CS260547B1

CS260547B1 - Ochranné pracovní rukavice

Info

Publication number: CS260547B1
Application number: CS8610157A
Authority: CS
Inventors: Vaclav Machacek; Pavel Kebl; Lubomir Otepka
Original assignee: Vaclav Machacek; Pavel Kebl; Lubomir Otepka
Priority date: 1986-12-29
Filing date: 1986-12-29
Publication date: 1988-12-15
Also published as: CS1015786A1

Abstract

Ochranné pracovní rukavice s mimořádně tenkým nánosem měkčeného polyvinylchloridu na textilní podšívce. Polyvinylchloridový nános je tvořen směsí dvou typů polymerů, z niohž jeden snižuje viskozitu směsi z 1 500 mPa.s při 25 °C na 800 mPa.s při 25 °C. Kromě dalších obvyklých komponent obsahuje směs i 0,3 až 0,4 hmotnostní díly polyoleflnového oleje, který synergickým účinkem ovlivňuje snížení viskozity. Zároveň je řešen i způsob výroby rukavic, při němž se použije uvedená směs, jejíž viskozita se upraví tak, aby při teplotě 70 °C byl její růst pozvolný a v první minutě po namočeni byla viskozita 300 až 420 mPa.s, ve druhé minutě 800 až 900 mPa.s a ve třetí minutě 1 800 až 2 200 mPa.s. Tak se dosáhne toho, že po namočení předehřáté formy s podkladovou textilní rukavicí dojde k vytvoření tenké, stejnoměrné funkční vrstvy polymeru. Takto vyrobené rukavice mají tloušEku 1,1 až 1,2 mm, pevnost 4,6 MPa a ohebnost 74 raN. Ve srovnání s rukavicemi doposud vyráběnými mají menší tloušEku, stejnou pevnost a jsou výrazně ohebnější. Těchto rukavic lze s výhodou použit pro práci s drobnými předměty a nástroji, protože cit a ohebnost prstů je minimálně omezována.

Description

Vynález se týká rukavic tvořených textilním podkladem a tenkým nánosem měkčeného polyvinylchloridu zhotovené máčením za tepla.

Doposud známé rukavice na bázi polyvinylchloridu se vyrábí tak, že se textilní podkladová rukavice navlečená na formě ruky namočí do pasty tvořené směsí pastotvorného polymeru - polyvinylchloridu se změkčovadly s přídavkem pigmentů, stabilizátorů a dalších komponent. Následuje tepelné ošetření, při kterém dojde k želatinaci nánosu polymeru a tím k vytvoření elastické funkční vrstvy. Rozšířeným způsobem máčení je máčení předehřáté formy s navlečenou podkladovou rukavicí. Při ponoření horké formy dojde v nejbližším okolí formy k naželatinování pasty a tím k vytvoření potřebného nánosu. Formy jsou při máčeni většinou ve svislé poloze a proto jsou nejdéle namočeny prsty. Na prstech takto máčených rukavic je pak nanesená vrstva nejtlusčí. Pasta musí mít velice přesné tokové vlastnosti, protože nesmí protékat textilní podkladovou rukavicí, ale musí se zároveň dobře s textilem spojit. Receptura past bývá proto nejčastěji sestavena ze dvou typů polymeru o rozdílné K hodnotě. Požaduje se dosažení co nejvyšší viskozity v první minutě máčení a její další strmý nárůst jak je uvedeno např. v popisu k čsl. AO č. 219 019. Polymer s nižší hodnotou K ve směsi zajištuje lepší zpracovatelské vlastnosti pasty, zvláště rychlejší růst viskozity s teplotou. Polymer s vyšší K hodnotou dává lepší výsledné vlastnosti nánosu, zejména pevnost a chemickou odolnost. Je známo také použiti přídavku suspenzního polyvinylchloridu jako mírně solvatujícího plnidla.,

I

Polyvinychloridové pasty se zpracovávají také odléváním, natíráním, stříkáním nebo navalováním na celou řadu dalších výrobků. Pro tyto technologie jsou však požadovány odlišné tokové vlastnosti past než pro výrobu rukavic máčením za tepla. Je známa regulace toku past přídavkem alifatických uhlovodíků, nízkomolekulárních parafinových olejů, syntetických olejů polypropylenových nebo glykolů. Vždy se ale jedná o značně pigmentované směsi a hlavním účinkem přídavků těchto látek je zlepšená časové stabilita past pro zpracování.

Rukavice vyrobené výše zmíněným způsobem mají dobrou mechanickou odolnost, odolávají roztokům kyselin a alkalií středních koncentrací a některým organickým látkám. Vyrábějí se nejčastěji jako pětiprsté a jsou tedy určeny pro práci s využitím součinnosti prstů.

Nevýhodou takovýchto rukavic je snížení citlivosti ruky při práci způsobené silným a v délce nestejnoměrným nánosem polymeru obzvláště na prstech, což je typické právě pro rukavice z polyvinylchloridu vyráběné máčením ve svislé poloze. Tyto rukavice se proto hodí spíše pro práce hrubšího charakteru. Zvláště menší velikosti rukavic jsou při běžně známých způsobech výroby méně ohebné, protože na nich vzniká relativně silnější nános vzhledem k menším rozměrům. Prsty se pak ohýbají obtížněji. Změkčení polyvinylchloridové vrstvy zvýšením obsahu změkčovadel ve směsi je sice možné, ale způsobuje zhoršení výsledných mechanických a chemických odolností a činí výrazné obtíže v technologii výroby. Z těchto důvodů žádný výrobce rukavic z měkčeného polyvinylchloridu nevyrábí rukavice s určením pro práce vyžadující cit a málo omezovanou součinnost prstů. Pro tyto účely se vyrábí rukavice převážně kaučukových latexů a to většinou bez textilního podkladu. Rukavice z přirozeného latexu mají ve srovnání s dobře zpracovaným polyvinylchloridem menší chemické odolnosti a speciální typy latexů jsou dražší, obtížněji zpracovatelné a mají i některé další nevýhody.

Tyto nedostatky řeší rukavice podle vynálezu, které jsou tvořeny textilním podkladem s tenkým nánosem želatinované polyvinylchloridové pasty sestávající ze směsi 70 až 80 hmotnostních dílů polymeru emulzního typu, 20 až 30 hmotnostních dílů polymeru mikrosuspenzního typu, 125 až 140 dílů změkčovadel, například ftalátových, stabilizátoru a pigmentů. Podstata vynálezu spočívá v tom, že viskozita pasty je udržovaná vzájemným poměrem polymerů a přídavkem 0,3 až 0,4 hmotnostního dílu polyolefinového oleje v rozmezí 700 až 900 mPa.s/25 °C, přičemž emulzní polymer má K hodnotu 70 až 72, viskozitní číslo 120 až 135, viskozita jeho pasty sestávající ze 100 hmotnostních dílů polymeru a 130 hmotnostních dílů dioktylftalátu se pohybuje v rozmezí 1 400 až 1 600 mPa.s/25 °C a mikrosuspenzní polymer má K hodnotu 58 až 65 a viskozitní číslo 80 až 110.

Hlavní výhodou výroby rukavic podle vynálezu je to, že při namočení předehřáté formy ruky s navlečenou podkladovou rukavicí do pasty dojde k rychlé želatinaci polymeru emulzního typu tak, že nejprve dojde k poklesu viskozity a vzápětí k jejímu prudkému růstu. To způsobí rychlé naželatinování pasty v těsném okolí namočené formy, fixaci gelu na textil a vytvoření základní vrstvy nánosu. Mikrosuspenzní polymer želatinuje daleko pomaleji a jeho vliv se projeví prodloužením časové prodlevy do začátku rychlého růstu viskozity pasty. Tlouštka naželatinované vrstvy se pak po dobu namočení prakticky nezvyšuje a při vynoření přebytek pasty steče.

Tokové vlastnosti pasty jsou tedy dány přesným poměrem obou polymerů, který je závislý na viskozitě každého z nich. Viskozitní vlastnosti obou polymeru je nutno před navažovánim změřit. Přesná korekce tokových vlastností se provede přídavkem polyoleflnového oleje, který silným synergickým působením zvyšuje zředovací účinek polymeru mikrosuspenzního typu. Použije se například polypropylenového oleje tak, aby při 70 °C byla viskozita v první minutě namočení 300 až 420 mPa.s, ve druhé minutě 800 až 950 mPa.s a ve třetí minutě 1 800 až 2 200 mPa.s. Tak se dosáhne toho, že po namočení předehřáté formy s podkladovou textilní rukavicí dojde k vytvoření tenké, stejnoměrné funkční vrstvy polymeru. Takto vyrobené rukavice mají tlouštku 1,1 až 1,2 mm, pevnost 4,6 MPa a ohebnost 74 mN.

V dalším je vynález objasněn na následujících příkladech složení past a jejich viskozitním chování. Podíl složek v tabulce č. 1 je uveden v hmotnostních dílech.

Tabulka č. 1

Pasta	^P1	^P2	^P3	^P4	^P5
Polymer emulzního typu	100	75	75	75	75
Polymer mikrosuspenzní	-	25	25	25	25
Polypropylenový olej	-	-	0,3	1	2
Dioktylftalát	130	130	130	130	130
Epoxybutylester mastných kyselin	5	5	5	5	5
Stabilizátor Ba/Zn	1	1	1	1	1

Viskozita jednotlivých past je uvedena v tabulce č. 2. V prvním řádku je viskozita změřená jednu hodinu po namíchání při 25 °C a smykové rychlosti 24,3 s V dalších řádcích je změna viskozity v uvedených časových intervalech po namočení při teplotě 70 C a smykové rychlosti 24,3 s \

Tabulka č. 2

Viskozita mPa.s 25 °C	1	^P1 587	^P2 919	^P3 896	^P4 837	^P5 684
20 sekund/70 °C		684	400	377	360	330
40 s		519	337	332	318	271
60 s		566	412	400	365	294
120 s	1	462	943	896	790	566
180 s	5	017	2 287	2 170	1 863	1 215
240 s	12	483	5 600	5 203	4 200	2 800

Rukavice zhotovené ze směsi podle receptury Pg, ale zpracované stejným způsobem jako rukavice doposud vyráběné, máji v průměru o 30 % tenčí nános, velmi dobře seželatinovaný.

Mechanické a chemické odolnosti jsou téměř stejné jako u rukavic doposud vyráběných, ale mají lepší ohebnost. Poskytují tedy dobrou ochranu rukou a minimálně omezují pohyb a citlivost ruky při práci s drobnými předměty a nástroji.

I

260547 4

V tabulce č. 3 je srovnání základních fyzikálních hodnot rukavic.

Claims

Tabulka č. 3

Tlouštka mm Pevnost MPa Ohebnost nM Rukavice z PVC doposud vyráběné 1,6 až 1,8 4,6 122 Rukavice podle vynálezu 1,1 až 1,2 4,6 74

předmEt vynálezu

1. Ochranné pracovní rukavice tvořené textilním podkladem s tenkým nánosem želatinované polyvinychloridové pasty sestávající ze 70 až 80 hmotnostních dílů polyvinylchloridu emulzniho typu, 20 až 30 hmotnostních dílů polymeru mikrosuspenzního typu, 125 až 140 dílů změkčovadel, stabilizátoru a pigmentů vyznačené tím, že směs polymerů s přídavkem 0,3 až 0,4 hmotnostního dílu polyolefínového oleje má viskozitu 700 až 900 mPa.s/25 °C, přičemž emulzní polymer má K hodnotu 70 až 72, viskozitní číslo 120 až 130, viskozita jeho pasty sestávající ze 100 hmotnostních dílů polymeru a 130 hmotnostních dílů dioktylftalátu se pohybuje v rozmezí 1 400 až 1 600 mPa.s/25 °C a mikrosuspenzní polymer má K hodnotu 58 až 65 a viskozitní číslo 80 až 110.
2. Způsob výroby máčených ochranných pracovních rukavic z měkčeného polyvinylchloridu na textilním podkladu podle bodu 1 vyznačený tím, že se teplotní závislost viskozity pro máčení upraví obsahem polymeru mikrosuspenzního typu a přídavkem polyolefínového, například polypropylenového oleje tak, aby při 70 °C byla viskozita v první minutě namočení 300 až 420 mPa.s, ve druhé minutě 800 až 950 mPa.s a ve třetí minutě 1 800 až 2 200 mPa.s.

Severografia, n. p., MOST

Cena 2,40 Kčs