CS229606B2 - Method for the producing af bituminous binder for building materials - Google Patents

Description

229 BOB

Vynález patří do oboru stavebnictví, zejména silničníhostavebnictví.

Vynález řeší problém snížení viskozity živičného pojivá spřísadou polyolefinových mateiálů, aby stavební hmoty, vyrobenés použitím tohoto pojivá bylo možno pokládat pomocí obvyklýchstavebních strojů.

Problém je řešen tím, že polyolefínový materiál, zejménapolyetylén nebo polypropylén a živice se mícháním za horka smě-šují a jejich směs se homogenizuje při teplotě 260 až 310°C,přičemž se pokles viskozity směsi, spojený s postupující homo-genizací směsi a proces homogenizace ukončuje v okamžiku, kdyviskozita směsi klesne o jednu desetinu až jednu pětinu viskozi-ty, kterou má směs bezprostředně po rozpuštění olefinového mate-riálu v živici.

Vynález lze uplatnit zejména při výstavbě živičných vozoveka živičných střešních krytin za pomoci obvyklých strojů a zařízení. 2 229 βΟβ

Vynález se vztahuje na způsob výroby živičného pojivá prostavební hmoty, které obsahují jako plnivo dispersní pevné látky,převážně anorganického původu, jako kamenné drtě a písky a ježjsou určeny zejména ke zhotovování kompresních licích vrstev,přičemž pojivo je složeno z živice a polyolefinového materiálu, ježse při výrobě pojivá homogénizují mícháním za horka.

Je známo velké množství různých stavebních hmot, které jsouvytvořeny za použití živičného pojivá. Tyto hmoty se používajízejména k vytváření povrchové, případně podkladové vrstvy dopravníchploch, jakož i ke zhotovování ochranných vrstev střech, zejménaplochých střech. Tyto stavební hmoty jsou běžně Známé pod různýminázvy, jako lítý asfalt, válcovaný asfalt, živičný štěrk. Při stavběsilnic bývá podíl pojivá menší než 15 Z hmotnostních z hmoty použi-tého kamene a písku.

Stavební hmoty s živičným pojivém mají četné výhody, ale i ne-dostatky. Živice totiž měkne za zvýšených teplot. Zvýšení teplot vzni-ká nejčastěji v létě působením slunečních paprsků, k Čemuž přispívátmavá barva živice, usnadňující absorce tepelného záření. Změklá.stavební hmota se za provozu snadno deformuje, stéká po šikmých plo-chách, takže vznikají prohlubně, koleje, vlny a jiné deformace povr-chu vozovky. Naopak při mrazech živice křehne, takže snadno vznikajínebezpečné a obtížně opravitelné výtluky na povrchu vozovky.

Je známo, že vliv těchto nežádoucích vlastností živice lzezmírnit přísadou polyolefinu do živice. Polyolefinová přísada 3 229 609 zmenšuje křehkost při nízkých teplotách a mírní měknutí živicepři teplotách vysokých. Přísada polyolefinu do živice však pod-statně zvyšu-je tuhost stavebního materiálu. Přidáním takovéhomnožství polyolefinu do živice, jaké je nutné pro požadovanézlepšení tepelných vlastností materiálu, vznikne materiál nato-lik tuhý, že jej nelze zpracovávat pomocí běžných stavebníchstrojů na stavbu krycích, případně podkladových vrstev vozovek.Takové materiály je nutno pro jejich vysokou tuhost zpracovávatpouze ručně.

Vzhledem k tomu, že tuhost stavebního materiálu vzrůstá sevzrůstajícím obsahem polyolefinových přísad, jakož i s ohledemna to, že polyolefinové přísady jsou dražší než živice, převlá-dala dosud snaha, snížit podíl polyolefinových přísad v pojivuna míru co nejmenší. Rovněž převládá dosud mínění, že živično-polyolefinovou směs je účelné zahřívat jen tak dlouho, až vzniknehomogení hmota, přičemž nutno zabránit jakémukoliv tepelnémurozkladu jak živice, tak i polyolefinových přísad. Úkolem vynálezu je vytvořit způsob výroby živičného pojivá,obsahujícího polyolefinové přísady, pro stavební hmoty a tak, abystavební materiály s tímto pojivém bylo možno pokládat strojně.Způsob výroby živičného pojivá musí též zabránik odměšování živi-ce a olefinových přísad od sebe. Úloha je řešena vytvořením způsobu výroby živičného pojivápro stavební hmoty, které obsahují jako plnivo disperzní pevnélátky, převážně anorganického původu, jako kamenné drtě a písky 4 229 606 a jež jsou určeny zejména ke zhotovování kompresních a licíchvrstev, přičemž pojivo je složeno z živice a polyolefinového ma-teriálu, jež se při výrobě pojivá homogenizují mícháním za horka,jež se od známých způsobů podle vynálezu liší tím, že polyolefi-nový materiál, zejména polyetylén a/nebo polypropylén a živicese mícháním za horka směšují a jejích směs se homogenizuje přiteplotě 260° až 310°C, přičemž se pokles viskozity směsi, spojenýs postupující homogenizací směsi a proces homogenizace se ukončujev okamžiku, kdy viskozita směsi klesne o jednu desetinu aŽ jednupětinu viskozity, kterou má směs bezprostředně po rozpuštění olefinového materiálu v živici. Základem vynálezu je praktické využití dosud při přípravěživičných pojiv nevyužívané vlastností směsi polyolefinů se ži-vicí, jež se projevuje tím, že po určité a to poměrně delší doběhomogenizace směsi za tepla nastává oddělení jednotlivých řetěz-ců molekul polyolefinů, dále pak k jejich rozpadu a k vázání ně-kterých radikálů se složkami živice, zejména naftonem, obsaženýmv živici. To je provázeno prudkým poklesem viskozity vznikléhopojivá. To je sp<řtáně se rozvíjející proces, na jehož základě jevyvinut způsob podle vynálezu. Tento způsob se tedy vyznačujepodstatně delším procesem homogenizace a zpravidla i vyšším podílemolefinu v pojidle, než je dosud obvyklé. Výhodně se podle vynálezu směs homogenizuje při teplotě 290°C.Při této teplotě a poměru polyetylénu a živice ve směsi 30 : 70nastává reakce v průběhu asi 20 minut, při .poměru 50 : 50 asi vprůběhu 40 minut. 5

229 80B

Pro dosažení žádoucích výsledků se podle vynálezu spolu s živicímíchá a homogenizuje polyolefinový materiál v množství nejméně 10 Zhmotnostních z množství živice, tedy nejméně 10 kg polyolefinovýchpřísad na 100 kg živice. Přitom lze použít různé polyolefinové materiály, zejménapolyetylén nízkotlaký i vysokotlaký, případně polypropylen. Prosnížení výrobních nákladů lze použít odpady a to i tehdy, kdyžobsahují plastické hmoty jiného chemického složení. Proces homo-genizace probíhá i za přítomnosti jiných látek, například duroplastů,nebo termoplastů s vysokou teplotou tavení, ale i jiných neolefinic-kých termoplastů. Tyto látky působí při chemické reakci podobně jakoplniva.

Podle vynálezu je zvláště výhodné, když se polyolefinovýmateriál přidává v množství 30 až 100 X hmotnostních z množstvíživice, tedy 30 kg až 100 kg polyolefinových přísad na 100 kgživice.

Podle vynálezu je rovněž možné homogenizovat směs s vysokýmobsahem polyolefinu a potřebný poměr mezi polyolefinovou přísadoua živicí upravovat dodatečným přidáním živice a to i po delšímčasovém odstupu. * Výroba živičného pojivá pro stavební hmoty způsobem podlevynálezu, jakož i použití stavebních hmot, obsahujících toto živič-né pojivo, má četné výhody. 6 229 608 Při tomto způsobu se živice a polyolefinový materiál důkladněhomogenizuje, takže vzniká stejnorodá hmota, jejíž viskozita v prů-běhu výroby významně klesá. Stavební hmota, vyrobená za použití toho-to živičného pojivo, je poměrně tekutá, takže je možno jí pokládatobvyklým způsobem pomocí strojů. Přitom si. tato stavební hmota za-chovává odolnost vzhledem ke změnám teploty. Živičné pojivo, vyrobené podle vynálezu, nemá sklon ke vzájem-nému odměšování živice -a polyoledinových materiálů. To znamená, žeživici a polyolefinové materiály možno mísit v libovolných poměrech,jež mají praktický význam. Tím přestává platit dosavadní omezení,podle něhož směs živice s polyolefinovým materiálem v rozmezí80 : 20 až 20 : 80 nebyla stabilní.

Další výhoda živičného pojivá podle vynálezu je v tom, žetoto živičné pojivo spolehlivě ulpívá na kamenivu bez rozdílu natom, zda jde o kamenivo kyselé nebo alkalické. To se vysvětlujevznikem chemických vazeb mezi živičným pojivém a kamenivem nastyčných plochách s kemenivem. Tyto chemické vazby posilují adheznívazby mezi živičným pojivém a kemenivem.

Možnost mísit a homogenizovat živici s polyolefinovým mate-riálem má velký praktický význam pro racionalizaci výroby nejenživičného pojivá, ale i příslušných stavebních hmot. Nejprve setotiž vyrobí základní pojivová směs s vysokým podílem polyolefino-vého materiálu. Tato základní pojivová směs se pak dodatečně podlepotřeby upravuje na potřebný poměr mezi živicí a polyolefinovým ma-teriálem přidáním živice. 7 229 609 Živici není nutno přidávat do základní pojivové směsi ihnedpo jejím vyrobení. Základní pojivová směs je velmi stabilní, takžeje možno ji bez obtíží skladovat. Po ohřátí se s živicí dobře mísí,přičemž vzniká velmi homogenní pojivo. K výrobě živičného pojivá způsobem podle vynálezu je možnopoužít známých zařízení na zpracování živice, například zařízeníopatřených tak zvaným kotlem "Trinidad". Základní pojivová směsa přídavná živice se přidávají odděleně do míchačky, obsahujícíjiž horké kamenivo či písek. Stavební hmotu je možno připravovati tak, že základní pojivová směs se vyrobí v kotli "Tri lidad". V míchačce se míchá horké kamenivo s přídavnou živicí, do níž sepak přidává, zejména stříká základní pojivová směs. Je tedy možnévyrábět živičné pojivo způsobem podle vynálezu v již existujícíchznámých zařízeních.

Stavební hmota, vyráběná za použití živičného pojivá, zhoto-veného způsobem podle vynálezu, má velmi dobré mechnické vlastnosti,zejména dobře odolává tlaku kol i těžkých vozidel při zvýšené .teplo-tě a nekřehne mrazem. To je zřejmé i z výsledku zkoušek Marshallovýmtestem, který se používá k zjištování kvality živičných vozovek.

Způsob výroby živičného pojivá pro stavební hmoty podle vyná-lezu je dále vysvětlen na příkladech s odvoláním na hodnoty,zjištěné při zkouškách. 8 Příklad 1 229 909

Odpadový polyetylén ve tvaru tenkých průsvitných, nepravidel-ne tvarovaných lístků o rozměrech asi 1 až 10 mm se smíchaly zateploty 180 až 200°C v Kotthofově mísícím zařízení s bě-žnou živicíjakosti B 80 pro stavbu silnic a směs se homogenizovala. Přitom sevyráběly směsi s různým obsahem polyolefinu a to 3, 10 a 20 Z hmot- nostních. Při homogenizování směsi s přídavkem 3% hmotnostích bylonutno směs míchat po dobu 10 minut. Při přídavku 10% hmotnostníchtrvalo míchání 15 minut, při přídavku 20% hmotnostních pak 30 minut.

Se vzrůstajícím přídavkem polyolefinu měla směs čím dále tím vícegelovitý charakter. U takto získaných směsí a pro porovnání i učisté živice B 80 se měřila teplota měknutí a penetrace podle DIN 1995Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1.

Tabulka 1

Složení Bod měknutí podle TenetraceDIN 1995 podle živi ce polyet. DIN 1955 při 2°C/př i 25°C/ Cis . %hmo t/ %hmot. °C 1/10 mm 1/10 mm 1 100 0 48,2 5 78 2 97 3 50, 1 5 79 3 90 10 73,8 7 42 4 80 20 110,0 2 12 9 Příklad 2 229 ΒΟβ

Za pomocí živičných pojiv, uvedených v příkladu 1, se vyro-bily stavební hmoty pro povrchové vrstvy vozovek. Použité plnivov souladu s platnými předpisy pro stavbu živičných silnic mělototo složení podle hmotnosti: 10% vápencové moučky, 13% přírodní-ho písku 0/2, 25% čedičového drceného písku 0/2, 26% čedičovéhoušlechtilého štěrku 2/5 a 20% čedičového ušlechtilého štěrku 5/8.

Do tohoto plniva se přidalo 6,7% hmotnostních živičného pojivá a tojednak čisté živice B 80, jednak živice B 80 s přídavkem 10, pří-padně 20% hmotnostních polyetylénu. Vzniklé stavební hmoty byly po-měrně tuhé, takže jejich zpracování a pokládání obvyklými strojina stavbu živičných vozovek nebylo možné. Z těchto stavebních hmot byla zhotovena Marshallova zkušebnítělíska, s nimiž byly provedeny obvyklé zkoušky. Jejich výsledkyjsou uvedeny v tabulce 2 na str. 10. Příklad 3

Na Brabenderově plastografu se zkoumal časový průběh visko-zity polyetylénu, polypropylenu a jejich směsí se živicí při stá-lé teplotě 290, případně 27O°C. Lopatky plastografu rotovalyrychlostí 60 ot/min., přičemž se měřil průběh momentu odporu.

Celkem bylo provedeno 7 pokusů. V pokusu č. 1 sě zkoumalprůběh viskozity mletých polyetylenových odpadků při teplotě 29O°C,v pokusu č.2 týž materiál při teplotě 27O°C. Při pokusu č. 3 10 229 806

228 808 se zjišťoval průběh viskozíty směsi polyetylenových odpadů a ži-vice B 80, smíšených v poměru 50 : 50 pri teplotě 29O°C. Pokusč.4 zkoumal směs polyetylenových odpadků s živicí B 120 při teplo-tě 29O°C. Pokusem č. 5 se zkoumaly vlastnosti směsi polyetyleno-vých odpadků a živice B 120 v poměru 30 : 70 při teplotě 290° C.Při pokusu č.6 se sledoval průběh viskozíty mletých polypropyleno-vých odpadků při teplotě 29O°C a při pokusu č. 7 pak vlastnostisměsi polypropylenových odpadků se živicí B 70 v poměru 30 : 70 přteplotě 290°C. Výsledky jednotlivých pokusů jsou vyčísleny v tabulce 3,uvedené na str. 12. Z hodnot uvedených v tabulce 3 je zjevný pokles viskozíty,v závislosti na čase, což je důsledkem postupného rozkladu mole-kul polyolefinového moateriálu. Po čase se hodnota viskozíty .prak-ticky ustálí, což je důkazem toho, že rozklad molekul se po ur-čité době zastaví. U Směsí polyolefinu se živicí často viskozitana počátku poněkud zvětšuje. To je způsobeno tím, že polyolefinse na počátku pokusu dostatečně nerozpustí, takže zařízení nej-prve měří viskozitu živice a teprve později měří viskozitu vlast-ní směsi . Výsledky uvedených pokusů ukazují jasně, že při výrobě ži-vičného pojivá způsobem podle vynálezu nastává při homogenizacivýrazný pokles viskozíty, takže stavební hmotu, zhotovenou z ob-vyklého kameniva s živičným pojivém podle vynálezu možno zpraco-vávat obvyklou stavební technikou. 12

Tabulka 229 806 r*. PP+B 70 /30:70/ 290 1 O O 0,02 CO O o 0,015 0,015 sO r- sO oo m CM o CM 04 o •k ·» •k «k •k 04 o * CM CM CM O CM 20 / m os os Os r*· sO — o o o o w— o o o o o m a\ PE+B /30: CM o o o o o o o o í Θ o • CM z m •4 co r* 00 Os 00 \O — o co co co co co CM CM CM 4 m o 4-* w ·· os 3 o o o o o o o o + o CM <0 w m B 04 o S o σ> n σ> co CM CM CM 00 m r* sO *n uo uo m m CO o o « m os o o o o o o o o + ·· ω o04 m CM i co CM CM o o w o r** m 4 4 <ř co co co CM (4 CM W“· CM O Ό o r^. σ> Ό W o •4- CM CM T— o oo r* r>. os 04 CM o o o υ o 3 CO k1 3 3 Ji 0) O 3 04 Ji 4J •U <U 4J 4J 4J 4J 4J • rM O 3 3 3 3 3 3 3 3 >O '«β Gj 04 3 3 3 3 3 3 3 3 •rl 4J •r4 Ή •H •H •H •H ·«-» •H w M o flj B B B. a B B 6 B 3 G) rM ja Ji 4J Ou o O O O o O O O O O <0 <U Q· MP“ CM co os CM m 00 C4 s 13 Příklad 4 229 909 Při praktickém pokusu se polyetylenové vločky homogenízovalyspolečné se živící B 120 v zařízení pro zpracování trinidadskéhoasfaltu po dobu asi 3 hodin při teplotě až přes 24O°C. Nejprve sevyrobila základní pojivová směs polyetylénu a živice v poměru50 : 50. Pak se dalším přidáním horké živice upravoval obsahpolyetylénu v živičném pojivu pro jednotlivé zkoušky na 15, 18, 20 a 252 hmotnostních. Takto zhotovené živičné pojivo se pak nastříkalo ) do běžné míchačky typu Wibau, která obsahovala kamenivo, zahřáté na23O°C< Pro srovnání byla vyrobena i stavební hmota s živičným pojivémbez přísady polyolefinu. Z těchto stavebních hmot byl zhotoven povrchsilnice v délce asi 600 m, široký 5m. Tento úsek sliníce byl zatíženstředně těžkým provozem. Vrchní vrstva vozovky byla položena strojněfinišerem a zhutněna válcem s pryžovými koly a dvěma tandemovými vál-ci. Přitom se ukáza.lo, že stavební hmota zhotovená pomocí živičnéhopojivá, jež obsahovalo i 252 hmotnostních polyetylénu se snadnozpracovávala strojními zařízeními obvyklou technologií. Z takto vyrobených stavebních hmot se odebraly vzorky, částvzorků se zhotovila přímo z namíchaného materiálu, část se odebra-la ze zhotovené vozovky odvrtánim jader. Zkoušky těchto vzorků pro-kázaly, že příznivý vliv polyolefinových přísad zůstává zachovánpřes rozklad polyolefinových molekul. Některé hodnoty a vlastnostitěchto stavebních materiálů jsou dokonce i lepší, než u stavebníchhmot, zhotovených s živičným pojivém, obsahujícím nerozštěpené poly-olefinové molekuly. 14 229 606 Pří zjišťování kluzu při pevnosti tahu na Marshalových zkušeb-ních tělískách bylo zjištěno, že u tělísek ze stavební hmoty s poji-vém bez přísady polyolefinu probíhal lom tahem v oblasti pojivá mezijednotlivými štěrkovými zrny. U Marshallových tělísek ze materiálůK III a K IV, vyrobených za pomocí živičného pojivá podle vynálezu,probíhal lom v jedné rovině jak pojivém, tak i zrny štěrku. To svěd-čí o velmi dobrém přilnutí živičného pojivá ke kamenivu, což je způ-sobeno chemickými vazbami mezi živičným pojivém a kamenivem. Měření součinitele kluzkosti povrchu vozovky, prováděné výkyv-ným přístroje RRL podle britské normy 812/1967 a SNV 640 511 ukázala,že drsnost povrchu stavebního materiálu, vyrobeného pomocí živičnéhopojivá podle vynálezu /střední hodnota ze 63 měření/ je poněkud většínež drsnost povrchu stavebního materiálu, zhotoveného přidáním 7%hmotnostních živičného pójiva P 120, jež neobsahuje žádný polyolefi-nový materiál /střední hodnota ze 61 měření/. Výsledky zkoušek Marshal1ových tělísek a vrtaných jader jsouobsaženy v tabulkách 4 a 5 uvedených na konci tohoto popisu. V tabulce 4 ve sloupci pro materiál AB C/12 jsou uvedeny výsled-ky zkoušek Marshallových tělísek ze stavebního materiálu, jehož živi-čné pojivo neobsahuje polyolefinový materiál. Ve sloupci se značkouAE 0/12 K jsou údaje o materiálu z téhož kameniva, jako ve sloupcipředchozím, avšak za použití živičného pojivá s podílem 20Z hmot-nostních polyetylénu. V obou případech bylo ke kamenivu přidánoživičné pojivo v množství 7Z hmotnostních. 15

229 SIM V tabulce 5 ve sloupcích K I, K III, K V jsou uvedeny hodnoty,zjištěné na Marshallových tělískách, získaných vývrtem jader z povrchu vozovky. Tato tělíska byla odvrtána ze tří drůhů stavebníchhmot, položených na pokusném úseku vozovky, jejichž kamenivo bylovždy stejné, pouze pojivo bylo rozdílné. U stavební hmoty K I bylopoužito živičné pojivo bez přísady polyolefinů. U stavební hmotyK III bylo použito živičné pojivo podle vynálezu s podílem 25Zhmotnostních polyetylénu a u stavební hmoty K V živičné pojivo podlvynálezu s podílem 15Z hmotnostních polyetylénu. Přídavek živičnéhopojivá činil 6,5Z hmotnostních.

Marshallova tělíska, zhotovená za pomocí živičného pojivápodle vynálezu, měla lepší vlastnosti,než tělísko porovnávací.Byly provedeny tyto zkoušky: Při první zkoušce byla tělíska podrobena tomuto cyklu: a/ uložení v nasyceném vodním roztoku posypové soli při teplotě+ 20 až 22°C po dobu 18 hodin,* b/ uložení na vzduchu při teplotě + 20 až 22°C po dobu 9 hodin; c/ uložení v klimatizační komoře ve studeném vzduchu -20°C po dobu 15 hodin; d/ uložení na vzduchu při teplotě +20 až 22°C po dobu 9 hodin. 16 229 60&amp;

Tento cyklus se opakoval celkem pětkrát zasebou. V pátém cyklu se však vynechalo ohřátí tělísek na teplém vzduchu podle bodu d/ a tělíska se ihned zkoušela na pevnost v tlaku ocelovým2 lisovníkem s lomenými hranami v průřezu 50 cm . Lisovací rychlostbyla 25 mm za minutu. Byly dosaženy tyto výsledky:

Materiál

K I

K III

K V

Pevnost v tlakupro průřez 50 cm

Specifická pevnost

přes 100 000 N přes 100 000 N přes 100 000 N v tlaku přes 20 MPa přes 20 MPa přes 20 MPa Při druhé zkoušce byla tělíska podrobena témuž pětinásobnémucyklu, avšak na jeho konec bylo přídavně provedeno sedmihodinovéuložení tělísek při teplotě místnosti, načež byly provedenyzkoušky s těmito výsledky:

Materiál Pevnost v tlaku Specifická pevnost v tlaku pro průřez 50 cm K I 39 000 N 7,8 MP a K III 60 300 N 12,0 MPa K V 62 300 N 12,4 MPa Při třetí zkoušce byla tělíska podrobena tomuto pětinásobnémucyklu: uložení ve studeném vzduchu při -20°C po dobu 15 hodin s ná-sledujícím uložením na vzduchu o teplotě +20 až 22°C po dobu 33hodin. Po pátém cyklu byly provedeny zkoušky, přičemž se dosáhlytyto výsledky: 17

228 BM

Materiál Pevnost v tlaku 0 Specifická pevnostv tlaku pro průřet 50 cm K I 37 000 N 7,4 MP a K III 62 300 N 12,4 MPa K V 62 800 N 12,5 MPa

Konečně byly vyvrtána jádra o průměru 15 cm a výšce 5 cmpodrobena dvanáctkrát za sebou uložena v prostředí s* teplotou60°C po dobu 12 hodin s následujícím uložením v chladném prostře-dí s teplotou -20°C po dobu šesti hodin. Po dvanáctém cyklu byla 2 vrtaná jádra zkoušena lisovníkem o průřezu 50 cm . Pevnost jaderz materiálu K V byla 12 500 N, pevnost jader z materiálu K lilbyla 15 000 N. Jádra z materiálu K I popraskala během tepelnéhozpracování vlastní tíhou. 18 229 808 • a •H o o O z "s a Z S a a a o 6-í o o σ* oo σ\ m CO o m a o\ T™ sř o ti o CM o σ\ co o CM cn o m σ\ A 00 CM o 64 T— CM t— \ tí <r \O o « <5 T“· T— A X o i— vO CM O o CO CO T— vO CM 00 sr *“ o o CM m co σ» <ř σ» co CM co co uo T—· m CM o 3 ó co \O 1 o 1 <ř o <r σ\ CM o o 43 A -O CM a in U0 co co a£> **s» a (4 < o\ CM A X o r* o T- O vO m CM o CM Τ'“ 1 A o 60 H 3 44 rH > cd «Η 3 O 3 cd o. m ·η 43 Ί3 CO <u • H ·> 0 h rH >H 'r4 43 cd •ti 3. 4J X 3 3 *- 3 43 3 3 3 N cd N * rH r—4 ti 4J 3 •HCM Ό i-H rH ti e a •H 44 O ► 44 43 ► a M U . cd <d 0) CO cd «η u 3 44 3 m 44 4J o 4J Cd co 4J 44 rH cd c o 43 o o > 43 · £ X co 3 <o 3 3 3 U JO 0 X M > •ti ·η O O cd c O 3 3 O 44 r-l O H o 3B X PM X ω X 43

nim a a CO a o to cn a o 60 -J .11... . .11·· ··") X O o ~a a 6^ z 00 o CO co o CM CM <r <r CO * A A A U0 r>. o O CM CM 1 CO o CO o o\ T— o CM m o co A A <r co O O A A CM CM *“· sO co r* U0 U0 <r r* 43 o CM 4> CM T— <ř A A A A A O O CM CM o cn o -4- 00 <r co <ř o co \o *— r*. m oo cd A A A co rH o CM CM T— m •ti 1 1 | 1 cd σ\ σ\ 00 o CM o. T— uo σ\ o <ř N A <í O O A A o ÍH CM CM — 3 co V- 00 43 co U0 cd 44 CO *F“ 43 *H vO o rH co uo oo >3 A A A A H o CM CM «“ O r*. O O T“ T— A 60 60 44 44 cd 1 1 cd cd rH 'ti M IC 3 U"t tí pH a cd 1 r* ·η r** ·η cd X •H •ti ti 43 a 4J - 0 * O CO Ή C. 3 'cd »rl 43 *r-l 43 cd h 3 O rH co 4J 4J u cd 3 C X 3 3 3 o X 3 4 'ti 3 3 4-1 3 a Jrf * Jrf * CO v •H >C N CO HCM • HCM 3 ti fH 3 o e a 3 a 43 •H ”0 '3 < «Η > υ f> u 4J m í 44 o 'ca 3 •U a> o. 3 u-| 3 u~i cd > ti CO X < 3 44 44 4J •H o a : 4J cd fQ * 43 « o rH a 3 Vt o iH 3 O 3 υ u 3 3 CO 0 'ř 3 rH OO oo co '«O •PO o t -o <d r-t O O 3 ti 43 3 o < o 43 x so x < X N O to Ο,κ X CO 19 229 βΟβ

Materiál K I K III K V Dimense Hustota Marsha11ovýchtělísek 2,405 2,208 2,350 • , 3g/cm Hustota vyvrtanýchj ader 2, 137 2,303 2,364 g/cm Zdánlivá hustota 2,504 2,461 2,490 , 3g/ cm Dutiny v Marshallovýchtělískách 4,0 6,6 5,6 %/obj. Dutiny ve vyvrtanýchjádrech 2,7 6,4 5,0 %/obj . Stupeň zhutnění 101 100 101 Z Únosnost dle Marshalla 8 240 1 7 900 17 200 N Hodnota kluzu dleMarshalla 21 16 17 mm/ 1 ° Pevnost v tahu při 20°C 8 130 16 500 14 900 N Hodnota kluzu při pevno-sti v tahu 29 22 22 mm/ 1 ° Osová zkouška tlakempři 20°C, 50 mm/min 66 000 9 6 7 00 103 000 N

Claims (6)

1. 20 - pRedmét vynálezu 229 809

   1. Způsob výroby živičného pojivá pro stavební hmoty, kteréobsahují jako plnivo disperzní pevné látky, převážně anorganické-ho původu, jako kamenné drtě a písky a jež jsou určeny ke zotovováníkompresních a licích vrstev, přičemž pojivo je složeno z živice a polyolefinového materiálu, jež se při výrobě pojivá homogenizu-je mícháním za horka, vyznačující se tím, že polyolefinový mate-riál, zejména polyetylén a/nebo polypropylén a živice se míchánímza horka směšují a jejich směs se homogenizuje při teplotě 260°C v O « az|310 C, přičemž pokles viskozity směsi, spojený s postupujícíhomogenizací směsi a proces homogenizace se ukončuje v okamžiku,kdy viskozita směsi klesne o jednu desetinu až jednu pětinu visko-zity, kterou má směs bezprostředně po rozpuštění olefinového ma-teriálu v živici.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že směs se homo-genizuje při teplotě 290°C.
3. 3. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že spolu s živicíse míchá a homogenizuje polyolefinový materiál, jehož množstvíčiní najméně 10% hmotnostních z množství živice.
4. 4. Způsob podle bodu 4, vyznačující se tím, že spolu s živicíse míchá a homogenizuje polyolefinový materiál, jehož množství činí 30 až 100% hmotnostních z množství živice.
5. 5. Způsob podle bodu 1 až 4, vyznačující se tím, že po ukonče- 21 229 ΒΟβ ní procesu homogenizace směsi se do směsi přidává další živíce.
6. 6. Způsob podle bodu 5, vyznačující se tím, že živice se přidává do směsi dodatečně s časovým odstupem po ukončení procesuhomogenizace směsi.