CS247051B2 - Heat exchanger - Google Patents

Description

Vynález se týká výměníku tepla pro nepřímé ohřívání, sušení nebo chlazení, vlhkých, tuhých nebo polotuhých látek, který má stacionární vodorovně umístěnou skříň, která ohraničuje látkovou komoru, v níž je otočně uložen rotor výměníku tepla, který má dutý válec, opatřený vstupním otvorem a výstupním otvorem pro teplosměnnou látku, a řadou ven ' vyčnívajících prstencových dutých kotoučů, na jejichž obvodu jsou lopatky pro dopravu látky, která má být zpracována.

Pro nepřímé ohřívání, sušení nebo chlazení více méně vlhkých tuhých nebo polotuhých látek, jako jsou tuhé látky v tekutině, nebo kašovité nebo práškovité látky, byly dosud obvyklé výměníky tepla s dopravním šnekem, které jsou popsány například v německém patentovém spise číslo 969 502. Výměník tepla s dopravním šnekem může mít jeden dopravní šnek nebo několik dopravních šneků. Má tu nevýhodu, že s ohledem na podmínky pro přestup tepla množství dopravované látky je určeno rychlostí otáčení šneku nebo šneků. Dále je znám výměník tepla s prstencovými kotouči, který je popsán například v norském patentovém spise č. .95 490. . V .tomto .výměníku není zpracovávaná látka dopravována nuceně v axiálním směru prstencovými kotouči, ale je při dopravě axiálním směrem brzděna. Je dopravována v axiálním směru lopatkami upevněnými na prstencových kotoučích. Lopatky jsou přednostně seřiditelné, aby bylo možno . řídit dopravu látky v axiálním směru. Lopatky lze upravit tak, aby při otáčení rotoru výměníku tepla v jednom smyslu vyvolávaly kombinované míchání a dopravu, kdežto při otáčení rotoru výměníku tepla v opačném smyslu vyvolávaly míchání bez dopravy v axiálním směru.

Úkolem vynálezu je vytvořit zlepšený výměník tepla s prstencovými kotouči, zejména aby bylo možno nastavit nejlepší součinitel přestupu tepla mezi teplosměnnou látkou a zpracovávanou látkou, aby bylo možno použít výhodnější teplosměnné látky než dosud, zejména kapaliny, jako je horký olej, roztavené soli, obecně látek, u kterých by bylo možné upustit od bezpečnostních opatření nutných při použití páry nebo podobného prostředí, při vysokém soustředění teplosměnné plochy na otáčející se rotor.

Vynález řeší úkol tím, že vytváří výměník tepla pro nepřímé ohřívání, sušení nebo chlazení vlhkých, tuhých nebo polotuhých látek, který má stacionární, vodorovně umístěnou skříň, která ohraničuje látkovou komoru, v níž je otočně uložen rotor výměníku tepla, který má dutý válec, opatřený vstupním otvorem a výstupním otvorem pro teplosměnnou látku, a řadou ven vyčnívajících prstencových dutých kotoučů, na jejichž obvodu jsou lopatky pro dopravu látky, která má být zpracována, jehož podstata spočívá v tom, že duté kotouče jsou vzájemně propojeny alespoň do první a druhé řady prvním, druhým a třetím spojovacím kanálem uspořádanými na plášti dutého válce, přičemž první a druhá řada je spojena odděleně se vstupním otvorem a s . výstupním otvorem teplosměnné látky v dutém válci a každý dutý kotouč je uvnitř opatřen první dělicí stěnou a druhou dělicí stěnou, které jsou uspořádány axiálně mezi stěnami dutého. kotouče pro vymezení radiálně vnějšího kanálu a radiálně vnitřního . kanálu.

Je výhodné, když první dělicí stěna vyčnívá radiálně ven z obvodu dutého válce k obvodu dutého kotouče na jedné straně vstupního hrdla pro teplosměnnou látku z prvního spojovacího kanálu do dutého kotouče, a druhá dělicí stěna má radiální část vyčnívající radiálně ven z dutého válce na straně protilehlé ke vstupnímu otvoru mezí vstupním hrdlem a výstupním hrdlem pro teplosměnnou látku z dutého kotouče do prvního spojovacího kanálu, a válcovou část navázanou na radiální část v oblouku větším než 180° směrem k první dělicí stěně soustředně s dutým válcem.

Dále je výhodné, když první, druhý a. třetí kanál má příčný průřez poloviny trubky uložené osově rovnoběžně s obvodem dutého válce.

Dále je výhodné, když dva sousední duté kotouče mají první dělicí stěnu a druhou dělicí stěnu úhlově přesazené o úhel odpovídající úhlu mezí osami vstupního hrdla a výstupního hrdla pro teplosměnnou látku v témže dutém kotouči.

Dále je výhodné, když dutý válec je uvnitř opatřen příčnou stěnou dělící jej v první odčlení a druhé oddělení, z nichž každé je opatřeno oddělenou první a druhou řadou sériově spojených dutých kotoučů propojených s dutým válcem.

Výměník tepla podle předloženého vynálezu dává oproti známému stavu techniky tyto nové a vyšší účinky:

Je možné volit takový počet otáček rotoru výměníku tepla, který dává nejlepší součinitel přestupu tepla mezi teplosměnnou látkou a zpracovávanou látkou ,a to i v případě, kdy množství látky procházející výměníkem tepla je malé, přičemž průtočný průřez pro látky mezi vnějším obvodem otáčejícího se rotoru výměníku tepla a jej obklopující skříní je velmi velký. Promíchávání látek a intenzívní míchání látek lze regulovat pouze řízením rychlosti otáčení rotoru výměníku tepla a dopravu látek v axiálním směru lze řídit změnou smyslu otáčení rotoru výměníku tepla. Zvláštní výhodou je možnost používat organických teplosměnných látek, jako jsou například horké oleje, a anorganických teplosměnných látek, jako jsou roztavené soli, u kterých lze upustit od bezpečnostních opatření, spočívajících ve speciálním dimenzování zařízení apod., což je třeba při použití syté páry nebo podobného prostředí, které pracuje pod značným přetlakem.

6

Při používání výměníku tepla podle předloženého- vynálezu se získává vysoká přizpůsobivost provozu s možností přesné regulace teploty zpracovávané látky s možností získání součinitele přestupu tepla mnohem lepšího než u dosud známých výměníků tepla pro tytéž účely. Přivádění tepla do výměníku tepla i odvádění tepla z něho je zvláště účinné při použití teplosměnné látky, která je nucena cirkulovat v rotoru výměníku tepla. Výhodné je též vypuzení všeho vzduchu nashromážděného ve výměníku tepla, které se provede při jeho uvedení do provozu. Uspořádáním dutin v dutých kotoučích v sérii s kanály v dutém válci se zabezpečí řízený průtok celým rotorem výměníku tepla a v kombinaci s obousměrným průtokem v dutinách dutých kotoučů se zabezpřečí řízený účinný průtok podél teplosměnných ploch dutých těles.

Příklad provedení vynálezu je znázorněn na výkresech, kde značí obr. 1 zjednodušený osový řez výměníkem tepla podle vynálezu v prvním provedení, obr. 2 řez podél roviny II—II z obr. 1, obr. 3 perspektivní pohled na rotor výměnku tepla z obr. 1, u kterého byla odstraněna jedna boční stěna všech znázorněných prstencových dutých kotoučů, obr. 4 je osový řez rotorem výměníku tepla podle vynálezu ve druhém provedení, obr. 5 je osový řez výměníkem tepla podle vynálezu ve. třetím provedení, který má dva samostatné oddělené rotory, obr. 6a, 6b, 6c jsou zvětšené dílčí pohledy na jeden příklad soustavy lopatek rotoru výměníku tepla podle vynálezu s možností dopravy nebo bez možností dopravy zpracovávené látky v axiálním směru, obr. 7a, 7b, 7c jsou zvětšené dílčí pohledy na jiný příklad soustavy lopatek výměníku tepla podle vynálezu s možností dopravy nebo bez možnosti dopravy zpracovávané látky v axiálním směru a obr. 8 je schematický půdorys cirkulačního systému ve skříni výměníku tepla podle vynálezu.

Výměník tepla podle obr. 1 až 3 má stacionární, vodorovně uspořádanou skříň 10, která spolu s oběma koncovými stěnami 11 ohraničuje látkovou komoru 12 výměníku tepla. Na jednom konci skříně 10 ·je vstupní nátrubek 13 pro zpracovávanou látku a na druhém konci skříně 10 je výstupní nátrubek 14 pro zpracovávanou látku se seřiditelným přetokem 15 [obr. 2). Výměník tepla podle vynálezu je určen pro plynulé zpracovávání, například sušení nebo chlazení zpracovávané látky, která se do látkové komory 12 přivádí plynule, protéká jí a vytéká z ní, přičemž průtok látkovou komorou 12 je převážně axiální ve smyslu, který je přednostně opačný než smysl průtoku teplosměnné látky výměníkem tepla. V látkové komoře 12 je otočně uložen rotor 16 výměníku tepla, který je o sobě známým způsobem poháněn elektromotorem 17 přes vhodné převodové ústrojí, do kterého může být vestavěn neznázorněný regulátor rych losti. Rotor 16 má na jednom konci první dutý čep 18 a, který tvoří vstup pro teplosměnnou látku do rotoru 16, a který je uložen otočně v prvním ložisku 19a na jedné koncové stěně 11 skříně 18. Na druhém konci má rotor 16 druhý dutý čep 18b, který tvoří výstup pro teplosměnnou látku z rotoru 16 a který je otočně uložen ve druhém ložisku 19b.

Druhý dutý čep 18b je připojen převodovým mechanismem k elektromotoru 17 a tvoří tak poháněný čep. Rotor 16 výměníku tepla tvoří dutý válec 20, k jehož vnějšímu povrchu je přívařena řada dutých kotoučů

21. Duté kotouče 21 mohou být vyrobeny známým způsobem složením dvou kruhových plechových kotoučů, které mají mírně kuželový tvar a střední otvor, jejich dutými stranami k sobě, svařením obvodu obou kruhových plechových kotoučů k sobě a přivalením podél obvodu středního otvoru k vnějšímu povrchu dutého válce 20. V podstatě jsou duté kotouče 21 vytvořeny tak, jak je uvedeno v norském patentovém spise ě. 95 490, pouze s tím rozdílem, že místo aby byly připojeny ke společnému dutému válci 20 paralelně, jsou podle předloženého vynálezu zapojeny vzájemně v sérii a v sérii s průtočnými kanály v - dutém válci 20.

Z obr. 1 je zřejmé, jak ukazují šipky 22, že teplosměnné látka vtéká do dutého válce 20 rotoru 16 výměníku tepla prvním dutým čepem 18a, je vedena a odchylována kruhovou přepážkou 23 do vstupního otvoru 2-4 v dutém válci 20, kterým proudí do dutiny prvního dutého kotouče 21 řady dutých kotoučů 21, dále spojovacími kanály 25, 25a, 25b na dutém válci 20 v sérii z jednoho dutého kotouče 21 do dalšího dutého kotouče

21. Spojovací kanály 25, 25a, 25b · jsou vytvořeny z podélné poloviny trubky, která je přivařena . k dutému válci 2S a přilehlým dutým kotoučům 21. Z posledního dutého kotouče 21 řady dutých kotoučů 21 je teplosměnná látka vedena výstupním otvorem 26 zpět do dutého válce 20.

Z obr. 2 a 3 je zřejmé, že teplosměnné látka proudí v dutině dutého kotouče 21 z prvního spojovacího kanálu 25 na povrchu dutého válce 20 do radiálně vnějšího kanálu 23 a z něho do radiálně vnitřního kanálu 29 a vytéká výstupním hrdlem 30 z dutého kotouče 21 a je druhým spojovacím kanálem 25a převáděna do dalšího· dutého kotouče 21. Dutina dutého kotouče 21 je rozdělena první dělicí stěnou 31, která směřuje radiálně od povrchu dutého válce 20 k vnitřní straně obvodové hrany dutého kotouče 21. Radiálně vnější kanál 28 je ohraničen opačnými stranami první dělicí stěny 31, bočními stranami dutého kotouče 21 a druhou dělicí stěnou 32, která sestává z radiální části 32a sahající od povrchu dutého válce 20 radiálně asi do jedné třetiny radiálního rozměru dutého kotouče 21 a z válcové části 32b v oblouku přibližně 270°, sou ose s dutým válcem 20. Radiálně vnitrní kanál 29 je tvořen vnitrními stěnami dutého kotouče 21, válcovou částí druhé dělicí stěny 32 a povrchem dutého válce 20 a je ohraničen na jednom konci zadní stranou první dělicí stěny 31 a na druhém konci radiální části 32a druhé dělicí stěny 32. Z obr. 2 a 3 je zřejmá vzájemná poloha první dělicí stěny 31, radiální části 32a druhé dělicí stěny a druhého spojovacího kanálu 25a a třetího spojovacího kanálu 25b, napojených na dutinu dutého kotouče 21. Druhý spojovací kanál 25a je uložen mezi první dělicí stěnou 31 a radiální částí 32a druhé dělicí stěny 32, zatímco třetí spojovací kanál 25b je uložen těsně u radiální části 32a druhé dělicí stěny 32, avšak na její opačné straně než druhý spojovací kanál 25a. Z obr. 2 a 3 je dále zřejmé, že každé dva sousední duté kotouče 21 s první dělicí stěnou 31 a druhou dělicí stěnou 32 jsou proti sobě pootočeny o úhel, jehož oblouk odpovídá obloukové vzdálenosti mezi první dělicí stěnou a radiální částí 32a druhé dělicí stěny 32, čímž je dosaženo toho, že všechny spojovací kanály 25, 25a, 25b jsou umístěny na šroubovici probíhající stejnoměrně kolem povrchu dutého válce 20, aby se tím dosáhlo souměrnosti a dobrého vyvážení otáčejícího se rotoru 16.

Z obr. 3 je dále zřejmé, že teplosměnná látka je vedena nejprve směrem к obvodu dutého kotouče 21 ve stejném smyslu proudění, označeném šipkami 22a, jako ve smyslu otáčení rotoru 16 výměníku tepla, označený šipkou 33. Účelem toho je snížení ztrát při průtoku teplosměnné látky ve výměníku tepla, kdežto v radiálně vnitrním kanálu 29, kde se odstředivé síly méně uplatňují, protéká teplosměnná látka, jak je znázorněno šipkou 22b, v opačném smyslu, než je smysl otáčení dutého kotouče 21 vyznačený šipkou 33. Při vhodně zvoleném systému kanálů a průtoku se při spuštění výměníku tepla dosáhne toho, že začátek plnění dutin jednotlivých dutých kotoučů 21 probíhá od obvodové hrany a toto plnění postupuje od jednoho dutého kotouče 21 ke druhémo dutému kotouči 21. Rychlost otáčení rotoru 16 je možno volit tak, aby odstředivé zrychlení bylo vyšší než tíhové zrychlení, aby z jednotlivých dutých kotoučů 21 a tedy ze všech dutých kotoučů 21 mohl být vypuzen vzduch.

Teplosměnná látka proudí z výstupního otvoru 26 do vnějšího osového kanálu 34 vytvořeného mezi stěnou dutého válce 20 a vnitřní trubkou 35, která je spojena s druhým dutým čepem 18b, к dělicí stěně 23, a je potom stáčena tak, že proudí do druhého dutého čepu 18b vnitřním osovým kanálem 36 vytvořeným ve vnitřní trubce 35. Vnitřní trubka 35 je nesena na svém vnitřním konci rozpěrkami 37 s příslušnými průtočnými otvory pro teplosměnnou látku mezi vnějším osovým kanálem 34 a vnitřním osovým kanálem 35.

Ve znázorněném provedení jsou duté kotouče 21 navzájem spojeny spojovacími kanály 25, 25a, 25b provedenými na povrchu dutého válce 20. Spojení mezi dutými kotouči 21 však může být také provedeno u~ vnitř dutého válce 20, například neznázorněnými trubkovými spoji. Maximální vzdálenost mezi kuželovité vytvořenými plechy dutého kotouče 21 může být volena podle potřeby, například v rozmezí od 1 do 20 cm, aby se tím nastavil příčný průřez dutiny dutého kotouče 21 podle množství teplosměnné látky, aby se získal co nejvýhodnější součinitel přestupu tepla.

V obr. 4 je znázorněn rotor 16 výměníku tepla s dutými kotouči 21 znázorněnými v obr. 1 až 3. Jsou zde znázorněny dvě oddělené řady 41, 42 navzájem spojených dutých kotoučů 21 tvořících dvě oddělené soustavy pro výměnu tepla, které mohou pracovat při různých teplotách, je-li to žádáno. Obě soustavy jsou uvntř dutého válce 20 od sebe odděleny příčnou stěnou 43, takže je vytvořeno první oddělení 44 dutého válce 20 na pravé straně obr. 4 a druhé oddělení 45 dutého válce 20 na levé straně obr. 4 s příslušnými radami 41 a 42 dutých kotoučů 21.

První oddělení 44 dutého válce 20 je napájeno teplosměnnou látkou na jednom konci výměníku tepla z vnějšího kanálu 46 prvního dutého čepu 18a do krátké komory 48 a dále radiálně ven vstupním otvorem 24 do přilehlého dutého kotouče 21. Z konce první řady 41 dutých kotoučů 21 je teplosměnná látka převáděna do prvního oddělení 44 výstupním otvorem 26 do delší komory 51 a odváděna pres vnitrní kanál 52 v prvním dutém čepu 18a z výměníku tepla ven.

Druhé oddělení 45 dutého válce 20 je napájeno teplosměnnou látkou na druhém konci výměníku tepla, vnitřním kanálem 53 ve druhém dutém čepu 18b do delší komory 51 a dále vstupním otvorem 24 do dutého kotouče 21 bezprostředně u prvního oddělení dutého válce 29. Z konce řady dutých kotoučů 21 je teplosměnná látka vedena zpět přes druhé oddělení 45 výstupním otvorem 26, krátkou komorou 48 a odváděna vnějším kanálem 52 ve druhém dutém čepu 18b z výměníku tepla ven.

Výměníku tepla podle obr. 4 se používá pro ohřívání nebo chlazení ve dvou stupních, přičemž výměník tepla podle obr. 4 může být napájen dvěma různými teplosměnnými látkami do zmíněných dvou teplosměnných soustav. Ve znázorněném provedení jsou obě soustavy výměníku tepla stejně velké, to je každá zabírá jednu polovinu délky rotoru 16. Podle potřeby však mohou být obě soustavy různě dlouhé, například se třemi dutými kotouči 21 v jedné soustavě a se sedmi dutými kotouči 21 ve druhé soustavě.

V obr. 5 je znázorněn výměník tepla, který má dva oddělené rovnoběžné rotory 16 v téže skříni 10. Duté kotouče 21 obou ro torů 16 jsou umístěny vzájemně v mezilehlých polohách. Z horní části skříně 10 výměníku tepla vyčnívají šikmo- dolů k dutému válci 20 rotoru 16 v mezerách mezi dutými kotouči 21 škrabky 62, které známým způsobem pomáhají požadovanému překlápění zpracovávané látky v mezerách mezi dutými kotouči 21. Takové škrabky 62 mohou být uspořádány v každé mezeře mezi dutými kotouči 21.

Na obvodu dutých kotoučů 21 jsou upevněny radiálně ven vyčnívající lopatky 63, například čtyři na každém dutém kotouči 21. Lopatky 63 vyčnívají dovnitř do mezer mezi dutými kotouči 21 na přilehlém rotoru 16 výměníku tepla tak, aby napomáhaly přídavnému převalování zpracovávané látky v těchto mezerách a převalování zpracovávané látky při průchodu lopatek 63 přilehléhorotoru 16 výměníku tepla se škrabkami 62.

V obr. 6a je znázorněna lopatka 63, která není určena pro vyvolání postupné dopravy zpracovávané látky kupředu ve skříní 10 výměníku tepla, ale výhradně pro převalování a míchání zpracovávané látky ve skříni 10 výměníku tepla. Takové lopatky 63 mohou být uspořádány podle potřeby na některých ze řady dutých kotoučů 21. Lopatka 63 sestává z úhelníku, jehož vrcholová hrana 64 vyčnívá radiálně ven od dutého kotouče 21 a jehož ramena 65 jsou uspořádána souměrně kolem střední radiální roviny dutého kotouče 21. Lopatka 63 může směřovat na dutém kotouči 21 dovnitř a může být přivařena k dutému kotouči 21 neznázorněným způsobem.

V obr. 6b je znázorněna lopatka 63 odpovídající lopatce 63 v obr. 6a, avšak opatřená nástavcem 66. Nástavec 66 lopatky 63 sestává z úhelníku stejného profilu jako má úhelník lopatky 63 v obr. 6a, a je k lopatce 63 připevněn šrouby 67, které procházejí k sobě přilehlými rameny lopatky 63 a nástavce 66. Při otáčení zpracovávané látky ve směru šipky 68 je zpracovávané látce udílen axiální pohyb ve směru šipky 69. Při otáčení v opačném smyslu vzhledem k šipce 68 je zpracovávané látce udílen minimální pohyb v axiálním směru, který nemá prakticky žádný vliv.

V obr. 6c je nástavec 66 lopatky 63 upevněn na opáčeném ramenu lopatky 63, takže při otáčení ve smyslu šipky 66 se. udílí zpracovávané látce axiální pohyb ve. směru šipky 76!..

V obr. 7a je znázorněna lopatka 71 tvaru písmena T se stojinou 72 umístěnou v radiální rovině dutého kotouče 21 a ramenem 73 umístěným napříč této radiální roviny. Lopatka 71 může být použita· jako.· lopatka 63 z obr. 6a, jako jednoduchá lopatka nepůsobící axiální posuvný pohyb zpracovávané látky, nebo jako nástavce lopatky, sestávajícího ze skloněné · desky 75, opěrné příčky 76. a upevňovacích šroubů 77 pro připojení nástavce k lopatce 71. V obr. 7b je nástavec upevněn tak, že udílí zpracovávané látce axiální posuv ve směru šipky 69, kdežto lopatka znázorněná v obr. 7c udílí axiální posuv ve směru šipky 70.

V obr. 8 je schematicky znázorněna klikatá dráha průtoku teplosměnné látky ve skříni 10 výměníku tepla s vlásničkovými ohyby dráhy podél obvodu ze strany ke straně, sestávající z první části 80, druhé části 81 s předními body 82 ohybu a zadními body 83 ohybu střídavě na přední a zadní straně výměníku tepla. Skříň 10 má vstupní nátrubek 13 pro teplosměnnou látku a výstupní nátrubek 14 pro teplosměnnou látku.

Místo zobrazené průtočné dráhy jedné teplosměnné látky je možno použít pro výměník tepla podle obr. 4 dvou oddělených průtočných soustav v· jejich příslušných odděleních výměníku tepla s odpovídajícími rozdíly teplot dvou odděleně protékajících teplosměnných látek.

Při vločkování, které představuje v určitém případě tepelné zpracování rozličných druhů krmivá pro kožešinová zvířata, obsahující uhlohydráty, je důležité, aby získaná kašovitá hmota byla po zvločkování co nejrychleji ochlazena z teploty nad 100 °C na teplotu 4 °C. Na jednom konci výměníku tepla může obíhat voda a odtékající vodu je možno využít pro jiné účely. Odtékající voda o teplotě 90 až 100 °C může být například použita jako přídavek ke zpracovávané látce pro vločkování, čímž se sníží spotřeba tepla při vločkování. Na druhém konci výměníku může být použito jako chladicí kapaliny například solanky o teplotě —15 °C.

Claims (5)

1. Výměník tepla pro nepřímé ohřívání , sušení nebo chlazení vlhkých, tuhých nebo polotuhých látek, který má stacionární, vodorovně umístěnou skříň, která ohraničuje látkovou komoru, v níž je otočně uložen rotor, který má dutý válec, opatřený vstupním otvorem a výstupním otvorem pro teplosměnnou látku a řadou ven vyčnívajících prstencových dutých kotoučů, na jejichž obvodu jsou lopatky pro dopravu látky, která má být zpracována vyznačený tím, že duté kotouče (21) jsou vzájemně propojeny alespoň do první a druhé řady (41, 42) prvním, druhým a třetím spojovacím kanálem (25, 25a, 25b) uspořádanými na plášti dutého válce (20), přičemž první a druhá řada (41, 42) je spojena odděleně se vstupním otvorem (24) as výstupním otvorem (26) teplosměnné látky v dutém válci (20) a každý dutý kotouč (21) je uvnitř opatřen první dělicí stěnou . (31) a druhou dělicí stěnou (32), které jsou uspořádány axiálně mezi stěnami dutého kotouče [21] pro vymezení radiálně vnějšího kanálu (28) a radiálně vnitřního· kanálu (29).

2. Výměník tepla podle bodu 1 vyznačený tím, že první dělicí stěna (31) vyčnívá radiálně ven z obvodu dutého válce (20) k obvodu dutého kotouče (21) na jedné straně vstupního hrdla (27) pro teplosměnnou látku z prvního spojovacího kanálu (25) do dutého kotouče (21), a druhá dělicí stěna (32) má radiální část (32a) vyčnívající rariálně ven z dutého válce (20) na straně protilehlé ke vstupnímu otvoru mezi vstupním hrdlem (27) a výstupním hrdlem (30) pro teplosměnnou látku z dutého kotouče (21) do prvního spojovacího kanálu (25), a válcovou část (32b) navázanou na radiální část (32a) v oblouku větším než 180° směrem k první dělicí stěně (31) soustředně s dutým válcem (20).

3. Výměník tepla podle bodu 1 vyznačený tím, že první, druhý a třetí kanál (25, 25a, 25b) má příčný průřez poloviny trubky uložené osově rovnoběžně s obvodem dutého válce (20).

4. Výměník tepla podle bodů 1 a 2 vyznačený tím, že dva sousední duté kotouče (21) mají první dělicí stěnu (31) a druhou dělicí stěnu (32) úhlově přesazené o úhel odpovídající úhlu mezi osami vstupního hrdla (27) a výstupního hrdla (30) pro teplosměnnou látku v témže dutém kotouči (21).

5. Výměník tepla podle bodů 1 až 3 vyznačený tím, že dutý válec (20) je uvnitř opatřen příčnou stěnou (43), dělící jej v první oddělení (44) a druhé oddělení (45), z nichž každé je opatřeno oddělenou první a druhou řadou (41, 42) sériově spojených dutých kotoučů (21) propojených s dutým válcem (20).