CS249436B1 - Zařízení pro měření parciálního tlaku plynu v paroplynové směsi - Google Patents

Abstract

Zařízení pro měření parciálního tlaku plynu v paroplynové směsi je zejména vhodné pro měření parciálního tlaku vzduchu v parovzduš- né směsi, odsávané například vývěvou z vakuového systému parní turbiny. Zařízení sestává z vodoproudé vývěvy, jejíž difuzor je ponořen do kapaliny umístěné v jímce, z hydrodynamického kavitátoru, čerpadla, sady tlakových snímačů, armatur a měřicí aparatury. Ke kondenzátoru parní turbiny je připojena vstupní komora vodoproudé vý- všvy, jejíž vodní dýze je připojena k čerpadlu přívodním potrubím. Prostor jímky vodoproudé vývěvy je spojen s čerpadlem sacím potrubím. Z přívodního potrubí vystupuje napájecí potrubí, připojené k vodní trysce ka- vitační komory hydrodynamického kavitátoru. Tato kavitační komora přechází ve spodní části ve válcovou komoru, opatřenou dlfuzorem, který je odpadním potrubím připojen ke vstupní komoře vodoproudé vývěvy. Tato vstupní komora je dále spojena s diferenčním tlakovým snímačem, který je na druhé straně spojen i s kavitační komorou hydrodynamického kavitátoru. K přívodnímu potrubí je také připojen tlakový snímač a tento tlakový snímač i diferenční tlakový snímač jsou propojeny s měřicí aparaturou.

Description

(54) Zařízení pro měření parciálního tlaku plynu v paroplynové směsi

Zařízení pro měření parciálního tlaku plynu v paroplynové směsi je zejména vhodné pro měření parciálního tlaku vzduchu v parovzdušné směsi, odsávané například vývěvou z vakuového systému parní turbiny.

Zařízení sestává z vodoproudé vývěvy, jejíž difuzor je ponořen do kapaliny umístěné v jímce, z hydrodynamického kavitátoru, čerpadla, sady tlakových snímačů, armatur a měřicí aparatury. Ke kondenzátoru parní turbiny je připojena vstupní komora vodoproudé vývšvy, jejíž vodní dýze je připojena k čerpadlu přívodním potrubím. Prostor jímky vodoproudé vývěvy je spojen s čerpadlem sacím potrubím. Z přívodního potrubí vystupuje napájecí potrubí, připojené k vodní trysce kavitační komory hydrodynamického kavitátoru. Tato kavitační komora přechází ve spodní části ve válcovou komoru, opatřenou dlfuzorem, který je odpadním potrubím připojen ke vstupní komoře vodoproudé vývěvy. Tato vstupní komora je dále spojena s diferenčním tlakovým snímačem, který je na druhé straně spojen i s kavitační komorou hydrodynamického kavitátoru. K přívodnímu potrubí je také připojen tlakový snímač a tento tlakový snímač i diferenční tlakový snímač jsou propojeny s měřicí aparaturou.

230

Vynález se týká zařízení pro měření parciálního tlaku plynu y paroplynové směsi, které je zvláště vhodné pro měření parciálního tlaku vzduchu v parovzduěné směsi odsávané vývěvou z vakuového systému parní turbiny a současně také pro přímé měření, sledování a diagnostiku provozního režimu zmíněného vakuového systému.

V současné technické praxi je netěsnost vakuového systému parní turbiny a tomu odpovídající parazitní hmotový tok vzduchu z okolní atmosféry do kondenzátorů nízkotlaké regenerace a propojovacích tras, které tento vakuový systém vytvářejí, zásadně spojována s negativními provozními důsledky.

Zvýšením protitlaku koncových stupňů parní turbiny, které bezprostředně nastává po sníženi provozního vakua v kondenzátorů, je především snížena termodynamická účinnost vlast ního stroje. Přiséváním vzduchu netěsnostmi kondenzátorů, nízkotlakých regeneračních výměníků, propojovacích parních tras a armatur je vážně narušen proces kondenzace na teplosměnných plochách.

Zvýšení parciálního tlaku všeobecně snižuje intenzitu přenosu tepla na teplosměnných plochách do té míry, že pro zachování stejného toku tepla ae nutně zvýší teplotní diference mezi teplotou sytosti, při které kondenzuje parní medium a teplotu teplonosného media, které z daného tepelného výměníku vystupuje.

Existencí nedohřevů teplonosného média, kterým je v kondenzátorů chladicí voda a déle kondenzát vodní póry protlačovaný tepelnými výměníky regeneračního systému , je potom následně snižována účinnost celého tepelného cyklu parního bloku. Závažným negativním aspektem zvýšené infiltrace vzduchu do kondenzátorů parní turbiny je také snížení účinnosti vakuového odplyněnl kondenzátu.

Následné zavlečení volného kyslíku do kondenzátu, který je protlačován celým regeneračním systémem, rezultuje ve zvýšené korozi teplosměnných ploch, ve zvýšení jejich tepelného a hydraulického odporu a snížení jejich strukturální pevnosti.

Současné metody pro lokalizaci netěsností vakuového systému parní turbiny a určení hmotového toku kontaminující vzdušiny přisévané netěsnostmi z okolní atmosféry lze rozdělit na kvalitativní a kvantitativní. Nejstarěl kvalitativní metoda lokalizace netěsností spočívá v naplnění zkoušené vakuové nádoby kapalinou, obvykle vodou, s následným vizuálním sledováním úniku kapaliny.

Zkouška se obvykle provédí před uvedením zařízení do normálnlhá provozu nebo během revize. V současné době nejčastěji užívané metody přímé lokalizace netěsností jsou založeny jednak na sledování a detekci infiltrovaných plynných halogenidů - nejobvyklejším testovacím plynem je v tomto případě freon - nebo na sledování ultrazvukové emise, generované nétokem vzdušiny do provozního vakua existujícími netěsnostmi.

Vlastní podstatou freonové zkoušky je dopování vzdušiny v okolí předpokládané netěsnosti plynným freonem a sledováním výskytu freonu např. v parovzduěné směsi, odsávané z kondenzátorů turbiny připojenou vývěvou. Podstatně dokonalejší metodou lokalizace netěsností je sledování ultrazvukové emise spojené s nadzvukovým nétokem okolní atmosféry do vakua v místě netěsnosti.

Speciálním mikrofonem s úzce směrovaným kuželem přijímaného ultrazvukového vlnění lze rychle a bezprostředně lokalizovat místo netěsnosti vakuového systému. Obě posledně uvedené metody kvalitativního Sledování netěsností je možno provádět za provozu, tj. v případě parní turbiny sa provozního vakua a při běžícím stroji.

Do nejběžněji používaných metod kvantitativního posouzení netěsnosti vakuového systému parní turbiny lze zařadit metodu tzv. vakuového spadku.

Touto jednoduchou metodou, která spočívá v odstavení výeěv a sladování zhorievání provozního vakua za určitý časový interval, lze pomárná přesná odhadnout rozsah netěsností v systému a kvalitativně určit hmotový tok kantaminující vzdušiny. Uvedená metoda jo někdy dále zpřesňována záměrným přisáváním vzdušiny kalibrovanými dýzami a vyhodnocením účinku přídavného toku vzdušného kontaminantů na provozní vakuum v dané nádobě.

Všechny uvedené metody sledování netěsností vakuového systému mají některá nedostatky. Základním nedostatkem kvalitativních metod je skutečnost, že jejich pomocí je možné pouze určit místo, ale nikoliv kvantitativně posoudit účinek nalezené netěsnosti na zkoušený vakuový systém.

Vodní zkouškou, která se výhradně omezuje na systémy mimo provoz, je přitom u větších vakuových nádob neúměrně pevnostně namáhána vakuová nádoba a samotná vodotěsnost zkoušené nádoby nikterak nezaručuje požadovanou plynotěsnost systému. Základní nedostatek freonová zkoušky spočívá v tom, že rozptýlení freonového media v celám okolí zkoušená nádoby, zejména při delším testu, omezuje možnost přímé lokalizace netěsnosti tím, že testovací plyn - spolu se vzdušinou, ve které je rozptýlen - vniká do zkoušená nádoby všemi netěsnostmi současně.

Dalěí nevýhodou této metody je také to, že u rozsáhlejších vakuových systémů jako jaou např. kondenzátory parních turbin velkých výkonů, dochází vlivem dopravního zpoždění na trase netěsnost - sací hrdlo vývěvy, kde je obvykle instalováno čidlo freonu k časovému pro tahu, který neadekvátně prodlužuje uvedený test.

Nezanedbatelnou nevýhodou tohoto postupu je dále taká to, že životnost freonového čidla je časově omezena a po tzv. otravě tohoto elementu je nutno zkoušku přerušit a čidlo vyměnit.

Nevýhodou lokalizace netěsnotí pomocí směrového sledování ultrazvuková emise je značná zkreslení směru aparaturou přijímaného signálu, a to vlivem vysoká úrovně parazitního ultrazvukového pozadí generovaného běžným provozem vakuového systémů. Škrcením parní a paroplynová směsi nadzvukově protékající do oblastí se sníženým tlakem a v neposlední řadě také škrcením vodního kondenzátu na mezi varu v armaturách, která je spojeno se značným uvolněním parní frakce, je systém vakuové diagnostiky, zejména aa provozu, zahlcen všesměrovým ultrazvukovým pozadím.

To ve značné míře znemožňuje rychlé, jednoznačné a přesné nalezení příslušné netěsnosti. Nevýhodou diagnostiky netěsností poaoeí vakuového spadku je především značná kvantitativní nepřesnost táto metody. Hmotový tok kontaminující vzdušiny je možno bez znalosti množství přisávaného vzduchu do vakuové nádoby kalibrovanými dýzymi pouze výpočtově odhadnout z předpokládaného vnitřního objemu t. j. kapacity vakuové nádoby a z poklesu vakua.

Přisáváním známého množství vzduchu např. do kondenzátoru turbiny je sice možno tuto metodu částečně zpřesnit, nicméně vlivem nepřímosti tohoto postupu extrapolace známých dat a charakteristiky vývěvy lze dostat pouze zpřesněný odhad účinku stávajících netěsností. Metoda vakuového spadku, pokud je prováděna při běžícím stroji, může v případě náhlého poklesu vakua dále způsobit havarijní odstavení parní turbiny provozními ochranami.

Společným nedostatkem již popsaných jak kvalitativních tak kvantitativních metod určování netěsností zůstává především skutečnost, že jejich pomocí nelze provádět provozní, to jest kontinuální sledování jak výskytu netěsností, tak jejich účinku na vakuový systém.

Žádnou z uvedených metod nemůže být obsluha parního bloku bezprostředně informována o výskýtu netěsnosti ve vakuových prostorách spojených s parní turbinou. Jejich rozsah se může a také se pravidelně mění během různých provozních režimů, jako je např. najíždění parní turbiny nebo přechod z kondenzačního na teplofikačnl provoz.

Uvedená nedostatky podstatná omezuje zařízeni pro měření parciálního tlaku v paroplynová směsi podle vynálezu, obsahující vodoproudou vývěvu, jejíž difuzor je pohořen do kapaliny umístěná v jímce, hydrodynamický kavitátor, čerpadlo, sadu tlakových snímačů, armatury a měřící aparaturu.

Podstatou je, že ke kondenzátorů parní turbiny je připojena vstupní komora vodoproudá vývěvy, jejíž vodní dýza je připojena k čerpadlu přívodním potrubím. Přepažený prostor jímky vodoproudě vývěvy je spojen s čerpadlem sacím potrubím. Z přívodního potrubí vystupuje napájecí potrubí připojená k vodní trysce kavitační komory hydrodynamického kavitátoru.

Tato kavitační komora ve své spodní části přechází ve válcovou komoru opatřenou difuzorem, který je odpadním potrubím připojen ke vstupní komoře vodoproudá vývěvy. Vstupní komora je dále spojena s diferenčním tlakovým snímačem, který je na druhé straně spojen 1 s kavitační komorou hydrodynamického kavitátoru. K přívodnímu potrubí je také připojen tlakový snímač. Tento tlakový snímač i diferenční tlakový snímač jsou propojeny s měřicí aparaturou.

Zařízením podle vynálezu je tedy možno přímo určit kvantitativní hodnoty, spojené s ne těsnostmi vakuového systému vylučovací metodou, spočívající v odřezování a připojování různých vakuových prostor v regeneračním systému turbíny a kvalitativně detekovat a lokalizovat netěsnosti, které se v těchto prostorách vyskytují.

Je třebe zdůraznit, že použitá metoda je přímo aplikovatelná na jakýkoliv vakuový systém, v němž dochází ke kondenzaci pracovního mádla, a v němž je nutno sledovat jak parciální tlak, tak hmotový tok zavlečeých kontaminujících plynných příměsí. V zařízení podle vynálezu se využívá procesů, která probíhají v hydrodynamickém kavitátoru.

Jejich účinkem je možno přímo určit tlak sytosti kapaliny pracovní, v tomto případě tlak sytostí vodních par ve vstupní komoře vodoproudá vývěvy a porovnáním této tlakové úrovně β celokovým tlakem vzdušiny pomocí diferenčního tlakového snímače lze přímo získat elektrický signál, přímo úměrný parciálnímu tlaku plynného kontaminantu v uvedené paroplynové směsi.

Současně je také možno zvláětě v kombinaci se známou chrakteristikou vývěvy přímo a kontinjiálně určit okamžitou hodnotu hmotového toku vzdušiny odsávané zmíněnou vývěvou, a tím za ustálených podmínek vakuového systému také určit hmotový tok kontaminující vzdušiny, která do tohoto systému vniká jeho netěsnostmi.

Příklad praktického provedení zařízení pro měření parciálního tlaku plynu v paroplynová směsí podle vynálezu je znázorněno ne připojeném výkrese, na němž je zobrazeno v úpravě pno měření parciálního tlaku vzduchu v parovzduSné směsi, která je odsávána z kondenzátu parní turbiny vodoproudou vývěvou.

Podle tohoto výkresu sestává zařízení podle vynálezu z hydrodynamického kavitátoru X, z diferenčního tlakového snímače í a z tlakového snímače 2, připojených k měřící aparatuře X, z vodoproudá vývěvy 2 s z čerpadle J.

Toto čerpadlo J je připojeno k jímce 21 sdcím potrubím J2 ^k vodní dýze 200 vodoproudé vývěvy 2 přívodním potrubím Ji, z nSjž vychází napájecí potrubí XX, zaústěná do vodní trysky 400 hydrodynamického kavitátoru X, jehož difuzor 42 je připojen odpadním potrubím XJ tvaru sifonu ke vstupní komoře 22, vodoproudé vývěvy 2>

Tato vstupní komora 20 je pak spojena odsávacím potrubím 10 s kondenzátorem 1 nezakres lená parní turbiny* Vstupní komora 2Q vodoproudé vývěvy 2 je ukončena válcovitou kompresní komorou 21 navazující na difuzor 22 této vodoproúdé vývěvy 2» jehož rozšířená spodní část je ponořena do kapaliny, kterou obsahuje jímka 22· ^v této jímce 22 je uložena přepážka 23ÍL, tvořící přepad.

Hydrodynamický kavitátor χ sám sestává z kavitační komory X£ v níž je uložena vodní tryska 400. která přechází ve válcovou komoru XI, připojenou k difuzoru 42 kavltátoru X; tento difuzor 42 je připojen k odpadnímu potrubí X£. Diferenční tlakový snímač 3 je připojen ke kavitační komoře X0 hydrodynamického kavitátoru X pravým nátrubkem 32 a ke vstupní komoře 22. vodoproudé vývěvy 2 levým nátrubkem 31·

Z přívodního porubí 21 vychází nátrubek 61. který jej spojuje s tlakovým snímačem £.

K tomuto tlakovému snímači £ je připojeno korekční vedení 60 měřicí aparatury X a k diferenčnímu tlakovému snímači 3 je připojeno propojovací vedení 32 měřicí aparatury χ.

Tato aparatura X je vytvořena v tomto příkladě provedení z korekčního členu 2 připojeného ke korekčnímu vedení 60 a jím k tlakovému snímači £ a dále připojeného k propojovacímu vedení 50 a jím k diferenčnímu tlakovému snímači 3, dále z dvoukanálového měřicího členu £ připojeného k propojovacímu vedení 50. Ke korekčnímu členu 2 a k dvoukanálovému zapisovači 2 a konečně je tato měřicí aparatura yytvořena i z tohoto dvoukanálového zapisovače 2, připojeného také k propojovacími vedení 50 a ke korekčnímu členu 2·

Z kondenzátoru X nezakreslené parní turbiny je vyvedeno odsávací potrubí X£, které ústí do vstupní komory 20 vodoproudé vývěvy 2· Vstupní komora 20 vodoproudé vývěvy 2, do níž je shora souose vložena vodní dýza 200. přechází ve spodní části své do kompresní komory 21 opět soise provedené se vstupní komorou 22« jejíž spodní kuželovité rozěíření vytváří difuzor 22. jehož spodní okraj je vertikálně situován tak, že zasahuje pod spodní okraj přepážky 222, vestvěné do jímky 23 vývěvy 2·

Sací potrubí 22, Které je vyvedeno z pravé spodní části jímky vývěvy 23 je připojeno k sání odstředivého vodního čerpadla 3, jehož výtlak je propojen přívodním potrubím 31 s vodní dýzou 200 vodoproudé vývěvy 2·

Hydrodynamický kavitátor χ, jehož kavitační komora X2 je ve své horní části opatřena vodní tryskou 400 a spodní část uvedené komory přechází do válcové komory XX, jejíž kuželovizé rozěíření vytváří difuzor 42 kavitátoru χ, je ve své horní části propojen napájecím potrubím 44 s vestavěným regulačním ventilem 45 a filtrem 450 s horní větví přívodního potrubí 21 a ve své dolní části je odpadním potrubím X£, vyvedeným z difuzoru 42 kavitátoru X, propojen s vnitřním prostorem vstupní komory 20 vodoproudé vývěvy 2·

Diferenční tlakový snímač 3 d® levým nátrubkem 51 propojen s vnitřním prostorem vstupní komory 20 vodoproudé vývěvy 2 a pravým nátrubkem 52 s vnitřním prostorem kavitační komory ££ hydrodynamického kavitátoru χ.

Z diferenčního tlakového snímače 3 vychází propojovací vedení 50 jednak k prvnímu vstupu korekčního členu 2, jehož výstup je paralelně propojen a dvoukanálovým měřícím členem £ a dvoukanálovým zapisovačem £ a jednak je přímo, opět paralelně, připojeno k dvoukanálovému měřicímu členu £ a dvoukanálovému zapisovači £.

Korekční vedení 60. které je vyvedeno z tlakového snímače £ připojeného nátrubkem 60 k horní větvi přívodního potrubí £X je přivedeno k druhému vstupu korekčního členu 2·

Činnost zařízení pro měření parciálního tlaku vzduchu v parovzduěné směsi je založena na přímém porovnávání a vhodném zpracování absolutních tlakových úrovní parovzduěné směsi a tlaku sytosti pohúněcího vodního média, které jsou vyvozeny jednak provozním režimem vodoproudé vývěvy 2 a jednak provozním režimem hydrodynamického kavitátoru χ.

Vodoproudé vývěva 2 ^a hydrodynamický kavitátor χ jsou poháněny vodou o stejné teplotě odsávané z jímky 23 vodoproudé vývěvy 2 sacím potrubím 22» stlačované čerpadlem 2 a přiváděné přiváděčím potrubím 31 jednak přímo do vodní dýzy 200 vodoproudé vývěvy 2 a jednak napájecím potrubím 44 do vodní trysky 400 hydrodynamického kavitátoru £, přičemž poháněči voda je před vstupem do hydrodynamického kavitátoru £ zbavena hrubých mechanických nečistot průtokem filtrem 4é0 a úroveň jejího objemového nátoku je regulována regulačním ventilem £fi.

V běžném provozním režimu odsává vodoproudé vývěva 2 parovzduěnou směs z kondenzéturu £ odsávacím potrubím 10 do vstupní komory 200. odkud je parovzduěná směs účinkem proudu poháněči vody vytékající z vodní dýzy 200 dopravována po ose kompresní komory 21 a difuzoru 22 na úroveň atmosférického protitlaku.

Směs poháněči vody a dopravovaného vzduchu vytéká kuželovitým vyústěním difuzoru 22 pod vodní hladinu v jímce 23 vývěvy 2, jejíž úroveň je udržována zhruba na konstantní úrovni přepadem přes přepážku 230. V jímce 23 dojde k přirozené separaci vzdušiny od vodního media a odpadající voda je z pravé strany jímky 21 odsávána sacím potrubím 22 připojeným k čerpadlu 2> ^do již popsaného uzavřeného hydraulického okruhu.

Účinkem silné turbulence ve vodním proudu vytékajícím z vodní dýzy 200 do vstupní komory 20 vodoproudé vývěvy 2 a současným působením provozního vakua dochází těsně po opuštění vodní dýzy 200 k rychlému rozpadu vodního proudu a na takto vzniklém mezifázovém rozhraní k rychlému vykondenzování, respektive vychlazení parní složky přiváděné paroplynové směsi.

K velmi účinnému vyrovnání teploty přiváděné směsi do vstupní komory 22 vývěvy 2 na teplotu sytosti odpovídající teplotě poháněči vody také přispívá značně vysoká recirkulace směsi páry, vzduchu a vodních kapiček v okolí poháněclho proudu.

Za těchto podmínek se absolutní tlak paroplynové směsi ve vstupní komoře 22 vývěvy 2 limitně blíží součtu parciálního tlaku dopravovaného vzduchu a tlaku sytosti poháněči vody. Naproti tomu vodní paprsek, který vytéká z vodní trysky 400 hydrodynamického kavitátoru £, svým následným rozpadem v prostoru kavitační komory £fi dopravuje po ose kavitační komory 40 a navazující válcové komory 41 pouze páru a reziduální podíl vzduchu, uvolněný ze samotného vodního paprsku.

Proces dopravy a stlačení odpovídající parovzduěné směsi a poháněči vody na protitlak vstupní komory 40 vodoproudé vývěvy 2i Kam je uvedená směs zavedena odpodním potrubím £2> je zcela identický e procesem dopravy probíhajícím ve vodoproudé vývěvě 2*

Charakteristický proces hydrodynamické kavitace, který za těchto okolností probíhá v kavitační komoře 40 hydrodynamického kavitátoru £, generuje v této kavitační komoře £fi tlakovou úroveň, které se opět limitně blíží, v tomto případě, tlaku syZesti poháněči vody.

Tlaková diference mezi celkovým tlakem vodních par a vzdušiny ve vstupní komoře 22 vodoproudé vývěvy 2 a tlakem sytosti vodních par v kavitační komoře £fi hydrodynamického kavitátoru £ potom podle Daltonova zákona odpovídá parciálnímu tlaku vzduchu dopravovaného vodoproudou vývěvou 2 ^z kondenzátoru 1 na atmosférickou úroveň. Zpracování uvedená tlakové diference do vhodné formy, v příkladném prvedení elektrického signálu, je provedeno diferenčním tlakovým snímačem fi.

Na jeho levý vstup je levým nátrubkem 51 přiveden tlakový signál Ze vstupní kamory 22 vodoproudé vývěvy 2 a na jeho pravý vstup je pravým nátrubkem fi2 přiveden signál tlakový z kavitační komory 40 hydrodynamického kavitátoru £. V diferenčním tlakovém snímači fi je tlaková diference transformována na elektrický signál přímo úměrný parciálnímu tlaku dopravovaného vzduchu a tento signál je propojovacím vedením fifi paralelně přiveden na jeden z kanálů dvoukanálového měřícího členu fi a dvoukanálového zapisovače fi.

Protože sací schopnost vodoproudé vývěvy £, která je obvykle vyjádřena hmotovým tokem odsávané vzduSiny za hodinu, je funkcí jednak parciálního tlaku odsávané vzduSiny a jednak při dané geometrii vodoproudé vývěvy £ také napájecím tlakem pohánécí vody, je možno, ze známé charakteristiky vodoproudé vývévy £ po jednoduché korekci signálu parciálního toku vzduchu signálem tlaku poháněči vody přímo z výstupu korekčního členu získat údaj hmotového toku odsávaného vzduchu.

Korekční elektrický signál odpovídající tlaku poháněči vody je přitom vyvozen snímačem fi tlaku, který je nátrubkem propojen s horní částí přívodního potrubí 31 a korekčním vedením 60 zaveden na korekční člen J.

Za těchto podmínek je obsluha parního bloku jednak bezprostředně informována dvoukanálovým něřicím členem fi o okamžité úrovni parciálního tlaku vzduchu a o hmotovém toku odsávané vzduSiny na vstupu vodoproudé vývěvy £ a jednak na základě průběhu obou hodnot zaznamenaných dvoukanálovým zapisovačem fi je schopna průběžně posoudit netěsnost celého vakuového systému parní turbiny za věech provozních režimů.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   Zařízení pro měřeni parciálního tlaku plynu v paroplynové směsi, sestávající z vodoproudé vývěvy, jejíž difuzor je ponořen do kapaliny umístěné v jímce z hydrodynamického ka vitátoru, čerpadla, sady tlakových snímačů, armatur a měřicí aparatury vyznačené tím, že ke kondenzátoru (1) parní turbiny je připojena vstupní komora (20) vodoproudé vývěvy (2), jejíž vodní dýze (200) je připojena k čerpadlu (3) přívodním potrubím (31), protor jímky (23) vodoproudé vývěvy (2) je spojen s čerpadlem (3) sacím potrubím (32), a že z přívodního potrubí (31) vystupuje napájecí potrubí (44), připojené k vodní trysce (400) kavitační komory (40) hydrodynamického kavitátoru (4), přičemž tato kavitační komora (40) ve své spodní části přechází ve válcovou komoru (41), opatřenou difuzorem (42), který je odpadním potrubím (43) připojen ke vstupní komoře (20) vodoproudé vývěvy (2), tato vstupní komora (20) je déle spojena 3 diferenčním tlakovým snímačem (5), který je na druhé stra ně spojen i s kavitační komorou (40) hydrodynamického kavitátoru (4), a dále že k přívodnímu potrubí (31) je také přippjen tlakový snímač (6), přičemž tlakový snímač (6) i diferenční tlakový snímač (5) jsou propojeny s měřicí aparaturou (A).