CS252845B2 - Způsob výroby nových derivátů 3-fenyl-2-propenaminu - Google Patents

Způsob výroby nových derivátů 3-fenyl-2-propenaminu Download PDF

Info

Publication number
CS252845B2
CS252845B2 CS86556A CS55686A CS252845B2 CS 252845 B2 CS252845 B2 CS 252845B2 CS 86556 A CS86556 A CS 86556A CS 55686 A CS55686 A CS 55686A CS 252845 B2 CS252845 B2 CS 252845B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
formula
radical
phenyl
defined above
hydrogen
Prior art date
Application number
CS86556A
Other languages
English (en)
Other versions
CS55686A2 (en
Inventor
Jean-Cloude Barriere
Jean-Pierre Corbet
Claude Cotrel
Daniel Farge
Jean-Marc Paris
Original Assignee
Rhone Poulenc Sante
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Priority claimed from FR8402338A external-priority patent/FR2559765B1/fr
Application filed by Rhone Poulenc Sante filed Critical Rhone Poulenc Sante
Priority to CS86556A priority Critical patent/CS252845B2/cs
Publication of CS55686A2 publication Critical patent/CS55686A2/cs
Publication of CS252845B2 publication Critical patent/CS252845B2/cs

Links

Landscapes

  • Pharmaceuticals Containing Other Organic And Inorganic Compounds (AREA)
  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)
  • Acyclic And Carbocyclic Compounds In Medicinal Compositions (AREA)

Abstract

Způsob výroby nových derivátů 3-fenyl- -2-propenaminu obecného vzorce I kde jednotlivé symboly mají význam, uvedený v definici, jakož i solí těchto sloučenin, přijatelných z farmakologického hlediska a geometrických i optických isomerů a jejich směsí, vyznačující se tím, že se působí amoniakem, prekursorem aminu nebo aminem obecného vzorce III (III) kde a R2 mají svrchu uvedený význam, na sloučeninu obecného vzorce IV kde jednotlivé symboly mají význam, uvedený v definici. Sloučeniny obecného vzorce I je možno užít v lékařství jako antidepresiva.

Description

Vynález se týká způsobu výroby nových derivátů 3-fenyl-2-propenaminu obecného vzorce X:
(I) kde
R znamená atom vodíku, atom halogenu, alkylový zbytek nebo alkoxyskupinu,
R3 znamená atom vodíku nebo methylový zbytek,
R^ a R2, stejné nebo různé, znamenají atom vodíku nebo alkylový zbytek, popřípadě substituovaný alkenylovým zbytkem o 2 až 4 atomech uhlíku, nebo společně s atomem dusíku, na nějž jsou vázány, tvoří tyto substituenty 1-pyrrolidinylový nebo piperidinový zbytek,
A znamená alkylový zbytek nebo fenylový zbytek, popřípadě substituovaný 1 nebo substituenty, ze skupiny zahrnující atom halogenu, alkylový zbytek, alkoxyskupinu nebo trifluormethylovou skupinu nebo znamená A pyridyl, benzyl nebo cykloalkyl o 3 az 6 atomech uhlíku a
Y znamená atom síry, sulfinylový nebo sulfonylový zbytek nebo zbytek obecného vzorce II
Rg “ C - 0R? (II), kde
R^ znamená atom vodíku nebo methylový zbytek a
R? znamená atom vodíku, acetyl, ethoxykarbonyl, methylaminokarbonyl nebo benzoyl, přičemž ve svrchu uvedeném vymezení obsahují všechny alkylové zbytky a alkylové části jiných zbytků 1 až 4 atomy uhlíku a mají přímý nebo rozvětvený řetězec, jakož i všech geometrických isomerů a optických isomerů a jejich směsí a solí svrchu uvedených sloučenin.
Svrchu uvedené látky je možno zpracovávat na farmaceutické prostředky.
Způsobem podle vynálezu je možno získat sloučeniny obecného vzorce I, v němž Y znamená atom síry nebo zbytek obecného vzorce II ve svrchu uvedeném významu, a ostatní symboly mají svrchu uvedený význam, přičemž sloučenina se nachází v konfiguraci E nebo Z, působením amoniaku, prekursoru aminu nebo aminu obecného vzorce III
HN
kde a R2 m.tjí- svrchu υ děný význam.
na s.i.oučen i nu obecného vzorce IV (III)
kde
A, R a Rj mají svrchu uvedený význam a (a) X znamená atom chloru a
Y'znamená atom síry nebo zbytek obecného vzorce II, v němž jednotlivé symboly mají svrchu uvedený význam s výjimkou atomu vodíku pro R? nebo (fc>) X znamená atom bromu a
Y'znamená atom síry, přičemž sloučenina má konfiguraci E nebo Z, načež se popřípadě provádí hydrolýza v případě, že má být získána sloučenina obecného vzorce I, v němž Y znamená zbytek obecného vzorce II, v němž R? znamená atom vodíku a ostatní symboly mají svrchu uvedený význam.
Postup se obvykle provádí v organickém rozpouštědle, například v alkoholu, jako ethanolu, nebo v dimethylformamidu, popřípadě za zvýšeného tlaku při teplotě 0 až 100 °C.
Následná hydrolýza se popřípadě provádí jakýmkoliv způsobem, kterým je možno odštěpit acetyl, ethoxykarbonyl, benzoyl nebo methylaminokarbonyl, který je zaveden jako ochranná skupina na alkoholové funkci. Postup je možno provádět v rozpouštědle, například v alkoholu za přítomnosti base, například hydroxidu sodného nebo uhličitanu alkalického kovu.
Prekursorem aminu, který se užívá při provádění svrchu uvedeného postupu, se rozumí sloučeniny, například azid sodíku, které po kondenzaci se sloučeninou obecného vzorce IV mohou vést ke vzniku aminu běžnou následnou reakcí.
V případě azidu sodíku se na kondenzační produkt se sloučeninou obecného vzorce IV působí 1,3-propandithiolem za přítomnosti sloučeniny, která váže kyselinu, například triethylaminu.
Sloučeniny obecného vzorce IV, které jsou definovány svrchu v odstavci a), je možno získat působením alkylchlormravenčanu na sloučeninu obecného vzorce Ift:
kde
R, R^, R2, R.j a A mají svrchu uvedený význam, a
Y znamená atom síry nebo zbytek obecného vzorce II, v němž Rg a R? mají svrchu uvedený význam, přičemž sloučenina se nachází v konfiguraci E nebo Z.
Postup se obvykle provádí v inertním organickém rozpouštědle, například aromatickém uhlovodíku jako benzenu nebo toluenu, nebo v chlorovaném rozpouštědle, například tetrachlormethanu při teplotě 60 °C až teplotě varu reakční směsi pod zpětným chladičem.
Sloučeniny obecného vzorce IV, uvedené svrchu v odstavci b), je možno získat působením bromkyanu na sloučenihu obecného vzorce 1^, v němž R, R^, R^, R^ a A mají odpovídající význam a Y znamená atom síry, přičemž sloučenina se nachází v konfiguraci E nebo Z.
Postup se obvykle provádí v chlorovaném rozpouštědle, například methylenchloridu nebo chloroformu při teplotě v rozmezí 0 až 60 °C.
Sloučeniny obecného vzorce Ift je možno získat některým z následujících způsobů;
Je možno získat sloučeniny obecného vzorce IA, v němž Y znamená zbytek obecného vzorce II, v němž Rg má svrchu uvedený význam a R^ znamená atom vodíku a A, R, R^ a R2 mají svrchu uvedený význam s výjimkou atomu vodíku pro R^ a/nebo R2, přičemž tyto látky se vyskytují v konfiguraci E a Z tak, že se působí sloučeninou obecného vzorce V
A - CO - Rg (V) kde
A a Rg mají svrchu uvedený význam, na karbanion obecného vzorce VI
R, (VI) kde jednotlivé symboly mají svrchu uvedený význam s výjimkou atomu vodíku pro R^ a/nebo R2·
Reakce se provádí v inertním organickém rozpouštědle, například hexanu, pentanu, diethyletheru, 1,2-dimethoxyethanu nebo tetrahydrofuranu nebo ve směsi těchto rozpouštědel řpi teplotě přibližně -30 °C.
Karbanion obecného vzorce VI je možno získat některým z následujících způsobů, podle povahy jednotlivých zbytků.
A) V případě, že R má svrchu uvedený význam s výjimkou atomu halogenu a trifluormethylového zbytku a R3 a R2 mají svrchu uvedený význam s výjimkou atomu vodíku pro R^ a/nebo R2, je možno působit organokovovou bází na sloučeninu vzorce VII
C = NNHSO2 - tris (VII)
R CH2-R3 kde
R3 má svrchu uvedený význam,
R má svrchu uvedený význam s výjimkou atomu halogenu a tris znamená 2,4,6-tris-isopropylfenyl, (VIII) následuje působení sloučeniny obecného vzorce VIII
kde jednotlivé symboly mají svrchu uvedený význam, s výjimkou atomu vodíku pro R^ a/nebo
R.
za vzniku meziproduktu obecného vzorce IX kde
R--CH-CHe - N 3 5
Θ
N - N - SO2tris
jednotlivé symboly mají svrchu uvedený význam & výminkou atomu halogenu pro R a atomu vodíku pro a/nebo R2, a tris má svrchu uvedený význam, načež se na uvedený meziprodukt obecného vzorce IX působí organokovovou báízí, čímž se po řrag mentaci získá odpovídající karbanion obecného vzorce Víc
V praxi se tento postup s výhodou provádí tak, že se sloučenina obecného vzorce VII rozpustí v inertním rozpouštědle, například 1,2-dimethoxyethanu, načež se na získaný roztok působí dvěma ekvivalenty butyllithia v roztoku hexanu při teplotě v rozmezí -70 až -78 °C, načež se produkt obecného vzorce VIII kondenzuje při teplotě -50 °C a získaný meziprodukt obecného vzorce IX se zpracovává působením butyllithia v roztoku v hexanu při teplotě -70 až -78 °C, načež se teplota nechá stoupnout na přibližně 0 cC» Tímto způsobem se získá karbanion obecného vzorce VI v roztoku ve směsi 1,2-dimethoxyethanu a hexanut
Sloučeniny obecného vzorce VII je možno získat působením tris-2,4,6-isopropylbenzensulfonylhydrazinu na sloučeninu obecného vzorce X
R kde
R a mají svrchu uvedený význam s výjimkou atomu halogenu v případě R, postup se provádí způsobem, popsaným v publikaci M. Ru Lipfcon. a R. H, Shapiro, J. Org, Chem., 43, 1409 ¢1978).
B, V případě, že symboly R, R^, R2 a R^ jsou dotioova , iakc ve vzorci VI, je možno kabanion získat působením organokovové báze na sloučeninu ob©cnoko vzorce XI
.. c =
Br ?3
C - CH.N (XI) kde jednotlivé symboly mají význam, uvedený pro karbanion obecného vzorce VI.
Při praktickém provedení je výhodné užít jako organokovovou bázi butyllithium v roztoku v hexanu a provádět reakci v inertním organickém rozpouštědle, například v uhlovodíku jako pentanu nebo v etheru, například v diethyletheru, při teplotním rozmezí -78 až -10 °C.
V tomto případě se získá karbanion obecného vzorce VI v roztoku ve směsi pentanu a hexanu nebo ve směsi dimethyletheru a hexanu.
Sloučeniny obecného vzorce XI je možno získat ze sloučenin obecného vzorce XII
ÍXII) kde
R, R^, R^ a R3 mají význam, uvedený svrchu pro karbanion obecného vzorce VI, postupným působením oxybromidu fosforečného, wiethunolu, a borohydridu alkalického kovu, například kyanborohydridu sodného.
Obvykle se postup provádí v organickém rozpouštědle, například v metliyl.enchlori>' t pii teplotě 0 až ll) °C.
Sloučeniny obecného vzorce XII je možno získat aplikací nebo přizpůsobením metody, popsané v publikaci H. Meerwein, W. Florian, N. Sohon a G. Stopp, Ann. Chem. 641, 1 (1961).
C) V případě, že R má svrchu uvedený význam s výjimkou atomu halogenu a R^ a/nebo R? mají svrchu uvedený význam s výjimkou atomu vodíku, je možno získat karbanion působením organokovové báze na sloučeninu obecného vzorce XIII:
,_, N-NHSO-~trÍS nR )
R, (XIII) kde
R, Rp R2 a Rj mají svrchu uvedený význam, s výjimkou atomu halogenu v případě R a v případě atomu vodíku pro Rj a/nebo Rj a tris má význam uvedený v obecném vzorci VII, za vzniku meziproduktu obecného vzorce XIV
kde
R, R^, R2, R3 a tris mají výše uvedený význam, načež se tento meziprodukt podrobí fragmentaci za vzniku odpovídajícího karbaniontu obecného vzorce VI.
Při praktickém provedení se užívá jako organokovová báze N-butyllithium nebo terč.butyl lithium v roztoku v alifatickém uhlovodíku, například v hexanu nebo pentanu, a reakce se provádí v inertním organickém rozpouštědle, například v 1,Z-dimethoxyethanu při teplotě
V tomto případě se získá odpovídající karbanion obecného vzorce IV ve směsi 1,2-dimetho xyettfanu a hexanu nebo 1,2-dimethoxyethanu a pentanu.
Sloučeniny obecného vzorce XIII je možno získat působením tris-2,4,6-isopropylbenzensulfonylhýdrazinu na sloučeninu obecného vzorce XV
COCH (XIII) kde
R, R2, R3 mají svrchu uvedený význam, s výjimkou atomu halogenu v případě Ras výjimkou atomu vodíku v případě R^ a/nebo R2«
Postup se obvykle provádí v organickém rozpouštědle, například v alkoholu, v němž se rozpustí plynný chlorovodík.
Sloučeniny obecného vzorce XV je možno získat aplikací nebo přizpůsobením metody, popsa né v publikaci C. E. Mexwell, Org. Syntheses, Coll., sv. III, vyd. John Willey a synové, Londýn (1955), str. 305.
Způsobem podle vynálezu je možno získat sloučeninu obecného vzorce IA, v němž Y*' znamená zbytek obecného vzorce II, v němž R^ a R? znamenají atom vodíku, A má význam uvedený svrchu, znamená atom vodíku, R2 znamená atom vodíku nebo alkylový zbytek, popřípadě substituovaný alkenylovým zbytkem o 2 až 4 atomech uhlíku, R znamená atom vodíku, má svrchu uvedený význam, přičemž sloučenina se nachází v konfiguraci Z, otevřením dihydrofuranového kruhu ve sloučenině obecného vzorce XVI
NHRj (XVI) kde má svrchu uvedený význam.
R' znamená alkylový zbytek, popřípadě substituovaný alkenylovým zbytkem o 2 až atomech uhlíku a
Rj má svrchu uvedený význam.
Otevření dihydrofuranového kruhu se obvykle provádí působením borohydridu alkalického kovu, například působením borohydridu sodíku ve směsi vody a alkoholu, například ve směsi methanolu a vody při teplotě v rozmezí 0 až 20 °C, s výhodou při teplotě 5 °C.
V případě, že má tímto způsobem být získán výsledný produkt obecného vzorce I, v němž Y znamená zbytek obecného vzorce II, v němž R.g a R^ znamenají atomy vodíku, A má význam uvedený svrchu, R, R^, R2 znamenají atomy vodíku a R^ má svrchu uvedený význam, přičemž výsledná látka se má nacházet v konfiguraci Z, je zapotřebí, aby se vycházelo ze sloučeniny obecného vzorce XVI, v němž R^ znamená alkylový zbytek, popřípadě substituovaný alkenylovým zbytkem a pak tento zbytek odstranit známým způsobem, například způsobem, který je popsán v publikaci D. Picq, M. Cottin, D. Anker a H. Pacheco, Tet. Letters (1983), 1399.
Sloučeniny obecného vzorce XVI je možno získat působením sloučeniny obecného vzorce XVII, která je v rovnováze s její tautomerní formou:
0 p-í II i3 (R O)2 P - CH - CH
NR, (XVII)
O R„
II lJ (R O)2 P - C = CH - NHR2 kde
It3 má výše uvedený význam,
R' znamená alkylový zbytek, popřípadě substituovaný alkenylovým zbytkem a
R' znamená alkylový zbytek, s výhodou ethylový zbytek, na sloučeninu obecného vzorce XVIII:
(XVIII) kde se přidá 0,1 g uhličitanu draselného. Získaná suspenze se míchá 70 hodin při teplotě přibližně 20 °C. Reakční směs se zfiltruje a pak se odpaří do sucha za sníženého tlaku 2,7 kPa při teplotě 40 °C.
Získaný odparek se rozpustí v 0,2 ml methanolu. Roztok se vlije na 1 g silikagelu ve sloupci o průměru 5 ml. Sloupec se vymyje 3 ml methanolu, eluát se odloží a pak se sloupec promyje 2 ml methanolu. Odpovídající eluát se odpaří do sucha za sníženého tlaku 2,7 kPa při teplotě 40 °C.
Tímto způsobem se získá 0,006 g 4-amino-l,2-difenyl-2-buten-l-olu (E) ve formě bílé práškovíté pevné látky.
NMR spektrum (250 MHz) CDClj má následující maxima:
3,20 ppm (d, 2H: -CH,N . 1 2
5,40 ppm (s, 1H : -CHON) ,1
6 ppm (t, 1H: 1' : -CH=C)
I
6,9 ppm Ί _ Z (m, 10H: aromatické protony)
7,30 ppm J l-Amino-4-ethoxykarbonyloxy-3,4-difenyl-2-buten (E) je možno získat způsobem, popsaným v příkladu 4.
Příklad 6
K roztoku 9,5 g 4-chlor-l-ethoxykarbonyloxy-l-(3-fluorfenyl)-2-fenyl-2-butenu (Z) v 50 ml ethanolu se přidá 100 ml ethanolového roztoku methylaminu o koncentraci 33 %. Po dvou hodinách míchání za nepřístupu světla se reakční směs odpaří za sníženého tlaku 2,7 kPa při teplotě '30 °C, čímž se získá olejovitá kapalina.
Tato olejovitá kapalina se rozpustí v 50 ml destilované vody a získaný roztok se alkalizuje na pH 11 přidáním'4N roztoku'hydroxidu sodného a pak se extrahuje třikrát 100 ml ethyletheru. Organické fáze se slijí, Vysuší se síranem hořečnatým, zfiltrují a odpaří do sucha za sníženého tlaku 2,7 kPa při teplotě 30 °C, čímž se získá oranžová olejovitá kapalina.
Tato kapalina se rozpustí ve 40 ml ethylacetátu a pak se přidá 5 ml roztoku plynného chlorovodíku v ethyletheru o koncentraci 5,7 N. Vytvoří se pevná látka, která se oddělí filtrací a nechá se překrystalizovat z 20 ml acetonitrilu. Tímto způsobem se získají 3 g hydrochloridu 1-(3-fluorfenyl)-4-methylamino-2-fenyl-2-buten-l-olu (Z) ve formě bílé pevné látky o teplotě táni 167 °C.
4-Chlor-l-ethoxykarbony1-1-(3-fluorfenyl)-2-fenyl-2-buten (Z) je možno získat způsobem, který je popsán v příkladu 3 při výrobě 4-chlor-l,2-difenyl-l-ethoxykarbonyloxy-2-butenu, avšak vychází se z 26,2 g l-dimethylamino-4-ethoxykarbonyloxy-4-(3-fluorfenyl)-3-fenyl-2-butenu (Z) a 10,6 ml ethylchlorformiátu.
Produkt se chromatografuje velmi rychlou chromatografií při použití směsi cyklohexanu a ethylacetátu v objemovém poměru 90:10 a frakce 12 až 18 se odpaří do sucha za sníženého tlaku 2,7 kPa při teplotě 30 °C, čímž se získá 21,1 g 4-chlor-l-ethoxykarbonyloxy-l-(3-fluorfenyl)-2-fenyl-2-butenu (Z) ve formě bleděžluté olejovité kapaliny o R^ 0,5 při chromatografií za použití směsi cyklohexanu a ethylacetátu v objemovém poměru 50:50.
Hydrochlorid l-dimethylamino-4-ethoxykarbonyloxy-4-(3-fluorfenyl)-3-fenyl-2-butenu (Z) je možno získat způsobem, popsaným v příkladu 3 při výrobě hydrochloridu 4-dimethylamino -1-ethoxykarbonyloxy-l,2-difenyl-2-butenu (Z), avšak vychází se z 12,6 g 4-dimethylamino-4-(3-fluorfenyl)-3-fenyl-2-buten-l-olu (Z) a 5,1 ml ethylohlorformiátu. Tímto způsobem se získá 7,7 g hydrochloridu l-dimethylamino-4-ethoxykarbonyloxy-4-(3-fluorfenyl)-3-fenyl-2-butenu (Z) jako béžová pevná látka o teplotě tání 160 °C.
Příklad 7
Postupuje se obdobným způsobem jako v příkladu 1, avšak vychází se z 45 g 3-chlor-l-fenyl-l-fenylthio-l-propenu (Z) a ze 143 ml methanolového roztoku methylaminu o koncentraci 33 %, čímž se po odpaření reakční směsi do sucha za sníženého tlaku 2,7 kPa při teplotě 30 °C získá oranžová olejovitá kapalina, která se rozpustí ve 150 ml ethylacetátu.
K roztoku se přidá 18,5 ml roztoku plynného chlorovodíku v ethyletheru o koncentraci 5,6 N. Vytvoří se sraženina, která se oddělí filtraci a nechá se překrystalizovat ze 70 ml isopropanolu. Tímto způsobem se získá 12,8 g hydrochloridu l-methylamino-3-fenyl-3-fenylthio-2-propenu (Z) ve formě bílé pevné látky o teplotě tání 141 °C.
Příklad 8
K roztoku 5,1 g 3-brom-3-(3-ohlorfenyl)-l-dimethylamino-2-propenu (Z) v 50 ml pentanu se v dusíkové atmosféře při teplotě přibližně -78 °C přidá roztok 20 ml n-diethyllithia v hexanu o koncentraci 1,5 N a směs se míchá 25 minut při teplotě -50 °C. Pak se přidá 4 ml benzaldehydu v roztoku v 6 ml pentanu a směs se míchá ještě 30 minut a současně se nechá teplota stoupnout na 25 °C.
Pak se přidá 80 ml destilované vody a 30 ml vodného roztoku kyseliny chlorovodíkové o koncentraci 2 N. Vodná fáze se oddělí slitím, promyje se třikrát 25. ml ethyletheru, neutra lizuje se nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a pak se extrahuje třikrát 50 ml ethyletheru.
Organické fáze se slijí, vysuší se síranem hořečnatým, zfiltrují a odpaří do sucha za sníženého tlaku 2,7 kPa při teplotě 40 °C. Získaná olejovitá kapalina se rozpustí ve 30 ml ethanolu. K roztoku se přidá 5,7 ml roztoku plynného chlorovodíku v ethyletheru o koncentraci 5,7 N.
Vytvoří se pevný podíl, který se oddělí filtrací a nechá se překrystalizovat z 80 ml isopropanolu. Tímto způsobem se získá 3,7 g hydrochloridu 2-(3-chlorfenyl)-4-dimethylamino-l-fenyl-2-buten-l-olu (Z) ve formě bílé pevné látky o teplotě tání 199 °C.
3-Brom-3-(3-chlorfenyl)-1-dimethylamino-2-propen (Z) je možno získat obdobným způsobem jako v příkladu 1, avšak vychází se z 44 g 1-(3-chlorfenyl)-3-dimethylamino-2-propen-l-onu, g oxybromidu fosforečného a 7,9 g kyanborohydridu sodíku. Reakční směs se odpaří do sucha za sníženého tlaku 2,7 kPa při teplotě 30 °C, čímž se získá béžová pevná látka, která se smísí s 400 ml chloroformu.
Vzniklá suspenze se zfiltruje a filtrát se odpaří do sucha za sníženého tlaku 2,7 kPa při teplotě 30 °C. Produkt se promyje 75 ml isopropanolu, čímž se získá 46 g hydrobromidu 3-brom-3-(3-chlorfenyl)-l-dimethylaminu-2-propenu (Z) ve formě bílé pevné látky o teplotě tání 146 °C.
1-(3-Chlorfenyl)-3-dimethylamino-2-propen-2-on je možno získat způsobem, popsaným v US patentovém spisu č. 4 209 621.
C = C - CHO (XXIV)
Hal kde
R a Rj mají svrchu uvedený význam a
Hal znamená atom halogenu, například atom chloru nebo bromu, přičemž sloučenina se nachází v konfiguraci E nebo Z.
Postup se obvykle provádí v organickém rozpouštědle, například methylenchloridu za přítomnosti látky, která váže kyselinu, například triethylaminu při teplotě 0 až 20 °C.
Sloučeninu obecného vzorce XXIV je možno získat aplikací nebo přizpůsobením metody, uvedené v publikaci C. M. Beaton, N. B. Chapman a K. Klarke, J. Chem. Soc. Perkin i, 2355 (1976).
Způsobem podle vynálezu je možno získat sloučeniny obecného vzorce IA, v němž Y znamená zbytek obecného vzorce II, v němž R? znamená atom vodíku, a ostatní symboly mají svrchu uvedený význam, přičemž sloučenina se nachází v konfiguraci E, působením organohořečnatého derivátu obecného vzorce XXV
MgX0 (XXV) kde má svrchu uvedený význam a znamená atom halogenu, s výhodou atom bromu, na sloučeninu obecného vzorce XXVI
A-C-C = C- C- N z'1 (XXVI)
OH kde jednotlivé symboly mají svrchu uvedený význam.
Postup se provádí jakoukoliv metodou pro reakci organohořečnatého derivátu s acetylenovým derivátem bez ovlivněni zbytku molekul.
Sloučeniny obecného vzorce XXVI je možno získat působením sloučeniny obecného vzorce . XXVII
CO (XXVII) kde
A a Rj mají svrchu uvedený význam, na propargylamin obecného vzorce XXVIII:
kde
R^ a R2 mají svrchu uvedený význam až na atom vodíku v případě R^ a R2Reakce se obvykle provádí v inertním organickém rozpouštdle, například 1,2-dimethoxyethanu při teplotě -40 až 0 °C. Tuto reakci je možno provést například působením organokovové báze, například n-butyllithia v roztoku v hexanu při teplotě přibližně -70 °C.
Sloučeniny obecného vzorce XXVIII je možno získat působením aminu obecného vzorce XXII na propargylbromid, přičemž je možno postupovat například podle metody, popsané v publikaci M. Gaudemar, Ann. Chim. (Francie) 13, 161 (1956) .
Způsobem podle vynálezu je možno získat sloučeniny obecného vzorce IA, v němž Y znamená zbytek obecného vzorce II, v němž l<~, znamená nnityl, ethoxykarbonyl nebo benzoyl, a ostatní symboly mají svrchu uvedený význam, působením sloučeniny obecného vzorce XXIX
R' - ΧΣ (XXIX) kde
R^ znamená acetyl, ethoxykarbonyl nebo benzoyl a
X^ znamená zbytek reaktivního esteru, například halogen, nu sloučeninu obecného vzorce I, v němž. Y znamená zbytek obecného vzorce II, v němž znamená atom vodíku a ostatní symboly mají svrchu uvedený význam, tj. na sloučeninu obecného vzorce xxx
(XXX).
iostup se provádí jakýmkoliv známým způsobem pro acylaci sekundárního nebo terciárního alkoholu, například v pyridinu při teplotě v rozmezí 0 až 50 °C nebo v inertním rozpouštědle, například v chlorovaném rozpouštědle za přítomností látky, která váže kyselinu v případě, že Xi znamená atom halogenu.
Je zřejmé, že v případě, že R, a/nebo R., znamenají atomy vodíku, je zapotřebí chránit •napovídající aminoskupinu před reakcí sloučenin obecného vzorce XXIX se sloučeninou obecného vzorce XXX. Po ukončení reále.. se pak chráněná aminoskupina znovu uvolní. Aminoskupinu je možno chránit například te. í jde j y karbony lovou skupinou, kterou je snadno možno odstranit bez p, Škození zbytku Ky .
Způsobem podle vynálezu je možno získat sloučeniny obecného vzorce IA, v němž Y znamená zbytek obecného vzorce II, v němž R_, znamená methylaminokarbonyl a ostatní symboly mají svrchu uvedený význam, působením methylisgkyanátu na sloučeniny obecného vzorce IA, v němž Y znamená zbytek obecného vzorce II, v němž R? znamená atom vodíku a ostatní symboly mají svrchu uvedený význam, tj. na sloučeniny obecného vzorce XXX.
Postup se provádí jakýmkoliv známým způsobem pro přípravu karbamátu z isokyanátu a z alkoholu, například se postup provádí v chlorovaném rozpouštědle, například chloroformu při teplotě 0 °C až teplotě varu reakční směsi pod zpětným chladičem.
Je zřejmé, že v případě, že R-j a/nebo R2 znamenají atom vodíku, je zapotřebí chránit odpovídající aminoskupinu před prováděním reakce methylisokyanátu se sloučeninou obecného vzorce XXX. Chráněná áminoskupina se pak uvolní po provedení základní reakce. Ochrana aminoskupiny se uskuteční například zavedením terc.butoxykarbonylového zbytku, který je irtožno snadno odštěpit známým způsobem bez porušení zbytku R?, který Áyl do molekuly zaveden při provádění způsobu podle vynálezu.
Způsobem podle vynálezu je možno získat sloučeninu obecného vzorce I, v němž Y znamená sulfinylový zbytek a ostatní symboly mají svrchu uvedený význam, oxidací sloučeniny obecného vzorce I, v němž Y znamená atom síry a ostatní symboly mají svrchu uvedený význam, tj. sloučeniny obecného vzorce XXXII
kde jednotlivé symboly mají výše uvedený význam.
Oxidaci je možno provést běžnými činidly, která se užívají pro přeměnu sulfidu na sulfoxid nebo sulfon, postup,se provádí v příslušném rozpouštědle bez ovlivnění zbytku molekul.
Je například možno užít peroxid vodíku v acetonu nebo v kyselině octové, jodistan alkalického kovu v alkoholu nebo acetonitrilu, karboxyl obsahující peroxykyselinu, například kyselinu peroctovou, perbenzoovou, m-chlorperbenzoovou, p-nitroperbenzoovou nebo perftalovou v etheru, například v dioxanu nebo v tetrahydrofuranu nebo v chlorovaném rozpouštědle, například methylen chloridu nebo dichlorethanu, v kyselině octové nebo ve směsi svrchu uvedených rozpouštědel.
V případě, že má být získán sulfoxid, tj. sloučenina obecného vzorce I, v němž Y znamená sulfinylovou skupinu, je zvláště výhodné provádět postup v methylenchloridu za přítomnosti dvou ekvivalentů oxidačního činidla, s výhodou kyseliny m-chlorperbenzoové při teplotě přibližně 0 °C, s výhodou v přítomnosti ekvivalentu anorganické kyseliny.
Je samozřejmé, že v případě, že výchozí látky mají být uvedeny do reakce s organokovovou sloučeninou a jedna z těchto složek obsahuje aminoskupinu, je zapotřebí chránit tuto aminoskupinu před prováděním příslušného postupu. Uvedená aminoskupina se v tomto případě chrání některým z běžných způsobů, je například možno uvést výchozí látku do reakce se sloučeninou s obsahem odštěpitelné silylové skupiny, která se tímto způsobem zavede na aminoskupinu a po reakci se snadno odštěpí.
»
Nové sloučeniny obecného vzorce I je možno čistit běžným způsobem, například krystalizací, chromátografií nebo postupnou extrakcí v kyselém nebo zásaditém prostředí.
V případě, že sloučeniny obecného vzorce I nebo jejich meziprodukty, které byly svrchu uvedeny, existují vr konfiguracích E a Z ve směsi v reakčním prostředí, je možno provést jejich oddělení jakýmkoli v známým způsobem, například chromatograficky.
Nové sloučeniny obecného vzorce I je popřípadě možno převést na adiČní soli s kyselinami reakcí s kyselinou v organickém rozpouštědle, například v alkoholu, ketonu, esteru nebo v chlorovaném rozpouštědle. Vzniklá sůl se vysráží, popřípadě po zahuštění svého roztoku a pak je možno ji oddělit filtrací nebo dekantací.
Nové sloučeniny obecného vzorce I a jejich soli mají zajímavé farmakologické vlastnosti, které umožňují použití těchto sloučenin jako antidepresivních látek.
Tyto sloučeniny jsou účinné zejména při testu na antagonismus proti depresi, která byla vyvolána tetrabenazinem u myší v dávkách 1 až 100 mg/kg při perorálním podání-.
Letální dávka DL5Q se obvykle pohybuje v rozmezí 50 až 900 mg/kg při perorálním podání.
Zvláště cennými výslednými produkty jsou následující sloučeniny:
- 4-dimethylamino-l,2-difenyl-2-buten-l-ol (Z)
- 4-methylamino-l,2-difenyl-2-buten-l-ol (Z)
- 1-( 3-fluor feny 1)-4-dirn-Lny lamino-2-feny 1-2-buten-l-ol (Z)
- 1-(3-chlorfenyl)-4-dimethylamino-2-íenyl-2-buten-l-ol (Z)
- 1-(3-bromfenyl)-4-dimethylamino-2-fenyl-2-buten-l-ol (Z)
- 4-dimethylamino-l-(2-methylfenyl)-2-fenyl-2-buten-l-ol (Z)
- 4-amino-l,2-difenyl-2-buten-l-ol (Z)
- 3-(2-chlorfenylthio)-l-dimethylamino-3-fenyl-2-propen (Z)
- 2-(3-chlorfenýl)-1-(3-fluorfenyl)-4-dimethylamino-2-buten-l-ol (Z)
- 2-(3-chlorfenyl)-4-dimethylamino-l-feny1-2-buten-l-ol (Z)
- 1-(3-fluorfenyl)-4-methylamino-2-fenyl-2-buten-l-ol (Z)
- 3-amino-l-fenyl-l-fenylthio-1-propen (Z)
- 1-(4-chlorfenyl)-4-dimethylamino-2-fenyl-2-buten-l-ol (Z)
- 1-(4-bromfenyl)-4-dimethylamino-2-fenyl-2-buten-l-ol (Z)
- 4-acetoxy-l-dimethylamino-3,4-difenyl-2-buten (Z)
- 4-allylamino-l,2-difenyl-2-buten-l-ol (Z)
- 1-(2-chlorfenyl)-4-dimethylamino-2-fenyl-2-buten-l-ol (Z)
- 3-(4-fluorfenylthio)-3-fenyl~2-propen (Z)
- 1-(2-fluorfenyl)-2-fenyl-2-buten-l-ol (Z)
- l-dimethylamino-5-methyl-3-fenyl-2-hexen-4-ol (Z)
- l-methylamino-3“fenyl-3-fenylthio-2-propen (Z)
- l-cyklohexyl-4.“dimethylamino-2-fenyl-2-buten-l-ol (Z)
- 4-dimethylamino-2-fenyl-l-(2-pyridyl)-2-buten-l-ol (Z)
- 4-dimethylamino-l-(4-fluorfenyl)-2-buten-l-ol (Z)
- 1-(2-chlor-6-fluorfenyl)-4-dimethylamino-2-fenyl-2-buten~l-ol (Z).
Z belgického patentového spisu č. 781 105 jsou známy deriváty 2-propenaminů s antidepre sivním účinkem. Žádný z uvedených produktů však neobsahuje v molekule zbytek Y ve svrchu uvedeném významu a rovněž není nikde zmínka o tom, jak tento zbytek do molekuly zavést.
Pro lékařské použití jsou vhodné nové sloučeniny obecného vzorce I jako takové nebo ve formě svých solí, přijatelných z farmaceutického hlediska, to znamená solí, které nejsou toxické v používaných dávkách.
Příkladem použitelných farmaceutických solí mohou být adiční soli s anorganickými kysel námi, například hydrochloridy, sulfáty, nitráty nebo fosfáty, i s organickými kyselinami, například acetáty, propionáty, sukcináty, benzoáty, fumaráty, maleáty, methansulfonáty, isothianáty, theofylinacetáty, salicyláty, fenolftaleináty, methylen-bis-beta-oxynaftoáty nebo substituční deriváty těchto sloučenin.
V následujících příkladech bude osvětleno praktické provedení způsobu podle vynálezu.
V některých příkladech jsou sloučeniny čištěny velmi rychlou chromatografií (flash). Jde o čištění, které se provádí na krátkém chromatografickém sloupci při středním tlaku 50 kPa a při použití oxidu křemičitého o průměru částic 40 až 63 /im, jak bylo popsáno v publikaci W. C. STILL, Μ. KAHN a A. MITRA, J. Org. Chem. 43, 2923 (1978).,
V údajích NMR spektra· znamenají písmena s = singlet, d = dublet, t - triplet a m = = multiplet.
Příklad 1
K roztoka 41,6 ml terč.butylaminu ve 100 ml ethanolu se pomalu přidá při teplotě 0 °C celkem 10,4 g 3-chlor-l-fenyl-l-fenylthio-l-propenu (Z) v surovém stavu v roztoku ve 40 ml ethanolu a pak se reakční směs 14 hodin míchá při teplotě místnosti 22 °C. Pak se reakční smés odpaří do sucha za sníženého tlaku 2,7 kPa při teplotě 30 °C.
Tímto způsobem se získá žlutooranžový odparek, který se čistí velmi rychlou chromatografií, přičemž jako eluční činidlo se užije směs methylenchloridu a methanolu v objemovém poměru 95:5. Frakce 21 až 60 se slijí a odpaří se do sucha za sníženého tlaku 2,7 kPa při teplotě 30 °C.
Tímto způsobem se získá pevná látka, která se nechá překrystalovat z acetonitrilu.
Získá se 1,4 g 3-fenyl-3-fenylthio-l-terc.butylamino-2-propenu (Z) ve formě bílé pevné látky o teplotě tání 206 °C.
3-Chlor-l-fenyl-l-fenylthio-l-propen (Z) je možno získat následujícím- způsobem:
K roztoku 17,6 g l-dimethylamino-3-fenyl-3-fenylthio-2-propenu (Z) ve 230 ml toluenu se přidá 9,4 ml ethylchlormravenčan. Směs se zahřívá dvě hodiny a 30 minut na 90 °C a pak se odpaří do sucha za sníženého tlaku 2,7 kPa při teplotě 30 °C. Tímto způsobem se získá 21,8 g žluté olejovité kapaliny, která obsahuje l-chlor-3~fenyl-3-fenylthio-2-propan (Z)
21,8 g žluté olejovité kapaliny, která obsahuje l-chlor-3-fenyl-3-fenylthio-2-propan (z) ve směsi s dimethylethylkarbamátem, který se vytváří v průběhu reakce. Tato bleděžlutá olejovitá kapalina se užije k dalším syntézám bez předchozího čištění.
Spektrum při NMR (60 MHz, CDCl^) má následující maxima:
4.5 ppm, 2H : -CH2~
6.5 ppm, 1H : -CH=
6,9 - 75 ppm, 10 H: aromatický l-Bimethylamino-3-fenyl-3-fenylthio-2-propen (Z) je možno získat následujícím způsobem:
K roztoku 5 g 3-dimethylaminoakrylfenonu v 16 ml methylenchloridu se po kapkách při teplotě 0 °C přidá 2,5 ml oxychloridu fosforečného v roztoku v 6 ml methylenchloridu. Směs se míchá 15 minut při teplotě 0 °C a pak ještě 30 minut při teplotě 20 °C, načež se teplota znovu upraví na 0 °C.
Vzniklá sraženina se rozpustí přidáním 5 ml methanolu. Pak se po kapkách přidá 8 ml triethylaminu a 3,15 ml thiofenolu v roztoku 10' ml methylenchloridu. Směs se míchá 2 hodiny a 30 minut při teplotě 20 °C, pak se přidá 30 ml methanolu a 1 g kyanborohydridu sodíku při teplotě 0 °C a pak se směs míchá ještě 3 hodiny při teplotě 20 °C.
Pak se směs odpař! za sníženého tlaku 2,7 kPa při teplotě 40 °C. Získaná pevná látka se rozpustí v chloroformu a roztok se zfiltruje. Organická fáze se odpaří do sucha za sníženého tlaku 2,6 kPa při teplotě 40 °C. '
Získaný odparek se rozpustí ve vodě a roztok se alkalizuje na pH 10 přidáním 35% vodného roztoku hydroxidu sodného a pak se extrahuje methylenohloridem. Organická fáze se vysuší síranem sodným, zfiltruje se a odpaří do sucha za sníženého tlaku 2,7 kPa při teplotě 40 °C.
Získaný odparek se rozpustí v 10 ml ethyletheru, Ke vzniklému roztoku se přidá 10 ml roztoku plynného chlorovodíku v ethyletheru o koncentraci 3 M. Vznikne sraženina, která se oddělí filtraci a pak se nechá překrystalizovat ze směsi 15 ml ethanolu a 20 ml ethyletlieru.
Tímto způsobem se získají 3 g hydrochloridu l-dimethylamino-3-fenyl-3-fenylthio-2-propenu (Z) ve formě bílé krystalické látky o teplotě tání 176 °C.
3-Dimethylaminoakrylofenon je možno získat způsobem, popsaným v publikaci H. Meerwein,
W. Florian, N. Schon a G. Stopp, Ann. Chem. 641 (1961).
Přiklad 2
Ke 150 ml roztoku 4,2N amoniaku v ethanolu, zchlazenému na teplotu 0 °C se po kapkách přidá roztok 17,2 g 3-chlor-l-fenyl-l-fenylthio-l-propenu (Z) v 68 ml ethanolu. Po 14 hodinách míchání při teplotě místnosti se reakční směs odpaří do sucha za sníženého tlaku 2,7 kPa při teplotě 30 °C. Tímto způsobem se získá světležlutý pastovitý produkt, který se smísí se 100 ml ethylaoetátu.
Vytvoří se bílá pevná látka, která se oddělí filtrací a nechá se překrystalizovat z 250 ml methylethylketonu. Tímto způsobem se získá 3,5 g směsi 75 % hydrochloridu 3-amino-1-fenyl-l-fenylthio-l-propenu (Z) a 25 % hydrochloridu 3-amino-l-fenyl-l-fenylthio-l-propenu (E) ve formě bílé pevné látky o teplotě tání 184 °C.
Příklad 3
Směs 0,6 g 4-chlor-l,2-difenyl-l-ethoxykarbonyloxy-2-butenu (2) a 6 ml ethanolového roztoku plynného amoniaku o koncentraci 4,2 N se zahřívá v autoklávu 6 hodin na teplotu 100 °C a pak se zchladí na teplotu místnosti. Reakční směs se pak odpaří do sucha za snížené ho tlaku 2,6 kPa při teplotě 30 °C a získaný odparek se čistí chromatografií na sloupci silikagelu při použití směsi methanolu a ethylacetátu v objemovém poměru 60:40 jako elučního činidla? odebírají se frakce po 2 ml.
Frakce 7 až 10 se slijí a odpaří se do sucha za sníženého tlaku 2,7 kPa při teplotě 30 °C. Tímto způsobem se získá 0,1 g l-amino-3,4-difenyl-4-ethoxykarbonyloxy-2-butenu (Z) ve formě světležluté olejovité kapaliny o Rf 0,15 při použití ethylacetátu a methanolu v objemovém poměru 40:60.
4-Chlor-l,2-difeny1-1-ethoxykarbony1-2-buten je možno získat následujícím způsobem:
K roztoku l-dimethylamino-4~ethoxykarbonyloxy-3,4-difenyl-2-butenu (Z) ve formě volné látky v roztoku ve 30 ml toluenu se přidá 1,2 ml ethylchlormravenčanu. Směs se míchá hodinu a 30 minut při teplotě 90 °C a pak se odpaří do sucha za sníženého tlaku 2,7 kPa při teplotě 30 °C. Získá se odparek, který se chromatografuje na sloupci silikagelu při použití směsi cyklohexanu a ethylacetátu v objemovém poměru 50:50, odebírají se frakce po 30 ml.
Frakce 3 až 6 se odpaří do sucha za sníženého tlaku 2,7 kPa při teplotě 30 °C. Tímto způsobem se získá 1,56 g 4-chlor-l,2-difenyl-l-ethoxykarbonyloxy-2-butenu (Z) ve formě světležluté olejovité kapaliny o 0,5 při použití směsi cyklohexenu a ethylacetátu v objemovém poměru 50:50.
l-Dimethylamino~4-ethoxykarbonyloxy-3,4-difenyl-2-buten (Z) je možno získat z příslušného hydrochloridu připraveného následujícím způsobem:
K roztoku 4,4 g 4-dimethylamino-l,2-difenyl-2-buten-l-olu (Z) ve volné formě v 50 rul toluenu se přidá 1,9 ml ethylchlormravenčanu. Smě se míchá 3 hodiny při teplotě 90 až 95 °C a pak se zchladí na teplotu místnosti.
Vznikne sraženina, která se zfiltruje přes skleněnou fritu a pak se promyje isopropyloxidem, Tímto způsobem se získá 3,86 g hydrochlďidu 4-dimethylamino-l-ethoxykarbonyloxy-Ί, 2-difeny1 kutěnu ÍZ) ve formě bílé pevné látky o teplotě tání 178 °C.
T-hnethy V-imino-1 ,2-difenyl-2-buten-l-ol (Z) je možno získat následujícím způsobenu
K roztoku 24 y tris-2,4,6-Ísopropylbenzensulfonylhydrazon-acetofenonu v 1 000 ml 1,2 limethoxyetbarui riéí v dusíkové atmosféře při teplotě -75 °C přidá 83 ml roztoku n-butyllithia v hexaím koncentraci 1,5 Μ. K takto získanému oranžovému roztoku se přidá 11,1 g N, N d ime t hy lmc k: ·> v 1 o n a ;n o < 15. um j o d i du.
Vzniklá í.u*·;-ηuze se energicky míchá 20 minut při teplotě přibližně -50 °C. Pak se při teplotě přibližně -75 °C přidá 41,5 ml roztoku n-butyllithia v hexanu o koncentraci
1,5 M. i mnn-'· j ge snovu pomalu zahřívá až na teplotu přibližně 0 °C.
Od tupl<o ·/ -30 °C je možno pozorovat, že vzniká plyn, vznik plynu ustává při teplotě 0 °C, Reakční se puk znovu zchladí na teplotu přibližně -30 °C. Pak se přidá 7,7 g benzaldehydu v roztoku ve 200 ml 1,2~dimethoxyethanu a- směs se míchá ještě 2 hodiny při teplotě přibližné 20 °C„
Pak se postupně přidá 250 ml destilované vody, 50 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové a 300 ml ethylutheru. Vodná fáze se oddělí slitím a organické fáze s? extrahuje 13j ml vodného Louluku kyseliny chlorovodíkové o koncentraci 1 M252845
Vodné fáze se slijí, alkalizují se vodným roztokem hydroxidu sodného o koncentraci 10 N až do pH 11, načež se vodná fáze extrahuje třikrát 200 ml ethylacetátu. Organické fáze se slijí, vysuší se síranem hořečnatým, zfiltruji a odpaří do sucha za sníženého tlaku 2,7 kPa při teplotě 40 °C.
Získá se odparek, který se rozpustí ve směsi 140 ml ethyletheru a 70 ml ethanolu.
K získanému roztoku se přidá 20 ml roztoku plynného chlorovodíku v ethyletheru o koncentraci
3,5 N. Vytvoří se pevná látka, která se oddělí filtrací a nechá se překrystalizovat z acetonitrilu. Tímto způsobem se získá 10 g hydrochloridu 4-dimethylaminu-l,2-difenyl-2-buten-l-olu v konfiguraci Z jako bilá práškovitá pevná látka o teplotě tání 178 °C.
Tris-2,4,6-isopropylbenzensulfonylhydrazon-acetofenon je možno získat způsobem, popsaným v publikaci: Μ. P. Lipton a R. H. Shapiro, J. Org. Chem., 43, 1409 (1978).
Přiklad 4
K roztoku 0,5 g 4-azido-l,2-difenyl-l-ethoxykarbonyloxy-2-butenu (Z) v 7,5 ml methanolu se přidá 1,05 ml triethylaminu a 0,74 ml 1,3-propandithiolu. Směs se míchá v dusíkové atmosfé ře 18 hodin při teplotě místnosti. Pak se reakční směs vlije do 10 ml vody.
Upraví se na pH 12 vodným roztokem hydroxidu sodného o koncentraci 4 N a pak se třikrát extrahuje methylenchloridem. Organická fáze se vysuší síranem hořečnatým, zfiltruje a odpaří za sníženého tlaku 2,7 kPa při teplotě 30 °C.
Získaný odparek se čistí chromatografií na silikagelu, přičemž jako eluční činidlo se užije směs ethylacetátu a methanolu v objemovém poměru 40:60 a odebírají se frakce po 5 ml. Frakce 15 až 25 se odpaří do sucha za sníženého tlaku 2,7 kPa při teplotě 30 °C.
Tímto způsobem se získá 0,168 g l-amino-3,4-difenyl-4-ethoxykarbonyloxy-2-butenu (E) ve formě bleděžluté olejovité kapaliny o R^ 0,15 při použití směsi methanolu a ethylacetátu v objemovém poměru 60:40 jako elučního činidla.
4-Azido-l,2-difenyl-l-ethoxykarbonyloxy-2-buten (Z) je možno získat následujícím způsobem:
K roztoku 0,65 g 4-chlor-l,2-difenyl-l-ethoxykarbonyloxy-2-butenu (Z) v 6,5 ml N,N-dimethylformamidu, zchlazenému na 0 °C se přidá 0,2 g azidu sodíku a pak se směs zahřívá za stálého míchání 15 minut na teplotu 80 °C. Reakční směs se pak zchladí, přidá se k ní 10 ml vody a směs se třikrát extrahuje 10 ml methylěnchloridu.
Organická fáze se vysuší síranem hořečnatým, zfiltruje se a pak se odpaří do sucha za sníženého tlaku 2,7 kPa při teplotě 30 °C. Tímto způsobem se získá odparek, který se chromatografuje na sloupci silikagelu při použití směsi ethylacetátu a cyklohexanu v objemovém poměru 30:70 jako elučního činidla, odebírají od frakce po 30 ml.
Frakce 1 až 5 se slijí a odpaří do sucha za sníženého tlaku 2,7 kPa při teplotě 30 °C. Tímto způsobem se získá 0,54 g 4-azido-l,2-difenyl-l-ethoxykarbonyloxy-2-butenolu (Z) ve formě bleděrůžové olejovité kapaliny o Rf 0,7 při použití směsi ethylacetátu a cyklohexanu v objemovém poměru 30:70 jako elučního činidla.
4-Chlor-l,2-difenyl-l-ethoxykarbonyloxy-2-buten (Z) je možno získat způsobem, popsaným v příkladu 3.
Příklad 5
K roztoku 0,02 g l-amino-4-ethoxykarbonyloxy-3,4-difenyl-2-butenu (E) v 1 ml methanolu
Y znamená zbytek obecného vzorce II, v němž Rg a R7 znamenají atomy vodíku a
A má význam, uvedený svrchu.
Postup se obvykle provádí v organickém rozpouštědle, například v tetrahydrofuranu za přítomnosti kondenzačního činidla, například hydridu alkalického kovu při teplotě 20 až 100 °C, s výhodou při teplotě přibližně 60 °C.
Sloučeniny obecného vzorce XVII je možno získat způsobem, popsaným v publikaci N. D. Dawson a A. Burger, J. Am. Chem. Soc. 74, 5312 (1952).
Sloučeniny obecného vzorce XVIII je možno získat aplikací nebo přizpůsobením metod, které byly uvedeny v publikacích L. R. Krepski, S. M. Heilmann a J. K. Rasmussen, Tet. Letters,
4075 (1983) a R. E. Koenigkramer a H. Zimmer, Tet. Letters, 1017 (1980).
Způsobem podle vynálezu je možno získat sloučeniny obecného vzorce IA, v němž Y znamená atom síry, A má význam uvedený svrchu, a ostatní symboly mají svrchu uvedený význam s výjimkou atomu vodíku v případě substituentů R^ a/nebo R2, přičemž sloučeniny se vyskytují v konfiguraci Z nebo E, působením merkaptanu obecného vzorce XIV
A - SH kde
A má význam, uvedený svrchu, na sloučeninu obecného vzorce XX:
(xiv)
Hal
X-© (XX) kde
R, R^, R2 a R3 mají svrchu uvedený význam, s výjimkou atomu vodíku v případě a/nebo
Hal znamená atom halogenu, například atom chloru nebo bromu a
Θ
X' znamená anion, například halogenidový, chlorečnanový, chloristanový, fosforečnanový nebo fluoroboritanový.
s následnou redukcí výsledného meziproduktu obecného vzorce XXI:
R
kde jednotlivé symboly mají odpovídající význam.
(XXI)
Reakce sloučeniny obecného vzorce XXX se sloučeninou obecného vzorce XX se provádí obvykle v chlorovaném rozpouštědle, v alkoholu, etheru nebo ve směsi těchto rozpouštědel za přítomnosti látky, která váže kyselinu, jako například triethylaminu při teplotě v rozmezí 0 až 20 °C.
Redukce meziproduktu obecného vzorce XXI se obvykle provádí působením borohydridu alkalického kovu, například borohydridu sodíku nebo kyanborohydridu sodíku v rozpouštědle, v němž byla prováděna kondenzace sloučeniny obecného vzorce XIX se sloučeninou obecného vzoroe XX.
Sloučeniny obecného vzorce XX je možno získat působením oxyhalogenidu fosforečného na sloučeninu obecného vzorce XII, v němž R, R^ a R2 mají svrchu uvedený význam, s výjimkou atomu vodíku pro substituenty a/nebo R2Postup se obvykle provádí v chlorovaném rozpouštědle, například methylenohloridu při teplotě v rozmezí 0 až 20 °C.
Pro zahájení reakce produktu obecného vzoroe XIX se sloučeninou obecného vzorce XX není zapotřebí předem izolovat sloučeninu obecného vzorce XX. Po přípravě sloučeniny obecného vzorce XX svrchu uvedeným způsobem stačí přidat dó reakční směsi sloučeninu obecného vzorce XIX a látku, která váže kyselinu, a další reakci pak provádět při teplotě 0 až 20 °C a pak redukovat přímo v reakční směsi meziprodukt obecného vzorce XXI svrchu uvedeným způsobem.
Způsobem podle vynálezu je možno získat sloučeniny obecného vzoroe IA, v němž Y znamená atom síry nebo zbytek obecného vzorce II, a ostatní působením amoniaku nebo aminu obecného vzorce XXII oly ma]í svrchu uvedený význam.
(XXII) kde
R| a R2 mají svrchu uvedený význam, na aldehyd obecného vzorce XXIII
C = C - CHO R S - A (XXIII) kde
A, R a R3 mají svrchu uvedený význam, přičemž sloučenina se nachází v konfiguraci Z nebo E.
Postup se obvykle provádí v organickém rozpouštědle, například v alkoholu jako methanolu, za přítomnosti borohydridu alkalického kovu, například kyanborohydridu sodíku a molekulárního síta při teplotě přibližně 20 °C.
Sloučeniny obecného vzorce XXIII je možno získat působením merkaptanu na produkt obecného vzorce XXIV
Příklad 9
Při provádění způsobu podle příkladu 1 a při použití příslušných výchozích látek je možno získat následující sloučeniny:
4-difenylamino-l,2-difenyl-2-buten-l-ol (Z), jehož hydrochlorid je bílý prášek o teplotě tání 178 °C, l-cyklohexyl-4-dimethylamino-2-fenyl-2-buten-l-ol (Z), jehož hydrochlorid je bílý prášek o teplotě tání 222 °C,
1—(4—chlorfenyl}—4—dimethylamino—2—fenyl—2—buten—1—ol (Z), jehož hydrochlorid je bílý prášek o teplotě tání 170 °C,
4- dimethylamino-l,2-difenyl-l-methyl-2-buten-l-ol (Z), jehož hydrochlorid je bílý prášek o teplotě tání 160 °C,
1-(4-bromfenyl)-4-dimethylamino-2-fenyl-2-buten-l-ol (Z), jehož hydrochlorid je bílý prášek o teplotě tání 163 °C,
5- dimethyl-l,3-difenyl-3-penten-2-ol, jehož hydrochlorid je bílý prášek o teplotě tání 220 °C,
4-dimethylamino-2-fenyl-l-(3-trifluormethylfenyl-2-buten-l-ol (Z), jehož hydrochlorid má formu bílých krystalů o teplotě tání 180 °C,
4-dimethylamino-2-(4-methylfenyl)-l-fenyl-2-buten-1“ol (Z), jehož hydrochlorid má formu bílých krystalů o teplotě tání 185 °C,
4-dimethylamino-2-fenyl-l-(3-pyridyl)-2-buten-l-ol (Z), jehož seskvioxalát má formu bílého prášku o teplotě tání 195 °C,
4-dimethylamino-2-fenyl-l-(2-pyridyl)-2-buten-l-ol (Z), jehož seskvioxalát má formu bílých krystalů o teplotě tání 152 °C,
4-dimethylamino-2-fenyl-l-(4-pyridyl)-2-buten-l-ol (Z), jehož oxalát (2,5 molu kyseliny šíavelové na 1 mol produktu) má formu žlutých krystalů o teplotě tání 158 °C,
4-dimethylamino-l-(4-methoxyfenyl)-2-fenyl-2-buten-l-ol (Z), jehož hydrogenoxalát má formu bílých krystalů o teplotě tání 110 °C,
4-dimethylamino-2-(4-methoxyfenyl)-l-fenyl-2-buten-l-ol (Z), jehož hydrogenoxalát má formu bílých krystalů o teplotě tání 98 °C,
4-dimethylamino-l-(4-fluorfenyl)-2-fenyl-2-buten-l-ol (Z), jehož hydrogenoxalát má formu bílých krystalu o teplotě tání 125 °C,
1- (2Chlor-6-fluorfenyl)-4-dimethylamino-2-fenyl-2-buten-l-ol (Z), jehož hydrogenoxalát má formu bílých krystalů o teplotě tání 88 °C,
2- (4-chlorfenyl)-4-dimethylamino-l-fenyl-2-buten-l-ol (Z), jehož hydrochlorid je bílý prášek o teplotě tání 172 °C,
2-(4-chlorfeňyl)-4-dimethylamino-l-(3-pyridyl)-2-buten-l-ol (Z), jehož seskvioxalát je bílá krystalická látka o teplotě tání 187 °C,
4-dimethyldmino-2-(4-fluorfenyl)-l-fenyl-2-buten-l-ol (Z), jehož hydroohlorid je bílá krystalická látka o teplotě tání 141 °C,
1.2- difenyl-4-piperidin-2-buten-l-ol (Z), jehož hydroohlorid je bílá krystalická látka o teplotě táni 195 až 196 °C,
2-(4-bromfepyl)-4-dimethylamino-l-fenyl-2-buten-l-ol (Z), jehož hydroohlorid je bílá pevná látka o teplotě tání 178 °C,
4-dimethylamino-l,2-difenyl-2-buten-l-ol (Z), jehož hydroohlorid je bílá krystalická látka o teplotě tání 140 °C,
1.2- difenyl-4-(1-pyrrolidin)-2-buten-l-ol (Z), jehož hydroohlorid je bílá krystalická látka o teplotě tání 106 °C,
1-(3-chlorfenyl)-4-dimethylamino-2-fenyl-2-buten-l-ol (Z), jehož hydroohlorid taje při teplotě 185 °C,
1-(3-fluorfenyl)-4-dimethylamino-2-fenyl-2-buten-l-ol (Z), jehož hydroohlorid taje při teplotě 165 °C,
1-(2-chlorfenyl)-4-dimethylamino-2-fenyl-2-buten-l-ol (Z), který taje při teplotě 90 °C, ,
1-(3-methoxy)-4-dimethylamino-2-fenyl-2-buten-l-ol (Z), jehož hydroohlorid taje při teplotě 160 °C,
1-(2,3-dimethoxyfenyl)-4-dimethylamino-2-fenyl-2-buten-l-ol (Z), který taje při teplotě 105 °C,
1,2-difenyl-4-methylamino-2-buten-l-ol (Z) ve formě bílých krystalů o teplotě tání 90 °C,
1.2- difenyl-4-ethylamino-2-buten-l-ol (Z) ve formě bílého prášku o teplotě tání 82 °C,
1.2- difenyl-4-(2-propylamino-2-buten-l-ol (Z), jehož hydroohlorid jsou bílé krystaly o teplotě tání 188 °C,
4-butylaqino-l,2-difenyl-2-buten-l-ol (Z), jehož hydroohlorid jsou bílé krystaly o teplotě tání 155 °C,
4-allylamino-l,2-difenyl-l-buten-l-ol (Z), jehož hydroohlorid je bílý prášek o teplotě tání 113 °C, l-dimethylamino-3-fenyl-3-fenylthio-2-propen (Z), jehož hydroohlorid jsou bílé krystaly o teplotě tání 176 °C, l-dimethylamino-3-fenyl-3-fenylthio-2-propen (E), jehož hydroohlorid je bílá pevná látka o teplotě tání 146 až 147 °C,
3-(4-chlorfenylthio)-l-dimethylamino-3~fenylthio-2-propen, jehož hydroohlorid je bílý prášek s teplotou táni 226 °C, l-dimethylamino-3-fenyl-3-(4-pyridylthio)-2-propen (Z), jehož seskvioxalát jsou bílé krystaly o teplotě tání 173 °C,
3-(4-chlorfenyl)-l-dimethylamino-3-fenylthio-2-propen (Z), jehož oxalát jsou bílé krystaly o teplotě tání 183 °C, l-dimethyl-3-(4-fluorfenyl)-3-fenylthio-2-propen (E), jehož hydrochlorid je bílá pevná látka o teplotě tání 160 °C, l-dimethylamino-4-(4—fluorfenylthio)-3-fenyl-2-propen (Z), jehož oxalát je bílá pevná látka o teplotě tání 163 °C,
3-(4-bromfenyl)-l-dimethylamino-3-fenylthio-2-propen (E) , jehož hydrochlorid jsou bílé krystaly o teplotě tání 187 °C,
3- (4-bromfenylthio)-l-dimethylamino-3-fenyl-2-propen (Z), jehož hydrochlorid je bílá pevná látka o teplotě tání 252 °C, l-dimethylamino-3-fenyl-3-fenylthio-2-propen (Z), jehož hydrochlorid jsou bílé krystaly o teplotě páni 176 °C,
4- dimethylamino-l,2-difenyl-2-buten-l-ol (E) jako bílé krystaly o teplotě tání 113 °C,
4-benzoyl-l-dimethylamino-3,4-difenyl-2-buten (Z), jehož oxalát taje při teplotě 170 °C
4-acetoxy-l-dimethylamino-3,4-difenyl-2-buten (Z), jehož oxalát taje při teplotě 156 °C
4-dimethylamino-l-ethoxykarbonyloxy-l,2-difenyl-2-buten (Z), jehož hydrochlorid je bílá pevná látka o teplotě tání 178 °C,
3- fenyl-3-fenylthio-l-terc.butylamino-2-propen (Z) o teplotě tání 206 °C, l-dimethylamino-4-methylkarbamoyloxy-3,4-difenyl-2-buten (Z), jehož oxalát taje při teplotě táni 194 °C,
4- amino-l,2-difenyl-2-buten-l-ol (Z) jako bílá pevná látka s následujícím NMR-spektrem:
(250 MHz, coci3)
3,35 pp«i 2H ·. -ch2nh2)
5,75 1H ·. -CHOH-)
5,90 ppm ít, 1H : -CH=)
7,25 7,40 ppiti ppm 10H : aromatické protony)
4-dimethylamino-l-(2-fluorfenyl)-2-fenyl-2-buten-l-ol (Z), jehož hydrochlorid je bílý prášek o teplotě tání 175 °C,
1-(3-brontfenyl) -4-dimethylamino-2-fenyl-2-buten-l-ol (Z), jehož hydrochlorid je bílá pevná látka o teplotě táni 188 °C,
4-dímethylaitiíno-l-(2-methylfenyl)-2-fenyl-2-buten-l-ol (Z), jehož hydrochlorid je bílý prášek o teplotě táni 204 °C, d-dimethylamino-l-(2-methoxyfenyl)-2-fenyl-2-buten-l-ol (Z) jako bílý prášek o teplotě tání 77 °C,
4-dimethylamino-2-(3-methoxyfenyl)-l-fenyl-2-buten-l-ol (Z), jehož hydrochlorid je • bílá pevná látka o teplotě tání 166 °C, /52845 l-cyklopropyl-4-dimethylamino-2-fenyl-2-buten-l-ol (Z), jehož oxalát je bílý prášek o teplotě tání 127 °C, l-dimethylamino-5-methyl-3-fenyl-2-hexen-4-ol (Z), jehož hydrochlorid je bílý prášek s teplotou tání 163 °C,
4-dimethylamino-1,2-difenyl-3-methyl-2-buten-l-ol (Z), jehož hydrochlorid je bílý prášek o teplotě tání 212 °C,
3-(2-chlorfenylthio)-l-dimethylamino-3-fenyl-2-propen (Z), jehož hydrochlorid je bílá pevná látka o teplotě tání 162 °C,
3- (3-chlorfenylthio)-l-dimethylamino-3-fenyl-2-propen (Z), jehož hydrochlorid je bílá pevná látka o teplotě tání 156 až 157 °C,
1- dimethylamino-3-(4-methylfenylthio)-3-fenyl-2-propen (Z), jehož hydrochlorid je bílá pevná látka o teplotě tání 197 až 198 °C,
2- (3-chlorfenyl)-1-(3,5-dichlorfenyl)-4-dimethylamino-2-buten-l-ol (Z), jehož hydrochlo rid je bílá pevná látka o teplotě tání 215 °C,
2-(3-chlorfenyl)-4-dimethylamino-l-(3-fluorfenyl)-2-buten-l-ol (Z), jehož hydrochlorid je bílá pevná látka o teplotě tání 200 °C,
2-(2-chlorfenyl)-4-dimethylamino-l-fenyl-2-buten-l-ol (Z), jehož hydrochlorid je bílá pevná látka o teplotě tání 168 °C a
4- amino-l,2-difenyl-2-buten-l-ol (Z), jehož hydrochlorid je bílý prášek o teplotě táni 180 °C.
Příklad 10
K roztoku 6 g hydrochloridu l-dimethylamino-3-fenyl-3-fenylthio-2-propenu (Z) v 68 ml dichlormethanu se přidá při teplotě 0 °C celkem 4,7 g kyseliny m-chlorperbenzoové. Po 24 hodinách míchání při teplotě 20 °C se přidá ještě 4,7 g kyseliny m-chlorperbenzoové a pak se směs míchá ještě 3 hodiny. Pak se reakční směs vlije do 100 ml vody.
Roztok se upraví na pH 10 přidáním 35% vodného roztoku hydroxidu sodného a pak se extrahuje methylenchioridem. Organická fáze se slije, vysuší se síranem sodným, zfiltruje se a pak se odpaří do sucha za sníženého tlaku 2,7 kPa při teplotě 40 °C. Tímto způsobem se získá odparek, který se rozpustí v 10 ml ethanolu.
K roztoku se přidá 6 ml roztoku plynného chlorovodíku v ethyletheru o koncentraci 3N a vysrážená pevná látka se oddělí filtrací a nechá se překrystalizovat ze směsi 60 ml ethanolu a 5 ml acetonitrilu. Tímto způsobem se získají 2 g hydrochloridu 1-dimethylamino-3-fenyl-3-fenylsulfinyl-2-propenu (Z) jako bílá krystalická látka o teplotě tání 268 °C za rozkladu.
Hydrochlorid l-dimethylamino-3-fenyl-3-fenylthio-2-propen (Z) je možno získat způsobem podle příkladu 9.

Claims (3)

PŘEDMĚT VYNÁLEZU
1. Způsob výroby nových derivátů 3-fenyl-2-propenaminu obecného vzorce I (I) kde
R znamená atom vodíku, atom halogenu, alkylový zbytek nebo alkoxyskupinu,
R3 znamená atom vodíku nebo methyl, a R2 stejné nebo různé znamenají atomy vodíku nebo alkylový zbytek, popřípadě substituovaný alkenylovým zbytkem o 2 až 4 atomech uhlíku, nebo tvoří R^ a R2 společně s atomem dusíku, na nějž jsou vázány, 1-pyrrolidinylový nebo piperidi nový zbytek,
A znamená alkylový zbytek nebo fenyl, popřípadě substituovaný jedním nebo dvěma substituenty ze skupiny zahrnující atom halogenu, alkylový zbytek, alkoxyskupi nu nebo triíluormethylovou skupinu nebo znamená A pyridyl, benzyl nebo oykloalkyl o 3 až 6 atomech uhlíku,
Y znamená atom síry, sulfinylový zbytek nebo zbytek obecného vzorce II
I
Rg - c - 0R? (II) kde
Rg znamená atom vodíku nebo methyl a znamená atom vodíku, acetyl, ethoxykarbony1, methylaminokarbonyl nebo benzoyl, přičemž alkylově skupiny a alkylově části jiných skupin mají přímý nebo rozvětvený řetězec a obsahují 1 až 4 atomy uhlíku, není-li uvedeno jinak, jakož i solí těchto sloučenin, přijatelných z farmakologického hlediska a geometrických i optických isomerů a jejich směsí, vyznačující se tím, že se působí amoniakem, prekursorem aminu nebo aminem obecného vzorce III kde
Rj a R2 mají svrchu uvedený význam, na sloučeninu obecného vzorce IV kde
A a R mají svrchu uvedený význam a (a) X znamená atom chloru a
Y’ znamená atom síry nebo zbytek obecného vzorce II, v němž Rg a R? mají svrchu uvedený význam s výjimkou atomu vodíku pro R?, nebo (b) X znamená atom bromu a
Y' znamená atom síry, přičemž sloučenina obecného vzorce IV se nachází v konfiguraci E nebo Z, potom se popřípadě hydrolýzuje výsledný produkt v případě, že má být získána sloučenina obecného vzorce I,' v němž γ znamená zbytek obecného vzorce II, v němž R^ znamená atom vodíku a ostatní symboly mají svrchu uvedený význam, poté se izoluje výsledný produkt a popřípadě převede na sůl, přijatelnou z farmaceutického hlediska nebo v případě, že Y znamená atom síry, popřípadě se oxiduje na jinou sloučeninu obecného vzorce I, v němž Y znamená sulfinylový zbytek a ostatní symboly mají svrchu uvedený význam, potom se izoluje výsledný produkt a popřípadě převede na sůl, přijatelnou z farmaceutického hlediska nebo se popřípadě získané látky rozdělí na geometrické nebo optické isomery nebo se převedou na jejich směs.
2. Způsob podle bodu 1, pro výrobu 3-fenyl-2-propenaminu obecného vzorce I (I) kde
R znamená atom vodíku, atom halogenu, alkylový nebo alkoxylový zbytek,
R^ znamená atom vodíku,
R^ a R2, stejné nebo různé znamenají atom vodíku nebo alkyl, popřípadě substituovaný alkenylovým zbytkem o 2 až 4 atomech uhlíku nebo tvoří R^ a R2 spolu s atomem dusíku, na nějž jsou vázány 1-pyrrolidinylový nebo piperidinový zbytek,
A znamená fenyl, popřípadě substituovaný jedním nebo dvěma substituenty ze skupiny zahrnující atom halogenu, alkyl, alkoxyskupina nebo trifluormethylový zbytek nebo A znamená pyridyl, benzyl nebo cykloalkyl o 3 až 6 atomech uhlíku,
Y znamená atom síry, sulfinylový zbytek nebo zbytek obecného vzorce II
Rg - c - OR? kde
Rg znamená atom vodíku nebo methyl a
R? znamená atom vodíku, acetyl, ethoxykarbonyl, methylaminokarbonyl nebo benzoyl, přičemž alkylové zbytky a alkylové části jiných zbytků mají přímý nebo rozvětvený řetězec a obsahují 1 až 4 atomy uhlíku, není-li uvedeno jinak, jakož i solí, přijatelných z farmaceutického hlediska, geometrických i optických isomerů a jejich směsí, vyznačující se tím, že se působí amoniakem, prekursorem aminu nebo aminem obecného vzorce III
HN kde
R^ a R£ mají svrchu uvedený význam na sloučeninu obecného vzorce IV kde
A a R mají svrchu uvedený význam a (a) X znamená atom chloru a
Y' znamená atom síry nebo zbytek obecného vzorce II, v němž R^ a R? mají svrchu uvedený význam s výjimkou atomu vodíku pro R?, nebo (b) X znamená atom bromu a
Y znamená atom síry, přičemž sloučenina obecného vzorce IV se nachází v konfiguraci E nebo Z, potom se popřípadě hydrolýzuje výsledný produkt v případě, že má být získána sloučenina obecného vzorce I, v němž Y znamená zbytek obecného vzorce II, v němž R? znamená atom vodíku a ostatní symboly mají svrchu uvedený význam, poté se izoluje výsledný produkt, popřípadě převede na sůl, ,'ř ,atelnou z farmaceutického hlediska nebo v případě, že Y znamená atom síry, popřípadě se oxiduje na jinou sloučeninu obecného vzorce I, v němž Y znamená sulfinylový zbytek a f .ní symboly mají svrchu uvedený význam, potom se izoluje výsledný produkt a popřípadě ••.-vede na sůl, přijatelnou z farmaceutického hlediska, nebo se popřípadě 2iskané látky rozdělí na geometrické nebo optické isomery nebo se převedou na jejich směsi.
3. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, ze za použití příslušných výchozích látek se vyrobí J-fenyi-P.· propenaminový derivát, obecného vzorce I, kde
R znamená methyl,
Á znamená alkyl s 1 až 4 atomy uhlíku a ostatní symboly mají význam uvedený v bodu 1.
CS86556A 1984-02-16 1986-01-24 Způsob výroby nových derivátů 3-fenyl-2-propenaminu CS252845B2 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS86556A CS252845B2 (cs) 1984-02-16 1986-01-24 Způsob výroby nových derivátů 3-fenyl-2-propenaminu

Applications Claiming Priority (3)

Application Number Priority Date Filing Date Title
FR8402338A FR2559765B1 (fr) 1984-02-16 1984-02-16 Nouveaux derives de la phenyl-3 propene-2 amine, leur preparation et les medicaments qui les contiennent
CS851089A CS252826B2 (en) 1984-02-16 1985-02-15 Method of 3-phenyl-2-propenamine's new derivatives production
CS86556A CS252845B2 (cs) 1984-02-16 1986-01-24 Způsob výroby nových derivátů 3-fenyl-2-propenaminu

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CS55686A2 CS55686A2 (en) 1987-03-12
CS252845B2 true CS252845B2 (cs) 1987-10-15

Family

ID=25745380

Family Applications (5)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS86554A CS252843B2 (cs) 1984-02-16 1986-01-24 Způsob výroby nových derivátů 3-fenyl-2-propenaminu
CS86552A CS252841B2 (en) 1984-02-16 1986-01-24 Method of 3-phenyl-2-propenamine's new derivatives production
CS86555A CS252844B2 (cs) 1984-02-16 1986-01-24 Způsob výroby nového derivátu ^-fan^l-Z-propenaminu
CS86556A CS252845B2 (cs) 1984-02-16 1986-01-24 Způsob výroby nových derivátů 3-fenyl-2-propenaminu
CS86553A CS252842B2 (en) 1984-02-16 1986-01-24 Method of 3-phenyl-2-propenamine's new derivatives production

Family Applications Before (3)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS86554A CS252843B2 (cs) 1984-02-16 1986-01-24 Způsob výroby nových derivátů 3-fenyl-2-propenaminu
CS86552A CS252841B2 (en) 1984-02-16 1986-01-24 Method of 3-phenyl-2-propenamine's new derivatives production
CS86555A CS252844B2 (cs) 1984-02-16 1986-01-24 Způsob výroby nového derivátu ^-fan^l-Z-propenaminu

Family Applications After (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS86553A CS252842B2 (en) 1984-02-16 1986-01-24 Method of 3-phenyl-2-propenamine's new derivatives production

Country Status (1)

Country Link
CS (5) CS252843B2 (cs)

Also Published As

Publication number Publication date
CS55286A2 (en) 1987-03-12
CS252843B2 (cs) 1987-10-15
CS252844B2 (cs) 1987-10-15
CS55686A2 (en) 1987-03-12
CS55586A2 (en) 1987-03-12
CS252841B2 (en) 1987-10-15
CS252842B2 (en) 1987-10-15

Similar Documents

Publication Publication Date Title
RU2753548C1 (ru) Способ производства никотина
AU593278B2 (en) Pharmaceutically active 2-thiomethyl-substituted-1,4- dihydropyridines
AU732470B2 (en) Pyridin-2-yl-methylamine derivatives, method of preparing them and their application as medicine
DK170021B1 (da) Fremgangsmåde og mellemprodukter til fremstilling af cis,endo-2-azabicycloalkan-3-carboxylsyrederivater
CS201040B2 (en) Method of producing etherified hydroxy-benzo-diheterocyclic compounds
JPH09208583A (ja) トリアゾール系抗真菌薬製造に有用な中間体
HUT65836A (en) Process for producing phenol-esters of 1-(hydroxy-phenyl)-2-piperidino-1-alkanol derivatives and pharmaceutical compositions containing them
FR2607502A1 (fr) Derives de l&#39;imidazole, leur preparation et compositions medicamenteuses les contenant
US4686309A (en) 3-phenyl-2-propeneamine derivatives, their preparation and compositions containing them
SU1662349A3 (ru) Способ получени замещенных 1Н-имидазолов или их солей присоединени нетоксичных, фармацевтически приемлемых кислот
JP2025072517A (ja) フェノール誘導体の製造方法
HU176897B (en) Process for preparing 3-/cyanimino/-3-amino-propionitrile derivatives
JPS6036436B2 (ja) 10‐〔ω‐(ベンゾイルピペリジニル)アルキル〕フエノチアジアジンおよびその酸付加塩ならびにそれらの製造法
SK10972000A3 (sk) Spôsob výroby (-)-cis-3-hydroxy-1-metyl-4-(2,4,6- -trimetoxyfenyl)piperidínu
CS252845B2 (cs) Způsob výroby nových derivátů 3-fenyl-2-propenaminu
FI82249C (fi) Foerfarande foer framstaellning av nya pyridinderivat.
HU179836B (en) Process for producing phenyl-morphane derivatives
KR870000234B1 (ko) 트랜스-dI-5-치환된-7-임의 치환된-4,4a,5,6,7,8,8a,9-옥타하이드로-1H(및 2H)피라졸로[3,4-g] 퀴나졸린의 제조 방법
JP2004511548A (ja) N−置換された2−スルファニルイミダゾールの調製方法
KR102622992B1 (ko) 이미다졸린 유도체 및 이의 중간체 제조방법
FI61486C (fi) Nytt foerfarande foer framstaellning av 14-hydroximorfinanderivat
KR800000852B1 (ko) 4-(4-코로로페닐)-4-히드록시-N, N-디메틸-α, α-디페닐-1-피페리딘부탄 아미드 및 그의 부가염의 제조방법.
Wang et al. An improved synthesis of reduced 9-arylacridine-1, 8-diones from 3-amino-5, 5-dimethylcyclohex-2-enone, arylaldehydes and 1, 3-dicarbonyl compounds in aqueous medium
JP2641879B2 (ja) 光学活性を有するヒダントイン誘導体の製法
JPH06228103A (ja) 新規なオクタヒドロアクリジン誘導体とその製造方法