CS265118B1 - Podlahová tabule k vytváření tzv. lamelových podlah - Google Patents

Abstract

Podlahová tabule k vytváření tzv. lamelových podlah je charakteristická svou konstrukcí z navzájem spolu rovnoběžných pásů lamel, které jsou svými konci ve formátově přesný podlahový dílec spolu vázány spojovacími proužky, nalepenými na rubovou plochu lamel, a to při vnějších okrajích tabule a ve styčných spárách spolu sousedících pásů těchto lamel. Výhodou je předně to, že spojovací proužky ponechávají velmi velkou část rubové plochy lamel volnou pro styk s lepidlem nariešeným na podlahový podklad, což zaručuje dokonalé a pevné přilnutí podlahové tabule k podlaze, a přitom jí ponechávají dokonalou přizpůsobivost při vyrovnávání menších nepřesností při jejím kladení ňa podlahový podklad. Nejvyšší technický i ekonomický přínos zajištují spojovací proužky z netkaného textilního rouna, vyztužené alespoň třemi spolu rovnoběžnými, podélně orientovanými vyztužovacími skleněnými či polyesterovými vlákny o tlouštce 0,1 až 0,2 mm.

Description

I Vynález se týká podlahové tabule k vytváření tzv. lamelových podlah.

Takové tabule se jako podlahové dílce sestavují z dřevěných lamel relativně malé tlouštky, tj. tlouštky do 8 mm, a aby představovaly do jisté míry poddajný a formátově přesný dílec, jsou jejich jednotlivé lamely spolu navzájem spojovány vazebními prostředky, nalepenými v novější době pouze na rubovou plochu lamel.

Jsou sice známa i jiná provedení takových podlahových dílců, například vazba společnou drážkou a do ní vsazeným drátem - to z rubové plochy lamel - která však nedovoluje provádět tyto dílce ve větších rozměrech, anebo vazba z líce na lamely nalepeným papírem, který se však po nalepení takového lamelového dílce na podlahový podklad musí odstranit, což jednak zvyšuje pracnost a jednak způsobuje potíže při odbrušování případných zbytků tohoto papíru z líce podlahy.

Tyto potíže a nevýhody vedly svého času k podlepování lamelových podlahových dílců výlučně z rubové plochy, a to perforovaným papírem nebo textilem, kteréžto vazebné prostředky však v podstatě značně omezovaly velikost styčné plochy vlastních lamel s podlahovým podkladem, což se projevilo sníženou účinností ve spojení lamel s podlahovým podkladem, protože mimo dynamických a statických vlivů se mezi podkladem a lamelami projevují i smyková napětí. Tato smyková napětí vznikají bobtnáním a následným sesýcháním dřevěných lamel, které nasály případnou vlhkost z podlahového podkladu, případně i z některých druhů používaných lepidel. Z hlediska pracnosti kladení lamelové podlahy nelze pokládat lamely jednotlivě a proto sdruženi lamel do podlahových tabulí a vazebné prostředky jednotlicých v nich uspořádaných lamel mají rozhodující vliv na ovladatelnost takového podlahového dílce při jeho kladeni. Tato ovladatelnost musí při dostatečně pevném spojení jednotlivých lamel v podlahovém dílci umožňovat jak plošnou poddajnost tabule, aby bylo zajištěno její dokonalé přilnutí i k mírně deformovanému podkladu, například i k ne zcela rovinnému betonovému podkladu, tak i určitý posuv lamel v diagonálních směrech, aby byla dána možnost vyrovnávat i menši rozdíly v pravoúhlosti při kladeni takových podlahových tabulí či dílců. A mimo to vazebné prostředky lamel musí dovolovat i strojní přerušováni těchto podlahových tabuli po jejich lícní straně již ve výrobě, aby byla snížena pracnost při jejich ručním kladení na podlahový podklad.

Tyto podmínky ovladatelnosti lamelových tabulí jsou však spojeny s problémy lepení vazebných prostředků na rubovou plochu lamel. Používáni souvislých papírových či textilních vazebných prostředků ve formě celoplošných útvarů s naneseným lepidlem sice odstranilo zatékání lepidla do spár mezi lamelami při jeho nanášení na jejich rubovou plochu, ale znamená jednak značnou spotřebu tohoto lepidla, přičemž s výjimkou perforovaných ploch těchto vazebných prostředků redukuje styčnou plochu vlastních lamel s podlahovým podkladem prakticky na nulu a vyvolává tak nebezpečí uvolňování jednotlivých lamel v podlaze. Určitým pokrokovým řešením byly, a vlastně dosud ještě jsou, vazebné prostředky ve formě textilní tkaniny o takové optimální velikosti ok mezi jejich vlákny, která umožňuje jak spojení lamel mezi sebou tak i proniknutí lepidla mezi vlákny až k rubové ploše lamel. Při používání lepidel změkčujících tuto v podstatě textilní sítovinu, například vodních disperzi polyvinylacetátu, dochází za aplikace tlaku ke zploštění jejích vláken a tím ke zvýšeni pevnosti jejího spojení s lamelami, ale nanášení lepidla na takovou sítovinu je obtížné a sítovina sama představuje navíc dost značnou nákladovou položku.

Tyto nevýhody jsou odstraněny podlahovou tabulí, jejíž na rubové ploše lamel nalepené vazebné prostředky jsou tvořeny spojovacími proužky o tlouštce nepřesahující 0,22 mm, aplikovanými na koncích v blocích vedle sebe uspořádaných lamel, přičemž tyto spojovací proužky jsou papírové, případně textilní. Ke zvýšení jejich únosnosti, tj. vlastně pevnosti, mohou být tyto spojovací proužky opatřeny podélně orientovanými a navzájem rovnoběžnými vyztužovacími vlákny skleněnými, případně polyesterovými, o tlouštce 0,1 až 0,2 ran. Pokud je použito proužků papírových, jsou tyto s výhodou opatřeny na své lícové - tj. od rubové plochy lamel odvrácené - ploše polyetylénovou fólií. Vyztužení spojovacích proužků lamel vyžaduje aspoň tří vyztužovacích vláken. Jako textilní spojovací proužky lamel mají podle vynálezu přednost proužky z netkaného textilního rouna, v němž jsou zapracována zmíněná vyztužovací vlákna. Dalším znakem vynálezu je to, že dřevěné lamely podlahové tabule jsou sestaveny do navzájem rovnoběžných pásů, jejichž podélné styčné spáry jsou z rubové plochy lamel zakryty přilepeným pro každou dvojici spolu sousedících pásů společným spojovacím proužkem, přičemž při uspořádání dřevěných lamel ve všech těchto navzájem rovnoběžných pásech se stejnou příčnou orientací vzhledem k podélnému rozměru těchto pásů jsou tyto lamely vázány spojovacími proužky rovnoběžnými s podélnými styčnými spárami mezi těmito pásy i spolu navzájem a z nich společné spojovací proužky překrývající tyto styčné spáry jsou alespoň o polovinu širší než proužky při vnějších okrajích tabule, jejichž šířka je menší než polovina šířky jednotlivých lamel. Znakem vynálezu je také to, že při šachovnicovém uspořádání bloků lamel podlahové tabule v jejích jednotlivých pásech lamel se střídavou příčnou a podélnou orientací těchto lamel vzhledem k podélnému rozměru těchto pásů je na rubové ploše lamel nalepenými spojovacími proužky vytvořena pravoúhlá mříž, jejíž podélné spojovací proužky i příčné spojovací proužky jsou bez vzájemného překrytí.

Řešení podlahové tabule podle vynálezu přináší řadu výhod, které ji staví na přední místo všech dosavadních konstrukcí a to nejen z hlediska technicko-technologického, ale i z hlediska ekonomického.

V technickém směru je třeba zdůraznit, že vazba lamel podlahové tabule spojovacími proužky nalepenými na koncích v blocích těchto vedle sebe uspořádaných lamel poskytuje lamelám dobrou pevnost a spolehlivost jejich vzájemné vazby, která odpovídá podmínkám nakládání s takovými podlahovými dílci při jejich kladení na podlahový podklad. Proužky jsou s lamelami ve styku v poměrně úzkých plochách, jejichž šířka je menší než polovina šířky jednotlivých lamel, což dovoluje i diagonální přizpůsobivost takto vázaných lamel a z nich sestavené podlahové tabule, jsou-li při jejím ukládání do plochy podlahy zjišEovány určité odchylky od pravoúhlosti v návaznosti jedné tabule na druhou. Proužek se na lamely lepí snacněji, nevyžaduje složitých ústrojí, protože na příčné rozložení lepidla tak jako u textilní síEoviny není třeba u spojovacích proužků paínatovat. Lepidlo se na ně nanáší snadněji a jednoduššími prostředky než na síEovinu. To jsou tedy technologické přednosti spojovacích proužků. A z hlediska ekonomického je třeba zdůraznit, že spotřeba lepidla je ve srovnáni s dříve používanou síEovinou několikrát nižší, protože jeho aplikace na proužek je spojena s menšími ztrátami než u síEoviny. Přitom k jeho technickým přednostem je nutno dodat, že přes aplikaci spojovacích proužků póze při koncích lamel je plocha těchto lepených spojů větší, i když je větší i volná, tedy spojovacími proužky nekrytá rubová plocha lamel, důležitá pro jejich pevné zakotvení ve vrstvě lepidla na podlahovém podkladu. K ekonomickým přednostem je třeba přičíst i to, že při tloušEce spojovacích proužků 0,1 až 0,2 mm je i spotřeba lepidla ve vrstvě na podlahovém podkladu menši, toto lepidlo může rychleji vyschnout, nenabobtnává tolik vlastní lamely a tudíž snižuje ztrátové časy při kladení podlahy.

Spojovací proužky vyztužené skelnými vlákny či polyesterovými podélnými a spolu navzájem rovnoběžnými vlákny o tloušEce 0,1 až 0,2 mm dodávají lamelám tak pevné vazby, že podlahová tabule se nerozpadne ani tehdy, když pracovníkovi neopatrností při kladení vypadne z rukou. Zvýšená pevnost vazby je dosahována i takto vyztuženými spojovacími proužky z textilního rouna, tedy proužky netkanými, které lépe vsakují lepidla na ně aplikovaná a tím zaručují vyšší pevnost těchto lepených spojů.

K technicko-technologickým přednostem podlahové tabule podle vynálezu je třeba počítat i její složení v navzájem rovnoběžných pásů příčně v nich orientovaných lamel, což zjednodušuje technologii její výroby i vazbu jednotlivých lamel v těchto pásech i spojení těchto pásů vedle sebe širším spojovacím proužkem společným pro kónce lamel stýkajících se v podélné spáře mezi sousedícími pásy. Vzhledem k tomu, že na vazbu lamel na jejich koncích ohraničujících okraje podlahové tabule postačují proužky o šířce menši než polovina šířky jednotlivých lamel, a pokud jsou tyto proužky vyztuženy podélnými vlákny skelnými či polyesterovými postačuje, aby v jejich šířce byly pouze tři tato vlákna, pak na společný lepený spoj sousedících pásů lamel postačuje, aby společný spojovací a přelepovací proužek měl šířku jen o polovinu větší než tento proužek okrajový. Tím je také dán určitý ekonomický přínos, přičemž technická výhoda společného spojovacího proužku této vazby sousedících pásů lamel je sama o sobě zřejmá. Přitom není ani překážkou, aby v jednotlivých pásech lamel byly střídány bloky lamel příčně orientovaných s bloky lamel orientovaných podélně vzhledem k podélnému rozměru těchto pásů. Vazba lamel spojovacími proužky dovoluje totiž mechanicky přilepovat tyto spojovací proužky na bloky lamel, které mají být orientovány v pásu podélně, při jejich příčném postavení ve vedení a to proužky, jejichž konce sahají maximálně do poloviny šířek krajních lamel bloku, takže při vytváření šachovnicových pásů, tedy při podélné orientaci těchto bloků lamel se jejich spojovací f

proužky objevují v příčné poloze vůči podélnému rozměru pásu a tím, že tyto proužky nepřesahují přes polovinu šířek krajních lamel těchto bloků, je tu dána možnost aplikace podélných okrajových, tedy samostatných, i společných proužků, bez vzájemného překrývání podélně i příčně orientovaných proužků. Tím je vytvořena na rubové ploše lamel tvořících podlahovou tabuli jakási pravoúhlá mříž bez vzájemného překrývání těchto proužků, která i u šachovnicově uspořádaných pásů lamel dodává desce i ovladatelnost, aniž by touto mříží mohla narůstat spotřeba lepidla pro ukotvení podlahové tabule na podlahovém podkladu.

Podlahová tabule s uvedenými znaky vynálezu přináší tedy svou konstrukcí podstatné zjednodušení technologie její výroby vyplývající z jejích technických předností, přičemž ani ekonomické účinky této konstrukce i zjednodušené technologie nejsou zanedbatelné.

Blíže vyniknou však tyto přednosti z popisu příkladů řešeni podlahové tabule podle vynálezu, které jsou znázorněny na výkrese, na němž na obr. 1 je půdorysný pohled na podlahovou tabuli v provedení se stejně orientovanými lamelami, na obr. 2 opět půdorysný pohled na podlahovou tabuli šachovnicového uspořádání bloků lamel, na obr. 3 je částečný zvětšený řez vyznačený na obr. 1 linií A-A a na obr. 4 částečný zvětšený řez vyznačený na obr. 2 linií B-B.

V souladu s charakteristickými znaky vynálezu je podlahová tabule sestavena z jednotlivých dřevěných lamel 2 (obr. 1 až 4) stejných rozměrů délkových, šířkových i tlouštkových. Vzhledem k plošným rozměrům je jejich tlouštka t relativně malá a v žádném případě nepřesahuje 8 mm. Ve tvaru tabule jsou tyto lamely 2 drženy vazbou z rubu na ně přilepených vazebných prostředků, které umožňují jak vzájemné spojení těchto lamel 2 v omezeně poddajný, nerozebíratelný a formátově přesný podlahový dílec, tak přilepení tohoto dílce na podlahový podklad. Vazebnými prostředky jsou zde spojovací proužky 2 nalepené na rubové ploše 2 (obr. 3, 4) lamel 2· Jejich tlouštka £ nepřesahuje 0,22 mm. Aby však zůstala co největší plocha lamel 2 rezervována pro přilepení na podlahový podklad, jsou tyto spojovací proužky 2 aplikovány při koncích vedle sebe uspořádaných lamel 2· Podlahová tabule podle vynálezu je konstruována z technologických důvodů z jednotlivých pásů 4_ (obr. 1, 2) lamel 2> které jsou v nich uspořádány bud se stejnou příčnou orientací vzhledem k podélnému rozměru L těchto pásů 2 (obr. 1, 3), anebo s podélnou orientací lamel 2 ^v jednom bloku 5 navazujícím v tomtéž pásu 4 na druhý blok 5, v němž jsou lamely 2 orientovány příčně. Vzájemným přesazením sousedících pásů 2 ° jeden blok 2 3® pak dosaženo šachovnicového uspořádání takových bloků 5 v celé podlahové tabuli. Takovou tabuli znázorňují obr. 2 a 4.

Jednotlivé pásy 2 ( ^u obou na výkrese znázorněných provedení podlahové tabule jsou tři takové pásy 4 vedle sebe) jsou rovnoběžné a jejich podélné styčné spáry 6 jsou z rubové plochy 2 lamel 2 zakryty přilepeným spojovacím proužkem 2a, který je společný pro k sobě přivrácené konce lamel 2 sousedících pásů 2· Při sestavování podlahové tabule z pásů 4 stejně příčně orientovných lamel 2 jsou tak na rubové ploše 2 přilepeny čtyři navzájem rovnoběžné spojovací proužky 2, z toho dva při vnějších okrajích podélného rozměru L tabule a dva spojovací proužky 2a překrývající styčné spáry 6. Přitom šířka m spojovacích proužků £ při vnějších okrajích tabule je menší než polovina šířky jednotlivých lamel £ a společné spojovací proužky 2a, kryjící spáry 6 mezi jednotlivými pásy 4. těchto lamel £ mající šířku M alespoň o polovinu větší než je šířka m spojovacích proužků £ při okrajích tabule. Při šachovnicovém uspořádání bloků £ lamel £ v jednotlivých pásech 4 podlahové tabule jsou bloky £ lamel £, které mají být v pásech £ postaveny s podélnou orientací, jsou mechanicky polepeny spojovacími proužky £ ještě před sestavováním šachovnicových pásů, ale tak, aby konce těchto spojovacích proužků 2 nepřesahovaly přes polovinu šířky P krajních lamel £ každého bloku 5. Přelepením spár £ spolu sousedících šachovnicově uspořádaných pásů £ společnými spojovacími proužky 2a vznikne na rubové ploše £ lamel £ podlahové tabule pravoúhlá mříž (obr. 2), jejíž podélné, spojovací proužky 2 při vnějších podélných okrajích tabule spolu se společnými spojovacími proužky 2a a příčně spojovací proužky 2 bloků £ s podélnou orientací lamel £ se nepřekrývají. To je důležité pro to, aby se překrytím podélných a příčných spojovacích proužků 2, 2a nezvyšovala, vlastně nezdvojnásobovala vrstva lepidla potřebného k dokonalé vazbě lamel £ s podlahovým podkladem.

Pokud jde o materiál spojovacích proužků 2, 2a je zde poměrně široká volba. Mohou být z dostatečně pevného papíru nebo i z textilu, ale jejich tlouštka by měla být maximálně s = 0,22 mm, aby odpovídala optimální tlouštce vrstvy lepidla k přilepení lamelové podlahové tabule k podlahovému podkladu, jimž bývá zpravidla betonový potěr podlahy.

Je vhodný i papírový spojovací proužek £, 2a opatřený na své lícové ploše, odvrácené od rubové plochy £ lamel £ polyetylénovou fólií. Toto případné provedení spojovacího proužku je naznačeno pouze u jednoho proužku 2 na obr. 3, Tato fólie í zlepšuje pevnost papírového spojovacího proužku 2, 2a v jeho tahovém namáhání a vedle toho zvyšuje jeho adhezi na mechanickém prostředku jeho aplikování na lamely £. Z pevnostního hlediska mají však zvláštní výhodu spojovací proužky vyztužené navzájem rovnoběžnými, podélně orientovanými vlákny £ (obr. 3, 4), která mohou být bud skleněná nebo polyesterová. Jejich touštka 0,1 až 0,2 mm dodává spojovacím proužkům 2, 2a za nejeden vyšší vazebnou pevnost, ale i spolehlivější ovladatelnost při kladeni podlahové tabule do vrstvy lepidla na podlahovém podkladu. Přitom u okrajových spojovacích proužků 2 postačují tři taková vyztužovací vlákna £. U širších společných spojovacích proužků 2a, kryjících spáry £ sousedících pásů £ lamel £, je počet vyztužovacích vláken £ úměrný jejich šířce M. Zvláší účinné jsou spojovací proužky 2, 2a z netkaného textilního rouna £; u nich se ovšem předpokládá použití vyztužovacích vláken £. Toto provedení spojovacích proužků je naznačeno opět pouze na jednom proužku 2 na obr. 3» Význam tohoto provedení spojovacích proužků 2, 2a z vyztuženého textilního rouna £ spočívá v jejich lepši nasákavosti lepidlem i v jejich nižší ceně, takže lepidlo nanešené na ně v úzké housence se při lepení na lamely £ rozteče a vpije po celé šířce proužku 2,2a, čímž kromě zlepšení lepeného spoje s lamelami £ podstatně posílí i vazbu rouna £ s vyztužovacími vlákny £. Kromě technických účinků se tu opět projeví i účinky ekonomické.

Z uvedeného popisu je patrné, jak konstrukce podlahové tabule podle vynálezu přináší významné technické, technologické i ekonomické výhody, o nichž je pojednáno už v úvodní části popisu. Rozsah rámce vynálezu nebude jistě překročen, jestliže stejně budou konstruovány a vyráběny i desky sloužící k obkladům zdí a k podobným dekorativním či užitkovým účelům.

Claims (10)

1. Podlahová tabule k vytváření tzv. lamelových podlah, sestávající z dřevěných lamel, držených ve tvaru této tabule vazbou z rubu na ně přilepených vazebných prostředků umožňujících jak spojení těchto lamel spolu navzájem v omezeně poddajný, leč nerozebíratelný a formátově přesný dílec, tak přilepeni tohoto dílce na podlahový podklad za aplikace a k ní kolmého tlaku směřujícího do vrstvy lepidla na tento podklad nanesené, vyznačená tím, že tyto na rubové ploše (3) jejich lamel (1) nalepené vazebné prostředky jsou tvořeny spojovacími proužky (2, 2a) o tlouštce nepřesahující 0,22 mm, aplikovanými na koncích v blocích (5) vedle sebe uspořádaných lamel (1).

2. Podlahová tabule podle bodu 1, vyznačená tím, že na rubové ploše (3) jejich lamel (1) nalepené spojovací proužky (2, 2a) jsou papírové, popřípadě textilní.

3. Podlahová tabule podle bodů 1 a 2, vyznačená tím, že na rubové ploše (3) jejich lamel (1) nalepené spojovací proužky (2, 2a) jsou opatřeny podélně orientovanými a navzájem rovnoběžnými vyztužovaoími vlákny (7) o tlouštce 0,1 až 0,2 mm.

4. Podlahová tabule podle bodů 1 až 3, vyznačená tím, že papírové spojovací proužky (2, 2a) jsou na své lícové, tj. od rubové plochy (3) lamel (1) odvrácené ploše potaženy polyetylénovou fólií (f) .

5. Podlahová tabule podle bodů 1 až 4, vyznačená tím, že podélně orientovaná a navzájem rovnoběžná vyztužovaci vlákna (7) spojovacích proužků (2, 2a) nalepených na rubové ploše (3) jejich lamel (1), jsou tvořena vlákna skleněnými, popřípadě polyesterovými.'

6. Podlahová tabule podle bodů 1 až 5, vyznačená tím, že její dřevěné lamely (1) jsou vázány spojovacími proužky (2, 2a) vyztuženými alespoň třemi podélně orientovanými a navzájem rovnoběžnými vyztužovaoími vlákny.

7. Podlahová tabule podle bodů 1 až 3 a bodů 5 a 6, vyznačená tím, že spojovací proužky (2, 2a) nalepené na rubové ploše (3) jejích lamel (1) jsou z netkaného rouna (8).

8. Podlahová tabule podle bodů 1 až 7, vyznačená tím, že její dřevěné lamely (1) jsou sestaveny do navzájem rovnoběžných pásů (4), jejichž podélné styčné spáry (6) jsou z rubové plochy (3) lamel (1) zakryty přilepenými, pro každou dvojici spolu sousedících pásů (4) společným, spojovacím proužkem (2a).

9. Podlahová tabule podle bodů 1 až 8, vyznačená tím, že její dřevěné lamely (1), uspořádané ve všech jejích navzájem rovnoběžných pásech (4) s příčnou orientací vzhledem k podélnému rozměru (L) těchto pásů (4), jsou vázány spojovacími proužky (2, 2a) rovnoběžnými s podélnými styčnými spárami (6) mezi jednotlivými pásy (4) i spolu navzájem, přičemž spojovací proužky (2a) překrývající tyto styčné spáry (6) jsou alespoň o polovinu širší než proužky (2) při vnějších okrajích tabule, jejichž šířka (m) je menší než polovina šířky (P) jednotlivých lamel (1).

10. Podlahová tabule podle bodů 1 až 9, vyznačená tím, že při šachovnicovém uspořádání bloků (5) jejich lamel (1) v jednotlivých pásech (4) se střídavou příčnou a podélnou orientací těchto lamel (1) vzhledem k podélnému rozměru (L) těchto pásů (4) je na rubové ploše (3) lamel (1) nalepenými spojovacími proužky (2, 2a) vytvořena pravoúhlá mříž, jejíž podélné spojovací proužky (2, 2a) i příčné spojovací proužky (2) jsou bez vzájemného překrytí.