CS238357B2 - Metallic half-finished product production method and equipment for its execution - Google Patents

Description

(54) Způsob výroby celistvého kovového polotovaru a zařízení к jeho provádění

Celistvý kovový polotovar se vyrábí stavením úseků ztuhlého kovového· pásu, vytvářeného z lázně roztaveného kovu na chlazeném povrchu nosiče, tlakem při teplotě solidu nebo nepatrně pod ní, a má v důsledku rychlého ztuhnutí kovu jemnozrnnou strukturu se stejnoměrným rozložením legovacích prvků. Úseky pásu, snímaného z jediného nosiče, se postupně pokládají na sebe a stoh se staví slisováním. Zařízení obsahuje chlazený licí buben nebo žáruvzdorný pás a stohovací jednotku s tlačným ústrojím, na kterou navazuje odváděči dopravník.

. Vynález se týká způsobu výroby celistvého kovového .polotovaru a zařízení к provádění tohoto způsobu.

Při lití roztaveného kovu, zejména oceli, pro výrobu plných průřezů, které se pak zpracovávají na konečné výrobky, například při plynulém odlévání, se roztavený kov odlévá do· formy s otevřeným koncem, kde kov u chladných stěn formy tuhne v kůru, která z počátku při pokračujícím tuhnutí rychle sílí. S pokračujícím tuhnutím směrem ke středu odlitku však rychlost tuhnutí .pozvolna klesá. Doba tuhnutí T, závislá na tom, zda je průřez odlitku kruhový, čtvercový nebo obdélníkový, je zhruba úměrná čtverci průměru nebo· tloušťky odlitku a obvykle se vyjadřuje vzorcem T = kD², kde к je součinitel závislý na podmínkách chlazení a D je průměr nebo tloušťka odlitku.

Je známé, že pokud roztavený kov a zejména ocel tuhne rychle, má odlitek jemnou zrnitou strukturu, protože rychlé tuhnutí zabraňuje nebo snižuje segregaci některých prvků, například legujících prvků v oceli; naproti tomu pomalejší tuhnutí vede к méně žádoucí zrnité struktuře s většími nebo hrubšími zrny, doprovázené tím, že vznikající krystaly vylučují některé legující prvky a nečistoty, v případě oceli zejména síru, fosfor, arzén,.....zinek, ., cín.a další,..a .ty se pak koncentrují v té části odlitku, která tuhne nejpozději. V důsledku toho je vnější část odlitku, označovaná v anglosaské literatuře jako „vrstva kalené zóny“, nejkvalitnější jednak z hlediska své jemnozrnné struktury a jednak proto, že její složení nejblíže odpovídá složení roztaveného kovu, ze kterého vznikla. Aby byla struktura v průřezu ingotu odlitého do kokily nebo plynule co nejstejnoměrnější, musí se provádět operace tepelného zpracování, válcování a kování, které by nebyly nutné, kdyby složení a struktura vrstvy okrajové zóny převládaly v celém průřezu ingotu.

Byl navržen způsob výroby kovových polotovarů, při němž se několik tenkých pásů, vytvářených z roztaveného kovu na chlazeném povrchu nosiče, pokládá na sebe při teplotě vyšší než teplota běžného válcování za tepla, avšak při níž není viditelný tekutý kov. Když se na navrstvené pásy působí lehkým. tlakem, který je nižší než tlak potřebný pro¹ deformaci ztuhlého kovu, nastává na styčných plochách stavení nebo svaření působením mezikrystalové difúze, к níž za těchto podmínek dochází. Tento jev· lze označit jako „svaření bez tečení“ nebo „stavení lisováním“.

Když se tímto způsobem, tedy spojením několika pásů, vyrábí'polotovar o průměru D, zkrátí se doba T tuhnutí, protože je vztažena na tloušťku jednotlivých vrstev, a místo uvedeného vzorce T = kĎ² pro ni platí vzorec

D² kde S je počet vrstev а К je součinitel, závislý na podmínkách chlazení. Při stlačení určitého počtu pásů к jejch stavení nastává alespoň v.e většině případů zmenšení tloušťky, které nepřesahuje 20 % a musí se brát v· úvahu při stanovení rozměru D hotového polotovaru. To znamená, že tuna tenkého kovu tuhnoucího z roztaveného stavu v oddělených vrstvách ztuhne mnohem, rychleji než tuna kovu odlitého v celku v odlitek.

Při stavení slisováním dvou riebO; tří oddělených pásů v· polotovar, je vytváření každého jednotlivého pásu na zvláštnímiTiším válci ekonomicky výhodné, dokonce i Tehdy, když pro třetí a další pásy jsoú upraveny přídavné přítlačné válce.

Když se však staví lisováním čtyři, pět, deset nebo víc pásů v jeden polotovar, pak složitost a .potřebný prostor pro zařízení, které musí mít pro každý další pás licí ústro·jí a přítlačné válce, a investice na takové zařízení, značně snižují hospodárnost a výhody uvedeného způsobu. .

Vynález řeší tento problém a jeho předmětem je způsob výroby celistvého kovového· polotovaru ze ztuhlého kovového pásu, vytvářeného z lázně roztaveného kovu na chlazeném povrchu nosiče, stavením úseků pásu tlakem při teplotě .nebo pod teplotou . solidu.. Podstata způsobu spočívá podle vy* nálezu v tom, že se úseky pásu, snímaného z chlazeného povrchu jediného nosiče postupně pokládají na sebe a vzniklý stoh se staví slisováním.

Předmětem vynálezu je rovněž zařízení к provádění tohoto způsobu, které obsahuje jednotku opatřenou chlazeným nosičem vznikajícího kovového pásu. Podstata zařízení spočívá v· tom, že za chlazeným nosičem tvořeným chlazeným licím bubnem nebo žárovzdorným pásem je umístěna stohovací jednotka úseků kovového pásu opatřená tlačným ústrojím, na kterou navazuje odváděči dopravník.

Zrnitá struktura a složení tenké vrstvy, lité uvedeným způsobem, jsou dány v okamžiku, kdy na pohyblivé chladicí ploše vzniká ztuhlý pás, a spojení jednotlivých vrstev stavením v jeden polotovar, které snižuje rychlost přenosu tepla, nemá na ně prakticky vůbec vliv.

V následujícím popise označuje výraz „pás“ vycházející odlitek, vznikající spojitě nebo přerušovaně na chlazené ploše nosiče, pohybujícího se v· lázni roztaveného kovu. Výsledná ztuhlá vrstva nebo pás se pak stahuje z .pohybující se chlazené plochy, má s výhodou tloušťku asi 3 mm a jemnozrnnou strukturu a stejnoměrné složení taveniny, z níž je zhotovena. Taková vrstva nebo pás je často nazývána vrstva s tloušťkou kalené zóny.

Když se známým způsobem popsaným v úvodu současně vytváří na několika licích bubnech několik pásů, které se pokládají na sebe a staví spolu tlakem, lze sice za předpokladu stejných rozměrů polotovaru dosáhnout vyšší rychlosti výroby než způsobem podle vynálezu, ovšem za cenu neúnosně vysokých nákladů. Vynález umožňuje přeměnit roztavený kov v polotovar, vhodný pro další zpracování, podstatně rychleji než běžné plynulé nebo semikontinuálm odlití stejného množství roztaveného kovu, a to v důsledku zvýšené rychlosti tuhnutí při menší tloušťce pásu.

Jako příklad lze .uvažovat výrobu ocelového polotovaru šířky- 1 m a tloušťky 150 mm z pásů tloušťky 3 mm. Při použití žárov-zdorného pásu jako chlazeného· nosiče, který je v. délce 1 m ve styku s roztavenou ocelí, může rychlost pásu obnášet 1 m . s^_1 pro vytváření 3 mm silné ztuhlé vrstvy. To odpovídá objemu výroby přibližně 1400 kg· za minutu. Pro dosažení této hodnoty běžným plynulým litím v jednom pásu by bylo zapotřebí složitého a drahého stroje pro plynulé lití, protože při minimální rychlosti tažení 1,24 m za minutu z vnitřní kapalné lázně délky alespoň 7,5 m by předlitek potřeboval k úplnému ztuhnutí celého průřezu asi 6 minut. Během této doby je nutno pás chladit a po celé délce podpírat. Naproti tomu. podle vynálezu stačí krátký pohyblivý dopravní pás nebo rotující buben, nůžky pro rozřezávání pásu na úseky .poté, co opustil dopravní pás, a ústrojí pro stohování úseků na sebe a jejich slisování. Zvýšení rychlosti výroby lze dosáhnout zmenšením tloušťky tuhnoucího· pásu při stejné délce 1 m styčné plochy nosného pásu s kovovou lázní. Teoreticky by pás tloušťky 1 mm umožnil rychlost odtahování z nosiče přibližně 540' m za minutu vzhledem ke zvýšení rychlosti tuhnutí se zmenšující se tloušťkou, což odpovídá přibližně 4 t za minutu. Tato produktivita je těžko dosažitelná při dosavadních postupech plynulého lití, kde· by· délka musela být přibližně 21 m a rychlost lití přibližně

3,5 m za minutu. Kdyby se pás rozřezal podélně v úseky šířky 100 mm, které by se stavily v polotovar o průřezu 100 mm², byl by výstupní výkon teoreticky asi 54 m polotovaru za minutu.

Vynález bude vysvětlen na příkladech provedení zařízení s odkazem na výkresy, kde značí obr. 1 schematicky podélný řez zařízením a znázorňuje odebírání pásu z chlazeného nosiče, jeho rozřezávání na úseky a pokládání úseků pásu na sebe, obr. 2 schematický půdorys zařízení podle obr. 1, obr. 3 příčný svislý řez v rovině III—III na obr. 2, obr. 3A schematicky ústrojí pro pohyb úložné desky zařízení z obr. 1 až 3 v časové závislosti na ukládání úseku .j^íásu na tuto desku nebo na předchozí úsek pásu, obr. 4 schematicky bokorys dalšího provedení zařízení podle vynálezu pro výrobu polotovarů z řady úzkých podélných úseků, nařezaných z širokého litého pásu, obr. 5 půdorys zařízení z obr. 4, obr. 6 schematický bokorys dalšího· zařízení podle vynálezu, obr. 7 schematický pohled na zařízení podobné obr. 6, avšak opatřené dvěma Jícími jednotkami a dvěma podélnými řezačkami, . které jsou zakresleny přerušovanou čárou vedle prvních, obr. 8 bokorys a obr. 9. půdorys dalšího- zařízení pro výrobu polotovarů, kde úseky nařezané ze spojitého pásu jsou vedeny svisle mezi dva přítlačné bloky, obr. 10 schematický bokorys zařízení, kde., po sobě následující úseky spojitého kovového pásu jsou přiváděny střídavě na vratně pohyblivou podpěrnou sekci na každé straně vratných přítlačných válců·,. obr. 11 schematicky. obměnu zařízení z obr. 10, obr. 12 schematický podélný svislý řez a obr. 13 půdorys dalšího provedení zařízení, obr. 14 je stupňovitý příčný svislý řez vedený rovinou XIV—XIV na obr. 13, obr. 15 schematicky přeměnu roztaveného kovu v hotový výrobek v zařízení podle obr. 12 až 14, obr. 16 schematicky bokorys zařízení ε obr. 17 pohled zezadu na zařízení k pokládání kovových pásů na sebe na vratně pohyblivý stůl, obr. 18 ve zvětšeném . měřítku dílčí podélný řez elektricky ohřívanou vložkou, v horní části stolu podle obr. 17 a 18, obr. 19 schematický pohled v bokoryse a částečně v podélném svislém řezu na licí zařízení pro intermitentní výrobu úseků předem stanovené délky bez řezání spojitého pásu a obr. 20 půdorys zařízení podle obr. 19.

Na obr. 1, 2 a 3 je znázorněna licí pánev2 s vypouštěcí trubkou 3 opatřenou ventilemi 5, která sahá do mezilehlé nádrže 4, v níž je roztavený kov normálně udržován v dostatečné výšce pro ponoření výtokového konce trubky 3. Aby bylo zajištěno·, že roztavený kov v nádrži 4 bude při provozu zařízení smáčet dolní konec trubky 3, je nádrž 4 opatřena vnitřním přepadem· ΰ. Za normálních provozních podmínek teče roztavený kov přes přepad 6, který rovněž slouží k zajištění vyplavení a odstraňování strusky z kovu. Z výtokové strany přepadu teče kov· spojovacím kanálem 7, obecně ve tvaru U, do nádoby 8.

Na nekonečném chlazeném nosiči, který je tvořen chlazeným licím bubnem 9, ponořeným do nádoby 8 a otáčejícím se rovnoměrnou rychlostí, se ukládá tenká, spojitá vrstva 10 tuhnoucího kovu, kterou licí buben 9 vytahuje z nádoby 8. Tato vrstva 10 ve tvaru pásu je stahována z horní plochy licího, bubnu 9 při-teplotě rovné nebo blízké teplotě, kdy je v podstatě celá ztuhlá, a vede se vodorovně mezi rovnacími válci 11. Za rovnacími válci je vrstva kovu 10 nastříhána letmými příčnými nůžkami. 12 na úseky stejné délky. Pro ovládání příčných nůžek 12 slouží koncový spínač 13, který může být opatřen obvodem s fotoelektrickým článkem. Během stříhání se přední konec pásu, určený k odstřihnutí, pohybuje popodpěrném ústrojí 14, tvořeném rovnoběžnými podpěrnými deskami 19, z nichž jedna je zavěšena po obou stranách stroje na táhlech 15, která visí z kyvných hřídelů 16.

3 8 3'5 7

Různé schematicky označené mechanismy 17 známé konstrukce uvádějí v činnost hřídele 16 a oddalují od sebe podpěrné desky 19, které spouští postupně každý stále značně . horký úsek pásu na pohyblivé lože.

Velmi tenká horká vrstva, odebíraná z licího bubnu 9, je úplně měkká a ohebná a musí být · podpírána i po stříhání, aby se nepoškodila. Běžná podpěrná a přesouvací ústrojí by vyžadovala chlazení, .aby se nezničila horkem a aby., se na ně pás nebo jeho úseky nepřilepily. Chlazení by mělo za následek nežádoucí odvádění tepla z kovu, které by se pak· muselo znovu dodávat, což by zvyšovalo náklady na vybavení a provoz stroje. V zařízení podle vynálezu je pás podpírán, veden a dopravován pomocí střídavých elektromagnetických jolí, ·která vytvářejí odpudivou sílu zdvihající pás a přídavně k němu přivádějí teplo.

.K tomuto účelu slouží podpěrné desky 18, 19, přičemž podpěrná deska 19 je součástí zmíněného podpěrného ústrojí 14; uvnitř podpěrných desek 18, 19 jsou uloženy vodou chlazené trubky, napájené střídavým elektrickým proudem o takovém kmitočtu a intenzitě, •aby vznikající magnetické pole odpuzovalo· kovový pás od podpěrných desek 18, 19 a indukčně jej ohřívalo. síla, kterou působí líci buben 9 a rovnací válce 19 na pás, normálně stačí k unášení předního konce pásu ke koncovému spínači 13 pro ovládání nůžek 12. Mají-li se však z pásu stříhat obzvláště dlouhé úseky, mohou být trubky tvořící cívky napájeny proudem tak, aby postupně posouvaly pás ke koncovému spínači 13, čímž budou doplňovat sílu dodávanou licím bubnem 9 a rovnáními válci 11. Zařízení pro vytváření takových postupných magnetických polí· jsou dobře známa,

Jak bylo uvedeno, je· konec pásu určený k odříznutí příčnými nůžkami 12 .podpírán podpěrnými deskami 19 · a koncového· spínače 13 lze tedy rovněž použít pro ovládání mechanismu 17 pohybujícího deskami 19 od sebe, aby mezi nimi mohly propadávat oddělené úseky pásu. Různá ústrojí pro spouštění mechanismu · 17 ve · smyslu otevírání a zavírání podpěrných desek 19 po odříznutí úseku pásu jsou známá u automatických pecí .a jiných mechanismů pro otevírání dveří.

Pod podpěrným ústrojím 14 je · uspořádána stahovací jednotka · s úložnou deskou · 20, opatřenou ústrojím · 21 s válcem · a pístem, ovládaným stlačenou tekutinou,· jehož délka a zdvih odpovídá vratnému pohybu úložné desky 20 po dráze · rovné nejméně · dvojnásobku délky úseků stříhaných s pásu. Činnost pístu je časována tak, aby úložná deska 20 byla pod podpěrnými deskami · 19 v okamžiku jejich rozevření, takže odříznutý úsek spadne na plocho na úložnou deskou 20 nebo na předchozí odříznutý úsek ležící na ní.

Bezprostředně poté, co úsek pásu dopadne na úložnou desku 20 nebo na horní plo chu stohu na úložné desce 20, posune.píst úložnou desku 20 směrem doprava (obr. 2] mezi dvojici přítlačných válců 22, 23, přičemž horní válec 2.2 je uspořádán tak, že se pohybuje nebo je zdvihán nahoru se zvětšováním- výšky stohu na úložné desce 20, avšak stále působí předem stanoveným lehkým tlakem na horní plochu nově uloženého úseku, když úložná deska 20 koná vratný pohyb mezi přílačnými válci 22, 23.

Na obr. 3A je schematicky znázorněn jednoduchý typ · ústrojí pro řízení pohybu úložné desky 20 v časové závislosti na dopadu odříznutého úseku pásu. Když jsou podpěrné desky 19 v poloze, v níž podpírají odříznutý úsek pásu, uzavře se spínač 24 a vybudí solenoid 25, který ovládá čtyřcestný ventil 26 pro vhánění tlakového média do levého konce válce jednotky 21 s válcem a pístem· a pro uvolnění tlaku v pravém konci válce; tím se úložná deska 20 začne pohybovat z levé mezní polohy doprava, jak je znázorněno na obr. 3A. Současně s uzavřením spínače 24 se otevře spínač 27. · Jakmile se podpěrné desky 19 rozevřou k uvolnění odstřiženého· úseku pásu, spínač 24 se otevře a uzavře se další spínač 27, který vybudí solenoid 25 ve · smyslu reverzace čtyřcestného ventilu 26 a · návratu úložné desky 20 mezi přítlačnými válci 22, 23 do levé polohy. ·

Když stoh odříznutých úseků pásu na úložné desce 20 dosáhne předem stanovené vý^lšky a úložná deska 20 je v· pravé koncové poloze, spínač 30 plovákového typu odpojí .přívod proudu do obou solenoidů 25, 28. To vyvolá přestávku v · provozu ústrojí 21 s válcem a pístem, umožňující posunutí stohu stranou z úložné desky 20 a jeho odvedení z licího zařízení, jak je znázorněno na obr. 2 a označeno· · šipkami na obr. 3. K tomu účelu lze použít například postrkovacího mechanismu, popsaný v následujícím textu. ·

Pravý konec úložné desky 20 [obr. 1) má zvýšenou koncovou část 20a, která přechází Šikmou plochou 20b do· roviny úložné desky 20. Tato zvýšená koncová část 20a leží v levé krajní poloze úložné desky 20 mezi oběma přítlačnými válci 22, 23 (obr. 3A) a při posouvání úložné desky 20·doprava spouští horní přítlačný válec 22 na navršený stoh.

Přerušované čáry 31 . označují kryt, který začíná před nádobou 8 a .probíhá za zadní část válečkového dopravníku, po· kterém se pohybuje úložná deska 19. Kryt je tvořen bočními stěnami a dnem, takže okolo uzavřeného zařízení může být udržována řízená inertní atmosféra, a to· je · atmosféra zabraňující oxidaci, čímž lze do značné míry zabránit · tepelným ztrátám. · Na výstupním konci zařízení, tedy na pravém konci podle obr. 1 a 2, je uspořádáno kapalné těsnění 32, tvořené kapalinou naplněnou ná238357 dobou, do níž je ponořena hrana krytu 31*. Hotový kovový polotovar, odsunutý na stranu z úložné desky 20, vstupuje do· této nádoby. a pak se z ní vyjme, jak je znázorněno zakřivenou tečkovanou· šipkou 33. Roztavený kov mezi nádrží' 4 a nádobou 8 tvoří kapsu, zabraňující pronikání vzduchu do krytu v místě, kde je zaváděn roztavený kov.

Spojitý kovový pás, tuhnoucí na licím bubnu 9, má typicky tloušťku 3 mm, to je tloušťku kalené zóny, rozřezává se na úseky stejné délky a ty se skládají na sebe k vytvoření polotovaru žádané tloušťky. Každý úsek je uložen na horký předcházející' úsek a vzhledem k vysoké teplotě' a čistému povrchu kovu a vzhledem k úplnému nebo téměř úplnému vyloučení přístupu vzduchu do krytu a tím i znemožnění oxidace kovu nastává při působení tlaku na styčných plochách ke stavení slisováním.

Vhodný tlak závisí na fyzikálních vlastnostech vrstev. Musí být tak. velký, aby okamžitě' došlo k těsnému dotyku protilehlých' ploch. Když se polotovary vyrábějí z kovu, nevalných plastických vlastností, je účelné působit na stoh svařovacím- tlakem teprve tehdy, až kov dosáhne teploty, při níž vydrží relativně vysoký tlak bez prasknutí. V takovém případě může být užito dvou nebo více úložných desek, určených pro střídavou činnost. V případě. kovů jiného druhu; například o-celi s nízkým obsahem uhlíku, která rychle nabývá dobré plasticity (vlastností pro· tváření za tepla), může poměrně vysoký tlak působit ihned, protože materiál rychle tuhne. Absolutní parametry pro určité druhy uhlíkové a slitinové oceli mohou být stanoveny podle velikosti a tvaru* výrobku, složení kovu a způsobu· aplikace tlaku, například válci, lisem, kmitajícími des. kární nebo podobně.

Jako .příklad této· operace uvažujme' výrobu deskového polotovaru .o tloušťce 150 mm a délce 3 m stavením alespoň 50 úseků-nařezaných z plynule tvářeného· pásu, které zeného licího bubnu 9 je 1 m . s“i a ústrojí mají v okamžiku odebírání v licího¹ bubnu 9 tloušťku 3 mm. Když rychlost vodou chla- 21 s .válcem a pístem vykoná plný zdvih dozadu a dopředu během '3 s, -vznikne za každých 150 s jeden deskový polotovar. Je ovšem třeba brát v úvahu určitou redukci výšky následkem tlaku působícího na horký kov, takže pro' dosažení . požadované tloušťky 150 mm hotového· výrobku bude zapotřebí několika dalších úseků nebo vrstev. Protože, se při zmenšení tloušťky zvětší délka, mohou být úseky řezány poněkud kratší. Tím se zkrátí cyklus pohybu pístu a objem^ výroby na jednotku^ času a konečná váha za časovou jednotku je stejná nebo přibližně stejná.

Obr. 4 a 5 znázorňují zařízení pro výrobu polotovaru z úzkých úseků širokého pásu. . Z jednoho· širokého pásu z kovu, vystupují cího· z licího zařízení, jsou vyráběny čtyři polotovary, postupně užší šířky;

Třebaže ke tváření tenké plynule lité vrstvy je možno užít licího bubnu podle obr. 1 až 3, znázorňují obr. 4 a 5 obměněné provedení se spojitě pohyblivým šikmým žárovzdorným pásem 35. Horní větev pásu 35 se pohybuje od dolního obracecího válce 37 nahoru směrem šipky z nádoby 35a> s roztaveným kovem k hornímu obracecímu válci 36. Nádoba 35a · má směrem vzhůru se zmenšující hloubku a začátek horní větve pásu 35 probíhá podélně poď hladinou roztaveného kovu. Pás 35 tedy tvoří chlazený nosič, na kterém se rychle vytváří tenká vrstva kovu. Než vrstva kovu dojde k hornímu obracecímu válci 36, zchladne na teplotu, při níž může být kov stažen z pásu 35 a podélně rozřezán podélnou řezačkou 38- na rovnoběžné úseky S¹, S2, S3 a S⁴. Třebaže úseky mohou vykazovat stejnou šířku nebo různé kombinace šířek, je ve znázorněném případě úsek S1 nejširší, ostatní úseky jsou postupně užší a úsek ?4 je nejužší.

Rovnoběžné úseky pásu se pak stříhají letmými nebo rotačními příčnými- nůžkami 39 na kusy stejné délky.

Pod licím zařízením, v němž se pás tváří a rozřezává na úseky, je uspořádán válečkový dopravník 40 - s deskami 41 mezi oddělenými válečky 42. Tyto· desky 41 snižují tepelné ztráty vyzařováním z úseků pásu a mohou v nich být vestavěna odporová nebo indukční topná ústrojí pro ohřívání úseků. Přibližně uprostřed mezi konci válečkového dopravníku 40 je uspořádána dvojice přítlačných válců 43, 44, z nichž horní válec 43 je pohyblivý ve* svislém směru analogicky jako přítlačný'válec 22 na obr. 1 a které působí vhodným tlakem na stohy úseků pásu .procházející mezi nimi. Jeden nebo oba přítlačné válce^ 43, 44--jsou poháněny· vratným pohonem 45. Vedení 46 směřují nastříhané úseky pásu a vytvářejí tak oddělené rovnoběžné kanály před a·· za přítlačnými válci 43, 44· a další vedení 47 - podél válečkového dopravníku 49-;tudržují rovnoběžnou polohu polotovarů.

Aby byly úseky za příčnými nůžkami 39 vedeny těsně vedle sebe po oddělených, rovnoběžných drahách, je licí zařízení uspořádáno v určitém úhlu· vzhledem k válečkovému dopravníku^ 40 a. vystupující úseky se ohýbají směrem dolů od nůžek 39 k válečkovému vodícímu ústrojí 4-8' s poloměrem křivosti, který je pr^o jednotlivé rovnoběžné úseky S4 až postupně větší. Každý další následující -úsek i?¹ až S běží tedy po další smyčce, ale každý úsek ji proběhne za stejnow dobu, a nedochází k nežádoucí deformaci· úseků;

Na obr. 4 a 5 je znázorněno· vytváření rovnoběžných· stohů' ®, které vyčnívají- na obě strany z přítlačných· válců ' 4'3, · 44. tPři provozu· se stohy © pohybují nejprve směrem doprava. Na pravém konci válečkového

3 8'357 lir dopravníku 40 je uspořádán koncový spínač 50, na který narazí konec alespoň jednoho ze čtyř polotovarů slisovaných ze stohu B a který·· obrátí smysl otáčení přítlačných válců 43, 44, jakmile levé konce polotovarů . opustily mezeru mezi nimi, a obrátí · pohyb polotovarů zpět do· mezery mezi přítlačnými válci 43, 44. ' . ·

Smyčka mezi příčnými nůžkami 30 a přítlačnými válci 43, 44 musí být pro výrobky značné délky přibližně stejně dlouhá jako hotové výrobky, a . přítlačné válce 43, 44 se musí pohybovat vyšší rychlostí než je výstupní -rychlost úseku z nůžek 39. Jakmile totiž, je na stohy B vznikající na válečkovém .· dopravníku 40 uložena další vrstva nařezaných úseků pásu a stohy B - přejdou do- pravé koncové polohy, obrátí se smyslu otáčení přítlačných válců a stohy B se musí vrátit do .levé polohy tak rychle, aby se . na jejich pravé konce - před přítlačnými válci 43, 44 mohla položit další vrstva.

Jakmile; byl do- každého stohu uložen . žádaný počet úseků pásu a vyválcován v polotovar, který se nachází na levé straně . vátečkového· dopravníku 40, uvede se v. činnost . buď ručně, nebo automaticky .prostřednictvím koncového spínače· 50a na levém konci válečkového dopravníku. 40 rychle pracující postrkovací tyč . 5 spojená . s jednotkami 52 s válcem a pístem, která · vysune polotovary do těsnění 53, například typu po psaného v souvislosti s .obr. 3, které je · součástí kompletního- krytu 54, obklopujícího zbytek licího zařízení. Jako na obr. 1 a 2 je ve vtoku roztaveného kovu vytvqřena kapsa 55. ..

Pro přehlednost zobrazení nejsou znázorněna vedení, která směřují úseky Si -až S4 do vhodných poloh mezi přítlačnými válci 43, 44. Protože taková vedení odebírají z ko·vových úseků . teplo,. jsou s nimi analogicky jako v obr. 1 sdruženy elektromagnety napájené ze zdroje . střídavého proudu, . které do. kovu přivádějí teplo· a do určité . míry uvolňují kontaktní tlak mezi kovem a ve- . deními a snižují tak tepelné ztráty.

Na obr. 6 je znázorněno podobné licí zařízení jako . na obr. 4 a 5, s nekonečným vzestupným· žárovzdorným pásem 60 a nádobou 61, v níž je udržována stejná hloubka lázně roztaveného kovu od neznázorněného přívodního vtoku, který je podobný vtoku podle obr. . 5 a rovněž podle obr. 7, který bude popsán v následujícím textu. Roztavený kov je nad horní . větví . žárovzdorného pásu 60, který tvoří rovnoměrně se pohybující chlazené dno lázně v· nádobě 61, na níž plynule tuhne tenká vrstva kovu. . Vznikající vrstva je stahována z horního konce horní větve žárovzdorného pásu 60 a vedena mezi válci podélné řezačky 62, které dělí plynule vytvářenou vrstvu . na podélné úseky S⁹ stejné šířky, které pak procházejí mezi vodícími válci 63. Jako u provedení podle obr. 5 svírá licí zařízení určitý úhel s po12 délnou osou ústrojí, .k němuž jsou úseky S⁹ vedeny. . .

Toto ústrojí je tvořeno párem přítlačných válců 64 . a vedením 65, které je umístěno před nimi. a má šířku umožňující vedení úseků S9 pouze s nepatrnou pracovní vůlí, avšak výšku umožňující vedení celého· stohu úseků S9 pásu do kalibru mezi přítlačnými válci 64. Na výstupní straně přítlačných válců 64 je uspořádáno analogické vedená . 66, avšak obrácené. . V dráž úseků S⁹ pásu je uspořádáno další vedení 67 a případná další neznázorněná vedení. Další dvojice . přítlačných válců 68 je opatřena přírubami . pro . vedení úseků .S9 a vznikajícího stohu, amezi vedením 67 a přítlačnými válci 68 je uspořádána dvojice drážkových vodicích válců 69, které se otáčejí kolem svislých os a dosedají na strany staveného stohu úseků S9 vystupujícího z mezery mezi přítlačnými válci 64. . .

Stohování několika úseků S⁹ se . provádí způsobem popsaným v souvislosti s obr. 5 a 6 tak, že rovnoběžné úseky S⁹, které vystupují z vodicích válců 63 a z nichž každý běží po postupně, větší smyčce (podle obr. 6 zprava do leva], se obracejí o . 180°, .. takže úsek S9 na levé straně se stává nejspodnějším a vstupuje jako první do . mezery . mezi přítlačnými válci 64; . každý . následující úsek zleva doprava se postupně pokládá na spodní úsek a tím vzniká stoh. Všechny úseky S⁹ pásu mají teplotu·· při níž . mohou být staveny slisováním . při relativně nízkém tlaku. Vedením podélných úseků ve smyčce se dají úseky snadno pokládat na sebe, aniž by docházelo k deformačnímu zkracování nebo ohybům kovu.

Vyrobený polotovar může být rozřezán na kusy . stejné, nebo různé délky letmými příčnými nůžkami 70. Horký, plynule vznikající . polotovar pak může být veden například do válcovací stolice na tyčový materiál a vyválcován v tyč nebo prut požadované délky nebo v dlouhé tyče, které by pak byly rozřezány na příslušné délky. .

Obr. . 7 je půdorys obměněného obr. 6, kde ' odpovídající části jsou označeny odpovídajícími vztahovými .značkami. Všechny podélné úseky S9 jsou, stejné šířky a vodicí válce 63 jsou nahrazeny rotačními příčními nůžkami 63A se stupňovitými řeznými nástroji pro postupné rozřezávání každého podélného úseku S9 napříč . na úseky stejné délky. Třebaže smyčky mohou mít postupně větší průměr od jedné strany jednotky ke druhé, jsou délky všech úseků stejné nebo tvoří stoh, přičemž přední i .zadní konec přibližně stejné, a úseky pokládané na sebe všech úseků je přibližně čtvercový a svisle vyrovnaný s konci ostatních úseků.

Další rozdíl mezi obr. 6 a 7 spočívá v tom, že obr. 7 znázorňuje čárkovanou čarou druhé licí . a rozřezávací zařízení 71, uspořádané před prvním. Při takovém uspořádání může první zařízení vytvořit a stavit stoh úse2Ш57 ků pásu a pak může druhé zařízení 71. přidávat další kusy, pokud je vyráběný polotovar příliš rozměrný co do šířky a/nebu tloušťky, než aby mohl být vyráběn jedním¹ licím; zařízením. Místo postupného provozu mohou obě zařízení pracovat·současně a; úseky z jednoho zařízení mohou být prokládány úseky z druhého zařízení.

Na obr. 7 jsou rovněž vyznačeny letmé příčné nůžky 70, užívané v případě potřeby stejně jáko v obr. '6. Hotové’ polotovary mohou být odváděny do strany stejně jako na obr. 3', aniž by však bylo nutno obracet směr jejich pohybu, nebo z konce krytu'73. Jako na předchozích vyobrazeních je kryt 73 celého licího a tvářecího zařízení vyznačen čerchovanou čárou a uvnitř- krytu 73 může být udržována atmosféra zabraňující oxidaci. Vtok 74 kovu do licího'zařízení tvoří, jak byln vysvětleno.-v předcházejícím, textu,· kapsu nebo těsnění. Je samozřejmé, že zařízení podle obr. 6 a 7 mohou být upravena tak, aby obě pracovala stejným způsobem.

Zařízení znázorněné schematicky na obr. 8 ;a..9^: jsou určena především pro výrobu relativně krátkých polotovarů. Jako u Ostatních provedení podle vynálezu je polotovar vytvářen postupným; ukládáním kovových úseků'pásu na-sebe a stavením každého úseku s úsekem předcházejícím, až vznikne výrobek požadované tloušťky.

Na obr. 8 a 9 je znázorněno licí zařízení s nekonečným žárovzdorným. pásem- <80; z jeho výstupního· konce 81 je plynule¹ tuhnoucí vrstva,. jejíž teplota je vyšší než Je teplota, :.při které má kov nedostatečnou plasticitu pro normální válcování, za tepla, ohýbána směrem dolů do prostoru, mezi dva protilehlé žárovzdOmé^,bioky-'8’3,-84. Dolní nebo· levý blok *83 je, jak znázorněno, upevněn ke kovové podpěrné konstrukci 82. Horní nebo pravý blok:W je nesen kcvovou podpěrnou konstrukcí. 85.· ..Žárovzdorný blok-‘83 a jeho· podpěrná konstrukce 82 jsou zavěšeny v místě 86 a mohou -konat výkyvný pohyb mezi vztyčenou polohou, kdy svírají se svislou rovinou ostrý úhel,, a vodorovnou polohou, přičemž pro vyvození výkyvného pohybu slouží jednotka 87 s válcem a pístem.

Protější žárovzdorný blok . 84 a jeho- podpěrná .konstrukce 85. jsou pohyblivé směrem: к bloku ^?.83 a od něj, přičemž pohyb je vyvozován pístovými jednotkami<88.

Bloky 83, 84 jsou podle obr. 8 v takové poloze, že ko-vový pás sestupující z výstupního konce 81 žárovzdorného pásu 80 vstupuje do prostoru mezi nimi, přičemž skloněný levý blok ·83 do·, jisté .míry podpírá pás horkého kovu, pohybujícího se dolů, aby nedošlo к jeho vyboulení nebo zborcení. Když přední konec kovového^ pásu dojde téměř k-dolnímu konci, blokuj odříznou letmé. příčné nůžky 89 úsek kovového pásu.

Když je mezi bloky 83,'84 více než jeden úsek pásu, délka kovu uvede v činnost pravý blok 84, který přitiskne poslední úsek na horní plochu předchozího úseku. Žárq vzdorné blahy· »83_? 84. rj_;sou ·vytápěné,•aby se zabránila ztrátám tapla -k úseků kovu a umožnilo se jejich rychlé' a .účinné stavení slisováním. Když vyráběný polotovar dosáhne’požadované¹ tloušťky,, spustí se dolní blok 83- dolů po·vodorovné; čárkovaně vyznačené: polohy. V této poloze se prostřednictvím hydraulického mechanlsmu · 91 uvede ··v činnost postřikovač 99, který posune čerstvě vyrobenou desku’92 na-válečkový dopravník 93. Válečkový dopravník 93 .dopraví: -desku 82. к reverzní válcovací stolici 94,. zakreslené jak o* vále ovací · stolice trto, к de desk a 8 2 může střídavě procházet v jednom směru horním' kalibrem a ve druhém směru dolním· kalibrem. Válcovací, stolice ·94. válcuje horké desky- pro dokonalé: spojení jednotlivých vrstev a jejich stavem v polotovar požadovainé:tloušťky, který se pak zpracovává v hotový výrobek. Třebaže to není znázorněno, mohl by .polOtovar· procházet · od válcovací sto*lice<94 .přímo к navazující' válcovací trati, kde* .by se vyválcoval případně na konečné rozměry. bez opětného· ohřevu.

Protože- desky'82 mohou být příliš horké, než aby měly požadovanou plasticitu pro zpracování ve válcovací stolici ;94,· může být válečkový dopravník 93 tak dlouhý· aby podpíral několik čerstvě · vyrobených desek -92' na každé straně válcovací .stolice 94 do té doby, než zchladnou na vhodnou teplotu.. Podél válečkového¹ dopravníku 93 :jn uspořádán další válečkový' dopravník 95, takže po'průchodu válcovací stolicí<^94 -může- být deska:92 posunuta, do strany z dopravníku 33 na dopravník :95cpro'další válcování, nebo· být vedena na výstupní, neznázorněný konec dopravníku 95; šípky na obr. 9' označují různé směry, v nichž se mohouc pohybovat desky 92 vzhledem к -válečkovým ’ dopravníkům >3/95. J.e žádoucí,, aby bylo; zařízení podle obr. 8 a 9 obklopeno krytem,, analogicky jako v předchozích příkladech provedení, takže lití, stohování a válcování by mohly probíhat v atmosféře zabraňující oxidaci; pro zjednodušení není kryt znázorněn.

Obr. 10 ukazuje schematicky uspořádání, v němž je'spojitý pás 180/Rovu, tuhnoucí: na neznázorněném. chlazeném nosiči, rozřezáván .příčnými nůžkami-.101 na úseku stejné’ délky. .Oseky jsou přiváděny к dopravnímu stolu -1B2, který Je výkyvné'.uložen vcmístě· 103 za příčnými nůžkami :101:a může se pohybovat po-svislém , oblouku, jak je vyznačeno přerušovanou čárou. Pohyb dopravního -stolu :Ш’ Je vyvozován hydraulickým válcem 10Г4 .s písťnicí:105. -Dvojice reverzně otočných přítlačných válců sestává z horního válce 108 a dolního válce :197,. přičemž vratný pohon pro přítlačné.válce .106, 1Θ7 může být známé' konstrukce a není na výkresech znázorněn.

Válečkový : dopravník probíhá, před a za dvojicí přítlačných válců 106, 107 a na něm spočívá úložná deska 109,. která mů238357 že vratně .procházet · mézi oběma přítlačnými válci 106, 107. Vratný · pohyb úložné desky 109 je vyvozován pístovou jednotkou 110, tvořenou hydraulickým válcem a pístem a Uspořádanou na levém konci válečkového· dopravníku 108 a podobnou pístovou jednotkou 111 na pravé straně.

Válečkový dopravník 108 je podepřen tak, aby se mohl spouštět dolů při zvětšování hmotnosti stohu na úložné desce 109. Ústrojí pro spouštění a· zdvihání válečkového dopravníku 108 je tvořeno Ťadou tlumičů 112 nebo podobných hydraulicky ovládaných prvků, uspořádaných v různých místech podél · rámu válečkového dopravníku 108. 'Na úrovni, která je normálně pevná vůči hornímu přítlačnému válci 106 během provozu stolice, je uspořádáno na levé straně vstupní vedení 113 a na opačné straně vstupní vedení 114.

Na volný konec dopravního· stolu 102 navazuje podpěrná sekce· 115, která je umístěna nad přítlačným válcem 106, a tvoří pokračování · dopravního stolu 102·, pokud je volný konec dopravního stolu 102 ve své horní poloze. Za podpěrnou sekcí 115 je uspořádána vodicí 116, jejíž délka je poněkud větší než délka úseků nařezaných z kovového pásu. Vodicí sekce 116 je v místě 117 uložena výkyvné tak, aby mohla konat kyvný pohyb po svislém oblouku z polohy, vyznačené na obr. 10 plnými čárami, do polohy znázorněné přerušovanými čárami. V této druhé poloze tvoří prodloužení podpěrné sekce 115, zatímco· ve sklopené poloze vyznačené plnými čárami leží její levý konec v jedné rovině s nakloněnou horní plochou vstupního vedení 114. K vykyvování . vodicí sekce 116 slouží pístová jednotka 118.

Když je dopravní stůl 102 spuštěn do· dolní mezní polohy, tvoří jeho volný konec pokračování levého vstupního vedení 113. .

Při provozu zařízení podle obr. 10· se úsek kovového pásu 100· po oddělení příčnými nůžkami 101 pohybuje dolů po dopravním stole 102, Když je dopravní stůl 102 ve své horní poloze podle obr. 10, klouže úsek pásu 100 ' po podpěrné sekci · 115 a po vodicí sekci 116, která je . ve zdvižené poloze vyznačené přerušovanou čárou. Jakmile spočívá celý ·úsek na · vodicí · sekci 116, sklopí se sekce· do spuštěné polohy vyznačené plnou čárou a zadní konec úseku spočine na úložné· desce 109, a společně s ní prochází zprava pod · horní přítlačný válec 106. Mezi oběma přítlačnými válci 106, 107 se pak úsek staví slisováním s předchozím úsekem · na úložné desce 109..Dolní přítlačný válec 107 . působí .tlakem na úložnou desku 109, která přitlačuje vhodným tlakem spojované úseky kovu proti hornímu přítlačnému válci 106.. Zařízení může · být řízeno· kterýmkoli z řady · známých typů řídicích systémů tak, aby byly jednotlivé fáze operací zařízení koordinovány. Na obr. 10 je na úložné desce 109 znázorněn nehotový polotovar.

Jakmile dojde úložná deska 109 do levé krajní polohy a opustí kalibr mezi přítlačnými válci 106, 107, je uvedena v· činnost pístová jednotka 110, která vrací úložnou desku 109 mezi přítlačné válce 106, 107, v· opačném směru. V průběhu této doby byl dopravní stůl 102 spuštěn dolů, aby nasměroval následující úsek po levém vstupním vedení 113 mezi přítlačné válce 106, 107, přičemž přední konec tohoto dalšího úseku dopadne na pravý konec úložné desky 109 nebo předchozího úseku. Tento cyklus .se opakuje tolikárt, až jsou všechny úseky spojeny· v homogenní polotovar. Polotovar se pak sesune nebo jinak odstraní z úložné desky 109, například neznázorněným postrkovacím ústrojím. Provoz může být řízen pomocí relé a jiných známých obvodových prvků, nebo ručně. Kryt 120 označený přerušovanou čárou slouží k udržování atmosféry zabraňují oxidaci, aby se zabránilo tvoření okují na kovu a zajistil se čistý styk povrchových · ploch po .sobě následujících úseků. Dolní přítlačný válec 107 je poddajně nesen pístovou jednotkou 107‘, která jej přitlačuje vhodným tlakem k hornímu přítlačnému válci 106. Při vrůstu tloušťky stohu na úložné desce 109 se dolní přítlačný válec 107 spouští pomocí pístové jednotky 107‘ dolů a podobně se spouští i válečkový dopravník 108.

Na obr. 11 odpovídá konstrukce ve většině ohledů obr. 10, pro· označení odpovídajících částí je užito stejných vztahových značek. Významným rozdílem· je jednodušší uspořádání pro změnu směru pohybu postupných úseků kovového pásu do kalibru přítlačných válců 108, 107. Vedení 125 na levé straně horního· přítlačného· válce 106 má vodicí sekci 126, obrácenou směrem dozadu nahoru. V podstatě podobné vedení 127 napravo od přítlačného válce 106 má vzhůru zakřivenou vodicí sekci 128, která probíhá · nad horním přítlačným válcem 106 a táhne se nad vodicí · sekcí 126 prvního· vedení 125. V prostoru mezi · vodícími sekcemi 126, 128 je uspořádána · pevná rozváděči výhybka 129 se dvěma rozbíhanými větvemi 130, 131, tvořícími dva kanály, z nichž dolní kanál 135 probíhá nad vodicí sekcí · 126 vedení 125 a směruje přední konec odděleného úseku pásu nad horní přítlačný válec 106 zleva a na úložnou desku 109, která se pak pohybuje směrem doprava. Horní větev 131 spolu s vodicí sekcí 128 vedení 127 tvoří horní kanál 132 pro směrování úseků nad přítlačný válec 106 a pak dolů pod horní přítlačný válec 106 zprava doleva a na úložnou desku 109, která se pok pohybuje doleva. V .tomto· případě je úsek přetáčen horní plochou dolů. Dopravní stůl 102 se v tomto případě pohybuje · mezi polohou, znázorněnou na obr. · 11 plnou čárou, v níž leží proti hornímu konci vodicí sekce 126 vedení · 125, pak nahoru k hornímu konci výhybky 129, jak je vyznačeno čerchovanou čá17

38 35 7 rou, a zpět dolů do polohy vyznačené plnou čárou, a - střídavě přivádí úseky pásu pod horní přítlačný - válec 106 zleva doprava a pak zprava doleva synchronně s pohybem úložné desky 109 pohybující se nejprve zleva doprava a pak zprava doleva. --Pohyb úložné desky '109 může být například časován činností příčných nůžek 101 stejně jako' zdvihání a spouštění dopravního stolu 102, ' přičemž řídicí systémy pro tento účel jsou dobře známé

Pro přived -- tepla k nastříhaným úsekům pásu při jejich střídavém vedení na jednu a ' pak na druhou stranu přítlačného válce 106 podle obr. 10 nebo obr. 11 slouží vodiče, vyznačené tečkami a napájené z neznázorněného- ' zdroje' střídavého proudu. Vodiče jsou uzavřeny nebo obsaženy v dopravním stole 102 a jednotlivých vodicích - sekcích a vedeních, a když jsou pod proudem, slouží jednak -k vytváření odpudivých sil, které snižují kontakt mezi úseky pásu a stoly a vedeními - a rovněž napomáhají jejich pohybu, a jak bylo popsáno v předcházejícím textu, k induktivnímu ohřevu úseků a jejich udržování na teplotě, při níž - mohou být - staveny slisováním.

Obr. 12, 13 a 14 znázorňují zařízení pro výrobu plochých polotovarů - vysokou výrobní rychlostí. K tomuto účelu slouží reverzní válcovací stolice 148, zde znázorněná jako válcovací stolice trio, kde předvalek prochází v- jednom směru mezi horním a středním lícem, jak je znázorněno na výkrese a ve druhém směru mezi středním a dolním válcem a kde je uspořádáno ústrojí pro svislý pohyb válců, aby kalibr ležel v obou směrech ve stejné výšce.

Vlevo od válcovácí - stolice '140 je - uspořádán válečkový dopravník '141 v takové výšce, aby podpíral úseky kovového pásu určené k válcování, a napravo od válcovací stolíce ' 140 je uspořádán podobný válečkový dopravník 142. Pro výrobu protáhlých úseků pásu existují dvě linky, v nichž jedna linka 143 probíhá podél jedné strany a rovnoběžně s válečkovými dopravníky 141, 142 a druhá linka 144 je rovněž - rovnoběžná s válečkovými - dopravníky 141, 142, ale leží na jejich opačné straně. Na levém konci každé z linek 143, 144 - je uspořádáno licí zařízení 145 popsaného typu s chlazeným žárovzdorným pásem. Každé z nich je - opatřeno nádrží 146 na roztavený kov, s - přívodním kanálem 147. Na výstupním konci každého žárovzdorného pásu jsou uspořádány ' letmé příčné nůžky ' 148, které stříhají pásy kovu na úseky 149 odpovídající požadované délce polotovarů, jak je patrno z levého konce linky 143 na obr. 13. Tyto úsekv 149 po odstřižení procházejí po stole 150 pro linku 143 a stole 151 pro linku 144.

Stůl 150 v lince 143 leží nad úrovní válečkového· dopravníku 141 a je tvořen dvěma pevnými sekcemi 150a, 150c a dvěma příčně sklopnými sekcemi 150b, 150d. ' Jak je patrno z obr. 14, jsou sklopné sekce 150h

150d upevněny na podpěrách 155, uspořádaných ' s možností výkyvného pohybu do stran ' kolem podélné osy 156 z vodorovné polohy, znázorněné plnou čarou, do sklopené polohy, znázorněné čerchovaně. Mezi sekcemi 150b, - 150c je uspořádán pohyblivý doraz 157, který v poloze - znázorněné na obr. 13 blokuje další pohyb. úseku ' .149 a udržuje jej na sklopné - sekci 150b a ve druhé poloze . znázorněné čerchovanými čárami umožňuje průchod úseku 1-49 kovu -na druhou sklopnou sekci ' 15©d. Sklopením jedné ze sekcí 150b nebo ' 15Od sklouzne na - ní ležící . úse_/k '149 na sousední úložnou desku 1800 na válečkovém dopravníku 141 nebo 142, která je- pohyblivá mezi přítlačnými válci válcovací stolice ' 140. Úložná deska 160 se pak -může pohybovat po jednom· nebo druhém válečkovém dopravníku 141 nebo 142 za účelem stavení úseků 149 slisováním mezi přítlačnými válci.

•Všechny sekce stolu 150 jsou opatřeny vícefázovými vinutími střídavého proudu, označenými na obr. 12 oddělenými rovnoběžnými čárami. Tato vinutí mohou - být ' napájena - tak, že posouvají úsek - 149 kovu k dorazu 157, když se má úsek 149 odložit na úložnou desku - 160, která leží v této době celá na stole 141 vlevo od - válcovací -stolice 140, nebo když je doraz 157 v nečinné poloze. až ke konci -stolu 150 na - jeho sklopnou sekci - 150d, z níž se úsek 149 sssune na úložnou desku 190 ležící - napravo od válcovací stolice 140 na válečkovém dopravníku 142. Vinutí střídavého proudu mohou sloužit rovněž pro induktivní po· sobě následujících úseků 149 kovu během jejich podélného pohybu - po sekcích stolu '150.

•Pomocí -sklopné sekce 155)b, ' 150d mohou být úseky - 149 zvolené -délky střídavě ukládány na úložnou desku 160 při jejím pohybu zpět a vpřed, nejprve když je úložná deska -' 160 vlevo od válcovací - stolice 140 a pak - vpravo, a po uložení - každého úseku 149 na vznikající stoh je slisován tlakem a spojen s úsekem ležícím bezprostředně pod ním.

Linka 144 na druhé straně válcovací stolice 140 je podle obr. 13 určena k poněkud odlišnému způsobu provozu -oproti lince 143, třebaže je také opatřtna podpěrným stolem 165 pro ukládání nastříhaných úseků - kovu z - licího zařízení 145. Stůl 165, podobný stolu 150, je uspořádán - rovněž nad válečkovými dopravníky 141,142, - ale leží -od nich v mnohem větší vzdálenosti než dělený etůl 150 na -druhé straně stolice. Po sobě - následující úseky- kovu, nastříhané ze - spojitého pásu, se pohybují po stole 165 z licího zařízení ústrojí, které je uspořádáno - podobně- - jako vinutí střídavého proudu v- děleném -stole 150. - Nad stolem 165 je uspořádán - doraz 166, ' podobný dorazu 157 na první lince - 143. Když je doraz 166 vblokovací - poloze, -znázorněné plnými Čárami na - obr. 13, -zastaví se úsek kovu na stole - ' 165 vlevo od válco238357 vací stolice 140, a když je doraz 166 v nečinné poloze, úsek kovu, -se pohybuje po stole 165 a zastaví se na druhé straně válcovací stolice 140.

Jak je patrno z obr. 14, je mezi stolem 165 a válečkovým dopravníkem 141 pevně uspořádána - šikmá příčná přítlačná deska 170 a nad ní svisle pohyblivá přítlačná deska 171, která se může pohybovat nahoru a dolů prostřednictvím pístových jednotek 172 po pevných rovnoběžných podpěrných kolejnicích 173 tak, že její dolní plocha zůstává rovnoběžná s horní plochou dolní přítlačné desky 170. Podél sekcí stolu 165 poblíže přítlačných desek 170, 171 jsou uspořádány postrkovače 174, které pracují současně a příčně posouvají ustřižený úsek pásu z povrchu stolu 165 nalevo od dorazu - 166 na dolní přítlačnou desku 170. Po uložení každého dalšího úseku na předchozí úsek se spustí horní přítlačná deska 171 za účelem stavení úseků slisováním. Tento cyklus se opakuje tolikrát, až na dolní přítlačné desce 170 vznikne stoh požadované tloušťky.

Na pravém konci stolu 165 je podobně stahovací ústrojí s šikmou dolní přítlačnou deskou 170‘ a svisle pohyblivou šikmou horní přítlačnou deskou 171‘, která je poháněna pístovými jednotkami 172* upevněnými v . kolejnicích 173. Postrkovací ústrojí 174* pracují současně a přemísťují po sobě následující úseky pásu z pravého konce stolu 165 na dolní přítlačnou desku 170* k vytvoření homogenního stohu úseků.

Přítlačné desky 170, 171 a 170‘, 171* jsou opatřeny elektrickými topnými ústrojími, která jsou uložena v nich nebo jinak uspořádaná k udržování úseků kovového pásu na dostatečně . vysoké teplotě, třebaže pomocí tohoto ústrojí samotného nemusí vždycky dojít k dostatečně pevnému spojení všech vrstev stohu. Podél dolního - okraje dolní přítlačné desky 170, 170‘ probíhá směrem dolů pohyblivá boční deska 170a. Při spuštění jedné nebo druhé boční desky 170a dolů může stavený stoh úseků sklouznout na válečkový dopravník 141 nebo 142, a může být veden - jednou nebo - několikrát mezi přítlačné válce válcovací stolice 140 za účelem dokonalého stavení vrstev ve stohu slisováním. Předvalky vytvářené ze stohů úseků pásu mají v této době dost velkou hmotu k tomu, aby zadržovaly dostatečné množství tepla k účinnému stavení. -Při průchodu stohu kalibrem válcovací stolice není zapotřebí úložné desky 160, která se vysune z dráhy ná válečkový dopravník 180, vyznačený čerchovanou čárou na konci válečkového dopravníku 141, a kovový polotovar je odváděn na dopravní stůl 181, - vyznačený na obr. 13 rovněž čerchovaně. V tom okamžiku se spustí dolů koncová zarážka - 182 na levém konci válečkového dopravníku 141 a i koncová zarážka 183 na pravém konci válečkového dopravníku 142, aby mohl být hotový polotovar odveden.

Kryt 190, vyznačený čerchovanou čárou, obklopuje celé zařízení, takže může být během provozu udržována řízená atmosféra zabraňující oxidaci. Na konci válečkového dopravníku 142, odkud jsou polotovary odváděny, je upraveno těsnění, jako je například těsnění podle obr. 3. Pro odvádění polotovarů do atmosféry může být použito i jinak utěsněného výstupu, jako je například „dekompresní“ typ několikadveřového systému, známého a používaného v jiných průmyslových odvětvích.

Obr. 15 je - schéma znázorňující průběh přeměny roztaveného kovu v· meziprodukt a pak v polotovar. V tomto schématu vtéká do licí pánve 200 rotavený kov, určený k lití a tváření do polotovarů pomocí licího zařízení a stolice 201. Polotovar 202, buď bloky, sochory, - nebo desky, mohou být vedeny přímo k válcovací, nebo hotovní stolici 203 a přeměňovány v hotový výrobek, označený svitkem 204. Případně mohou být některé nebo všechny polotovary odváděny před stolicí 203, jak je vyznačeno čárkovano-u čárou, do místa uskladnění 205. Uložené polotovary mohou být pak postupně zaváděny do ohřívací pece 206 a potolm - zaváděny, jak je vyznačeno čárkovanou - čárou 207, do stejné nebo jiné hotovní stolice 203. Roztavený kov je tedy plynule měněn v pás, pak v polotovar o větší tloušťce než mají původní pásy a pak v konečný výrobek.

Ve všech výše uvedených provedeních vytváří licí zařízení spojitý pás, který je pak řezán podélně a/nebo příčně na úseky, jež se ukládají na sebe ve stoh a stahují slisováním.

Na následujících vyobrazeních je jediné licí -zařízení určeno k výrobě - úseků, jejichž délka odpovídá délce vytvářeného polotovaru a, které jsou pokládány na -sebe do stohu, nebo· k výrobě pásu, jehož délka je násobkem délky vyráběného polotovaru a který se po úsecích překládá na sebe, až má stoh požadovanou tloušťku.

Obr. 16, 17 a 18 znázorňují zařízení, kde je plynule tvářený pás S kovu veden ke stahovacímu ústrojí, v němž se pás několikrát překládá na sebe a vznikající vrstvy jsou staveny slisováním. Pás S se odřízne poté, co byla vytvořena délka, odpovídající několikanásobku délky polotovaru a dostatečná k vytvoření polotovaru požadované tloušťky.

Vratně pohyblivý stůl 210 je opatřen reverzním pohonem 211. Stůl 210 má na horní vložkou 212, jejíž délka a šířka jsou větší než odpovídající - rozměry tvářeného výrobku; podle potřeby mohou být ve vložce 212 zality elektrické odpory nebo vodiče 213 pro induktivní ohřev, spojené s neznázorněným zdrojem proudu.

Nad -stolem 210 jsou v pevných podpěrách 216 uloženy nosné čepy 215 sklopného rámu 214, přičemž pevné podpěry 216 jsou částečně znázorněny pouze na obr. 17, a rám 214 v nich může konat kyvný pohyb

233357 po svislém -oblouku. Ve stejných vzdálenostech od os nosných čepů 215, okolo nichž se rám 214 sklápí, jsou uspořádány přítlačné válce 217, 217a, přičemž osa nosných čepů 215 leží s výhodou na spojnici středů přítlačných válců 217, 217a. Nástavce 214a na obou stranách rámu 214 jsou otočně spojeny s herními konci pístnic 218a spojených s neznázorněnými písty v hydraulických válcích 218, přičemž na každé straně rámu 214 je umístěn je din válec 218 s pístem. Každá jednotka tvořená válcem 218 s pístem je v místě 219 otočně upevněna na neznázorněném podpěrném rámu, aby se mohla natáčet při pohybu nástavců '214a, když se pístnice 218a pohybují nahoru a dolů.

Horký pás S kovu, vyrobený různými způsoby popsanými v předcházejícím textu, je veden dolů tepelně izolovaným a případně elektricky vytápěným krytem 220 do mezery mezí přítlačné válce 217, 217a. Na výstupním konci krytu 220 jsou uspořádány příčné nůžky 221.

•Za předpokladu, že se stůl 210 pohybuje směrem doprava, jak je vyznačen plnou šipkou na obr. 16, je přítlačný válec 217 stlačen sklopným rámem 214 tak, že dosedne na horký pás S, sestupující mezi válci 217, 217a, a přitlačí jej na horní plochu stohu 222 spočívajícího na stole 210. Jakmile dojde stůl 210 na pravý konec své dráhy, zdvihnou hydraulické válce 218 pravý přítlačný válec 217 a spustí levý přítlačný válec 217a, pohyb stolu 210 se obrátí a pás S kovu se příčně přehne a staví se slisováním s předchozí vrstvou. Čárkovaná šipka označuje reverzní pohyb stolu 210.

Když stoh 222 dosáhne požadované konečné tloušťky, neznázo-rněný počítač nebo spínač s detektory tloušťky uvede v činnost nůžky '221, takže se dokončí poslední vrstva. Hotový polotovar je tedy z celistvého pásu překládaného postupně na sebe, přičemž délka pásu odpovídá délce jednotlivých úseků přeložených na sebe násobené jejich počtem.

Není znázorněno uspořádání pro odvádění hotového polo.tovaru. Například stůl 210 nesoucí hotový polotovar může vyjet ze zařízení a na jeho místo může zajet jiný stůl, nebo může být polotovar .sesunut ze stolu na dopravník nebo vozík. Jak je vyznačeno přerušovanou čárou na obr. 16 a 17, je zařízení s výhodou uspořádáno v krytu, do něhož je přiváděn inertní, tedy oxidaci zabraňující plyn a z něhož je odčerpáván vzduch к zamezení oxidace kovu.

Obr. 19 znázorňuje schematicky v podélném svislém řezu a obr. 20 v půdoryse zařízení, kde pohyblivý chlazený nosič je nespojitý a tedy vytváří přímo úseky kovu místo spojitého pásu jako u všech předchozích provedení. Licí buben 230 je uložen na hřídeli 231 a poháněn ve směru šipky (obr. 19) prostřednictvím neiznázorn-ěného hnací ho ústrojí. Licí buben 230 je ;na větší části svého obvodu opatřen chladicí plochou.232, •která obklopuje a částečně vytváří· vodou chlazený prostor 233. Napříč 'licího bubnu 230 je axiální vybrání 234, tvořící v chladicí ploše 232 mezeru o šířce několika málo obloukových stupňů. V tomto vybrání je uložen segment 235 s nízkou tepelnou vodivostí, zhotovený převážně ze žárovzdorného materiálu; jeho povrch lícuje s chladicí plochou 232 a je koncentrický s osou-otáčení licího bubnu ‘230. V segmentu 235 mohou být zality topné prvky 236, <které jej udržují na teplotě zabraňující tuhnutí roztaveného kovu.

V hřídeli 231 je vnitrní trubkový kanál 231a, spojený s neznázorněným zdrojem chladicí vody a obklopený koncentrickou trubkou 231b pro odvádění chladicí vody, která vytéká ve směru -šipek 231c ( obr. 20). Soustava radiálních kanálů 231d umožňuje tok vody z vnitřního trubkového kanálu 231a к obvodovému vodou chlazenému prostoru 233 a soustava radiálních kanálů 231e . umožňuje vytékání vody z opačného konce chlazeného prostoru 233 do trubky 231b.

Těsně u horní levé čtvrtiny licího -bubnu 230 je uspořádán blok 237 ze žáruvzdorného materiálu, opatřený středovým kanálem 238 a průchozími otvory 239, jimiž je roztavený kov přiváděn do kapsy 240 mezi blokem 237 a obvodem licího- bubnu 230. Tato kapsa .240 je obrácena nahoru ve směru pohybu licího bubnu 230, který rotuje ve směru pohybu hodinových ruček, a přidržuje lázeň roztaveného- kovu na té části obvodu, která je v ní právě ponořena. Jak se licí buben 230 otáčí, tuhne tenká vrstva kovu na jeho vodou chlazeném povrchu, přičemž současně s Odebíráním kovu z lázně je plynule přiváděn čerství kov kanálem 238 a otvory 239. Ponoří-li se však do lázně roztaveného kovu žáruvzdorný segme;nt’235, ne ztuhne na jeho ploše žádný kov. Pod povrchem licího bubnu 230 může být uspořádán žlab 230 a, obsahující uvolňovací sloučeninu, do níž je ponořován povrch válce za účelem snadnějšího stahování kovu. Podobného účinku jako segmentem 235 muže být dosaženo samozřejmě plynulým tvarem chladicí plochy a periodickým přerušováním přívodu roztaveného ko-vu do lázně.

Nad licím bubnem 238 je umístěna vodicí dráha, po níž se pohybuje nosná deska 241 obecně tangenciálně vzhledem к licímu bubnu 230. Tuhnoucí pás kovu je stahován s bubnu 230 pomocí stahovací desky 242 a udržován na dolní ploše nosné desky 241 magneticky nebo- jednoduše protitlakem, jímž působí protilačný válec 243, zatížený závažím nebo pružinou, a párem přítlačných válců 244, 245. Při každém průchodu -nosné desky 241 nal licím bubnem 230 zleva doprava, jak je znázorněno na obr. 19 a 20, vznikají postupně následující vrstvy, z nichž každá se ukládá n-a vrstvu předchá238357 zející, až vznikne polotovar požadované tloušťky.

Vodicí dráha má vpravo výstupní koncovou sekci 246, po níž se 'nosná deska. 241 pohybuje mezi párem přítlačných válců 245, načež je zdvižena, pohybuje se v opačném směru mezi přítlačnými válci 2.44, 247, dále mezi přítlačnými válci 247a po· obracecí sekci 248 a je spuštěna dolů za účelem dalšího průchodu nad horní plochou licího bubnu 230, kde se na .předchozí vrstvu kovu přitiskne a s ní staví tlakem další vrstva. Cyklus se opakuje tolikrát, až polotovar dosáhne požadované tloušťky.

Každý cyklus začíná tak, že pravý konec nosné desky 241 leží na spojnici os licího bubnu 230 a protitlakových válců 243. V nosné desce 241 je vsazena tepelně izolační vložka 241a, odsazená od její přední hrany. Na začátku cyklu je ohřívaný segment 235 ponořen do roztaveného kovu v kapse 240. Jakmile se začne licí buben 230 otáčet, začne se nosná deska 241 pohybovat směrem doprava, a jakmile se přední hrana ztuhlé vrstvy na chladicí ploše 232 zdvihne od licího bubnu 230, je stlačena mezi licím bubnem. 230 a předním koncem vložky 241a. Když licí buben 230 vykonal jednu úplnou otáčku a žárovzdorný segment 235 je opět v počáteční poloze, je nosná deska 241, která je nyní nesena výstupní sekcí 246, zdvižena zvednutím výstupní sekce 246 a vedena .nad licím bubnem 230 doleva na zdviženou obracecí sekci 248, která je pak spuštěna dolů a nosná deska 241 se pohybuje směrem doprava do své výchozí polohy.

To je ovšem pouze jeden způsob vytváření .a vrstvení jednotlivých úseků bez jakéhokoli řezání spojitého pásu. Samozřejmě by mohly být po sobě následující jednotlivé úseky vznikající na licím bubnu 320 vedeny dolů krytem 220 podle obr. 16, kde by nebylo zapotřebí žádných nůžek. Při tahovém uspořádání by mohl být odděleně vytvořený úsek pokládán na vznikající stoh 222 pří každém, průchodu stolu 210 pod válci 217, 217a nebo vždycky při průchodu v jednom směru. Pro ukládání po sobě následujících úseků do stohu může být užito jiných popsaných zařízení. Délku úseků lze měnit zvětšováním oblouku ohřívaného segmentu 235 v licím bubnu 230 a tudíž zmenšováním oblouku chladicí plochy 232, nebo náhradou jednoho licího válce jiným odlišné velikosti.

Kteréhokoliv popsaného zařízení nebo postupu znázorněného na kterémkoli vyobrazení lze použít ve spojení nebo jako náhradu části s podobnou funkcí na některém jiném vyobrazení; například licí buben 10 na obr. 1, 2 může být nahrazen licím zařízením s nekonečným žárovzdomým pásem nebo naopak, a prvků, ústrojí a operací popsaných ve spojení s jedním provedením může být užito, pokud je lze aplikovat, u jiných .provedení.

Při všech popsaných způsobech a znázorněných zařízení slouží к výrobě úplného polotovaru jediné licí zařízení, pracující spojitě nebo přerušovaně, zatímco u dosavadních zařízení je zapotřebí minimálně dvou licích jednotek, a to jedné pro vytváření spodní vrstvy a jedné pro vytváření horní vrstvy, a pro vytváření každé přídavné vrstvy je nutná další licí jednotka.

Podle vynálezu jsou po sobě vytvářené úseky kovu stohovány při teplotě, při níž dojde ke stavení posledního úseku slisováním s předchozím úsekem po průchodu jedinou lisovací jednotkou, která však může pracovat v postupných fázích, jako na obr. 8 a 9, kde .přítlačné žárovzdorné bloky vyvolávají počáteční stavení, které se dokončí následným válcováním složené desky. U dosavadních zařízení je nutno pro každou přidanou vrstvu užít další válcovací stolice. Zařízení podle vynálezu tvoří výrobní linku, v níž jedna stohovací jednotka nebo operace zajišťuje stohování všech úseků kovu z jediného licího zařízení. To ovšem nevylučuje ani provedení podíle obr. 7, kde dvě licí zařízení mohou postupně přivádět úseky pásu ke společným přítlačným válcům, ani vzájemné prokládání úseků pásů ze dvou licích zařízení v případě, kdy se mají vyrábět silnější polotovary, než jaké lze hospodárně vyrobit v jediném licím zařízení, ani provedení podle obr. 12 až 14, kde jediná válcovací stolíce 140 dostává z jednoho stolu 150 jednotlivé úseky pásu vznikajícího v licím zařízení 145 a současně dostává stohované a předběžně stavené stohy z druhého stolu 151 a provádí konečné stavení všech úseků slisováním.

Název „licí zařízení“ v předchozím popise označuje buď uspořádání, kde licí buben vytváří jednotlivé oddělené úseky kovového pásu, nebo celistvý pás, který se pak rozstříhá na úseky, nebo žárovzdorný chlazený pás. Název „stohovací jednotka“ označuje zařízení, kde se úseky pásu pokládají na sebe, nebo zařízení, v němž se jediný pás postupně .překládá a jednotlivé úseky vzniklé přeložením se pokládají na sebe. Mezi zařízení pro stavení slisováním patří i provedení podle obr. 13, kde předběžné stavení probíhá mezi přítlačnými deskami 170, 171 a 170', 171‘ a konečné slisování ve válcovací stolici 140, nebo kde by podélná řezačka 62 podle obr. 7 rozřezávala pás na dva podélné ú,seky, které by se položily na sebe, předběžně stavily mezi přítlačnými deskami 170, 171 a .přemístily na úložnou desku 160, kde by zůstaly do vytvoření druhé dvojíce stavených úseků, načež by se obě dvojice vedly do válců nebo protilehlých přítlačných desek nebo válcovací stolice 140. Případně .může být jedna dvojice úseků předběžně stavena mezi přítlačnými deskami 170, 171 a pak vedena do válcovací stolice 140, kde by na ni byla natavena druhá dvojice z přítlačných desek 170‘, 171‘, a pak vrácena do první polohy, a tento cyklus by probíhal .tolikrát, až by vznikl polotovar požadované tloušťky.

Kromě nebo místo znázorněných ústrojí pro přivádění tepla к úsekům kovu při jejich pohybu mezi licím zařízením a jednotkou ke stavení slisováním mohou být v· místě, kde úseky .pásu vstupují mezi přítlačné válce, uspořádány hořáky, indukční topné ústrojí apod., která nejsou pro přehlednost znázorněna.

Běžně má -každý úsek tvořící původní vrstvu v podotovaru stejnou tloušťku, která se

Claims (20)

1. PŘEDMĚT

   1. Způsob výroby celistvého kovového polotovaru ze ztuhlého kovového pásu, vytvářeného z lázně roztaveného kovu na chlazeném povrchu nosiče, stavením úseků pásu tlakem při. teplotě nebo pod teplotou solidu, vyznačený tím, že se úseky pásu, snímaného z chlazeného povrchu jediného nosiče, postupně pokládají na sebe a v-zniklý stoh se staví slisováním.
2. 2. Způs-ob podle bodu 1, vyznačený tím, že úseky pásu se mezi snímáním z chlazeného nosiče a sestavením ve stoh zahřívají na teplotu stavení slisováním.
3. 3. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že úseky se vytvářejí rozřezáním spojitého pásu řezy kolmými к jeho délce.
4. 4. Způsob podle bodu 3, vyznačený tím, že každý úsek se -odřízne v délce, která má délku odpovídající nejméně jedné vrstvě stohu.
5. 5. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že úseky se vytvářejí přehýbáním spojitého pásu příčnými př&hyby a sousední dvojice úseků se pokládají na sebe svými stejnolehlými plochami.
6. 6. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že úseky se tvoří podélným řezáním spojitého pásu.
7. 7. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že pás se dělí podélně a příčně na úseky předem stanovené délky a šířky, které se současně sestaví ve stoh a staví slisováním na polotovar.
8. 8. Způso-b podle bodu 1, vyznačený tím, že pás se udržuje v atmosféře zabraňující •oxidaci alespoň do doby stavení úseků v polotovar.
9. 9. Zařízení к provádění způsobu podle bodu 1, obsahující jednotku opatřenou chlazeným no-síčem vznikajícího kovového pásu, vyznačené tím, že za chlazeným nosičem tvořeným chlazeným licím bubnem (8, 230) nebo žárovzdorným pásem (35, 60, 80, 145)' je umístěna stohovací jednotka úseků kovového pásu opatřená tlačným ústrojím, na kterou navazuje odváděči dopravník.
10. 10'. Zařízení podíle bodu 9, vyznačené tím, ze za chlazeným nosičem jsou umístěny příčné nůžky (12, 39, 63A, 1Q1, 148, 221) pohybuje v rozmezí 2 mm až 5 mm, avšak vrstva může být tenší nebo poněkud silnější.

    Metalurgům je známo, že během postupů jako· je popsaný způs-ob, kdy dochází к anezikrystalové difúzi, je čas a teplota důležitou proměnnou veličinou, takže v některých případech je vhodné udržovat polotovar stavený slisováním na zvýšené t-eplotě v ne-oxidační atmosféře a využít těchto· proměnných před vystavením polotovaru působení okolní teploty a atmosféry.

    VYNALEZU na kovový pá-s, za kterým je upraveno· podpěrné ústrojí (14) s podpěrnými deskami (19) pro úseky kovového pásu a pod ním vratně pohyblivá úložná deska (20) vedená mezi přítlačnými válci (22, 23).
11. 11. Zařízení podle bodu 9, vyznačené tím, že tlačné ústrojí sestává nejméně ze dvcu přítlačných válců (22, 23, 43, 44, 64, 68, 106, 107, 245, 247).
12. 12. Zařízení podle bodu 9, vyznačené tím, že tlačné ústrojí sestává ze dvou žárovzd-orných pohyblivých bloků (83, 84), spojených s pístovými jednotkami (87, 88).
13. 13. Zařízení podle bodů 9 až 11, vyznačené tím, že chlazený nosič, za kterým je upravena podélná řezačka (38, 62) a příčné nůžky (39, 63A) na kovo-vý pás, je umístěn šikmo nad sestavovací jednotkou tvořenou válečkovým dopravníkem (40) s přítlačnými válci (43, 44), případně soustavou svislých přítlačných válců (64, 68) a vodorovných vodicích válců (69).
14. 14. Zařízení podle bodu 9, vyznačené tím, že sestavovací ústrojí sestává z dopravního stolu (102) s nejméně jednou vodicí sekcí (116, 126, 128), pod nímž je uložena vratně pohyblivá úložná deska (109) vedená mezi přítlačnými válci (106, 107).
15. 15. Zařízení podle bodu 14, vyznačené tím, že vodicí sekce (116) je uložena výkyvné a spojena s pístovou jednotkou (118).
16. 16. Zařízení podle b-odu 14, vyznačené tím, že mezi vodícími sekcemi (126, 128) je umístěna pevná rozváděči výhybka (129).
17. 17. Zařízení podle bodu 9, vyznačené tím, že stohovací ústrojí sestává z dělených stolů (150, 151) se sklopnou sekcí (150b, 150d) ležící v 'podélném směru po obou stranách válcovací stolice (140) tvořící tlačné ústrojí.
18. 18. Zařízení podle bodu 9, vyznačené tím, že stohovací ústrojí sestává ze stolu (165) s pevnou příčnou šikmou přítlačnou deskou (170) a. se svisle «pohyblivou přítlačnou deskou (171).
19. 19. Zařízení podle bodu 9, vyznačené tím, že chlazený licí buben (23) má axiální vybrání (234), do něhož je vložen segment (235) -opatřený topnými prvky (236) a nad licím bubnem (230) je umístěna vratně pohyblivá nosná deska (241).
20. 20. Zařízení podle bodu 9, vyznačené tím, že stohovací jednotka sestává ze sklopného rámu [214], na kterém jsou uloženy vedle sebe výškově stavitelné přítlačné válce (217, 2'17a), pod nimiž je umístěn vratně pohyblivý· stůl (210) s ivložkou (212) z tepelně izolačního materiálu opatřenou topnými vodiči (213).