace (ppm)	počet lusků na rostlinu
1	30	29,3
	100	35,7
	300	32,3
4	30 .	28,0
	100	31,7
	300	38,3
12	30	23,3
	100	34,3
	300	32,0
nezpracované políčko (kontrola)		24,7

Testovací příklad 9 *

Inhibice vývoje stonku s květy u ředkvičky

Pole rané ředkvičky (Raphanus sativus), která byla vyseta na jaře a která do stavu bezprostředně před vývojem stonku s květy (počátek června), se rozdělí na políčka tak, aby každé políčko obsahovalo šest rostlinek. Na políčka se tlakovým rozprašovačem aplikuje smáčitelný prášek, emulgovatelný koncentrát, vodný roztok a kapalný prostředek v množství 15 litrů na ar. Prostředek ve formě prachu a mikrogranulí se aplikuje ručně.

Po jednom měsíci se výsledky vyhodnotí stejným způsobem jako v testovacím příkladu 1. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 12 (numerická hodnota je průměrná hodnota získaná pro šest rostlin).

Tabulka 12

Inhibice vývoje stonku s květy u ředkvičky sloučenina č. typ prostředku gramů/ar výsledky testu a obsah účinné ----------------------------složky prostředku účinné složky

1	prach	2%	250 500 1000	5 10 20	3.2 4.2 4,6
2	mikrogranule	2%	250	5	2,6
			500	10	3,8
			1000	20	4,5
6	emulgovatelný		25	5 ‘	3,9
	koncentrát	20%	50	10	4,8
			100	20	5,0 В
10	smáčítelný		12,5	5	3,1
	prášek	40%	25	10	3,7
			50	20	4,5
12	vodný roztok	100%	5	5	3,3
			10	10	4,2
			20	20	4,7
14	kapalný		25	5	3,5
	prostředek	20%	50	10	4,5
			100	20	4,8

Testovací příklad 10

Test aplikací na olistění cukrové třtiny

Pole s cukrovou třtinou, osázené na jaře a vyrostlé do počátečního stupně zralosti, se rozdělí na políčka tak, aby každé políčko obsahovalo 6 rostlin. Na základní část vršku listů každého stonku se ručním rozprašovačem aplikuje 20 ml roztoku s účinnou složkou (o předem stanovené koncentraci) a povrchově aktivním činidlem.

Po dvou měsících, tj. v době žní, byla na políčkách s rostlinami, na které nebyl aplikován shora uvedený roztok s účinnou složkou (kontrolní políčka), pozorována tvorba vrcholu rostliny, zatímco u políček, na které byla provedena aplikace shora uvedeného roztoku s aktivní složkou, nebyl žádný takový efekt pozorován. Rostliny byly sklizeny a štáva byla vylisována. Obsah cukru ve štávě byl měřen polarimetrem pro měření obsahu cukru. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 13.

Tabulka 13

Výsledky měření obsahu cukru cukrové třtiny
sloučenina č.	koncentrace složky	účinné (%)	obsah cukru (%)
1	0,1		12,97
	0,3		13,56
4	0,1		12,69
	0,3		13,33
¹⁰	0,1		11,93
	0,3		12,88
12	0,1		13,14
	0,3		14,02
kontrola	-		10,36

Testovací příklad 11

Test aplikací na olistění cibule

Pole s cibulí (Shonakan Gokuwase), která byla přesázena na podzim a nechána růst do

10. května, tj. 10 dnů před sklizní, se rozdělí na políčka o velikosti 5,4 m . Na olistění se aplikuje roztok s účinnou složkou (o předem stanovené koncentraci účinné složky) s povrchově aktivním činidlem v množství 10 litrů na ar. Výška rostlin v okamžiku aplikace byla asi 50 cm, rostliny byly mírně polehlé.

Po sklizni bylo 50 cibulí uskladněno v jedné vrstvě bez toho, aby se odřízly jejich listy. 31. října a 15 listopadu byla zjišťována rychlost klíčení a rychlost zakořeňování. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 14.

Tabulka 14

Výsledky testu klíčivosti u cibule

sloučenina č.	aplikovaná koncentrace (%)	30. října	15. listopadu
klíčivost (%)	zakořeňování (%)	klíčivost	(%) zakořeňování <%)
1	0,1	12	2	30	4
	0,3	0	0	2	4
3	0,1	18	0	42	2
	0,3	2	2	8	4
6	0,1	10	2	38	4
	0,3	0	6	4	8

Tabulka 14 (pokračování)

11	0,1	24	2	52	4
	0,3	8	0	16	2
12	0,1	8	2	28	6
	0,3	0	2	4	4
15	0,1	14	4	32	4
	0,3	0	0	6	2
kontrola		22	4	54	6

Příklad 1

Příprava smáčitelného prášku

Ke 40 hmotnostním dílům sloučeniny číslo 10 se přidá 52 hmotnostních dílů kaolinové a 3 hmotnostní díly mletého vápence. Směs se míchá a práškuje v hnětači. Potom se přimíchá práškované povrchově aktivní činidlo Sorpol*5039 í+znamená obchodní značku Toho Kagaku, K.K.) (4 díly) a 1 hmotnostní díl RapizOl-u* BB-75 (^obchodní značka, Nippon Oil and

Fats co., Ltd.). Získá se tak smáčitelný prášek* který obsahuje 40 hmotnostních procent sloučeniny č. 10.

Příklad 2

Příprava emulgovatelného koncentrátu

Dvacet hmotnostních dílů sloučeniny číslo 6 se rozpustí ve 42 hmotnostních dílech xylenu. Ke směsi se přidá 28 hmotnostních dílů cyklohexanonu a 10 hmotnostních dílů Sorpolu 800A. Vše se za míchání rozpustí. Získá se tak emulgovatelný koncentrát, který obsahuje 20 hmotnostních procent sloučeniny číslo 6.

Příklad 3

Příprava prachu

Pět hmotnostních dílů smáčitelného prášku* který obsahuje 40 hmotnostních procent sloučeniny číslo 1 (připravený stejným způsobem jako v příkladu 1)* se řádně promíchá s 0,3 hmotnostními díly Rapizolu BB-75 a 94*7 hmotnostními díly hlinky. Získá se tak prach, který ob-, sáhuje 2 hmotnostní procenta sloučeniny číslo 1.

Příklad 4

Příprava prostředku ve formě mikrogranulí

Pět hmotnostních dílů smáčitelného prášku* který obsahuje 40 hmotnostních procent sloučeniny číslo 2 (připravený stejným způsobem jako v příkladu 1), se přidá к 93 hmotnostním dílům jemně práškovaného zeolitu* který je míchán v rychlohnětači. К této směsi se za míchání vliji dva hmotnostní díly polyoxyethylendodecyletheru zředěného vodou. Ke směsi se přidává voda tak dlouho* dokud není všechen prach smočen. Směs se pak vyndá a vysuší se proudem vzduchu. Získá se tak prostředek vc formě mikrogranulí, které obsahují 2 hmotnostní procenta sloučeniny číslo 2.

Regulátor růstu rostlin podle tohoto vynálezu je dobře absorbován olistěním rostlin. Potom je přenášen do těla rostliny. Svoji účinnost vykazuje s výhodou v těch částech rostliny, které mají nejaktivnější růst, účinnosti regulátoru růstu rostlin závisí na sloučenině, na koncentraci, na druhu rostliny a na růstovém stadiu, ve kterém se rostlina nachází. Předpokládá se však, že tyto účinnosti jsou antagonistické к auxinu a giberelinu (rostlinné hormony).

Jako specifické účinky bylo u travin pozorováno zkracování délky stonku mezi nody (po aplikaci na olisténí), v některých případech bylo usnadněno tvoření odnoží. U širolistých rostlin jsou regulátory růstu rostlin podle tohoto vynálezu účinné při potlačování tvorby nových pupenu* při zabraňování růstu stonku nebo při podpoře tvorby axilárních a květních pupenů.

Regulátor růstu rostlin podle tohoto vynálezu je činidlo* které se aplikuje na listy. Díky tomu je rychle účinný* není ovlivňován povahou půdy a je jen málo ovlivňován změnami teploty. Vyznačuje se dále dlouhým obdobím* po které ho lze aplikovat* od jednoho měsíce před tvorbou vrchní Části rostliny až do doby bezprostředně předcházející tvorby vrchní části rostliny* např. rýže* pšenice atd. Zvláště výhodné pro stanovení toho* zda aplikace je nutná je* že stav růstu lze pozorovat až do posledního stupně, čím dřivěji se regulátor aplikuje* tím se dosahuje lepší inhibice růstu mezi nody v nižší části. I když se však aplikuje bezprostředně před tvorbou vrchní části rostliny, nepříznivé účinky na laty jsou nízké.

Pokud jde o stromy, regulátor růstu rostlin nevede к žádné změně barvy listů* pokud není používán ve vysoké koncentraci. Dostatečný účinek lze získat i při aplikaci na periferní část rostliny.

Další výhodou je, že doba, po kterou lze aplikaci provádět je dlouhá, od.doby bezprostředně před řezem, do doby kdy po řezu klíčí nové pupeny.

Regulátor růstu rostlin podle tohoto vynálezu je účinný na mnoho druhů stromů* od širolistých stromů až po jehličnany. Například v případě azalky nebo trávy Eleusine indica Gaertn, je možné aplikovat ro2tokonízké koncentraci (od 0*05 do 4 hmotnostních procent) na celé stromy* takže jsou postříkány celé stromy. V případě vysokokoncentrovaných roztoků je aplikace prováděna pouze na periferní část. Rez se s výhodou provádí 3 až 7 dnů po aplikaci. Po řezu se aplikace s výhodou provádí ve stupni* kdy nové větve vyrostou do.délky několika centimetrů. Dále je výhodné provádět aplikaci ták, aby se vysoce koncentrovaný regulátor ukládal v místech řezu. *

V případech použití na kvetoucí stromy* jestliže se regulátor růstu podle tohoto vynálezu aplikuje v relativně nízké koncentraci před tvorbou květních pupenů, může se tímto způsobem počet květních pupenů zvýšit.

V případě použití na trávu Eleusine indica Gaertn. (vzhledem к tomu, že regulátor růstu rostlin podle tohoto vynálezu je činidlo, které se aplikuje na olistění rostliny) je vliv regulátoru růstu rostlin málo ovlivňován povahou země nebo množstvím deště, účinek je lepší na vysokou trávu (v době aplikace) , při čemž lze vytvořit stejnoměrný trávník po celé ploše. Navíc, inhibiční období je dostatečně dlouhé.

V případě ovocných stromů je regulátor růstu rostlin podle tohoto vynálezu účinný dokonce v nízké koncentraci od 10 do 100 ppm, kdy selektivně ovlivňuje malé plody* které pomalu rostou. Na druhé straně, v případě sojového bobu* je regulátor růstu rostlin účinný pro zvýšení počtu lusků, pokud je aplikován v počátečním období růstu; může tedy zvýšit úrodu. Aplikací v pozdějším stadiu růstu může být regulátor růstu rostlin užitečný pro prevenci toho, aby rostlina přerostla. Tohoto efektu lze využít nejen u sojového bobu, ale také u jiných rostlin.

Pokud jde o kořenové plodiny, regulátor růstu rostlin podle tohoto vynálezu účinně zabraňuje degradaci kvality jedlé části tím, že potlačuje vývoj stonku s květem. Dále je účinný pro potlačování růstu vrchní části cukrové třtiny, pro zvýšení obsahu cukru a tedy pro zvýšení výnosu.

Pokud jde o lilek jedlý (Solanum melongena), regulátor růstu rostlin podle tohoto vynálezu reguluje růst stonku a podporuje dobré klíčení.

Regulátor růstu rostlin podle tohoto vynálezu je tedy užitečný pro regulaci různých užitkových rostlin.

Claims

PŘEDMĚT VYNALEZU

1. Regulátor růstu rostlin, vyznačující se tím, že jako účinnou složku obsahuje benzamidový derivát obecného vzorce

Cl Cl v němž R znamená hydroxylovou skupinu, C₁_₁₂alkoxyskupinu, Cj^alkoxy-C^^alkoxyskupinu, C_1-2alkoxy-C₁_₂alkoxy-c_1-4alkoxyskupinu, Cj^alkenyl-C^alkoxyskupinu, C₁_₂alkinyl-C_I_₂alkoxyskupinu, mono-Cj_₄alkylaminovou skupinu, di-Cj_₄alkylaminovou skupinu nebo O-kat, kde kat je anorganický kation.
2. Regulátor růstu rostlin podle bodu 1, vyznačující se tím, že benzamidový derivát je vybrán ze skupiny, která sestává z následujících sloučenin