CS241128B2 - Fodder premixture production for animals in form of particles - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu výroby krmivové předsměsi pro zvířata ve formě částeček, která jako aktivní složku obsahuje fermentační produkt, který je chemicky stabilní a biologicky použitelný v přítomnosti nebobtnající absorpční hlinky, v podstatě veškerou biomasu a lipidy z fermentačního média, které vyrobilo fermentační produkt, a jako v podstatě jediný nosič množství nebobtnající absorpční hlinky, které je alespoň takové, jaké je nutné pro dosažení vhodných manipulačních vlastností směsi.

Produkt podle vynálezu je obzvláště výhodný, protože je volně tekoucí a tvoří předsměs prostou prachu. Současná ochrana životního prostředí a bezpečnostní požadavky vyžadují kontrolu prašnosti u biologicky aktivních produktů, jako jsou krmné předsměsi pro zvířata.

Dále se velikost částeček krmivové předsměsi připravené podle vynálezu snadno kontroluje v libovolném požadovaném rozmezí, což umožňuje, aby se předsměs mohla snadno mísit s libovolným druhem krmivá pro zvířata.

Tak vzniklé krmivo pro zvířata je zcela homogenní vzhledem ke koncentraci produktu pro zlepšení zdravotního stavu živočichů. Odborníkům je známo, že ztráty a neúčinnost vznikají, jestliže předsměs obsahuje buň značně hrubé nebo značně jemné částečky, neboť hrubé částečky mají snahu zůstávat na vrchu živočišného krmivá a jemné částečky se mohou jak ztratit při prášení tak i usazení živočišného krmivá.

Krmivové předsměsi ve formě částeček se s výhodou používají v drůbežářství jako snadno skladovatelná a transportovatelná forma živočišných produktů pro zlepšení zdravotního stavu živočichů, které se aplikují tím, že se smísí s krmivém pro živočichy.

Tyto produkty pro zlepšení zdravotního stavu Živočichů se často nazývají krmivové přísady a zahrnují, jestliže se uvedou pouze některé, bakterocidní látky, antikokcidiální látky, látky zlepšující využití potravy, anthelmintické látky apod.

Předsměsi zahrnují celou biomasu a obecně se velmi obtížně zpracovávají, neboť .zbylé lipidy způsobují, že produkty jsou lepkavé, resistentní k pohybu a obtížně se suší. Kromě toho fermentační produkty ze skupiny ionophorů, jako je monensin a narasin, mají zejména obtížné fyzikální vlastnosti v tom, že jsou pryskyřičnaté nebo lepivé.

Použití hlinky podle vynálezu úplně znázorňuje tyto zpracovatelské ' problémy, získají se předsměsi biomasy, které jsou volně pohyblivé a nedochází k ucpávání zařízení.

Až dosud bylo sušení předsměsi biomasy obtížné, neboť přitom v sušičkách docházelo k problémům při přenosu hmoty tvorbou tvrdnoucích povlaků hrud'a částeček. Při provádění podle dosavadního stavu techniky lipidy a účinné látky migrovaly k vnějšímu povrchu částeček a zalepovaly povrch a bránily dalšímu sušení. Použití hlinky podle vynálezu úplně · brání tvrdnutí povrchu a umožňuje rychlé a ekonomické sušení.

Fermentační produkty jako krmivové předsměsi se dosud připravovaly různými technikami. V mnoha případech se fermentační produkty izolují a čistí, aby se získaly’čisté sloučeniny a · těmi se pak impregnují nosiče ve formě částeček, jako je sojová mouka, rozemleté kukuřičné klasy, mouka z vojtěšky apod.

V jiných případech se celkové fermentační médium suší za vzniku pevné hmoty, například sušením v bubnu, získaná hmota se pak smísí s částečkovým nosičem, lisuje se a pak upraví na částečky požado. té velikosti.

Použití hlinek v krmivěch pro živočichy je v zemědělství známé, viz například v článku Collingse aj. J. Animal Sci' 50, 272 až 277 /1980/ a v tam uvedených citacích.

Nyní byla nalezena krmivová předsměs pro zvířata ve formě částeček, která se vyznačuje tím, že jako aktivní složku obsahuje fermentační . produkt, který je chemicky stabilní a biologicky použitelný v přítomnosti nebobtnající absorpční hlinky, v podstatě veškerou biomasu a lipidy z fermentačního. média, které vyrobilo fermentační produkt, a jako v podstatě jediný nosič množství nebobtnající absorpční hlinky, které je alespoň takové, jaké je nutné pro dosažení vhodných manipulačních vlastností směsi.

Předmětem vynálezu je způsob výroby předsměsi pro zvířata, ve formě částeček, popsané výše, který se vyznačuje tím, že se k fermentačnímu médiu, které produkuje fermentační produkt, nebo k zahuštěnému fermentačnímu médiu přidá v podstatě jako jediný nosič množství nebobtnající absorpční hlinky, které je alespoň takové, jako je nutno pro dosažení vhodných manipulačních vlastností směsi, účelně alespoň 25 %, vztaženo na množství pevných látek ve fermentačním médiu, a získaná směs se zpracuje tak, že se získá požadovaná velikost částeček.

Ve vynálezu se veškeré velikosti částeček měří a popisují podle USA standardů.

Charakteristiky velikosti částeček v jednotkách mesh použitých v předloženém vynálezu zahrnují:

mesh ' velikost- otvorů 'ok v mm

8	2,38
20	0,84
30	0,59
80	0,177
150	0,099

Jak již bylo uvedeno výše, jednou z více důležitých vlastností vynálezu je schopnost připravit předsměsi krmiv, které jsou v podstatě prosté prachu. Vlastnosti hlinky použité jako ředidlo umožňují kontrolu velikosti částeček předsměsi krmivá v přiměřeně vhodném rozmezí.

Obecně nej širší rozmezí je používané v rozsahu mezi USA 150 mesh a 8 mesh. Podstatná část částeček menší než 150 mesh způsobuje, že předsměs krmivá značně práší, samozřejmě malá část v rozmezí ne více než 3 až 4 % částeček velikosti 150 mesh není zvláště škodlivá.

Je také pozoruhodné, že předsměsi krmiv připravené postupem podle vynálezu jsou zcela houževnaté a částečky se při transportu a míchání neodírají a nevzniká tak z větších částeček prach.

Rozmezí velikosti částeček, ve kterých se předsměs připravuje, závisí zcela na výběru výrobce, je však možno uvést některé návody*. Obecně je výhodné použití zcela malých částic pro drůbež, která konsumuje pouze malá množství fermentačního produktu za den a velkých částic pro větší zvířata, jako jsou vepři a dobytek.

Tak velikost částic od 20 do 80 mesh je vhodná pro větší zvířata a jemné částečky v rozmezí od 80 do 150 mesh je použitelná pro drůbež a tedy pro velmi malá zvířata, jako jsou králíci. Velikost částic také částečně závisí na požadované koncentraci fermentačního produktu v krmivu, které se má z předsměsi připravit.

Jestliže koncentrace je velmi malá, pak fermentační produkt se snadněji homogenně smísí s krmivém, jestliže předsměs pro krmivo má malou velikost částeček.

Dále jestliže je známa přibližná velikost částeček krmivá, pak krmivová předsměs pro zvířata se může připravit v přibližně stejných velikostech a získá se tak homogennější konečná krmivová směs.

Hlavní problémy při přípravě krmivových předsměsí pro zvířata obsahujících biomasu a lipidy vznikají tehdy, jestliže fermentační produkt má nízkou teplotu tání nebo jestliže fermentační produkt se snadno rozpouští v lipidické frakci nebo tvoří s ním eutektickou směs s nízkou teplotou tání.

Kterákoli z těchto podmínek způsobuje vážné problémy při sušení předsměsi, protože se tato stává lepivou a ulpívá na sušicích a manipulačních zařízeních. Jednou z hlavních výhod postupu podle vynálezu je snadná zpracovatelnost fermentačních produktů s nízkou teplotou tání nebo tvořících eutektické směsi, jakož i zpracovatelnost látek tvořených ve fermentačním médiu a obsahujících velká množství lipidů.

I za těchto podmínek vznikají pevné formy volně plynoucích předsměsi.

Vynález je aplikovatelný na krmivové předsměsi jakéhokoli fermentačního produktu, který je chemicky stabilní a biologicky použitelný v přítomnosti nebobtnajících absorpčních hlinek. Výhodná skupina fermentačních produktů zahrnuje ty, které se připravují ve fermentačních médiích obsahujících relativně vysoké koncentrace lipidů, jako 10 miligramů na mililitr nebo výše. .

Postup podle vynálezu je zejména a neočekávaně účinný při přípravě krmivových předsměsi obsahujících tyto fermentační produkty.

Nejvýhodnější fermentační produkty pro použití podle vynálezu jsou monensin, dobře známý veterinární produkt a narasin, USA patent č. 4 038 384. Ostatní výhodné fermentační produkty použitelné podle vynálezu zahrnují hygromycin, dobře známé nathelmintické činidlo, actaplanin, USA patent č. 2 952 095, salinomycin, jehož použití jako urychlovače růstu je popsáno v USA. patentu č. 4 085 224 a lasalocid, jehož použití pro zlepšení využitelnosti krmivá je popsáno v USA patentu č. 3 839 557.

Dalšími výhodnými fermentačními produkty jsou avoparcin, také nazývaný AV 290, antibiotikum popsané v USA patentu č. 3 338 786, růst podporující antibiotikum thiopeptin popsané v USA patentu č. 3 761 5 87, flavomycin, antibiotikum' také nazývané moenomycin, popsané v USA patentu č. 3 992 263, virginiamycin, obchodní název Staphylomycin, popsaný v USA patentu č. 3 325 359, Microbiol. Rev. 43, 145 až 198 a De Somer aj. Anti. and Chemother. ' £, 632 /1955/, avilamycin popsaný v USA patentu č. 3 131 126 a becitracin, antibiotikum známé již dlouhou dobu.

Jediný fermentační produkt, který není vhodný pro použití při postupu podle vynálezu, je tylosin, který se nevhodně váže na hlinku.

Předsměsi podle vynálezu náležejí k typu, který zahrnuje lipidy a biomasu ve fermentačním médiu, produkujícím fermentační produkt, jako aktivní složku. Tyto předsměsi se používají čím dále tím více, neboň se tak obejde nákladná izolace a čištění fermentačního produktu. .

Je však samozřejmě možné, že určitý používaný postup v některém případě vylučuje nějakou relativně minoritní část biomasy nebo lipidů z produktu. Předsměs může obsahovat v podstatě veškeré pevné látky z fermentačního média a může se připravovat v podstatě pouze’odstraněním vody z média nebo se může připravovat oddělením části podílů média rozpustných ve vodě před započetím přípravy předsměsi.

Metody, kterir\ se sklízí fermentační produkt, biomasa a lipidy, tvořící směs ve fermentačním médiu, závisí na způsobu jakým se fermentační produkt připravuje. Jestliže značná část fermentačního produktu je ve vodné části média, přichází v úvahu méně alternativ než jestliže je fermentační produkt vázán na , buňky.

Jednou z metod, která se může vždy aplikovat, je smíšení hlinky a celým fermentačním médiem a sušení směsi.

Jak bude uvedeno níže, může tento způsob působit obtíže spočívající v tom, že je zapotřebí velké množství hlinky, aby se absorbovalo veškeré médium. Přitom se nemusí dosáhnout požadovaný účinek produktu, pokud se neprovede vícenásobná recyklace.

Obecně je výhodné zahustit nějakým způsobem fermentační médium před tím, než se přidává hlinka.

Jestliže je podstatné množství fermentačního produktu rozpustné ve vodné části fermentačního média, musí se médium zahustit tak, že se odstraní voda a zbyde produkt. Toto zahuštění se provádí destilací nebo odpařováním. Tyto metody jsou obecné a mohou se provádět ve ve vakuu, jestliže fermentační produkt je nestálý, při teplotě varu média za atmosférického tlaku.

V uvedeném případě se doporučuje použít azeotropickou destilací, a o tak, že se к médiu přidává rozpouštědlo, tvořící azeotropní směs, jako je benzen, toluen, 2 ethylhexanol, pentanol apod.

Jestliže fermentační produkt je nerozpustný v médiu nebo je obsažen v buňkách nebo pevně vázán na buňky fermentačního média, pak se médium může zahustit ekonomicky filtrací nebo centrifugací a odstraní se tak podstatná část vody spolu s pevnými látkami rozpustnými ve vodě, jako jsou zbylé živiny, sole a sacharidy.

Zbylá biomasa a lipidy obsahující samozřejmě přijatelné množství vody se může zpracovat postupem podle předloženého vynálezu a oddělená vodná fáze se může vylít nebo recyklovat.

Zejména výhodná metoda zahušťování fermentačního média, která brání vylévání jakéhokoli odpadu, je provádění koncentrace média filtrací nebo lépe centrifugací, načež se vodná fáze odpaří. Pevné podíly získané odpařením se smísí s pevnými podíly získanými centrifugací.

Spojené pevné podíly tvoří koncentrát fermentačního média, který se pak zpracuje postupem podle vynálezu a připraví se krmivová předsměs a jediným odpadem je čistá voda získaná kondenzací ve stupni odpařování.

Je třeba uvést, že zahušťování fermentačního média azeotropickou destilací tvoří dosti speciální situaci. Destilace se provádí přidáním rozpouštědla vytvářejícího azeotrop к fermentačnímu médiu a oddestilováváním azeotropickétsměsi tak dlouho, až se odstraní požadované množství vody.

Na konci destilace zbudou všechny netěkavé složky média v destilační aparatuře, a to rozpuštěné nebo suspendované ve směsi vody a rozpouštědla. Zbytek je koncentrované fermentační médium a zpracuje se postupem podle vynálezu stejně jako jakýkoli jiný koncentrát média s tou výjimkou, že kapalina, která se má odpařovat, je částečně rozpouštědlem. Hlinka absorbuje rozpouštědlo stejně dobře jako absorbuje vodu.

Nosič používaný při postupu podle vynálezu je nebobtnající absorpční hlinka. Hlinky, které bobtnají patrným způsobem ve vodě, nejsou vhodné, neboť mají tendenci zachycovat fermentační produkty v nabobtnalém stavu a tyto pak jsou do značné míry biologicky nevhodné.

Bentonity ze západních států USA jsou typickými příklady hlinek bobtnajících ve vodě. Na druhé straně hlinka musí být schopna absorpce značného množství oleje, mazlavých materiálů, aby se tak dosáhla požadovaná manipulační kvalita produktu.

Vhodné hlinky jsou schopné absorbovat alespoň stejnou hmotnost vody nebo oleje, jako je jejich vlastní hmotnost.

Bylo nalezeno, že nejvýhodnější hlinkou pro použití při postupu podle vynálezu je mont241128 morillonit získaný z dolů a jihovýchodních států USA, zejména z Georgie a Mississippi. Tyto hlinky se obecně nazývají vápenato-hořečnaté montmorillonity. Je třeba uvést, že tyto hlinky jsou fyzikálně a chemicky zcela odlišné od bentonitů sodných ze západních států USA, které se nesmí používat při postupu podle vynálezu.

Rovněž tak je možno použít řadu jiných nebobtnajících absorpčních hlinek. Attapulgitové hlinky dolované v jihovýchodních státech USA jsou také výhodnými nosiči.. Dále výhodné hlinky zahrnují talky a vermikulity, jiný typ montmorillonitu.

Je třeba uvést, že nejlepší výběr nosiče pro uvedenou aplikaci tohoto postupu závisí z části na charakteristikách média, ve kterém se fermentační produkt vyrábí, a na požadovaném účinku připravované předsměsi.

Jak bude blíže vysvětleno dále, množství hlinky, které se může použít, závisí na účinnosti média a produktu a tak, jestliže médium je realtivně slabé a má se připravit koncentrovaná předsměs, může se přidat pouze malé množství hlinky a musí se proto použít obzvláště absorpční nosič.

V předsměsi produktu se jako v podstatě jediný nosič používá nebobtnající absorpční hlinka. Samozřejmě se mohou přidávat malá množství jiných látek, jako jsou vločkovací činidla, látky upravující pH, látky zlepšující stabilitu fermentačního produktu apod.

Může být také nalezeno, že v individuálních případech mohou být nutné přídavky v rozsahu několika procent hmotnostních činidla upravujícího fyzikální vlastnosti produktu. Takováto činidla mohou zahrnout například koloidní činidla, jako je želatina, karboxymethylcelulosa apod., aby se získala další tuhost produktu nebo konzervační činidla, aby se zlepšila stabilita při skladování.

Rozumí se, že minoritní množství těchto činidel neovlivňuje fakt, že nebobtnající absorpční hlinka je v podstatě jediným nosičem.

Minimální množství nebobtnající absorpční hlinky, které se má přidat k biomase a lipidům, je množství nutné pro přípravu tvrdého suchého volně sypkého produktu. Minimální množství závisí na lipidu a na koncentracích příslušného fermentačního média. Přesné minimální množství se snadno stanovuje pro každý fermentační produkt několika jednoduchými pokusy za použití různých množství hlinky a minimální množství dále závisí samozřejmě na typu použité hlinky.

Obecně však je možno říci, že minimální množství hlinky je asi 25 % množství pevných fermentačních podílů a výhodné rozmezí je od 25 % do 150 % množství fermentačních pevných podílů.

V popisu použitý výraz fermentační pevné látky znamená suchou látku obsaženou ve fermentačním médiu nebo koncentrovaném fermentačním médiu, ze kterých se připravuje krmivová předsměs pro zvířata. Sestává z biomasy, lipidů a samotného fermentačního produktu.

Jestliže se celkové fermentační médium vysuší, obsahují fermentační pevné látky také ve vodě rozpustné sole, cukry apod., jestliže se používá koncentrované fermentační médium, může se část těchto ve vodě rozpustných složek odstranit s vodou.

Dále uvedená tabulka objasňuje různé podmínky fermentačního média a hlinky a ukazuje rozmezí účinnosti vzniklých krmivových předsměsi. Každý řádek tabulky je vztažen na 1 000 litrů, hypotetického fermentačního média nebo koncentrovaného fermentačního média nebo koncentrovaného fermentačního média.

Obsah fermentačních pevných podílů je uveden v prvém sloupci, účinek - obsah fermentačního produktu - je uveden v druhém sloupci. Třetí sloupec ukazuje množství hlinky v kilogramech,* které se má použít pro přípravu předsměsi 2 látek popsaných ve dvou prvých sloupcích. Poslední dva sloupce tabulky ukazují celkovou hmotnost získané předsměsi a procento fermentačního produktu v tomto množství předsměsi.

Tak prvý řádek tabulky popisuje fermentační médium nebo koncentrované fermentační médium, které dodává 75 kg fermentačních pevných látek z 1 000 litrů. Přidáním 50 kg hlinky se získá 125 kg krmivové předsměsi pro zvířata obsahující 10 kg fermentačního produktu nebo 8 % aktivní složky předsměsi.

T a b	u 1 к a	I
	Pevné		Účinek	Hlinka		Předsměs
	podíly mg/ml		mg/ml	kg	kg	% aktivity
1	75		10	50	125	8
2	100		35	25	125	28
3	125		25	35	160	15,6
4	140		60	193	333	18
5	210		40	210	420	9,5
6	400		100	150	550	18,2
7	850		140	100	950	14,7

Odborník zjistí, že v některých případech je možné připravit postupem podle vynálezu zcela koncentrované předsměsi, jako je 28 % předsměs uvedená v tabulce. Je zcela možné, že tyto koncentrované předsměsi se mohou dále pro prodej a použití ředit inertním ředidlem, jako jsou práškované rýžové slupky, granulovaná hlinka, sojová mouka apod.

Rozumí se, že toto další zředění předsměsi připravené podle vynálezu nemá vztahy na podmínku nebobtnající absorpční hlinky jako jediného nosiče, neboť takového ředění inertním ředidlem probíhá po výrobě použitelné předsměsi postupem podle vynálezu.

Odborníkům je jasné, že fermentační pevné látky uvedené v tabulce výše, jsou provázeny značným množstvím vody a že množství vody může být tak velké, že směs připravená jednodušé přidáním uvedeného množství hlinky к fermentačnímu médie bude kapalná.

Sušení a příprava granulovaného produktu z takovéto kapaliny by bylo obtížné. Tak, aby se postup udržoval v pevné fázi, provádí se recyklisace suché předsměsi zpět do postupu. Zpracování a výpočty jsou odborníkům známé, ale jsou uvedeny některé příklady.

Například, jestliže fermentační médium popsané v třetí řádce tabulky I se smísí s 35 kg hlinky uvedené v této řádce, byla by vzniklá směs kapalná, neboť by obsahovala 1 000 litrů fermentačního média a pouze 35 kg hlinky.

Bylo nalezeno, že typické směsi fermentačních pevných látek s hlinkami použitelnými podle vynálezu se mohou zpracovávat jako pevné, jestliže obsah vody je asi do 60 % hmotnostních. Tak 160 kg celkových pevných·látek, které se mají získat podle řádky 3 tabulky I, se může zpracovat, smísit s až 240 kg vody /nebo rozpouštědla v případě azeotropicky zahušťovaného média/.

Tak přibližně 875 kg vody v každých 1 000 litrech fermentačního média vyžaduje pro absorpci 583 kg suchých pevných látek. Jinými slovy například pro 160 kg suchého produktu vyjmutého z postupu se musí 583 kg suchého produktu vrátit do původní směsi, aby absolvoval vodu z přidávaného fermentačního média. Recyklační poměr je tak 3,64.

Jiný výpočet vzorku, vztaženo na řádek pět tabulky I, se provádí následujícím způsobem. Výchozích 1 000 litrů fermentačního média obsahuje asi 790 kg vody a 420 kg suché předsměsi získané z 1 000 litrů fermentačního média, bude schopno zadržovat 630 kg vody v absorbované formě.

Nutný recyklační poměr je proto 1,25 a bude nutno recyklovat 525 kg suchého produktu zpět do postupu na každých 420 kg vyjmutého produktu.

Nakonec předsměs podle vynálezu se zpracuje tak, aby se získaly požadované velikosti částic sušením a sítováním.

Nejvýhodnější postup sestává z odlupování vlhkého těsta sestávajícího z fermentačního média nebo koncentrovaného fermentačního média smíšeního s hlinkou, aby se umožnilo účinné sušení. Například těsto se může protlačovat perforovanou deskou nebo síty s velikostí otvorů několika mm nebo drcením.

Vhodné je jakékoli sušicí zařízení, výhodné sušičky jsou ty, které používají proud horkého vzduchu jako fluidní suché lože, vibrační sušičky, šípové zásobníkové sušičky apod. Sušený produkt se pak granuluje způsobem podle výhodného postupu na běžném granulačním mlýnu typu, který umožňuje protlačovat materiál otvory v prstencových formách.

Velikost otvorů se vybírá tak, aby se získaly kompaktní granulky, je vhodné používat granulační formy s otvory o průměru asi 5 mm.

Granulovaný produkt se pak rozemele v mlecím zařízení na menší částečky, jako například v rotačním mlýnu nebo čepovém mlýnu, načež se proúede sítování, odsávání nebo třídění vzduchem a získá se požadovaná velikost částic.

Částečky, které jsou větší než požadované rozmezí produktu se vrací do mlecího zařízení a příliš jemné částečky se vrací do prvního mixeru jako část recyklačního proudu, který se mísí s vlhkými fermentačními pevnými látkami nebo se vrací do granulačního mlýnu.

Jedna z hlavních výhod postupu podle vynálezu je snadnost, s jakou se směs biomasy a hlinky granuluje. Dosud známé předsměsi biomasy, zejména ty, které obsahují vysoký obsah lipidů, se velmi obtížně granuluje a sítují a představují vždy extrémní houževnaté manipulační problémy.

Je možno zdůraznit, že krmivová předsměs připravená tímto způsobem je v podstatě prostá prachu.

Bylo nalezeno, že použití granulačního postupu popsaného výše za vzniku kompaktního a tvrdého produktu je výhodné a zahrnutí granulačního stupně v postupu je velmi výhodné. Jiné metody granulace se však také mohou použít při postupu podle vynálezu.

Například směs sestávající z fermentačního média a hlinky se může protlačit ve vlhkém stavu přes síta, vysušit a sítovat pak na částečky požadovaného rozmezí. V jiném alternativním postupu se vlhká směs může lisovat párem válců a lisovaná směs se pak vysuší, rozemele na jemné částečky postupem popsaným výše a pak rozdělí na částečky požadované velikosti. Dále se vlhká směs může protlačovat, sušit, rozemlít a sítovat bez použití granulačního stupně.

Požadovaná velikost částeček se může získat řadou alternativních metod, přesný použitý postup není zvláště důležitý pro úspěšné provedení postupu podle vynálezu. . Jak bylo vysvětleno výše, nejvýznamnější výhodou vynálezu je schopnost připravit krmivové předsměsi ekonomicky a pohodlně.

To zahrnuje v podstatě zpracování veškeré biomasy vzniklé fermentací, přičemž se obejde izolace fermentačního produktu a jetšě se získá pohodlným zpracováním předsměs v pevné formě a obejdou se obtíže při zpracování a manipulaci, které jsou běžné při přípravě krmivových předsměsí obsahujících biomasu.

Následující příklady přípravy krmivových předsměsí z fermentačního média a koncentrovaných fermentačních médií umožňují odborníkům plně pochopit metodu přípravy podle vynálezu a její přednosti.

Příklad 1

Předsměs narasinu z média destilovaného azeotropicky

Předsměs obsahující 10 % hmot, narasinu se připraví z celkového fermentačního média obsahujícího 17 mg/ml narasinu, 78 mg/ml celkových pevných látek a 10,2 mg/ml lipidů. 18.3 litrů celkového média se zahustí azeotropicky destilací s amylalkoholem a získá se asi

530 g koncentrovaného fermentačního média obsahujícího 5 až 8 % vody.

Koncentrované fermentační médium se smísí v lopatkovém mixeru s 925 g vápenato-hořečnatého montmorillonltu z ložisek v Georgii. Smíšený produkt se suší v horkém vzduchu a získá se

133,5 g předsměs! obsahující podle chemické analýzy 100 mg/g narasinu. Předsměs se nedokončí v granulačním stupni, neboř velikost násady byla příliš malá.

Příklad 2

Předsměs hygromycinu z celkového média.

Připraví se násada celkového média obsahující 5,8 mg/ml hygromycinu a 98 mg/ml celkových pevných látek a přidáním 99 g vápenato-hořečnatého montmorillonitu z Georgie se připraví krmivová předsměs. Směs se připravuje přidáváním média k hlince v několika dávkách po 600 ml, přičemž po každém přidání se provede sušení.

Před sušením směs media a. -hlinky obsahuje 45 % vody. Přidávání se provádí v malém lopatkovém mixeru a simuluje se postup, v němž recyklační poměr je 7. Produkt se po konečném sušení nedokončil granulací, neboř pro tak malou násadu nebylo dostupné vhodné zařízení. Vysušená směs po konečné aplikaci obsahuje 1,91 % hmotnostních hygromycinu a 2 % vody.

Příklad 3

Předsměs actaplaninu z celkového média.

Celkové fermentační médium obsahující 4,6 mg/ml actaplaninu a 67,9 mg/ml celkových pevných látek se převede na krmivovou předsměs přidáním vápenato-hořečnatého montmorillonitu z Georgie. Předsměs se připravuje v lopatkovém mixeru obecným postupem popsaným v příkladu 2 přidáváním i 10 postupných dávek po 500 ml celkového média k'429 g hlinky, přičemž mezi každým přidáním se směs suší. Po konečném přidání a vysušení negranulovaná předsměs obsahuje 2.3 % hmotnostních actaplaninu a asi 2 % vody.

Příklad 4'

Předsměs monensinu z celkového média.

Celkové fermentační médium obsahující 41,9 mg/ml monensinu a 127 mg/ml celkových pevných látek se převede na krmivovou předsměs přidáním vápenato-hořečnatého montmorillonitu z Georgie.

Dávka 1 400 g hlinky se použije pro vysušení a absorbování 15 litrů fermentačního média tak, že se kapalina s hlinkou smísí v malém lopatkovém mixeru.

К hlince se pak přidá médium ve třech dávkách po 4,4 a 7 litrech, přičemž obsah vody v těchto třech aplikacích je 60,7 %, 53,6 % a 53,9 % hmotnostních. Směs se po každé aplikaci fermentačního média vysuší a vysušený produkt po poslední aplikaci obsahuje 17,3 % monensinu a 5,7 % vody.

Příklad 5

Předsměs narasinu z koncentrovaného fermentačního média.

000 litrů fermentačního média obsahujícího 12,44 mg/ml narasinu a 93,0 % hmotnostních vody se vyvločkuje přidáním dostatečného množství hydroxidu vápenatého, aby se pH zvýšilo na asi 11 až 12, načež se ihned provede neutralizace kyselinou sírovou na pH 7,5 až 8. Médium se steriluje přidáním 20 litrů roztoku formaldehydu, zahřeje se na 45 °C a pak se zahustí centrifugací na kontinuální odstředivce.

Pevné podíly z centrifugace, 755,7 kg koncentrovaného fermentačního média, obsahují 55,8 mg/g narasinu a 77,4 % vody.

Koncentrované fermentační médium se smísí v lopatkové míchačce s vápenato-hořečnatým montmorillonitem z Georgie a s recyklovanou předsměsí z předcházejících obdobných násad, a to v poměrech 29 kg koncentrovaného fermentačního média, 26,8 kg suché recyklované předsměsi narasinu a 4,3 kg montmorillonitu.

Připraví se 26 takových směsí a průměrný obsah ve směsi je 97,7 mg/g a průměrný obsah vody je 28,6 %.

Získané směsi se protlačují síty s velikostí otvorů 2_r5 mm, načež se získaný produkt vysuší v sušičce s vibračním ložem. Sušička -je seřízena tak, aby produkt opouštěl sušičku při teplotě 90 až 95 °C.

Vysušený produkt se ochladí vzduchem na teplotu asi 45 °C. Získá se tak 614,1 kg produktu obsahujícího 162,7 mg narasinu na gram produktu.

část výše vysušeného produktu se spojí s dávkami z jiných obdobných šarží a granuluje se v granulačním mlýnu s lisovací matricí 25 mm silnou, perforovanou 5 mm otvory. Granulovaný produkt se ochladí a rozemele na otočném mlýnu na částečky 0,75 mm, načež se rozemletý produkt sítuje na rotačních sítech.

částečky zbylé na sítech 30 mesh se vrátí do rotačního mlýna a částečky procházející síty 80 mesh se odvádějí a používají pro recyklaci v budoucích šaržích. Veškerý materiál mezi 30 a 80 mesh se v aspiračním zařízení zbaví prachu.

Získaný produkt se podrobí sítovací analyse na US standardních sítech a bylo nalezeno, že nejsou přítomny žádné částečky 30 mesh, 94,7 % je mezi 30 a 80 mesh, 5,1 % částeček je mezi 8o a 150 mesh a 0,2 % částeček je menších než 150 mesh.

Příklade

Analýza pracka.

Vzorek předsměsi narasinu připravený podle'-postupu příkladu 5 se analyzuje na obsah prachu na zařízení, které počítá částečky určité velikosti technikou rozptylu světla. Částečky menší než 20 mikronů jsou obsaženy ve vzorku v množství 0,0050 %.

Claims (2)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Způsob výroby krmivové předsměsi pro zvířata, ve formě částic, obsahující jako aktivní složku fermentační produkt, který je chemicky stabilní a biologicky použitelný v přítomnosti nebotnající absorpční hlinky,.vyznačující se tím, že se k fermentačnímu médiu produkujícímu příslušný fermentační produkt, popřípadě zahuštěnému destilací, odpařováním, filtrací nebo odstředěním, přidá jako nosič nebotnající absorpční hlinka v množství alespoň 25 %, vztaženo na množství pevných látek ve fermentačním médiu, načež se směs zpracuje na požadovanou velikost částic granulací, sušením a drcením vzniklých granulí.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se jako nebotnající absorpční hlinka použije vápenato-hořečnatý montmorillonit, attapulgit, mastek nebo vermiculit.