CS264258B2 - Plastic material - Google Patents

Plastic material Download PDF

Info

Publication number
CS264258B2
CS264258B2 CS834160A CS416083A CS264258B2 CS 264258 B2 CS264258 B2 CS 264258B2 CS 834160 A CS834160 A CS 834160A CS 416083 A CS416083 A CS 416083A CS 264258 B2 CS264258 B2 CS 264258B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
water
parts
organic polymeric
volume
molding composition
Prior art date
Application number
CS834160A
Other languages
English (en)
Other versions
CS416083A2 (en
Inventor
James H Raistrick
Original Assignee
Ici Plc
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Ici Plc filed Critical Ici Plc
Publication of CS416083A2 publication Critical patent/CS416083A2/cs
Publication of CS264258B2 publication Critical patent/CS264258B2/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C04CEMENTS; CONCRETE; ARTIFICIAL STONE; CERAMICS; REFRACTORIES
    • C04BLIME, MAGNESIA; SLAG; CEMENTS; COMPOSITIONS THEREOF, e.g. MORTARS, CONCRETE OR LIKE BUILDING MATERIALS; ARTIFICIAL STONE; CERAMICS; REFRACTORIES; TREATMENT OF NATURAL STONE
    • C04B26/00Compositions of mortars, concrete or artificial stone, containing only organic binders, e.g. polymer or resin concrete
    • C04B26/02Macromolecular compounds
    • C04B26/04Macromolecular compounds obtained by reactions only involving carbon-to-carbon unsaturated bonds
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C08ORGANIC MACROMOLECULAR COMPOUNDS; THEIR PREPARATION OR CHEMICAL WORKING-UP; COMPOSITIONS BASED THEREON
    • C08KUse of inorganic or non-macromolecular organic substances as compounding ingredients
    • C08K3/00Use of inorganic substances as compounding ingredients
    • C08K3/01Use of inorganic substances as compounding ingredients characterized by their specific function
    • C08K3/013Fillers, pigments or reinforcing additives

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Ceramic Engineering (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Materials Engineering (AREA)
  • Structural Engineering (AREA)
  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Medicinal Chemistry (AREA)
  • Polymers & Plastics (AREA)
  • Compositions Of Macromolecular Compounds (AREA)
  • Detergent Compositions (AREA)
  • Confectionery (AREA)

Description

Vynález se týká tvářecí hmoty, kterou je možno tvářet a vytvrzovat za vzniku výrobků s vysokou pevností v ohybu.
Předmětem vynálezu je tvářecí hmota, která se vyznačuje tím, že sestává z homogenní směsi
a) 40 až 90 % objemových alespoň jedné látky, která je .nerozpustná ve vodě a která s vodou v podstatě nereaguje, ve formě částic o střední velikosti v rozmezí od 0,3 jum do 3 cm,
b) 2 až 25 % objemových alespoň jedné organické polymerní látky, která je rozpustná nebo dispergovatelná ve vodě,
c) nejvýše 60 % objemových vody a
d) přísady, která je schopná reagovat s polymeriní látkou a tak ji insolubilizovat ve vodě, kterážto přísada je přítomna v množství 5 až 100 % objemových, vztaženo na organickou polymerní látku.
Vytvrzování tvářecí hmoty podle vynálezu se provádí po jejím tváření tak, že se přísada d) přivede к reakci s polymerní látkou za účelem insolubilizace polymerní látky ve vodě a pak se z hmoty odstraní voda.
Při výrobě hmoty se její složky musí důkladně promísit, aby se dosáhlo žádoucí homogenity směsi.
Tak například se složky hmoty přednostně mísí za podmínek vysokého smykového namáhání, například v mixeru s lopatkovým míchadlem, pracujícím za podmínek vysokého smyku. Je-li to žádoucí a má-li hmota vhodnou konsistenci, může se takto vytvořená hmota dále mísit za podmínek vysokých střižných sil tím, že se opakovaně vede štěrbinou mezi párem válců, které se mohou otáčet stejnou nebo různou obvodovou rychlostí.
Míšení se může provádět za zvýšené teploty, aby se například snížila viskozita hmoty a tak se usnadnilo míšení. Zvýšení teploty a doba setrvání při zvýšené teplotě lby však neměly být takové, aby to měl-o za .následek předčasné vytvrzení hmoty a příliš velké ztráty vody ze hmoty odpařováním.
Homogenní hmota podle vynálezu se může tvářet různými technologiemi, v závislosti na její konsistenci. Když hmota obsahuje poměrně velký podíl vody v rozsahu až do 60 % objemových, vztaženo· na celou hmotu, může být dostatečně tekutá, aby ji bylo možno tvářet odléváním do forem vhodného tvaru nebo aby ji bylo možno- nanášet na povrch, například štětcem.
V případě, že hmota podle vynálezu obsahuje například asi 30 % objemových vody, může mít těstovitou konsistenci a hmota tako-vého typu se může tvářet technologiemi známými ze zpracování plastických hmot a kaučuků. Tak například se může hmota s těstovitou konsistencí tvářet vytlačováním, například ina tyče nebo trubky, lisostřikem na výrobky požadovaného tvaru nebo se může tvářet kalandrováním na listový materiál. Hmota se může rovněž tvářet lisová ním ve formách vhodného tvaru. Hmotám s těstovitou konsistencí se dává přednost, poněvadž se při zpracování takových hmot může obvykle použít zařízení pro zpracování plastických hmot nebo kaučuku, tyto hmoty obvykle obsahují poměrně malý podíl vody a při vytvrzování těchto hmot je proto nutno z nich odstraňovat menší množství vody. Kromě toho mají výrobky vyrobené z takových hmot obvykle vyšší pevnost v ohybu.
Teplota, při které se může provádět tváření hmoty může záviset na povaze složek hmoty a· jejich vzájemném poměru. V případě, že se má hmota tvářet za poměrně vysokých tlaků, může se tváření provádět při teplotě okolí nebo při teplotě blízké teplotě okolí.
Zjistilo se však, že zvláště v tom případě, že má hmota charakter thermoplastu, může být žádoucí nebo· dokonce nutné pro snadné a účinné tváření tvářecí hmoty použít zvýšených teplot. Vhodná hodnota zvýšené teploty se může zjistit jednoduchým pokusem.
Ve stupni vytvrzování se .polymerní látka insolubilizuje reakcí s přísadou a odstraňuje se voda.
'Podmínky, za kterých se provádí vytvrzování hmoty závisí na povaze složek hmoty a zejména na povaze polymerní látky a na povaze přísady, která je vůči této polymerní látce reaktivní. Vhodné podmínky vytvrzováních reakcí jsou popsány dále vždy ve vztahu ke hmotám obsahujícím určité specifické organické polymerní látky a přísady, které jsou vůči těmto polymerním látkám reaktivní. Vytvrzování vytvářené hmoty se může provádět při teplotě okolí nebo při teplotě blízké teplotě okolí nebo se může provádět za zvýšené teploty, například při teplotě nad 50 °C. Může se použít teplot až do 100 °C nebo i teplot vyšších. Zvýšené teploty mohou být žádoucí .proto, aby došlo к iniciaci reakce přísady s polymerní látkou nebo alespoň pro zvýšení rychlosti této reakce. Zvýšená teplota a doba setrvání při této zvýšené teplotě by neměly být takové, aby to mělo za následek podstatné snížení pevnosti výrobku, které může být způsobeno například degradací polymerní látky při zvýšené teplotě.
Výrobek získaný vytvrzením vytvářené hmoty .podle vynálezu může mít vysokou pevnost v ohybu, jeho· hodnota pevnosti v· ohybu může být například vyšší než 40 MPa. Výrobky mohou mít dokonce i pevnost v ohybu nad 100 MPa.
Když se mají vyrobit výrobky s obzvláště vysokými pevnostmi v ohybu, přednostně se složky hmoty podle vynálezu volí tak, aby zkoušená hmota o obsahu 63 % objemových látek ve formě částic, 7 % objemových organické polymerní látky rozpustné ve vodě nebo dispergovatelné ve vodě a 30 procent objemových vody vykazovala při vytlačování v kapilárním rheometru za vy2К4258 tlačovacího tlaku až do .nejvýše 50 MPa přírůstek smykového napětí alespoň 25 %, a přednostně alespoň 50 %, když se desetinásobně zvýší rychlost smykové deformace, které je zkoušená hmota vystavena, z>a předpokladu, že jsou měřené rychlosti smykové deformace v rozmezí od 0,1 do 5 s1. Hmoty, které vyhovují tomuto zkušebnímu kritériu poskytují produkty vykazující dobré uložení částic.
Kapilární rheometr, ve kterém se zkoušená hmota vytlačuje, zahrnuje píst uložený v pracovním válci a kapilární ústí, kterým se může zkoušená hmota vytlačovat.
Smykové napětí vyjádřené v kN/cm2 je definováno· vztahem
F d ' LD2
a. rychlost smykové deformace v s1 je definována vztahem v D2 d3 ’ kde
D představuje průměr pracovního válce rheometru vyjádřený v cm, v představuje rychlost posunu pístu v pracovním válci rheometru, vyjádřenou v cm . . min1, d představuje průměr kapaliny rheometru vyjádřený v cm,
L představuje délku kapiláry rheometru vyjádřenou v cm a
F představuje sílu aplikovanou na píst rheometru, vyjádřenou v kN.
D má obvykle hodnotu ležící v rozmezí od 1 do 3 cm, d je obvykle v rozmezí od 0,2 až 0,5 cm a L leží obvykle v ro-zmezí od 5 do d do 20 d.
Částice látky [složka a)] obsažené ve zkoušené hmotě by neměly mít takovou velikost a takový tvar, aby zabraňovaly průchodu hmoty kapilárou rheometru. Pro použití při zkoušce v. kapilárním rheometru se volí částice takové velikosti nebo takové kombinace velikostí, jejichž použití vede ke vzniku snadno vytlačovatelné hmoty, která vykazuje snadno zjistitelné smykové napětí. Obvykle je vhodná velikost částic až do 100 μΐη. Pro výr-obu zkušební hmoty uspokojující kritéria zkoušky v kapilárním rheometru může být zapotřebí volit částice látky a) o určité velikosti nebo určité kombinaci velikostí. Přitom však hmota podle vynálezu a produkt podle vynálezu se neomezuje na použití částicovité látky s částicemi o velikosti v tomto rozmezí.
Produkt vyrobený vytvrzením hmoty podle vynálezu má vyšší pevnost v ohybu v tom případě, že se částicovitá látka a organická polymerní látka společně volí tak, aby zkoušená hmota vyhovovala shora uvedenému kritériu zkoušky v kapilárním rheometru než v tom případě, že se částicová látka a organická polymerní látka volí tak, že zkoušená hmota nevyhovuje shora uvedenému kritériu. Tak například, když se organická polymerní látka a částicovitá látka volí tak, že zkoušená hmota vyhovuje shora uvedenému kritériu, bude mít produkt vyrobený z hmoty obsahující tyto· látky pevnost v ohybu vyšší než
1. produkt vyrobený z hmoty obsahující stejnou organickou polymerní látku a odlišnou látku ve formě částic, kteréžto látky v kombinaci nevyhovují kritériu zkoušky v kapilárním rheometru a než
2. produkt vyrobený z hmoty obsahující stejnou částicovitou látku a jinou organickou polymerní látku, kteréžto látky v kombinaci nevyhovují kritériu zkoušky v kapilárním rheometru, ačkoli mez pevnosti produktu je závislá na pevnosti samotné organické polymerní látky a na vazbě částicovitého materiálu.
Vhodné kombinace částicovité látky a organické polymerní látky, které při zkoušce v kapilárním rheometru vyhovují shora uvedenému kritériu, jsou popsány dále.
Obecně platí, že čím je větší změna ve smykovém napětí pozorovaná při desetinásobném zvýšení rychlosti smykové deformace, tím větší je pevnost v ohybu výrobku vyrobeného z hmoty podle vynálezu a z toho důvodu se dává přednost takovým hmotám, které při zkoušce vykazují alespoň 75% zvýšení smykového napětí, když se zkoušená hmota vystaví desetinásobné rychlosti smykové deformace.
Hmota pro použití při zkoušce v kapilárním rheometru musí být samozřejmě důkladně promísena a musí být dostatečně tekutá, aby ji bylo možno vytlačovat v kapilárním rheometru. Aby se získala zkoušená hmota s dosatečnou tekutostí projevující se rychlostí smykové deformace v rozmezí od 0,1 do 5 S1, může být nutné provádět zkoušku v kapilárním rheometru při zvýšené teplotě, například při teplotě vyšší než 50 CC, například při asi 80 °C. Na druhé straně, zvláště v těch případech, kdy má zkoušená hmota vysokou tekutost, může být nutné provádět zkoušku v kapilárním rheometru při teplotě nižší než je teplota okolí. Při vytlačování se hmota nemá rozdělovat na své jednotlivé složky, například nemá vznikat tendence к oddělování vody nebo polymerního roztoku z hmoty.
Pro výrobu vytlačovatelné hmoty může být nutné volit vhodnou hodnotu molekulové hmotnosti organické polymerní látky, které se má použít ve zkoušené hmotě. Hmota podle vynálezu se však samozřejmě neomezuje na použití látek s touto zvolenou molekulovou hmotností. Molekulová hmotnost se volí pouze pro účely zkoušky.
Mají-li se připravit výrobky s obzvláště vysokou pevností v ohybu, dává se přednost tomu, aby ne více než 2 % a přednostně ne více než 0,5 % celkového objemu výrobku bylo tvořeno' póry, jejichž největší rozměr překračuje 100 ^im, přednostně 50 <um a nej264258 výhodněji 15 μηι, při měření metodou kvantitativní mikroskopie. Toto kritérium velikosti pórů nezahrnuje póry, které mohou být přítomny v částicovité látce, například v tom případě, když částicovitá látka zahrnuje duté částice.
Vzniku takového- přednostního výrobku se napomáhá tím, že se používá vysokého smykového namáhání během míšení hmoty, které se může provádět v podstatě v nepřítomnosti vzduchu, například za vakua a/nebo tak, že se při tváření pracuje alespoň za mírného tlaku, například za tlaku 1 až MPa, a to zejména v tom případě, že se zpracovává hmota těstovité konzistence.
Kvantitativní mikroskopie je technika v tomto oboru dobře známá. Povrch vzorku výrobku se vyleští, aby se získal rovinný povrch, vzorek se opláchne, aby se z něho· odstranily zbytky leštidla a pak se povrch osvětlí takovým způsobem, aby dutiny v povrchu kontrastovaly s rovinou povrchu. Takto osvětlený povrch se pozoruje pod optickým mikroskopem, typicky při lOOnásobném zvětšení a určují se otvory, jejichž rozměr převyšuje 100 μπι, 50 μπι nebo 15 μηι (viz metoda popsaná v „Quantitative Microscopy“, De Hoff a Rhines, McGran Hill, 1968).
Aby se snížila statistická chyba, měla by být prohlédnuta dostatečně velká část povrchu vzorku; obvykle se počítá 1 000 otvorů. Vzorek se pak podrobí dalšímu leštění, aby se odkryl další povrch a optické pozorování se opakuje. Obvykle se sleduje asi deset takových povrchů.
Pro další zlepšení pevnosti v ohybu je rovněž žádoucí, aby celkový objem pórů v produktu, vyjádřený jako podíl zdánlivého objemu produktu zahrnujícího i póry, nepřevyšoval 20 %. Přednost se dává hodnotám porozity nepřevyšujícím 15 %, s výhodou nepřevyšujícím 10 %. Porozita může být dokonce nižší než 2 %. Toto kritérium porozity nezahrnuje póry, které jsou popřípadě přítomny v částicovité látce, například v tom případě, že částicovitá látka· obsahuje duté částice.
Nízká porozita je charakteristickým rysem výrobků vyrobených z hmot, ve kterých byla organická polymerní látka a částicovitá látka volena tak, aby vyhovovala kritériu zkoušky v kapilárním rheometru.
Částicovitá látka použitá ve hmotě podle vynálezu je nerozpustná ve vodě a je v podstatě nereaktivní vůči vodě. Použití částicovitých látek, které jsou mírně reaktivní vůči vodě, není ve hmotách podle vynálezu vyloučeno, ale použití hydraulických látek, jako jsou hydraulické cementy, které reagují s vodou a vytvrzují se v přítomnosti vody do rozsahu vynálezu nespadá.
Rozměry částic částicovité látky mohou ležet ve velmi širokém rozmezí. V případech, kdy mají částice malou velikost, je však zapotřebí příliš velkých množství vody pro vznik snadno tvarovatelných hmot, což je nežádoucí, a z toho důvodu se dává před nost tomu, i když to není nezbytné, aby měly částice střední průměr vyšší než 0,3 μΐη, s výhodou vyšší než 3 (um. Střední velikost částic může být až do 2 až 3 cm nebo může být ještě vyšší.
Částicovitá látka může obsahovat částice o několika různých velikostech. Tak například může částicovitá látka obsahovat jednu frakci o- určité velikosti částic a kromě toho druhou frakci s částicemi o velikosti nižší než je velikost částic první frakce. Použití částic o několika různých velikostech se projevuje v dobrém uložení částic ve výrobku a může rovněž vést ke snížení obsahu organické polymerní látky, kterého by asi jinak bylo zapotřebí.
Hmota může obsahovat vláknitou látku. Vláknitá látka může být sice ve formě neuspořádaných sekaných vláken, v tomto případě však může docházet к obtížím při zavádění takové vláknité látky do hmoty. Z toho důvodu je vláknitá látka s výhodou ve formě rohože, která může být tkaná nebo netkaná. Rohož může být do· hmoty podle vynálezu zalis-ována, ne<bo může být vytvořena ,,in sítu“, například vinutím vláknité výztuže.
Částicovitá látka může být látkou anorganické povahy.
Může se použít směsí různých částicovitých látek.
Cásticovitou látkou může být například oxid kovu, nitrid kovu nebo karbid kovu nebo se může jednat o nekovovou látku nebo o sloučeninu nekovového prvku, například o oxid, karbid nebo nitrid nekovového prvku. Cásticovitou látkou může byt například křemičitá látka.
Volba částicovité látky alespoň zčásti závisí na požadovaných vlastnostech výrobku podle vynálezu.
Tak například, má-li se získat materiál s vysokým modulem pružnosti, který by měl odolnost proti oděru, může se jako částicovité látky použít karbidu křemíku nebo oxidu hlinitého.
Má-li se vyrobit poměrně laciný produkt, může se jako· částicovité látky použít například křemičité látky, například písku.
Oxid titaničitý je obzvláště vhodnou částicovitou látkou v tom případě, že se má získat bílý produkt. Oxidu titaničitého se může používat v kombinaci s jiným částicovitým materiálem, aby se zamaskovalo zbarvení, ke kterému by jinak došlo v důsledku přítomnosti tohoto jiného částicovitého materiálu.
Cásticovitou látkou může být barevný pigment, který může být organické povahy. Takových pigmentů se může používat v poměrně malých množstvích v kombinaci s jinými částicovitými látkami, aby se výrobku podle vynálezu dodalo vhodné zbarvení.
V případě, že má mít výrobek tepelnou a/nebo elektrickou vodivost, může se jako částicovité látky použít kovu, například že264258 leza, hliníku nebo médi. Železe- je vhodnou částicovitou látkou v tom příoadě, že má produkt vykazovat magnetické vlastnosti.
Mají-li se získat výrobky s nízkou hustotou a výrobky s tepehiě a akusticky izolačními vlastnostmi, muže být částicovitá látka ve formě dutých kuliček, například ve formě dutých skleněných kuliček.
V případě, že hmota podle vynálezu obsahuje vláknitou látku, mohou být touto látkou například skleněná vlákna, uhlíková vlákna, kovová vlákna nebo vlákna organického polymeru, například polyolefinu, jako polypropylenu nebo polyamidu, například nylonu nebo polyesteru, například polyethylenglykoltereftalátu. Použití vláknitého materiálu vede ke zvýšené tuhosti -a rázové houževnatosti výrobků podle vynálezu.
Částicovitá látka může být složena úplně nebo zčásti z destmkovité látky, jako například z křemičitého minerálu ve formě destiček, například mastku nebo bento-nitu. Takových částicovitých látek ve formě destiček (lamel] se může používat pro zlepšení zpracovatelských vlastností hmoty, zejména pro zlepšení vlastností při vytlačování.
Částicovitá látka může být přítomna ve hmotě podle vynálezu v množství ležícím v rozmezí od 40 do 90 % objemových. Přednostně se používá poměrně vysokého objemu částicovité látky, například objemu v rozmezí od 60 do 90 % objemových. Takové hmoty mohou obsahovat poměrně nízký po díl organické polymerní látky, která je obvykle nákladnější, než částicovitá látka. Organická polymerní látka je navíc obvykle hořlavá a je výhodné, když výrobek podle vynálezu obsahuje poměrně malý pedíl takové látky.
ITmoty obsahující vysoký podíl částicovité látky obsahují obvykle také poměrně nízký podíl vody. Tc· má výhodu v tom, žs je <při nás^dujícím vytvrzování hmoty poďe vynálezu ve hmotě přítomno nižší množství vody, které je třeba odstraňovat. Vysoký podíl částicovité látky může být žádoucí též v tom případě, když je požadován určitý speciální účinek, například tepelná vodivost.
Organ!cká polymerní látka obsažená ve tvářecích hmotách podle vynálezu by mě]a být rozpustná nebo- disper ovatelná ve vodě. Úlohou organické polymerní látky je napomáhat zpracování hmoty, například napomáhat к získání hmoty, která by byla snadno zpracovatelná tvářením a která by měkl například těstovitou konzistenci, přičemž by si výrobek z ní vyrobený zachovával svůj tvar. Organická polymerní látka je přednostně rozpustná ve vodě spíše než dispergovatelná ve vodě a s výhodou má mít filmotvorné vlastnosti a má obsahovat funkční skupiny, například hydroxylové nebo karboxylové skupiny, které vykazují afinitu к částicovité látce.
Jako příklady organických polymerních látek je možno uvést hydroxypropylmethylcelulózu, polyethylenoxid, polyethylengly kol, polyakrylamid .a.· polyakrylovou kyselinu. Obzvláště výhodnou organickou polymerní látkou, která splňuje ve spojení s četnými různými částicovitými látkami ve formě zkušební hmoty kritérium dané shora popsanou zkouškou v kapilárním rheometru, je hydrolyzovaný polymer nebo kopolymer vinylesteru, například hydrolyzovaný vinylacetátový polymer nebo kopolymer. Polymer může být tvořen ko.polymerem vinylacetátu a monomeru kopolymerovatelného s vinylacetátem, ale přednostně se jedná o hydrolyzovaný póly (viny lacetát].
Stupeň hydrolýzy vinylacetátového (ko)polymeru má vztah к tomu, zda (ко] pólymer v kombinaci s částicovitým materiálem ve zkušební hmotě vyhovuje shora uvedenému kritériu danému zkouškou v kapilárním rheometru. Aby se při zkoušce v kapilárním rheometru dosáhlo zvýšení smykového napětí alespoň 25 % desetinásobným zvýšením rychlosti smykové deformace, přednostně má být stupeň hydrolýzy vinylacetátového (ko)polymeru alespoň 50 %, ale ne více než 97 %, s výhodou má být v rozmezí od 70 do 90 %, tj. dává se přednost tomu, aby alespoň 50 %, ale ne více než 97 %, a s výhodou 70 až 90 % vinylacetátových jednotek v polymeru nebo kopolymeru bylo hydrolyzováno na alkoholické skupiny.
Při určitém daném obsahu hydrolyzovaného vinylacetátového (ko)polymeru ve tvářecí hmotě podle vynálezu, jsou vlastnosti produktu vyrobeného z této hmoty relativně necitlivé vůči variacím molekulové hmotnosti hydrolyzováného vinylacetátového (ko<)polymeru. Obvykle je však molekulová hmotnost hydrolyzováného vinylacetátového (ko)polymeru alespoň 3 000, například v rozmezí od 5 000 do 125 000. Takové (ko)polymery jsou snadno dostupné. (Ko)polymery mohou však mít i vyšší molekulovou hmotnost.
Ve tvářecí hmotě podle vynálezu je obsaženo 2 až 25 % organické polymerní látky, vztaženo na objem hmoty. Snadnost tváření hmoty se obecně zlepšuje se zvyšováním podílu polymerní látky ve hmotě. Přednost se dává obsahu alespoň 7 % objemových. Polymerní látka je na druhé straně obvykle dražší, než částicovitá látka a obvykle je také hořlavá a z těchto důvodů její obsah přednostně nepřekračuje 20 % objemových.
Obsah vody ve tvářecí hmotě má vliv na vlastnosti výrobku vyrobeného z této hmoty. Pro získání výrobku s obzvláště vysokou pevností v ohybu by hmota neměla obsahovat více než 30 % objemových vody. Přednostně se používá co nejnižšího množství vody, což je však omezeně požadavkem na tvářitelnost hmoty. S výhodou se používá méně než 20 % objemových vody a obvykle bývá nutné používat přinejmenším 5 % objemových vody. Někdy se používá ve hmotě množství vody, které je vyšší než množství umožňující vyrobení produktu s velmi vy264258 sokou pevností, někdy lze totiž část pevnosti produktu obětovat pro získání hmoty, která se snadněji tvaruje.
Je-li u vytvářené hmoty podle vynálezu požadována vysoká pevnost v surovém stavu, tj. před vytvrzováním hmoty, může hmota s výhodou obsahovat gelační činidle- pro organickou polymerní látku, tj. sloučeninu vytvářející labilní vazby s organickou polymerní látkou. Alternativním způsobem vedoucím к dosažení vysoké pevnosti hmoty v surovém stavu je způsob, při kterém se do· hmoty přidá určité množství organické polymerní látky, která je rozpustná ve vodě obsažené ve hmotě za vysoké teploty, ale která při nízké teplotě, například při teplotě okolí nebo při teplotě blízké teplotě okolí vytváří gel. Tak například může hmota také obsahovat určité množství v podstatě úplně hydrolyzovaného· vinylacetátového (kojpolymeru, zejména v podstatě úplně hydrolyzovaného polyvinyl (acetátu), který je rozpustný ve vodě obsažené ve hmotě při zvýšené teplotě, ale který při teplotě okolí vytváří gel.
Podstatným znakem tvářecí hmoty podle vynálezu je přísada schopná reakce s organickou polymerní látkou za účelem insolubilizace této látky ve vodě.
Druh této přísady závisí na konkrétní organické polymerní látce přítomné ve hmotě.
Obsahuje-li organická polymerní látka větší počet reaktivních funkčních skupin, může být touto přísadou látka, která je reaktivní vůči těmto funkčním skupinám za podmínek používaných při tváření hmoty na produkty podle vynálezu. V tomto případě se může insolubilizace organické polymerní látky vzhledem к vodě dosáhnout zesnováním této látky. Tak například obsahuje-li polymerní látka větší počet hydroxyskupin, jako je tomu například v případě hydrolyzovaného vinylesterového polymeru nebo kopolymeru, jako hydrolyzovaného poly( vinylacetátu), může být přísadou sloučenina vícemocného kovu schopná reagovat s hydroxyskupinami. Jako konkrétní příklady vhodných sloučenin vícemocných kovů je možno· uvést sloučeniny hliníku, jako například sloučeniny vzorců /Ah(OH)5NOs a. Al2(OH)5X, kde
X je halogen, například A12(OH)sC1.
Jako jiné příklady sloučenin vícemocných kovů je možno· uvést sloučeniny vzorců
Zr(OH)2C12, (ΝΗ4)2θΓ2θ7 a
Cr(OHb,s(NO3)1(2.
Volba vhodných kombinací ve vodě rozpustných nebo ve vodě dispergovatélných organických polymerních látek a přísad způsobujících jejich insolubilizaci vzhledem к vodě se může provádět tak, že se nechají reagovat jednotlivé polymerní látky s přísadami a produkty jejich reakce se zkouší na nerozpustnost ve vodě.
Při vytvrzování hmoty za účelem vyrobení tvarovaného' výrobku podle vynálezu se nechává přísada ve hmotě reagovat s polymerní látkou, aby došlo к insolubilizaci této látky a z hmoty se odstraňuje voda. Je-li přísadou slo-učenina vícemocného kovu, provádí se reakce účelně při zvýšené teplotě. Tak například teplota může být vyšší než 1.00 °C, což slouží к odstraňování vody z hmoty. Může se používat teploty až do například 250 °C.
V případě, že polymerní látka obsahuje větší počet hydroxylových skupin, může se jako přísady schopné reagovat s touto polymerní látkou za účelem její insolubilizace vzhledem к vodě použít také organické sloučeniny reaktivní vůči hydroxylovým skupinám, jako· například dialdehydu, například glyoxalu.
V tomto případě je vhodnou reakční teplotou teplota okolí. Může se však použít i vyšších teplot, například až do asi 100 °C, aby se z hmoty odstraňovala voda a aby se reakce urychlila.
Množství přísady schopné reagovat s polymerní látkou ve hmotě podle vynálezu závisí na konkrétně použité organické polymerní látce a na konkrétně použité samotné přísadě.
Obvykle hmota obsahuje přísadu v množství v rozmezí od 5 do 100 % objemových, vztaženo na organickou polymerní látku obsaženou ve hmotě, například v množství 10 až 50 % objemových.
Přednostně se přísady používá v takovém množství, aby to nejen postačovalo pro in solubilizaci organické polymerní látky vzhle dem к vodě, ale aby reakcí přísady s póly měrní látkou vznikl produkt, který by bot nal ve vodě nejvýše jen v omezeném roz sáhu, odpovídajícím například maximální zádrži vody 50 % hmotnostních při máčení produktu reakce organické polymerní látky a insolubilizační přísady ve vodě. Vhodné poměry je možno zvolit na základě zkoušek se směsmi organických polymerních látek a insolubilizačních přísad.
Při obzvláště vhodném provedení vynálezu obsahuje hmota podle vynálezu také přísadu schopnou zprostředkovat ve hmotě spojení mezi polymerní látkou a povrchem částicovité látky (dále jen spojovací přísadu).
Ačkoli se mohou vyrábět produkty s vysokou pevností v ohybu z hmot podle vynálezu, které neobsahují spojovací přísady, zjistilo se, že pevnost v ohybu těchto výrobků se může značně snížit při styku s vodou. V případě, že hmoty, ze kterých se produkty vyrábějí obsahují shora definované spojovací přísady, je pokles pevnosti v ohybu produktu po jeho uvedení do styku s vodou velmi potlačeno, pokud к němu vůbec dochází.
Druh spojovací přísady, kterého lze vhodně použít ve tvářecích hmotách podle vynálezu závisí na druhu částicovité látky a organické polymerní látky přítomné ve hmotě.
Tak například je možné jako spojovacích přísad použít známých činidel tohoto typu, jako jsou silanové spojovací činidla, například epoxysilany v případě, že je částicovitá látka křemičitého· typu a polymerní látka se nechává reagovat s glyoxalem.
V případě, že částicovitá látka nemá křemičitý charakter, může se povléci křemičitou látkou, aby se zlepšilo její spojení se spojovacím činidlem.
Částicovitá látka se může předem zpracovat spojovací přísadou nebo se může přísada pouze smísit s hmotou pod]e vynálezu.
Přednost se dává tomu, aby byla přísada způsobující insolubilizací organické polymerní látky totožná se spojovací přísadou zajišťující účinné spojení mezi polymerní látkou a částicovitou látkou.
Tak se například zjistilo, že když má částicovitá látka křemičitý charakter, například když se jedná o písek nebo když je částicovitou látkou oxid hlinitý a když je přísadou schopnou reagovat s organickou polymerní látkou sloučenina vícemocného kovu, může se některých z posledně jmenovaných sloučenin použít rovněž ke zprostředkování spojení mezi částicovitou látkou a organickou polymerní látkou. Vhodnými přísadami, které splňují obě tyto funkce, jsou například sloučeniny těchto vzorců:
A12(OH)5, !(ΝΗ4]2ϋΓ2θ7,
Ογ(ΟΗ)μ(ΝΟ)1ι2 a A12(OH)5NO3.
V těch případech, kdy je přísada zprostředkující spojení odlišná od přísady schopné reagovat s organickou polymerní látkou za účelem insolubilizace této látky ve vodě, bývá její množství obsažené ve hmotě poměrně nízké, ačkoliv požadovaný obsah může záviset na velikosti částic částicovité látky. Tak například může být přísada přítomna v množství v rozmezí o-d 0,01 do 3 % objemových, vztaženo na částicovitou látku obsaženou ve hmotě.
Na připojených obrázcích 1 až 3 jsou uvedeny některé fyzikální vlastnosti tvářeného listového materiálu vyrobeného z tvářecí hmoty podle příkladu 3.
Na obr. 1 je znázorněna závislost pevnosti v ohybu na teplotě zahřívání při době zahřívání V2 hodiny.
Na obr. 2 je znázorněna závislost modulu pružnosti v ohybu na teplotě zahřívání při době zahřívání 1/2 hodiny.
Na obr. 3 je znázorněna závislost pevnos12 ti v ohybu na teplotě zahřívání při zahřívání na dobu 3 hodin.
Na obr. 4 je znázorněna závislost modulu pružnosti v ohybu na teplotě zahřívání při zahřívání po dobu 3 hodin.
Ve všech grafech na obr. 1 až 4 se body tvořené křížkem vztahují к měření na vzorcích produktu v suchém stavu a body tvořené kolečkem к měření na vzorcích produktu máčených 1 den ve vodě.
Vynález je blíže objasněn v následujících příkladech. Příklady mají pouze ilustrativní charakter a rozsah vynálezu v žádném směru neomezují. Všechny díly uváděné v příkladech jsou díly objemové, pokud není uvedeno jinak.
Příklad 1
V mísiči s lopatkovým míchadlem se spolu důkladně smísí 96 dílů mletého písku o středním průměru částic 60 μηι (BIS HFP5), 32 dílů mletého písku o středním průměru částic 3 μΐη (BIS M500) a 22 dílů hydrolyzovaného póly(vinylacetátu) (stupeň hydrolýzy 88 %, stupeň polymerace 2 000, Gohsenol GH 17S Nippon Gohsei). Odděleně se smísí 4 díly reso-rcinolu rozpuštěného v 15 dílech vody se 40 díly vodného roztoku obsahujícího 30 dílů vody a 10 dílů hydroxych^oridu hlinitého, přičemž roztok obsahuje 12,1 % hmotnostních hliníku a 8,75 % hmotnostních chloru a má. viskozitu 18 mPa . . s a výsledný roztok se za míchání přidá к rozemleté směsi za vzniku drobovité hmoty.
Drobtovitá hmota se pak uvede na dvouválec, jehož válce se zahřívají na teplotu 60 °C. Hmota se nechá opakovaně projít štěrbinou mezi válci a zpracuje se tak na plošný materiál. Zpracovávání na válcích se provádí po dobu 5 minut, během kteréžto doby se část vody z hmoty odpaří. Vzniklý plo-šný materiál se sejme z vá^.ců. Plošný materiál obsahuje 128 dílů písku, 22 dílů hydrolyzo váného ;poly(vinylacetátu), 4 díly resorcinolu, 10 dílů hydroxychloridu hlinitého a 26,6 dílů vody.
List plošného materiálu se umístí mezi dva listy polyethylenglykoltereftalátu opatřené na lícové straně přiléhající к plošnému materiálu separačním činidlem a vzniklý útvar se lisuje v hydraulickém lisu při teplotě 80 °C a za tlaku 4 MPa tak dlouho, až má plošný útvar tloušťku 2,5 ;mm.
Desky lisu se ochladí chladnou vodou, která se do nich začne uvádět, listový útvar se vyjme z lisu a sejmou se z něho listy z polyethylenglykobtereftalátu.
Vytvrzení listu se dokončí tím, že se list umístí mezi dva ploché kusy dřeva, list se nechá stát dva dny při 20 °Ó, pak se zahřívá 1 den na 80 °C a nakonec 1 hodinu na
180 °C.
List má pevnost v -ohybu 130 MPa a modul pružnosti v ohybu 37 GPa,
Po jednodenním máčení ve vodě má list pevno-st v ohybu 102 MPa a modul pružnosti v ohybu 29 GPa.
Celková porozita listu je 3,6 % (stanoveno pyknometrií ve rtuti, kterou se zjistí celkový objem produktu, zahrnující i objem pórů a pyknometrií v héliu, kterou se zjistí objem nezahrnující póry).
Příklady 2 až 8
V následujících sedmi příkladech se postupem popsaným v příkladu 1 v lopatkovém mixéru vytvoří sedm růzhých hmot obsahujících částicovitou látku, ve vodě rozTabulka 1 pustnou organickou polymerní látku, insolubilizační přísadu a vodu, vzniklá hmota se tváří na dvouválcové stolici, lisuje a zahřívá, nechá stát při 20 CC a nakonec zahřívá.
V tabulce 1 jsou uvedeny složky a jejich množství v objemových dílech ve hmotě v listové formě a rovněž množství insolubilizační přísady v prooentech objemových, vztaženo na organickou polymerní látku.
V tabulce 2 je ilustrován vliv změny množství insolubilizační přísady v procentech objemových, vztaženo na organickou polymerní látku, na vlastnosti výrobků vyrobených z těchto hmot.
Příklad
2 3 4 5 6 7 8
částicovitá látka1 125 125 125 125 125 125 125
organická polymerní látka2 26 26 26 26 26 26 16
insolubilizační přísada5 6,48 '8,33 10,2 12,0 13,9 15,7 20
voda 30,1 28,0 26,9 29,7 35,6 42,2 41,7
% objemová insolubilizační přísady, vztaženo na organickou polymerní látku 24,9 32,0 39,2 46,2 53,5 60,4 125
Vysvětlivky:
1.
dílů mletého písku o středním průměru částic ‘53 μπι (BIS grade HPF5), 23 dílů mletého písku o středním průměru částic 3 ^m (BIS grade M500) a 6 dílů oxidu titaničitého o velikosti částic pod 1 /zrn (BTP Tioxide grade R-CR2).
(Příklady 2 až 7) 22 dílů Gohsenolu GH17S, jako v příkladu 1 a 4 díly Polyviolu VO3/140, což je hydrolyzovaný póly(vinylacetát) o stupni hydrolýzy 86 až 89 % a polymeračním stupni 300 (Wacker Chemie GMGH). (Příklad 8) 16 dílů Gohsenolu GH23, což je hydrolyzovaný póly (viny lacetát) o stupni hydrolýzy 88 % a polymeračním stupni 2 600.
3.
Hvdroxychlorid hlinitý, jako v příkladu 1 použitý ve formě vodného roztoku o koncentraci 25 % objemových.
_____________ ... . .
CM £3 да со Η
CO
CM
СО СО СО
л f-t Л
о Л4 а
о 3
сл ε сл
со ей
N S Ň
«3 Гч Д4
О
Е
Příklady 9 až 14
V následujících šesti příkladech se postupem popsaným v příkladu 1 v lopatkovém mixéru vytvoří šest různých hmot obsahujících částicovitou látku, ve vodě rozpustnou organickou polymerní látku, insolubilizační přísadu a vodu, yzniklá hmota se tváří na dvouválcové stolici, lisuje a zahřívá, nechá stát při 20 °C a nakonec zahřívá. Na rozdíl od postupu popsaného v příkladu 1 se záTabulka 3 věrečné zahřívání provádí po dobu 1 hodiny při 210 °C.
V tabulce 3 jsou uvedeny složky jednotlivých hmoit a jejich množství v dílech objemových a rovněž celkový obsah organické polymerní látky a insolubilizační přísady ve hmotách v procentech objemových.
V tabulce 4 je ilustrován vliv změny součtu množství organické polymerní látky a insolubilizační přísady ve hmotách na vlastmo-sti výrobků z nich vytvořených.
Příklad
11 12
14
částicovitá láitka1 125 125 125 125 125 125
organická polymerní látka2 6,5 12 19,5 26 39 58,5
insoluibilizační přísada3 1,16 2,33 3,49 4,66 6,98 10,47
voda 23,2 25,7 28,9 30,2 37,5 48,2
% objemová organické poly-
merní látky plus insolubilizač-
ní přísady 4,9 9,2 13,0 16,5 22,1 28,5
titaničitého
1. Směs mletého písku a oxidu použitá v příkladech 2 až 8.
vzájemném objemovém poměru 5,5 : 1, použitá v příkladech 2 až 7.
2. Hydrolyzovaný póly(vinylacetát). Směs Gohsenolu GH17S a Polyviolu VO3/140 ve
3. Dvojchroman amonný.
Tabulka 4
Příklad
12 13 14
pevnoot v ohybu za sucha 16 26 54 7'5 92 109
(MPa) za mokra4 10 17 53 87 91 98
za mokra5 12 17 36 80 85 106
modul pružnosti za sucha 17 23 31 30 26 25
v ohybu (GPa) za mokra4 13 17 25 29 26 25
za mokra5 13 16 24 27 23 23
4. Po máčení ve vodě 1 den
5. Po máčení ve vodě 7 dní
Příklady 15 až 19
Postup podle příkladů 9 až 14 se opakuje v pěti separačních příkladech s tím rozdílem, že se jako· insolubilizační přísady použije hydroxychloridu hlinitého [použitého ve formě roztoku ve vodě o koncentraci 25 % objemových) a závěrečné zahřívání se provádí 1 hodinu při 180 °C.
V tabulce 5 jsou uvedeny složky jednotlivých hmot a Jejich množství v dílech objemových a rovněž celkový obsah organické polymerní látky a insolubilizační přísady ve hmotách i procentech objemových.
V tabulce 6 je ilustrován vliv změny součtu množství organické polymerní látky a insolubilizační přísady ve hmotách na vlastnosti výrobků z nich vytvořených.
Tabulka 5
Příklad
15 116 17 18 19
částicovitá látka 125 125 125 125 125
organická polymerní látka 13 19,5 26 39 58,5
insolubilizační přísada 5 7,5 10 15 22,5
voda 22,6 24,8 26,1 31,4 38,3
% objemová organické polymerní látky plus insolubilizační přísada 10,9 15,3 19,2 25,7 33,2
Tabulka 6
Příklad
15 16 17 18 19
pevnost v ohybu za sucha 80 101 137 113 98
(MPa) za mokra1 37 80 102 88 65
za mokra2 23 29 38 29 13
modul pružnosti za sucha 34 33 37 27 25
v ohybu (GPa) za mokra1 20 26 29 23 16
za mokra2 13 9 9 4 1
1. Po jednodenním máčení ve vodě
2. Po sedmidenním máčení ve vodě
Příklad 20
HmOita použitá v příkladu 17 se mísí v lopatkovém mísiči, zpracuje se na dvouválcové stolici na plošný útvar, lisuje se a zahřívá na 80 °C, nechá se stát při 20 °C a suší se při 80 °C postupem popsaným v příkladu 1.
Pak se list rozřeže na třináct proužků a osm z těchto proužků se zahřívá po dobu % hodiny na teplotu v rozmezí od 150 do 210 °C a pět proužků se zahřívá itři hodiny na teplotu v rozmezí od 150 do 190 °C.
Příklady 21 až 25
V pěti nezávislých příkladech se opakuje postup popsaný v příkladu 1 za použití hmot
Tabulka 7 obsahujících vždy 22 dílů Gohsenolu GH17S a 4 díly Polyviolu VO3/40 jako organického polymerního materiálu, hydroxychloridu hlinitého, jako insolubilizační přísady (použitého ve formě vodného roztoku o koncentraci 25 % objemových) a 6 dílů oxidu titaničitého o velikosti částic pod 1 /zrn (stejný jako v příkladech 2 až 8) jako součásti částicovité látky.
Každá z hmot rovněž obsahuje 119 dílů mletého písku o různém středním průměru částic v jednotlivých příkladech.
V tabulce 7 jsou uvedeny složky jednotlivých hmO(t a jejich obsah v těchto hmotách v dílech objemových a střední průměr částic mletého písku (μΐη) obsažených ve hmotách.
V tabulce 8 je ilustrován vliv měnícího se středního průměru částic mletého písku na vlastnosti výrobků získaných z těchto hmot.
Příklad
21 22 23 24 25
částicová látka 125 125 125 125 125
střední průměr částic mletého písku
(μΐη) 3 11 17 28 53
organická polymerní látka 26 26 26 26 26
insolubilizační přísada 10 10 10 10 10
voda 41,9 35,6 36,6 35,9 35,9
Tabulka 8
Příklad
21 22 23 24 25
pevnost v ohybu (MPa) za sucha 115 145 122 115 115
za mokra1 29 53 84 63 73
modul pružnosti v ohybu za sucha 28 29 30 32 31
(GPa) za mokra1 8 16 19 20 22
1. Po jednodenním máčení ve vodě
Příklady 26 až 31
Postup podle příkladu 1 se opakuje v šesti separátních příkladech za použití hmot obsahujících vždy 22 dílů Gohsenolu GH17S a 4 díly Polyviolu VO3/40, jako organické polymemí látky (s výjimkou příkladu 31), 10 dílů hydroxychloridu hlinitého, jako insolubilizační přísady (příklad 31 —- 3,63 dílu) (použitého ve formě vodného roztoku o koncentraci 25 % objemových) a různé objemové podíly různých částicovitých látek.
Tabulka 9 ukazuje složky a jejich obsah v objemových dílech v jednotlivých hmotách.
Tabulka 10 ilustruje vlastnosti výrobků vyrobených z těchto hmot.
Příklad
Tabulka 9
26 27 28 29 30 31
částicoviitá látka 1251 1252 1253 1254 154,75 186,4®
organická polymerní látka 26 26 26 26 26 9,57
insolubilizační přísada 10 10 10 10 10 3,63
voda 19,6 19,4 20,1 19,9 26,6 38,7
Vysvětlivky:
1. 96 dílů písku o středním průměru částic
145 μΐη, 23 dílů mletého písku -o středním průměru částic 3 6 dílů -oxidu titaničitého o středním průměru částic pod 1 дт.
2. 96 dílů písku o středním průměru částic 222 μΐη, 23 dílů mletého písku -o středním průměru částic 3 μΐη, 6 dílů oxidu titaničitého o středním průměru částic pod 1 μΐη.
3. 96 dílů písku o středním průměru částic 255 μπι, 23 dílů mletého písku -o středním průměru částic 3 ^m, 6 dílů oxidu titaničitého o středním průměru částic pod 1 jum.
4. 96 dílů písku o středním průměru částic 275 μιτι, 23 dílů mletého písku o středním průměru částic 3 μπι, 6 dílů oxidu titaničitého' o Středním průměru částic pod 1 ^m.
Tabulka 10
5. 96 dílů písku o středním průměru částic 53 μπι, 23 dílů mletého písku o středním průměru částic 3 μηι, 6 dílů oxidu titainičitéh-o o středním průměru částic pod 1 μΐη a 29,7 dílu skleněných částic o průměru 600 <um se přidá během zpracování hmoty na dv-ouválci.
6. 96 dílů písku o středním průměru částic 145 <um, 23 dílů mletého písku o středním průměru částic 11 μτη a 6 dílů oxidu titaničitého o středním průměru částic pod 1 μϊΏ.
Zpracování na dvouválci se provádí za chladu. Po sejmutí listu z válců se do listu hnětením vpraví 61,4 dílu skleněných kuliček o středním průměru 1 750 a list se lisováním zpracuje na tloušťku 8 mm.
7. 8 dílů Gohsenolu GH17S a 1,5 dílu Polyviolu VO3/40.
Příklad
26 27 28 29 30 31
pevnost v ohybu za sucha 78 59 65 68 84 29
(MPa) za vlhka8 51 15 44 33 59
modul pružnosti za sucha 28 25 24 27 38 23
v ohybu (MPa) za vlhka8 21 11 19 16 27
8. Po jednodenním máčení ve vodě.
Příklady 32 až 38
Opakuje se postup podle příkladu 1 v sedmi nezávislých .příkladech za použití hmot, jejichž složení v objemových dílech jednotlivých složek je uvedeno v tabulce 11.
Tabulka 12 ukazuje vlastnosti produktů vyrobených z těchto hmot a ilustruje účinek druhu částicovité látky obsažené ve hmotě na tyto vlastnosti.
Tabulka 11
Příklad
32 33 34 35 36 3712 3812
částicovité látka organická 1281 1252 1283 1254 1285 128® 1287
polymerní látka insolubilizační 228 228 228 269 269 269 269
přísada 1010 1010 1O10 1QÍ0 1010 4,6611 4,6611
voda 26,6 26,1 25,4 27,8 28,3 29,1 39,6
resorcinol 4 4 4 0 0 0 0
Vysvětlivky:
1. Mletý písek shodný s pískem použitým v příkladu 1.
2. 96 dílů drtě oxidu hlinitého 150 o středním průměru částic 88 дт, 23 dílů drtě oxidu hlinitého 3F o středním průměru částic 12 μπι, 6 dílů oxidu titaničitého o středním průměru částic pod 1 ^m.
3. 96 dílů drtě karbidu křemíku 150, 32 dílů drtě karbidu křemíku 3F.
4. 96 dílů uhličitanu vápenatého o středním průměru částic 60 ^m, 23 dílů uhličitanu vápenatého o středním průměru částic 5 /ли, 6 dílů oxidu titaničitého o středním průměru částic pod 1
5. 128 dílů polyvinylchloridu o středním průměru částic 180 μΐη.
6. 128 dílů železného prášku o středním průměru částic 150 μηι.
7. 128 dílů mikrokuliček z oxidu křemičitého o středním průměru částic 60 μηι [Grade 200/7, Fillite (Runcorn) Ltd.].
8. Gohsenol GH17S použitý v příkladu 1.
9. 22 dílů Gohsenolu GH17S a 4 díly Poly- violu VO3/140 shodného s látkou použitou v příkladech 2 až 7. '
10. Hydrochlorid hlinitý [použitý ve formě vodného rozitoku o koncentraci 25 % objemových).
11. Dvojchroman amonný.
12. Závěrečné zahřívání na 210 °C a nikoli na 180 °C, jako v příkladu 1.
oO СП оз N СО CO CO CO
CO
CD CO co o гЧ Ю C\T rT in CM
rH CO CM θ'
X co
Příklad
-H CD СЛ CM 00
ID CO H
CM
Ctí
X5
Φ co oo
CM oo
CO O 00 rS CO CM
Tj
Он
CO
В 4258
Příklady 39 až 45
Postup popsaný v příkladu 1 se opakuje v sedmi separátních příkladech za použití hmot, z nichž každá obsahuje 96 dílů mletého písku o středním průměru částic 53 ^m, 23 dílů mletého písku o středním průměru částic 3 μ.ιη a 6 dílů oxidu titaničitého o středním průměru částic pod 1 ^m, jako částlcovitou látku, 22 dílů Gohsenolu GH17S a 4 díly Polyviolu V03/140 (jako v příkladech
Tabulka 13 až 7), jako ve vodě rozpustnou organickou polymerní látku a různé insolubilizační přísady.
V tabulce 13 je uveden druh insolubilizační přísady a složení hmot včetně obsahu jednotlivých složek v dílech objemových.
V tabulce 14 jsou uvedeny vlastnosti produktů vyrobených z hmot podle vynálezu a je v ní ilustrován vliv změny druhu insolubilizační přísady.
Příklad
39 408 419 429 43 44® 45s
částicovitá látka organická 125 125 125 125 125 125 125
polymerní látka insolubilizační 26 26 26 26 26 26 26
přísada 10,01 4,6’62 5,343 5,194 6,445 7,69® 6,677
voda 26,1 30,2 29,5 30,7 31,4 30,3 27,5
Vysvětlivky:
6. Dusičnan hlinitý А1(ЫОз)з.
1. Hydroxychlorid hlinitý (použitý ve formě vodného roztoku o koncentraci 25 % objemových).
7. Hydroxynitrát hlinitý A12(OH]sNO3.
8. Závěrečné zahřívání na teplotu 210 °C.
2. Dvojchroman amonný (NH4)2Cr2O7
9. Závěrečné zahřívání na teplotu 150 °C.
3. Hydroxynitrát chromitý Cr(OH)2NO3.
4. Hydroxychlorid zirkoničitý Zr(OH)2C12 (ve formě vodného roztoku).
5. Hydroxyacetát zirkoničitý Zr(OH)2(Ac)2 [ve formě vodného roztoku).
Objemový podíl insolubilizační přísady je vyjádřen jako podíl přísady v bezvodé formě.
Produkty z příkladů 39, 40 a 45 mají elektrickou vodivost 8,8 X 10-14 (příklad 39), 1,8 X 10’14 (příklad 40) a 2,5 X 1014 ň~1.cm“1 (příklad 45) při 26 °C, což ukazuje, že jsou dobrými •elektrickými izolátory·
гЧ I CO гЧ гЧ I СП 00 00 00
хл
Ю Q | О О о т-Ч I оо *4 £2 см о см СЧ Ίφ СО т-Ч 00 гЧ 00 гЧ
ТЗ й
>Й а-»
Ю 00 О СП о Ю см СМ гЧ
ю о с о О) о S oo qq оо сч сч
O N СО о CD С) 00 о 00 00 сч гЧ г-1
Tabulka 14
264256
Příklady 46 až 49
V těchto čtyřech separátních příkladech se hmoty připraví míšením v lopatkovém mísiči s lopatkami typu Z vybaveném extrudérovým vývodem (Baker Perkins МЁ08), vakuotěsným vnitřním prostorem spojeným se zpětným chladičem a pláštěm, kterým cirkuluje topné olejové médium.
V každém příkladě se složky hmoty mísí a zahřívají dokud nevznikne těsto a dokud tlak vodní páry nad těstem nedosáhne 0,1 MPa a dokud nezapočne refluxování. Tím se z těsta odstraní vzduchové bublinky. Pak se hmota vytlačuje hubicí extrudéru za
Tab ulka 15 vzniku tyčí o průměru 1'3 mm. V každém příkladu se část tyče ještě za horka zpracuje lisováním na listovou formu a list se vysuší a zahřívá 1 hodinu na 180 °C za vzniku listového materiálu. Změří se pevnost v ohybu a modul listu. V každém příkladu se část tyče ochladí a změří se modul pružnosti v ohybu tyče v těstoví té formě.
Tabulka 15 ukazuje složení hmot, včetně obsahu jednotlivých složek v dílech objemových.
Tabulka 16 ukazuje vlastnosti produktů vyrobených z těchto hmot.
Příklad
46 47 48 49
částicovitá látka1 1 000 1 000 1000 1 000
organická polymerní látka 2082 1323 1323 443
insolubilizační přísada4 80 80 80 80
voda 356 356 356 356
resorcinol 0 0 32 32
hydrolyzovaný póly(vinylacetát)5 0 44 44 132
Vysvětlivky:
1. 768 dílů mletého písku o středním průměru částic 53 184 dílů mletého pís- ku o středním průměru 3 μΐη a 48 dílů oxidu tit-aničitého o velikosti částic pod 1 um.
2. 176 dílů Gohsenolu GH17S a 32 dílů Polyviolu VO3/140 (jako v příkladech 2 až
7).
3. Gohsenol GH17S.
4. Hydroxychlorid hlinitý (použitý ve formě vodného roztoku o koncentraci 25 % objemových).
5. Gohsenol NH18S (stupeň hydrolýzy 99 procent, stupeň polymerace 1 800).
Tabulka 16
Příklad
47 48 49
pevnost v ohybu (MPa) za sucha 110 80 74 41
za mokra6 108 22 28 10
modul pružnosti v ohybu za sucha 32 29 30 20
(GPa) za mokra6 28 8 8 2
modul pružnosti v ohybu
těsta (MPa) 10 25 62 90
6. Po jednodenním máčení ve vodě.
Je zřejmé, že použití póly(vinylacetátu] zhydrolyzováného z 99 °/o, jako gelačního činidla, které je rozpustné v horké vodě, ale které v chladné vodě vytváří gel, a rovněž použití resorcinolu napomáhá vzniku tuhého těsta s vysokým modulem pružnosti v ohybu. _____ ‘ЧТ ’··^,^··· ·
Příklady 5 0 až 54
Postup podle příkladu 1 se opakuje v pěti nezávislých příkladech pouze s tím roz dílem, že se používá částicovité látky z příkladů 2 až 8, jako organické polymerní látky se použije Gohsenolu G500 (hydrolyzováný poly(vinylacetát) o stupni hydrolýzy 96 procent a stupni polymerace 1 700), místo vodného roztoku hydroxychl-oridu hlinitého se použije dvojchromanu amonného a teplota závěrečného zahřívání je 210 °C.
Tabulka 17 ukazuje složení hmot včetně obsahu jednotlivých složek v dílech objemových.
Tabulka 18 ukazuje vlastnosti produktů vyrobených z těchto hmot.
Tabulka 17
Příklad
50 51 52 53 54
částicová hmota 125 125 125 125 125
organická polymerní látka 26 26 26 26 26
insolubilizační přísada 0,93 1,86 3,26 4,66 6,06
voda 41,7 39,9 38,9 39,2 38,6
'% objemová Insolubilizační přísady, jakožto podíl z organické polymerní látky 3,58 7,15 12,5 17,9 23,3
Tabulka 18 50 Příklad 51 52 '53 54
pevnost v ohybu za sucha 52 50 74 70 64
za vlhka1 15 40 88 92 72
za vlhka2 9 18 80 74 50
modul pružnosti v ohybu za sucha 21 2'2 30 '29 31
za vlhka1 4 14 27 25 27
za vlhka2 3 7 25 '26 25
1. Po jednodenním máčení ve vodě.
2. Po sedmídenním máčení ve vodě.
Příklady 5 '5 a ž 58
Postupem podle příkladů 46 až 49 se v mixéru s míchadlem typu Z vyrobí nezávisle čtyři další hmoty.
V příkladech 55 a 56 se refluxování, vytlačování, lisování a zahřívání provádí postupem popsaným v příkladech 46 a 49. V příkladě 57 se refluxování, vytlačování, li sování a zahřívání provádí postupem popsaným v příkladech 46 až 49 pouze s tím rozdílem, že se těsto v extrudéru nechá před vytlačováním zchladnout na 60 °C. V příkladu 58 se těsto vyjme z mixéru po ochlazení na '20 °C, pak se lisuje na list, suší a zahřívá 1 hodinu na 180 °C.
V tabulce 19 je uvedeno složení hmot, včetně množství jednotlivých složek v dílech objemových.
Tabulka 2Ό ukazuje vlastnosti produktů vyrobených z těchto hmot.
Tabulka 19
Příklad
55 56 57 58
částlcovitá látka1 1000 1 000 1 000 1000
organická polymerní látka 2082 2082 1323 1Э23
insolubilizační přísada4 80 80 80 80
voda 290 356 552 859
resorcinol 0 0 32 32
hydrolyzovaný poly(vinylacetát)5 0 0 44 44
1. Mletý písek a oxid titaničitý, stejné jako v příkladech 46 až 49.
2. 176 dílů Gohsenolu GH17S a 32 dílů Polyviolu VO3/140, stejně jako v příkladech 2 až 7.
3. Gohsenol GH17S.
4. Hydroxychlorid hlinitý (použitý ve formě vodného roztoku o koncentraci 25 % objemových).
5. Gohsenol NH18S, stejný produkt jako v příkladech 47 až 49.
Tabulka 20
Příklad
56 57 58
za sucha 144 110 72 31
za vlhka6 130 108 27 8
za vlhka7 29 16 6
za sucha 43 32 26 12
za vlhka6 40 28 11 2
za vlhka7 _ 8 4 1
pevnost v ohybu (MPa) modul pružnosti v ohybu (GPa)
6. Po jednodenním máčení ve vodě.
7. Po sedmidenním máčení ve vodě.
Příklad 59 dílů hydrolyzovaného póly (vinylacetátu J (Gohsenol NL05, stupeň hydrolýzy 99 %, stupeň polymerace 500) se vmíchá do 250 dílů chladné vody a směs se za kontinuálního míchání zahřeje na 90 °C.
Ke vzniklému roztoku se přidají 4 díly resorcinolu, roztok obsahující 30 dílů vody a 10 dílů hydroxychloridu hlinitého (jako v příkladu 1), 96 dílů mletého písku o středním· průměru částic 53 μιη (HPF5), 23 dílů mletého písku o středním průměru částic 3 <um (M'500) a 6 dílů oxidu titaničitého o průměru částic pod 1 ^m (R-CR2). V míchání a zahřívání se pokračuje tak dlouho, dokud nevznikne viskózní kapalina obsahující
42.5 % objemového vody.
Tato kapalina se vlije do- misky s plochým dnem a nechá se zchladnout. Tím dojde ke ztuhnutí hmoty. Hmota se vyjme z misky, pomalu usuší, rozřeže na proužky a vytvrdí jednohodinovým zahříváním na 180 CC. V suchém stavu má produkt pevnost v ohybu
27.5 MPa a modul pružnosti v ohybu 6,4 GPa.
Za horka je kapalná hmota vhodná pro nanášení na povrchy natíráním nebo máčením.
Příklad 60
Pro ilustraci možnosti tváření hmot podle vynálezu se z hmoty připravené způsobem popsaným v příkladě 1 vytvoří šest oddělených vzorků, vždy v podobě kotouče o tloušťce 3,45 mm a průměru 12 mm, které se uzavřou v obalech z polyesterové fólie. Každý vzorek se lisuje mezi deskami lisu, které se к sobě přibližují rychlostí 1 mm za minutu tak dlouho, dokud se nedosáhne síly 500 N. Desky lisu a vzorky se zahřívají na teplotu 20, 40, 60, 70, 80 nebo 100 °C.
Tlak se uvolní a změří se průměr kotoučů. Rozsah, v jakém došlo ke zvětšení průměru kotoučů představuje míru tvářitelnosti hmoty při použité teplotě.
Při hodnotách teploty uvedených výše se dosáhne následujících zvětšení průměru kotoučů 0, 0, 3,5, 5, 6 a 9 mm. Výsledky ukazují, že se zvyšující se teplotou vzrůstá možnost tváření hmoty.
Příklady 61 až 62
V obou příkladech se hmota vytvoří ze 75 dílů mletého písku o střední velikosti částic 53 μπι (HPF5) a 25 dílů mletého písku o střední velikosti částic 3 μπι (M 500), jako částicovité látky, 13,7 dílu butyraldehydu a 3,1 dílu glyoxalu (použitého ve formě vodného roztoku o koncentraci 40 % hmotnostních), jako insolulbilizační přísady, 0,3 dílu kyseliny chlorovodíkové (použité ve formě vodného roztoku o koncentraci 33 % objemových), 19 dílů Gohsenolu GH17S (hydrolyzovaného póly(vinylacetátu), jako organické polymerní látky a celkem 37,2 dílu vody.
V příkladu 61 se částicovitá látka povleče 0,8 dílu χ-glycidyloxypropyltrimethoxysilanu, jako spojovacím činidlem, zatímco v příkladu 62 se použije nepovlečené částicovité látky.
Obě hmoty se vyrábějí a zpracovávají takto: Nejprve se smísí 31,3 dílu vody, roztok kyseliny chlorovodíkové a 0,52 dílu roztoku glyoxalu. Tato směs se intenzívně mísí s částicovitou látkou a nechá se reagovat 20 minut. Pak se přimísí polymerní látka, následovaná butyraldehydem a zbytkem glyoxalu. Vzniklá drobtovitá hmota se pak zpracovává na vodou chlazeném dvouválci a plošný materiál takto vyrobený .se umístí mezi dva listy polyesterové fólie, jejichž strany přiléhající к plošnému útvaru jsou povlečeny separačním činidlem.
Následuje lisování v hydraulickém lisu při teplotě 60 °C po dobu 16 hodin. Desky lisu se pak ochladí proudící chladnou vodou, která se do nich uvádí, útvar se vyjme a odstraní se polyesterové listy. Vytvrzování listu se dokončí tak, že se list umístí mezi dva ploché kusy dřeva, nechá se dva dny stát při 20 °C, jeden den se zahřívá na 80 CC a nakonec se list vyjme a nechá se sušit na vzduchu 7 dnů při teplotě 80 °C.
Tabulka 21
pevnost v ohybu (MPa) za sucha za vlhka·1 za vlhka2
modul pružnosti v ohybu za sucha
(GPa) za vlhka1 za vlhka2
Příklad
61 6:2
89 59
64 13
26 10
30 19
20 3
10 2
1. Po jednodenním máčení ve vodě.
2. Po sedmidenním máčení ve vodě.
Příklady 63 až 64
Při prvním pokusu (příklad 63] se hmota popsaná v· příkladu 17 zpracuje na list o tloušťce 2 mm, který se vysuší a zahřívá postupem popsaným v příkladu 1 za vzniku produktu.
iPři druhém pokusu (příklad 64] se hmoTabulka 22 ta popsaná v příkladu 17 zpracuje ha tři listy o tloušťce 2 mm a mezi každou dvojici listů se vloží rohož z nylonových vláken (K190 Fothergill and Harvey Limited, 1 270 decitex). Výsledný kompozit se slisuje na tloušťku asi 5 mm, vysuší a zahřívá postupem popsaným v příkladu 1. Vzniklý produkt obsahuje 7,9 % objemového nylonu.
Vlastnosti produktů jsou uvedeny v tabulce 22.
Příklad pevnost v ohybu (MPa)137 modul pružnosti v ohybu (GPa)37 energie lomu (KJm-2)0,27 rázová energie (KJm-2)2,0
101
14.6
21.7
Příklad 65
Pro demonstraci vlivu vody na produkt reakce organické polymerní látky a insolubilizační přísady se 64,5 dílu Gohsenolu GH17S rozmíchá v 700 dílech chladné vody a směs se za míchání zahřívá až do rozpuštění polymeru. Pak se přidá 29,3 dílu hydroxychloridu hlinitého rozpuštěného v 87,9 dílech vody a směs se umístí do cirkulační sušárny, kde se ponechá 6 dnů při 80 °C. Během této doby vzduchové bublinky z roztoku dospějí к povrchu a odpaří se část vody. Koncentrovaný roztok neobsahující bublinky se převede do mísy s plochým dnem a vysuší se ponecháním v exikátoru dva týdny při 20 °C. Získá se tuhý ohebný list, který se rozřeže na proužky a pak vysuší při 80 °C.
Některé proužky se vytvrdí jednohodinovým zahříváním na 150 °C a jiné jednohodinovým zahříváním na 180 °C. Proužky se zváží a pak se umístí do atmosféry s relativní vlhkostí 100 % na dobu 4 dnů a pak se ponoří do vody. Tabulka 23 ukazuje percentuální přírůstek hmotnosti těchto proužků v důsledku absorpce vody.
Tabulka 23
Zpracování vzorku
Percentuální přírůstek hmotnosti, vztažený na sušinu vytvrzování při vytvrzování při
150 °C 180 °C dny v atmosféře o 100% relativní vlhkosti den máčení ve vodě dny máčení ve vodě dnů máčení ve vodě
27,4
80,8
83,2
88,8
18,2
32,9
32,9 '33,0
V příkladu 67 se shora uvedený postup opakuje s tím rozdílem, že ipo výrobě se tyč nechá před lisováním 60 dnů stát při teplotě místnosti.
Vlastnosti vyrobených produktů jsou uvedeny v tabulce 24.
Příklad 66 až 67
Hmota popsaná v příkladu 55 se vytlačováním zpracuje na tyč o průměru 13 mm.
Část tyče se za horka slisuje na list o tloušťce 2,5 mm a list se vysuší a 1 hodinu zahřívá na 180 °C (příklad 66).
Tabulka 24
Příklad
67
pevnost v ohybu (MPa) za sucha 136 131
za vlhka1 86 93
modul pružnosti v ohybu za sucha 41 39
(GPa) za vlhka1 24 28
1. Po jednodenním ponoření ve vodě.
Příklad 6 8
V mixéru s lopatkovým míchadlem se vyrobí dvanáct separátních hmot, které sestávají z 63 dílů částicovité látky, 7 dílů organické polymerní látky a 30 dílů vody. Hmota Se na dvouválcOVé stolici zpracuje na listovou formu a takto vzniklá hmota se vytlačuje v kapilárním rheometru shora popsaného typu. Vliv změny rychlosti deformace ve smyku na smykové napětí je ilustrován v tabulce 25.
СП X со см mí со о
Mi гЧ 00 г-Ч Ю гЧ С0 М< О гЧ гЧ тН
+ + + + +++
со X ю
о ю 00 со о со со σ> oo
см ю ю IX СП со о 00 тЧ X
гЧ о S со Q гЧ тЧ CM Mi ID
О о о ООО O O O
о о о О' CD О О~ o o θ'
)N >N )Ν >Ν >Ν >N >N >N
ca ca СО со ca ca ca ca CO ca
0 СП со со co
со О X X Mí LD CO ř-4 4-» X o
ю ф т-Ч СП СП CO LO Ю Φ Д СП r4 o
о О о со ООО CO Mi oo
о й СО о CD CD CD O^ Д o~ O^ o
о о ф сГ о о O o CD o CD o~ cd' ó
X Φ X X XXX Φ CO co co
M^ N M^ M^ 'Ч N CM~ °T
cm Φ Cm см cm cm cm cm CD r4 tH гч
>N >N >N >N >N >N >N £ >N >N >N
CO CO c$ CO cg ca ca ¢0 cg CO
X X X X XXX CO co co
Ml M< M< м^ м^ Mi CM CM XI
CM CM~ cm CM CM^ CM^ CM~ Ť4 tH tH
o o o cd CD CD O~ o o o
1. Vytlačování při 20 °C.
2. Vytlačování při 55 °C.
3. Kalandrování při 85 °C, vytlačování při 80 °C.
4. Vytlačování při 80 °C.
5. Mletý písek o středním průměru částic 53 um (BIS HPF5), za kterého byla na sítech oddělena frakce částic větších než 100 jam.
6. 47,25 dílu mletého písku jako v případě 5 a 15,75 dílu mletéhb písku o středním průměru částic 3 um [BIS 500).
7. 42 dílů částic o středním průměru 88 μΐη, ze kterých byly na sítech odděleny částice větší než 100 μΐη a 21 dílů částic o středním průměru 4,5 ^m.
Hmoty v pokusech A, C, D a F až H splňují kritérium shora uvedené zkoušky v kapilárním rheometru, zatímco hmoty v pokusech В, E а I až L tomuto kritériu nevyhoTabulka 26
v.ují. Tyto pokusy ukazují kritickou důležitost volby typu organické polymemí látky a kromě toho, v těch případech, kdy je organickou polymemí látkou hydrolyzovaný polyvinylacetát, kritickou důležitost volby stupně hydrolýzy této polymemí látky.
Příklady 69 až 74
V šesti separátních příkladech se vyrobí šest různých hmot obsahujících částicovitou látku, organickou polymemí látku a vodu míšením v mixéru s lopatkovým míchadlem. Vzniklá hmota se pak zpracovává při 60 °C na dvouválcovém kalandru na listovou formu, listy se nechají stát 1 den při 20 °C a 5 dnů při 80 °C.
Tabulka 26 ukazuje objemový podíl jednotlivých složek ve hmotách.
Tabulka 27 ukazuje vlastnosti produktů vyrobených z těchto hmot.
691
701
Příklad
71'.6 721
73ň·7·8
741 částicovitá látka125 organická polymemí látka26 insolubllizační přísada0 voda29,4
125
263 0
32,7
125 125 136 125
264 265 228 26«
0 0 . 0 0
60,0 33,1 44 29
1. 96 dílů mletého písku o středním průměru částic 53 μτη (BIS HPF5), 23 dílů mletého písku o středním průměru částic 3 ^m (BIS M500) a 6 dílů oxidu titaničitého o středním průměru částic pod 1 μΐη (R-CR2).
2. Gohsenol GH17S.
3. Polyakrylamldový Cyanamer P-250.
4. Hydroxypropylmethylcelulóza Celacol HPM 5000P.
5. Polyethylenoxid Polyox WSR N750.
6. Zpracování na dvouválci při 20 °C.
7. 102 dílů oxidu hlinitého o středním průměru částic 88 μνη a 34 dílů oxidu hlinitého o středním průměru částic 12 μΐη.
8. Polyakrylová kyselina (Verslcol Sil).
Tabulka 27 za sucha 102 za mokra 28 pevnost v ohybu (MPa) modul pružnosti v ohybu (GPa)
Je zřejmé, že produkty připravené z hmot, které obsahují kombinace částicovitých látek a organických polymerních látek, které při zkoušce v kapilárním rehometru vyhovují kritériu zkoušky, poskytují lepší vlastnosti ve srovnání s vlastnostmi produktů připravených z částicovitých látek a organických polymerních látek, které v kombinaci tomuto zkušebnímu kritériu nevyhovují·
Za účelem ukázky těchto lepších vlastností neobsahují hmoty uvedené v těchto příkladech žádnou přísadu pro insolubilízaci organické polymemí látky.
70 Příklad 71 72 73 74
64 13 1 89 60
32 3 1 77 39
Příklady 75 až 77
Ve třech separátních příkladech se určuje vliv distribuce velikosti pórů na vlastnosti produktů vyrobených z hmot podle vynálezu. Příklad 75 je obdobou příkladu 55, v příkladu 76 se zkouší hmota zhotovená postupem uvedeným v příkladu 55 s tím rozdílem, že se během míšení nechá ve hmotě pohltit vzduch a v příkladu 77 se při výrobě hmoty postupuje tak, jako v příkladu 17 s tím, rozdílem, že se aplikuje tlak pouze 1 MPa při 80 °C a tlak se uvolní při této teplotě.
Vlastnosti produktů a distribuce velikosti pórů v. těchto produktech jsou uvedeny v tabulce 28.
Tabulka 28
75 Příklad 76 77
Percentuální podíl objemu produktu tvořený póry o průměru > 15 μπι 0,9 2,4 8,5
Percentuální podíl objemu produktu tvořený póry o průměru > 50 μπι 0,6 '2,2 3,8
Percentuální podíl objemu produktu tvořený póry o průměru > 100 μΐη 0,2 1,3 2,6
Pevnost v ohybu (MPa) 144 139 96
Modul pružnosti v ohybu (GPa) 43 40 25
Příklad 78
Opakuje se postup podle příkladu 73 za použití hmoty sestávající ze 102 dílů oxidu hlinitého o středním průměru částic 88 μΐη, 34 dílů oxidu hlinitého o středním průměru částic 12 μπι, 26 dílů kyseliny polyakrylové, 4,66 dílu dvojchromanu amonného a 33,1 dílu vody. Kyselina polyakrylová a oxid hlinitý tvoří kombinaci organické polymerní látky a částicovité látky, která vyhovuje kritériu zkoušky v kapilárním rheometru, viz pokus H z tabulky 25.
Produkt vyrobený z této hmoty má pev nost v ohybu 54 MPa a modul pružnosti v ohybu 44 GPa.
Příklad 79
Opakuje se postup popsaný v příkladu 35 s tím rozdílem, že hmota obsahuje 32,3 dílu vody a že se použije 4,66 dílu dvojchromanu amonného místo hydroxychloridu hlinitého, jako v příkladu 35.
Produkt má mez pevnosti v ohybu 51 MPa v suchém stavu a 57 MPa po jednodenním máčení ve vodě. Modul pružnosti v ohybu za sucha je 32 GPa a 30 GPa po jednodenním máčení ve vodě.

Claims (17)

1. Tvářecí hmota vyznačující se tím, že sestává z homogenní směsi 40 až 90 % objemových alespoň jedné látky, která je nerozpustná ve vodě a která s vodou v podstatě nereaguje, ve formě částic o střední velikosti v rozmezí od 0,3 μΐη do 3 cm, 2 až 25 % objemových alespoň jedné organické polymerní látky, která je rozpustná nebo dlspergovatelná ve vodě, nejvýše 60 % objemových vody a z přísady, která je schopna reagovat s polymerní látkou, a tak ji insolubilizovat ve vodě, kterážto přísada je přítomna v množství 5 až 100 % objemových, vztaženo na organickou polymerní látku.
2. Tvářecí hmota podle bodu 1, vyznačující se tím, že obsahuje vodu v množství až do 30 % objemových.
3. Tvářecí hmota podle bodu 2, vyznačující se tím, že obsahuje vodu v množství od 5 do 20 % objemových.
4. Tvářecí hmota podle bodů 1 až 3, vyznačující se tím, že střední velikost částic částicovité látky je větší než 0,3 μΐη.
5. Tvářecí hmota podle bodu 4, vyznačující se tím, že střední velikost částic částicovité látky je větší než 3 μηι.
6. Tvářecí hmota podle bodů 1 až 5, vyznačující se tím, že obsahuje částicovitou látku s částicemi o několika různých velikostech.
7. Tvářecí hmota podle bodů 1 až 6, vyznačující se tím, že částicovitá látka je anorganické povahy.
8. Tvářecí hmota ipodle bodu 7, vyznačující se tím, že částicovitá látka zahrnuje anorganický oxid.
9. Tvářecí hmota podle bodu 8, vyznačující se tím, že anorganický oxid je zvolen ze skupiny zahrnující oxid hlinitý a oxid křemičitý.
10. Tvářecí hmota podle bodů 1 až 9 vyznačující se tím, že obsahuje částicovitou látku v množství 60 až 90 % objemových.
11. Tvářecí hmota podle bodů 1 až 10, vyznačující se tím, že obsahuje organickou polymerní látku v množství 7 až 20 % objemových.
12. Tvářecí hmota podle bodů 1 až 11, vyznačující se tím, že organická polymerní látka zahrnuje hydrolyzovaný polymer nebo kopolymer vinylesteru.
13. Tvářecí hmota podle bodu 12, vyznačující se tím, že organická polymerní látka zahrnuje hydrolyzovaný polyvinylacetát.
14. Tvářecí hmota podle bodu 13, vyznačující se tím, že stupeň hydrolýzy hydrolyzovaného polyvinylacetátu je v rozmezí od 50 do 97 °/o.
15. Tvářecí hmota podle bodů 1 až 14, vyznačující se tím, že přísada, která je schopna reakce s organickou polymerní látkou za insolubilizace této látky vzhledem к vodě je zvolena ze skupiny látek zahrnující hydroxychlorid hlinitý, dvojchroman amonný a hydroxynitrát hlinitý.
16. Tvářecí hmota podle bodů 1 až 15, vyznačující se tím, že může dále obsahovat přísadu schopnou zprostředkovat spojení mezi organickou polymerní látkou a povrchem částicovité látky.
17. Tvářecí hmota podle bodu 16, vyznačující se tím, že přísada schopná insolubilizovat organickou polymerní látku je totožná s přísadou schopnou zprostředkovat spojení mezi organickou polymerní látkou a cásticovitou látkou.
CS834160A 1982-06-09 1983-06-09 Plastic material CS264258B2 (en)

Applications Claiming Priority (2)

Application Number Priority Date Filing Date Title
GB8216748 1982-06-09
GB8310996 1983-04-22

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CS416083A2 CS416083A2 (en) 1988-09-16
CS264258B2 true CS264258B2 (en) 1989-06-13

Family

ID=26283063

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS834160A CS264258B2 (en) 1982-06-09 1983-06-09 Plastic material

Country Status (20)

Country Link
EP (1) EP0096522B1 (cs)
AU (1) AU558355B2 (cs)
BR (1) BR8303054A (cs)
CA (1) CA1232095A (cs)
CS (1) CS264258B2 (cs)
DD (1) DD212970A5 (cs)
DE (1) DE3375387D1 (cs)
DK (1) DK263283A (cs)
ES (1) ES523129A0 (cs)
FI (1) FI79129C (cs)
GB (1) GB8314709D0 (cs)
GR (1) GR79214B (cs)
HU (1) HU199163B (cs)
IE (1) IE55036B1 (cs)
IN (1) IN159963B (cs)
NO (1) NO162471C (cs)
PH (1) PH24122A (cs)
PL (1) PL147268B1 (cs)
PT (1) PT76836B (cs)
YU (1) YU43829B (cs)

Families Citing this family (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
GB2188641B (en) * 1983-04-22 1988-02-10 Ici Plc Article having magnetic properties and production thereof
DK361785D0 (da) * 1985-08-08 1985-08-08 Aalborg Portland Cement Formet genstand
EP1238957A1 (en) * 2001-02-22 2002-09-11 Compasso S.r.l. A process for mixing resin with inert powders having different granulometries yielding a concrete mixture
DE102021200091A1 (de) 2021-01-07 2022-07-07 Blanco Gmbh + Co Kg Aushärtbare Gießmasse zur Herstellung von Kunststoffformteilen

Family Cites Families (5)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DE843469C (de) * 1949-10-28 1952-07-10 Didier Werke Ag Verfahren zur Herstellung von wasserbestaendigen Filmen, Schichten, Spachtelmassen, Kitten, Leimen und Impraegnierungen
US4059551A (en) * 1972-11-08 1977-11-22 Tile Council Of America, Inc. Mortar compositions
ZA739228B (en) * 1972-12-15 1974-11-27 Hoechst Ag Polyvinyl ester adhesive
DE2607568A1 (de) * 1976-02-25 1977-09-01 Dynamit Nobel Ag Kunststoffteile aus wasserbenetzbaren kunststoffen
ZA774057B (en) * 1977-07-06 1978-09-27 Revertep South Africa Ltd Process and composition for aggregating particulate materials

Also Published As

Publication number Publication date
DE3375387D1 (en) 1988-02-25
IE831340L (en) 1983-12-09
BR8303054A (pt) 1984-01-31
AU1560183A (en) 1983-12-15
IN159963B (cs) 1987-06-13
EP0096522A2 (en) 1983-12-21
YU127983A (en) 1986-02-28
PT76836A (en) 1983-07-01
DK263283D0 (da) 1983-06-09
IE55036B1 (en) 1990-05-09
PT76836B (en) 1986-07-14
DD212970A5 (de) 1984-08-29
NO832079L (no) 1983-12-12
FI832084L (fi) 1983-12-10
EP0096522B1 (en) 1988-01-20
FI79129C (fi) 1989-11-10
GB8314709D0 (en) 1983-07-06
EP0096522A3 (en) 1985-06-26
NO162471C (no) 1990-01-03
HU199163B (en) 1990-01-29
DK263283A (da) 1983-12-10
CS416083A2 (en) 1988-09-16
PH24122A (en) 1990-03-05
FI79129B (fi) 1989-07-31
GR79214B (cs) 1984-10-22
ES8500302A1 (es) 1984-10-01
AU558355B2 (en) 1987-01-29
PL242443A1 (en) 1984-07-02
FI832084A0 (fi) 1983-06-09
CA1232095A (en) 1988-01-26
ES523129A0 (es) 1984-10-01
NO162471B (no) 1989-09-25
YU43829B (en) 1989-12-31
PL147268B1 (en) 1989-05-31

Similar Documents

Publication Publication Date Title
EP0055035B1 (en) Cementitious composition and cementitious product of high flexural strength
Sanz et al. Thermally-induced softening of PNIPAm-based nanopillar arrays
CA1216220A (en) Production of fibre-reinforced cementitious composition
CS264258B2 (en) Plastic material
CN117820943A (zh) 一种耐冲击环氧粉末涂料及其制备方法
CN113893792A (zh) 一种具有特殊浸润性的高强度SiO2基复合气凝胶微球
KR20220111287A (ko) 다단 중합체 및 (메트)아크릴 중합체를 포함하는 조성물, 이의 제조 방법 및 이의 용도
JP3256166B2 (ja) セメント混和剤並びにそれを用いたセメント成形方法
KR900001556B1 (ko) 성형 조성물, 성형품 및 성형품의 제조방법
Yang et al. Organic‐inorganic hybrid sol‐gel materials, 2. Application for dental composites
NZ204472A (en) Mouldable composition of particulate material and organic polymer
CN108147714A (zh) 一种高强度沥青混合料及其制备方法
JP3588860B2 (ja) 熱硬化性樹脂と金属酸化物の複合体及びその製造方法
Ruckenstein et al. Concentrated emulsions pathways to polymer blending
KR102331868B1 (ko) 페로니켈 슬래그를 함유하는 투수블록의 제조방법.
CN106187006B (zh) 石膏复合材料及其制备方法和石膏制品及其制备方法
JPS594605A (ja) 成形用組成物、成形品の製造方法および成形品
JPH10338729A (ja) 球状フェノ−ル樹脂複合体及びその製造方法
JP3444683B2 (ja) フェノール樹脂成形材料の製造方法
CN120078940A (zh) 一种高润滑性的聚丙烯人工骨关节及其制备方法
JPH11278897A (ja) セメント系材料の押出成形方法
CN116589848A (zh) 一种动态共价交联聚氨酯基复合材料及其制备方法和应用
CN117401945A (zh) 一种压敏水泥基材料及制备方法
KR20250105081A (ko) 방열 복합필름, 방열 복합필름용 조성물 및 방열 복합필름 제조방법
CN112538205A (zh) 一种管道用的耐酸碱pe复合材料及其制备方法