CS245788B2 - Ring internal milling cutter - Google Patents

Description

Vynález se týká prstencovité frézy na díry obsahující těleso frézy, mající válcovitou boční stěnu, opatřenou několika frézovacími zuby rozmístěnými tangenciálně po obvodu jejího spodního konce, několik žlábků probíhajících směrem nahoru po boční stěně od ' jejího spodního konce, přičemž každý frézovací zub je spojen se sousedním frézovacím zubem tangenciálně probíhající mezistěnou v sousedství vnitřního obvodu boční stěny, mezistěny hraničí v radiálním směru se žlábky, každý žlábek má náběžnou boční stěnu, od ní tangenciálně v odstupu zadní boční stěnu a tangenciálně probíhající vnitřní stěnu tvořící radiálně vnější stěnu mezistěny, liché frézovací zuby mají na mezistěně vytvořený radiálně vnitřní břit, na mezistěně vnitřní mezeru směřující ' nahoru od každého radiálně vnitřního břitu a otvírající se radiálně ven do sousedícího žlábku, všechny frézovací zuby mají radiálně vnější břit, vymezený spodním koncem zadní boční stěny sousedícího žlábku, radiálně vnější břit každého lichého frézovacího zubu je tangenciálně přesazen směrem dozadu od radiálně vnitřního břitu, ve směru otáčení frézy, každý frézovací zub má radiálně vnitřní broušenou plochu, skloněnou dolů a radiálně . ven, a radiálně vnější _ podbroušenou . . plochu, skloněnou dolů a radiálně dovnitř, radiálně vnitřní podbroušená plocha a radiálně vnější podbroušená plocha se protínají v tangenciálně směřujícím prvním hřebenu protínajícím u svého předního konce radiálně vnější břit.

Zkušenost ukázala, že životnost a výkonnost frézy na díry, to jest snadnost, s jakou může být posouvána do kovového obrobku, a jakost povrchu dosahovaná prstencovitou frézou na díry jsou do značné míry závislé na snadnosti, kterou je rezavým třískám umožněno odcházet od břitů do žlábků kolem vnějšího' . obvodu frézy a jimi nahoru. Když třísky vytvářené prstencovitou frézou na díry nemohou volně odcházet od břitů a/nebo žlábky se vyplní nebo ucpou třískami, točivý moment a přítlak potřebný pro posuv frézy se zvýší, fréza se rychleji opotřebuje a jakost povrchu řezané díry se zhorší.

Dřívější pokusy o zvýšení výkonnosti prstencovité frézy pro díry měly do určité míry úspěch. Příkladem je prstencovitá fréza, u níž každý frézovací zub je zkonstruován pro řezání jediné třísky. Za sebou jdoucí frézovací zuby jsou rozděleny do skupin po třech a každý frézovací zub v každé skupině je tvarován tak, aby řezal třísku mající šířku asi jedné třetiny šířky frézovacího zubu. Jiným příkladem je prstencovitá fréza na díry, u níž každý frézovací zub je vytvořen z několika radiálně směřujícími, tangenciálně přesazenými břity. Dolní čelo každého frézovacího zubu je vytvořeno s proti sobě radiálně skloněnými podbroušenými plochami, které se protínají v hřebenu směřujícím dolů, který opět protíná radiálně vnější břit. Každý břit je konstruován pro řezání jedné třísky. Ježto každý frézovací zub řeže několik třísek, je tvar frézy takový, že nejširší tříska má šířku ne větší, než je hloubka žlábků kolem vnějšího obvodu frézy. U této frézy mezistěnová část boční stěny frézy je vytvořena s jediným vnitřním břitem. Novější frézy se liší od popsaných fréz tím, že u novějších fréz mezistěnová část frézy je častěji vytvořena se dvěma tangenciálně Ač tyto novější frézy umožňují použití tlustší mezistěny a mělčího žlábku, nepracují vždy uspokojivě, zejména při použití v hromadné výrobě.

Bylo zjištěno, že nesnáze, s nimiž ' se setkáváme při pokusech o získání volného nebrzděného odchodu třísek směrem ven ' žlábky prstencové frézy pramení v první řadě ze . skutečnosti, že jakmile je tříska uříznuta, rozpíná se tato všemi směry. Tudíž ihned po odříznutí tříska má šířku větší, než . je šířka břitu, jímž byla řezána. V případě fréz majících břity tangenciálně přesazené na každém frézovacím zubu, je-li šířka třísek řezaných vnitřními břity na každém .frézovacím zubu menší než hloubka žlábků . kolem vnějšího obvodu frézy a jsou-li takové třísky poměrně tuhé, pak by třísky alespoň teoreticky neměly mít tendenci ucpávat žlábky. . Ale volnému . odchodu ...těchto úzkých . třísek nahoru žlábky je ve skutečnosti . bráněno v mnoha případech třískami řezanými vnějšími . 'břity; ' Ú fréz majících břity tangenciálně přesazené končí vnější břity na svých radiálně vnitřních koncích proti tangenciálně směřujícímu osazení na fréze. ' Proto, když se tříska řezaná takovým vnějším břitem rozpíná, má snahu zadřít se mezi toto osazení a ' stěnu díry, která se ' frézuje. To brání pohybu třísky nahoru, pryč od. . břitu. Je to stav,, který vyžaduje zvýšený '. točivý moment a ' mnoho větší přítlak a vede k rychlejšímu opotřebení nástroje a k podřadnější povrchové úpravě. Za určitých podmínek při řezání určitých materiálů dochází často k ucpání žlábků a zlomení břitů.

Problém zadření třísky vnějším .. břitem existuje i u fréz s ' tangenciálně přesazenými břity. Navíc tam, kde vnitřní břit sahá přes celou tloušťku mezistěny mezi frézovacími zuby jdoucími za sebou, je často zabraňováno odchodu poměrně široké třísky řezané tímto vnitřním břitem radiálně ven do . . sousedního žlábku.

Uvedené nevýhody jsou odstraněny u prstencovité frézy na díry podle vynálezu, jehož podstatou je, že radiálně vnější podbroušené plochy lichých frézovacích zubů jsou podbroušeny směrem nahoru vůči . radiálně vnějším podbroušeným plochám sudých frézovacích zubů, ležících mezi lichými . frézovacími zuby, a radiálně vnitřní podbroušená plocha sudých frézovacích zubů je podbroušena směrem nahoru vůči radiálně- vnějším plochám lichých frézovaných zubů, přičemž míra podbroušení je taková, že radiálně vnější břit každého lichého frézovacího zu245738 bu řeže jen svou- radiálně vnitřní částí a jeho radiálně vnitří část a radiálně vnější břit každého sudého- frézovacího- zubu řeže jen svou radiální vnější částí.

U prstencovité - frézy na díry podle vynálezu se dociluje- volného,, nebrzděného odchodu třísek žlábky frézy od- všech břitů frézovacích zubů. Řezané třísky mají šířku menší,. než je. šířka vnějších břitů... Tím- setéž - prodlužuje, životnost frézy.

Příklady provedení prstencovité frézy na díry podle vynálezu- jsou zobrazeny na výkresech, na nichž znázorňuje, obr. 1 frézu podle tohoto vynálezu v- perspektivním- pohledu, obr. 2- část frézy v perspektivním pohledu, obr. 3 část frézy v pohledu od čelní plochy jednoho- z frézovacích zubů frézy-, obr. 4 frézovací zub zobrazený na obr. 3 ve spodním pohledu, obr. 5 část frézovacího zubu nejblíže následujícího- frézovací zub znázorněný na obr. 3, obr. 6- frézovací zub zobrazený na obr. 5- ve spodním¹ pohledu, obr. 7 pronikání frézovacích zubů frézy jdoucích za sebou do obrobku, obr. 8 jiné provedení frézy podle- vynálezu, v perspektivním- pohledu, obr. 9, 10, 11, 12 a 13 toto provedení frézy v pohledech odpovídajících obr. 2 až 6, - obr. 14 pronikání frézovacích zubů frézy z obr. 8 - až 13 jdoucích za sebou do obrobku- a obr. 15 a 16 částečně pohledy na dva frézovací zuby jdoucí za sebou ještě jiného provedení frézy.

Prstencovité fréza 10 (obr. 1} na díry podle- vynálezu je zkonstruována pro- vytváření děr v kovu. Fréza 10 má těleso 12 a stopku 14. Těleso 12 je - tvaru obrácené číše, přičemž jeho boční stěna 18 je delší, než je tloušťka obrobku, v němž má být vyfrézována díra. Spodní konec boční stěny 16 má po- obvodu v odstupu od sebe po svém okraji několik lichých a sudých frézovacích zubů 18, 20. U zobrazeného, provedení jsou liché a sudé frézovací zuby 18, 20, přičemž lichéfrézovací zuby 18 se střídají se- sudými frézovacími zuby 20. Šroubovitý žlábek ,22 směřuje nahoru na vnějším obvodu frézy 10 v sousedství každého lichého a sudého frézovacího zubu 18, 20. Za sebou jdoucí žlábky 22 jsou odděleny polem 24 na vnějším obvodu frézy 10. Náběžná hrana každého pole 24 je vytvořena s úzkým okrajem- 25. Části prstencovité boční stěny 16 frézy 10 mezi lichými a sudými frézovacími zuby 18, 20, jdoucími za sebou, obsahují mezistěny 28. Radiálně vnější plocha 28 každé mezistěny 28 tvoří radiálně vnitřní stěnu každého žlábku .22. Hloubka žlábku 22 se přibližně rovná tloušťce mezistěny 26, nebo může být poněkud větší nebo menší. Každý žlábek 22 má tangenciálně náběžnou boční stěnu 30 a tangenciálně zadní boční stěnu 32.

U frézy 10 zobrazené na výkresech každý lichý frézovací zub 18 a každý frézovací zub 20 radiálně vnitřní břit 34, radiálně mezilehlý břit 36 a radiálně vnější břit 38. Radiálně vnější břit 38 má radiálně vnější část 38a a radiálně vnitřní část 38b. Břit 38 má první část 38a a druhou- část 38b,- jak bude dále vysvětleno. Radiálně- vnitřní břit 34 je posunut dopředu ve směru otáčení od radiálně mezilehlého- břitu 3.6 a tento -je posunut ve- směru otáčení od radiálně vnějšího břitu 38. - Radiálně vnitřní břit 34 je- umístěn na spodním- konci zadní plochy 40 vnitřní mezery 42, vytvořené v mezistěně 26. Horní konec vnitřní mezery 42 se sklání radiálně ven ve směru nahoru a přechází v horní plochu 44. Radiálně mezilehlý břit 36 je- umísten na spodním konci zadní plochy 46 sekundární mezery 48, která je rovněž vytvořena v mezistěně 26 hned vedle- vnitřní mezery 42.- Horní konec sekundární mezery 48 je zakřiven nahoru ve směru radiálně jakožto horní povrch ven - nad vnitřní mezerou 42. Radiálně vnitřní břit 34- a radiálně mezilehlý břit 3S je- oddělen tangenciálním·· prvním osazením 51 na spodním konci radiálně- vnitřní plochy 5.2 sekundární mezery 48. Radiálně vnější břit 38 je- umístěn u spodního- konce; tangenciálně zadní boční stěny 31 - žlábku 22 a je- oddělen směrem dozadu od radiálně mezilehlého břitu 36 tangenciálním· druhým osazením 54 na spodním konci žlábku 22.

Spodní- čelo každého lichého i sudého frézovacího zubu 18, 20 je vytvořeno- s radiálně vnitřní podbroušenou plochou 56- a s radiálně vnější podbroušenou plochou 58. V pracovním stavu frézy 10 = (obr. 1] je radiálně vnitřní podbroušená· plocha 56 skloněna axiálně nahoru a radiální dovnitř, zatímco radiálně vnější podbroučená ploch 58 je skloněna axiálně nahoru a radiálně ven. Navíc radiálně vnitřní podbroušená plocha 56 i radiálně vnější podbroušená ploch- 58 se sklánějí nahoru od svého břitu v tangenciálním směru v malé- míře, pod úhlem asi 8° až IEP pro- získání nutné vůle pro břity při otáčení nástroje. Radiálně vnitřní a radiálně vnější podbroušená plocha 56, 58 se protínají v prvním- hřebenu 60, směřujícím dolů, který opět protíná radiálně vnější břit 38, takže jej rozděluje na radiálně vnější část 38a a radiálně- vnitřní část 38b. Radiální sklon radiálně- vnější podbroušené plochy 58 je v pásmu mezi 5° a 35° vůči vodorovné rovině- a s výhodou činí tento sklon 10°. Vnitřní podbroušená plocha 56 se sklání radiálně k vodorovné rovině pod úhlem ležícím mezi —3° a +25° vůči vodorovné rovině s výhodou kolem 15°. Jako výsledek sklonu radiálně vnitřní a radiálně vnější podbroušené plochy 56, 58 jak v radiálním, tak v tangenciálním směru, nejsou radiálně vnitřní břit 34, radiálně mezilehlý břit 36 a radiálně vnější břit 38 přesazeny v tangenciálním směru, jek je znázorněno na obr. 4 a 6, ale jsou přesazeny vertikálně při pohledu z čelní strany lichého a sudého· frézovacího zubu 18,- 20, jak znázorněno- na obr. 3 a 5.

U frézy 10 dosud popsané by třísky řezané radiálně vnitřními a radiálně mezilehlými břity 34, 36 byly užší, než je hloubka

245783 žlábků 22 a · měly by v nich dosti místa. Ale když radiálně vnější břit 38 uřízne třísku po své celé šířce, jakmile se tříska po uříznutí roztáhne a má tendenci se zadřít mezi druhým osazením 54 a stěnou frézované díry. Účelem tohoto vynálezu je odstranění tohoto zadírání tím, že každý radiálně vnější břit 38 bude řezat třísku o menší šířce, než je šířka radiálně vnějšího břitu 38.

Lze postřehnout, že první hřeben 60 na lichém frézovacím zubu 18 je uspořádán radiálně uvnitř vůči prvnímu hřebenu 60 na sudém frézovacím zubu 20. Radiálně přesazené první hřebeny 60 na lichých a sudých frézovacích zubech 18, 20 frézy 10 jdoucích za sebou jsou výsledkem skutečnosti, že na každém lichém frézovacím zubu 18 radiálně vnější podbroušená plocha 58 je vertikálně podbroušena v radiálním směru nahoru vůči radiálně vnější podbroušené ploše 58 každého sudého frézovacího zubu 20. To samo o sobě by mělo za následek, že by první hřeben 60 každého lichého frézovacího zubu 18 byl umístěn radiálně uvnitř vůči prvnímu hřebenu 60 každého sudého frézovacího zubu 20. Podle vynálezu radiálně vnitřní podbroušená plocha 56 každého sudého frézovacího zubu 20 je podobně podbroušena v radiálním směru nahoru vůči radiální vnitřní podbroušené ploše 56 každého lichého frézovacího zubu 18. Podbroušení radiálně vnitřních podbroušených ploch 56 sudých frézovacích zubů 20 přemisťuje první hřebeny 60 radiálně ven od prvního hřebenu 60 na lichých frézovacích zubech 18 o další kus.

Stupeň, na který jsou vnitřní a vnější podbroušené plochy 56, 58 podbroušeny vertikálně, není . kritický, ale v každém' případě musí být větší, než je předpokládaná výška třísky na lichých a sudých frézovacích zubech 18, 20. ' Například, jestliže šestizubová fréza 10 se posouvá do záběru o 0,3048 mm na otáčku, činí předpokládaná výška třísky na každém lichém a sudém frézovacím zubu - 18, 20 .0,0503 mm. Tudíž, je-li předpokládaná výška třísky na každém lichém a sudém frézovacím zubu 18, 20 0,0508 mm, pak by radiálně vnitřní a radiálně vnější podbroušené plochy 56, 58 měly být vertikálně podbroušeny, jak popsáno nahoře, . o více než 0,0508 mm. Prakticky, za předpokladu, že výška třísky 0,0508 mm je normální minimální výškou třísky, při níž má být fréza 10 provozována, a že výška třísky 0,127 mm je normální maximální výškou třísky, s nímž je prstencovitá fréza 10 tohoto typu provozována, pak by vertikální podbroušení radiálně ' vnitřních a radiálně vnějších podbroušených ploch 56, 58 mělo být v pásmu od 0,0762 mm do 0,3048 mm. Ale u velkých těžkých fréz 10 může být rychlost ' ' posuvu taková, že výška třísky může značně přesáhnout 0,127 mm, pak by podbroušení mělo být až 0,508 mm. Prakticky je výhodné podbrousit tyto plochy o 0,1778 mm až 0,254 mm, s výhodou o 0,2286 mm. Je nutno si uvědo mit, že maximální míra podbroušení je vztažena na úhly radiálního sklonu radiálně vnitřních a radiálně vnějších podbroušených ploch 56, 58 na šířku radiálně vnějšího břitu 38, takže při podbroušení první hřeben 68 stále protíná radiálně vnější břit 38.

Je velmi vhodné podbrousit radiálně vnitřní a vnější podbroušenou plochu 56, 58. tak, aby první hřebeny 60 za sebou jdoucích lichých a sudých frézovacích zubů 18, 20 byly vzdáleny radiálně přibližně stejně od radiální střední čáry žlábku 22. Když budou první hřebeny 60 takto umístěny, budou radiálně vnější břity 38 za sebou jdoucích lichých a sudých frézovacích zubů 18, 20 řezat třísky přibližně stejné šířky, přičemž každá bude jen nepatrně širší než polovina hloubky žlábku 22. To má za následek, že všechny třísky mají v žlábcích 22 největší vůli.

Řezací činnost prováděná nářadím dosud popsaným je dobře znázorněna na postupných ' pohledech na obr. 7. Tyto pohledy zobrazují prstencovitou frézu 10 popsaného typu, mající tři liché frézovací zuby 18 a tři sudé frézovací zuby 20. Na lichých frézovavacích zubech 20 jsou vertikálně podbroušeny plochy 56. Postupné pohledy na obr. 7 následující za sebou ve směru dolů zobrazují činnost lichých a sudých frézovacích zubů 18, 20 frézy 10 jdoucích za sebou pro postupné přírůstky otáčení rovné rozteči mezi lichými a sudými frézovacími zuby 18, 20 jdoucích za sebou.

Na pohledu a) obr. 7 je fréza 10 znázorněna v poloze, v níž radiálně mezilehlý břit 3S právě počal pronikat hořejším povrchem obrobku a tak řezat úzkou třísku 62 z horní plochy obrobku. V této poloze směrem nahoru podbroušený radiálně vnější břit 38 lichého frézovacího zubu 18 se ještě nedostal do styku s obrobkem a nejnižší bod radiálně vnitřního břitu 34 dostává se právě do záběru s obrobkem. Když se fréza 10 otočí o jednu zubovou rozteč a dostane se axiálně z polohy znázorněné v pohledu*aj na obr. 7, zařeže se radiální vnější břit 38· prvního sudého frézovacího zubu 20 do obrobku p vytvoří druhou třísku 64. Radiálně vnitřní břity 34 a radiálně mezilehlý břit 36 prvního sudého frézovacího ' zubu 20 jsou vertikálně podbroušeny o vzdálenost větší, než je předpokládaná výška třísky dosahovaná axiální rychlostí ' posuvu, tudíž radiálně mezilehlý břit 36 je ve skutečnosti v odstupu nad drážkou vytvořenou předtím odpovídající radiálně mezilehlým břitem 36 prvního lichého frézovacího zubu 18.

Při dalším přírůstku rotačního pohybu a axiálním posuvu frézy . 10 (pohled cj první tříska 62 vytvářená radiálně mezilehlým břitem 36 druhého lichého frézovacího ' zubu 18 bude relativně tlustá, ježto tento radiálně mezilehlý břit 36 není vertikálně podbroušen a radiálně vnitřní břit 34 druhého lichého frézovacího zubu 18 bude řezat třetí třísku 66. Radiálně vnitřní část 38b radiálně

245783 vnějšího břitu 38 druhého lichého frézovacího zubu 18 začne s řezáním a vytvoří čtvrtou třísku 68. Když se fréza 10 pootočí · o další přírůstek rotačního pohybu (pohled d) řeže radiálně vnější část 33a radiálně vnějšího břitu 38 širší a hlubší drážku, než byla předtím řezána -radiálně vnějším břitem 38 prvního sudého frézovacího zubu 20, takže druhá tříska 64 je širší a tlustší, než je druhá tříska 64 vytvářena radiálně vnitřní částí 38b radiálně vnějšího břitu 38 předcházejícího lichého frézovacího zubu 18. Ježto radiálně vnitřní břit 34 a radiálně mezilehlý břit 36 druhého sudého frézovacího zubu 20 jsou vertikálně nadzdviženy o vzdálenost vě'ší, než je výška třísky, jsou v odstupu nad dnem drážky vytvořené druhým lichým frézovacím zubem 18. Pohled e) znázorňuje řezací činnost třetího lichého frézovacího zubu 18 po dalším přírůstku rotačního pohybu a posuvu. Radiálně vnitřní a radiálně protilehlé břity 34, 38 nyní řežou první a třetí třísku 62, 68 v plné šířce, ale jen radiálně vnitřní část 3 ЛЬ radiálně vnějšího břitu 38 je účinná, takže čtvrtá tříska 68 tím řezaná je širší než čtvrtá tříska 68 řezaná radiálně vnitřní částí 38b radiálně vnějšího břitu 35 druhého lichého frézovacího zubu 18.

Ačkoliv první a třetí třísky 6,2, 66 odpovídají v šířce radiálně mezilehlým a radiálně vnitřním břitům 36, 34 a ačkoliv první a třetí třísky 62, 66 se poněkud rozšiřují ihned po vytvoření, nemají tendenci se zadřít ve fréze 10, když jsou relativně úzké, poněvadž jakmile se třetí tříska 6S vytvoří, je směrována radiálně ven. do sousedícího žlábku 22 horní . plochou. 44 mezery 42. Podobně, jakmile se vytvoří první tříska 62, je směrována radiálně ven do sousedícího žlábku 22 horním povrchem 50 sekundární mezery 48. Tudíž úzké první a třetí třísky 62, 66 vytvářené radiálně vnitřními a radiálně mezilehlými břity 34, 36 jsou směrovány do sousedícího žlábku 22 ihned po vytvoření, ježto radiální hloubka žlábku 2,2 je podstatně větší, než je šířka prvních a třetích třísek 62, 66 a tyto odcházejí nahoru žlábkem 22 nebrzděné.

Z pohledů e) až j] na obr. 7 je zřejmé, že když všechny radiálně vnitřní, mezilehlé a vnější břity 34, 3«, 38 pronikly do obrobku, každá radiálně vnější a radiálně vnitřní část 38a, 38b vytvoří druhou a čtvrtou třísku 64, 68 menší šířky, než je celková šířka radiálně vnějšího břitu 38. Tudíž radiálně vnější část 38a radiálně vnějšího břitu 38 na každém sudém frézovacím zubu 20 řeže druhou třísku 64 a radiálně vnitřní část 38b každého radiálně vnějšího břitu 38 na lichých frézovacích zubech 18 řeže čtvrtou třísku 68. V důsledku. toho, ježto každá z druhých a čtvrtých třísek 64, 68 je užší než radiální hloubka žlábku 22 pohybují se tyto volně žlábky 22.

Ježto radiálně vnitřní a radiálně vnější podbroušené plochy 56, 58 jsou střídavě vertikálně podbroušeny, jak popsáno, v rozsahu větším, než je předpokládaná výška třísek, je nutno si uvědomit, že když všechny liché a sudé zuby 18, 20 pronikly do obrobku, jsou všechny první, druhé, třetí a čtvrté třísky 62, 64, 66, 68 relativně tlusté a mají skutečnou maximální tloušťku větší, než je jejich předpokládaná výška. Když jsou první, druhé třetí a čtvrté třísky 6.2, 64, 66, 68 relativně tlusté, mají tendenci zůstat všeobecně přímé a nesvinují se. Proto nemají tendenci se splétat s jinými třískami a tudíž odcházejí snadněji nahoru žlábky 22 frézy

10. Navíc, ježto všechny radiálně vnější podbroušené plochy 58 jsou skloněny vůči horizontální rovině pod poměrně malým úhlem, s výhodou kolem 10°, druhé· třísky 64 řezané primárně radiálně vnější částí 38a jsou směrovány obecně přímo nahoru ve ž óbku 22, spíšs než radiálně dovnitř vůči radiálně vnitřní ploše žlábku 22. To podporuje nebrzděný volný odchod všech prvních, druhých, třetích a čtvrtých třísek 62, 64, 66, 68 vytvářených radiálně vnitřními, mezilehlými a vnějšími břity 34, 36 38 · nahoru žlábky 22.

Jak dříve vyzvednuto, když odchod prvních, druhých, třetích a čtvrtých třísek 62, 64, 68, 68 od radiálně vnitřních, mezilehlých a vnějších břitů 34, 36 38 a nahoru žlábky 22 je nebrzděn, sníží se radiálně potřebný točivý moment a přítlak potřebný pro pohon frézy 10. Současně se radiálně vnitřní, mezilehlé a vnější břity 34, 38, 38 otupují pomaleji a životnost frézy 10 je delší. Protože se radiálně vnitřní, mezilehlé a vnější břity 34, 36, 38 méně otupují a třísky se nezadírají do stěny frézované díry, je získaný konečný povrch kvalitnější než povrch získávaný u známých fréz.

Podle tohoto vynálezu pouze radiálně vnitřní a radiálně mezilehlé břity 34, 36 každého sudého zubu 18 vykonávají řeznou činnost. Ježto radiálně vnitřní a radiálně mezilehlé břity 34, 36 sudých frézovacích zubů 20, to jest první, druhý a třetí sudý frézovací zub 20 u šestizubového provedení znázorněného na obr. 1 až 7 neprovádějí žádné řezání, mohou být radiálně vnitřní a radiálně mezilehlé břity 34, 36 na sudých frézovacích zubech 20 zcela vypuštěny. Toho lze snadno dosáhnout úplným obroušením každého sudého frézovacího zubu 28 po jeho šířce, jak naznačeno čárkovanou čárou 70 na obr. 2 a na obr. 4. V tomto případě jen liché frézovací zuby 18 budou opatřeny radiálně vnitřními a radiálně mezilehlými břity 34, .36. Když se sudé frézovací zuby 20 vytvoří s jediným radiálně vnějším břitem 38, je tangenciální rozměr každého sudého frézovacího zubu 20 poměrně malý, a ježto každý sudý frézovací zub 20 bude řezat jen jednu úzkou druhou třísku 64, může být sousedící žlábek 22 značně tangenciálně užší než žlábky ,22 vedle lichých frézovacích zubů 18, které musí pojmout úzkou první, druhou a třetí třísku 62, 64,66. Tudíž, když sudé frézovací zuby 20 jsou vytvořeny jen s jediným, a to radiálně vnějším břitem 38 může být vytvořen počet lichých a sudých frézovacích zubů 18, 20 na fréze 10 stanoveného průměru. Větší počet lichých a sudých zubů 18, 20 má za následek nejen silnější frézu 10, ale i rychlejší řezání při stejné řezné rychlosti. Navíc, ježto jen část radiálně vnitřních, mezilehlých a vnějších břitů 34, 36, 38 na každém lichém a sudém frézovacím zubu 18, 20 skutečně řeže, jsou zbývající části snadněji zaplavovány chladivém tekoucím dolů průchodem ve stopce 14 frézy 10, takže vytvářené teplo může být rychleji odváděno.

Fréza 10 znázorněná na obr. 8 až 14 je obecně známá. Liší se od dříve popsané frézy 19 v první řadě tím, že každý lichý a sudý frézovací zub 18, 20 je vytvořen radiálně vnitřním břitem 34 a radiálně vnějším břitem 38, přičemž radiálně vnitřní břit 34 sahá přes celou tloušťku mezistěny 26. Z důvodů dále vysvětlených, i když radiálně vnitřní břit 34 souhlasí v šířce s tloušťkou mezistěny 26, může mít mezistěna 26 tloušťku rovnou asi polovině tloušťky boční stěny 16 frézy 10 nebo poněkud větší. Ježto radiálně vnitřní břit 34 sahá přes celou šířku frézy 10, je třeba vytvořit jen jedinou vnitřní mezeru 42 mezi lichými a sudými frézovacími zuby 18, 20, jdoucí za sebou.

Jak popsáno u dřívějších provedení, radiálně vnější podbroušené plochy 58 lichých frézovacích zubů 18 jsou vertikálně podbroušeny a radiálně vnitřní podbroušené plochy 56 sudých frézovacích zubů 20 jsou podobně podbroušeny. Tudíž první hřeben 60 lichých a sudých frézovacích zubů 18, 20 jdoucích za sebou jsou přesazeny radiálně stejným způsobem jak u provedení dříve popsaného. Ale u provedení znázorněného na obr. 8 až 14, kde radiálně vnitřní břit 34 sahá přes celou tloušťku mezistěny 26, jsou radiálně vnitřní podbroušené plochy 56 lichých frézovacích zubů 18 podbroušeny, jak je znázorněno na obr. 9, 12 a 13. Tyto radiálně vnitřní podbroušené plochy 56 jsou podbroušeny nahoru jen přes část jejich šířky, totiž přes radiálně nejvnitřnější část. To rozděluje radiálně vnitřní břity 34 lichých frézovacích zubů 18 na radiálně vnitřní část 34a a na radiálně vnější část 34b. Jak znázorněno na obr. 9 a 13, radiálně vnitřní podbroušené plochy 56 lichých frézovacích zubů 18 jsou podbroušeny tímto způsobem po celém jejich tangenciálním rozsahu, takže radiálně vnitřní podbroušené plochy 56 jsou rozděleny na první části 56a a druhé části 56b, mezi nimiž je průsečnice 61.

U radiálně vnitřního břitu 34 je průsečnice 61 s výhodou směrem dovnitř radiálně vzdálena od druhého osazení 54 o vzdálenost mezi jednou čtvrtinou a jednou polovinou tloušťky mezistěny 26. Jak je vysvětleno dále, to vytváří třísky požadovaného rozměru radiálně vnitřními břity 34. Ježto radiálně vnitřní podbroušené plochy 56 su dých frézovacích zubů 20 jsou podbroušeny, aby se získala požadovaná řezná činnost, je důležité, aby první části 56b lichých frézovacích zubů 18 byly značně podbroušeny, s výhodou dvakrát až třikrát tolik, než je podbroušení radiálně vnitřních podbroušených ploch 56 sudých frézovacích zubů 20. Například, jestliže radiálně vnitřní podbroušené plochy 56 sudých zubů 20 jsou podbroušeny asi o 0,254 mm, pak by rozsah podbroušení druhých částí 56b lichých frézovacích zubů 18 měl činit asi 0,508 mm až 0,762 mm u vnitřního obvodu frézy 10.

Řezací činnost provádění nástrojem znázorněným na obr. 8 až 13 je nejlépe vysvětlena na postupných pohledech na obr. 14. Ježto radiálně vnitřní a vnější podbroušené plochy 56, 58 lichých a sudých frézovacích zubů 18, 20 jsou podbroušeny stejným způsobem jako u dříve popsaných provedení, vyplývá z toho, že radiálně vnější břity 38 lichých a sudých frézovacích zubů 18, 20 jdoucích za sebou, budou vytvářet druhé a čtvrté třísky 64, 68 podle obr. 14, které jsou podobné druhým a čtvrtým třískám 64, 68 znázorněným na obr. 7. Ale radiálně vnitřní břity 34 lichých a sudých frézovacích zubů 18, 20, jdoucích za sebou, budou u provedení podle obr. 7 řezat druhou a čtvrtou třísku 64, 68 mající šířku menší, než je šířka radiálně vnitřního břitu 34 podle obr. 14. Ježto druhé části 56b každého lichého frézovacího zubu 18 jsou podbroušeny, jak znázorněno na obr. 12 a 13, plyne z toho, že radiálně vnější část 34b radiálně vnitřního břitu 34 na každém lichém frézovacím zubu 18 bude řezat šestou třísku 63b na obr. 14 a radiálně vnitřní část 34a radiálně vnitřních břitů 34 na každém sudém frézovacím zubu 20 bude vytvářet pátou třísku 63a. Šířka pátých a šestých třísek 63a a 63b bude záviset na radiálním umístění průsečnice 61. Ježto pátá tříska 63a musí radiálně překonat větší vzdálenost pro dosažení žlábku 22 frézy 10, dává se přednost tomu, aby pátá tříska 63a měla menší šířku než šestá tříska 63b. Tudíž, jak ukázáno na obr. 14, kde průsečnice 61 je v odstupu od druhého osazení 54 o vzdálenost kolem jedné třetiny tloušťky mezistěny 26, je pátá tříska 63a značně užší než šestá tříska 63b.

Další provedení vynálezu je znázorněno na obr. 15 a 16. Fréza 10 tohoto provedení je obecně stejná, jak znázorněno na obr. 8 až 14 v tom, že fréza 10 má jedině radiálně vnitřní břit 34 na mezistěnové části frézy 10, ale může mít i radiálně vnitřní břit 34 a radiálně mezilehlý břit 36, jak znázorněno na obr. 1 až 7. Podbroušené plochy lichých a sudých frézovacích zubů 18, 20 jsou střídavě podbroušeny jak u dříve popsaných provedení, ale poněkud odlišným způsobem. Tak liché a sudé frézovací zuby 18, 20, jak byly původně vytvořeny, mají radiálně vnitřní podbroušené plochy 56 a radiálně vnější podbroušené plochy 58, které se protínají

8

v. dolů směru jícím, druhém hřebenu 65. Na každém lichém frézovacím zubu 18 (obr. 16] je radiálně vnější podbroušená plocha 58 vertikálně podbroušeného směrem od druhého hřebene 65 к vnějšímu obvodu frézy 10, jak naznačeno první plnou čarou 58c. Podbroušení radiálně vnější podbroušené plochy 58 je provedeno v rozsahu dříve uvedeném, totiž v pásmu od 0,0762 mm do 0,508 mm v závislosti na zamýšlené tlouš'ce třísek, s výhodou v pásmu od 0,1778 mm do 0,254 mm. Podobně radiálně vnitřní podbroušené plochy 56 sudých frézovacích zubů 20 (obr. 15) jsou vertikálně podbroušeny směrem nahoru v požadovaném rozsahu od druhého hřebene 65 ve směru radiálně dovnitř, jak znázorněno druhou plnou čarou 56d. Když jsou liché a sudé frézovací zuby 18, 20 tímto způsobem podbroušeny, zůstávají druhé hřebeny 65 všech lichých a sudých frézovacích zubů 18, 20 v téže axiální a radiální poloze. To je žádoucno u fréz 10 malého průměru, majících malý počet lichých a sudých frézovacích zubů 18, 20. Například, když má fréza 10 jen čtyři liché a sudé frézovací zuby 18, 20, všechny čtyři druhé hřebeny 65 budou zabírat do obrobku a započnou řez současně a tudíž vyvolávají méně chvění a pracují s větší přesností, než když jen dva z druhých hřebenů 55 zabírají na začátku do obrobku.

Obr. 16 také zobrazuje upravený druh podbroušení radiálně vnitřní části 34a radiálně vnitřního břitu 34. U tohoto provedení je radiálně vnitřní břit 34 každého lichého frézovacího zubu 18 rozdělen na radiálně vnitřní část 34a a radiálně vnější část 31b vybroušení vertikálního osazení 34c na radiálně vnitřní podbroušené ploše 56. Jak u provedení znázorněného na obr. 8 až 14, vertikální podbroušení provedené na radiálně vnitřní části 34a radiálně vnitřního břitu 34 by mělo být větší, s výhodou dvakrát až třikrát větší než podbroušení provedené na radiálně vnitřním břitu 34 sudých frézovacích zubu 20. Umístění vertikálního osazení 34c v radiálním směru je určováno týmiž činiteli, které určují umístění průsečnice 61 frézy 10 zobrazené na obr. 12 a 13, to jest požadovanou velikostí druhých a třetích třísek 64, 66 vytvářenými za šebou jdoucími radiálně vnějším břitem 38 a radiálním vnitřním břitem 34.

Claims (16)

1. Prstencovitá fréza na clíry, obsahující těleso frézy, mající válcovitou boční stěnu, opatřenou několika frézovacími zuby rozmístěnými tangenciálně po obvodu jejího spodního konce, několik žlábků probíhajících směrem nahoru po boční stěně od jejího spodního konce, přičemž každý frézovací zub je spojen se sousedním frézovacím zubem tangenciálně probíhající mezistěnou v sousedství vnitřního obvodu boční stěny, mezistěny hraničí v radiálním směru se žlábky, každý žlábek má náběžnou boční stěnu, od ní tangenciálně v odstupu zadní boční stěnu a tangenciálně probíhající vnitřní stěnu tvořící radiálně vnější stěnu mezistěny liché frézovací zuby mají na mezistěně vytvořený radiálně vnitřní břit, na mezistěně vnitřní mezeru směrující nahoru od každého radiálně vnitřního břitu a otvírající se radiálně ven do sousedícího žlábku, všechny frézovací zuby mají radiálně vnější břit, vymezený spodním koncem zadní boční stěny sousedícího žlábku, radiálně vnější břit každého lichého frézovacího zubu je tangenciálně přesazen směrem dozadu od radiálně vnitřního břitu směru otáčení frézy, každý frézovací zub má radiálně vnitřní pcdbroušenou plochu, skloněnou dolů a radiálně ven, a radiálně vnější podbroušenou plochu, skloněnou dolů a radiálně dovnitř, radiálně vnitřní podbroušená plocha a radiálně vnější podbroušená plocha se protínají v tangenciálně směřujícím prvním hřebenu protínajícím u svého předního konce radiálně vnější břit, vyznačující se tím, že radiálně vnější podbroušené plochy (58) lichých frézovacích zubů (18) jsou podbroušeny směrem nahoru vůči radiálně vnějším polbroušeným plochám (58) sudých frézovacích zubů (20) ležících mezi lichými frézovacími zuby (18) a radiálně vnitřní podbroušená plocha (56) sudých frézovacích zubů (20) je podbroušená směrem nahoru vůči radiálně vnějším podbroušeným plochám (58) lichých frézovacích zubů (18), přičemž míra podbroušení je taková, že radiálně vnější břit (38) každého lichého frézovacího zubu (18) má řeznou jen svou radiálně vnitřní část (38b) a raaiálně vnější břit (38) každého sudého frézovacího zubu (20) má řeznou jen svou radiálně vnější část (38a).

2. Prstencovitá fréza na díry podle bodu 1, vyznačující se tím, že radiálně vnitřní a vnější podbroušené plochy (56, 58) jsou podbroušeny po celém jejich povrchu, takže první hřebeny (60) lichých frézovacích zubů (18) jsou uspořádány radiálně dovnitř vzhledem к prvním hřebenům (60) sudých frézovacích zubů (20).

3. Prstencovitá fréza na díry podle bodu 1, vyznačující se tím, že radiálně vnější podbroušené plochy (58) lichých frézovacích zubů (18) jsou podbroušeny postupně více směrem od prvních hřebenů (60) ve směru radiálně ven a radiálně vnitřní podbroušené plochy (56) sudých frézovacích zubů (20) jsou podbroušeny postupně více od prvních hřebenů (60) ve směru radiálně dovnitř.

4. Prstencovitá fréza na díry podle bodu 1, vyznačující se tím, že radiálně vnitřní a vnější podbroušené plochy (56, 58) jsou podbroušeny vertikálně v rozsahu od 0,0762 milimetrů do 0,508 mm.

5. Prstencovitá fréza na díry podle bodu

1, vyznačující se tím, že sudé frézovací zuby (20) jsou vytvořeny také s radiálně vnitřními břity (34), které jsou stejné jako radiálně vnitřní břity (34) lichých frézovacích zubů (18).

6. Prstencovitá fréza na díry podle bodu

5, vyznačující se tím, že podbroušení radiálně vnitrních prvních částí (56a) radiálně vnitřních podbroušených ploch (56) lichých frézovacích zubů (18) je větší než podbroušení radiálně vnitřních podbroušených ploch (56) sudých frézovacích zubů (20).

7. Prstencovitá fréza na díry podle bodu

6, vyznačující se tím, že míra podbroušení prvních částí (56a) radiálně vnitřních podbroušených ploch (56) lichých frézovacích zubů (18) u vnitřního obvodu frézy (10) je dvakrát až třikrát větší než podbroušení radiálně vnitřních podbroušených ploch (56) sudých frézovacích zubů (20) na vnitřním obvodu frézy (10).

8. Prstencovitá fréza na díry podle bodu 6, vyznačující se tím, že šířka první části (56a) radiálně vnitřního břitu (34) činí polovinu až tři čtvrtiny šířky radiálně vnitřního břitu (34).

9. Prstencovitá fréza na díry podle bodu 6, vyznačující se tím, že podbroušení první části (56a) radiálně vnitřních břitů (34) se postupně zvětšuje ve směru radiálně dovnitř.

10. Prstencovitá fréza na díry podle bodu 6, vyznačující se tím, že první části (56a) radiálně vnitřních podbroušenývh ploch (56 ) jsou vertikálně v odstupu nad radiálně vnějšími druhými částmi (56b) radiálně vnitřních podbroušených ploch (56) a jsou к nim připojeny tangenciálně probíhajícím druhým osazením (54).

11. Prstencovitá fréza na díry podle bodu

2, vyznačující se tím, že radiálně vnitřní a vnější padbraušené plochy (56, 58) jsou podbroušeny tak, že první hřebeny (60) lichých a sudých frézovacích zubů (18, 20) jsou radiálně ve stejném odstupu od radiální střední čáry žlábků (22).

12. Prstencovitá fréza na díry podle bodu 1, vyznačující se tím, že radiálně vnější podbroušené plochy (58) jsou radiálně skloněny vůči horizontální rovině pod úhlem 10°.

13. Prstencovitá fréza na díry podle bodu 5, vyznačující se tím, že radiálně vnitřní podbroušené plochy (56) jsou skloněny vůči horizontální rovině pod úhlem 15°.

14. Prstencovitá fréza na díry podle bodu 1, vyznačující se tím, že každý lichý frézovací zub (18) je vytvořen na její mezistěně (26) se dvěma radiálně sousedícími řeznými hranami, to jest s radiálně vnitřním břitem (34) s radiálně mezilehlým břitem (36) mezi radiálně vnitřním břitem (34) a radiálně vnějším břitem (38), přičemž radiálně mezilehlý břit (36) je přesazen ve směru tangenciálním zpět vůči radiálně vnitřnímu břitu (34) a dopředu vůči radiálně vnějšímu břitu (38) ve směru otáčení frézy (10), inezistěna (2'3) je vytvořena se sekundárními mezerami (48) směřujícími nahoru od radiálně mezilehlého břitu (36) a otvírajícími se ven do sousedícího žlábku (22).

15. Prstencovitá fréza na díry podle bodu 1, vyznačující se tím, že radiálně vnější břit (38) sudých frézovacích zubů (20) směřuje radiálně od vnějšího obvodu к vnitřnímu obvodu frézy (10), přičemž jeho radiálně vnitřní část ( 38b) je uspořádána nad radiálně vnitřními břity (34) lichých frézovacích zubů (18), takže jen jejich radiálně vnější části (38a) jsou řezné.

16. Prstencovitá fréza na díry podle bodu 15, vyznačující se tím, že řezná část radiálně vnějšího břitu (38) sudého frézovacího zubu (20) směřuje radiálně dovnitř od prvního hřebenu (60) к vnějšímu povrchu mezistěny (26).