CS262228B1 - Způsob regenerace rozpouštědel odpadajících při zpracování nenasycených polyesterových pryskyřic - Google Patents

Abstract

Způsob regenerace rozpouštědel odpadajících při zpracování nenasycených polyesterových pryskyřic spočívající v tom, že se k odpadajícím rozpouštědlům při normální teplotě přidají polymerační inhibitory, přičemž před nebo po přídavku Inhibitorů se rozpouštědla popřípadě zbaví mechanických nečistot, pak se buď před destilací, nebo v jejím průběhu přidají vysokovroucí kapaliny s teplotou varu nad 160 °C, načež se takto upravená rozpouštědla podrobí destilaci při teplotě 40 až 120 °C a výsledný zahuště­ ný organický odpad se zlikviduje.

Description

Způsob regenerace rozpouštědel odpadajících při zpracování nenasycených polyesterových pryskyřic spočívající v tom, že se k odpadajícím rozpouštědlům při normální teplotě přidají polymerační inhibitory, přičemž před nebo po přídavku Inhibitorů se rozpouštědla popřípadě zbaví mechanických nečistot, pak se buď před destilací, nebo v jejím průběhu přidají vysokovroucí kapaliny s teplotou varu nad 160 °C, načež se takto upravená rozpouštědla podrobí destilaci při teplotě 40 až 120 °C a výsledný zahuštěný organický odpad se zlikviduje.

Vynález se týká způsobu regenerace rozpouštědel odpadajících při zpracování nenasycených polyesterových pryskyřic.

Pří zpracování nenasycených polyesterových pryskyřic na sklolamináty nebo pří jejich aplikaci jako nátěrové nebo zalévací hmoty odpadají značná kvanta rozpouštědel, jež slouží k čištění výrobního zařízení. Tato odpadní rozpouštědla jsou znehodnocena zbytky kapalných polyesterových pryskyřic, peroxidy, urychlovači, plnivy, barvivý a špínou z použitých štětců, čisticích textilií apod.

Takto znečištěná rozpouštědla musí být zpracována s přihlédnutím k současným ekologickým a ekonomickým požadavkům. Likvidace, resp. využití tohoto odpadu se v současné době provádí nejběžněji několika následujícími způsoby. První z nich spočívá v tom, že se odpadní rozpouštědla včetně polyesterové pryskyřice atd. spalují ve speciálních spalovnách, s využitím získané tepelné energie. Jde o krajně neekonomický způsob jejich likvidace, přičemž ke spalování se nehodí odpad, obsahující chlorovaná rozpouštědla.

Další způsob je takový, že se na volném prostranství nechá odpařit z materiálu část rozpouštědel. Přitom přejde odpad v gel. Tento gel, uložený již v uzavřených nádobách, je odvážen ná skládku tuhých odpadů, přesto, že ještě obsahuje značná kvanta vysoce hořlavých a drahých rozpouštědel. Z literatury je znám způsob, kdy k odpadu se přidají inhibitory, odpad se částečně zahustí, inhibitory se složitými manipulacemi zlikvidují a získaná zahuštěná polyesterová pryskyřice se smíchá se standardní čerstvou polyesterovou pryskyřicí a použije ke zpracování na méně hodnotné produkty. I při tomto postupu dochází ke ztrátě rozpouštědel, navíc není možné tímto způsobem zpracovávat odpad špinavý apod. Rovněž tak je znám způsob, kdy odpad se zahustí v odpařováku speciální konstrukce s vloženým pytlem z umělé hmoty do gelovitého stavu, po ochlazení se pytel s gelem z odpařováku vyjme a uloží se na skládce pevného odpadu. Tento postup je velmi zdlouhavý a i při něm zůstává v gelu část cenných rozpouštědel.

Z výše uvedeného je patrné, že způsob likvidace výše zmíněných odpadů, resp. regenerace příslušných rozpouštědel je velmi náročnou záležitostí. Převážnou část problémů, spojených s regenerací rozpouštědel, odpadajících při zpracování nenasycených polyesterových pryskyřic obsahujících urychlovače, katalyzátory, pigmenty, barviva, zbytky pryskyřice, špínu i mechanické nečistoty odstraňuje předložený vynález. Podstata uvedeného vynálezu spočívá v tom, že k odpadajícím rozpouštědlům se nejprve při teplotě 0 až 30 °C přidají polymerační inhibitory, zejména hydrochinon, v množství 0,01 až 0,1 % hmot. vztaženo na hmotnost rozpouštědel. Případné mechanické nečistoty lze z rozpouštědel odstranit nejlépe filtrací před, nebo po přídavku inhibitorů. Potom se před vlastní destilací nebo v průběhu ní k rozpouštědlům přidají organické vysokovroucí kapalíny s bodem varu nad 160 °C, ze skupiny zahrnující estery aromatických kyselin, glykolethery a aromatické uhlovodíky, v množství jež odpovídá čtvrtině až dvojnásobku hmotnosti přítomné nenasycené polyesterové pryskyřice nebo v takovém množství, aby po oddestilování rozpouštědel zůstal odpad obsahující pigmenty a barviva v tekuté formě. Takto upravená odpadající rozpouštědla se podrobí destilaci při teplotě 40 až 120 °C a výsledný zahuštěný organický odpad se zlikviduje známými způsoby.

Výhody postupu podle předloženého vynálezu jsou jak ekonomické, tak ekologické. Z výchozího odpadu, upraveného' přídavkem známých typů inhibitorů a přídavkem vysokovroucí organické kapaliny regenerujeme těkavá organická rozpouštědla použitá pro čištění až z 98 °/o, a to bez ohledu na to, zda jde o rozpouštědla chlorovaná, jako je např. methylenchlorid, ketonická, jako je např. aceton, alkoholická, jako js např. methanol a esterová, jako je např. methylacetát, ethylacetát, butylacetát apod.

Stupeň regenerace je v podstatě dán jen účinností chladiče nad odpařovacím zařízením. Z výchozího odpadu je třeba před destilací odstranit jen velmi hrubé nečistoty, jež by mohly ucpat např. výpustný ventil z vařáku apod. Postup podle předloženého vynálezu umožňuje používat pro oplach výrobních zařízení rozpouštědel sice cenově náročnějších, ale lépe vyhovujících z hlediska odpařivosti a rozpouštěcí účinnosti, protože tato rozpouštědla regenerujeme prakticky úplně.

Regenerace těkavých rozpouštědel se provádí při relativně nízké teplotě, zpravidla do 120 °C na aparaturně velmi nenáročném destilačním zařízení, sestávajícím jen ze zásobníku odpadu, vařáku, vybaveného možností ohřevu, chlazení, eventuálně i míchání, chladiče a zásobníku destilátu.

Jako vysokovroucích organických kapalin lze použít především odpadních vysokovroucích esterů, jako je např. dibutylftalát, dimethylftalát, methylbenzoát nebo· vysokovraucích glykolů, resp. glykoletherů jako je např. ethylenglykol, diethylenglykol, trlethylenglykol atd., nebo výševroucích aromatických uhlovodíků, jako je např. diethylbenzen apod., případně jejich směsí.

Ekologicky je postup podle předloženého vynálezu výhodný z několika hledisek. Výrazným způsobem se redukuje objem konečného odpadu. Jestliže je v odpadu obsaženo např. 10 % hmot. polyesterové pryskyřice, pak při hmotnostním poměru pryskyřice : netěkavé organické rozpouštědlo = 2: : 1 se zredukuje objem odpadu na cca 15 % hmot. výchozího množství. Velmi důležité je, že koncentrovaný odpad zůstává i po ochlazení na normální teplotu v kapalném stavu, což usnadňuje manipulaci s ním. Zahuštěný odpad už nemá charakter hořlaviny I. třídy, poněvadž neobsahuje již rozpouštědla s bodem vzplanutí pod 21 °C, jako jsou např. aceton, ethylacetát apod. Tím nabývá koncentrovaný odpad charakteru odpadních olejů, které jsou již běžně spalovány.

Předmět vynálezu je dále doložen následujícími příklady provedení.

Příklad 1

Výchozím odpadem byl cca 10% hmot. roztok nenasycené polyesterové pryskyřice včetně iniciátoru a urychlovače ve směsi rozpouštědel, sestávající z acetonu, methanolu, methylacetátu, ethylacetátu a izobutylacetátu. Do 122 hmot. dílů bylo přidáno 0,06 hmot. dílů hydrochinónu jako inhibitoru a 4 hmot. díly odpadního dibutylftalátu a výsledný roztok byl zhomogenizován. Do regenerační aparatury o obsahu vařáku 100 litrů bylo nasazeno 87 hmot. dílů roztoku a započato s destilací, přičemž počátek destilace byl při 57 °C a hlavní podíl odcházel při 59 až 62 °C. Po oddestilování cca 30 hmot. dílů destilátu bylo postupně připuštěno zbylých 39 hmot. dílů roztoku. Ke konci destilace dosahovala teplota destilujících par cca

110 °C. Jako destilát bylo získáno cca 105 hmot. dílů destilátu a cca 17,5 hmot. dílu destilačního zbytku, i při 20 °C velmi dobře tekutého.

Příklad 2

Výchozím odpadem bylo 384 hmot. dílů suspenze pigmentů, barviv a polyesterové pryskyřice v acetonu. Podíl pigmentů apod. byl cca 8 % hmot. podíl nenasycené polyesterové pryskyřice cca 14 % hmot. Tato suspenze byla předem zbavena mechanických nečistot filtrací a přidáno 0,2 hmot. dílu hydrochinónu jako. inhibitoru a 15 hmot. dílů odpadního methylbenzoátu. Do 5 1 regenerační aparatury bylo nasazeno 231 hmot. dílů výsledné suspenze a započato s oddestilováváním, při čemž teplota destilujících par stoupala od 57 do 61 °C. Po oddestilování cca 105 hmot. dílů rozpouštědel bylo přidáno zbvlých cca 168 hmot. dílů výsledné suspenze a pokračováno v destilaci až do dosažení teploty 65,5 °C u destiluiících par, kdy ustávala destilace. Nadestilovalo celkem ještě 155 hmot. dílů destilátu. Eo ochlazení na 50 °C bylo z destilační aparatury vylito cca 124 hmot. dílů zbytku, dobře tekutého i při 20 °C. Ztráta tudíž činila cca 3,75 % hmot. vztaženo na sumu vstupního materiálu.

Claims (1)

1. Způsob regenerace rozpouštědel odpadajících při zpracování nenasycených polyesterových pryskyřic a obsahujících urychlovače, katalyzátory, pigmenty, barviva, zbytky kapalné pryskyřice a drobné mechanické nečistoty, vyznačující se tím, že k odpadajícím rozpouštědlům se nejprve při teplotě 0 až 30 °C přidají polymerační inhibitory, zejména hydrochinon, v množství 0,01 až 0,1 % hmotnostních, vztaženo na hmotnost rozpouštědel, přičemž před, nebo po přídavku inhibitorů se rozpouštědla popřípadě zbaví mechanických nečistot, nejlépe filtrací, pak se buď před destilací, nebo v průVYNALEZU běhu destilace k rozpouštědlům přidají organické vysokovroucí kapaliny s teplotou varu nad 160 °C ze skupiny zahrnující estery aromatických kyselin, glykolethery a aromatické uhlovodíky, v množství jež odpovídá čtvrtině až dvojnásobku hmotnosti přítomné nenasycené polyesterové pryskyřice nebo v takovém množství, aby po· oddestilování rozpouštědel zůstal odpad obsahující pigmenty a barviva v tekuté formě, načež se takto upravená odpadající rozpouštědla podrobí destilaci při teplotě 40 až 120 °C a výsledný zahuštěný organický odpad se zlikviduje.