CS229810B1 - Elektricky vodivé saze a způsob jejich výroby - Google Patents

Elektricky vodivé saze a způsob jejich výroby Download PDF

Info

Publication number
CS229810B1
CS229810B1 CS693681A CS693681A CS229810B1 CS 229810 B1 CS229810 B1 CS 229810B1 CS 693681 A CS693681 A CS 693681A CS 693681 A CS693681 A CS 693681A CS 229810 B1 CS229810 B1 CS 229810B1
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
carbon black
stream
oxygen
containing gas
equal
Prior art date
Application number
CS693681A
Other languages
English (en)
Inventor
Valerian N Anikejev
Vitalij F Surovikin
Anatolij N Budin
Genadij V Sazin
Original Assignee
Valerian N Anikejev
Vitalij F Surovikin
Anatolij N Budin
Genadij V Sazin
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Valerian N Anikejev, Vitalij F Surovikin, Anatolij N Budin, Genadij V Sazin filed Critical Valerian N Anikejev
Priority to CS693681A priority Critical patent/CS229810B1/cs
Publication of CS229810B1 publication Critical patent/CS229810B1/cs

Links

Landscapes

  • Compositions Of Macromolecular Compounds (AREA)
  • Pigments, Carbon Blacks, Or Wood Stains (AREA)

Description

Vynález se týká elektricky vodivých .sazí a způsobu jejich výroby.
. Vynález lze používat při výrobě elektricky vodivých sazí, které je možno používat jako plnivo pro výrobu různých elektricky vodivých polymerových materiálů. :';·
V současné době jsou známy, saze více značek, jako Vulkán XXX s velikostí částic od 25 do 30 nm, měrnou adsorpční plochou SA 150 až 170 m3.g_1, absorpcí dibutylftalátu 100 až 110 ml/100 g; Vulkán XC—-72 s velikostí částic 30 až 35 nm ,měrnou adsorpční plochou SA 200 až 250 m3. g-1, . absorpcí dibutylftalátu 200 až 250 ml/100 g; Oatjenblock-EC s velikostí částic 30 až 35 nm, měrnou adsorpční plochou SA 900 až 1200 mč.g1, absorpcí dibutylftalátu 300 až 500 ml/100 g, (US-patentové spisy č. 3 832 450, 3 371 997 a 4 013 759 j.
Ve shora uvedených spisech nejsou uvedeny hodnoty elektrické vodivosti sazí, neboť se jednotlivé druhy sazí (kromě kanálových sazí) liší navzájem velmi málo v měrném odporu, zatímco u polymerových sazí směsí může být tento rozdíl značný. Proto se usuzuje o elektrické vodivosti sazí v podstatě podle velikosti měrného elektrického objemového odporu polymerových směsí.
Četnými pokusy již byla stanovována závislost elektrické vodivosti polymerových směsí na vlastnostech sazí, bylo· zjištěno, že elektrická vodivost Sazí závisí na těchto jejich: charakteristických hodnotách: velikosti částic nebo /stupni disperze, struktuře a měrné adsorpční ploše. Na elektrickou vodivost sazí má také . vliv stav povrchu částic, který se..vyznačuje obsahem těkavých látek, ma povrchu sazí. K dosažení vysoké hodnoty elektrické vodivosti se po? zaduje pokud možno nízký obsah těkavých látek. na. povrchu sazí.
Experimentálně bylo stanoveno, žé. elektrická· vodivost sazí je podstatně ovlivňována měrnou adsorpční plochou. Proto roste1 * * * V elektrická vodivost známých elektricky vodivých sazí se zvětšující se měrnou adsorpční plochou. .···:·
Zvětšování měrné adsorpční plochy sazí vede však ke značnému poklesu výtěžnosti, zvýšením uvolňování škodlivin do ovzduší, k poklesu účinností výrobního procesu a jako důsledek toho ke zvýšení výrobních nákladů při výrobě sazí.
Při známých postupech výroby sazí přidávají se k surovině pro zvětšení měrného absorpčního povrchu kovy alkalických zemin jako přísady, což vede ke zvětšení jejich obsahu v sazích a způsobuje zesílené stárnutí polymerových směsí plněných těmito sazemi.
S
Známé jsou dále postupy na výrobu sazí podobných acety lenovým sazím (acetylénelike black), vyráběných tepelným rozkladem uhlovodíkových surovin obsažených v produktech spalování paliva za přivádění acetylému do reakční zóny v množství, které umožňuje získávat z těchto surovin 10 až 75 '% celkem vznikajícím sazí (viz GB-patentový spis č. 1119 656 a US-patentové spisy č. 4 013 759 a 3 371997).
Saze získávané podle tohoto postupu mají malou elektrickou vodivost, která se blíží vodivosti acetylénových sazí, a samotný postup je málo výkonný a ne zcela bezpečný proti výbuchu; protože se používá acetylénu.
Známé jsou rovněž postupy na výrobu elekitricky vodivých retortových sazí tepelných rozkladem kapalných uhlovodíkových surovin, obsažených v produktech spalování paliva a následujícím tepelněoxidačiním zpracováním získaného aerosolu sazí v reakční zóně (GB-patentový spis č. 1039 386 a US-patentové spisy č. 3 333 928 a 3 832 450),
Saze získávané podle těchto postupů mají však rovněž malou elektrickou vodivost a způsoby jejich, výroby jsou málo výkonné', s nízkou výtěžností 30 až 35 %.
Známý je také postup výroby retortových sazí, při němž se do reakční zóny přivádějí souproudně suroviny, tj. plyny obsahující kyslík a produkty spalování paliva, přičemž nastává tepelný rozklad suroviny obsažné v produktech spalování paliva a vylučování sazí (viz francouzský patentový spis 2 129 085). .
Avšak saze, získané i podlé tohoto způsobu mají malbu elektrickou vodivost.
Úkolěm vynálezu je získat elektricky vodivé saze, které by umožňovaly zvýšit elektrickou vodivost púlymerních směsí za současného zvýšení odolnosti proti stárnutí a snížení výrobních nákladů, jakož i vyvinout zdokonalený postup výroby těchto elebtricky vodivých sazí, a to tepelným rozkladem uhlovodíkových surovin, který by umožňoval získávat saze s novými strukturními vlastnostmi.
Výše uvedené; nedostatky nemají elektricky vodivé, saze podle vynálezu, jejichž podstata spočívá, že primární seskupení sazí mají rovnoměrné rozdělení částic v seskupení, střední průměr seskupení D rovný 150 až 200 nrn, hustotu seskupení γ rovnou 0,14 až0,25 g.cm-3, střední počet částic v seskupení n rovný 100 až 200, průměr částic d rovný 20 až 25 nm, koeficient hrubosti sazí K rovný 1,5 až 2,5 a obsah popela v sazích nejvýše 0,5 procenta hmotnosti.
Výhodou sazí podle vynálezu je, že zlepšují elektrickou vodivost polymerních směsí, zlepšují jejich odolnost proti stárnutí a snižují jejich výrobní náklady.
Vynález řeší taiké způsob výroby elektricky vodivých· sazí tepelným rozkladem uhlovodíkových surovin obsažených v. produktech spalování paliva za přítomnosti plynu obsahujícího kyslík, s následujícím ztuhnutím sazí, oddělením z plynných produktů. Při způsobu podle vynálezu se produkty pyrolýzy uhlovodíků, získávané v pásmu pyrolýzy, podrobí tepelnému rozkladu, Pásmo pyrolýzy je tvořeno třemi proudy surovin, uspořádanými navzájem souproudně, a sice první proud plynu obsahující kyslík a piroud surovin proudí rychlostí 30 až 50 m. . s1, druhý proud plynu obsahujícího kyslík proudí rychlostí 10 až 30 m.s a okrajový proud obsahující produkty spalování paliva proudí rychlostí 5 až 10 m/s.
Poměr průtoků prvního a druhého proudu plynu obsahujícího kyslík s výhodou činí objemově 1 : 2,2 až 1 : 3,6 za předpokladu, že průtočné množství plynu obsahujícího kyslík činí v druhém proudu 300 až 500 Nrf.h'1.
Navrhovaný způsob výroby elektricky vodivých sazí má značné výhody oproti známým postupům, protože umožňuje získávat saze s novými strukturními hodnotami. Postup se vyznačuje vyšší výtěžností sazí ze suroviny, a to 40 až 45 % a jeho výkonnost, vztaženo na surovinu, je 700 až 1000 kg.h-1. Výhodou postupu jsou nízké náklady na výrobu sazí a menší znečišťování ovzduší škodlivými odpadními plyny.
, Postup podle. vynálezu umožňuje získat saze s novou strukturou. Saze s těmito strukturními vlastnostmi umožňují podstatně zvýšit elektrickou vodivost polymerních směsí nejen vlivem zvětšení měrného adsorpčhího povrchu, jako je tomu v případě známých sazí, nýbrž hlavně vlivem jejich uvedené specifické struktury.
Jak je známo, tvoří elementární strukturní jednotky sazí primární seskupení, která se skládají z kulových částic strostlých při vzniku a růstu sazí, jež jsou vzájemně pevně vázány chemickými vazbami. Vyšetřením snímků pořízených elektronovým mikroskopem bylo zjištěno, že seskupení se mohou skládat z navzájem těsně uspořádaných sevřených hroznovitých útvarů s vysokou hustotou, nebo mohou mít nesevřenou strukturu s rovnoměrným rozdělením částic v průřezu seskupení s nízkou hustotou.
Elektrická vodivost polymerních směsí plněných sazemi vzniká vlivem vytvoření prostorové síťové struktury sazí ve směsi. Nejjednoidušeji lze dosáhnout takové prostorové struktury použitím sazí, které mají nesevřenou strukturu ai malou hustotu primárních seskupení.
Takto lze dosáhnoout zvýšení elektrické vodivosti polymerových směsí použitím sazí s primárními seskupeními větších rozměrů, které mají malou hustotu a odkrytý tvar s rovnoměrným rozdělením částic v průřezu seskupení.
Hustota primárních seskupení sazí se zmenšuje ,ta.ké s rostoucí porózitou nebo s rostoucím koeficientem hrubosti sazí. Pří22&&10 tomností velkého množství nečistot v sazíeh v podobě kovů se zvětšuje hustota primárních seskupení, což omezuje elektrickou vodivost sazí..
Následující hodnoty patří k nejdůleždějším charakteristikám sazí, které urču í elektrickou vodivost polymerových směsí:
— nesevřená struktura primárních seskupení s rovnoměrným rozdělením částic v průřezu seskupení, — střední průměr primárních seskupení D = 150 až 200 nm, — střední počet částic v seskupení n —-----100 až 2C0 — průměr částic d — 20 až 25 nm, — hustota primárních seskůpení γ — 0,14 až 0,25 g. cm“3, — koeficient hrubosti sazí K = 1,5 až 2,5, — obsah kovů (popelu) v sazích nejvýše 0,5 °/o hmotnosti.
Postup podle vynálezu umožňuje získávat saze o výše uvedených parametrech.
Dále je uveden podrobný popis postupu výroby elektricky vodivých sazí, který je schematicky znázorněn na obrázku.
Reakční složka se přivádí rozdělovacím zařízením 1 do reakční komory 2, která se skládá ze dvou zón, ze zóny 3 pro pyrolýzu Suroviny a ze zóny 4 tepelného rozkladu. Zóna 3 pyrolýzy je tvořena třemi proudy reakčních složek přiváděnými souběžně vzhledem k proudu 5 surovin, a sice prvním proudem 6 plynu obsahujícího kyslík, který proudí rychlostí 30 až 50m/s, druhým proudem 7 plynu, obsahujícího kyslík, který proudí rychlostí 10 až 30 m/s, a jedním okrajovým proudem 8, produktů spalování paliva, který proudí rychlostí 5 až 10 m/s.
Výtoková rychlost proudu 5 surovin je 50 až 60 m/s. Zde a dále v textu jsou uvedeny hodnoty výtokových rychlostí proudů reakěníchi složek na výstupu z rozdělovacího zařízení.
Poměr průtočného množství plynu obsahujícího kyslík v proudech 6 a 7 je 1 : 2,2 až 1 : 3,6, za předpokladu, že průtočné množství plynu obsahujícího kyslík v proudu 7 je 7300 až 590 Nm3. h-1. Vlivem přivádění druhého proudu 7 plynu obsahujícího kyslík je prodlužována doba od okamžiku přivedení suroviny až do doby jejího styku s produkty spalování pálívá, čímž jsou vytvářeny podmínky pro předběžnou pyrolýzu suroviny za přítomnosti plynu obsahujícího kyslík na úkor tepla vyzařovaného vysokoteplotním proudem 8 produktů spalování paliva. Protože proudy 5, 6, 7 a 8 reakčních složek mají různé rychlosti, vytvářejí se mezi nimi směšovací zóny 9. Toto vede k tomu, že styk mezi proudem 5. surovin a proudem 8 produktů spalování paliva začíná na konci zóny 3 pyrolýzy. V důsledku rozdílů jejich rychlostí je délka dráhy smíchání těchto proudů od okamžiku styku velmi malá. Tím vzniká oblast míchání produktů pyrolýzy suroviny s produkty úplného spalování paliva a v zóně 4· dochází k tepelnému rozkladu produktů pyrolýzy suroviny za vytváření: sazí a plynných/ reakčních prcduktů, které jsou ochlazovány otvorem 11 vodou a vedeny do zachycovacího systému k vyloučení sazí z plynných produktů.
Předběžná pyrolýza suroviny a následující rychlé smíchání produktů pyrolýzy suroviny s produkty spalování paliva způsobují vytváření nové struktury sazí, ve které mají primární seskupení nesevřenou strukturu a rovnoměrné rozdělení části v průřezu seskupení se středním průměrem 150 až 200 nm a hustotou 0,14 až 0,25 g . cm-3.' Střední počet částic v seskupení o — 100 až 200, průměr částice d = 2.0 až 25 nm. Takových strukturních hodnot sazí nelze dosáhnout, když se nedodrží uvedené, podmínky při předběžné pyrolýze uhlovodíkových surovin a při následujícím tepelném rozkladu produktů pyrolýzy.
Při nedodržení uvedených podmínek, například při přivádění jen jednoho proudu 6 plynu obsahujícího kyslík, dochází k rychlejšímu styku proudu surovin s produkty spalování paliva, což vede k tepelnému rozkladu suroviny na krátkém počátečním úseku reakční komory, takže se nedosáhne po-, žadované struktury sazí. U postupu podle vynálezu činí výtěžek sazí 40 až 60 % hmotnosti, což je o 5 až 10/ % více než u dosud známých postupů. Zvýšením výtěžnosti sazí se zmenšuje množství plynných produktů vypouštěných do atmosféry, vztaženo na jednotku hmotnosti získávaného produktu.
Při výrobě sazí způsobem podle, vynálezu lze používat jako surovinu vysoce aromatizovanou surovinu s vysokým korelačním indexem Yk rovným 140 až 160. Korelační indexYk je empiricky stanovená hodnota, která charakterizuje stupeň aromatizace suroviny. Korelační index se vypočítá ze vzorce „ _J8M0__K k 273 + T5o4 + 473,7 (D420 + 0,0036): — 456,8, ve kterém
Tgoproc. znamená teplotu odpovídající 50 % teploty oddestilování suroviny a
D420 znamená hustotu suroviny při teplotě 20 °C.
Jako plynná paliva přichází v úvahu zemní plyn nebo propan-butanová frakce plynů ze zpracování ropy. Jako plyn obsahující kyslík přichází v úvahu vzduch, kyslík, vodní pára, kysličník uhličitý nebo jejich směsi.
Příklad
Jako suroviny se použije antracénový olej, jako palivo propan-butanová frakce ze zpracování ropy a jako plyn obsahující kyslík se použije atmosférický vzduch. Proud 8 produktu spalování paliva se získává přiváděním topného plynu do proudu vzduchu přiváděného ke spalování.
Surovina se přivádí do zóny 3 pyrolýzy v rozprášeném stavu, čímž dochází ke vzniku kuželovitého·, axiálně uspořádaného proudu 5 surovin. První a druhý proud 6 a 7 vzduchu a proud 8 produktů spalování paliva se přivádějí souproudině s proudem suroviny. .
V tabulce 1 jsou uvedeny parametry tří technologických režimů výroby sazí a v tabulce 2 jsou udány základní charakteristické hodnoty sazí získaných podle provozních režimů uvedených v tabulce 1.
Tabulka 1
Typ parametru 1 Režim postupu 2 3
Spotřeba suroviny (kg . h_1) 800 800 800
Spotřeba topného paliva (Nirf.lr1) 50 50 50
Spotřeba vzduchu (Nm3/h-1): celkem ...... 3200 3200 . 3200
pro spalování paliva 2820 2670 2450
v prvním proudu 85 130 225
v druhém proudu 300 400 500
Rychlost proudů na začátku zóny 3 (m. s_1): proud suroviny 50 50 50
-1. proud vzduchu 30 40 50
2. proud vzduchu 10 20 30
proud spalin 10 7 5
Poměr rychlostí v 1. a 2. proudu vzduchu: 1 : 3,5 1 : 3 1 : 2,2
Teplota v zóně pyrolýzy (°C) 600 800 700
Teplota v zóně tepelného rozkladu (°C) . 1520 1500 1580
Teplota v zóně prudkého ochlazování (°C) 600 600 600
Tabulka 2 Základní vlastnost sazí 1 Režim postupu 2 3
Měrný geometrický povrch sazí (m2. g) 100 105 110
Střední průměr částic (nm) 25 22 20
Měrná adsorpční plocha (m2.g-1) 150 270 200
Koeficient hrubosti K 1,5 2,5 1,82
Adsorpce dibutylftalátu (cm3/100g) 180 240 200
Střední průměr primárních seskupení (nm) 150 200 170
Střední počet částic v seskupení 100 200 140
Hustota seskupení (g. cm-2) 0,25 0,14 0,19
Obsah popela (%) 0,37 0,50 0,40
Měrný elektrický odpor sazí (Qm.l03) + 5,0 2,0 3,6
Měrný elektrický odpor pryže (Ωιη) + + 0,6 0,1 0,28
+ Měrný elektrický odpor sazí byl stanoven při ustálené hustotě sazí 0,4 g. cm-3; + + Měrný elektrický odpor pryže (50 hmotnostních dílů sazí na 100 hmotnostních dílů přírodního kaučuku) byl stanoven potenciometricky po lOnásobném 20% prodloužení.

Claims (3)

  1. PREDMET vynalezu
    1. Elektricky vodivé saze, vyznačující se tím, že primární seskupení sazí mají rovnoměrné rozdělení částic v seskupení, střední průměr D rovný 150 až 200 nm, hustotu seskupení χ rovnou 0,14 až 0,25 g. cm3, střední počet částic v seskupení n rovný 100 až 200, průměr částic d rovný 20 až 25 nm, koeficient hrubosti sazí K rovný 1,5 až 2,5 a obsah popela v sazích je nejvýše 0,5 procenta hmotnosti.
  2. 2. Způsob výroby elektricky vodivých sazí podle bodu 1, tepelným rozkladem uhlovodíkových surovin v produktech spalování paliva za přítomnosti plynu obsahujícího kyslík s následujícím prudkým ochlazením sazí a jejich vylučováním z plynných produktů, vyznačující se tím, že se tepelnému rozkladu podrobují produkty pyrolýzy uhlovodíkových surovin, které se získávají předběžně v zóně pyrolýzy, která je tvořena třemi proudy, které jsou vzhledem k proudu suroviny souproudé a jsou tvořeny prvním proudem plynu obsahujícího kyslík o rychlosti 30 až 50 m.s-1, zahrnujícím proud suroviny, druhým proudem plynu obsahujícího kyslík o rychlosti 10 až 30 m.s-1 a okrajovým proudem produktů spalování paliva o rychlosti 5 až 10 m. . s-1.
  3. 3. Způsob podle bodu 2, vyznačující se tím, že poměr spotřeby plyinu obsahujícího kyslík v prvním a druhém proudu činí objemově 1 : 2,2 až 1 : 3,6 za podmínek, kdy spotřeba plynu obsahujícího kyslík je ve druhém proudu 300 až 500 Nm3.h-1.
CS693681A 1981-09-21 1981-09-21 Elektricky vodivé saze a způsob jejich výroby CS229810B1 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS693681A CS229810B1 (cs) 1981-09-21 1981-09-21 Elektricky vodivé saze a způsob jejich výroby

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS693681A CS229810B1 (cs) 1981-09-21 1981-09-21 Elektricky vodivé saze a způsob jejich výroby

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS229810B1 true CS229810B1 (cs) 1984-06-18

Family

ID=5417528

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS693681A CS229810B1 (cs) 1981-09-21 1981-09-21 Elektricky vodivé saze a způsob jejich výroby

Country Status (1)

Country Link
CS (1) CS229810B1 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
EP3980176B1 (de) Plasmalysevorrichtung zum koronaladungsinduzierten spalten von wasserstoffenthaltendem gas
EP0635045B1 (en) Production of carbon black
DE60024084T2 (de) Vorrichtung und Verfahren zur Umwandlung eines kohlenstoffhaltigen Rohstoffs in Kohlenstoff mit einer definierten Struktur
CN1090549A (zh) 用于烃类高温分解的方法和装置
US4755371A (en) Method for producing carbon black
KR100214916B1 (ko) 폐타이어로부터의 카본블랙제조방법 및 그 제조장치
EP1765934B1 (en) Carbon black and multi-stage process for making same
JP2888487B2 (ja) カーボンブラックの製造方法
JP4129970B2 (ja) 高ストラクチャーカーボンブラックの製造方法
US4725424A (en) Process for producing carbon black
CN106543777B (zh) 一种炭黑及其制备方法和制备装置
DE3020684A1 (de) Verbessertes verfahren zum vergasen kohlenstoffhaltiger stoffe
US2779665A (en) Manufacture of carbon black
CS229810B1 (cs) Elektricky vodivé saze a způsob jejich výroby
KR930008202B1 (ko) 카본블랙의 제조방법
JPH0657806B2 (ja) カ−ボンブラツクの製造方法
US20220227630A1 (en) Simultaneous process for the production of carbon black and carbon nanostructures
JPH0768463B2 (ja) 高級カラ−用カ−ボンブラツク及びその製造方法
JP2832734B2 (ja) カーボンブラックの製造方法
CN115028161A (zh) 一种碳纳米管的制备方法
JPH0564186B2 (cs)
US2665194A (en) Production of carbon black from aerosols
TW202509155A (zh) 碳黑之製造方法及碳黑製造用反應爐
JPH0572429B2 (cs)
SU1456445A1 (ru) Способ получени малоактивной сажи