CS261294B1 - 2-(2-(Fenylthio)benzyl)-2-imidazolin a jeho oxalát - Google Patents

Abstract

Řešení spadá do oboru syntetických léčiv. Jeho předmětem je 2-(2-(fenylthio)- benzyl)-2-imidazolin a jeho oxalát. Jmenovaná látka v testech na zvířatech vykazuje ■účinky indikující možnost jejího použití v terapii duševních depresivních stavů. Tak zejména potlačuje reserpinem vyvolávanou ptosu očního víčka u myší a dále potencuje toxicitu yohimbinu u myší. Její výhodou je, že postrádá diskoordinační působení u myší a dále nepůsobí adrenolyticky rovněž u myší. Ve všech testech byla podávána orálně ve formě oxalátu. Jedna z variant její syntesy spočívá v zahřívání směsi (2-(fenylthio)fenyl)acetonitrilu s 2-aminoethylamonium-p-toluensulfonátem až na teplotu 200 °C. Ze získané taveniny se alkalisací uvolní base, která se převede neutralisací kyselinou oxalovou na krystalický oxalát

Description

Vynález se týká 2-(2-fenylthio)benzyl)-2-imidazolinu vzorce I sc₆h₈

H a jeho oxalátů.

Látka vzorce I a její oxalát vykazují v testech na zvířatech účinky, které naznačují její použitelnost v léčbě duěevních depresivních stavů. Tak např. v orální dávce 30 mg/kg statisticky významně potlačuje reserpinem vyvolávanou ptosu očního víčka u myší. V orální dávce 100 mg/kg potencuje jedovatost yohimbinu u myší. Současně nepůsobí inkoordinačně u myší; oož je možno považovat za výhodu. V testu rotující tyčky nevyvolává ataxii ani ve vysoké orální dávce 100 mg/kg. Další výhodou je absence adrenolytického účinku, což bylo prověřeno rovněž v testu u myší. Byla podávána v orálních dávkách 10, 25, 50 a 100 mg/kg a ani v nejvyšší dávce neovlivňuje letální působení adrenalinu u myší.

Látka vzorce X podle vynálezu je přístupná obecnými metodami synthesy 2-imidazolinových derivátů. Na tomto místě je popsána její příprava reakcí (2-(2-fenylthio)fenyl)acetonitrilu (Jílek J. O. et al.: Monatsh. Chem. 96, 182, 1965) s 2-aminoethylamonium-p-toluensulfonátem (Oxley P., Short W. F.: J. Chem. Soc. 1947, 497). Reakce obou látek se uskuteční zahříváním na teplotu 180 až 200 °C. Po ochlazení se tavenina zředí vodou, base vzorce I se uvolní hydroxidem sodným a isoluje extrakcí chloroformem. Získaná olejovitá base se převede neutralisací kyselinou oxalovou na krystalický oxalát, který je vhodný k farmakologickým testům při orálním podání i k přípravě orálních lékových forem.

Další podrobnosti provedení přípravy látky vzorce I a jejího oxalátů vyplývají z příkladu, který představuje samozřejmě pouze jednu z variant synthesy látky vzorce I. Látka vzorce I a její oxalát jsou látky nové, jejichž identita byla zajištěna jednak analytickými, jednak spektrálními metodami.

Příklad

Směs 6,0 g 2-(2-fenylthio)fenyl)acetonitrilu a 12,0 g 2-aminoethylamonium-p-toluensulfonátu se za míchání vyhřeje až na teplotu 200 °C a při této teplotě se udržuje po dobu 1 h. Po ochlazení se tavenina zředí 100 ml vody, směs se zalkalisuje 20% roztokem hydroxidu sodného a uvolněná base se extrahuje chloroformem. Extrakt se vysuší bezvodým uhličitanem draselným a po jeho odfiltrování se odpaří za sníženého tlaku za použití rotační odparky.

Zbylá olejovitá base vzorce 1 se rozpustí v 10 ml acetonu a roztok se neutralisuje roztokem 5,05 g dihydrátu kyseliny oxalové v dalších 10 ml acetonu. Přidáním etheru a stáním přes noc při teplotě 0 °C se vyloučí oxalát žádané látky, který se odsaje, promyje etherem a překrystalisuje se z ethanolu. Získá se 4,25 g (45 %) oxalátů 2-(2-fenylthio)benzyl-2-imidazolinu, který taje při 165 až 166 °C, ve vodě je za studená rozpustný na 2% roztok a představuje bezbarvou krystalickou látku.

Claims (1)

1. 2-(2-fenylthio)benzyl)-2-imidazolin vzorce I ___/SC_eH₅ (I) a jeho oxalát.