CS264604B1 - Syntetic,in hydrocare swelling,intraocular lens - Google Patents

Description

Vynález se týká syntetické, ve fyziologickém roztoku botnavé, intraokulární čočky, schopné nahradit přirozenou oční čočku a určenou ke vložení do vnitřku oka, tedy do přední nebo zadní komory nebo těsně pod rohovku. Tyto čočky jsou během své funkce v oku elastické a měkké, výhodně tak, že zvlášť měkké jsou na těch místech svého povrchu, kterými se očka opírá o tkáně oka.

Dosud se к tomuto účelu používají čočky, které jsou už před zaoperováním do oka v definitivním tvaru a fyzikálním stavu. Jsou to bud čočky z tvrdých polymerů jako jsou polymery esterů kyseliny methakryiové nebo akrylové s nižšími alifatickými alkoholy, například methylmethakrylát (MMA), nebo jsou to čočky z měkkých hydrogelů, rovnovážně zbotnalých už před vložením do oka ve fyziologickém roztoku. V obou případech je nutná poměrně dlouhá incize, aby se čočka dala zasunout na své místo. Tvrdé čočky se nedají vůbec deformovat při použitelných teplotách, aby se vložení usnadnilo, a u běžných hydrogelových čoček z řídce zesítěných polymerů jako je polymer hydroxyethylmethakrylátu (HEMA) je možnost dočasné deformace omezena, ne-li znemožněna jejich pružností a sklonem к přelomení při příliš ostrém ohybu. Tvrdé čočky kromě toho zvyšují riziko poranění citlivých očních tkání při ukládání na místo.

Vynález vychází z předpokladu, že by bylo vhodné, kdyby se intraokulární čočka dala udržet před zaoperováním a v průběhu operace ve stavu účelně deformovaném, umožňujícím zmenšení incize na minimum, načež by až na místě к tomu určeném v oku nabyla definitivního tvaru. Účelnou deformací je například svinutí nebo stlačení čočky do Ú2ké tyčinky, nebo alespoň její přeložení, jednoduché nebo vícenásobné, aby se nezbytná délka incize zmenšila alespoň na polovinu.

Tohoto účelu se podle vynálezu dosahuje tím, že se teplota zeskelnění T materiálu čočky upraví na hodnotu ležící mezi zvolenou teplotou okolí (například 20 °C) a teplotou uvnitř oka (například 35 °C) připadne vyšší.

Předmětem vynálezu je syntetická, ve fyziologickém roztoku botnavá intraokulární čočka z řídce zesítěného hydrofilního gelu například 2-hydroxyethylmethakrylátů, která podle vynálezu obsahuje botnadlo, například fyziologický roztok, glycerin, dimethylsulfoxid v množství 5 až 50 % hmot, vztaženo na celkové množství botnadla při rovnovážném stavu.

Intraokulární čočka podle vynálezu může mít tvar tyčinky s průměrem 1 až 4 mm. Čočka, mající obsah botnadla snížen pod rovnovážný stav, takže její teplota zeskelnění leží v rozmezí -5 až +45 °C, se v relaxovaném stavu deformuje do tvaru vhodného к zaoperování, například svinutím ze dvou stran, a ochladí pod T^, čímž se deformace fixuje. Po zaoperování, které je touto deformací značně usnadněno, čočka v oku relaxuje dobotnáním za současného zahřátí na teplotu oka, čímž nabude žádaného definitivního tvaru.

Intraokulární čočka podle vynálezu může být ještě před deformací neúplně zbotnána vodou, ale ve vodě dobře rozpustnou fyziologicky inertní kapalinou, například glycerolem nebo dimethylsulfoxidem.

Materiál čočky může být zesítěný kovalentně nebo nekovalentne, popřípadě nezesítěný, pokud je použitý polymer nebo kopolymer dostatečně stabilní. Dosažení vhodné hodnoty může být usnadněno i použitím kopolymeru, jehož alespoň jedna složka tvoří hydrofilní polymer a alespoň jedna složka tvoří hydrofobní polymer, přičemž hydrofobní monomerní složka se obvykle použije v menším množství než složka hydrofilní.

Je zřejmé, že volba hranice rozmezí teplot, v němž leží teplota zeskelnění, zívisí na předpokládané teplotě okolí. V tropech nebo v létě je nezbytné uchovávat deformované čočky ve vhodném chladicím zařízení, aby nedošlo к nežádoucí relaxaci ještě před použitím.

Podobně je nutné chránit deformovanou Čočku teploty nižší než T před vodními parami, čehož lze snadno dosáhnout uložením ve vhodném neprodyšném obalu, například z polyolefinové nebo jiné fólie nepropouštějící snadno vodní páry. Jiným vhodným obalem je skleněná zatavená ampulka. Do ní lze čočku vpravit ve vysušeném vhodně deformovaném sterilním stavu, přikápnout vypočítané, respektive předem stanovené množství botnadla, nepostačující к rovnovážnému zbotnání a ampulku zatavit.

К přípravě intraokulárních čoček podle vynálezu lze použít i dosud nejobvyklejší materiál z řídce zesítěného póly(hydroxyethylmethakrylátu). Je však také možno před polymerací přidat menší podíl vhodného hydrofobního (tj. hydrofobní polymery tvořícího) monomeru jako jsou estery kyseliny methakrylové nebo akrylové s nižšími alifatickými alkoholy, styren, apod. К vytvarování intraokulární čočky podle vynálezu lze použít jakékoli vhodné metody, například rotačního odlévání za současné polymerace popřípadě kopolymerace a/nebo zesítění, nebo vysoustružení z xerogelu, případně lisování nebo lisostřiku aj.

Nezesítěné čočky lze dodatečně zesítit, například radiačně nebo dodatečným vpravením sítovadla a zahřátím v přítomnosti nebo nepřítomnosti vhodného iniciátoru polymerace. К tvarování například lisostřikem lze použít i roztoků příslušného polymeru ve vhodném rozpouštědle rozpustném ve vodě, které se odstraní vypráním. Po zaoperování do oka deformovaná čočka brzy, například v průběhu několika sekund až několika hodin, relaxuje dobotnáním, čímž se její Tg příslušně sníží za tvar a elasticitu i měkkost.

současného zahřátí na teplotu oka.

Relaxací nabude čočka původní

Je účelné dále ^měkčit o sobě známými postupy ty části Čočky, hlavně jejích okrajů, jimiž se v definitivní poloze opírá o živé tkáně oka. Toho lze dosáhnout dodatečnou místní částečnou hydrolýzou v alkalickém nebo kyselém prostředí, neutralizací a vypráním.

Ke zbotnání do nerovnovážného stavu před deformací lze použít nejen fyziologického roztoku nebo vody, ale i jakékoli jiné inertní, neškodné s vodou mísitelné, kapaliny, obvykle spolu s vodou nebo fyziologickým roztokem. Takovou kapalinou je například glycerol nebo dimethylsulfoxid, monoestery a diestery glycerolu s vhodnou organickou kyselinou, například octovou apod. Tyto přísady spolehlivě zabrání případnému poškození čočky krystaly ledu při ochlazení pod 0 °C během uchovávání.

Deformace se volí s výhodou taková, která při podstatném zmenšení rozměrů, hlavně šířky, umožňuje snadnou relaxaci a dosažení původního tvaru. Při deformaci a ochlazení v deformovaném stavu pod vzniká vnitřní pnutí, které se ochlazením fixuje. Toto pnutí může být vyvoláno nejen deformací příčnou, jako je například svinutí ze dvou stran směrem ke středové linii, nebo přeložením na tři díly podél dvou rovnoběžných linií, nebo stlačením, ale i deformací podélnou, tj. současným nebo následným protažením svinuté nebo přeložené čočky v podélném směru. V každém případě se deformace provede při teplotách nad neúplně zbotnalé čočky, jež se v deformovaném stavu ochladí pod T^ a v tomto stavu uloží až do zaoperování. Relaxace pak nastane uvnitř oka samovolně.

Třebaže se jako materiál pro intraokulární čočky podle vynálezu docela dobře osvědčuje obvyklý řídce zesítěný polymer hydroxyethyl methakrylátu, jehož T_g bylo upraveno na zmíněnou hodnotu snížením obsahu botnadla, například fyziologického roztoku na 10 až 20 % (rovnovážné zbotnání se blíží 40 % vody, respektive o něco méně při použití fyziologického roztoku), lze použít i různých kopolymerů, výhodně takových, jejichž obsah botnadla v rovnovážném stavu je vyšší, například 60 % i více. К tomuto účelu se hodí ko-monomery, které jsou ve vodě zcela rozpustné jako například N-vinylpyrrolidon nebo methakrylamid, ale tím se podstatně snižuje pevnost v plně zbotnalém stavu. Této nevýhodě lze čelit kopolymerací s menším množstvím méně hydrofilního nebo přímo hydrofobního monomeru jako je některý z methylesteru, propylesterú nebo butylesterů kyseliny akrylové nebo methakrylové, styren, akrylonitril nebo methakrylonitril aj. Jako hydrofilní složky lze použít i N-substituovaných methakrylamidů nebo akryl amidů, přičemž substituent nebo oba substituenty obsahují s výhodou hydrofilní skupiny, například etherové a/nebo hydroxylové. Obsah botnadla před deformací se samozřejmě přizpůsobí složení kopolymerů tak, aby se dosáhlo hodnoty v rozmezí obecně asi mezi 0 °C a 45 °C, s výhodou přibližně 10 a 35 °C. Horní mez může být tím vyšší, čím hlouběji leží obsah botnadla pod rovnovážným stavem. Dobotnáním na rovnovážný obsah botnadla se pak T sníží velmi podstatně a relaxace je rychlá a účinná. Je zřejmé, že záleží jen na tom, aby byla deformovaná čočka uchovávána pod teplotou zeskelnění a na tom, aby v oku došlo dobotnáním ke snížení teploty zeskelnění a tím к relaxaci. Pro každé složení materiálu Čočky lez snadno zjistit jednoduchým pokusem, na jako hodnotu je třeba snížit obsah botnadla, aby se dosáhlo uvedeného cíle.

Vynález je blíže ilustrován následujícími příklady.

Příklad 1

Intraokulární čočka vyrobená polymeračním litím v rotující formě směsi 50 dílů (hmot.) glycerolu, 49 dílů hydroxyethylmethakrylátu (HEMA), 0,3 dílu ethylenglykoldimethakrylátu a 0,7 dílu isopropyl perkarbonátu byla vyprána ve vodě, přitisknuta na skleněnou desku a zbavena přebytku vody až na obsah 12 % hmot, zahřátím na 35 °C (rovnovážné zbotnání je 39 % hmot.). Čočka byla při této teplotě a tomto obsahu vody měkká a tvárná, takže se dala svinout ze dvou stran ke středové linii, protáhnout asi o 40 % délky a v tomto stavu ochladit na 15 °C. Po sterilizaci plynným ethylenoxidem byla uložena ve skleněné ampulce a opatrně zatavena, aby se nazahřála nad 20 °C. Po zaoperování, к němuž byla nutná krátká incize bez šití, bylo oko ponecháno asi 2 hodiny v klidu, po kteréžto době čočka zcela zrelaxovala a nabyla původního, definitivního tvaru. *

Příklad 2

Monomerní směs obsahující 15 dílů (hmot.) methylmethakrylátu, 20 dílů (hmot.) N-vinylpyrrolidonu, 64 dílů N-bis-hydroxyethylmethakrylamidu a 1 díl benzoinu byla naplněna do průhledné trubice ze silikonové pryže a polymerována ozářením UV světlem. Získaná tvrdá tyčka byla rozřezána na bločky, ze kterých byly vysoustruženy intraokulární čočky. Ke každé čočce vložené do skleněné ampulky bylo přidáno množství fyziologického roztoku, odpovídající 50% rovnovážného zbotnání při 35 °C (rovnovážné zbotnání je 55 % hmot.), načež byla ampulka s obsahem sterilizována při 120 °C po dobu 20 minut. Po té byla čočka vyjmuta, deformována při teplotě 38 až 45 °C, ochlazena na 20 °C, sterilizována ethylenoxidem a zatavena do obalu z 0,5 mm tlusté polyethylenové fólie. Potom byla čočka uložena v chladicím boxu při 8 °C.

Příklad 3

Intraokulární čočka vyrobená polymeračním litím v bloku z hydroxyethylmethakrylátu (HEMA) s obsahem 0,3 hmot, dílu ethylenglykoldimethakrylátu a 0,1 hmot, dílu azo-bisisobutyronitrilu (ABIN). Po mechanickém obrobení a vyleštění byla čočka vpravena do skleněné ampulky. Po té bylo do ampulky přidáno 20 % hmot, fyziologického roztoku na hmotnost suché čočky. Pak byla ampulka zatavena a vysterilizována v autoklávu. Před implantací je čočka sterilně vyjmuta z ampulky a ve speciálním sterilním zařízení ohřátá, zdeformována do tyčinky o průměru 2 mm a ochlazena. V tomto stavu byla vpravena 3 mm incisí do oční komory, kde během 10 sekund zaujala svůj převodní tvar. К úplnému rovnovážnému zbotnání došlo po 10 minutách .

Claims (2)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Syntetická, ve fyziologickém roztoku botnavá intraokulární čočka z řídce zesítěného hydrofilního gelu například 2-hydroxyethylmethakrylátu, vyznačující se tím, že obsahuje botnadlo například fyziologický roztok, glycerin, dimethylsulfoxid v množství 5 až 50 % hmot, vztaženo na celkové množství botnadla při rovnovážném stavu.
2. 2. Syntetická, ve fyziologickém roztoku botnavá intraokulární čočka podle bodu 1 vyznačená tím, že má tvar tyčinky s průměrem 1 až 4 mm.