CS239908B2

CS239908B2 - Herbicide agent and processing of active components

Info

Publication number: CS239908B2
Application number: CS805044A
Authority: CS
Inventors: Alexander Serban; Keith G Watson; Graeme J Farquharson
Original assignee: Ici Australia Ltd
Priority date: 1979-07-17
Filing date: 1980-07-16
Publication date: 1986-01-16
Also published as: PT71567A; CA1314549C; DK168589A; DE3070413D1; DK168489D0; DK168380B1; HU186299B; DK306880A; BR8004413A; DK160426C; JPH0613489B2; AU584309B2; EP0023785A3; DK168489A; AU3264784A; EP0023785A2; IL60506A; PH16823A; DK162521C; JPS5639077A

Description

Herbicidní prostředek, vy zradující , se tím, že obsahuje nosič a jako účinnou látku sloučeninu obecného vzorce I

ve kterém A, E, D, E a

J jsou nezávisle ne sobě vybrány ze skupiny zalhrnuující atom vodíku, atom halogenu a alkylovou skupinu s 1 až 2 atomy uhlíku,

U

a

představuje atom vodíku nebo halogenu, jsou nezávisle na sobě vybrány ze skupiny zahrauuící atom vodíku a alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku,

O znamená zbytek vzorce -C-G, kde G znamená hydroxylovou skupinu, alkoxyskupinu, s 1 až 10 atoqy uhlíku, elkenyloxyskupinu se 2 ež 10 atomy uhlíku, alkinyl* oxyskupinu se 2 ež 10 atomy uhlíku, alkyliisskupinu s 1 až 10 atomy uhlíku, cykloheexloxyskupinu, alkoxyskupinu s 1 až 10 atomy uhlíku, substiuuovanou aminoakupinou, N-elkyleminoskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, Ν,Ν-dlθlkylθmUooskupinou obsahuuíeí v každé alkylové části 1 až 6 atomů uhlíku nebo Ν,Ν,Ν-trillУllamiuovou skupinou obstáhjjeí v každé alkylové čásl»! 1 až 6 atomů uhlíku, zbytek -O-N=R⁶, kde R^{6 p}ř<»ds ta^vu^je eltylidenovou skupinu s 1 až 10 atomy uhlíku, nebo ztytek OM, kde M představuje iont alkaicckého kovu nebo iont kovu alkalické zeminy,

Y znamená kyslík nebo síru a kel ^^J^í^5^v^;^íle na sobě mají vždy hodnotu 0 nebo 1 a k+1 se rovná 0 nebo 1, nebo její sůl.

Dále vynález popisuje způsob výroby účinných látek shora uvedeného obecného vzorce I.

Vynniez popisuje organické sloučeniny vykuzuící biologickou účinnost, zejména organické sloučeniny mající herbicidní vlastnost, způsob výroby těchto sloučenin, meziprodukty používané k přípravě výše zmíněných sloučenin, herbicidní prostředky obsahující shora uvedené sloučeniny jako účinné látky a způsoby pouuití zmíněných sloučenin.

fyla nalezena nová skupina chinoxalinů vykezzuících biologickou účinnost, zejména herbicidní účinnost.

V souhlase s tím popisuje vynález sloučeniny obecného vzorce I (O), (I)

ve kterém

A, B, D, E a J jsou nezávisle ne sobě vybírány ze skupiny zahrnuící atom vodíku, atom r1 a r2 halogenu a alkylovou skupinu s 1 ai 2 atomy uhlíku, představuje atom vodíku nebo halogenu, jsou nezáviзle na sobě vybrány ze skupiny zahrnuuící atom vodíku a alkylovou skupinu s 1 ai 6 atomy uhlíku, znamená zbytek vzorce -C-G, kde G znamená hydroxylovou skupinu, alkoxyskupi nu s 1 ai 10 atomy uhlíku, elkenyl^c^xyskupinu se 2 ai 10 atomy uhlíku, alkinyloxyskupinu se 2 ai 10 atomy uhlíku, alkyltioskupinu s 1 ai 10 atomy uhlíku, cykloheixyloxyskupinu, alkoxyskupinu s 1 ai 10 atomy uhlíku, substituovanou aminoskupinou, N-alkylaminoskupinou s 1 ai 6 atomy uhlíku, N,N-dialkyleminoskupinou obsah^ící v kaidé alkylové části 1 ai 6 atomů uhlíku nebo Ν,Ν,Ν-trialkyleIionioiij skupinou obsahuuící v kaidé alkylové části ¹ až ⁶ atomů uhl^^ z^byte^k -0-14=^⁶ kde ^r6 přestavuje altylidenovou sapinu s 1 ai 10 8tomy uhlíku, nebo zbytek OM, kde M představuje iont alkalického kovu nebo iont kovu alkalické zeminy» znamená kyslík nebo síru a nezáviзle na sobě mají vidy hodnotu 0 nebo 1 a k + £ se rovná 0 nebo '1, e jejich soli.

2

Ty sloučeniny shora uvedeného obecného vzorce I, ve kterém R a R neznamenedí stejné zbytky, jsou opticky aktivní a vynález zahrnuje jak individuální st^^j^^oio^mery těchto sloučenin, tak směsi těchto stereoisomerů, včetně směsí racemických.

Jako příklady sloučenin spad^ících do rozsahu vynálezu se uváddjí:

CH

Cl

Výhodnými sloučeninami obecného vzorce I jsou ty 2-chinoxalinylové deriváty, v nichž fenylový kruh je substituován v polohách 1 a 4, tj. sloučeniny odpovídající obecnému vzorci II

^E (O)| (II)

Specifické příklady sloučenin podle vynálezu jsou shrnuty do následujících tabulek 1a a 1b:

239900

Tebulke 1a

Sloučenina číslo A,B,J	k	Subotituenty 1 Ϊ u	r1	r2	G
1	6-C1	0	0	0	H	CH₃	H	CH-jO
4	6-C1	1	0	0	H	CH₃	H	CH₃O
12	6,7-Clp	0	0	0	H	CH3	H	CG₃O
U	3-C1	0	0	0	H	CH₃	H	CH₃O
14	6-Cl	0	0	0	H	CH3	H	CgHjO
15	7-C1	0	0	0	H	CH₃	H	CH₃O
16'	6-C1	0	0	0	H	CH₃	H	n-C^H^O
17	b-Cl	0	0	0	H	CH3	H	n-^C^^HgO
18	6-C1	0	0	0	H	CH₃	H	в)
19	3,6,7-CL₃	0	0	0	H	CH₃	H	CH₃O
20	vesměs H	0	0	0	H	CH₃	H	C2H5O
22	6-ch₃	0	0	0	H	CH₃	H	C₂H₅0
23	6,8-Clg	0	0	0	H	CH₃	H	C2H50
24	6,7-(CH)₂	0	0	0	H	CH₃	H	C₂H5O
25	b-Br	0	0	0	H	CH3	H	C₂H₅0
2o	6-C1	0	0	0	H	CH3	H	(CH₃)_?CHCH2O
27	6-C1	0	0	0	H	CH3	H	ch₂=cHch₂o
28	o-C!	0	0	0	H	CH3	H	C№=CCCH>0
29	6-Cl	0	0	0	H	CH₃	H	HO
30	6-C1	0	0	0	H	CH3	H	Ne ©Οθ -
31	6-Cl	0	0	s	H	CH3	H	c₂H₅-
32	6-C1	0	0	0	H	CH3	H	(CH₃)oC=N-0
33	6-C1	0	0	0	H	CH3	H	b) “
34	6-C1	0	0	0	H	CH3	H	c)
35	6-C1	1	0	0	H	CH3	H	C2H5O
37	6-C1	0	0	0	F	CH₃	H	c₂h₅o
38	6-F	0	0	0	H	CH3	H	c₂h₅0
39	6-C1	0	1	0	H	CH3	H	G2H5O
41	6-C1	0	0	0	H	H	H	C₂H₅0
42	6-C1	0	0	0	H	CH₃	CHj	C2H₅o
43	6-C1	0	0	0	H	^c2>^H ₅	H	C2H₅O
46	6-C1	0	0	0	H	CH₃	H	n-C₄HgS

Legenda: a) cyklohexyloxy

b) (CH₃)₂NCH₂CH₂O гл ®

c) (ch₃)₃nch₂ch₂o

Tabulka 1b

Sloučenina číslo

Struktura

Sloučeniny podle vynálezu Je možno připravovat řadou metod a předmětem vynálezu je rovněž způsob výroby sloučenin obecného vzorce I.

Sloučeniny níže uvedeného obecného vzorce Ie (I, E = -C-G), kde G neznamená hydro0 xylovou skupinu, je možno připravit z kyseliny obecného vzorce Ib (I, W = -COgH) například neutralizací kyseliny bází ze vzniku soli kyseliny, esterifikací kyseliny alkoholem, tiolem, fenolem nebo tiofenolem za vzniku esteru kyseliny, nebo reakcí kyseliny (nebo jejího helogenidu) s aminem ze vzniku amidu (viz následnicí schéma A).

K přípravě sloučenin obecného vzorce Ia podle vynálezu ze sloučeniny obecného vzorce Ib je možno adaptovat způsoby známé z dosavadního stavu techniky pro přípravu solí, esterů, halogenidů a amidů kyselin, bez nějakého nežádoucího experimentálního ověřování.

Schéma A

(Ib) (Ia)

N-oxidy obecného vzorce I podle vynálezu, v němž к nebo/a JL má hodnotu 1, je možno připravit ze sloučenin obecného vzorce I, ve kterém к nebo/e £ má hodnotu O, oxidací. К přípravě N-oxidů podle vynálezu je možno adaptovat způsoby známé z dosavadního stavu techniky pro konverzi chinoxalinů na chinoxalin-N-oxidy, jako jsou například oxidace za použití persíranů, peroxidů, perkyselin nebo peresterů, a to bez nějakého nadměrného experimentálního ověřování.

2

Sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém A, B, D, E, U, Y, R , R , J, W, к a 1. mají shora uvedený význam, je možno připravit kondenzací fenolu niže uvedeného obecného vzorce IX se sloučeninou níže uvedeného obecného vzorce X, ve kterém hal znamená chlor, brom nebo jod, s výhodou v přítomnosti alkalického činidla, ve smyslu následujícího reakčního schématu B:

Schéma В

(I)

Sloučeniny obecného vzorce I lze dále připravit:

a) kondenzací příslušného chinoxallnového derivátu obecného vzorce V, kde L znamená odštěpitelnou skupinu (například alkylsulfonylovou skupinu, chlor, brom nebo jod), s odpovídajícím fenolem obecného vzorce VI. postupem podle následujícího reakčního schématu C:

Schéma C

nebo

b) následujícími reakčními stupni prováděiými v uvedeném pořadí:

(i) kondenzací příslušného chinoxellnového derivátu obecného vzorce V, ve kterém L znamená odštěpitelnou skupinu (například alkylsulfonylovou skupinu, chlcr, brom nebo jod), s odpovídající sloučeninou obecného vzorce VII, kde Q znamená hydroxyskupinu nebo alkoxyskupinu s V až 6 atomy uhlíku, za vzniku sloučeniny obecného vzorce VIII, kde Q představuje hydroxyskupinu, nebo alkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, (ii) dealkylací sloučeniny obecného vzorce VIII, připraveného výše ve stupni (i), v níž Q znamená alkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, za vzniku produktu obecného vzorce IX, a (iii) kondenzací produktu obecného vzorce IX, připraveného ve shora popsaném stupni (i) nebo (ii), se sloučeninou obecného vzorce X postupem popsaným ve (tOra uvedeném oshé« matu B.

Rcnkeéí tUvoiě (i) n (ii) oiáobrňvjc eátOcevjící rcakení tchémn D:

Schéma D (i) (ii)

(VIII)

_ i ^E (O)|

(VIII) (IX) nebo

c) éátOcepjícími rcakeními etvoéi orpeáeěémmi v vececiém obřadí:

(i) kseeceoncí ořítOvšiéOb cOinPxaOinpeéOp edrieάtp pOcceéO.p eosrcc XI t ořítovšemm Oceocipemm dcrieátcm рОвсетОР eosrcc XII. ec ktcrém L oenmceá PdštěoOtcOiPv tkvoiev (naoříkOad aOkyOepOfpnyOpepp tkvoinv, cOOsr, Orpm ecOs jud) t Q ořceetavvje OyerPxytkvoiev ecOu aOkUMytkvoiev t 1 až 6 atumy vOOíkv, oc eoeikv eOppeceiiy uOccnéOp eosrcc eiH.₍ec ktcrém 0 má tOpra vecdcnm emonam, (ii) dcaOkyOací tOpvecniny pOccnéOp eoprcc VIII, ořioraecné emšc vc tUvoni (i), e níž Q onamcná aOkpχytkveinP t 1 až O atomy vOOíkn, 2t vonikv tOppedniny pOccnéOp voprcc IX, oPdOc oP^vov oPotanéOp vmšc orp tcOéma D, ttpodň (ii), a (iii) kpndcnzncí o^ev^v pOdcnéOp voprcc IX, ořiornedeéOρ vc tOpra oPotaném ttpeni (i) ^Op (ii), tc eOppecninpv ρOdceéOp voprcc X, oPttpecm oPeeanmm vc tOpra ^cdcném t^matv B, (StPedň (i) jc ePOeáe náeOdepjícícO t^matcm E):

ScOéma E

(XI) (XII) (VIII)

Kondenzační reakce ilustrované schématy ? až E a v hlavních rysech popsané výše, se ΰ ν,ν'ια^<^^<ον provádějí v přítomností alkalického činidle a výhodné v přítomnosti roz~ pouétédla. Mezi vnodná alkalická činidle náležejí například hydroxidy a uhličitany alkalií k„ch kovů a kovů alkalických zemin, jako hydroxid sodný, hydroxid draselný, uhličitan sodný a uhličitan draselný.

Mesi vhodná г-лропёШ'. a náležejí ketony, jako například aceton, metyletylketon a aetylisobutylketon, n tu polární aprotická rozpouštědla, jako například dimetylformarnid, dim-tyiaccetaid, dimetvlsufoxid, N-metylpyrrolídon, hexametylfosforamid a sulfolan.

ieekční podmínky potřebné k uskutečnění kondenzačních reakcí ilustrovaných schématy B, C. D a E a v hlavních rysech popsaných výše, se mění v závislosti na poveze reakčařch složek e na použitém rozpouštědle. Obecně se reakce usnadní záhřevem, přičemž obvykle vyhovuje reakční teplota v rozmezí od 40 do 1?0 °C a reakční doba od 0,5 do 20 hodin. Je-li to žádoucí, lze ovšem použít i vyšší nebo nižší reakční teploty nebo/a kratší či delší reakční doby.

Dealkylačni reakce ilustrované schématy D a E a v hlavních rysech popsané v odstavcích b) (ii) a c) (li), je možno uskutečnit za použití řady různých činidel známých v daném oboru. Tak například arylalkylétery je možno štěpit za použití takových činidel, jako Jsou pyridin-hydrochlorid, kyselina jodovodíková, kyselina bromovodíková, tioetoxid sodný v dimetylformarnidu, acetyl-p-toluensulfonát, jodid sodný či drase-hý v kyselinČ mravenčí nebo octové, jodid litný v 2,4,6-kolidinu a bromid boritý.

.eakční doby a reakční podmínky se mění v širokém rozmezí, a to v závislosti na použitém deelkylačním činidle a na štěpeném éteru. Reakční podmínky obecně uživené při použití shora zmíněných činidel štěpících étery jsou odborníkům známé a lze je přizpůsobit bez nějakého rozsáhlejšího experimentálního ověřování i k uskutečnění štěpení éterů ilustrovaných ve schématech D a E a v . hlavních rysech popsaných výše v odstavcích b) (li) a e) (il). ’

Sloučeniny obecného vzorce V

(V) i I ^E (O), které jsou užitečnými meziprodukty pro přípravu sloučenin obecného vzorce I a v nichž Jeden ze symbolů A, B, D, £ a J má jiný význam než atom vodíku a £ nebo/a £ má hodnotu 1, jsou nové, vynález tedy rovněž zahrnuje sloučeniny shora uvedeného obecného vzorce V, v němž A, B, D, E, J, k, £ a L mají shora uvedený význam a stím, že jeden ze symbolů A, B, i), E a J má jiný význam než atom vodíku a k nebo/a £ má hodnotu t.

Sloučeniny obecného vzorce VIII

A (O)_k ^R

(Vlil) které jsou užitečné jako meziprodukty při přípravě sloučenin obecného vzorce I, jsou rovněž nové. Do rozsahu vynálezu tedy spadají i sloučeniny shora uvedeného obecného vzorce VIII, ve kterém A, B, D, E, J, £, 1, X, U e Q mají shora uvedený význam.

Sloučeniny obecného vzorce I jsou účinné jako herbicidy a vynález tedy zahrnuje způsob těžkého poškozování nebo hubení nežádoucích rostlin, který spočívá v aplikaci účinného moožtví shora popsané sloučeniny obecného vzorce I na tyto rostllry nebo na jejich životní prostředí.

Obecně řečeno jsou sloučeniny obecného vzorce I herbicidně účinné proti růziým rostMnám, některé z nich však jsou selektivně účinné proti jednoděložxým rostinnám, přičemž dvojděložné rostliny jsou relativně nepoškozovány při aplikaci těch dávek sloučenin podle vynálezu, které jsou pro jiné druhy rostlin smtelné nebo tyto jiné rostliry těžce poškozzjí.

Mimoto jsou určité ze sloučenin obecného vzorce I selektivně účinné i mezi Jednoděložnými rostMnami a lze je ve vhodné dávce používat k ničení nebo těžkému poškozování jednoděložných plevelů v jednoděložných užitkových rostlinách.

Vzhledem k tomu zahrnuje vynález rovněž způsob selektivného potlačování růstu plevelů v užitkových rostlinách, spočívaaící v tom, že se na užitkovou rostlinu nebo na prostředí, kde tato rostlina roste, aplikuje sloučenina shora uvedeného obecného vzorce I v mnnžžtví postačujícím k těžkému poškození nebo zničení plevelů, nepootačujícím však k podstatnějšímu poškození užitkové rostliny*

Sloučeniny obecného vzorce I je možno aplikovat přímo na rostlinu (postemergentní aplikace) nebo do půdy před vzejitím rostliny (preemergentní aplikace). Popisované sloučeniny jsou však obecně účinnější při postemergentní aplikaci.

Sloučeniny podle .ornálezu je možno k inhibici růstu, těžkému poškozování nebo hubení rostlin používat jako takové, s výhodou se však používej ve formě prostředků obsahujících sloučeninu podle vynálezu ve směsi s nosičem tvořerým pevným nebo kapaliým ředidlem. Předmětem vynálezu jsou tedy rovněž prostředky k inhibici růstu, poškozování nebu hubení rostlin, obsahvuíčí shora definovanou sloučeninu obecného vzorce I a inertní nosič.

. Prostředky podle vynálezu zahrnují jak zředěné preparáty, které jsou vhodné k okamži.éému pouUžií, tak koncentrované preparáty, které je třeba před použitím ředit, a to obvykle vodou. Prostředky podle vynálezu s výhodou obsahují od 0,01 do 90 % hmotncotních účinné látky. Zředěné prostředky vhodné k okamžitému pouUžtí obsahuj výhodně od 0,01 do % účinné látky, zatímco koncentrované prostředky mohou obsahovat od 20 do 90 % účinné látky, s výhodou od 20 do 70 % účinné látky.

Pevné prostředky mohou být ve formě granulátu nebo popráše, kde je účinná složka smísene s jemně rozmělněrýfa pevným ředidlem, například kaolinem, bentonitem, křemeeiotj, dolomitem, U^li^č^ianeem vápenatým, mastkem, práškovým kysličníkem hořečnatým, valcheřskou hliikou nebo sádrou. Tyto prostředky mohou rovněž být ve formě dispergovatelných prášků nebo zrnek, obsahiUících smáčedlo k usnadnění dispergování prášku nebo zrnek v kapalině. Pevné prostředky v práškové formě Je možno aplikovat jako popraše na list.

Kapalné prostředky mohou být tvořeny roztokem nebo disperzí účinné látky ve vodě, obsahnUící popřípadě povrchově aktivní činidlo, nebo mohou být tvořeny roztokem či disperzí účinné látky v organickém rozpouštědle nemísitelném я vodou, která se disperguje ve vodě ve formě jemných kapiček.

Povrchově aktivní Činidla mohou být kationtového, aninotověho nebo neinogenního typu. Kationtovými činidly jsou například kvarterní amoniové sloučeniny (například cetyltrinietylamoniumbromid). Vhodnými aniontovými činidly jsou mýdla, soli alifatických monoesterů kyseliny sírové, jako například laurylsulfát sodný a soli sulfonovaných aromatických sloučenin, například dodecylbenzensulfonát sodný, lignosulfonát sodný, vápenatý a amonný, butylnaftalensulfonát. a směs sodných solí diisopropyl- a triisopropylnaftalensulfonové kyseliny.

Vhodnými neionogenními činidly jsou kondenzační produkty etylenoxidu a mastnými alkoholy, jako oleylalkoholem a cetylalkoholem, nebo s alkylfenoly, jako s oktyl- či nonylfenolem nebo oktylkresolem. Dalšími neionogenními činidly jsou parciální estery odvozené od mastných kyselin s dlouhým řetězcem a od anhydridů hexitolů, jako například sorbitanmonolaurát, kondenzační produkty parciálních esterů s etylenoxidem a lecitiny.

Vodné roztoky nebo disperze je možno připravovat rozpuštěním účinné látky ve vodě nebo v organickém rozpouštědle obsahujícím popřípadě smáčedlo (smáčedla) nebo dispergátor (dispergátory) a pak, v případě použití organických rozpouštědel, vnesením takto získané směsi do vody, která popřípadě obsahuje smáčedlo (smáčedla) nebo dispergátor (dispergátory). Mezi vhodná organická rozpouštědla náležejí například etylendichlorid, isopropylalkohol, propylenglykol, diacetonalkohol, toluen, kerosen, metylnaftalen, xyleny a trichloretylen.

Prostředky pro použití ve formě vodných roztoků nebo disperzí se obecně dédávají ve formě koncentrátů obsahujících vysoký podíl účinné látky, a tyto koncentráty se pak před použitím ředí vodou. Od těchto koncentrátů se obvykle požaduje, aby vydržely dlouhodobé sk skladování a aby po tomto skladování je bylo možno ředit vodou na vodné preparáty, které by zůstaly homogenní tak dlouho, aby je bylo možno aplikovat běžným postřikovacím zařízením.

Koncentráty účelně obsahují 20 až 90, s výhodou 20 až 70 % hmotnostních účinné látky (látek). Zředěné preparáty vhodné к aplikaci mohou obsahovat různá množství účinné látky (látek, a to v závislosti na zamýšleném použití. Obvykle se používají koncentrace od 0,01 do 10,0, s výhodou od 0,1 do 2 % hmotnostních účinné látky (látek).

/ýhodnou formu koncentrovaného prostředku tvoří účinná látky, která byla jemně rozmělněna a dispergována ve vodě v přítomnosti povrchově aktivního činidla a suspendačního činidla, /hodnými suspendačními činidly jsou hydrofilní koloidy zahrnující například polyvinylpyrrolidon a natrium-karboxyníetylcelulózu, a rostlinné klovatiny, jako je například arabská guma a tragant.

Výhodná jsou ta suspendační činidle, která propůjčují koncentrátu tioxotropní vlastnosti a zvyšují jeho viskozitu. Jako příklady výhodných suspendačních činidel lze uvést hydratované koloidní minerální křemičitany, jako montmorillonit, beidellit, nontronit, hektorit, saponit s saukorit. Zvlášť výhodný je bentonit. Mezi delší suspendační činidle náležejí deriváty celulózy e pólyvinylelkohol.

Aplikační dávky sloučenin podle vynálezu závisejí na řadě faktorů, včetně například použité sloučeniny, druhu rostliny, jejíž růst má být inhibován, charakteru prostředku zvoleného к použití a způsobu aplikace, tj. zde účinná látka má být aplikována pro příjem listem nebo kořeny. Jako obecné vodítko je možno uvést aplikační dávky pohybující se od 0,005 do 20 kg na hektar, s výhodou od 0,01 do 5 kg na hektar.

Prostředky podle vynálezu mohou kromě jedné nebo několika sloučenin podle vynálezu obsahovat ještě jednu nebo několik biologicky účinných sloučenin nespadajících do rozsahu vynálezu. Tak například, jak již bylo uvedeno výše, jsou sloučeniny podle vynálezu obecně podstatně účinnější proti jednoděložným rostlinám nebo travnatým druhům rostlin než proti dvojděložným rostlinám nebo širokolistým rostlinám.

'1

Z toho vyplývá, že při určitých herbicidních aplikacích nohou samotné sloučeniny podle vynálezu užitkovou plodinu chránit Jen nedostatečně. Do rozsahu vynálezu tedy spadají i herbLcidní prostředky obsahující směs alespoň jedné herbicidně účinné sloučeniny shora uvedeného obecného vzorce ' I s alespoň jedním dalším herbicidem.

Tímto dalším herbicidem může být libovolný herbicid nespaaající do rozsahu obecného vzorce I, přičemž obecně je jím herbicid s doplňkovým účinkem. Tak například jednu z výhodných skupin takovýchto preparátů tvoří směsi obsahující herbicid účinný proti širokolistým plevelům. Druhou výhodnou skupinu tvoří směsi obsahující kontaktní herbicid.

Jako příklady vhodných kompperneetááních herbicidů se uvádějí:

A. bentzo2_>1,3-tiadiezin-4-ot-2,2-dioxidy, jako 3-iзopropylbbetOo2,1,3~tiadiazit-4-on-2,2-dioxid (obecný název bentazon);

B. hormonniní herbicidy a zejména pak feno^el-kanové kyseliny, jako ^chlor^-metylfenoxyoctová kyselina (obecný název MCPA), 2-(2,4-^10^0^^1030))propionová kyselina (obecný název dichlorprop), 2,4,5-triiOofetoo:ιyo>ctová kyselina (obecný název 2,4,5-T),

4-(4-chlor-2-eetyietnoзy)má8elná kyselina (obecný název MCPB), a^-dichlofemoiyoctová kyselina (obecný název 2,4-D), 4-(2,4-dich1Ofetno:y))máselná kyselina (obecný název 2,4-DB),

2-(4-cUlor-2-eetyletnoэy)pгopionová kyselina (obecný název meecprop), a jejich deriváty (například soli, estery, amidy a pod·);

C. 3- 4-(4-Ualogenfenoχy)fetyl -1,1-di^alU^^močoviny, jako 3- 4-(4-cUlorfenoxy)fetyl -1,1-dieeáyleočovita (obecný název chloroxuron);

D. (Hnit rovnaly a Jejich deriváty (například ecetáty), jako 2-eθeá1f4,6-dinitrofetol (obecný název 2-áerc.bjtyl-4,6-dinitofetnol.(bbectý název dinoterb), 2-sek.butyl-4,6-dinitrofenol'!obecný název dinoseb) a jeho ester dinoselbacetát;

E. herbicidy dinitroaniltnového typu, jako N,N'-diety1-2,6-dititro-4-árffjαoreetyl-e-fenyletdiaein (obecný název dititraein), 2,6-dititгo-N,N-dipropp1l44triiΊjoreθey1antlL.t (obecný název árifljralit) a 4-eetálsulfonyl-2,6«dinitro-N,N-dipropplθntlin (obecný název гИгоИг) ;

F. herbicidy typu fenylmočoviny, jako N'-(3_ϊ4-dCuh1ofetnyl)-N,NdLli^netyleočovita (obecný název diuron) a N,N-ddomet 1-N- 3-(trifjuoeetylfetyl mooovina (obecný název fluometuron);

G. fetyfkarb8moylo:χ1ietylkarbeeáty, jako 3- (meto:^ς1kθrboϊt1l)amino fet1l-(3-eetylfetyf)karbaeát (obecný název pheteediphae) a 3- (eáox1karbonyl)amino fetyf-feIylkerbθeát (obecný název desmedipham);

H. 2-fenylpyridazin-3-ony, jako 5-amint---chUfo-2-fetylpyridazit-3-ot (obecný název pyrazonn;

I. herbicidy uracilového typu, jako З^ук^Ь^^-^trimetylenuracil (obecný název lenacH), 5-brom--з-se.bbjá1-6-meey1luacCl (obecný název bromacd) a 3-terc.bjá1l-5-cUlor-6-eétá1uuecil (obecný název terbacil);

J. tria snové herbicidy, jako 2-chlor-4-et1laeLno-66(i_βopropy1amint)-113,5-triazit (obecný název atrazin), 2-chlor-4,6-di(etylaeito)-1,3,5-triazit (obecný název simazin) a 2-azido-4-(i8opropylaeino)-6-eeeyláio-1,3,5-^^^^ (obecný název aziprotryn);

K. herbicidy typu 1-alkoэorl1-alkyl-3-fetllmočovitl,. jako 3~(3,4-dicUlorietyl)-1-metoxy-1-eetyleoδovita (obecný název Hhuto)), 3-(4-chlofetyyl)-1-ettoyy-1-me1yleočovina (obecný název monolinuron) a 3-(4-Ьгот-4-сЫогГепу1)-1-те1оэу-1 -metylmočovina (obecný název chlorobromaron);

L. herbicidy tiolkabaamátového typu, jako S-propyl-dipropyltookarbamát (obecný název vemnout);

K. herbicidy typu 1 ^^-ti^aziH^-onu, jalo 4-amino-4,5-dihydro-3-meeyl-6-fenyl(obecný název meeamitron) a 4”eminOl6-teeccbutyl-4,5-dihydrl-3-neetSlio-1,3,4-triazin-5”Oo (obecný název meeributin);

- N. herbicidy typu benzoové kyseliny, jalo 2,3,6-trCchlrreonzolvá kyselina (obecný název 2,3,6-TBA), 3,6-dichOo-2--nieOoDyfbenzoová kyselina (obecný název dicamba) a 3-αmiol, -2,5-dichlorbenzoová kyselina (obecný název chloramben);

O. herbicidy anilidového typu, jako N-butODometei^aif-chlor-2 * ,6'-iietsltcettoilii

X, (obecný název butachlor), ldpooVditící N-meeo^osloučenina (obecný název alach-or), odpovídající N-itopropySdieivát (obecný název propechlor) a 3',4'-dichlorpropionanilid (obecný název propeeni);

P. herbicidy dihtllgeolenoooOtrilovéhl typu,jjako 2,6-dichllrlenooo0tril (obecný název iichllгlen01ú, 3_>5-dibrln-4-1h_lrSiooyУlnoonitril (obecný název lrom(ntys0.1) a 3,5-iijoi-4-hsirnoybeeozoitril (obecný název iooyn.1);

Q. herbicidy typu halogen^^lc^ch kyselin, jako 2,2-dichlorpropionová kyselina (obecný název tampon), trichloroctová kyselina (obecný název TCA) a jejich soli;

R. herbicidy difenylétегоvého typu, jako 4-nitrlfeoyl-2-lnLtrl-4-trfltloгmetslfeosléter (obecný název fluorodifen), mety1-5-(2,4-dichlorfenooyú-2-nitrobenzoát (obecný název bifenox), 2-oitro-5-(2c1hOo-44-tfifOroΣeletyeOonoyy)eonzoová kyselina a 2-cHor-4-triltlormetslfeosl-3-etloy-4-n0tгlfeoyléter, sloučeniny uvedené v evropské patentní publikaci č. 3416 a

S. různé herbicidy včetně Ν,Ν-dimeeyS-iifeoylacetamiiu (obecný název difenamid) a N-(1-naftyl)falaminové kyseliny (obecný název nap^lam), jakož i ^lamanno-i,^-triolu.

Jako příklady použitelných kontaktních herbicidů se uváddjí:

T. Hpyridyliové herbicidy, jako ty, v nichž účinnou složkou je 1,1'-iinetsl-4,4^/-dipyridyliový iont (obecný název parequat) a ty, v nichž účinnou složkou je IJ^-otylen^^'-dipyridylOový iont (obecný název ϋςαεΟ);

U. organoarsenové herbicidy, jako monolarlum-mneanoasonát (obecný název MSMA) a

V. herbicidy typu aminolkseein, Jako N-(flsflOOшeeyS)glycin‘) obecný název glyphosat) a jeho soli a estery.

Vynniez ilustrují následnicí příklady provedení, jimiž se váek rozsah vynálezu v žádném směru neomeeute.

Příklad 1

Metyl-2-£4-(6-chlor-2-chinoxalinyloxy)fenoxyJpropionát (1)

Směs 2,6-dichlorchinoxalinu 10 mmol, připraven z 4-chlor-1,2-dinitrobenzenu a etyl-aminoacetátu postupem, který popsali A. F. Crowther a spol. v J. Chem· Soc·, 1949, 1260 10 mmol mety1-2- 4-hydroxyfenoxy -propionátu, 11 mmol bezvodého uhličitanu sodného a 40 ml dimetylformamidu se 3 hodiny zahřívá к varu pod zpětným chladičem· Reakční směs se ochladí, vylije se do vody a vodná směs se extrahuje dietyléterem·

Éterický extrakt se vysuší bezvodým síranem sodným a rozpouštědlo se oddestiluje za sníženého tlaku, Pevný zbytek poskytne po krystalizaci z metanolu 2,5 g (70 %) mety1-2* 4-(6-chlor-2-chinoxalinyloxy)fsnoxy -propionátu ve formě bílých jehličkovitých krystalů o teplotě tání 126 °C.

Uvedenou strukturu produktu potvrzují NMR spektroskopie a hmotnostní spektrometrie· Příklad 2

MetyI-2-Ζλ-(6-chlor-1-oxid-2-chinoxsllnyloxy)f enoxy] -propionát (4)

a) К směsi 5,0 g 2,6-dichlorchinoxalinu a 25 ml koncentrované kyseliny sírové ss za míchání při teplotě 10 °C pomalu přidá 7,42 g persíranu draselného. Po skončeném přidávání se směs nechá ohřát na teplotu místnosti a v míchání se pokračuje ještě 24 hodiny. Reakční směs se vylije do 400 ml vody s ledem, neutralizuje se vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného e extrahuje se dichlormetaném. Organický extrakt se promyje roztokem chloridu sodného, vysuší se bezvodým síranem sodným a rozpouštědlo se odpaří. Zbytek poskytne po krystalizaci z etanolu 2,6-dichlorchinoxalin-1-oxid ve formě hnědých jehličkovitých krystalů o teplotě tání 185 °C.

b) Směs 1,0 g (4,7 mmol) 2,6-dlchlorchinoxelln-1-oxidu, 0,92 g (4,7 mmol) metyl-2-(4-hydroxyfenoxy)propionátu, 0,65 g (4,7 mmol) bezvodého uhličitanu draselného a 70 ml metyletylketonu se 30 hodin zahřívá к varu pod zpětným chladičem. Rozpouštědlo se oddestiluje ze sníženého tlaku a zbytek se roztřepe mezi dichlormeten a vodu. Organická vrstv© se oddělí a po vysušení se rozpouštědlo odpaří. Tmavý olejovítý zbytek se chromátografuje na 40 g silikagelu za použití dichlormetanu jako elučního činidla· Získá s® 0,75 g (43 %) metyl-2- 4-(6-chlor-1-oxid-chinoxalin-2-yloxy)fpnoxy -propionátu ve formě světlehnědé pevné látky o teplotě tání 110 °C.

Uvedenou strukturu produktu potvrzuje NMR spektroskopie a hmotnostní spektrometrie.

Příklad 3

V podstatě stejným způsobem, jaký je popsán v příkladu 1 nebo 2, se z příslušného chinoxalinu a odpovídajícího alkyl-(hydroxyfenoxy)alkankarboxylátu připraví sloučeniny č. 12 až 15, 13 ež 25, 35 až 38, 40 až 43, 48 až 49, uvedené v tabulce 1. Sloučenina č. 47 (viz tab. 1) se připraví reakcí 2,6-dichlorchinoxalinu a dietyl-2-(4~hydroxyfenoxy)-2-metylmalonátu v podstatě stejným způsobem, jaký je popsán v příkladu 1.

Struktury všech těchto sloučenin potvrzuje NMR spektroskopie a hmotnostní spektrometrie.

I 4

P ř í k 1 a d

2-14-(()-ciriOr~2-chinoxe? 1 O.y)fenoxyjproplonová kyselina (29)

Směs )0 mmol 2,6-uíchlorchlnoxalinu, ' C mmol 2-(4~hydroxyfenoxy)propionové kyseliny, 20 mmol bezvodého uhličitanu draselného n 50 ml suchého dimetylformámidu se 3 hodiny zahřívá k varu pod zpětným chladičem, načež se reakční směs ochladí;a vylije se do vody. Po okyselení vodné směsi 1 vodnou kyselinou chlorovodíkovou se vyloučí sraženina, která se odfiltruje» Vysušený produkt poskytne po přckrystalování z toluenu 2-£4-(6-chlor-2“ -chinoxalinyloxy)fenoxyjpropio.novou kyselinu ve formě bílých krystalů tajících za rozkladu při 130 °C.

Uváděnou strukturu produktu potvrzuje NUK spektroskopie a hmotnostní spektrometrie.

Příklad 5

Natrium‘'-2-£4-(6-chlor-2-chinoxalinyloxy )fenoxyjpropionát (30)

Sloučenina uvedená v názvu se připraví neutralizací odpovídající kyseliny (viz příklad 4) vodným roztokem hydroxidu sodného a odpařením rozpouštědla za sníženého tlaku.

Příklad 6 n-propyl-2-£4-(ó-chlor-2-chinoxalinyloxy)fenoxyj-propionát (16)

a) Směs 2,0 g 2-£4~(6-chlor-2-chinoxalinyloxy)fenoxyJpropionové kyseliny (viz příklad 4) a 1> ml tionylchloridu se 1 hodinu zahřívá k varu pod zpětným chladičem, načež se nadbytek tionylchloridu oddestiluje. Získá se 2~£'4-(ó-chlor~22chinoxaei]nrloxy)-fenoxyJpropionylchlorid.

b) Směs propionylchlorldu připraveného výše v odstavci a), 10 ml n-propenolu a 2 ml trnety0smiou se 30 minut míchá při teplotě místnosti. Reakční směs se vylije do 100 ml vody a vodná směs se extrahuje dietyléterem. Éterický extrakt se vysuší bezvodým síranem sodným a rozpouštědlo se oddestiluje za sníženého tlaku. Získá se Ocpropylc2c(4c(6cch0orc c2cchnoox8lnoy0oxy)fenoxyJpropionát ve formě bílých krystalů o teplotě tání 80 °C.

Příklad 7

V podstatě stejným postupem, jaký je popsán v části b) příkladu 6, se z 2c£4c(6cci0orc c2Chnnoxalnny0oxy)fenoxyJpropnooy0ch0orndu (viz příklad 6, část a) a odpovídajícího alkoholu či tiolu připraví sloučeniny č. 17, 26 až 28, 33 a 46, uvedené v tabulce 1. Sloučenina č. 32 (viz tabulku 1) se obdobně připraví z 2c£4c(6-ciOoг-2-chinoxonOnoloxy)·c fenoχyJρropnonyOcilorndu a ecetonoximu.

Struktury všech těchto sloučenin potvrzuje NMR spektroskopie a hmotnostní spektrometrie, a fyzikální údaje pro tyto sloučeniny jsou uvedeny v tabulce 2 u příkladu 14.

Příklad 8

2-(N,N,Ν-trimetylernonio)etyl-2-£4-(6-chlor-2-chinoxalinyloxy)fenoxy^propionát-jodid (34)

Sloučenina uvedená v názvu se připraví reakcí 2-(N,N>dfmofyllainr)etyl-22£4-(6-..chloг-clinoxalirlloχl)fenoxyJpropionátu (viz příklad 7, . sloučenina č. 33) s metyljodidem. Získaná sůl taje při 68 °C.

Příklad 9Etyl-2-£4-(6-chlor-2-chinoxaliniltoo)feno2yJpropionát (31)

a) K roztoku 10 etoxidu sodného ve 30 n! etanolu se v jedné dávce přidá roztok mmol 4-meercaptofenolu v 10 ml etanolu. Směs se 15 minut míchá při teplotě oíítnoosi, pak se k ní přidá 10 поо1 2,6-dichlorchinoxalinu, reakční směs se delších 30 minut míchá, pak se zředí 500 ml vody, vyloučená sraženina se odfiltruje a vysuSí se. Získá se 4- (6~chlor-2-chinθzo0inlltio)ffnol, o teplotě tání 204 °C.

b) Směs 1,0 g tioéteru připraveného postupem popsaným výše v odstavci a), 0,6 g etyl-2-brompropionátu, 0,5 g uhličitanu draselného a 30 ml meetletilketonu se 8 hodin zaHřívá k varu pod zpětným chladičem. Po ochlazení se reakční směs zfiltruje a rozpouštědlo se odádetiluje za sníženého tlaku. Získá se ftll-2-£4-(6-chlor-2~chiroxθlinylti^o^)^:^i^r^oxi7propion^^,t o teplotě tání 110 až . 115 °C.

Uvedenou strukturu produktu potvrzuje NMR spektroskopie a hmonnotní spektrooeerie., Příklad 10

Etyl-2-£4-(6-chlor-4-oxid-2-chinoxalrrlг0o5y)fenoxlJ-propionát (39)

a) K směsi 9,85 g 2,6-fichLorchinoxalinu a 100 ml didloraetanu se za míchání a chlazení v ledu během 40 minut, po částech přidá 10,32 g 90% o-chlnr-pfrbenzoové kyseliny. Po skončeném přidávání se směs nechá olhřát na teplotu míítnooti a míchá se jeStě dalěí dny. K výsledné suspenzi se přidá dichlormeten a směs se promije třikrát vždy 500 ml 5% vodného roztoku hydrogennhličitanu sodného. Dichloraetanový roztok se vysuSí bezvodým síranem sodným a rozpouštědlo se o^j^c^a^ří· Zbytek poskytne po překrystalování z metanolu o,1 g (57 %) 2,6-ficlLorcliroxelin-4-oxifh ve formě slabě oranžových jflličkovitýcl krystalů o teplotě tání 176 °C.

b) v podstatě steným postupem, jaký je popsán v části b) příkladu 2, se 2,6-ficllorffroxylir-4-oxif nechá reagovat s etll-2-(4llydno:)l)fenoxl)propiooátem, čímž se získá etll-2-í4—(o-cllor.4ooxfd22-lhrnoχairlyOo:y))frnoxljpropionát o teplotě tání 105 °C.

Uvedenou strukturu produktu potvrzuje NMR spektroskopie a hmoonootní spektromeerie.

1b

Příklad П

Etyl-2-£4-(6-amino~2“chinoxĎlinyloxy)fenoxy7propionát (44) g etyl-2“C4-(6-»nitoo2;ž-chiooxeinnyloxy)fenoxyJpropionátu (sloučenina č. 21 , připravená postupem popsaným v příkladu 3) se rozpustí v 600 ml etylacetátu a směs se hydrogenuje za použití paledia na uhlí jako katalyzátoru při teplotě míí indii za normálního tlaku. Po odeznění spotřeby vodíku se roztok zfiltruje přes vrstvičku křemeliny a z filtrátu se oddessiluje rozpouštědlo za sníženého tlaku. Zbytek se chromaaoorafuje na kysličníku hlinitém za poušití dichl^c^jmet^anu jako elučního činidla. Po dpaření rozpouštědla se získá ttyl-2^£4-(6-aoinol2-chinoxalinyllxy)fenoχУJpropionát ve formě žlutých krystalů tajících při >34 °C.

Uvedenou strukturu produktu potvrzuje NMR espektroskopie a hmoot^^ostní spektrometrie.

Příklad 12

Etyl-2-f.4- 6-(dimetylamino)-2-chinlxaliiyloэyJfenlxy propionát (45)

Směs 10 mol etyl-2-£4-(6-aoiil-2-chinlXθlinyllxy)fenl:χyjpгopilnátu, 25 mol meealjodidu, 50 ml acetonu a 25 uhličitanu draselného se 24 hodiny zahřívá k varu pod zpětrým chladičem. Reakční směs se zfiltruje a rozpouštědlo se n^psaí. Zbytek se chrone kysličníku hlinitém za pouuití dichloюttaiu jako elučního činidla. Získá se etyl-2-£4-(6·/dioetylaoino/-2-chinoxaliIЦfloxy)filloχy] propionát ve formě žlutého oleje.

Uvedenou strukturu produktu potvrzuje NMR spektroskopie β hmoOncltií spe^ltromei^le.

Příklad 13 _л '

Příprava alkyl-2-£4-(6-chlor-2-chinoxaliryllo2y)fenoxyЗ-prlpioiátů z . ^((-chlor^-chinoxθliiyllxy)ftnllu

a) Směs 25 mmol 2_}6-dichlorchinlxalinu, 25 шоо1 hydro^idnu, 25 mmml hydroxidu vápenatého a 50 ml dimetylfoirnamidu se 1 hodinu zaltiřívá k varu pod zpětným chladičem. Reakční směs se ochladí, vylije se do 500 ml vody, vyloučená sraženina se odfiltruje a vysuší se. Vysušený produkt se dhro^aat^og^e^fuíJe na silikarelu za pouížtí směsi dichlormetanu a acetonu (9:1 objemově) jako elučního činidla. Po odpaření rozpouštědla z eluátu se získá 4-(6-chllг-2-chicoxalicyllxy)feill o teplotě tání 206 °C.

b) Záhřevem směsi 4-(6-chllr-2-chiioxaliiyloxy)ftiolu, oeeyletylketlnu, bezvodého uhličitanu draselného a meey1-2-brompropionátu, etyl^-brompropionátu, n-propyl-2-brlopropionátu, i-butyl“2-bloopropilnátu, res. 2-oetylpropyl-2-broopropionátu k varu pod zpětným chladičem se připraví sloučeniny č. 1, 14, -16, 17 resp. 26. Struktury těchto produktů potvrzuje NMR spektroskopie a hmoonootní spektrlmetrit, a jejich fyzikální vlastnosti jsou identické s fyzikálními vlastnostmi sloučenin připravených postupy popsanými v příkladech 1, 3, 6, popřípadě 7.

Příklad 14

Četné ze sloučenin podle vynálezu, uvedených v tabulce 1, představují pevné látky, které je možno identifikovat teplotou tání. Pro zjednoduSení jsou teploty tání těchto látek uvedeny v následující tebulce 2a.

Některé ze sloučenin podle vynálezu, uvedených v tabulce 1, představují olejovltá látky, které se a jež je možno identifikovat jejich PMR spektry. Pro zjednodušení jsou údaje PMR spekter těchto sloučenin uvedeny v následuuící tabulce 2b:

Tabulka 2a

Sloučenina č

Teplota tání (°C)

128

110

109

108 až 93 až 80

140

105 až 83

130 (rozklad)

110 až 115

122 (rozklad)

121

109

105

128

134

Tabulka 2b

Sloučenina č.	Chemický posun protonů (deuterochloroform, hodnoty cft
erylové skupiny	R¹	R²	G
18	8,b s, Ή; 8,0, 7,1 , ш, 4H	5s, 1H; 7,6, и, 2H;	viz G		4,7, m, viz G	2H	1,5, m, 13H
26	8,8, s, 1H; 8,2, 2H; 7,1, ш, 4H	, šs, 1H; 7,7, šs,	1,7, d,	3H	4,9, q,	1H	4,0, d, 2H; 1,8, m, 1H; 1 ,0, d, 6H
33	8,7, s, 1H; 8,1, 7,1, η, 4H	, šš, 1H; šs, 2H;	1,7, d,	3H	4,9, q,	1H	4.3, t, 2H; 2,7, t, 2H; 2.3, s, 6H;
45	8,7, s, 1H; 6,9 (6-(CH₃)₂N 3,0,	až 7,7, m, 7H s, 6H)	Ц9, d,	•3H	4,8 q,	1H	4,2, q, 2H; 1 ,2, t, 3H
46	8,7, s, 1Hi 7,0	až 8,0, m, 7H	viz G		4,8, q,	1H	2,9, St, 2H; 1 ,0 až 1,8, m, 10H
47	8,7, s, 1H; 8,0, 7,2, и, 4H	, šs, IH; 7,6, m, 2Н;	viz G		¹,⁸, s,	3HÍ	4,4, q, 4H; 1 ,3, t, 6H
48	8,8, s, 1H; 7,0	až 8,1, m, 7H	1,9, d,	3H	4,7, q,	1H	4.1, q, 2H; 1.1, t, 3H

Tvary signálů se označují obvyklými zkratkami s následujícími významy:

s singlet d dublet t triplet q kvadruplet m mu1tiplet široký signál

Př í k 1 e d 15

Koncentrované prostředky obsahující sloučeniny podle vynálezu se připraví:

a) v případě olejovitých a vojsko vitých sloučenin rozpuštěním účinné látky v toluenu obsahujícím 7 % (objem/objem) povrchově aktivního činidla Terric N13 (produkt etoxylace nortylfenolu) a 3 % (objem/objem) povrchově aktivního činidle Kemat SC15B (produkt na bázi dodecylbenzensulfonátu - vápenatého); nebo

b) v případě kryetalidých pevných sloučenin vnesením 5 hmotnootních dílů účinné látky a I hш,otnootoiht dílu aniontového suspendačního činidla Dyapol PT do 94 hmot, dílů vodného roztoku obsahuuícího 0,25 % (objem/objem) povrchově aktivního činidla Teric” N8 (produkt etoxylace noiylfenolu) a rozemíláním v kulovém mlýnu až do vzniku stabilní suspenze.

&mtgovvaelné koncentráty a suspenze se pak ředí vodou na vodné prostředky o žádané koncennraci účinné látky, vhodné pro pouuití ktesůům herbicidní účinnooti sloučenin podle vynálezu při preemergentní a postemergentní aplikaci.

Příklad 16

Níže popsaiým způsobem se testuje herbicidní účinnost sloučenin podle vynálezu, upravených postupem podle příkladu 15 na příslušné prostředky, při preemergentní aplikaci.

Do půdy ve výsevních skříních se do řádků zašijí 2 cm hluboko semene pokusných rostlin. JednodSložné a dvojděložné rostlixy se šijí do oddělených skříní. Po zasetí se povrch půdy ve dvou skříních postříká přís^ným mxwžstvím prostředku podle vynálezu. Stejiým způsobem se osSjí další dvě výsevní skříně, které se však nepoosříkejí prostředkem podle vynálezu a slouží jako srovnávací (konnrolní) pokus.

Všechny skříně se umíítí do skleníku, povrch půdy v nich se svrchu mírně zvlhčí, čímž se napomůže klíčení, a skříně se pak zavlažuj zespodu podle potřeby tak, jak je třeba k optimálnímu růstu rostlin. Po 3 týdnech se skříně ze skleníku vyjmou a vizuálně se vyhodnc)tí účinek ošetření. Dosažené výsledky jsou uvedeny v následnicí tabulce 3, kde se poškození rostlin udává za pomoci stupnice 0 až 3, kde 0 představuje poškození od 0 do 25 %, 3 znamená 75 až 99 % poskočení a 3+ představuje úplné zničení rostlin (100 %.

Pomlčka (-) znamená, že v daném případě nebyl test prováděn.

Pokusné rostlixy jsou v tabulce označeny zkratkami s následujícím významem:

PS pšenice

Oh oves hluchý

Jí Jílek

Pj proso japonské

H hrách

Ip povíjnice (Opomoea)

Ho hořčice

3I slunečnice

239908 20

Tabulka 3

Herbicidní účinnost při preemergentní aplikaci

Sloučenina číslo	Aplikovaná dávka (kg/he)	PS	Oh	Jí	Pokusné Pá	rostliny H	Ip	Ho	S1
1	5	2	2	3+	3+	0	0	0	0
1	1	2	2	• 3+	3+	0	0	0	0
1	0,5	0	2	3	3+	0	0	0	0
4	5	2	2	3+	3+	0	0	0	0
4	1	0	0	• 0	0	0	0	0	0
12	5	1	1	3+	3+	0	0	0	0
12	1	0	0	2	3	0	0	0	0
14	0,5	0	1	2	3+	0	0	0	0
16	0,25	0	0	0	1	0	0	0	0
17	0,25	0	0	0	0	0	0	0	0
18	0,5	0	1	0	1	0	0	0	0
22	5	3	0	3+	3+	0	0	0	0
22	1	0	0	3	2	0	0	0	0
25	5	3	3+	3+	3+	0	0	0	0
25	1	2	3	2	3+	0	0	0	0
2 5	0,25	0	0	0	3	0	0	0	0
27	5	3+	3+	3+	3+	0	0	0	0
2.7	1	2	2	3	3+	0	0	0	0
31	5	1	2	3	3	0	0	0	0
31	1	0	0	0	0	0	0	0	0
32	1	0	0	0	0	0	0	0	· 0
33	1	2	1	3	3+	0	0	0	0
33	0,5	0	0	2	3	0	0	0	0
34	1	1	0	1	3	0	0	0	0
35	5	2	0	3	3+	0	0	0	0
35	1	0	0	0	3	0	0	0	0
35	0,25	0	0	0	0	0	0	0	0
28	0,5	1	1	3+	3+	0	0	0	0
28	0,1	0	0	0	1	0	0	0	0
37	5,0	2	1	3+	3+	0	0	0	0
37	1,0	1	0	3	3	0	0	0	0
38	5,0	3+	3+	3+	3+	0	0	0	0
38	1,0	2	2	3+	3+	0	0	0	0
39	1,0	1	1	3+	3+	0	0	0	0
39	0,5	0	0	3	3	0	0	0	0
39	0,25	0	0	1	2	0	0	0	0
42	5,0	1	2	3	3+	0	0	0	0
42	1,0	0	1	3	3	0	0	0	0
43	5,0	3	2	3	3+	0	0	0	0
43	‘,0	1	1	3	3+	0	0	0	0
46	5,0	3+	3+	3+	3+	0	0	0	0
46	i,o	2	2	3+	3+	0	0	0	0

I

Příklad 17

Níže popsaným způsobem se testuje herbicidní účinnost sloučenin podle vynálezu, upravených postupem podle příkladu 15 na příslušné prostředky, při postemergentní aplikaci.

Do půdy ve výsevních skříních se do řádků zašijí 2 cm hluboko semena pokusných rostlin. Jednoděložné a dvojděložné rostliny se šijí do oddělených skříní, a to každý druh vždy do dvou skříní. Tyto čtyři výsevní skříně se umíítí do skleníku, povrch půdy v nich se svrchu mírně zvlhčí, čímž se napomůže klíčení, a skříně se pak zavlažují zespodu podle potřeby tak, jak je třeba k optimálnímu růstu rostlin.

Jakmile rostliny dosáhnout výšky 10 až 12,5 cm, vyjme se ze skleníku jedna skříň s jednoděložnými a jedna skříň s dvojděložrými rostlinami a provede se pootřik příslunýým množstvím prostředku podle vynálezu. Po postřiku se výsevní skříně znovu vrátí do skleníku na další 3 týdny, načež se vizuálně vyJhodnoo-f účinek ošetření porovnáním se stavem u neošetřených kontrolních rostlin.

Dosažené výsledky jsou uvedeny v následující tabulce 4, kde se poškození rostlin udává za pomoci stupnice 0 až 3, kde 0 představuje poškození od 0 do 25 %, 3 znamená 75 až 99 % poškození a 3+ představuje úplné zničení rostlin (100 %).

Pomlčka (-) znamená, že v daném případě nebyl test prováděn.
	Pokusné rostliny jsou v	tabulce označeny zkratkami s následujícím významem:
Pš	pšenice
Oh	oves hluchý
Jí	Jílek
Pj	proso japonské
H	hrách
Ip	povíjnice (Ipomoes)
Ho	hořčice
S1	slunečnice

Tabulka 4

Herbicidní'účipnost při postemergentní aplikaci

Sloučenina číslo	Aplikovaná dávka (kg/ha)	Pá	. Oh	Pokusné rostliny Jí Pj	H	Ip	Ho	31
1	5	3+	3 +	3+	3+	0	0	0	0
	1	3+	3+	3+	3+	0	0	0	0
1	0,5	3+	3+	<	3+	0	0	0	0
1	0,25	3+	3+	J+	J+	0	0	0	0
1	0,1	3+	i+	3¹	3+	0	0	0	0
4	5	3+	3 +	3+	3+	0	0	0	0
4	1	3+	3 +	3+	3+	0	0	0	0
12	5	1	2	3+	3+	0	0	0	0
12	1	0	1	2	2	0	0	0	0
14	0,5	3+	3+	3+	3+	0	0	0	0
14	0,1	3+	3 +	3+	3+	0	0	0	0
16	0,25	3+	3+	3 +	3+	0	0	0	0
1ϋ	0,1	3+	3+	3+	3+	0	0	0	0
17	0,25	3+	3+	3 +	3+	0	0	0	0
18	0,5	3+	3+	3+	3+	0	0	0	0
22	5	2	0	3 +	3 +	0	0	0	0
22	1	2	0	3	3+	0	0	0	0
25	5	3+	3+	3+	3 +	0	0	0	0
25	1	3 +	3+	3+	3+	0	0	0	0
25	0,25	3+	3+	3+	3+	0	0	0	0
2j	0,1	3+	3+	3+	3+	0	0	0	0
27	?	3 +	3+	3+	3+	0	0	0	0
27	1	3 +	3+	3+	3+	0	0	0	0
31	5	3	3	3+	3+	0	0	0	0
31	1	3	2	3	3+	0	0	0	0
32	1	3	-	3	3+	0	0	0	0
33	1	3+	3+	3+	3+	0	0	0	0
33	0,5	3+	3 +	3+	3+	0	0	0	0
34	1	3	3	3+	3+	0	0	0	0
35	5	3+	3+	• 3+	3+	0	0	0	0
35	1	3 +	3+	3+	3+	0	0	0	0
35	0,25	3+	-	3+	3+	0	0	0	0
28	0,5	2	2		3+	0	0	0	0
28	0,1	2	0	2	3+	0	0	0	0
37	5,0	3	2	3+	3+	0	0	0	0
37	1,0	2	-	3	3+	Q	0	0	0
38	5,0	3+	3+	3+	3+	0	0	0	0
38	1,0	3+	3+	3+	3+	0	0	0	0
39	1,0	3+	3+	3+	3+	0	0	0	0
39	0,5	3+	3	3+	3+	0	0	0	0
39	0,25	3+	3	3+	3+	0	0	0	0
42	5,0	3+	2	3+	3+	0	0	0	0
42	1,0	3	1	3+	3+	0	0	0	0
43	5,0	3+	3+	3+	3+	0	0	0	0
43	1,0	3	2	3+	3+	0	0	0	0
46	5,0	3+	3+	3+	3+	0	0	0’	0
4b	1,0	3+	3+	3+	3+	0	0	0	0

239938

Příklad 18

Tento příklad ilustruje herbicidní vlastnosti sloučenin podle vynálezu.

Pro účely testu se sloučeniny upravují tak, že se příslušné mnnoství účinné látky smísí s 5 ml emulze připravené zředěním 160 ml metylcyklohexanonového roztoku, obsahujícího

21,8 g/1 povrchově aktivního činidla na bázi sorbitenmonooaurátu (Spán 80) e 78,2 g/1 povrchově aktivního činidla na bázi kondenzačního produktu sorbitanmonolaurátu s 20 ml etylenoxidu (Tween 20), vodou na objem 500 ml.

Vždy 5 ml emulze obsahující testovanou sloučeninu se zředí vodou na objem 40 ml a preparátem se postříkají mladé rostliny pěstované v květináčích (postemergentní test). Druhý pokusných rostlin jsou uvedeny níže v tabulce 5. Za 14 dnd po postřiku se srovnáním s neoSe-třenými rostinnaBÍ zjistí stupeň poškození ošetřených rostlin, a to za pomoci stupnice 0 až 5, kde 0 znamená 0 až 20% poškození a 5 představuje úplné zničení.

Při testu herbicidní účinnooti při preemergentní aplikaci se semena pokusných rostlin zašijí do mělkých rýh vyrytých v povrchu půdy ve fibrových miskách. Povrch půdy se urovná a pootříká, a na postříkaný povrch se pak rozhodí v tenké vrstvě dalií čerstvá půda.

Poškození herblcidním prostřddkem se vyhodnocuje za 21 dnů, a to za pomoci stejné stupnice 0 až 5 jeko při testu postemergentní účinnost.. V obou případech se stupeň poškození herbicddem zjišťuje porovnáním se stavem u neošetřených kontrolních rostlin.

Vsledky dosažené při shora uvedených testech jsou shrnuty v následující tabulce 5. Pomlčka (-) ' znamená, že v daném případě nebyl test prováděn. Preemergentní aplikace se označuje zkratkou PRE”, postemergentní aplikace zkratkou POST**. Pokusné rostliry jsou označovány symboly s následujícími významy:

Řc řepa cukrová , « řepka

Ba bavlník

So sója

Ku kukuřice

Op ozimá pšenice

Hý rýže

Sn Senicio vulgards (starek obyčejrý))

Ip d, ’-з -íU-jT-urea (po’.vj.'dc(·· k- AmurantUut retroflexus (laskavec ohnutý) .

Pi Polygonům avi^l^e (rdesno ptačí)

Ce Chtnipidium album (me^lík bílý)

Po Portala^ iltrtcet (iruche zelná)

Xa Xanthium pensylvanicum (řepeň)

Ab AbutHon (tbutiion)

Cv Convolvulus arvensis (svaččec rolní)

O^//Av oves setý s oves hluchý (Avena oves hluchý se používá při postemergentním testu, oves setý při testu pretmergtntníu

Dg Bded^^ ^π^ΐηθΐ^ (rosička krvavá)

Pu Poa annua (linniee roční)

St Setarda viridis (bér zeeniý))

Ec Ε^ΐηο^ι^^ crus-galli (tsžeeke kuří noha)

Sh Sox’gum httepense (ědook haeepkký)

Ag Agropyron repens (pýr plazvý))

Cn Cyperus ootnddus (Šáchor)

о

1

о

1

о

1

о

1

ГЛ

о

ф

о

Ф

ф

о

ф

гл

о

ф

о

ф

о

f

1

ф

о

ф

см

ил

ф

см

Ф

ф

1Л

о

ил

ГЛ

см

о

ил

см

о

ф

1

I

ил

ГЛ

о

и\

ф

ил

ф

ил

ф

гл

1Л

ф

ил

о

ил

ф

о

!СЛ

ил

-

ил

о

ф

о

ил

ф

ил

ф

ил

ф

ил

ф

ил

о

ил

о

ил

ф

-

ил

-

ф

гл

о

ф

гл

ил

гл

ГЛ

о

-

СМ

-

ф

о

см

о

ф

о

ф

о

1

ил

ф

иЛ

ф

СМ

•о

ил

ф

ил

ф

ил

о

ф

сл

о

ф

о

сП

ГЛ

ф

о

ф

см

ил

О φ

фф — фшслофсм гл

I

о

I

о

I

I о

•о

I

О О О О О о о о о

О О О’ о о о о о о о о о о о о

о

AJ

см

о

-

о

”Л

гл

о

•о

о

а

<м

о

гм

о

1

о

гл

ГЛ

о

ιΛ ιΛ ’ί М· О цЛ Ф Ф ' Φф

Ф UA 1,\ Фф

О О О О Iо \ .\) 1Л - 't -φ

ГЛ ~Л О О Φ Φ Φ Φ Φ — ΙίΛ ΦΦ ο ο ο ο — ιΟ

Ο φ Ο Ο Ο ί*> ΓΛ

Ο Φ φ »— ·— Φφ

О ГЛ φ — ~ Φφ

Ο Ο ι ο ο οο о ο ο ο m ο глο

Э Ο -Λ 'Ή Φ Ο ΦΦ

Φ Φ Ή CM ΦΦ φ

Ο Ο Ο Ο f f ιι о о о о

ООО — • °о о о о о о о о о о о о о о о о о о

О О О О ГМ ООО о о о о о

ООООООООО оо — ооо о о

ООО ил ХЛ иЛ ’СЛ ил <П 4Л о

- <-» 1ГЧ Z ” *“ »-<МСМСМ Л1СМСМСМСМ ^^^^^^ОиЛСМОСМОСМОСМО — О — О — О — ΟΚΛ — ΊΛ — смосмоосм^ооооооооооооооооо о о о о

Ен

А

Η

Ен

а

Ен

ЕН

а

Ен

А

эд

у $2

со

СП

ω

ЭД эд

V)

ω

ЭД

эд

ω

СП

эд

ω

</Э

ЭД

СП

(Л

м

ЭД

СП

И

ЭД о

о

О

о

ж ЭД

О

о

эд

о

О

эд

ЭД

о

ЭД

»

о

К

«

о

04

04 04

04

g

04 04

04

эд

04

СМ

<м

см

φ ф

Ф

\0

ю

\0

ř-

С*~

е-

г-

СО

Г-

г-

с-

с*·

*—

·— Í—

(М

см

Příklad '9

Tento příklad ilustruje selektivní herbicidní účinnost sloučenin podle vynálezu při aplikaci v polních podmínkách.

Testované sloučeniny se upravují na příslušné prostředky v podstatě stejným způsobem, jaký je popsán v příkladu 17.

Semena Jednotlivých druhů pokusných rostlin se za pomoci vhodného secího zařízení zašijí na ploché hrůbky vzdálené od sebe 1 metr. Na každý krůbek se šijí dva druhy. Ploché hrůbky se rozdělí do Jednotlivých parcel podle aplikované dávky testované sloučeniny. Semena Jednotlivých druhů pokusných rostlin se šijí v různé době tak, aby v určitém údobí rostliny dosáhly zhruba stejného růstového stadia.

Na všech plochých hrůbcích, které jsou určeny к postřiku, se vykolíkují středy ve vzdálenosti 1 ,25 m a v šířce 1 m se provede postřik za použití postř-ikovacího zařízení s tryskami ve tvaru T, č. O.

Při preemei^entním testu se ploché hrůbky postřikují testovaným prostředkem po zasetí a poškození pokusných rostlin se vyhodnocuje vizuálně za 14, 21, 35 e 63 dnů po postřiku. Dosažené výsledky, vyjadřované Jako vyhubení v %, jsou uvedeny v následující tabulce 6, část A.

Při postemergentním testu se ploché hrůbky postřikují testovaným prostředkem jakmile pokusné rostliny dosáhnou stadia 2 až 3 listů в poškození se vyhodnocuje.vizuálně ze 7, 14, 28 a 56 dnů po postřiku. Dosažené výsledky, vyjadřované Jako vyhubení v %, Jsou uvedeny v následující tabulce 6, část B.

Používají se následující pokusné rostliny:

So sója (Bethal)

Ba bavlníк (Delta Pine 16)

Po podzemnice olejná (Red Spanish)

Ku kukuřice (XL 45)

Ss Setaria anceps (bér)

Dg Digitaria sanguinalis (rosička krvavá)

Ec Echinochloa crus-galli (Ježatka kuří noha)

Sg Sorghum (Goldrush)

Sh Sorghum halepense (čirok halepský)

Tabulka 6 (část A)

Preemergentní polní pokus

Sloučenina Aplikovaná Pokusné rostliny e vyhubení v % číslo dávka DPO*'

	(kg/ha)	So	Ba	Po	Ku	Ss	Dg	Ec	Sh	Sh
u	2,0	14	0	5	3	100		*		100
14	2,0	21	0	5	5	100	100	100	100	100	100
14	2,0	35	0	3	5	100	100	100	100	100	100
14	2,0	63	0	0	0	100	100	100	100	1 00	100
14	1,0	14	0	3	0	100	-	-	-	100	^-
14	1,0	21	3	0	0	100	100	100	100	100	100
14	1.0	35	0	3	0	100	100	100	100	100	100
14	1,0	63	0	0	0	100	100	100	100	100	100
14	0,5	14	0	5	0	92	-	-	-	97	-
44	0,5	21	0	5	3	95	100	100	100	98	100
14	0,5	35	0	0	0	90	100	100	100	93	1 00
14	0,5	63	0	0	0	75	100	100	100	85	100
k++)	-	14	3	3	3	0	-	-	-	0	-
	-	21	0	0	0	0	0	0	0	0	0
k++)	-	35	0	0	0	0	0	0	0	0	0
k++)	-	o3	0	0	0	0	0	0	0	0	0

Legenda: D^pO⁺^ = ^počet ^dnů po ošetření, kdy b^ylo ^prov^áděno vyhodnocování

k++)	= kontrolní ^po^kus - neošétřeno
Tabulka část B	6 (pokračování)

Sloučenina číslo	Aplikovaná dávka (kg/ha)	DPO⁺⁾	So	Ba	Po	Ku	Ss	Dg_	Ec	Sg	Sh
14	2,0	7	28	5 -	8	93	80	75	55	90	«»
14	2,0	U	10	3	3	100	98	100	100	100	-
14	2,0	28	20	8	100	100	100	100	100	100	-
14	2,0	56	0	0	100	100	100	100	100	100	-
14	1,0	7	13	5	5	88	65	63	48	85	100
14	1 ,o	14	5	3	8	100	98	100	100	1 00	100
14	1 ,o	28	8	3	3	100	100	100	100	100	100
14	1,0	56	00	0	0	100	100	100	100	100	1 00
14	0,5	7	5	3	3	65	63	55	55	78	-
14	0,5	14	5	3	3	100	95	99	100	100	100
14	0,5	28	5	3	0	100	98	100	100	100	100
14	0,5	56	0	0	0	100	100	100	100	100	100
K*⁰	-	7	0	0	0	0	0	0	0	0	0
k++)	-	14	0	0	0	0	0	0	0	0	0
k++)	-	28	0	0	0	0	0	0	0	0	0
. k++)	-	56	0	0	0	0	0	0	0	0	0

Legendo:

^{DPO ) -} počet dnů po ošetření, kdy bylo prováděno vyhodnocování K⁺⁺⁾ = kontrolní pokus - neošetřeno

Claims

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

1. Herbicidní prostředek, sloučeninu obecného vzorce I vyznačující se tím, že obsahuje nosič a jako účinnou látku (i) ve kterém

A, B, D, E a J u

R^{1 a} R²

W kal jsou nezávisle na sobě vybrány ze skupiny zahrnující atom vodíku, atom halogenu a alkylovou skupinu s 1 až 2 atomy uhlíku, představuje atom vodíku nebo halogenu, jsou nezávisle na sobě vybrány ze skupiny zahrnuu-ící atom vodíku a alkylovou skupinu s ' až 6 atomy uhlíku, znamená zbytek vzorce -C-G, kde G znamená hydroxylovu skupinu, alkoxyskupinu s ' až 10 atomy uhlíku, alkenyloxyskupinu se 2 až 10 atomy uhlíku, elkinyloxyskupinu se 2 až 10 atomy uhlíku, alkyltioskupinu s ' až 10 atomy uhlíku, cyklohexyloxyskupinu, alkoxyskupinu s ' až 10 atomy uhlíku, substiuoovanou aminoskupinou, N-alkylaminoskupinou s ' až 6 atomy uhlíku, N,N-dialkylaminoskupinou obsahuuící v každé alkylové části ' až 6 atomů uhlíku nebo Ν,Ν,Ν—tral 1Уу ammoriL ovou skupinou obsahiuící v každé alkylové části ' až 6 ' stonů uhlíky ztyte^k -O-NeR^ kde ^R° představuje 81k^ylidenovou sku^pinu ^s ' až 10 atomy uhlíku, nebo zbytek OM, kde M představuje iont alkalického kovu nebo iont kovu alkalické zeminy, znamená kyslík nebo síru, nezávisle na sobě O8čí vždy hodnotu 0 nebo ' a k+1 se rovná 0 nebo ' , nebo její sůl.
2. Prostředek podle bodu 1, vyznačující se tím, že jako účinnou látko obsahuje sloučeninu obecného vzorce I, ve kterém

A, B, D a E nezt^5^v^!5le na sobě znamem^ vždy atom vodíku, atom halogenu nebo alkylovou skupinu s 1 až 2 atomy uhlíku,

U předsaavuje aoom vodíku nebo haoogenu,

J zorněná atom vodíku,

1 2

R a R* nezávisle na sobě zname^aí vždy atom vodíku nebo alkylovou skupinu s i až

6 atomy uhlíku,

W znamená ztytek vzorce -§-Ό, ^kde G znamená tytoox^ovou s^kupinu, a^oxyskupj.nu s ' až 10 atomy uhlíku, č1knny1oxyskupi.nu se 2 až 10 atomy uhlíku, alkinyloxyskupinu se 2 až 10 atomy uhlíku, alkyltioskupinu s ' až 6 atomy uhlíku, čyklo hexyloxyskupinu nebo zbytek 014, kde M představuje iont alkalického kovu nebo iont kovu alkalické zeminy, znamená kyslík nebo síru a к 8 X mají vždy hodnotu 0.
3. Prostředek podle bodu 1, vyznačující se tím, obecného vzorce II že jako účinnou látku obsahuje sloučeninu (II) ve kterém jednotlivé obecné symboly mají význam uvedený v bodě 1.
4. Prostředek podle bodu 1 nebo 3, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsahuje sloučeninu shora uvedeného obecného vzorce I, ve kterém

В e D nezávisle na sobě znamenají vždy atom vodíku, stom halogenu nebo alkylovou skupinu s 1 až 2 atomy uhlíku,

E znamená atom vodíku,

J a U nezávisle na sobě představují vždy atom vodíku nebo halogenu,

R^ znamená alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, o

R představuje atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku,

W znamená zbytek vzorce -8-G, kde G představuje hydroxyskupinu, alkoxyskupinu s 1 až

10 atomy uhlíku, alkenyloxyskupinu se 2 až 10 atomy uhlíku, alkinyloxyskupinu se 2 až 10 atomy uhlíku, alkyltioskgpinu s 1 až 10 atomy uhlíku, cyklohexyloxyskupinu, alkoxyskupinu s 1 až 10 atomy uhlíku, substituovanou aminoskupinou, Ν,Ν-dialkylaminoskupinou obsahující v každé alkylové části vždy 1 až 6 atomů uhlíku nebo Ν,Ν,Ν-trialkylamoniovou skupinou obsahující v každé alkylové části 1 až 6 atomů uhlíku, zbytek -0-N=R⁶, kde R⁶ představuje alkylidenovou skupinu в 1 až 10 atomy uhlíku, nebo zbytek OM, kde M představuje iont alkalického kovu,

Y znamená atom kyslíku a kal, nezávisle na sobě mají vždy hodnotu 0 nebo 1 ak + l se rovná 0 nebo 1.
5· Prostředek podle libovolného z bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsahuje sloučeninu shora uvedeného obecného vzorce I, ve kterém

A znamená atom vodíku nebo halogenu,

В a D nezávisle na sobě znamenají vždy atom vodíku, atom halogenu nebo alkylovou skupinu s 1 až 2 atomy uhlíku,

J a E znamenají atomy vodíku,

U představuje atom vodíku nebo halogenu,

R¹ znamená alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku,

R představuje atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku,

W znamená zbytek vzorce -C-G, kde G představuje hydroxyskupinu, alkoxyskupinu s 1 až

10 atomy uhlíku, elkenyloxyskupinu se 2 až 10 atomy uhlíku, alkinyloxyskupinu se 2 až 10 atomy uhlíku, alkyltioskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, cyklohexyloxyskupinu nebo zbytek OM, kde M představuje lont alkalického kovu,

X znamená atom kyslíku a kal mají vždy hodnotu 0.
6. Prostředek podle libovolného z bodů 1, 3 o 4, vyznaču^cí se tím, Že jako účinnou látku obsahuje sloučeninu shora uvedeného obecného vzorce I, ve kterém

A, E, J, U a R znamenají atomy vodíku,

B a D nezávisle na sobě představují vždy atom vodíku, atom halogenu nebo metylovou skupinu, ^R? znamen^á metylovou s^pta^ ^W představuje z,bytek vzorce -§-G_f ^kde G znamená h^ydroxys^kupinu, alkoxy^sku·· pinu s 1 až 6 atomy uhlíku, alkenyloxyskupinu se 2 ež 6 atomy uhlíku, alkinyloxyskupinu se 2 až 6 atomy uhlíku, cyklohexyloxyskupinu, alkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, substiuuovanou Ν,Ν-dialkylaminoskupinou obsahuúící v každé alkylové části 1 až 6 atomů uhlíku nebo Ν,Ν,Ν-trallyklamoniovou skupinu obsahnuící v každé alkylové části 1 až ó atomů uhlíku, nebo zbytek OM, kde M znamená iont alkalického kovu,

X attmn kyslíku, k má hodnotu 0 nebo 1 a

1 má hodnotu 0.
7. Prostředek podle bodů 1 ež 6, v^j^j^g^a^i^ující se tím, že jako účinnou látku obsahuje sloučenina shora uvedeného obecného vzorce I, ve kterém

A, E, J, U e Ri znaaenalí atomy vodíku,

Ba D nezávisle na sobě představují vždy atom vodíku, atom halogenu nebo metylovou skupinu,

R¹ znamená metylovou skupinu,

W představuje zbytek vzorce -⁸-G, kde ^G znamená tydroxyskupinu, al^x^^^inu s 1 až 6 atomy uhlíku, llknzyloxyskupizu se 2 až 6 atomy uhlíku, alkinyloxyskupinu se 2 až 6 atomy uhlíku, cykloUeχlloxyskupinu nebo zbytek OM, kde K znamená iont alkalického kovu,

Y znmmená aornn kysíkuu a kalí mají vždy hodnotu 0.
8. Prostředek podle libovolného z bodů 1, 3, 4 a 6, vyzun^ící se tím, že jako účinnou látku obsahuje sloučeninu shora uvedeného obecného vzorce I, ve kterém

A, Β, E, J, U e R znamenají vždy atom vodíku,

D představuen bomn nbto сЫоз,,

R¹ znamená mety^ouu . skuptau,

W přetavuje zbytak vzorce -§-G, ^kde G znamenal ^uy^drtx^lskupizu, ll^kox^yskupinu s 1 až b atomy · uhlíku, lllyloэyгsíupizu, cykloUnxyloxlskupizu,

2-(N,N-dillílllaizt)nttxlskupizu, v níž každá alkylové část obsahuje 1 až 6 atomů uhlíku, 2-(N,N,N-triakkylaaonio)etoxyskupinu, v níž každá azylová část obsahuje 1 až 6 atomů uhlíku, nebo skupinu OM, kde M ’ znamená sodík ' nebo draslík,

Y představí je atom kyslíku, k má hodnotu 0 nebo 1 a

X má hodnotu 0.
9. Prostředek pooie bodů 1 až 8, ivznačUjící se tím, že jako účinnou látku obsahuje sloučeninu shora uvedeného obecného vzorce I, ve kteréo o

A, Β, E, J, U e R znamenaaí vždy atoo vodíku,

D představuje brom nebo chlor,

K' znamená metylovou skupinu, w představuje zbytek vzorce -C-G, kde G znamená hydroxyskupinu, alkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, all^y^^^c^s^ys^kupinu, cyklohexyloxyskupinu nebo skupinu OM, kde M znamená sodík'nebo draslík,

Y představuje atom kyslíku a k п X maaí vždy hodnotu 0.
10. Prostředek podle bodů 1 až 9, vyznnauuící se tím, že jako účinnou látku obsahuje sloučeninu vybranou ze skupiny zahrnuuící dy^sten, n-p^py^ete?, isopropylester, a-SujyleeSer, issSutylnstnr, sek^butylester a cyklsheeqrУentnr 2-[4-(6-chLor-2-chiasxalinyloJy)nanoxyJpropionsaé kyseliny a 2-£4-(6-Srso-2-chiasxaliaylsxy)feasχýJpropionové kyseliny.
11. Způsob výroby účinných látek obecného vzorce I, defiaovaných v libovolaém z bodů 1 až 10, vyzanauuící se tím, že se chinoxaliaový derivát obecného vzorce ' V (V) ve kterém

L znamená odštěp^e^nou skupinu a zbývající obecné symboly maaí shora uvedený význam, nechá reagovat se sloučeninou obecného vzorce VI

R¹ (VI) ve kterém jednotlivé obecné symboly . ma^í shora uvedený význam.
12. Způsob podle bodu 11, vyznačuje! se tím, že se jako vjýctiozť látky poouijí sloučeniny shora.uvedeného obecného vzorce V, ve kterém k a χ ooJí vždy hodnotu 0, J znamená atom vodíku a zbývvaící obecné symboly maaí význam jako t bodu 11.