CS238352B2

CS238352B2 - Rotation tool accurate bite device,especially of grinding worm,into toothed wheel workpiece

Info

Publication number: CS238352B2
Application number: CS786342A
Authority: CS
Inventors: Arthur Angst
Original assignee: Reishauer Ag
Priority date: 1977-10-04
Filing date: 1978-10-02
Publication date: 1985-11-13
Also published as: DE2744562B2; IT7869276A0; HU179751B; GB2005577A; US4195446A; FR2405110A1; JPS6133649B2; DE2744562C3; IT1160685B; GB2005577B; JPS5461394A; DD138949A5; CH632947A5; DE2744562A1; FR2405110B1

Description

Vynález se týká zařízení pro přesný záběr rotačního nástroje, zvláště brousicího šneku, do obrobku ozubeného kola s předběžně opracovaným ozubením, otáčejícího se v určitém poměru к rotačnímu nástroji stroje pro obrábění -ozubených kol po způsobu válcování šroubů, nuceně řízeného elektronickým ústrojím a obsahujícího elektronické spínací ústrojí.

U známých strojů na broušení boků zubů pracujících po způsobu válcování šroubů a majících buď tuhý převod mezi brousicím šnekem a obrobkem ozubeného kola, nebo synchronní pohon brousicího šneku a obrobku dochází к záběru brousicího nástroje do obrobku ozubeného kola většinou ručně v době, kdy vřeteno nástroje a obrobku jsou v klidu, a záběr je tedy zrakově kontrolován.

U známého provedení dochází к záběru brousicího šneku do obrobku ozubeného kola na strojích pro broušení boků ozubených kol poháněných dvěma synchronními motory tak, že při výměně obrobků hnací motory brousicího· šneku a obrobku ozubeného kola se neodpojují, nýbrž se vypne toliko unášení obrobku, načež se podle mezery zubu do přesně stejného místa, jako tomu bylo· u předcházejícího ozubeného kola, vloží nový obrobek ozubeného kola, .který musí být upnut upínacím trnem. Tohoto způa sobu upínání je možno použít u strojů na broušení boků zubů ozubených kol, které mají tuhý převod mezi brousicím šnekem a obrobkem ozubeného kola.'

U jiného provedení ovládají nepohyblivé nastavované spojené še strojem pro broušení boků ozubených kol fázové šoupátko natáčející jeden ze dvou synchronních motorů. Obrobek ozubeného· kola však musí byt upnut podle indexu přesně na potřebném místě.

U jiného známého stroje pro broušení boků ozubených kól slouží pro automatické nastavování závitu nebo· závitů brousicího šneku na předběžně opracované mezery mezi zuby obrobku ozubeného kola sntoače určující polohu nástroje á obrobku, přičemž jsou tyto snímače napojeny na měřič fáze, který je zase spojen preis elektrický zesilovač se servomotorem posouvajícím axiálně brousicí šnek tak daleko, až se dosáhne dokonalého záběru brousicího šneku s mezerami mezi zuby obrobku ozubeného· kola. Obrobek ozubeného kola je přitom zapojen za účelem zjednodušení konstrukce snímače obrobku do elektromagnetického obvodu snímače ták, že· slouží jako' rotor, kdežto stator je’proveden ve formě vyměnitelných 0'zubemých sektorů, které musí vždy souhlasit s ozubením ozubeného kola, které se má opracovat.

Aby bylo - možno stroje na broušení boků ozubených kol ' pracujících po způsobu válcování šroubů, totiž s brousicím šnekem, vybavit automatickým podavačem obrobků,není možno s hospodářských důvodů zajet s brousicím šnekem do obrobku ani _ ručně, ani není možno vyrovnat obrobek ozubeného kola na upínacím trnu za účelem dodržení stále stejné polohy zubů předběžně opracovaných obrobků ozubených kol. Toto řešení je možno použít pouze u -ozubených kol, které jsou elektromagneticky vybuditelné. Podle posléze uvedeného řešení je mimoto třeba vyměnitelných ozubených sektorů, které musí vždy lícovat s ozubením opracovávaného ozubeného kola.

Úkolem vynálezu je vyvinout zařízení umožňující automatický záběr nástroje otáčejícího se pracovní rychlostí, zvláště brousicího šneku do obrobku, ozubeného kola, který se otáčí nuceně podle otáčení nástroje, a to především u strojů na opracování ozubených kol s elektronickým řízením sledu, u nichž je možno provést potřebnou opravu přídavným otáčivým pohybem obrobku. Zařízení má umožnit i použití na strojích pro obrábění ozubených kol s tuhým převodem- mezi nástroj’em a obrobkem ozubeného kola nebo se synchronním pohonem nástroje a obrobku, přičemž v tomto případě se opravný poisuv provádí axiálně posunutím nástroje. Dále má být zařízení vhodné i pro opracování obrobků' ozubeného kola z jakýchkoli materiálů, například i z materiálů, které se elektricky nemaginetizují.

Podstata vynálezu spočívá v tom, že sestává z měřicího snímače zásuvného mezi brousicí šnek a obrobek ozubeného kola a obsahujícího dvojici měřicích dýz (pro brousicí šn.eik a dvojici měřicích dýz pro obrobek ozubeného kola, přičemž vždy jedna z dvojice měřicích dýz pro brousicí šnek a jedna z dvojice měřicích dýz pro -obrobek ozubeného,'kola je vztahová, z obvodu pro zjišťování mezer brousicího šneku napojeného- na měřicí dýzy brousicího šneku a tvořenéh-o· jedním, klopným obvodem s jedním monostabilním spínačem, z obvodu pro zjišťování zubů obrobku ozubeného kola, napojeného na měřicí dýzy obrobku , ozubeného kola a tvořeného· druhým klopným obvodem s druhým mono-stabilním spínačem z první logické jednotky spojené s počítačem posunutí a z -druhé logické jednotky -napojené na klopné obvody a spojené s děličem kmitočtu měřicích impulsů.a s počítačem posunutí. Měřicí snímač je připevněn k výkyvnému držáku. Na klopný obvod brousicího šneku je napojen -měřieí počítač zubů obrobku ozubeného kola , a mezer - brousícího šneku spojený s - první - .logickou jednotkou. Měřicí dýlzy brousicího - šneku, jsou spojeny s ohybovým· klopným., obvodem.

Zařízením podle - vynálezu je možno provést potřebnou opravu- vzájemné vzdálenosti brousicího šneku a obrobku ozubeného kola a tím zajistit přesný záběr nástroje do ob robku ozubeného kola. Lze ho použít i .při obrábění ozubených kol s tuhým převodem mezi nástrojem a obrobkem ozubeného kola a při obrábění ozubeného kola z jakýchkoli, elektricky nemagneticikých materiálů.

Na- výkresu značí -obr. iA schéma brousicího šneku v řezu; obr. iB až iE schéma čtyř postavení zubů obrobku ozubeného kola -k brousicímu šneku podle obr. iA v řezu; k nimž dochází v praxi na pcčátku měřicího procesu; obr. iF brousicí šnek podle obr. iA a -obr. iG a iH schémata dvou postavení zubů obrobku -ozubeného kola k brousicímu šneku podle obr. iF; v řezu; obr. 2 schéma v-ytváření střední hodnoty měření - tří roztečí zubů, popřijpadě postavení tří zubů obrobku ozubeného kola vzhledem k postavení zubů brousicího šneku před opravným posuvem a po- něm; obr. 3 stroj pro broušení boků zubů obrobku ozubeného kola s elektronickým řízením sledu a provedení zařízení podle vynálezu pro automatickou regulaci záběru brousicího šneku do obráběného kola a obr. 4 blokové schéma elektronického uspořádání spínání řídicího zařízení.

Na obr. 3 a 4 je znázorněn příklad zařízení podle vynálezu v souvislosti se známým elektronickým řízením nuceného běhu -stroje pro broušení - ozubeného kola.

Na obr. 3 jsou znázorněny součásti elektronického- ústrojí i pro řízení nuceného běhu, stroj’e pro broušení boků ozubeného kola, brousicí šnek 2 a obrobek 3 ozubeného kola, které se má opracovat, dále měřicí ústrojí 20 a elektronické spínací ústrojí 50 pro automatický -záběr brousicího šneku 2 do mezer mezi zuby obrobku 3 ozubeného kola, které se má brousit.

Brousicí šnek 2 je poháněn elektrickým motorem 4. Úhel natáčení - brousicího šneku je snímán krokovým snímačem 5 úhlu, uloženým na hřídeli tak, že jeho výstupní impulsy se přivádějí do děliče 6. Výstup děliče 6 je spojen se vstupem antikoincidenční jednotkou 8. Obrobek 3 ozubeného - kola je poháněn krokovým motorem 9, na jehož hřídeli je uspořádán další krokový snímač i0 úhlu. Výstup krokového snímače i0 úhlu je spojen s dalším vstupem antikoincidenční jednotky 8. Výstupy antikoincidenční jednotky 8, vysílající dva signály lišící se vzájemně znaménkem, jsou napojeny na bilanční počítač ii, jehož výstupní signál se přivádí k regulátoru i2. Signál, vybuzený tímto regulátorem- i2, se přivádí za účelem regulace pohonu obrobku 3, ozubeného kola přes zesilovač i3 do krokového motoru 9.

Měřicí ústrojí 20 sestává mimo známého elektronického ústrojí i pro· řízení -nuceného běhu z měřicího snímače 2i, sestávajícího z dvojice dýz 23, 24 pro měření brousicího šneku 2 a z dvojice dýz 22, 25 pro měření obrobku 3 ozubeného kola. Vždy jedna z obou dvojic měřicích dýz je nastavitelná a vztahová. Z dvojice 23, 24 brousicího šneku 2 je to měřicí dýza 24, u obrobku 3 ozubeného kola je to měřicí dýza 25. Měřicí snímač 21 je připevněn ria výkyvném ‘držáku 28, který jej zavádí na spouštěcí povel, zahajující proces opracování, do měřicího pásma, to jest mezí brousicí šnek' 2 a obrobek 3 ozubeného .kola, které se má brousit. Měřicí 'počítač 57, který bude- níže popsán a který ipočítá a -kontroluje počet zubů obrobku 3 ozubeného 'kola a mezer mezi zuby brousicího šneku 2, u nichž se zajišťuje střední hodnota pro opravné posunutí se po provedení měření a opravy vyšle držáku 26, na němž je připevněn měřicí snímač 21, povel к vykývnutí z měřicího pásma. Vykývnntím držáku 26 se vyšle současně brousicímu šneku 2 povel к záběru do obrobku 3, který je nyní ve správné poloze. Mechanismus 27 pro výkyv a zpětné zavádění držáku 26 se nepopisuje, ježto к provádění tohoto jednoduchého pohybu jsou >k dispo-zici známé prostředky.

Elektronické spínací ústrojí 50 stroje pro broušení boku zulbů ozubeného kola je spojeno s výše popsanými součástmi rozmanitým vedením. Spojovací vedení 101 je napojeno na mechanismus 27 pro výkyv a zpětné zavádění (držáku 26 a udílí elektronickému spínacímu ústrojí 50 po· zpětném zavedení držáku’26, spouštěcí impuls. Další spojovací vedení 141 je napojeno rovněž na mechanismus 27 pro výkyv a zpětné zavedení držáku 26 a udílí tomuto mechanismu 27 povel к výkyvu držáku 26. Dvě spojovací vedení 104, 113 jsou napojena na měřicí snímač 21 a přivádějí elektronickému spínacímu ústrojí 50 měřicí signály měřicích dýz 23, popřípadě 22. Spojovací vedení 127 je napojeno na výstup krokového snítmače 10 úhlu pohonu pro obrobek 3 ozubeného kota. Dvě další spojovací vedení 136, 137 jsou napojena na an.tikoincidenční jednotku 8 a přivádějí к ní opravné -signály, s opačnou polaritou, to jest s opačnými směry.

Na obr. 4 je blokové schéma elektronického spínacího ústrojí 50 podle obr. 3, přičemž vstupní a výstupní vedení jsou označena stejně jako ha obr. 3 a jsou opatřena velikými šípkami.

Za účelem dosažení souhlasu předběžně opracovaných zubů na -ozubeném kole, které se má brousit a které bylo upnuto ručně nebo pomocí automatického podávacího zařízení na stroji pro broušení boků zubů obrobku 3 ozubeného· kola a mezerou mezi zuby brousicího šneku 2, je nutno u shora uvedeného příkladu provedení zařízení podle vynálezu určit na -otáčejícím se ozubeném kole vzdálenost středu zubu¹ obrobku, -který je nejblíže protilehlé mezeře’mezi zuby brousicího šneku. Jako východisko měření střední vzdálenosti zubu obrobku se například výhodně volí počáteční bod O mezery mezi zuby Z s brousicího šneku 2 na hlavovéim válci brousicího šneku 2, který se rovněž otáčí. ' “

Měření se provádí u popisovaného příkladu proveídení měřicími dýzami 23, 22, z nichž měřicí dýza 23 je nastavena да hlavu brousicího šneku 2, druhá· měřicí dýza 22 na hlavový válec obrobku 3 ozubeného kola. Hlavy zubů a mezery mezi' zuby pohybující se’ mimo· měřicí- ďýzy 22, 23 způsobují odpovídající změny-tlaku, jakmile dojde ke změně mezery mezi zuby na hlavě zubu brousicího šneku 2 -obrobku 3 ozubeného kola. Prakticky tlak na počátku hlavy zubu brousicího šneku 2 obrobku 3 ozubeného kola nebo na jeho konci okamžitě nestoupne, popřípadě neklesne. Šířky hláv zubů Z₃, Z-„ Z, a šířka mezer L_s, L_o mezi zuby Z_s, Z_o, Zi znázorněné ,Па obr. ΪΑ až 1Ή jsou proto znázorněny toliko schematicky. V podstatě signály vysílané měřicími dýzamy 22, 23 nejsou skutečné šířky hlav, zubů Z_s a mezer L_s mezi zuby brousicího šneku 2 a zubů Z₃, Zi a mezer L_o, Li obrobku 3 ozubeného kola.

Na obř. 1A až 1F, které se týkají' brousicího šneku 2, je rozteč zubů Z_s označena písmenem P, mezera mezi zuby Z_s písmeny L_s. Střéďní vzdálenost mezery mezi zuby L_sbrousicího šneku 2 je označena písmeny M_LS. Na všech obr. 1A až lH’js-ou rozmezí zubových roztečí P brousicího šneku 2 zakresleny svislými čerchovanými čarami a středné mezi zuby L_s svislými čárkovanými čarami.

Na obr. 1B až 1E, jakož i 1b а 1H je znázorněno· šest obrobků 3 ozubených kol, přiřazených brousicím šnekům 2 p-odle obr. 1A, popřípadě 1F a séštávajících z prvního zubu Z_D a z první mezery L_o mezi zubem L_o a přicházejícím zubém z druhé mezery L_b která následuje po prvníím zubu Z_o a před zubem Zi, následujícím po druhé mezeře Lj a z dalších nezmázorněných mezer mezi zuby a z dalších zubů.

Na obr. 1B až 1E, 1G а 1H jsou .dále vyznačeny po sobě následující úseky obrobku 3 ozubeného· kola jedné zubové rozteče, totiž A je čúst mezery L_o mezi zubem Z_o a předcházejícím zubem, В je část šířky hlavy zubu Z_o obrobku 3 ozubeného kola v zubové rozteči P, C je část mezery Li mezi zuzy Z_o a Zi obrobku 3 ozubeného kola v zubové rozteči P á D je část šířky hlavy zubu Zi obrobku 3 v zubové rozteči P brousicího šneku 2.

Je zřejmé, že vzdálenost M_zw středu zubu Z_o obrobku 3 ozubeného kola od vztažného bodu 0 na počátku mezery L_s mezi zuby Z_sbr-ousicího· šneku 2 lze určit ve všech možných a znázorněných případech podle vzorce (1)

Přitom jsou středy zubů Z_o, Zi obrobku 3 ozubeného kola na obr. 1B až 1E, ‘1G až 1F vyznačeny ^: rovněž svislými, čárkvanými čarami.

Pro dosažení záběru zubů Z_o, Zi obrobku ozubeného kola s mezerami L_s mezi zuby Z_s brousicího šneku 2 je třeba, aby obrobek 3 ozubeného kola a brousicí šnek 2 přect záběrem otáčejícího se brousicího šneku 2 do· rovněž otáčejícího .se obrobku 3 ozubeného kola se vzájemně к sobě posunuly o vzdálenost V, znázorněnou n'a obr. 1B až 1E, 1G až 1H. Vzdálenost V posunutí odpovídá vzdálenosti středu zubu Z_o obrobku 3 ozubeného kola od středu mezery L_sbrousicího šneku 2. Ježto vztahový bod .0 pro určení míry, který byl, jak bylo uvedeno, umístěn na počátku mezery L_s .mezi zuby Z_s brousicího šneku 2, lze určit velikost posunutí V jednoduše vztahem

V = Mls — Mzw (2)

Měření se provádí počítáním měřicíchimpulsů, vybuzených vždy v oblasti hlav zubů a mezer mezi zuby brousicího šneku 2 a obrobku 3 ozubeného kola procházejících mimo měřicí dýzy 22, 25, 23, 24. Algebraickou sumerizací těchto měřicích iirbpulsů je možno pro každou zubovou rozteč P brousicího¹ šneku 2 dosáhnout bilance, odpovídající velikosti posuvu V. Je výhodné, jestliže měřicí imipulsy jsou vybuzovány v závislosti na otáčkách obrobku 3 ozubeného kola, a zvláště, jsou-li odvozeny z impulsů krokového snímače 10 úhlu spojeného s pohonem obrobku 3 ozubeného kola. Je-li f_M kmitočet měřicích impulsů a f_w jsou impulsy obrobku 3 ozubeného kola snímané krokovým snímačem 10 úhlu, je v nejjednodušším případě „ _₽ ω W — N_w

Im — tw — Г) π

kde ů)_w je úhlová rychlost obrobku 3 ozubeného kola a N_w je počet impulsů, snímaných krokovým snímačem 10 úhlu při každé otáčce s obrobku 3 ozubeného kola* Kmitočet f_M měřicích impulsů však může být rovněž kmitočtem f_w impulsů obrobku 3 ozubeného kola znásobenou určitým faktorem, popřípadě kmitočet f_w impulsů obrobku 3 ozubeného kola na několika zubových roztečích P brousicího šneku 2, dělená počtem zubových roztečí podle měření, které je dále popsáno.

Aby algebraický součet měřicích impulsů provedených na zubové rozteči P podával ve všech případech přiřazení zubů obrobků 3 ozubeného kola к zubové mezeře L_s brousicího šneku 2 bilance odpovídající skutečnému přiblížení a splynutí vzdálenosti středných, potřebných pro posunutí obrobku 3 ozubeného kola vzhledem к brousicímu šneku 2, musí být tato bilance provedena podle určitého schématu, které závisí na každém jednotlivém případu přiřazení. N'a obr. 1B až 1E, 1G až 1H jsou relativní po lohy úseků obrobku 3 ozubeného kola vůči zubové rozteči P brousicího šneku 2 znázorněny a označeny takto: úsek E — mezera L_o v mezeře L_s mezi zuby Z_s, úsek F — zub Zo v mezeře L_s mezi zuby Z_s, úsek G — mezera Li v mezeře L_s mezi zuby Z_s, úsek H — zub Zi v mezeře L_s mezi zuby Z_s, úsek I — mezera L_o v zubu Z_s, úsek J — zub Z_o v zubu Z_s, úsek К — mezera Li v zubu Z_s, úsek L — zub Zi v zubu Z_s.

Podle toho, zda mezera Li mezi zuby Z_o, Zi, popřípadě zub Zj obrobku 3 ozubeného kola naproti mezeře L_s mezi zuby Z_s, popřípadě naproti zubu Z_s brousicího šneku 2 předbíhá nebo se opožďuje, je třeba při sestavování bilance sčítat jednak měřicí impulsy s.e zápornými nebo kladnými znaménky, jednak nutno vzít zřetel na t-o, zda se při tomto předbíhání nebo opožďování jedná o mezeru L_o mezi zuby Z_o, popřípadě o zub Zi obrobku 3 ozubeného kola patřícího к příslušné zubové rozteči P brousicího šneku 2 nebo o předcházející nebo následující mezeru Li mezi zuby Z_o, Z_b popřípadě o zuby předcházející nebo následující к zubům Z_o, Zi obrobku 3 ozubeného kola. V těchto případech se měřicí impulsy sečtou s dvojnásobnou frekvencí měřicího impulsu. Z toho vyplývá pro sestavení bilance následující schéma počtu měřicích impulsů: úsek E — L_o v L_s: — f_M/2, úsek F — Z_o v L_s: O, úseki G — Li v Ls* 4~ Ím/2, úsek H—Z[ v L$: + f/M, úsek I — Lo v Z_s: —- f_M, úsek J — Z_o v Z_s: — f_M/2, úsek К Li v Z_s: 0, úseik L — jZ v Z_s: + fm/2.

Když se zub Z_o obrobku 3 ozubeného kola zcela nebo zčásti nastaví proti mezeře L_smezi zuby Z_s brousicího šneku 2 a jejich středné se kryjí nebo obdobně středná následující mezery Li mezi zuby Z_o, Zi obrobku 3 ozubeného kola se nastaví na střednou následujícího zubu Z_s brousicího šneku 2, je pro tyto úseky F а К obrobku 3 ozubeného kola relativní poloha vůči brousicímu šneku 2 správná, takže není třeba podle měřicích impulsů vypočítávat nijakou hodnotu pořebnou pro opravné posunutí.

Dále jsou uvedeny číselné příklady pro výpočet střední vzdálenosti M_ZM zubu Z_oobrobku 3 ozubeného kola od počátečního bodu 0* přiřazené zubové rozteče P brousicího šneku 2, dále vzdálenost středných zubů Z₃ obrobku 3 ozubeného kola a mezery L_s mezi zuby Z_s brousicího šneku 2, odpovídající opravnému posunutí V obrobku 3 ozubeného kola při měření jedné zubové rozteče P, jakož i bilance počtu měřicích impulsů, odpovídající rovněž zmíněnému opravnému posunutí V. Početní příklady platí pro případy přiřazené znázorněné na obr. 1A až 1H, přičemž velikost úseček použitých pro výpočet početních příkladů a znázorňujících impulsy, časy neb cesty jsou lineární. Je proto možno je znázornit jako délkové míry, což znamená, že je možno je odměřit přímo podle měřítka z obrázků. Ja2 3 8352 ko vztahové míry ·· · byly pro· měřítko přijaty tyto hotooty·: P = 100 jednotek, Mls = · 35 jednotek.

Případ vzájemného postavení 1, obr. 1A a 1B

V · tomto případě se kryjí středné mezery Ls · mezi zuby Zs · brousicího · šneku 2 a zubu Zo obrobku 3 ozubeného kola. Střední vzdálenost M_zw odpovídá přesně polovině šířky mezery L_s · mezi zuby Z_s brousicího šneku 2, popřípadě její · střední vzdálenosti mezery M_ls mezi zuby Z_s, měřeno· od stejného vztahového holdu O. V tomto případě· se A = = 21 · jednotkám, B = 28 · jednotkám; C = 51 jednotkám, D = O.

Podle vzorce (1) vyplývá pro střední vzdálenost Mzw:

Mzw = 21 + - = + 35 a podle vztahu (2) pro opravné posunutí V:

V = 35 — 35 = 0

Ke stejnému výsledku se dospěje ze součtu · měřicích · impulsů v úsecích E, F, G a K, přičemž E = 21 jednotkám, F = · 28 jednotkám, G = 21 jednotkám, K = 30 · jednotkám, tedy V = —21 f_M/2 + 0 + · 21 f_M/2 + + 0 = 0 Ím·

Případ vzájemného postavení 2, obr. 1A a 1C

V tomto případě leží zub Zo obrobku 3 ozubeného kota zcela v mezeře Ls mezi · zuby Z_s brousicího šneku 2. Středná zubu Zo obrobku 3 ozubeného· kola · však nesplývá se střednou mezery Ls · mezi zuby Z_s brousicího šneku 2. V tomto případě je A = 15 jednotkám, B = 28 jednotkám, C = 57 · jednotkám, D = 0, E = 15 jednotkám., F = 28 jednotkám, G = 27 jednotkám, K = 30 jednotkám.

Bude tedy ^Mzw = ^{15 + 2} ' ~ = ^{+ 29}

V = 35 — 29 = + 6

V = — 15 Ím/2 + 0 + 27 fm/2 + 0 = = +6 fw

Případ vzájemného postavení 3, obr. 1A a ID

Zub Z_o obrobku 3 ozubeného· kola neleží v tomto případě zcela v · mezeře Ls mezi zuby Zs brousícího šneku 2. Střední vzdálenost Mzw zubu Zi· obrobku 3 ozubeného kola měřena · od nejbližšího vztahového bodu Oi posunutého· o jednu rozteč P. V důsledku toho bude sti^e^č^iní vzdálenost Mzw vzhledem k vztažnému bodu O počátku mezery L_s · mezi zuby Zs brousicího šneku 2 záporná, jak je znázorněno, na obr. ID. Tím. má · naměřená střední vzdálenost ·· Mzw záporné znaménko. U tohoto početního příkladu se rovná V = 0, B· = 8 jednotkám, C = 72 jednotkám, D = 20 jednotkám, F = 8 jednotkám, G = . · 62 jednotkám, K = 10 jednotkám, L = 20 jednotkám

Je tedy

Mzw — 0 + -^g~ -²⁰ = · —6

V = 35 — [—6] = + 41

V = 0 + 62· fm/2 + 0 + 20 fm/2 = + 41 fm

Případ vzájemného postavení 4, obr.· 1A .a 1E

Zub Zo obrobku 3 ozubeného kola leží v tomto· případě svojí střednou přesně na' počátku mezery L_s mezi · zuby Zo brousicího šneku 2, ta«ly· na vztažném hodu O.

U · tohoto početního příkladu je A = · · 0, B = 14· jednotkám, C = 72 jednotkám, D = = 14 jednotkám, F = 14 jednotkám, G = 5^:6 jednotkám, K = 16 jednotkám, L = · 14 jednotkám.

Rovná se· tedy , n · 14 — 14'

Mzw — 0 + ----- = · 0

V = 35 — 0 = + 3'5.

V = 0 + 56 · fw/2 + 0714 fm/2 = + 35 f_M

Případ vzájemného postavení 5,

Obr. 1F a 1G

Zuby Zo, · Zi · obrobku 3. ozubeného kola mají .v· tomto případě · velmi širokou .hlavu a obrobek 3 ozubeného kola tedy vysílá · velmi dlouhý · signál =této· hlavy, takže · dochází k překrytí zuibu Zo, popřípadě zubu Zi obrobku 3 ozubeného kola · · následující · mezerou L_s mezi zuby Zo brousicího šneku 2. Stejně jako v. případě vzájemného postavení · 3 (obr. 1A a · ID) se · měří střední vzdálenost Mzw zubu Zi · obrobku 3 ozubeného kola, od nejbližšího vztahového bodu Oj posunutého o jednu rozteč P a je záporná.

U tohoto· početního příkladu je A = 0, B · =· 20 jednotkám, C = · 34 jednotkám· D = = 46 jednotkám, F = 20 jednotkám, G = 34 jednotkám, H = 16 jednotkám, L = 30 jednotkám.

Rovná se tedy

Mzw — 0 + — 46

V = 35 — [-13] = + 48 = — 13

V = O + 34 Ím/2 + 16 fjí + 30 Ím/2 = + 48 Ím

Případ vzájemného· postavení 6, obr. 1F a 1H

Zub Zo obrobku 3 ozubeného kola má v tomto případě velmi úzkou hlavu a obrobek 3 ozubeného kola tedy vysílá velmi krátký signál hlavy, takže dochází -k překrytí mezery Lo mezi zuby obrobku 3 ozubeného kola a zubu Zs brousicího šneku 2.

U tohoto početního příkladu je A _ ·= 78 jednotkám, B = 14 jednotkám, C = 8 jednotkám, D = 0, E = 70 jednotkám, I = 8 jednotkám, J = 14 jednotkám, K = 8 jednotkám, . z čehož vyplývá, že

M_zw = 78 + ——Г ⁰ = + 85

V = 35 — 85 = —50

V = —70 Ím/2 - 8 Ím — 14 Ím/2 + 0 = — —50 Ϊμ

Záporné znaménko opravného posunutí V udává, že posunutí nutno provést v -opačném směru.

Jak bylo uvedeno, provádí se měření vzdálenosti středné od mezery L_s mezi zuby Z_sbrousicího šneku 2 a potřebné opravné posunutí se zjišťuje výpočtem měřicích impulsů, k jejichž -algebraické sumerizaci je možno zařadit podle shora uvedeného početního schéma ještě logický spínací obvod, který bude dále popsán. Přesnost měření měřicími dýzami 22, 25, 23, 24 měřicího snímače 21 závisí především na přesnosti tvaru a měření šířek hlab zubů brousicího šneku 2 a zubů obrobku 3 ozubeného kola, popřípadě zešikmení, hlav těchto zubů. Za účelem co možno nejúplnějšího vyloučení -nepříznivého vlivu, je možno proyést měření většího počtu libovolně volitelných a nastavitelných zubových roztečí P, přičemž se zjistí střední hodnota z tohoto počtu měření. Zjišťování střední hodnoty je možno provést tak, že odchylky středných, zjištěné na každé zubové rozteči P od zubů· Zo, Z_b popřípadě dalších -zubů obrobku 3 ozubeného kola a mezer Ls mezi zuby Z_s brousicího šneku 2 se algebraicky sečtou s kmitočtem impulsů Ím, které jsou - tolikrát menší než kmitočet f_wimpulsů obrobku 3 ozubeného kola, kolik bylo měřeno zubových roztečí Obrobku 3 ozubeného kola. ' -To - umožňuje udržovat nízký řád číslic duálního -počitadla a které je cenově výhodné. Takto zjištěná střední hodnota M_Zw -odpovídá nyní střednímu opravnému posunutí Vm, které se provádí bud¹ axiálním posunutím brousicího šneku 2, nebo přídavným otáčivým pohybem obrobku 3 ozubeného· kola odpovídající velikosti a směru.

Zjišťování střední hodnoty opravného posunutí Vm z měření, -například tří zubových roztečí P brousicího šneku, je -znázorněno na obr. 2. Naměřené odchylky středných jsou -označeny - písmeny Vi, V2 a V3. Střední hodnota se zjistí z rovnice „ Vi + Vž + V3 ^Vm = ------3-----^-

O tuto střední hodnotu Vm se provede podle druhu daných -provozních poměrů na stroji -pro broušení boků zubů axiální posunutí brousicího šneku 2 nebo se provede přídavný otáčivý pohyb obrobku 3 ' ozubeného kola, což je znázorněno na nejspodnější části obr. 2. Odchylky středných po provedení opravného posunutí o střední hodnotu Vm jsou označeny písmeny Vi‘, Vž‘ a Vj.

U strojů pro broušení boků zubů s tuhým převodem mezi brousicím šnekem 2 a obrobkem 3 ozubeného kola, jakož i u -strojů pro broušení boků -zubů, jejichž brousicí nástroj 2 -a obrobek 3 ozubeného kola jsou poháněny vlastními synchronními motory, se provede opravné posunutí V v důsledku nedostatku zvláštních prostředků k provedení přídavného otáčivého pohybu obrobku 3 ozubeného kola axiálním posunutím brousicího šneku 2. Za tímto účelem je vřeteník brousicího šneku 2 opatřen servomotorem, kterým se provádí axiální posunutí brousicího šneku 2. Tohoto servomotoru je možno použiti i v případech, v nichž je k dispozici zařízení k provádění axiálního posunutí, popřípadě nastavení brousicího šneku 2 za účelem využití celé jejich šířky. Signály k provedení posunutí je však nutno- v tomto případě převést na -nějakou formu -závislou na zubové rozteči P brousicího šneku 2.

U strojů pro broušení boků zubů, které jsou opatřeny elektronicky řízeným ústrojím nuceného oběhu, je možno provádět opravné posunutí V přídavným otáčivým pohybem obrobku 3 ozubeného kola. Ježto při elektronickém řízení nuceného běhu u strojů pro broušení boků zubů, jakož 1 u odvalovacích frézovacích strojů postupuje obrobek 3 ozubeného kola za nástrojem, je účelné, když se u zařízení podle vynálezu použije pro zjištění opravného posunutí impulsů, závislých na -otáčení obrobku 3 ozubeného kola. Ježto tyto impulsy přímo odpovídají úchylce úhlu natočení ozubeného kola, je možno je zapojit přímo do elektronického ústrojí 1 pro řízení nuceného běhu strroje pro - broušení boků ozubeného kola.

Je dále možné počítat zuby -obrobku 3 ozubeného kola procházejícího mimo obě měřicí dýzy 22, 23, měřicího snímače 21 počitadlem, jehož počítací rozmezí -je možno nastavit podle žádoucího počtu zubových roztečí, jejichž střední hodnota Mzw pro opravné posunutí Vm -se zjišťuje. V případě, že počet -napočtených zubů Lo, Li a dalších obrobků 3 ozubeného kola nesouhlasí s počtem· napočtených· mezer L_s mezi zuby Zs brousicího šneku 2, je možno vychýlením měřícího snímače 21 z měřicího pásma za blokovat i zajetí brousicího šneku 2 do opracovávaného obrobku 3 ozubeného kola. Brousicí cyklus nemůže v tomto případě začít až do· té doby, dokud není odstraněna příčina chyby, která ve většině případů spočívá v nesprávné volbě vzdáleností měřicích dýz 23, 22' od objektů, které se .mají měřit, tedy od obrobku 3 ozubeného kola a/mebo od brousicího šneku 2. Měřicí proces se v tomto případě nepřetržitě opakuje.

Jednotku měřicího snímače 21 je možno stiskem spouštěcího tlačítka, jímž začíná pracovní cyklus, automaticky zapojit do měřicího pásma, to jest mezi brousicí šnek 2 a obrobek 3 ozubeného kola, přičemž poloha uvedených tří částí 21, 2, 3 musí · být nastavena u prvního obrobku 3 ozubeného kola. Vypojení měřicího snímače 21 z měřicího pásma a s tím spojené zahájení -záběru brousicího šneku 2 do obrobku 3 · ozubeného kola, které se má opracovat, je · možno provést automaticky na povel zmíněného počitadla.

Popis tohoto. blokového schéma se týká i popisu činnosti zařízení podle vynálezu, spočívající v měřicím a · opravném procesu. Je proto· třeba nejprve popsat případy postavení zubů obrobku 3 ozubeného kola vůči mezeře mezi zuby brousicího šneku 2, popřípadě sled signálů odpovídajících postavením, vysílaným měřicími dýzami 23, 24 brousicího šneku 2, 22, 23 obrobku 3 ozuibeného kola.

Spouštěcím impulsem, přiváděným od stroje pro broušení boků zubů ozubených kol vedením 101 [obr. 3) se zapne spouštěcí klopný obvod 51, jímž se uvede zařízení do provozu, popřípadě se zahájí měřicí a opravný proces.

Od spouštěcího klopného obvodu 51 se spouštěcí signál přivádí jednak vedením 102 a jedním z odbočujících vedení 103 do první logické jednotky 52, vybuzující opravné impulsy, jako hradlový · signál, a dále tímtéž vedením do měřicího počítače 57 zubů obrobku 3 ozubeného kola a mezer brousicího šneku 2 a do počítače 59 posunutí,· která obojí budou níže popsána, jako signál pro vrácení na nulu, jednak se spouštěcí signál přivádí vedením 102 do logického součinového hradlového spoje 151 za účelem otevření tohoto spoje.

Jakmile při .průchodu ozubení brousicího šneku 2 je počáteční bod O první mezery L_smezi zuby brousicího šneku 2 zachycen přiřazenou měřicí dýzou 23, · předává se odpovídající impulsní signál, představující vztahový bod · O měření, vedením 104 (obr. 1A až 1B). Tento signál dosáhne monostabilním spínačem· 63, jakožto kratší impuls, vedení 105· a otevřeným hradlem prvního logického součinového hradlového spoje 151, jakož i vedením 106 zapojovacího· vstupu S měřicího klopného obvodu · 53· a vedením 104' zapojovacího vstupu S 'klopného obvodu 54 mezery LS me-zi zuby Zs brousicího šneku 2 a vedením 107, odbočujícím z vedení 105, odpojovacího · vstupu L klopného -Obvodu 55 konce zubu Zo obrobku 3 · ozubeného kola. Obtokové vedení 104‘ spojuje vedení · 104 s odpojovacím vstupem klopného obvodu 54 mezer L_s mezi zuby Z_s· za účelem jeho odpojení, jakmile signál na vedení 104 dozní.

Z měřicího (klopného obvodu 53 se impulsní signál počátku mezery Ls· mezi zuby· Zs brousicího šneku 2 přivádí vedením 108 odbočkou 109 do druhé logické jednotky 56 pro měřicí impulsy. Současně se přivádí impulsní signál vedením 108 · přes druhý · logický součinový hradlový spoj · 152 a vedením

112 do měřicího· počítače 57. Měřicí počítač 57 udává počet Q zubů obrobku 3 ozubeného kola nastavitelných na tomto počítači 57, u nichž se má provést měření za účelem zjištění střední · hodnoty Vm pro· opravné · posunutu.

Klopný obvod 54 mezer L_s mezi zuby Zs brousicího šneku 2 je vedením 110 spojen s druhou logickou jednotkou 56 pro měření impulsů. Z vedení 110 odbočuje· vedení 111 k druhému logickému součinovému hradlovému. spoji 152.

Jestliže se z měřicí dýzy 22, přiřazené k · obrobku 3 ozubeného kola, vyšle do vedení

113 (obr. 3) signál ohlašující počátek mezery mezi dvěma zuby obrobku 3 ozubeného kola., přivádí se tento signál jednak přes mcnostabilní spínač 64 a vedením 113‘ na zapojovací vstup S klopného obvodu 55 pro konec zubu, jednak vedením 114‘ odbočujícím z vedení 113 a zapojeným invertorem

114 do druhé logické jednotky 56 pro měřicí impulsy.

Ze zapojeného klopného obvodu 55 konce zubu vede vedení 115 k dalšímu logickému součinovému hradlovému spoji 153 a odtud vedením 116 ik zapojovacímu vstupu S chybového· klopného obvodu 58, kontrolujícího, zda v měřicím cyklu, který trvá od počátku mezery Ls mezi zuby Z_s brousicího šneku 2, není registrován žádný zub obrobku 3 nebo je registrován jeden nebo dva zuby obrobku 3 ozubeného· kola. Dále je výstup klopného obvodu 55 konce zubu spojen odbočkou vedení 117 vystupující z vedení 115 s druhou logickou jednotkou 56 pro měřicí impulsy.

Za · účelem zjištění, zda se · ve zmíněném měřicím cyklu registruje více · než jeden zub· obrobku 3 ozubeného kola, přivádějí se impulsní signály · konce zubu obrobku 3 ozubeného kola obtokem · · klopného obvodu · · 55 konce zubu vedením 118, jakož i přes první logický -'součinový hradlový .sspoj 153 do chybového klopného obvodu 58, přičemž se tento obvod 58 při vstupu signálu· zapojuje.

Dokud se z měřicí dýzy 22, přiřazené k obrobku 3· ozubeného kola nevysílá přes monostabilní spínač 64 impulsní signál · ohlašující konec zubu obrobku 3 ozubeného kola, zůstává obvod 55 konce zubu v· důsledku impulsního signálu vysílaného od výchozího bodu O mezery L_s · mezi zuby Zs brousicího šneku 2 v klidu. V tomto mezidobí se pro to otvírá přes vedení 119 další logický součinový hradlový spoj 154.

Vedením 121, Ikteré -odbočuje z vedení 107 a obtéká klopný obvod 55 konce zubu obrobku 3 ozubeného kola, se impulsní signály počátků mezer Ls mezi zuby Z_s brousicího šneku 2- přivádějí přímo - přes druhý logický součinový hradlový spoj 154 -a vedením 120 na další zapojovací -vstup chybového klopného -obvodu 58, kde dávají podnět k je,ho zapojení. ·

Jestliže chybový klopný obvod 58 neregistruje v posléze zmíněném měřicím -cyklu žádný - zub nebo registruje dva zuby, je -měření chybné, neboť počítač 59 posunutí, který bude níže popsán, bude přes vedení 122, měřicí klopný obvod - 53, vedení 123 -odbočující z. - vedení - - 122 a měřicí počítač 57 zubů - obrobku 3 ozubeného kola a mezer brousicího šneku 2 a vedením 124 -odbočujícím z vedení 123 nulován, takže -může - u následujícího měřicího cyklu -začít znovu. Vlastní chybový klopný obvod 58 bude vynulován yedením 125, které odbočuje - z - vedení 122, vede k zpožďující jednotce 60 a touto jednotkou 60 přes vedení 126, které je spojeno s nulovým vstupem L chybového klopného obvodu -58.

Impulsy s frekvencí f_w obroku 3 -ozubeného kola, vybuzené krokovým snímačem 10 úhlu obrobku 3 ozubeného kola, se přivádějí vedením 127 [obr. 3j do děliče 61 kmitočtu,- který provádí dělení této frekvence f_wpomocí nastavitelného počtu Q zubů obrobku 3 ozubeného kola, jehož hodnota může být 1 až n. Od tohoto děliče 61 kmitočtu fw se přivádějí měřicí impulsy měřicím kmitočtem Ím = fw/Q vedením 128 a s polovičním- měřicím kmitočtem f_M/2 vedením 129 do druhé logické jednotky 56 proměřicí impulsy.

Na dva výstupy druhé logické jednotky 56 pro měřicí impulsy je napojen přes vedení 130, 131 počítač 59 posunutí s oběma jeho vstupy označenými + pro plusové měřicí impulsy,' popřípadě — pro minusové měřicí impulsy.

Vysílání měřicích impulsů po vedeních 128, 129 do druhé logické jednotky 56 na počítač 59 posunutí se provádí podle signálů na dalších vstupních vedeních 110, 114, 117 druhé logické jédnotky 56 podle následujícího logického schéma druhé logické jednotky 56, odpovídajícího uvedenému -schématu, počtu měřicích impulsů.

Měření

Zub a konec zubu — FF

Zub -a konec

Zub a konec zubu — FF zubu — FF

Zub a konec zubu — FF

Ím

Mezera----> vz

Ím +---► VZ —f— Ím

-> VZ

SS
	Ím	Ím
	Mezera — Ím vz —---·* VZ 2	+--- 2

V tomto schématu znamenají

SS: brousicí šnek 2.

Zub: je nastaven zub obrobku 3 ozubeného kola, to jest signál na vedení 114' [invertor 114). .

Zub: není nastaven zub obrobku 3 ozubeného kola, to jest na vedení 114' (inve-rtoru 114) není žádný signál.

konec zubu - — -FF: — klopný obvod 55 konce- zubu obrobku 3 -ozubeného kola je- zapojen, signál je na vedení- 117.

Konec zubu — FF: klopný obvod 55 konce zubu obrobku 3 ozubeného kola je odpojen a na vedení 117 není žádný - signál.

Mezera: klopný obvod 54 mezery brousicího šneku 2 je v činnosti, signál je na vedení 110. .

Mezera: klopný obvod 54 - mezery brousicího šneku 2 je odpojen, na vedení 110 není žádný signál.

Ím —> VZ atd.: měřicí - impulsy a udaným kmitočtem f_M se přivádějí vedením 130 (+), popřípadě 131 ( — ) na -počítač 59 posunutí VZ.

Od počítače 59 posunutí se -přivádějí plusové a minusové měřicí impulsy každého měřicího cyklu, trvajícího, - jak shora uvedeno, od počátečního bodu O mezery L_s mezi zuby Z_s brousicího šneku 2 do počátečního bodu nejbližší mezery Ls -mezi zuby Z_s brousicího šneku 2, vedením 132 do dekodéru 62, přičemž v případě, že J₂ > 0 nebo J_z > 0, to jest v případě, že údaj počítače 59 je - 0, se obsah J_z počítače 59 posunutí vedením 133 sděluje dále do první logické jednotky 52 pro opravné impulsy. Případ J_z = 0 bude vysvětlen později.

Na signál konec měření měřicího počítače 57, -který po dokončení průchodu počtu Q roztečí zubů, který -na něm byl nastaven, sdělí povel vedením 134 první logické jednotce 52 pro opravné Impulsy, se pomocí inr pulsů s opravným kmitočtem Ík, přiváděnou od děliče kmitočtu 61 vedením 135 první logické jednotce 52, vybuzují na této logické jednotce 52 opravné impulsy. Velikost kmitočtu f_K opravných impulsů se se zřetelem na dynamiku opravného ústrojí nastaví na stroji pro broušení ozubených kol, ježto tento stroj se musí přizpůsobit opravným impulsům. Je to například 1000 Hz.

Zjevení střední hodnoty se provádí automaticky. již během počítání měřicích cyklů, ježto na dělení, potřebné к zjištění střední hodnoty, je brán již napřed zřetel počtem měřicích cyklů při sečítání tím, že dělení kmitočtu f_w impulsů obrobku 3 ozubeného kola se provádí počtem Q roztečí zubů, to jest počtem zubů Q obrobku 3 ozubeného kola. Ježto počet Q zubů obrobku 3 ozubeného kola je podstatně menší než počet impulsů obrobku 3 ozubeného kola, má toto zjištění střední hodnoty smysl.

Z první logické jednotky 52 pro opravné impulsy se negativní impulsy, způsobující posunutí obrobku 3 ozubeného kola dopředu vedou po vedení 136 a pozitivní opravné impulsy, které způsobují otáčivý pohyb obrobku 3 ozubeného kola ve zpětném směru se vedou po vedení 137 od brousicího šneku 2 a obobku 3 ozubeného kola do řídicího ústrojí podle obr. 3.

Vedením 13'8, odbočujícím z vedení 136, se přivádějí negativní opravné impulsy a vedením 139, odbočujícím z vedení 137, pozitivní opravné impulsy na pozitivní, popřípadě negativní vstup počítače 59 posunutí za účelem vybuzení impulsu vracejícího počítač 59 posunutí až na nulu.

První logická jednotka 32 pro opravné impulsy pracuje podle logického schéma.

Pro spuštění a skončení měření (signály na vedeních 103 a 134 J_z O (výstupní signál na vedení 133):

•Počítač 59 posunutí počítá opravný kmitočet dolů

Jz O (na vedení 133 není žádný výstupní signál): počítač 59 posunutí počítá opravný kmitočet nahoru.

Je-li údaj, zjištěný počítačem 59 posunutí, J_z = O, sděluje se odpovídající signál od dekodéru 62 vedením 138‘ do třetího logického součinového hradlového 'spoje 155. Vy chází-li takovýto signál z jednotlivého měřicího· obvodu, probíhajícího v rozmezí jedné rozteče, je zařízení v klidu. Třetí logický součinový hradlový spoj 155 uvolní signál к odpojení spouštěcího klopného obvodu 51 teprve při současném vstupu signálu „konec měření“ po vedení 139‘, odbočujícím od vedení 134 pres vedení 140, napojené na odpojovači vstup L spouštěcího klopného obvodu 51. Signál konec měření se však vysílá z měřicího počítače 57 zubů obrobku 3 ozubeného kola a mezer mezi zuby brousicího šneku 2 teprve poté, kdy bylo dosaženo plného počtu, průchodů zvoleného a kontrolovaného chybovým klopným obvodem 58, popřípadě nastaveného na měřicím počítači 57 pcčtpu Q roztečí. Po signálu konec měření se však počítač 59 posunutí v-rátí přivedenými opravnými signály v každém případě, jak bylo shora popsáno, na nulu, takže odpovídající signál se vedením 138 přivede do třetího logického součinového hradlového spoje 155. Mimo to se pro jistotu v případě, že by při přenášení opravných impulsů vznikla chyba, počítač 59 posunutí při nejbližším spuštění měření, to jest při spouštěcím signálu na vedení 101, vrací přes spouštěcí klopný obvod 51 a vedení 103 na nulu, jak bylo výše uvedeno.

Vedením 141, odbočujícím od vedení 139‘, se přivádí povel konec měření do mechanismu 27 pro vychýlení a vrácení držáku 26, к němuž je měřicí .snímač 21 připevněn, za účelem výstupu z měřicího pásma. S výhodou se provede vrácení počítače 59 posunutí opravnými impulsy během vychýlení, ježto elektrické ústrojí 1, znázorněné ina obr. 3, je dostatečně rychlé, aby mohlo provést korekturu během vychylování. Jde-li o jiné opravné ústrojí než elektrické, musí být oba procesy časově sladěny. Po vychýlení může začít vlastní brousicí proces, to je'st zajetí brousicího šneku 2 do obrobku 3 ozubeného kola, které je nyní vzhledem к němu ve správné poloze, a broušení prostředky, které nejsou znázorněny, na strroji pro broušení boků ozubených kol.

Zařízení podle vynálezu bylo popsáno v souvislosti se strojem pro· broušení zubů ozubeného kola pracujícího s broušecím šnekem, je však možno ho použít i pro odvalovací frézování ozubených předběžně obrobených kol na odvalovacích frézách.

Claims

PREDMET vynalezu

1. гаНгеп! píro .přesný záběr rota-čního nástroje, zvláště brousicího šneku, do obrobku ozubeného kola s předběžně opracovaným ozubením, otáčejícího se v určitém poměru k rotačnímu nástroji stroje pro obrábění ozubených kol po způsobu válcování šroubů, nuceně řízeného elektronickým ústrojím a obsahujícího elektronické spínací ústrojí, vyznačující se tím, že sestává z měřicího snímače (21), zásuvného mezi brousicí šnek (2) a obrobek (3) ozubeného kola a obsahujícího dvojici měřicích dýz (23, 2'4) pro brousicí šnek (2) a dvojici měřicích dýz (22, 25) pro obrobek (3) ozubeného kola, přičemž vždy jedna (24) z dvojice měřicích dýz (23, 24) pro- broúšicí šnek (2) a jedna (25) z dvojice .měřicích dýz (22, 25) je vztahová, z obvodu pro zjišťování mezer brousicího šneku (2), napojeného na měřicí dýzy (23, 24) brousicího šneku (2) a tvořeného jedním klopným obvodem s jedním monostabilním spínačem (63), z obvodu pro zjišťování zubů obrobku (3) ozube ného kola napojeného na měřicí dýzy (22, 25) a tvořeného druhým klopným obvodem (55) s druýým monosta-biliním spíaačem (64), z první logické jednotky (52), spojené s počítačem (59) posunutí a z druhé logické jednotky (56) napojené na klopné· obvody (54, 55) a spojené s děličem (61) kmitočtu měřicích impulsů a s počítačem (59) posunutí.
2. Zařízení podle bodu 2, vyznačující· se tím, že měřicí snímač (21) je připevněn k výkyvnému držáku (26).
3. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že na jeden klopný obvod (54) je napojen měřicí počítač (57) zubů obrobku (3) ozubeného kola a mezer brousicího šneku (2), spojený s · první logickou jednotkou (52).
4. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že měřicí dýzy (22, 23) brousicího šneku (2) jsou spojeny s chybovým klopným obvodem (58).