CS239936B2

CS239936B2 - Agent for improving effectiveness of growing plants in vitro

Info

Publication number: CS239936B2
Application number: CS829321A
Authority: CS
Inventors: Tibor Farkas; Ferenc Foeglein; Ibolya Horvath; Janos Nagy; Laszloe Vigh; Annamaria Maszaros; Istvan Toeth
Original assignee: Eszakmagyar Vegyimuevek
Priority date: 1981-12-18
Filing date: 1982-12-17
Publication date: 1986-01-16
Also published as: JPS58165714A; AU555018B2; PH20018A; PL132926B1; US4554252A; DD208795A5; IL67506A; BR8207370A; CA1179858A; IL67506A0; DE3246864A1; FR2518531A1; BG37679A3; GB2112413A; SU1417787A3; PL239589A1; BE895365A; HU187396B; AU9170882A; NL8204874A

Description

Vvnniez se týká prostředku ke zlepšení účinnosti při rozmnožování kulturních rostlin in vitro na bázi sloučenin obecného vzorce I

kde R znamená mmthylový, chlormethylový, dichlormethnlový nebo trccboormethylový radikál, R; a R2 mohou být stejné nebo různé a znamennjí alkylový radikál s 1 až 6 atomy uldíku, alkenylový radikál se 2 až 5 atomy uhlíku, cykloalkylový radikál se 4 až 8 atomy uhLíku, fenylový radikál nebo benzylový radikál nebo i vodík s podmínkou, že R; a R2 nemůže znamenat současně vodík, a R, a R2 spolu tvoří hexane thylenovou skupinu, a R; může také znamenat skupinu “(CHg^ -NH-CO-R kde R má shora uvedený význam a n značí celé číslo 1 až 8, jestliže R2 je atom vodíku.

Vynález se týká prostředku ke zlepšení stupně účinnosti při rozmnožování kulturních rostlin in vitro.

Způsoby rozmnožování rostlin kultivací tkáně, prováděné za podmínek in vitro, se v posledních dvou desítiletích v praxi značně rozšířily. Ve Spojených státech amerických bylo zřízeno více než dvacet laboratorních velkoorovozů pro rozmnožování rostlin a v západní Evropě.existuje velký počet laboratoří, ve kterých se pěstuje měsíčně 100 až 20 000 rostlin mikrorozmnožováním no bázi kultivace tkáně.

S přihlédnutím к praxi soočívá způsob rozmnožování kultivací tkáně v tom, Že se z meristemového pletiva vrcholů výhonků nebo vrcholů kořenů mohou za sterilních podmínek rychlostí převyšující o více řádů rychlost obvyklé produkce rozmnožování v podstatě s menší potřebou plochy a posléze ekonomicky rozmnožiti rostliny prosté jakýchkoliv rostlinných- škůdců.

V Maáarsku se dnes rozšířil způsob rozmnožování rostlin kultivací tkáně ve velkoprovozech.

Ačkoliv rozmnožování kultivací tkáně je ekonomičtější než obvyklé způsoby rozmnožování, nebylo přece možné využít v něm skryté možnosti vzhledem к různým nedostatkům dosavadních způsobů.

Největší nedostatek způsobů, které byly až dosud známy,spočívá v tom,že zatím co se rostliny za podmínek in vitro rozmožují neomezeně, zašlo až dosud při přesazování do půdy vždy podle rostlinné xultury - 20 až 60 % rostlin, vypěstovaných za sterilních podmínek, které jsou nejvýhodnější než dřívější podmínky /Broome, Zimmermann; Hort. Science^ 13 . 151 - 153 (1978); Earle; Langhans; Hort. Science, £0, 608 - 610 (1975); Sutter, Langhans; J. Am. Soc. Hort. Science, 104. 494 - 496 (1979)/

Ačkoliv se badotelé zabývající se tímto tématem snažili zlepšit účinek rozmnožování zlepšením technických podmínek při pěstování in vivo (menší kolísání teploty, vysoká relativní vlhkost atd.), nevedla tato opatření к žádanému výsledku.

Cíl bádání, týkajícího se zkoumání způsobu rozanožování pomocí kultivace tkáně, spočíval v objasnění, co způsobuje špatnou přizpůsobivost rostlin rozmnožených in vitro a značné množství zajití přesazených rostlin.

Dalším cílem bádání bylo vypracovat způsob, pomocí něhož by bylo možné podstatně zlepšit účinnost rozmnožování a převážnou část rostlin rozmnožených za podmínek in vitro udržeti při Životě a rychlém rozvíjení i za podmínek in vivo.

Při těchto pokusech bylo studováno při pokusech ve skleníku i ve volné přírodě složení vosků a membránových lipidů většího počtu kulturních rostlin (karafiátů, gerber, révy, kapradí), jakož i procesy biosyntézy těchto buněčných složek. Jako výsledek těchto pokusů bylo zjištěno, že u rostlin, rozmnožovaných pomocí kultivace tkáně, bylo možno prokázat ve struktuře zmíněných buněčných složek znáčné změny.

Z tohoto vyplynulo, že dochází к inhibici syntézy vosků, povlékajících-povreh listů rostlin. Bylo zjištěno, že zatímco u rostlin, pěstovaných obvyklým způsobem, se v lipoidních složkách buněčné membrány syntetizují:.výše nenasycené vyšší alifatické karboxylové kyseliny, u rostlin, rozmnožovaných pomocí kultivace tkáně, byla syntéza výše nenasycených vyšších alifatických karboxylových kyselin inhibována. To vede к tomu, že buněčné membrány jsou křehké a nemohou přiměřeně plnit rozdílnou funkci membrán.

V řadě pokusů bylo zkoumáno složení složek vosku izotopovou technikou, e to jek u rostlin pěstovaných podle obvyklých způsobů, tak i u rostlin, pěstovaných způsobem rozmnožování in vitro. Rostliny byly podrobeny 4 hodiny trvající inkubaci při teplotě 25 С з 1 — 14 C—acetá— tovým roztokem tenké vrstvě a aktivitou lO/KCiýtmol, potom . se jejich poměry se určovaly na bázi složky vosku oddělily chromatografií na specifických aktivit.

Výsledky pokusu jsou shrnuty v následující tabulae:

Rozdělení složek vosku v %

	kyselina	hydroxydiketon ,	primární alkohol	sekundární alkohol	aldehyd	ester	uhlohydrát
kontrola	31,13	3,32	19,44	1,53	14,33	5,40	24,84
in vitro	42,56	ve stopách	3,24	2,04	20,95	2,71	28,48

se množství primárních alkoholů oůsoZ těchto výsledků měření lze odvoditi, že u vosků rostlin, rozmnožovaných in vitro se rozdělení složek značně liěí od rozdělení složek vosku kontrolních rostlin. Zvýšení množství kyselin zvyšuje propustnost povrchu listů a snižující bí obdobně.

Tyto oba jevy se odehrávají současně □ ‘ .odvozeno vané za podmínek in vitro, přesazené do volné přírody obsah vody.

z jejich účinků nejsou rostliny pěsto(in vivo)'.schopné udržet v buňkách

Při pokusech se rovněž zkoumalo složení kyselin totálních lipidů, izolovaných z rostlin, pěstovaných dvěma různými způsoby. Výsledky tohoto pokusu jsou shrnuty v následující tabulce:

Složení vyšších alifatických karbéxylových kyselin obsazených v lipidech, v %

	' kyselina palmitová	kyselina palmitoolejová	kyselina stearová	kyseliolejová	kyselina linolová	kyselina linolénová
počet atomůuhlíku	16	16	18	18	18	18
počet nenasycených vazeb	0	1	0	1	2	3
kontrola	14,72	0,79	0,59	5,53	30,29	48,07
in vitro	25,82	3,52	7,11	27,97	17,18	18,04

Změna složení kyselin ukazuje na to, že se v lipidech rostlin, oěstovarý.ch in vitro, shromažňuje kyselina olejová ve velkém množství. Podle všeho jsou na základě nějakého důvodu inhibovány desaturační kroky, které vedou od kyseliny olejové ke kyselině linolenové. Vícenásobně nenasycené vyšší alifatické karboxylové kyseliny (například kyselina linolová a kyselina linolénová) hrají při flexibilitě buněčnýcn membrán, a tím i při přizpůsobivosti rostlin významnou úlohu. Jestliže v buněčné membráně schází vyšší nenasycené alifatické karboxy4

lové ' kyeeliny, vede to ^k touiu, že se významnou měrou snižuje přizpůsobivost rostlin.

Tyto pokusy potvrdily, že u rostlin, rozmnožovaných in vitro, biosyntéza vosku povrchu listů a v první ředě vyšší alifatické karboxylové kyseliny přítomné v buněčných membránách utrpí újmu a proto rostliny, vypěstované z výhonků, nejsou schopny samy snést nepatrné kolír sání teploty a vzhledem k poškození membrány i v okolí s vysokým obsahem vzdušné vlhkosti vyschnou a ze značné části zajdou. Se znalostí těchto skutečností byly výzkumná práce zaměřeny na zjištění, jak by bylo možné při rozmnožování in vitro ovlivniti složení složek vosků, jakož i poměr vyšších alifatických karboxylových kyselin obsažených v lipidech a jejich biosyntézu.

Cílem výzkumu bylo vypracovat způsob, oři němž by se významně snížilo poškození rostlin, pěstovaných in vitro, po jejich vysázení a při němž by se zlepšila přizpůsobivost rostlin.

Podstatou vynálezu je tedy prostředek ke zlepšení stupně účinnosti oři rozmnožování kulturních rostlin in vitro, který obsahuje jako účinnou složku vodný roztok sloučeniny nebo více sloučenin obecného vzorce I

(I), kde R znamená methylovou, chlormethylovou, dichlormethylovou, nebo trichlormethylovou skupinu,

R, a Rg mohou být stejné nebo různé a znamenají alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, alkenylovou skupinu se 2 až 5 atomy uhlíku, cykloalkylovou skupinu se 4 až 8 atomy uhlíku, fenylovou skupinu nebo benzylovou skupinu anebo vodík s podmínkou, že R, a Rg nemohou současně znamenat vodík, nebo Rj a Rg spolu tvoří hexamthylenovou skupinu a

R^ může také znamenat skupinu obecného vzorce II

-(CHg)_n-N(H)-C(O)-R ' (II), kde R má shora uvedený význam s n značí celé číslo 1 až 8, jestliže Rg znamená atom vodíku.

Během velmi četných zkoušek se zjistilo, že jestliže se při jinak o sobě známým zoůsobem prováděném rozmnožování na bázi kultivace tkáně, rostliny, které se mají rozmnožovat, ošetří vodným roztokem sloučeniny obecného vzorce I nebo i vodným roztokem dvou nebo více sloučenin obecného vzorce I, značně se sníží hynutí rostlin, pěstovaných in vitro, po jejich přesázení, za podmínek in vivo a podstatně více rostlin po vysázení přežije a rovněž vývoj přeživších rostlin je mohutnější.

Ošetřování vodným roztokem sloučenin obecného vzorce I se může provádět tak, že se sloučenina rozpustí v koncentraci 1 až 20 mg/1 v kořenící živné půdě, ale může se postupovat také tak, že rostliny, pěstované.na kořenící živné půdě se před vzejitím (t.j. zapuštěním kořenů rostliny) ponoří do vodného roztoku (koncentrace 1 až 20 mg/1) sloučeniny obecného vzorce I. Ošetření se může provést i tak, že se rostlinky, vypěstované in vitro, nasázejí do směsi půdy, napuštěné vodným roztokem sloučenin obecného vzorce I. Může se oostupovat i tak, že se rostlinky, pěstované in vitro, po' vysázení postříkají jednou, popřípadě vícekrát vodným roztokem sloučeniny obecného vzorce I v koncentraci 5 až 15 mg/j.

Sloučeniny obecného vzorce I jsou známy z následujících míst literatury popřípadě se mohou vyráběti podle metod popsaných v těchto literaturních místech: Res. Discl. (1976) 143 - 148; J. Agric. Food. Chem. (1978), 26, 1,137 - 140; J. Agric. Food. Chem. (1979), ' 239936

2£, 3, 543 - 547; a Houben-Wail: Methoden der organischen Chemie , Band XI/2, 0, 3 - 37 (1958).

Dále bylo při výzkumech zjištěno, jek se nejdůležitější složky vosků rostlin, ošetřených vodným roztokem sloučenin obecného vzorce I rozmnožovaných technikou kultivace tkáně in vitro, znění ve srovnání s neošetřenými rostlinami, jakož i jak ovlivňuje ošetření slože* ní vyšších alifatických karboxylovýeh kyselin totálních lipidů rostlin.

Při pokusech byly pro kultivaci rostlin in vitro použity živné půdy následujícího složení: Murashige, T. Skoog, P.: Physiol. Plant. 15 473 - 497 (1962):

CaClg.2HjO CoClg.ZHgO CuSO₄.5H₂O FeNaBDTA	439,300 mg/1 0,025 mg/1 0,025 ml/1 336,600 mg/1	ZnS0₄.7H₂0₄ 8,600 mg/1 cukr 3 - 45,000 g/1 inosit 100,000 mg/1 kyselina niko- tinová 10,000 mg/1
^H3^BO3	6,200 mg/1	kyselá sůl so- li thiaminu 30,000 mg/1
KH₂PO₄	170,000 mg/1	kyselá sůl soli pyridoxinu 10,000 mg/1
KJ	0,830 mg/1	adeninsulfát
		. 2H₂O 0-80,000 mg/1
KN0₃	1 900,000 mg/1	indoloctová kyselina C-10,000 mg/1
MgS0₄.7H₂0	370,000 mg/1	kinetin 0-30,000 mg/1
UnS0₄.4H₂0	22,300 mg/1	agar-agar 7* 10,000 g/1
NaH₂PO₄.2H₂O	96,000 mg/1
NajMoO^HjO	0,250 mg/1
nh₄no₃	1 650,000 mg/1

Vypočtené látky se rozpustí v destilované vodě, hodnota pH roztoku se nestaví na 5,8^ potom se přidá agar., agar a živná půda se vaří až do vyčiření, potom se za sterilních podmínek naplní do baněk, jejichž otvor se uzavře papírovou zátkou. Baňky se potom vloží do autoklávu a živné půdy se sterilizují při teplotě 121 °C. V první pokusné řadě byl ze sloučenin obecného vzorce I zkoumán účinek dichloracetylhexamethylenimina· na syntézu nejdůležitějších složek vosků karafiátů. Paralelně byly pěstovány rostliny rozmnožované tradiční technikou, jakož i rostliny rozmnožované technikou kultivace tkáně in vitro, na živné půdě předchozího složení, popřípadě na živné půdě, před jejíž sterilizací bylo к půdě přidáno 6 mg/1 dichloracetáthexamethyleniminu. Při stejném vývojovém úseku rostlin bylo určováno procentuální množství dvou nejdůležitějších složek vosků již dříve popsanou metodou. Naměřené hodnoty jsou obsaženy v následující tabulce.

metoda kultivace složky vosků v %

	kyseliny	primární alkoholy
tradiční (kontrola)	32,11	20,55
in vitro	45,21	3,05
podle vynálezu in vitro	30,73	22,18

Výsledky pokusu ukazují jasně, že se vzhledem к účinku dichloracetylhexaaethyleniminu

V Karafiátech, pěstovaných in vitro, nastaví složení vosku na hladinu, která se podobá hladině tradičně pěstovaných rostlin.

V následnicí řadě pokusů bylo zjištováno, jak použití dichloracetylhexameehhleniminu, vybraného ze sloučenin obecného vzorce I v různých konccenracích ovlivňuje složení vyšších alifatidých karboxylových kyselin obsažených v totálních lipidech karafiáty, pěstované in vitro. Při poklusech byly pěstovány na shora již popsaných živných půdách jakož i na jejich mnžžtví 250 ml, ·ke kterému byla přivážena různá mnžžtví dichloracetylhexamethfleniminu, in vitro karafiáty, ve kterých bylo při sterém vývojovém stadiu pomocí již dříve popsaných metod, zkoumáno složení vyšších alifatických karboxylových kyselin obsažených v totálních lipidech.

Výsledky měření jsou obsaženy v následující tabulce koncentrace vyšší alifatické karboxylové kyseliny ošetřovacího --------------------------------------------—

prostředku [m^¹!	kyselina palmitová	kysseina' palmitoolejová	kyselina stearová	kyselina olejová	kyselina linolová	kyselina linolenová
0,00	25,82	3,89	7,11	27,97	17,18	18,04
15,60	25,16	-	3,09	13,94	32,85	23,96
30,80	23,08	-	4,37	16,53	25,18	28,85
61,60	24,61	-	2,50	15,68	32,85	23,26
154,00	21,13	-	3,38	19,15	29,20	27,04
308,00	26,57	-	4,00	25,71	25,29	18,43

Výeledky měření dobře objasňuuí, že se v důsledku působení dichloracetylhexamethyleniminu, použitého v různých konceenracích, posunulo složení vyšších allfaiiclýih karboxylových kyselin ve směru k nenasycerým vyšším alifalickým karboxylovým kyselinám.

Způsob podle vynálezu je blíže vysvětlen pomocí následnících příkladů, aniž by se ale rozsah ochrany omeezi pouze na tyto příklady.

Příklad 1

Výroba rozmnožovací látky pro rozmnožovaní karafiátů na báizi kultivace tkáně.

Meeistemová pletiva sazeniček karafiátů, pěstovaných známým způsobem ve skleníku, byla předem upravena za sterilních podmínek a rozmnožována na Muurschige-Skoogových živných půdách, které již byly popsány. Meeistemová pletiva karafiátů počala nejdříve růsti, a potom se dělit. Z každého vrcholu výhonku vyrostlo za 6 týdnů·po přesazení do živné půdy 10 až 15 výhonků, 'které - když byly odděleně vysázeny na nové čerstvé živné půdy - se hodily pro další rozmnožování. RyyciXosb rozmnožoviání výhonků činila měěíčně 10 až 15 výhonků.

?o fázi dělení výhonků karafiátů následovala na oddělených živných půdách indukce tvorby kořenů, k čemu? byly používány živné půdy s pětinásbbným zředěním koncentrace s tím rozdílem, že do živných půd byla přidána kyselina indoloctová v konceenraci 0,1 mg^1.

Z živných půd byla přidáním různých mnoství dichloracetyieexamethyleniminu vyrobena konceenrační řada a kultivace se prováděla na těchto živných půdách.

Když tvorba kořenů dosáhla Dožadované míry, byly rostinnky in vivo do skleníku. * karafiátů pro pěstování sazenic přesazeny za podmínek

Přesazené rostlinky se ly se rostliny, které zašly jely se.

přizpůsobily různou mírou podmínkám a rostliny, které se přizpůsobily a pěstování přesazení in vivo, vyskytpřežily a rozvíPři pěstování in vivo byl vyčíslen počet rostlinek, pěstovaných na různých živných půdách, které zašly, popřípadě přežily a výsledky byly procentuálně shrnuty v následující tabulce:

Obsah přežžtí dichloracetyheexamethyleniminu v živné půdě [ag/lj

1	45
2	40
4	64
6	96
8	87
10	75
12	70
14	50
20	43

/ kontrola

Ze zjištěiých údajů vyplývá, že se u karafiátů může přídavkem diclloracetyheeχametltleniminu k živné půdě při konncenraci 6 mgQ zvýšit přežžtí výhonků sazeniček karafiátů na 96 %, tedy, že se účinek techniky rozmnožování může zvýýit o více než 100 % /dvojnásobek, což značně zlepší ekonomičnost způsobu.

Bylo možno pozorovat, že zelená barva rostlin, pěstovaných podle vynálezu, vykazovaly tmavší tón a jejich stonek a listy byly silnější než u kontrolních rostlinek a kromě toho povrch jejich listů pokrývala silnější vrstva vosku.

P říkl ad 2

Podobně jako v předchozím příkladě byla vyrobena rozmnožovací látka pro karafiáty, přičemž meristémové pletivo bylo rovněž rozmnožováno na Murashige-Skoogově živné půdě a potom bylo pro indukci tvorby kořenů přesázeno na živnou půdu, pětinásobně zředěnou a obsahující 0,1 mmpl kyseliny indoloctové. Rootlinky vypěstované takto in vitro byly přesázeny ve skleníku do takové smě^sL půdy, která byla napuštěna následovně roztokem diclloracetylleeam^t^lh^JLeni^minu, vybraného ze sloučenin obecnóho vzorce I podle vynálezu. 5 g dicllorecetylleeametlhrleniminu se rozpustilo v 500 ml 7<^í6 ethylalkoholu, potom se vmíchalo do 19,5 1 vody. 20 litrů takto vyrobeného roztoku se po vícenásobném přeházení lopatou přidalo do 1 пЛ síísí půdy. Do takto vyrobené půdy, jakož i do půdy, která neobsahovala uvedenou sloučeninu obecné239936 В ho vzorce I se nasázely rostlinky, vypěstované in vitro a jejich růst byl ve skleníku pozorován. in vivo.

Bylo zjištěno, že zatím co na neošetřené půdě zašlo 58 % (tedy 42 % přesazených rostlinek přežilo) rostlinek, na půdě, obsahující dichloreacetylhexamethylenimin zašlo pouze 8 % rostlinek, 92 % se dále mohutně vyvíjelo.

Příklad 3

Podobně jako v předchozím příkladě se vyrobila rozmnožovací látka pro karafiáty a rostliny byly po vývinu kořenů přesázeny do skleníku za účelem dalšího in.vivo na neošetřené půdě.

Polovina rostlin byla potom po vysázení ošetřena postřikem obsahujícím dichloracetylhexamethylenimin obecného vzorce I a potom ještě třikrát v rozmezí 3 až 4 dnů.

Litr postřikového prostředku obsahoval 10 mg dichloracetylhexamethyleniminu, 0,1 ml emulgátoru značky Tween 80 a 0,05 M Tris-HCl-pufru, jeho hodnota pH činila 6,5. Při jeho výrobě se postupovalo tak, Že se dinhloracetylhexamethylenimin rozpustil v několika kapkách 70% alkoholu, potom ae přidala voda, obsahující pufr a do směsi přimíchal emulgátor.

Pokusy ukázaly, Že 88 % rostlin, ošetřených postřikovým prostředkem, přežilo přesazení, zatím co z neošetřených pouze 42 %.

Příklad 4

Výroba rozmnožovací látky ото gerbery, rozmnožované kultivací tkáně.

Rostlinky gerbery byly rozmnožovány již známou metodou, vypracovanou pro rozmnožování a tvorbu kořenů Murashigem et al. /J. Hort. Sci. 9, 175-180 (1974)/. К části kořenící yivné půdy byl přidán dichloracetylhexamethylenimin v koncentraci 10 mg/1 a polovina rostlin zapustila na této živné půdě kořeny. Rostliny, pěstované in vitro byly potom přesazeny do skleníku a u rostlin, pěstovaných dále in vivo, byl počítán počet sazeniček, které zašly, popřípadě které přežily. Bylo zjištěno, že 98 až 100 % rostlin, které zapustily kořeny do živné půdy, obsahující dichloracetylhexamethylenimin v koncentraci 10 mg/1 přežilo přesazení, zatím co 30 až 35 % rostlin, které zapustily kořeny na neošetřené kontrolní živné půdě, zašlo.

Chování rostlinek gerbery vykazovalo také významné změny, ošetřené rostliny byly hustější, jejich listy tvrdší a vyvinutější.

Příklad 5

Rozmnožovací látka pro karafiáty rozmnožované na bázi kultivace tkáně, byla vyrobena stejně jako v příkladě 1, e tím rozdílem, že к základní, pětkrát zředěné živné půdě by.la pro iniciaci tvorby kořenů přidána místo kyseliny indoloctové s koncentrací 0,1 mg/1 kyselina p-chlorfenoxyoctová v koncentraci 0,1 mg/1.

Potom byly к živné půdě přimíšeny různé sloučeniny obecného vzorce I v různých koncentracích (2, 5, 10 nebo 20 mg/1) a rostliny byly pěstovány až do vývinu kořenů na Živné půdě.

Jakmile byly kořeny dostatečně velké pro přesazení přesadily se rostliny do skleníku a tam se dále pěstovaly.

Rostliny se přizpůsobily různou mírou podmínkám in vivo.

Po rovnoměrném a bezpečném vývinu byl zjištován o vyčíslen počet, oopřípadě poměr z^š9 lých a přeživších rostlin.

Výsledky jsou shrnuty v následující tabulce:

chemibký název sloučeniny obecného vzorce I nebo II podíl'rostlin ,zapudivších přiměřené kořeny, popřípadě přeživších rostlin v %, jestliže je koncentrace sloučenin obecného vzorce I nebo II následující:

	2	5 mg/i	10	20 mg/1
neošetřená kontrola	61	61	61	61
N·acetylhexamethylenimin	80	81	80	81
N-chloracetyhhexamethylenimin	76	76	76	70
N-dichlvracetyhhexamethylenimin	100	100	100	100
N-trichlorecetylhexamethylenimio	65	65	63	63
N- d ic li lo racetyl disoo i) ut yla mi o	68	66	77	61
N-dichloracetylivopoopylamio	72	71	71	71
N-dichlooaceeyl-ter.-buУylamio	71	72	72	72
N,N'·tbis/iichlvrlcetyl/-hexlt
methyldiamid	95	100	100	100
N-dichlorlcetylhexamethyt
lenimin	94	95	98	100
Z údajů v tabulce je zřejmé, že	kyselina	p-chlorfenoxyoctová	, pouužtá místo kyseliny in-

doloctové zvýšila podíl přežívajících sazeniček karafiátů ue 46 na 61 % a na druhé straně, že pouuití roztoků sloučenin obecného vzorce I podle vynálezu déle zvýšilo životnost vysázených rostlin.

Dále se pozorovalo, že stonky a listy karafiátů pěstovaných podle způsobu podle vynálezu byly silnější a jejich zelená barva vykazovala tmavší tón než u kontrolních neopatřených rostlin.

Příklad 6

Rozmnožovvcí látka pro pěstování gerber, na · bázi kultivace tkáně byla vyrobena jako v příkladě 5. Název použitých sloučenin obecného vzorce I, jejich pouužtá koncentrace a procentuální mnnoství rostlin, přeživších po přesazení byly shrnuty v následnici tabulce:

chemický název sloučenin obecného vzorce I podťl rostlin, zapudivších přiměřeně kořeny, , popřípadě přeživších rostlin v í v případě, kdy koncentrace sloučenin obecného vzorce I je následníci:

	2 m/1	5	io mg/1	20 mg/1
neošetřená kontrola	63	63	«3	«3
N-ecetylhexamethylenimin	83	84	83	82
N-chloncetylhexamethyleniLmin	78	82	79	80
N-d ichlorece ty! hexamethylenimin	100	100	100	100
N-УrichloraceУylheaamethylenimin	70	69	68	68
N-dichlvrlcetyliiivobuУylamio	73	72	70	70

pokr. tabulky

N-dichloracetylizopoopy1emin	75	73	74	73
. -butyaamin	75	75	75	72

-hexamethyldiamid	100	100	100	100
N-dichУorrcetyheeramethyl·amid	100	100 ·	100	100
Příklad 7
Způsob podle příkladu 5 byl	pouužt pro netrnité	ostružiny.	Výsledky měření	jsou uve-

děny v následující tabulce:

chemický název sloučeniny obecného vzorce I podíl rostlin, zapustivších přiměřeně kořeny, popřípadě přeživších rostlin v %, jestliže koncentrace sloučeniny obecného vzorce I je následující:

mg/1 5 mg/1 10 még/1 20 mj/1

neošetřená konzola	65	65	65	65
N-acetylhexamethylenimin	85	86	86	86
N-chloracetyhhexamethylenimin	80	82	81	80
N-d d chloracetylieexamethyl enimin	100	100	100	100
N-trichlorccttyheeramethylenimin	70	70	70	70
N-díchlzracetyldíizobutylадin	70	68	65	65
N-dichlzrrcctyl-izoρoopylamin	75	76	75	74
N-díchlzrθcetyl-terc.-butyraшin	76	78	76	75
N, N'-bie(dichlzracetyl)heexamethyl-
diamid	100	100	100	100
N-dlchlorrcetyheeramethylemid	100	100	100	100

Příklad 8

Rozmmnžovvcí látka pro rozmnoŽov&ií hroznorodých rostlin kultivací tkáně byla vyrobena jako v příkladě 5. Pouužté sloučeniny obecného vzorce I, jejich koncentrace a procentuální mnžotví přeživších rostlin lze seznat z následnicí tabulky.

chemický název sloučeniny podíl rostlin, zapustivšchh přirněřnné kořeiy , popříobecného vzorce I nebo II padS přežvvšíhh rostinn v %, e^sližee koncentraee . sloučeniny obecného vzorce I je následnu^!:

	2 ^1	5 mg/1	to mg/1	20
nezšetřená kontrola	62	62	62	62
N-acetylhexamethylenimin	81	84	84	85
N-chlorrcetylheχaméthylenimin	73	72	' 70	68
N-d iclhLzrrcetyhhexадethyl enimin	100	100	100	100
N-trichloracetyheeaamethylenimin	65	65	63	63
N-d d chloracetyld izoo butyaamin	72	70	68	66

polor. tabulky

N-dichloracetyizzopoopylmin	- 72	72	71	69
N-dichloracetyl-terc.-butylamin	72	72	70	70
N, Я'-bis (dichloracetyl)hexame-
thylendiamid	100	100	100	100
N-dichloracetylhexemethylenimin	100	100	100	100

Příklad 9

Způsob podle příkladu 5 byl pouust i pro rozmnožování jabloňových roubů prostých virů. Pouuité sloučeniny, jejich koncentrace . a procentuální mnŽsSví přeživších rostlin lze seznat! z následnicí tabulky.

	2	5 m&/1		10 mg/1	20 mg/1
neošetřená kontrola	70	70		70 '		70
N-ac etylhexame thylenimin	83	85		85		85
N-chloracetyDeexamethylenimin	83	79		79		75
N-dichloracetylhexamethylenimin	100	100		100/		1 00
N-tr ic hl orac itVl^lhexmet^hyl^e^n^í^min	74	78		78		72
N--ichlorac6ttldiizo-utylaшin	80	82		80		80
H-diehlorecettlizopoopylamin	80	81		80		79
N-dichloraceeyl-terc.-butylamin	90	91		90		89
N, N-bisCdichloracetyl)-hexeme thyldi amid	100 '	100		100		100
N-dichLoracetylheeame thylemid	100	100		100		100
Příklad 10
RozmnŽovací látka pro pěstování karafiátů na bázi kultivace tkáně byla vyrobena jako V příkladě 5. Název použitých sloučenin obecného vzorce I, jejich pouužtá koncentrace a procentuální mužství rostlin, přeživších po přesazení, byly shrnuty v následnicí tabulce:
chemický název sloučeniny obecného vzorce I	podíl rostlin, zapotivších přiměřeně kořeny, popřípadě .přeživších rostlin v % v případě, kdy koncentrace sloučeniny obecného vzorce I je následuuící:
	2	5 m&^1	10 mg/1	20 mg/1 50 i
neoSe^ená kontrola	61	61	61		61	61
N-d ichlvracetyCtykVohe]grl amid	93	94	96	98	100

Щ&/1

239936 pokr. tabulky

N-dichloracetylallylamid	74	75	75	76	76
N-dichloracetylanilin	80	81	83	85	85
N-d i chlora c e ty1-n-bu ty 1amid	75	76	78	80	80
N-dichloracetyl-di-nbutylamid	63	65	68	73	75
N-dichloracetylbenzylamid	86	87	90	90	90
N-dichloracetyl-N-methyl- Ň-benzylemid	91	94	97	99	100

Příklad 11

Rozmnožovací látka pro pěstování gerber na bázi kultivace tkáně byla vyrobena jako v příkladě 5. Název použitých sloučenin obecného vzorce I, jejich použitá koncentrace a procentuální množství rostlin, přeživších po přesazení, byly shrnuty v následující tabulce:

chemický název sloučeniny podíl rostlin, zapustivších přiměřeně kořeny, obecného vzorce I popřípadě přeživších rostlin v % v případě, kdy koncentrace sloučeniny obecného vzorce I je následující:

	2 mg/1	5 mg/1	10 mg/1	20 mg/1	50 mg/1
neošetřená kontrola	63	63	63	63	63
N-dichloracetylcyklohexylamid	94	96	100	100	100
N-dichloracetylallylamid	75	77	60	78	76
N-dichloracetylanilin	82	83	83	85	85
N-dichlorac e tyl-n-butylamid	77	79	82	83	83
N-dichloracetyl-di-n-butylamid	75	77	78	78	80
N-dichloracetylbenzylamid	83	85	90	95	95
N-dichlorace tyl-N-me thy1-N-benzylamid	95	98	100	100	100

Příklad 12

Způsobem a s preparáty podle příkladu 10 byla vyrobena rozmnožovací látka pro Aetrnité ostružiny, hrozny a jabloňové rouby prosté virů. Sloučeniny obecného vzorce I byly použity v koncentracích 2, 5, 10,20 a 50 mg/1, přičemž bylo pozorováno, že podíl rostlin, zapustivších přiměřeně kořeny, popřípadě přeživších rostlin, nezávisí na koncentraci, proto jsou uvedeny v následující tabulce použité sloučeniny a procenta přežití pozorovaná u rostlin.

23993« chemický název sloučeniny obecného vzorce I podíl rostlin, zapustivších přiměřeně kořeny, popřípadě přeživších rostlin v % ostružiny hrozny jablka

neošetřená kontrola	65	62	70
R-dichloracetyccykoohexylamid	100	100	100
N-dichloracetylellyamid	75	78	85
eyyanilin	79	80	90
N-dionioracetyl-n-butylamid	78	95	96
N-díchloracetyl-di-n-butyasmid	80	100	100
N-d ichloracetyl 13 enzyl amid	90	100	100
N-dichltrjcetyl-N-methcl-
-N-benzylamid	100 .	100	' 100

Způsob podle vynálezu lze úspěšně použžt pro zlepšení stupně účinku při rozmnožování jak kulturních rostlin, tek i okrasných rostlin na bázi kultivace tkáně, jakož i pro zvýšení schopnnoti přežít po vysázení rostlinek. Kromě toho jsou stonky a listy ošetřených rostlinek silnější, jsou více vyvinuté, jejich barva je intenzivnější než u neošetřených rostlin a vrstva vosku na listech je tlustší.

Způsob podle vynálezu má i tu přednost, že rostliny ošetřené roztokem obecného vzorce dva týdny

I začaly po vysázení rychleji růst a vcelku dosáhly dříve.

nutných rozměrů pro obchod o

Claims

PŘEDMĚT VYNÁLE

1. Prostředek ke zlepšení stupně účinnosti při vyznnčuuící se tím, že jako účinnou .složku obsahuje čenin obecného vzorce I ' rostlin tailtivací in vodný roztok sloučeniny nebo vitro, více slou- (I).

kde R znamená methylovou, chlormethylovou, dichlormethylovou nebo trCchtormetlylovou skupinu,

Rj a Rg mohou být stejné nebo různé a znamenej alkylovou skupinu s 1 ež 6 atomy uhlíku, alkenylovou skupinu se 2 až 5 atomy uhlíku, cykloalkylovou skupinu se 4 ež 8 atomy uhlíku, fenylovou skupinu nebo benzylovou skupinu anebo vodík s podmínkou, že Пa Rg nemohou současně znamenat vodík, nebo R^ a Rg mohou společně tvooit hexam ethylenovou skupinu, a

R, může také znamenat skupinu obecného vzorce II

-(CHg)_n-N(H)-C(O)-R (XI),

J^<de R má shora uvedený význam a n značí celé číslo 1 až 8, jestliže Rg znamená atom vodíku
2. Prostředek podle bodu 1, vyznnččuící se tím, že jako účinnou složku obsahuje vodný roztok sloučeniny nebo více sloučenin obecného vzorce I, kde R a R| a Rg mají shore uvedený význam a může také znamenat skupinu obecného vzorce II*

-(CHg)_n-N(H)-C(O)-CHClg (II)' kde n značí celé číslo 4 až 8, jestliže Rg znamená atom vodíku