CS245752B2 - Apparatus for spraying of liquids - Google Patents

Description

je třeba používat velké výtokové rychlosti plynu.

Účelem vynálezu je konstrukce dvoufázového rozprašovače způsobilého účinně rozprašovat poměrně velké množství kapalin při nízkých rychlostech plynu, s výhodou nejvýše 100 m . s“1.

Uvedené nedostatky odstraňuje zařízení k rozprašování látky pomocí plynu nebo směsi plynů a sestávající z trubice pro přívod kapaliny, umístěné souose s trubicí pro přívod rozprašovacího plynu tak, že . trubice pro plyn přesahuje výtokový otvor trubice pro kapalinu, které je podle vynálezu vyznačeno tím, že otvor v trubici pro plyn je v částí poblíž jejího výstupního konce zúžen, takže v této části tvoří kuželovitou část, jejíž stěna svírá s osou rozprašovače úhel a v rozmezí 70 až 90' a přechází konvexně zakřiveným přechodem v poměrně krátký výtokový kanál končící výrokovým otvorem rozprašovače, přičemž čelní strana trubice pro kapalinu je zkosena pod úhlem a v rozmezí 70 až 90° k ose rozprašovače, takže kuželovitá část trubice pro· plyn a čelní strana trubice pro kapalinu vymezují kanál o průřezu mezikruží sbíhající se ve směru proudění k ose rozprašovače, přičemž sbíhající se kanál má vrcholový úhel nebo střední vrcholový úhel v rozmezí 140 až 180° a přechod trubice pro plyn je zaoblen s poloměrem rovným 0,1- až 0,4ná-sobku průměru výtokového otvoru rozprašovače, který je 1,0- až l,5násobkem průměru výtokového otvoru trubice pro ' kapalinu, přičemž průchozí průřez výtokového otvoru rozprašovače je roven nejmenšímu průřezu prstencovitého sbíhajícího se kanálu nebo· je menší.

Vynález umožňuje konstruovat rozprašovače způsobilé rozprašovat velká množství kapaliny, například v rozsahu 500 až 4 500 kilogramů kapaliny za hodinu, pomocí poměrně malého· množství rozprašovacího plynu při pozoruhodně nízké výtokové rychlosti plynu menší než 100 m . s^_1. Bylo zjištěno, že rozprašovač podle vynálezu málo podléhá opotřebení a neucpává se snadno. Tyto rozprašovače jsou kromě toho méně citlivé ke fluktuacím v přívodu kapaliny nebo plynu než známé rozprašovače.

Rozprašovače podle vynálezu lze užívat pro rozprašování kapalných látek všeobecně. Výraz kapalná látka zahrnuje nejen kapalné roztoky, to jest vodu, organická rozpouštědla, vodné roztoky, složky roztavené nebo dobře zkapalněné ohřevem a emulgováním ve vodné nebo organické stejnorodé fázi a také suspenze pevná látka — kapalina.

Jako příklad lze uvést vodu, mléko, odpadní vody obsahující v roztoku organické složky, toluen, octan ethylnatý, glycerin, ropné složky, topný olej, a jiná kapalná topiva, laky, roztavenou močovinu nebo· síru, roztavené polymery a jiné látky zřejmé pro odborníka.

Rozprašovače jsou vhodné · zejména pro rozprašování látek do fluidního lůžka z pevných částeček, přičemž dobrého rozprášení se dosáhne při nízké výtokové rychlosti plynu, takže dochází k velmi malému nebo žádnému opotřebení a rozmělnění pevných částeček v lůžku. Rozprašovače mohou být navrženy tak, že do nich nemohou · být nasány pevné částečky. Toto· podstatně omezuje nebezpečí eroze a ucpání.

Rozprašovače podle vynálezu mají podstatné výhody, zejména v naposled uvedené · oblasti. · Je pravda, že je známo velké množství rozprašovačů vhodných pro rozprašování například vody, . topných látek nebo laků · do volného · prostoru, současně je však velká potřeba · vhodných rozprašovačů, které by s · velkým výkonem mohly rozprašovat kapaliny do fluidního lůžka s· použitím nízké rychlosti plynu. Rozprašovače mohou být s výhodou použity v sušicích zařízeních a granulátorech s fluidními lůžky a pro vstřikování paliva nebo odpadní vody do spalovací pece s fluidním lůžkem.

Rozprašovače jsou velmi vhodné také pro rozprašování roztavené močoviny do fluidního lůžka pomocí amoniaku nebo směsi amoniaku s kysličníkem uhličitým, jak· je obvyklé při přípravě melaminu na bázi močoviny.

Jako · rozprašovacího plynu může být obecně použito široké řady plynů a směsí plynů. Jako· příklad lze uvést vodík, vzduch, kyslík, nízké uhlovodíky, vzácné plyny, kysličník uhličitý, dusík, amoniak a páru. Volba plynu závisí na· druhu rozprašované látky a použití. Jestliže . je třeba, může být plyn chlazen nebo předehříván.

Výhodná provedení rozprašovače zařízení podle vynálezu jsou popsána v bodech 2 až 9 definice předmětu vynálezu. Význam těchto provedení je patrný z následujícího popisu.

Podstata vynálezu je objasňována na příkladech provedení, které jsou popsány pomocí připojených výkresů;

na obr. 1 je znázorněn podélný řez rozprašovačem podle vynálezu, na obr. 2 je znázorněn podélný řez jiným provedením rozprašovače podle vynálezu.

Rozprašovače jsou osově symetrické, takže není třeba dalších kolmých řezů.

Rozprašovač sestává z trubice· 1 pro přívod kapaliny . s kanálkem 2 téměř kruhového průřezu, který je ukončen výtokovým otvorem 3, jehož rovina· je kolmá ke · směru proudění. Celní strana 4 trubice 1 je zkosena k ose rozprašovače pod úhlem· a. Vnější okraj této čelní strany 4 je s výhodou poněkud vypukle zakřiven nebo zaoblen. Úhel a‘ se má volit 70 až 90°. ......

Trubice 6 obklopuje souose trubici 1, takže mezi těmito trubicemi 1, 6 vzniká kanál o průřezu mezikruží · určený pro přívod plynu. Trubice 6 se v místě blízko za koncem trubice 1 zužuje, takže v tomto místě tvoří kuželovitou část 8 s úhlem a k ose rozprašovače. Tato· povrchová část přechází konvexně zaobleným přechodem 9 . v krátký výtokový kanál 11 · v koncové části . trubice 6, který je souosý s trubicí · 1. Výtokový kanál 11 končí výtokovým otvorem 12, jehož rovina je kolmá 1 ose rozprašovače. Úhiel· a se má volit rovněž · 70 až 90°.

Celní strana · 4 trubice 1 pro · kapalinu a kuželovitá část 8 trubice pro· plyn vymezují kanál 13 o průřezu mezikruží, který . · se ve směru proudění sbíhá k ose rozprašovače a má vrcholový úhel nebo střední vrcholový úhel 140 · až 180°.

Vnitřní povrch trubice 6 pro plyn je v přechodu 14 poněkud konkávně zaoblen.

Pod výrazem „střední vrcholový · úhel“ se rozumí střední hodnota úhlů · 2xa · · · a 2xa‘. Jestliže a nebo a je 70° nebo menší, je kapacita rozprašovače omezena, zatímco při hodnotě úhlu a nebo a ‘ = 90° nebo ...větší je rozprašovač náchylný k turbulentnímu proudění plynu. Je výhodné používat rozprašovače, jehož střední hodnota a · a ·· a‘ je 75 až 87,5°. Zvláště dobrých výsledků- - se dosahuje, jestliže se tento střední úhel volí

77,5 až 82,5°. Střední vrcholový úhel · .se proto volí s výhodou 150 až 175°, zvláště 155 až 165°.

Je výhodné volit úhly a a a‘ tak, že úhel

1... .

a je větší než úhel a a že rozdíl mezí těmito úhly je menší než 5°. Zvláště výhodné je provedení, ve kterém jsou úhly a a a shodné nebo přibližně shodné, takže sbíhající se kanál 13 má přibližně rovnoběžné stěny. To znamená, že ve výhodném provedení rozprašovače podle vynálezu má kanál 13 o průřezu mezikruží, kterým proudí plyn směrem к ose rozprašovače, přibližně rovnoběžné stěny a vrcholový úhel 150 až 175°, zejména 155 až 165°.

U tohoto výhodného uspořádání je pro účelné rozprašování třeba poměrně malého množství plynu a pravděpodobnost vzniku turbulentního proudění plynu ve výtokovém otvoru rozprašovače je obzvláště malá. Je to zvlášť důležité u rozprašovačů používaných pro rozprašování kapaliny do fluidní vrstvy pevných částeček.

Trubice 1 pro kapalinu je známým způsobem, například svarovým nebo závitovým spojem, připojena к přívodní trubici 16 pro kapalinu, která je opatřena svařeným vnějším pláštěm 17, jak je znázorněno, takže se vytvoří prostor 18, který může být vyplněn tepelně izolačním materiálem nebo ho může být použito pro cirkulaci látky přenášející teplo nebo pro elektrický topný systém. Trubice 16 je připojena neznázorněným potrubím к zařízení pro dodávání kapaliny. Trubice 6 je známým způsobem připojena к trubici 19, která je známým způsobem spojena s neznázorněným zařízením pro dodávání plynu.

U rozprašovače podle obr. 1 má trubice 1 pro kapalinu rovnoměrně tlustou stěnu a kanál 7 pro plyn má v oblasti 15 poblíž svého druhého konce v podstatě stejný průřez.

U rozprašovače podle obr. 2 má trubice 21 pro kapalinu poblíž svého konce zesílenou stěnu a průchod 27 pro plyn přechází v část 35 o menším průřezu.

Výtokový kanál 11 je poměrně krátký, ve většině případů je koncová část 10 trubice 6 pro plyn dlouhá pouze pětinu až polovinu průměru výtokového otvoru 12. Jestliže je výtokový kanál 11 delší, vzniká nebezpečí, že část 10 trubice 6 bude smáčena kapalinou. Při rozprašování určitých kapalin, například roztavené močoviny nebo solných roztoků, by toto smáčení mohlo vyvolat korozi. Jestliže je žádoucí poměrně dlouhý výtokový kanál 11, může se tento výtokový kanál 11 nálevkovitě rozšiřovat. V tomto případě se za průměr výtokového otvoru rozprašovače považuje nejmenší průměr výtokového kanálu 11.

Trubice 1 pro kapalinu může být provedena tak, že kanál 2 pro kapalinu se směrem ke koncovému otvoru 3 mírně zužuje nebo rozšiřuje, je však třeba se vyhnout vzniku turbulentního proudění v kapalině.

Průměr výtokového otvoru 12 rozprašovače je 1,0- až l,6násobkem, s výhodou 1,1- až l,3násobkem průměru koncového otvoru 3 trubice 1 pro kapalinu.

Jestliže je výtokový otvor 12 rozprašova če příliš malý, je stěna výktokového kanálu 11 smáčena kapalinou. Jestliže je výtokový otvor 12 příliš velký, je rozprášení nedokonalé a pro rozprášení je potřeba velkého množství plynu nebo příliš velkých rychlostí plynu.

Vzdálenost mezi povrchy částí 4 a 8, které vymezují sbíhající se kanál 13, musí být tak velká, že průřez volný pro průchod plynu je roven nebo větší než průřez výtokového otvoru rozprašovače. Plyn procházející kanály 13 a 11 к výtokovému otvoru 12 musí tedy mít konstantní nebo vzrůstající rychlost. Rychlost se s výhodou zvyšuje a tedy volný průřez kanálu 13 je s výhodou větší než průřez výtokového otvoru 12 rozprašovače.

Za průchozí průřez sbíhajícího se kanálu 13 se považuje hlavně průchozí průřez tohoto· kanálu 13 v nejbližší části výtokového otvoru rozprašovače. V takovém případě může být rychlost plynu ve výtokovém otvoru 12 rozrušovače nižší než rychlost plynu ve zmíněném sbíhajícím se kanálu 13, zvyšuje se tím však pravděpodobnost vzniku turbulentního proudění v blízkosti výtokového otvoru 12 rozprašovače a ve výtokovém kanálu 11, což má za následek erozi.

Jestliže je rozprašovač určen pro rozprašování kapaliny do fluidního lůžka z katalyticky aktivních nebo inertních částic, doporučuje se částečně zaoblit nebo zkosit čelní stranu rozprašovače (čelní stranu části 18 trubice 6 pro plyn), čímž se omezí opotřebení a podpoří nasávání katalytických částeček, takže katalyzátor a kapalina se lépe promísí.

Zaoblení povrchu přechodu 9 mezi kuželovitou částí 8 a výtokovým kanálem 11 je velmi důležité. Jestliže je poloměr zakřivení přechodu 9 příliš malý nebo jestliže přechod 9 není zaoblen, zvyšuje se opotřebení způsobované kapkami kapalinami s pevnými částečkami dostávajícími se do rozprašovací hlavy a na ní. Jestliže je poloměr zaoblení příliš velký, je к dosažení potřebného stupně rozprášení třeba příliš velkého množství plynu nebo příliš vysoké rychlosti plynu. Poloměr zaoblení přechodu 9 musí být volen tak, aby se zamezilo vzniku turbulentního proudění v proudu plynu. Toto je splněno při volbě poloměru zaoblení v rozmezí 0,1- až 0,4násiobku průměru výtokového otvoru 12 rozprašovače. Výhodné je zaoblení o poloměru v rozmezí 0,125- až 0,375násobku, zvláště výhodné Je zaoblení o poloměru v rozmezí 0,2- až 0,3násobku uvedeného· průměru.

Vnější okraj 5 čelní strany 4 trubice 1 pro kapalinu je s výhodou rovněž poněkud zaoblen, čímž se zamezí turbulenci v proudu plynu. Jestliže tento vnější okraj 5 není zaoblen, může vzniknout určitá turbulence, která způsobuje ulpívání kapaliny na čelní straně trubice, což může vyvolávat korozi. Dalším opatřením zabraňujícím vzniku tur

243752 bulentního proudění je mírné zaoblení přechodu 14. V těchto dvou místech není poloměr zaoblení kritický. Rozměry rozprašovače jsou při respektování uvedených podstatných poměrů určeny požadovaným výkonem rozprašovače.

Výkon rozprašovače kolem 4 000 kg kapaliny za hodinu může být dosažen bez dalších opatření. Konstrukční materiál rozprašovače pro rozprašování látek s kiorozívními účinky by měl být odolný proti korozi a opotřebení a rozměrově stabilní v provozních podmínkách. Vhodnými materiály jsou například Inconel, Hastalloy В nebo Hastalloy C. Části rozprašovače nejvíce vystavené opotřebení, například části 8, 9 a 10 mlohou být pokryty vrstvou materiálu odolného proti opotřebení nebo tvořeny vysoce odolným materiálem, například karbidem křemíku, karbidem wolframu nebo kysličníkem hlinitým.

Kapalina může být podle vynálezu rozprašována plynem nebo směsí plynů v dvoufázovém rozprašovači, který sestává z trubice pro kapalinu s výtokovým otvorem, jehož rovina je kolmá ke směru proudění. Trubice pro kapalinu je souose obklopena trubicí pro přívod plynu přesahující konec trubice pro kapalinu. Trubicí proudí plyn pohlcující a rozprašující vytékající kapalinu. Charakteristickým znakem rozprašovače je skutečnost, že kapallina je přiváděna rychlostí v rozmezí 10 až 200 cm/s a že plyn je přiváděn bez turbulentního proudění nebo jen s nevýrazným turbulentním prouděním trubicí pro plyn konstatní nebo zvyšující se rychlostí, takže proud plynu procházející sbíhajícím se kanálem pohlcuje a rozprašuje vycházející kapalinu. Úhel, který svírají proudy plynu a kapaliny je v rozmezí 70° až 90°. Plyn a kapalina potom společně opouštějí rozprašovač krátkým výtokovým kanálem, jehož nejmenší průměr je 1,0- až l,6násobkem průměru výtokového otvoru pro kapalinu a je zaoblen v místě, kde vnitřní stěna trubice pro plyn přechází ve výtokový kanál. Poloměr zaoblení je v rozmezí 0,1- až 0,4násobku průměru výtokového kanálu, takže nedochází к turbulentnímu proudění vystupujícího proudu nebo dochází jen к nevýrazné turbulenci. Plynu je přiváděno takové množství, že váhový poměr plynu a kapaliny je v rozmezí 0,1 až 1.

Úhel, pod kterým se proud plynu střetává s proudem kapaliny je s výhodou v rozmezí 75° až 87,5°, zvláště výhodný jé úhel v rozmezí 77,5° až 82,5°.

Způsob je vhodný zejména pro rozprašování kapaliny do fluidního lůžka z pevných částeček. V tomto případě je podle provozních podmínek používáno takového množství plynu, že výtoková rychlost plynu je v rozmezí 20 až 120 m . s^_1, v zájmu zabránění rozmělněných částeček je zvláště výhodná výtoková rychlost plynu v rozmezí 40 až 100 m . s^_1.

Způsob tohoto druhu má význam například pro rozprašování paliv nebo odpadních vod do spalovacích pecí s fluidním lůžkem nebo pro hydrogenaci nebo zplynování ropy. Způsob je vhodný zejména pro rozprašování roztavené močoviny do fluidního lůžka z inertního nebo katalyticky aktivního materiálu, jak je obvyklé při výrobě melaminu nebo kyseliny kyanourové. V tomto případě se jako rozprašovacího plynu používá amoniaku nebo směsi amoniaku s. kysličníkem uhličitým. Teplota močoviny je nejméně 133 °C, ve většině případů je teplota močoviny v rozmezí 135 až 150 °C.

Teplota plynu není kritická, obvykle se používá plynu o teplotě v rozmezí 20 až 400 stupňů Celsia.

Rychlost, kterou kapalina opouští trubici pro plyn a setkává se s rozprašovacím plynem, se může volit v širlokém rozmezí. Vhodná rychlost v rozmezí je 10 až 200 cm . s^-’, zejména*vhodná je rychlost v rozmezí 50 až 150 cm . s^_1.

Množství použitého plynu se volí tak, že váhový poměr mezi plynem dodávaným za jednotku času a kapalinou je v rozmezí 0,1 až 1,0, zvláště výhodný je poměr mezi 0,2 až 0,5.

Lze používat většího množství plynu, je to však zbytečné. Rychlost, kterou plyn opouští otvor rozprašovače, se v závislosti na provozních podmínkách může volit v širokém rozmezí. Použitelné rychlosti jsou v rozmezí 20 až 120 m . s^_1, výhodné je používat rychlosti plynu v rozmezí 40 až 100 m . s^_1, zvláště výhodné je používat rychlosti plynu v rozmezí 60 až 90 m . s'¹. Jestliže je do fluidního lůžka z částeček rozprašována močovina, musí být rychlost plynu, aby se zamezilo rozmělnění částeček nižší než 120 m . s^_1, s výhodou nižší než 100 m . s^_1.

Zařízení podle vynálezu je vhodné zejména pro přípravu melaminu, kde je močovina pomocí dvoufázového rozprašovače rozprašována do fluidního lůžka z katalyticky aktivního nebo neaktivního materiálu v reaktoru, ve kterém je udržován tlak v rozmezí 10 až 245 MPa a teplota v rozmezí 300 až 500 °C. Reaktor obsahuje jedno nebo více fluidních lůžek, z nichž alespoň jedno je tvořeno katalyticky aktivním materiálem.

Syntéza melaminu a močoviny touto cestou je sama o sobě známa.

Vynález bude vysvětlen pomocí následujících příkladů. Protože není dobře možné sledovat činnost rozprašovače v provozních podmínkách, kdy je pomocí amoniaku, jako rozprašovacího plynu, rozprašována močovina, jako v melaminovém reaktoru, byla v několika pokusech s různými rozprašovači pomocí vzduchu jako rozprašovacího plynu rozprašována voda. Toto umožňuje vizuální sledování a poskytuje obecné údaje o účinnosti rozprašovače. Bylo zjištěno, že rozprašovače pracují za těchto podmínek nedosta tečně, nejsou vhodné pro rozprašování močoviny.

Příklad 1

Pomocí vzduchu jako rozprašovacího plynu byla rozprašovačem podle obr. 1 rozprašována voda. Přechod 9 do výtokového kanálu 11 rozprašovače však nebyl zaoblen. Průměr výtokového otvoru rozprašovače byl 38 mm, průměr výtokového· otvoru pro kapalinu byl 20 mm a úhly a a a byly rovny 8θ°. Množství rozprašované vody činilo 2 000 kg/hod. a výtokové rychlost vzduchu byla 116 m . s^_1. Při stejné hnací síle proudu plynu na kg kapaliny odpovídá tato rychlost vzduchu při rozprašování močoviny pomocí amoniaku rychlosti amoniaku 80 m . . s~1 Rozprašování vody bylo dostatečné, avšak na výstupu rozprašovače byl pozorován vír způsobující sání dovnitř. Kdyby byla močovina rozprašována do fluidního lůžka, tento rozprašovač by nasával částečky fluidizovaného materiálu, což by podstatně zvýšilo opotřebení výtokového kanálu rozprašovače erozí.

Příklad 2

Pomocí vzduchu jako rozprašovacího· plynu byla rozprašovačem podle obr. 1 rozprašována voda. Přechod 9 rovněž nebyl zaoblen, průměr výtokového -otvoru rozprašovače pro kapalinu byl 20 mm a úhly a a a' byly rovny 70°. Zatížení vodou bylo 2 000 kg za hodinu a výtokové rychlost vzduchu byla 116 m . s1. Rozprášení bylo velmi nedostatečné a ve výtokovém kanálu se tvořil vír způsobující nasávání dovnitř. Toto se při nižším zatížení kapalinou nezměnilo.

Příklad 3

Voda byla rozprašována vzduchem o· výtokové rychlosti 116 m.s1 pomocí rozprašovače popsaného' v příkladu 2, avšak průměr trubice pro kapalinu byl 27 mm. Při zatížení 1 000 kg vody za hodinu bylo· rozprášení přiměřeně dobré, avšak při zatížení 2 000 kg vody za hodinu bylo rozprášení nedostatečné. V -obou případech byl ve výtokovém kanálu pozorován vír způsobující nasávání dovnitř.

Příklad 4

Rozprašovačem podle obr. 1 bylo rozprašováno 2 -000 kg vody za hodinu pomocí vzduchu o výtokové rychlosti 116 m . s”! Průměr výtokového otvoru rozprašovače byl 38 mm, průměr · výtokového otvoru kapaliny byl 32 mm, úhly a a a‘ byly rovny 80°. Po loměr zaoblení přechodu 9 byl 19 mm a délka výtokového kanálu 11 od zaoblené části k výstupnímu otvoru 12 byla 26 mm. Za těchto podmínek bylo· roízprašování nedostatečné, avšak ve výstupním kanálu 11 nevznikala turbulence. Rozšíření výtokového· kanálu na 40 mm · a v další variantě na 60 mm nepřineslo zlepšení rozprašování. Dostatečného rozprašování nebylo· dosaženo do výtokových rychlostí vzduchu kolem 170 m . s1

Příklad 5

Rozprašovačem podle obr. 1 bylo rozprašováno· 2 000 kg vody za hodinu pomocí vzduchu o výtokové rychlosti 116 m . s~1. Rozměry rozprašovače byly tyto:

průměr výstupního otvoru rozprašovače 38mm průměr výstupního otvoru pro kapalinu 32mm délka výtokového kanálu 26mm poloměr zaoblení přechodu 9 9mm poloměr zaoblení okraje 5 0,7mm úhly a a a80° vzdálenost mezi stěnami sbíhajícího se kanálu 13 6,5 mm

Za těchto podmínek rozprašovač rozprašoval vynikajícím způsobem bez turbulence poblíž nebo ve výtokovém kanálu. Při zatížení kapalinou 3 000 kg za hodinu bylo rozprašování stále zcela dostatečné.

Příklad 6

Rozprašovač popsaný v příkladu 5 byl použit pro rozprašování roztavené močoviny o teplotě kolem 135 °C přímo do fluidního lůžka z katalyticky aktivního materiálu v melaminovém reaktoru s použitím amoniaku jako· rozprašovacího· plynu. Výstupní rychlost amoniaku byla v provozních podmínkách 80 m . s^_1, zatímco zatížení močovinou se pohybovalo v rozmezí mezi 1000 kilogramů a 3 600 kg močoviny za hodinu. Reaktor a rozprašovač byly prohlédnuty potom, kdy rozprašovač prakticky bez přestávky pracoval 4 měsíce, nejčastěji se zatížením 2 000 kg močoviny za hodinu. Na rozprašovači nebyly patrny známky eroze. Výslovné příznaky koroze, jako tvoření důlků, nebyly pozorovány ani v samotném reaktoru. Z uvedeného lze usuzovat, že rozprašovač po celou tuto dobu pracoval správně. Kdyby rozprašování bylo nedostatečné, kapky močoviny by při použití takového^ · rozprašovače narážely na stěnu reaktoru a tepelný výměník, takže by se brzy projevily výrazné příznaky koroze.

Claims (7)

1. ' Zařízení pro rozprašování kapalin pomocí plynu nebo směsi plynů, sestávající z trubice pro přívod kapaliny, umístěné souose v trubici . pro přívod rozprašovacího plynu tak, že trubice pro plyn přesahuje výtokový otvor trubice pro kapalinu, vyznačené tím, že otvor v trubici (6) pro plyn je v části poblíž jejího výstupního konce zúžen, takže v této horní části tvoří kuželovitou část (8), jejíž stěna, svírá s · osou rozprašovače úhel (a) 70 až 90° a přechází konvexně zakřiveným přechodem (9) v krátký výtokový kanál (11) končící výtokovým otvorem (12) rozprašovače, přičemž čelní strana (4) trubice (1) pro kapalinu je zkosena pod úhlem (a‘) 70 až 90° k ose rozprašovače, takže kuželovitá část (8) trubice (6) pro. plyn a čelní strana (4) trubice (1) pro kapalinu vymezují prstencovitý kanál (13) sbíhající se ve směru proudění k ose rozprašovače, přičemž prstencovitý kanál (13) má vrcholový úhel nebo střední vrcholový úhel 140 až 180° a přechod (9) trubice (6) pro plyn je zaoblen s poloměrem rovným 0,1- až 0,4násobku průměru výtokového. οίνο™ (12) rozprašovače, který je 1,0- až 1,6násobkem průměru výtokového · otvoru (3) trubice (1) pro kapalinu, přičemž průchozí průřez výtokového otvoru (12) rozprašovače je roven nejmenšímu průchozímu · průřezu prstencovitého kanálu (13) nebo je menší.

2. Zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že rozdíl velikosti úhlů (a, a ) je nejvýše .5°.

3. · Zařízení podle bodu 2, vyznačené tím, že úhly (a a a ) jsou shodné a že prstencovitý kanál (13) má rovnoběžné stěny.

4. Zařízení podle bodů 1 až 3, vyznačené tím, že průměr výtokového otvoru (12) rozprašovače je 1,1- až l,3násobkem průměru výtokového otvoru (3) kapaliny.

5. Zařízení podle bodů 1 až 4, vyznačené tím, že .. poloměr zakřivení přechodu (9) trubice (6) pro plyn je 0,2- až 0,3,násobkem průměru výtokového otvoru (12) rozprašovače.

6. Zařízení podle bodů 1 až 5, vyznačené tím, že vnější .okraj (5j čelní stěny (4) trubice (1) pro. kapalinu je . zaoblen.

7. Zařízení podle bodů 1 až 6, vyznačené tím, že průřez výtokového otvoru (12) . rozprašovače je menší než nejmenší . průchozí průřez prstencovitého kanálu (13).