CS232869B1 - Method of yarn spinning from staple fibres in air swirl and equipment for application of this method - Google Patents

Description

Vynález se týká předení příze ze staplových vláken ve vzduchovém víru, v nehybné spřádací trubici, axiálně napojené jedním koncem na nehybnou vzduchovou komoru a druhým na zdroj podtlaku. Tok ojednocených vláken se přivádí ve vzduchové komoře na vzduchovou stěnu vzduchového víru, který vlákna unáší, druží a z^huáíuje ve s^přádac^í na otevřený konec příze, sekundárně zkrucované při odtahu v úseku mezi vzduchovou komorou a odtahovým ústrojím. Přiváděči kanál (20) ojednocených vláken, který ústí do vzduchové komory (21), je nasmě' rován n^a vz^duc^hovou s^těnu v^ytvářen^ého vzduchového víru, přičemž mezi odtahovým s ústrojím (5) a vzduchovou komorou (21) je umístěno skrucovací ústrojí (4).

Vynález se týká způsobu předení'příze ze staplových vláken ve vzduchovém víru, v nehybné spřádací trubici, axiálně napojené na nehybnou vzduchovou komoru, připřádáním přiváděných ojednocených vláken na rotující otevřený konec příze, zasahující do spřádací trubice, napojené na zdroj podtlaku, ze které se vytvářená příze odtahuje odtahovým ústrojím proti axiálnímu pohybu vzduchového víru, vytvářeného ve vzduchové komoře a smύřujícího k její ose, jakož i zařízení k provádění tohoto způsobu, zahrnu udící nehybnou vzduchovou komoru a prostředky pro vytváření vzduchového víru ve vzduchové komoře, odtahovou trubici axiálně zasahuuící do vzduchové komory, nehybnou spřádací trubici napojenou jedním koncem na zdroj podtlakového vzduchu a druhým axiálně na vzduchovou komoru, přiváděči kanál pro přívod ojednocených vláken do spřádacího procesu a odtahovým ústrojím·pro odtah příze odtahovou.trubicí ze spřádací trubice₀

Přednootí systému předení příze s otevře rým koncem ve vzduchovém víru je jednoduchost spřádacího ústrojí bez rotujících součástí, prostorová úspornost a vysoký výkon spřádací jednotky při. poměrně malé sspotřebě energie.

Typické spřádací ústrojí tohoto druhu je předmětem AO 154 717. Spřádací ústrojí je vytvořeno vzduchovou komorou, na kterou axiálně navazuje válcová spřádací trubice, do které ústí přiváděči kanál ojednocených vláken z ojednocovacího ústrojí. Konec spřádací trubice je napojen na zdroj podtlaku, který se projevuje sacím Účinkem v dutině spřádací trubice.

Vzduchová komora, vytvořená prstencovou dutinou zužující se směrem ke vstupu odtahové trubice, která vzduchovou komorou axiálně prochází, je umístěna v rozváděči komoře, napojené na přívod tlakového vzduchu a spojená 3e vzduchovou komorou tangenciálně probíhajícími kanálky.

Otevřený konec příze, odváděné ze spřádacího ústrojí odtahovou trubicí, zasahuje do spřádací trubice. Na ústí vzduchové komo ry navazuje válcové hrdlo, které se rozšiřuje do spřádací trubice.

Ve vzduchové komoře ae vytváří tangenciálním přívodem tlakového vzduchu intenzivní rotující vzduchový vír, který vstupuje účinkem podtlaku do spřádací trubice, ve které se nabalují jednotlivá vlákna přiváděná přiváděcím kanálem, na otevřený konec pří- . ze, rotující ve šroubovici po stěnách spřádací trubice. Rotující vzduchový vír vystupuje ze vzduchové komory ve spirále, směřující к oae odtahové trubice, avšak působením válcového profilu hrdla se opět rozpíná a rotuje a postupuje v celém profilu spřádací trubice, do které zasahuje otevřený konec příze, přičemž vlákna jaou přiváděna ve spřádací trubici na vnější stěnu rotujícího vzduchového víru.

Rovněž je známý způsob, předení a otevřeným koncem ve vzduchovém víru, zahrnující přivádění ojednocených vláken do vytvářeného prostorově vymezeného vzduchového víru ve spřádací trubici a nabalování vláken na otevřený konec skrucované příze, odtahované proti směru pohybu axiální složky vzduchového víru (DD-PS 46 985).

Zařízení к provádění tohoto způsobu se vyznačuje vzduchovou komorou, přecházející do spřádací trubice, která se ve směru ke svému konci dvakrát hrdlovítě zužuje. Bezprostředně za druhým zúžením, vytvářejícím Lavalovu trysku, ústí do spřádací trubice přivaděči kanál ojednocených vláken z ojednocovacího ústrojí. Na opačné straně vybíhá ze vzduchové komory odtahový kanál pro přízi, jejíž otevřený konec zasahuje do spřádací trubice.

Rotující vzduchový vír, vytvářený ve vzduchové komoře, postupuje spřádací trubicí, ve které uvádí do rotace otevřený konec příze a unáší svým rotačním a axiálním pohybem jednotlivá vlákna, nasávaná ejekčním účinkem z ojednocovacího ústrojí přiváděči trubicí do spřádací trubice, která se nabalují na rotující otevřený konec příze.

V ose spřádacího ústrojí, mezi odtahovým ústrojím a odtahovým kanálem spřádacího ústrojí, je umístěna alespoň jedna samostatná vzduchová krutná komora pro dokrucování příze, odtahované ze spřádací komory.

Společná podstatná nevýhoda uvedených příkladných řešení spřádacích ústrojí pro předení ve vzduchovém víru, jakož i celé řady dalších řešení z této oblasti, známých ze stavu techniky, vyplývá ze skutečnosti, že spřádací proces neprobíhá s cyklickým družením vláken, obvyklým při rotorovém předení, nýbrž zhuštěný tok vláken se přímo nabaluje na rotující otevřený konec příze, což se projevuje negativně ve struktuře a stejnoměrnooti vypřádané přízeo

Rovněž tak princip předení ve vzduchovém víru nevytváří podmínky pro osové napínání vláken v otevřeném konci příze, které je pro účelnou migraci vláken nezbytné. Tím, že vlákna se přivádějí přímo na rotující otevřený konec příze, dochází současně k brzdění rotace a tím i ke snížení výrobnooti tohoto systému.

I když některá pokroková řešení z oblasti spřádacích ústrojí pro předení ve.* vzduchovém víru dosahují vysokých výkonů a účinnootí, přesto je charakter vypřádané příze poplatný skutečnoosi, že vlákna nejsou při spřádacím procesu cyklicky družena a osově napínána.

Úkolem vynálezu je navrhnout jednak způsob předení příze s otevřeným koncem ve vzduchovém víru, který by zahrnoval cyklické družení a osové napínání vláken přiváděných na rotující otevřený konec příze, žádoucí pro vypřádání velmi stennoměrné a jakostní příze, jednak jednoduché, vysoce výkonné a účinné zařízení k provádění tohoto způsobu.

Uvedené podmínky v podstatě splňuje způsob předení příze ze staplových . vláken ve vzduchovém víru, v nehybné spřádací trubici, axiálně napojené na nehybnou vzduchovou komoru, připřádáním přiváděných ojednocených vláken na rotující otevřený konec příze, zasahující do spřádací trubice napojené na. zdroj podtlaku, ze které se vytvářená příze odtahuje odtahovým ústrojím proti axiálnímu pohybu vzduchového víru, vytvářeného ve vzduchové kom.oře a směřujícího k její ose, který se podle vynálezu vyznačuje tím, že ' se tok ojednocených vláken přivádí ve vzduchové komoře na vzduchovou stěnu vzduchového víru, který vlákna unáší, druží a nabaluje ve spřádací trubici na otevřený konec příze, přídavně skrucované při odtahu v úseku mm z i vzduchovou komorou a odtahovým ústrojím.

Vlákenná vrstva z nadružených vláken, vytvářená.na vzduchové stěně vzduchového víru ve vzduchové kom^ířs, se kontinuálně nasává podtlakem spřádací trubice do této trubiceo Odtahovaná příze se známým způsobem navíjí v navíjecím ústrojí na křížovou cívku. Tok ojednocených vláken se přivádí ve vzduchové komoře buS na vnitřní nebo na vnější vzduchovou stěnu vzduchového víru, popř. přímo do této stěny.

Zařízení k provádění způsobu podle vynálezu zahrnuje nehybnou vzduchovou komoru s prostředky pro vytváření vzduchového víru ve vzduchové komoíSe, odtahovou trubici axiálně zasahuuící do vzduchové komoiry, nehybnou spřádací trubici napojenou jedním koncem na zdroj podtlakového vzduchu a druhým axiálně na vzduchovou komoru, přiváděči kanál pro přívod ojednocených vláken do spřádacího procesu a odtahovým ústrojím pro odtah příze od tahovou trubicí ze spřádací trubiee.

Podle vynálezu se zařízení vyznačuje tím, že přiváděči kanál, který ústí do vzduchové komory, je nasměrován pro přívod ojednocených vláken na vzduchovou stěnu vzduchového víru, přičemž mmzi odtahovým .ústrojím a vzduchovou komorou je umístěno přídavné skrucovací ústrojí. Přiváděči kanál je nasměrován pro přívod ojednocených vláken bučí na vnitřní nebo vnější vzduchovou stěnu vzduchového víru ve vzduchové komoře, popř. do vzduchové stěny vzduchového v^ru. Za přivádění vláken na vzduchovou stěnu je považován proces, kdy přiváděná vlákna v místě dopadu směřují šUmo k této stěně. Za přivádění vláken do vzduchové stěny je považován proces, kdy směr přívodu vláken v místě jejich uložení je totožný s tečnou rovinou ke vzduchové stěně v místě dopadu vláken.

Podle prvého z výhodných provedení zařízení podle vynálezu je vzduchová komora vymezena přední stěnou, kolmou na osu vzduchové komory a zahrnující odtahovou trubici uspořádanou v ose vzduchové komory a zadní stěnou ve tvaru nálevky, zužuuící se do spřádací trubice upravené v ose vzduchové komory, do které vstupuje přední stěnou, šikmo k ose vzduchové komojirf, přiváděči kanál.

Za přední stěnu vzduchové komory je považována stěna o třená odváděcím otvorem, obvykle tvořeným okrajem odtahové trubice. Za zadní stěnu vzduchové komory je považována stěna opatřená vstupním otvorem spřádací trubice. Přiváděči kanál může do vzduchové stěny pronikat buá přední stěnou nebo zadní stěnou vzduchové komory» popř. obvodovou stěnou dotvářeeící vzduchovou komoru mezi přední a zadní stěnou.

Podíle druhého z výhodných provedení zařízení podle vynálezu •je vzduchová komora vymezena přední stěnou ve tvaru nálevky, opatřenou odtahovou trubicí uspořádanou v ose vzduchové komory a zadní stěnou ve tvaru kužele, přecházeeící užším koncem, hranou, do

- 5 spřádací trubice upravené ' v ose vzduchové komory a širším koncem', žlabem, . do přední stěny, do něhož ústí přiváděči kanál.

V zadní atěně vzduchové komory je upravena alespoň jedna vzduchová tryska, vytvořená.radiální vodicí štěrbinou vnitřní prstencové komory, upravené na zadní stěně vzduchové komory a spojené otvory, šikmými k ose vzduchové komory, a vnější prstencovou komorou, na kterou je tanegenciálně napojeno tlakové potrubí.

Podle třetího z výhodných provedení zařízení je vzduchová komora vymezena jednak přední stěnou tvaru nálevky, opatřenou odtahovou trubicí, upravenou v ose vzduchové komory, ve kteréžto přední stěně jsou upraveny vzduchové trysky vytvořené otvory, napojenými na vnější prostředí a směřujícími šikmo k ose vzduchové komory a šikmo k obvodu přední stěny, jednak zadní stěnou tvaru kužele, souběžnou s přední stěnou přecházzeící hranou do spřádací trubice, uspořádané v ose vzduchové komory, přičemž do prostoru mezi oběma stěnami ústí přiváděči kanál, vymezený spirálovou stěnou vybránítělesa ojednocovacího ústrojí a povrchem vyčesávacího válce, otočně uloženého na spřádací trubici.

Podle Čtvrtého z výhodných provedení zařízení je vzduchová komora vymezena přední stěnou tvaru nálevky, opatřenou odtahovou trubicí upravenou v ose vzduchové komory a zadní stěnou tvaru kužele, souběžnou s přední stěnou a přecházzeící hranou do spřádací trubice, uspořádané v ose vzduchové komory, přičzmž obě stěny jsou spojeny spirálovou stěnou, ve které jsou upraveny vzduchové trysky vytvořené otvory, napojenými na vnější prostředí a směěujícími šikmo k ose vzduchové komory a šikmo k obvodu spirálové stěny, ve které ústí přiváděči kanál. Podle varianty čtvrtého provedení je vzduchová komora vymezena přední stěnou tvaru nálevky, zahrnuuící odtahovou trubici upravenou v ose vzduchové komory, zadní stěnou tvaru kužele, souběžnou s přední stěnou a přecházzeící hranou do spřádací trubice uspořádané v ose vzduchové komory a obvodovou stěnou, do které tangenciálně ústí tlakové potrubí, přičemž obě čelní stěny jsou spojeny spirálovou stěnou, ve které jsou upraveny vzduchové trysky vytvořené otvory, směřujícími šikmo k ose vzduchové komory a šikmo k obvodu boční spirálové stěry.

Podíle dalšího z výhodných provedení zařízení je vzduchová komora vymezena rovinnou přední stěnou kolmou na osu vzduchové komory, zadní rovinnou stěnou rovnoběžnou s přední stěnou, mezi kterými je upravena boční stěna, ve které jsou upraveny šikmo k zadní stěně a tangenciálně k boční stěně trysky ve forměkanálů napojených na vnější prostředí.

- 6 Nový způsob tvorby příze na principu předení s otevřeným koncem zajišťuje jednak žádoucí družení vláken v cyklu rotace vzduchové stěny vzduchového víru, jednak napínání . vláken, zhušťovaných a nabalovaných na rotující otevřený konec příze, vyvolané vzduchovým proudem, nasávaným výstupem spřádací trubice.

Vyráběná.příze se proto vyznačuje vysokými parametry strukturálních vlastností příze.

Spřádací ústrojí je schopno při vysoké produkci, ' odppvvdaaící technicky reálnému docdení velmi vysoké rotace vzduchového víru a tím i otevřeného konce příze, vyrábět z cyklicky družených vláken velmi stennoměrnou přízi s vysokou pevnootío

Řešení podíle vynálezu umooňuje při obvyklé wySněneenDoti vyčesávacího válce vjedovcOvacíhv ústrojí zpracovat různé maaeeiály přírodní a chemické, včetně vláken velmi znečistěných.

Podstatným znakem, kterým se řešení podíle vynálezu odlišuje od známého stavu techniky, je vytváření vzduchového víru ve vzduchové komoře, nasávaného do spřádací trubice, jehož středem. prochází otevřený konec příze. Vlákna přiváděná ve vzduchové komoře na vzduchovou stěnu, popřípadě do vzduchové stěny vzduchového víru, jsou na této vzduchové stěně, popřípadě v této vzduchové stěně družena a při zhušťování na otevřený konec příze axiálně natahována. Vzduchová stěna má v podstatě funkci skluzové stěny a sběrné drážky spřádacího rotoru.

Příkladné provedení zařízení podíle vynálezu k vysvvtlení způsobu předení příze podle vynálezu je schematicky znázorněno na přiložených výkresech, kde představuje obr. 1 spřádací jednotku v řezu procházejícím osou vzduchové komory, obr. 2 řez podle roviny II-II z obr. 1, obr. 5 Část spřádací jednotky se vzduchovou komorou a variantou přídavného skrucovacího ústrojí, v řezu procházejícím osou vzduchové komory, obr. 4 spřádací jednotku s variantou vzduchové komory v řezu procházejícím osou vzduchové komory, obr. 5 spřádací jednotku s další variantou vzduchové komory v částečném řezu, v axiálním pohledu, obr. 6 řez podle roviny VI-VI z obr. 5, obr. 7 variantu spřádací jednotky v pohledu ze strany, obr. 8 spřádací jednotku podíle obr. 7 v částečném řezu a v částečném pohledu shora, obr. 9 řez podíle roviny IX-IX z obr. 8, obr. 10 další variantu vzduchové komory v částčném příčném řezu, obr. 11 řez podle roviny XI-XI z obr. 10, obr. 12 variantu spřádací jednotky v částečném pohledu zepředu a obr. 13 řez podíle roviny XIII-XIII z obr. 12.

Bezvřetenová spřádací jednotka (obro 1) je vytvořena, ve směru postupu vlákenného·maatriálu, podávacím ústrojím 1, ojednocovacím ústrojím .2, spřádacím ústrojím 2, sekundárním skrucovacím ústrojím 4, · odtahovým ústrojím 2 a navíjecím · ústrojím. _6_O

Podávači ústrojí 1 se skládá z podávacího válce 2 rotujícího ve směru šipky 8 a z palce £, přttlačovaéého pružinou 10 к podávacímu válci £_o K podávacímu válci 2 je přisazen vyěesávací válec 11 ojednocovacího ústrojí 2, opatřený vyěesávacími prostředky 12, při<enž obě · ústrojí 1, 2 jsou upravena ve vybrání 13 tělesa 14o Vybrání 12, v oblasti vyěesávacího válce 11, rotujícího ve směru šipky .15, přechází zadní hranou 16 a přední hranou 17 do ho. kanálu 18, jehož zadní část 19 je napojena na vněěši prostředí, zatímco jeho přední část tvoří přiváděči kanál 20, který zasahuje do nehybné vzduchové komory 21, šikmo k její ose 22» Vzduchová komora 21 je vymezena přední stěnou 2,3, kolmou na osu .22, do kteréžto přední stěny vstupuje přiváděči kanál 20 a zadní stěnou 24 ve tvaru nálevky, zužující se do spřádací trubice .25, napojené svým výstupem, prostřednictvím schematicky znázorněného vedení 26 pa zdroj 27 podtlaku, vytvořený v příkaddném provedení známým vennilátoremo·Spřádací trubice 25 je uchycena v axiálním vybrání upraveném v tělese vzduchové komory 21o

Vzduchová komora je opatřena prostředky 28 pro vytváření vzduchového víru v této komio^ie,. ztělenněiými vzduchovou tryskou 29 (obro 1,2,3,4), upravenou v zadní stěně 24 a vytvořenou radiální vodicí štěrbinou vnitřní prstencové komory .30, spojené otvory 31, orien-oo vánými šikmo k ose 22 vzduchové komory 21, se souose uspořádanou v^ě^^jš:í prstencovou komorou .32, do které tangenciálně ústí tlakové potrubí 33o

V příkaddném provedení je v zadní stěně 24 vzduchové komory 21 soustředně upravena další vzduchová tryska 29 \ jejíž celkové uspořádání je shodné s uspořádáním vzduchové trysky 22, přičemž ndponídааící vztahové znaCky jsou opatřeny apostrofenu

Přivádění kanál 20 je s výhodou nasměrován tangenciálně vzhledem k zadní stěně 24 vzduchové komory 21o V ose 22 vzduchové komory 21 je upravena odtahová trubice .34, vstup^icí do její dutiny přední stěnou .22, která souCasně tvoří přivádění trubici přídavného skrucovacího ústrojí £, ztělesněného v · příkaddném provedení známou vzduchovou krutnou komorou .35, ze které vystupuje · axiálně, na . opačnou stranu, odváděči trubice 36. Vnější'konoe trubic 34, 36 jsou opatřeny rozšíeeýfa ústím. Mezi oběma vnitřními konci tru* bic 34, 36, z nichž odváděči trubice ·36 má větší průměr než odtahová trubice 31, je upravena funkční mmzera 37.

Na krutnou komoru 35 je tangenciálně napojeno potrubí 38. spojené přes elektromagnetický ventil 39 s neznázorněiým zdrojem tlakového vzduchu, Na elektromagnetický vennil 39 je přes redukční vennil 40.napojena trubková odbočka 41, na kterou jsou napojena potrubí 33» 33z. Tann;enniálním přívodem tlakového vzduchu do krutné komory 35 vzniká v této komoře, známým, blíže nepopisovaným způsobemjpooteniální vzduchový vír, který úddlí zákrut přízi P, procházeeící trubicemi 34, m36, Přičemž větší část pracovního vzduchu vystupuje odváděči trubicí 36 do vnějšího prostředí a menší část odtahovou trubicí 31 do vzduchové komory 21o

Sekundárním skrucovacím ústrojím můiže být i jiné známé ústrojí vhodné k témuž účeluo

Podle obr, 3 je skrucovací ústrojí vytvořeno příkladně točílkou 42, poháněnou neznázorněným hnacím ústrojím ve , směru šipky 43, umístěnou a uloženou v neznázorněném pouzdru mezi odtahovou trubicí 34 a nehybným vodicím kanálem 44, předřazeným odtahovacímu ústrojí Jj,

Podávači váleček J, vyčesávací válec 11, točílka 42 a odtahové válečky 45, 46, které tvoří odtahové ústrojí, £, jsou poháněny ^znázorněnými převodovými prostředky . od neznázorněného hnacího elektromotoru spřádací jednotky.

Mezi odtahový ústrojím % a odváděči trubicí 36 (obr, 1) nebo vodicím, kanálem 44 (obr, 3» 6) je uitástěno známé čidlo 47 pro kontrolu napětí příze P, které je napojeno vedením 48, na ovládací ústrojí 43, spojené vedením 50 s elektromagnetickým ventilem 39, vedením 51 s neznázorněnou elektromagnetickou spojkou, zařazenou do pohonu podávacího válečku 2 a vedením 52 s neznázorněnou elek- troma^atickou spojkou, zařazenou do pohonu odtahových válečků 45, 46 a alternativně se spojkou pohonu točílky 42 (obro 3)· Elektromagnneiiký vennil 39 je opatřen tlačíkeem 53 pro ruční ovládání (obr, 1),

Tlakový vzduchJenáeorněný,šipkami 54, přiváděný potrubím 33 do vněěší prstencové komory 32, získává rotaci, se kterou vstupuje tečně, při dalším zvyšování rychlosti, otvory 31 do vnitřní prstencové, komory 30o Stěny štěrbin radiální vzduchové trysky 29 jsou nasměrovány tak, že tlakový vzduch při výstupu z vnitřní prstencové komory 30 vykazuje intenzivní rotační · pohyb kolem osy 22, znázorněný šipkou 55 (obr» · 2) a postupný, axiální pohyb, šikmý k ' ose ,22, znázorněný šipkou 56 (obr» · 3)» Výslednicí těchto pohybů jsou sférické dráhy znázorněné šipkou 51 (obr, 3), vytvářeící v interakci s tvarem zadní stěny 24 vzduchové komory·21 nálevkovitý vzduchový vír, nasávaný do spřádací · trubice 25. jejíž, výstup je napojen na zdroj 27 podtlaku» Ejekcí vzduchového víru a sacím účinkcem spřádací trubice 25 vzniká v přiváděcím kanálu 20 podtlak, který odvádí ojednocená vlákna z rotujícího vyčesávacího válečku' 11 a přivádí je ve formě toku vláken do dutiny vzduchové komory

Orientace stěn štěrbíjyy^vzzduchové trysky 29' je shodná s , nastavením stěn štěrbiny vzduchové trysky 29, přičemž oba vzduchové proudy se společně účastní na vytváření výsledného vzduchového víru»

Spřádací jednotka pracuje takto:

Pramen 59 staplových vláken, odváděný z neznázorněné předlohové konve, je podávácím ústrojím 1 přiváděn k vyčesávacímu válčili, jehož vyčesávací prostředky 12 vytahují z pramene jednotlivá vlákna 60, která jsou v mezeře mezi vyčesávacím válcem 11 a stěnou vybrání 13 tělesa 14 urychlována» Pothrtbrjicí se vlákna vylétávají přes zadní hranu 16 do prostoru dopravního kanálu 18, ve kterém jsou společně se vzduchovým proudem, znázorněiým šipkami ,£8, unášena přes přední hranu 17 k ústí přiváděcího kanálu 20» Z tohoto kanálu βιηέίιιύί vlákna šikmo k , ose 22, s výhodou tangenciálně k zadní stěně 24 vzduchové · komory 21., a ukládají se ·na vnitřní Vzduchovou stěnu vzduchového víru, nasávaného do spřádací trubice

25. čímž se přivádějí až do těsné blízkosti osy 22, tvořící ·současně osu otáčení otevřeného konce příze P, který se ve spřádací trubici 25 vytváří» Z vláken unášených po sférických drahách, znázorněných šipkou 57 (obr» 3), se družením vytváří elementární vrstva, která se po vstupu do spřádací trubice 25 zhušťuje a přimyká k otevřenému konci příze, který se uvádí do rotace setrvačností hmoty rotující vlákenné vrstvy, která na něj,nalétává, zejména však rotační složkou vzduchového víru a šířením zákrutů příze z krutné komory ,35» Vlákna nabblující se na přízi ,v úseku mezi ·jejím.

otevřeným koncem a krutnou komorou 55 ^se působením axiální složky vzduchového víru, podporované sacím účinkem spřádací trubice 25» při nabalování na otevřený konec příze účelně axiálně nappnají» Takto vytvářený otevřený konec příze, kontinuálně doplňovaný dalšími vlákny, přiváděrýfai po výsledných - sférických drahách -ze všech stran vzduchové stěny vzduchového víru, se následně v krutné komoře 32 skrucuje zákrutem, shodnýfa se smyslem otáčení otevřeného konce příze ve spřádací trubici 25» přičemž vytvářená příze P, osově odtahovaná odtahoyjm ústrojím 2» se navíjí v navíjecím ústrojí 6 na cívku - 61. Vlákna přiváděná - na rychle rotující vzduchovou stěnu vzduchového víru ae účelně na této vzduchové stěně cyklicky druží a současně kontinuálně zhuutují ve směru k ose 22 na otevřený konec vytvářené příze. Setrvačností pohybu přiváděných vláken, rotační složkou pohybu vzduchového víru, zejména však sacím účinkem spřádací trubice . 25 se - udržuje otevřený konec příze v ose 22 vzduchové komory 21 a tím i v ose vytvářeného vzduchového víru» Otevřený konec příze se roztáčí ve smi^iu, který je shodný se smyslem zákrutu, udíleného vytvářené přízi krutnou komorou 33» čímž se zabraňuje vytváření nežádoucího nepravéhp zákrutu na přízi v úseku mezi krutnou komorou 22 a otevřeným koncem příze.

Velikost sklonu stěn štěrbiny vzduchové trysky 29 vzhledem k ose 22 vzduchové komory 21, určuje silové působení vzduchového proudu na družená vlákna a v interakci se sacím účinkem spřádací trubice 22 i na otevřený konec příze, ve kterém toto silové působení vzduchového proudu v interakci se sacím účinkem napíná jednoOlivá připřádaná vlákna, což zajištuje intensivní provázání - vláken v přízi. Intensitu uvedeného silového působení lze zvětšit, při daném sklonu vzduchové trysky 29» zvýšením tlakového vzduchu nebo zařazením - více, například dvou vzduchových trysek 29» 29' za, sebou a změnou intensity sacího účinku ve spřádací trubici 25» Silové působení na vlákna, směruuící po sférických drahách do osy 22, vytváří podmínky pro spolehlivé zachycení prakticky každého vlákna rotujícím otevřerýfa koncem příze»

Při zapřádání příze, například v případě Dřetrhu, se postupuje následovně:

Při - normálním provozu se registruje provozní napětí příze P čidlem 47, které ovládá pohon podávacího ústrojí 1, odtahového ústrojí 2, elektromagnetický veenil 39 pro přívod tlakového vzduchu do potrubí 33» 33*» 38 pro vytváření potenciálního vzduchového ví ru v krutné komoře 3? a nálevkovitého vzduchového víru ve vzduchové komoře 21.

Při přetrhu příze čidlo 47 prostřednictvím ovládacího ústrojí 49 zastaví podávání pramene 59 do podávacího ústrojí 1, odtahové ústrojí 2 ® přívod tlakového vzduchu do krutné komory 35 a vzduchové komory 21. Zbytky přetržené příze a vlákna se zachytí na neznázorněném filtru zdroje 27 podtlaku. Při zastření uvedených funkčních uzlů je zdroj 27 podtlaku stále v provozu, takže ve spřádací trubici 25 ♦ vzduchové komoře 21 a v trubicích 34, 36 se vytváří nasáváním vzduchu z vnějšího prostředí pracovní podtlak.

Při zapřádacím procesu zavede obsluha konec nitě v příslušné délce, odvinuté z cívky 61 uložené v navíjecím ústrojí £, do rozšířeného ústí odváděči trubice 36, ze kterého se pracovním podtlakem nasaje až do spřádací trubice 25. Působením vzduchového víru ve spřádací trubici 25 se zvýší napětí této zavedené příze na provozní hodnotu, která sepne čidlo 47. jehož signál prostřednictvím ovládacího ústrojí 49 obnoví přívod vzduchu potrubím 33, 33' do vzduchové komory 21 a potrubím 38 do krutné komory 35. přívod vláken do podávacího ústrojí las určitým časovým zpožděním zapne odtahové ústrojí 2, které opět odtahuje přízi P, vytvářenou již popsaným způsobem ve spřádací trubici 25.

Na spřádací jednotce lze rovněž vyrábět jádrovou přízi. К tomuto účelu se přivádí do spřádací trubice 25. ve směru odtahu příze, jádrová komponenta 62. odvíjená z předlohové cívky 63 přes niíový vodič 64. Jádrová komponenta 62, procházející spřádací trubicí 25 a vzduchovou komorou 21, se opřádá známým, blíže nepopisovaným způsobem přízi P, vytvářenou ve spřádací trubici 25.

Obr. 4 znázorňuje variantu spřádacího ústrojí j. Vzduchová komora 21A je vymezena přední stěnou 23A tvaru nálevky, do jejíž užší části zasahuje odtahová trubice 34A. uspořádaná v ose 22 vzduchové komory 21A a zadní stěnou 24A ve tvaru kužele, přecházející užším koncem, hranou 65 do spřádací trubice 25A a širším koncem, žlabem 66, do přední stěny 23A. Lo žlabu 66 ústí přiváděči kanál. 20A, jehož stěna přímo přechází do zadní stěny 24A. Odtahová trubice 34A a spřádací trubice 25A jsou uspořádány v ose 22. Ostatní součásti spřádací jednotky mají stejné vztahové značky jako odpovídající součásti spřádací jednotky podle obr. 1. Při činnosti spřádací jednotky se ve vzduchové komoře 21A vytváří nálev- 12 kovitý vzduchový vír znázorněný šipkami, směřující do prostoru,mezi · spřádací trubicí 2jA a ústím odtahové trubice 34A, ze kterého se ·nasává podtlakem do spřádací trubice 2jA. ;

Tok ojednocených vláken se přivádí přiváděcím kanálem 20A na vnější vzduchovou stěnu nálevkovitého . vzduchového víru, po·které se již popsaným způsobem přivádějí vlákna po sférických drahách a zhuštují na otevřený konec vytvářené příze, procházeeící středem vzduchového víru ve spřádací trubici 25A. Odtahovaná ·vytvářená příze P se skrucuje v krutne komoře 55 a navíjí na cívku.

Výhodou varianty uspořádání vzduchové komory 21A proti provedení vzduchové komory 21, znázorněné na obr. 1, je náhlá změna směru pohybu vzduchového víru, vyvolaná nasátím vzduchového proudu přes hranu 65 spřádací trubice 25A. Tato změna pohybu vzduchového víru je účelná jednak pro další mehčUické napřimování vláken, nabalovaných na otevřený konec příze, jednak pro snížení úletu vláken na zanedbatelné minimum.

Na obr. 4 je znázorněna varianta výroby jádrové ·příze. jádrová komponenta 62, odvíjená z předlohové cívky 65 přes nitový vodič 64«. se přivádí otvorem 68, upraveným v přiváděcím kanálu 20A, do vzduchové komory 21A, kterou prochází přímo do rozšířeného ústí odtahové trubice 54a. jádrová komppnmta 62 se ovijí přízí P vytvářenou ve spřádací trubici 25A. Výsledná jádrová příze se z hlediska ·strukturálního uspořádání poněkud liší od jádrové příze vyrobené na spřádací jednotce podle obr. 1.

Spřádací zařízení podíle obr. 5 a 6 představuje variantu, u které se vzduchový vír ve vzduchové komoře 21B vytváří nasáváním vzduchu z vnějšího prostředí účinkem podtlaku ve spřádací trubici · 25B, vyvolaného napojením spřádací trubice 25B na zdroj podtlaku.

Podávači ústrojí 1, zahrnuúící podávači válec £, k němuž je neznázorněnými pružnými prostředky přitlačován palec £ a · ojednocovací ústrojí 2, vytvořené vyčesávacím válcem 113, jsou upraveny ve vybrání 1?B tělesa 14B. stěna vybrání 15B vymezuje s povrchem vyčesávacího válce 11B dopravní cestu vláken, vytvořenou ve směru rotace vyčesávacího válce 11B, znázorněné , šipkou 15, · klínovým prostorem 69, užším prostorem 70 meeilkruží, zakončeným hranou 71, širším prostorem 72 meezikruží, · vymezeným sprálovou stěnou 75, ukončenou hranou 74, která přechází opět do užšího prostoru 75 meezkružío Spodní plocha vybrání 15B je soustavou otvorů 76 napojena na · vnější prostředí.

K.ínový prostor 69 usměnuje vlákna k povrchu vyčesávacího válce 11B. užší prostor mezikruží 70 urychluje pohyb vláken, širší prostor mezikruží 72 působí na uvolnění vláken z povrchu vyčesávacího válce 11B, která jsou účinkem vzduchového proudu, nasávaného otvory 76, unášena do vzduchové komory 21B. Vzduchová komora 21B je vymezena přední stěnou 23B tvaru nálevky, přecházející užším koncem do krátké odtahové trubice 34B. upravené v ose 22 a zadní stěnou 24B tvaru kužele, souběžnou s přední stěnou 23B a přecházející hranou 65 В do spřádací trubice 25B, uspořádané v ose 22<> V přední stěně 23B jsou upraveny prostředky 28 pro vytváření vzduchového víru ve vzduchové komoře 21B, ztělesněné vzduchovými tryskami 29B tvaru otvorů, napojených na vnější prostředí a směřujících šikmo к ose 22 а к obvodu přední stěny

23B« Do prostoru mezi oběma stěnami 23В, 24B ústí přiváděči kanál 20B. vymezený spirálovou stěnou 73 vybrání 13B tělesa 14B a povrchem vyčesávacího válce 11B. Na spřádací trubici 25B, která tvoří se zadní stěnou 24B jeden celek, je otočně uložen náboj 77 vyčesávacího válce llBo

Odtahová trubice 34B současně tvoří přiváděči trubici sekundárního skrucovacího ústrojí 4> ztělesněného točílkou 42B, rotující ve směru šipky 43, která je uložena v neznázorněném pouzdru mezi odtahovou trubicí 34B a vodicím kanálem 44 (obr* 6) o

Podávači válec 2, vyčesávací válec 11B, točílka 42B a odtahové válečky 45, 46. které tvoří odtahové ústrojí jj, jsou poháněny neznázorněnými převodovými prostředky od neznázorněného hnacího elektromotoru spřádací jednotky₀ Mezi odtahovým ústrojím 5. a vodicím kanálem 44 ΰθ umístěno čidlo 47 pro kontrolu napětí příze P, кЬфге pomocí nezházorněných elektrických prostředků ovládá neznázorněnou elektromagnetickou spojku, zařazenou do pohonu válee 2» elektromagnetickou spojku zařazenou do pohonu odtahových válečků 45, 46 a elektromagnetickou spojku pohonu točílky 42B_O

Účinkem podtlaku ve vzduchové komoře 21B se nasává vzduch vzduchovými tryskami 29B a otvory 76<> Podtlakový vzduchový režim v celé pracovní jednotce je znázorněn šipkami 58_O Vzduch, vstupující vzduchovými tryskami _2£Β» vytváří v interakci s tyarem přední stěny 23B vzduchový vír, jehož proudění vykazuje intensivní rotační pohyb kolem osy 22, znázorněný Šipkou 55 (obr* 5) β postupný pohyb šikmo к ose 22, vyznačený šipkou 56 (obr₀ 6)« Vzduchový vír má tvar nálevky,! Vzduch, vstupující otvory 76. upravenými ve dnu vybrání 13B, do prostoru mezi boční stěnou vybrání 13B a povrchem vy česávacího válce 11B. vytváří axiální vzduchový proud znázorněný šipkou 58B. postupující dopravní cestou kolem spirálové stěny 73 do vzduchové komory 21B. Při činnosti pracovní jednotky vyčesává vyčesávací válec 11B v klínovém prostoru 69 z podávaného pramene 59 jednotlivá vlákna 60· V úzkém prostoru 70 mezikruží se vlákna vyčesávacími prostředky 12 urychlují, přičemž v dopravní cestě za hranou 71 se vytváří tok ojednocených vláken· Účinkem vzduchového proudu, znázorněného šipkou 58B. jsou vlákna přiváděna do vzduchové komory 21B a účinkem vzduchového proudu působícího ve směru šipky 55 roztáčena a ve směru šipky 56 transportována do spřádací trubice 25B. Tímto způsobem se vlákna přivádějí až do těsné blízkosti osy 22. Která současně tvoří osu rotace otevřeného konce příze P, který se ve spřádací trubici 25B vytváří.

Z vláken, unášených po sférických drahách znázorněných šipkou 57 vzduchového víru ve vzduchové komoře 21B. se družením vytváří elementární vrstva vláken 60, která se po vstupu do spřádací trubice 25B zhušťuje a přimyká к otevřenému konci příze P. Dále pro- . ces spřádání a proces ovládání pracovní jednotky probíhá analogicky jako u již popsaných pracovních jednotek·

Další varianta spřádací jednotky je znázorněna na obr· 7 až

9. Podávači ústrojí 1 a ojednocovací ústrojí 2 jsou upravena ve vybrání 13C tělesa ЦС. Dopravní obta vláken, vymezená boční stěnou vybrání 13C a povrchem vyčesávacího válce 11C. začíná klínovým prostorem 69C. Boční stěna vybrání 13C plynule přechází do stěny přiváděcího kanálu 20C. Protilehlá stěna tohoto přixráděcího kanálu 20C začíná od přední hrany 17C« Toto provedení tedy zahrnuje zadní část 19 dopravního kanálu 18, napojenou na vnější prostředí, jak je tomu u provedení spřádací jednotky znázorněné na obr· 1· Dutina vzduchové komory 21C je vymezena přední stěnou 23C tvaru nálevky, přecházející do odtahové trubice 34C. zadní stěnou 24C tvaru kužele, souběžnou в přední stěnou 23C a přecházející hranou 65C do spřádací trubice 25C. upravené v ose 22 vzduchové komory 21C. a spirálovou stěnou 78₁ konvergující к ose 22. Na spirálovou stěnu 78 plynule navazuje přiváděči kanál 20C· Zadní stěna 24C tvoří se spřádací trubicí 25C jeden celek. Vzdálenost mezi stěnami 23C. 24C. které tvoří souose upravené rotační plochy, je vymezena šířkou spirálové stěny 78o Ve spirálové stěně Ιθ je upravena soustava vzduchových trysek 29C. vytvořených otvory propojujícími vnitřní prostor vzduchové komory 21C s vnějším prostředím (obr. 7, 8, 9)· Orientace těchto otvorů je šikmá k 'ose 22 a k ' obvodu boční spirálové stěny 78. Přední stěna 23C přechází do krátké odtahové trubice ?4C, která tvoří přiváděči trubici točílky 42_O

Účinkem podtlaku se-nasává do vzduchové komory 210 vzduch soustavou vzduchových trysek 290 a netěsnostmi ojednocovacího ústrojí 2o Vzduch, vstupující soustavou vzduchových trysek 29C, je orientován tak, že v dutině vzduchové komory 21C, před její boční spirálovou stěnou 78, v interakci s jejím tvarem, se vytváří specifický vzduchový vír, jehož proudění vykazuje intensivní rotační pohyb kolem osy 22, znázorněný šipkou 55 (obr. 8) a postupný pohyb šilmo k ose 22., vyznačený šipkou 56 (obr. 9). Vzduchový proud má tvar části spirálové šroubové plochy, začínající v boční spirálové stěně 78 a postupující kolem přední stěny 2?C do spřádací trubice 25C_O

Ojednocená vlákna 60 jsou účinkem podtlaku přiváděna do vzduchové komory 21C a ukládána do stěny vytvářeného vzduchového víru, kterýje dopravuje do spřádací trubice 250« . Tím jsou -vlákna postupně· přiváděna až do těsné blízkosti osy 22, která je současně osou rotace otevřeného konce příze P, který se z přiváděných vláken ve spřádací trubici 250 vytváří. Z vláken unášených po sférickýchdrahách, znázorněných šipkou 57 (obr. 9) ve vzduchovém proudu ve vzduchové komoře 210, se družením vytváří elementární vrstva vláken, která - se po vstupu do spřádací trubice 250 zhuštuje a přimyká k otevřenému konci příze P. Dále proces spřádání a proces ovládání spřádací jednotky probíhá analogicky jako u již popsaných variant spřádacích zařízení podle obr. 1 až 4.

Zásadní rozdíl varianty spřádacího zařízení podle obr. 7 až - 9 proti variantám předcházejícím spočívá ve tvaru vzduchového víru, na kterém se vlákna druží. V předcházzjících případech byl vzduchový vír přísně symetrický a ve tvaru nálevky. V posledním případě je nesymeerický a má například tvar spirálové šroubové plochy. Účinek obou vzduchových - proudů je však stejný, což znamená, že oba jsou schopny kontinuálně transportovat přiváděná vlákna po sférických - drahách, u nichž převládá rotační složka kolem osy 22 nad složkou radiální k této ose, přičemž dochází ke družení a zhuštování vláken v úseku od obvodu vzduchového víru k jeho středu, přecházejícího sáním do spřádací trubice 250.

Na obir. 10, 11 je znázorněno provedení spřádací jednotky, u které je vzduchový vír vyvolán součimootí vzduchového proudu, nasávaného spřádací trubicí 25C a tlakového vzduchu, znázorněného šipkou - 54. Vzduchová komora 210 stejného provedení jako podle obr.

9, je opatřena obvodovou stěnou 22« do které ústí částečně znázorněná tlaková potrubí 33C. kterými se přivádí do prostoru 80 tlakový- vzduch, vstupující soustavou vzduchových trysek 29C do vzduchové komory 21C«

Tlakový režim ve spřádacím ústrojí je určován podtlakem ve spřádací trubici 25« Je výhodně, aby podtlak nebyl větší než 10 000 Pa. Tento podtlak způsobme, že přetlak vnějšího prostředí 10 000 Pa vytváří, pomocí vhodně uspořádaných vzduchových - trysek 29« ve vzduchov^é komoře 21» definovaný pracovní vzductový vír· Účinek vnějšího prostředí je možno zvýšit napojením vzduchových trysek 29 na přetlakový systém (obr. 1, 3, 4, 11), jehož přetlak vůči vnějšímu atmosférickému tlaku nepřekročí 5 000 Pa. Potom - je však třeba dodržet podmínku, aby průtočný průřez spřádací trubice 25 byl větší než součet průtočných průřezů vzduchových trysek 29 a přiváděcího- kanálu 20«

Obr. 12 a 13 schematicky znázorňuj ^příkladné ^prove^dení s^přádací jednotky se vzduchovou komorou 21P, vytvořenou přední stěnou 23P s odtahovou trubicí 34P. zadní stěnou 24P. rovnoběžnou s přední stěnou 23P a přecházející do spřádací trubice 25P. na^pojené na neznázorněný zdroj podtlaku, a boční stěnou 81, kolmou na obě řečené stěny 23P. 24P. Odtahová trubice 34P a spřádací trubice 25D jsou upraveny v ose 22 vzduchové komory 21P« Boční stěna 81, zadní stěna 24P a spřádaní trubice 25P jsou účelně vytvořeny z jednoho díluo

Prostředky 28 pro vytváření nálevkovitého vzduchového víru ve vzduchové komoře 21P. směřuiícího k její ose -22, jsou ztělesněny vzduchovými tryskami 29P^X. 29P . 29P- ve formě kanálů, vstupuiících šikmo k zadní stěně 24P a tangenciálně boční 'stěnou 81 do vzduchové komory 21P a napojených na vněěáí prostředí. Vzduchová tryska 29p³ současně zaj^íuje funkci dopravního kanálu 18 se zadní , částí 19P. která se v oblasti vyčesávacího válce 11P ojednocovacího ústrojí -2 lomí do přiváděcího kanálu 20P« vstup^;^:ícj^h^o tangenciálně do vzduchové komory 21P.

Funkční čás-ti spřádací jednotky jsou upraveny v tělese - 14P. zahrnujícím vybrání 13P pro vyčesávací válec HP. vzduchové trysky '3

29P . 29P « 29P a vybrání pro podávači ústrojí 1, v podstatě shodné s podávacím ústrojím podle obr. 1« Souuástí částečně znázorněného víka 82 tělesa 14P je i přední stěna 23P vzduchové komory 21P (obr. 12)o Na odtahovou trubici 34P navazuje točílka 42P ve funkci přídavného skrucovacího ústrojí £«

- 17 Spuštěním podávacího ústrojí 1 a ojednocovacího ústrojí 2 a napojením spřádací trubice 25D na zdroj podtlaku se vytváří ve vzduchové komoře 2ID nálevkovítý vzduchový vír, který na své dráze, směřující к ose 22 vzduchové komory 21D, současně unáší ojednocená vlákna 60, přiváděná do vzduchové komory 2ID vzduchovou tryskou 29d\ Způsob vytváření příze P byl již vysvětlen v předcházejících případech»

V příkladných provedeních zařízení podle vynálezu jsou znázorněny jen některé typické tvary vzduchových komor. Podstatné u těchto a i dalších vzduchových komor je, že v přední stěně 25, 25A, 25В» 250» 25D.je upravena odtahová trubice 54, 54A, 54B, 540, 54D, a zadní stěna 24, 24A, 24B, 240, 24D se zužuje do spřádací trubice 25, 25A. 25B, 25C, 25D.

Je výhodné, aby přední stěna 25 vzduchové komory byla rovinná (obr. 1, 5, 15) nebo ve tvaru nálevky s kuželovou stěnou (obr. 6), s vypukle kuželovou stěnou (obr. 4), popřípadě s vyduté kuželovou stěnou (neznázorněna)₀

Je výhodné, aby tvar zadní stíny 24 vzduchové komory, v interakci s tvarem přední stěny 25 byl

- u přední stěny rovinné vyduté kuželový (obr. 1), popřípadě rovinný (obr» 15),

- u přední stěny vypukle kuželové kuželový (obr» 4), popřípadě rovinný,

- u přední stěny kuželové kuželový (obr. 6), popřípadě rovněž vyduté kuželový.

Účelem vzduchových komor je, aby v interakci se vzduchovými tryskami účelné vytvářely nálevkovitý vzduchový vír, směřující к ose vzduchové komory a vytvářející nehmotný nosič vláken.

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

Claims (9)

1. l Způsob předení příze ze staploných vláken ve 'vzduchovém víru, v nehybné spřádací trubici, axiálně napojené na nehybnou vzduchovou komoru, připřádáním přiváděných ojednocených vláken na rotující otevřený konec příze, zasahující do spřádací trubice napojené na zdroj podtlaku, ze které se vytvářená příze odtahujeodtahovým ústroím proti axiálnímu pohybu vzduchového víru, vytvářeného ve vzduchové komoře a směřujícího k její ose, · vyznačující se tím, že se tok ojednocených vláken přivádí ve vzduchové komoře na vzduchovou stěnu vzduchového víru, který vlákna unáší, druží a nabaluje ve spřádací trubici na otevřený·konec příze, přídavně skrucované při odtahu v úseku mezi vzduchovou komorou ' e odtahovým ústrojím,,
2. 2» Způsob předení příze podle bodu 1, vyznačující se tím, že se tok ojednocených vláken přivádí ve vzduchové komoře na vnitřní vzduchovou stěnu vzduchového víru.

   Jo Způsob · předení příze podle bodu 1, yyznaěuuící se tím, že se tok ojednocených vláken přivádí ve vzduchové komoře na vnější vzduchovou stěnu vzduchového víru,
3. 4. Zařízení k provádění způsobu podle bodu 1 až 3, гаИтг^^ nehybnou vzduchovou komoru s prostředky pro vytváření vzduchového víru ve vzduchové komoře, odtahovou trubici axiálně zasahuuící do vzduchové komory, nehybnou spřádací trubici napojenou jedním koncem na zdroj podtlakového vzduchu a druhým axiálně na vzduchovou komoru, přiváděč kanál pro přívod ojednocených . vláken do spřádacího procesu a odtahové ústrojí pro odtah příze odtahovou trubicí ze spřádací trubice, vyznaěuuící · se tím, že přiváděči kansál. (20, 20A, 20B, 20C), který ústí do vzduchové komory (21, 21A, 21B, 21C), je nasměrován pro přívod ojednocených vláken na vzduchovou stěnu·vzduchového víru, přičemž mezi odtahovým ústrojím (5) a vzduchovou komorou (21, 21A, 21B, 210) je umístěno přídavné skrucovací ústrojí (4).
4. 5. Zaaízení podle bodu 4, vyznaěudlící se tím, že přiváděči kanál (20, 20D) je nasměrován pro přívod ojednocených vláken na vnitřní vzduchovou stěnu . vzduchového viru ve vzduchové komoře (21, 21L).
5. 6. Zařízení podle bodu 4, vyznačující se tím, že přiváděči kanál (20A) je nasměrován pro přívod ojednocených vláken na vnější vzduchovou stěnu vzduchového víru ve vzduchové komoře (21A).
6. 7. Zařízení podle bodu 4, vyznačující se tím, že přiváděči kanál (20B, 2OC) je nasměrován pro přívod ojednocených vláken do vzduchové stěny vzduchového víru ve vzduchové komoře (213, 21C)o

   80 Zařízení podle bodů 4 a 5, vyznečující se tím, že vzduchová.komora (21) je vymezena přední stěnou (25), kolmou na osu . (22) vzduchové komory (21) a zahrnující odtahovou trubici (54) uspořádanou v ose (22) vzduchové komory (21), a zadní stěnou (24) ' ve. tvaru nálevky, zužuúící se do spřádací . trubice (25), upravené v ose (22) vzduchové komory (21), do které vstupuje přední .stěnou (25), šilmo k ose (22) vzduchové komory (21), přiváděči kanál (20).
7. 9. Zařízení podle bodů 4 a 6, vyznaěuuící se tím, že vzduchová komora (21A) je vymezena přední stěnou (25A) ve tvaru nálevky, opatřenou odtahovou trubicí (54A) uspořádanou v ose (22) vzduchové komory (21A) a zadní stěnou (24A) ve tvaru kužele, přecházzjící užším koncem, hranou (65),do spřádací trubice (25A), upravené v ose (22) vzduchové komory (21A) a širším koncem, žlabem (66), do přední stěny (25A), do něhož ústí přiváděči kanál (20A).
8. 10. Zařízeni podle bodů 4, 8 a 9, Jiříci se tím, že v zadní stěně (24, 24A) vzduchové komory(21, 21A) je upravena alespoň jedna vzduchová tryska (29, 29*, 29A), vytvořená radiální vodicí štěrbinou vnitřní prstencové komory (50), upravené na zadní stěně (24, 24A) vzduchové.komory (21, 21A) a spojené otvory (51, 31*), šikmými k ose (22) vzduchové komory (21, 21A), s wiější prstencovou komorou (52, 52*), na kterou je tangenciálně napojeno tlakové potrubí (55, 33*)«
9. 11. Zařízení poďLe bodů 4 a 5, vyzncčující se tím, že vzduchová komora (21B) je vymezena jednak přední stěnou (25B) tvaru nálevky, opatřenou odtahovou trubicí (34B), upravenou v ose (22) vzduchové komory (21B), ve kteréžto přední stěně (25B) jsou upraveny vzduchové trysky (29B) vytvořené otvory, napojenými na vnější prostředí a směřujícími šikmo k ose (22) vzduchové komory (21B) a šikmo k obvodu přední střny (25B), jednak zadní stěnou (24B) tvaru kužele, souběžnou s přední střnou ' (23B) a přecházející hranou (65B) do spřádací.trubice (25B), uspořádané v ose (22) vzduchové komory (21B), přičemž do prostoru mezi obřm.a stěnami (25B, 24B) ústí přiváděči kanál (20B), vymezený spirálovou střnou (75) vybrání (15B) tělesa (14B) ojednocovacího ústrojí (2) a povrchem vyčesávacího válce (11B), otočně uloženého na spřádací trubici (25B).