CS227316B2 - Polysiloxane based composition absorbing mechanical energy - Google Patents

Description

Vynález se týká prostředku na bázi polysiloxanů, obsahujícího mechanickou energii. Tento prostředek je možno užít к absorpci energie v různých typech zařízení, které mají tuto energii absorbovat, například v hydraulických tlumičích· Tato zařízení, vyplněná svrchu uvedeným absorpčním prostředkem,je možno užít к absorpci energie, vznikající při nárazu nebo kmitání v metalurgii, lodním průmyslu, železničním průmyslu, například v náraznících, ke stejnému účelu ▼ automobilovém průmyslu, dále v letectví, hornictví a strojírenství·

Z polské patentové přihláěky č. P-198 004 je znám prostředek, který sestává z bormetylfenylsiloxanových polymerů, plnidel, pigmentů a plastifikačních přísad, například silikonového oleje a glycerolu·

Nevýhoda těchto prostředí, které současné zachycují energii při nárazu i při kmitání, spočívá v tom, že mají v některých případech příliě velkou elasticitu, a to zejména tehdy, působí—li v několika sekundách síla řádu několika set koňských sil· Mimoto obsahují tyto prostředky podstatnou část aktivních plnidel, například typu koloidní kyseliny křemičité, takže v průběhu jejich použití dochází ke změnám viskosity, mimoto obsahují velké množství pigmentů, které jsou neaktivními plnidly a může tedy dojít přes ochranný účinek silikonových olejů a polyhydroxyalkoholů ke korozi konstrukce·

Dalěí nevýhoda tohoto prostředku spočívá ve velké závislosti jeho viskoelastických vlastností na teplotě, takže použití tohoto prostředku pod teplotou -30 °C a při teplotě vyíěí než 50 °C je velmi nepříznivě ovlivněno·

Prostředek na bázi polysiloxanů к absorpci mechanické energie je znám také z francouzského patentového spisu č. 7 711 032. Tento prostředek obsahuje vysokopolymerní siloxanové sloučeniny, které sestávají z 90 až 99 % ze segmentů s obsahem metylových skupin, z 1 až 10 % z fenylových skupin a z méně než 1 % vinylových skupin.

Mimoto obsahuje tento prostředek . ještě aktivní plnidla se specifickou plochou vyšší než 300 m /g typu koloidní kyseliny křemičité a plnidla se specifickou plochou meacimálně 50 m^2/g, ^jakož i zvláčnovadla typu or^ganokřemičitýc^h sloučenin.

Přizpůsobení tohoto prostředku, který byl až dosud používán jako nevulkanizovaríý silikonový elastomer v nové funkci, tj. přenosu nárazové energie, má velké nevýhody, které v podstatě z použití tohoto prostředku k jinému účelu.

Zásadní nevýhoda spočívá ve změnách viskozity v průběhu skladování. Prostředek je thixotropní a jeho viskozita postupně stoupá v průběhu času. Vzhledem ke změně konzistence prostředku v průběhu skladování dochází i k vellQm změnám při přenosu energie, jakož i k tomu, že při vytorzení prostředku může dojít k výbuchu.

Při nižších teplotách se mohou zařízení, naplněná tímto prostřddkem,chovat jako pevná tělesa a z tohoto důvodu se mecheaiická energie přenáší na konstrukci zařízení, které mělo být chráněno tímto prostředkem.

OsIší nevýhoda tohoto prostředku spočívá v tom, že jeho elasticita stoupá v průběhu času vzhledem k přítomnooti vinylových skupin. Za přítomnosti vinylových skupin dochází totiž při rozkladu energie k nižší teplotě a tím k postupnému zesítění použitého polymeeru.

Daaší nevýhoda tohoto prostředku spočívá v erozi konstrukce, takže při víceleéém používání dochází ke změnám rozkladu energie.

Bylo neočekávaně zjištěno, že prostředek podle vynálezu nemá svrchu uvedené nevýhody. Tento prostředek sestává ze soísí silioonových polymeerů, jejichž chem.cká struktura, oiskoelastické vlastnosti a dkší para^e^e,ry' dovoouuí absorpci a rozklad míchílnická energie v daleko vyšší teplotní oblaati, a to -100 až +300 °C za různých tikových podmínk.

Prostředek podle vynálezu splňuje současně dvě zásadní funkce. Rozkládá a:tl\mí nárazovou energii do plastického proudu.

Úlohu plastického'nárazníku o prostředku podle vynálezu splňuj podle teploty při .použití buň íeeylborsiloxínlová polymery nebo íeeylfenylbvrsiVoxιnlVoé polymery.

Funkci prostředí, rozvádějícího nárazovou energii, splňují také podle teplotních podmínek při pouužtí dim^e^t^lpo^Lysi^l^c^c^Én^ové polymee*y, mceylfeny^io exilové polymee*y, meyytt^:Lfllorpropylsi0oxюoá polymery a íeeyliarboгansiloxθnová polymery. Podíl polymerů v prostředku pro absorpci οοοΗιμι^^ energie závisí na teplotě a na požadovaných oiskoeeastických vlastnostech při dané konstrukci absorpčního zařízení.

Vie^oz^ silkkonooých polymerů, použitých k výrobě prostředku podle vynálezu, závOsí na modulu elasticity jednotlivých polymerů v průběhu pouužií, jakož i na velikosti absorbované energie a na požadovaném pohybu absorpčního zařízení.

Jak již bylo svrchu uvedeno, obsahuje prostředek podle vynálezu, vhodný pro pouužtí v širokém teplotním a tikovém rozmezí, různé si^lk^c^i^o^oé polymery, které jsou voleny tak, že vlastnosti prostředku a změny v průběhu pouužtí v různých typech absorpčních zařízení odpovOdaj přesně požadavkům na toto zařízení.

Při volbě hlavních složek polymerní soísí se bere o úvahu nejnižší teplota, při níž má při tiku 100 M?a splnit prostředek podle vynálezu doě funkce, a to funkci elast^kého nárazníku i funkci oiskózního prostředí, rozvádějícího energii.

Funkce plnidel v uvedeném prostředku je zcela jiná, než úloha týchž látek ve vulkanizovatelných silikonových elastomerech.

Plnidla, obsažená v prostředku podle vynálezu,omezují vliv teploty na změny objemu prostředku a zvyěují tepelnou vodivost· Z tohoto důvodu se užívají v prostředku podle vynálezu plnidla se speccální krystalickou strukturou, s výhodou ve formě destiček s nízlqfc vnitřním třením, přičemž nejsou ovlivněny reologické vlastnosti prostředku a nedochází k thixotropním vlastnostem. Prostředek tohoto typu je pak plně schopen svojí elasticitou vyrovnávat nárazy a tlumit, energii nárazu vzhledem ke své plastičnosti.

V průběhu dlouhodobého vyústí zařízení pro absorpci energie, zvláště vysokého tlaku se zvyšuje úloha prostředků, které obsOiují ddší přísady jako zvláčnovadla, anťiadhezívní přísady a kluzné látky.

Zvláčnovadla jsou například siMkonové oleje, alifatické kyseliny a jejich soli, organické soli cínu a další látky, které mají stabilizační účinek na viskositu prostředku vzhledem k pohyblivosti jednotlivých vrstev prostředku v průběhu pohybu pistu v absorpční zařízení. Tato zvláčnovadla mají ještě další fukci, protože pod jejich vlivem se zvyšuje přilnavost prostředku na vnitřní plochy absorpčního zařízení a z tohoto důvodu se zvyšuje těsnost absorpčního zařízení při m^n^o^h^].et^ť^m vyuiií. Kluzné látky, použité v prostředku podle vynálezu jsou zejména pevný, jemně práškovaný mokyУldndiitUfid a tuha, která chrání zařízení před erozí. Tyto kluzné látky musí mít stejně jako plnidla zvláštním způsobem volenou krystalografickou strukturu, aby bylo možno zajistit dobré kluzné vlastnosti v průběhu vysokého tlaku, který vzniká při vyiužtí těchto prostředků.

Prostředek podle vynálezu obsahuje jako hlavní součást směs polymerů s vlastnostmi, které je nutno upravit podle typu pouužtí a zejména v závislosti na požadovaném teplotním rozmeeí. Ke směsi polymerů se přidávají svrchu uvedená pojidla, zvláčnovadla, antiadhezívní látky a kluzné látky.

Předmětem vynálezu je tedy prostředek na bázi polysiloxanů, člsorbuuící mechшiiciku energii, složený z pklysiOxxιmových polymerů, plnidel a ' zvláčnovadee, vyznnčuuící se tím, že ne 100 hmoonnotních dílů obsahuje následnici směs polymerů;

čž hmoonnotních dílů meeyllorpolysiloxčnkvých polymerů nebo met^y^ifen^^lUo^po^ysiloxenových polymerů s elčttCilýoi vlastnostmi e s vitkkzitou 10° ež siloxenových

5.1 O¹⁰ Pa.^ čž 98 ^по^п^п!^ dílů vitikelčtticlých polysiloxmových . polymerů ze skupiny meeylfenylpolysikxxnkových polymerů, eimet^ylpolysikxxlnlových polymerů, meetllriflulrprc)p^yl^pll^ysi^oxčnlxvých pol^e^ v^ždy o vikozi^ ¹⁰θ e^ž 5.10^θ ^pa.s neto oe^eyl^kar^ukran^p(эl^ysi^oxxιmc>výc^h po^me^ s vistazitou ¹⁰? č^{ž p}a·^ č to jednoUivě nebo ve smmsi, ež 80 hmoOniltních dílů silikonovéhk oleje ze skupiny oeeylfenyltnlilonový olej s vitⁱkzitlu 3.¹⁰^ e^{ž 10}^ ^pa·^ metylsl.l^xnový olej· s v^^zitou 5.¹°^ čž ^p^.s . č methyl сЬ^г^пу^Н^хшуу olej s vi-kozltou 2.¹⁰“^ e^{ž 1 p}a·^ s následujícími přísadami:

ež 10 h^oor^^s^s^i^^ch dílů člifatiklých kyselin o 5 ež 30 atomech uhlíku nebo jejich so]!, ež 10 hIno0niltních dílů organických tolí, s výhodou eilut^yleilčjrάtu nebo oktenátu cínu,

0,01 ' až 30 hmotnostních díl^ů práškovaná kluzné látky a až 1 000 h^oOi^n^o^t^i^iích dílů plnidla s maximOání specifickou povrchovou plochou 200 m²/g.

Polysiloxenový prostředek pro práci v teplotním rozmezí -100 až +100 °C je založen oa směsi polymerů s následujícími složkam, vztaženo oa 100 hmoonooSních dílů směsi polymerů.

o ¹ až 98 hrnobnotních ďílů metyl^nyltors^oxníov^o ^po^lymeru s vis^z^ou 10° a^ž

5.10¹⁰ Pa.^s» až 5β tano-tanotních díí-O metyl^ftnylsi^Ooxιnlového. polymeru s vístazitou 10® až . 5.1010 ^, ¹ až 50 tao-totiotních dí^lů motyl^fenylsiⁱi^Oonového oleje s vi^^zitou 3.¹⁰^ až 10® Pa.s.

Prostředek na bázi polysiloxanů pro použití v teplotním rozmezí -60 až +100 °C je možno získat z polymerní smOsi s následujícími složkami, vztaženo na 100 hmoonnotních dílů pol^ym€)irní smOsi:

10 až'98 hmoonnotních dílů met^ylborsilox<mového polymeru o viskozitě 10 až 5.10 Pa.s * 8 až 98 hmnonnotních dílů metylftnylsiOoxnoového polymeru o viskozitě 10 až

5.10¹⁰ Pa.^s, g

až 50 hmoonnotních dílů dimetylpolysiooxnoového polymeru o viskozitě 10 až

5.10¹⁰ Pa«^s.

Prostředek na bázi polysiloxanů pro teplotní rozmezí -40 až +60 °C je možno získat ze smOsi polymerů, která obsahuje následnicí složky, vztaženo na 100 hmoonnotních dílů ' polymorní smOsi:

až 98 hmoonnotních dílů metylborsiloxemového polymeru s viskozitou 10° až ⁵·¹⁰¹⁰ Pa.s, g

až 98 hmoonnotních . dílů dime ty lpolysionx lnového polymeru s viskozitou 10° až

5.10¹⁰ Pa.^ .

až 50 hrnnonnotních dílů metylsiliOnnnvého oleje s viskozitou 5.10° až 10° Pa.s.

Polysilox trnový prostředek pro teplotní rozmezí -20 až +80 °C je možno získat ze směsi polymerů s následujícími složkam, vztaženo na 100 hmoOnootních dílů polymerní smOěi;

g až 98 hmoonnotních dílů metylborsiOoxímového polymeru s viskozitou 10 až ' 5.10¹⁰ Pa«^s, g

až 98 hmoOnootních' dílů dimetylpolysionximového polymeru s viskozitou 10° až 5.10¹⁰ Pa.^s, až 50 ^oot^^os^i^^ch díl^ů metylftnylsiliOonov^ého oleje s viskozitau 3.¹⁰^ a^ž 10® Pa.s.

Pnlysilnxmový prostředek pro teplotní rozmezí -20 až +150 °C je možno získat ze směsi polymerů, která obsahuje následnici složky, vztaženo na 100 hmoOnootních dílů polymerní omOěi:

až 97 hmotnostních dílů metylboreiloxwiového polymeru s vi.skozi.tou 10^e až

5.10¹⁰ Pa.^s,

Q až 97 haoonootních dílů metylftoylsiooaoiového polymeru s viskositou 10 až

5.10¹⁰ Pa.^s,

O až 97 hmOto otních dílů oetnltrifluoipropylsiooxnoového polymeru s viskozitou 10 ^až 5.10¹⁰ Pa.^s» až 50 hmoonootních dílů oettlchlorftmlsilikonového oleje s viskositou 2.10 až 10¹ Pa.is.

Polysiloximový prostředek pro teplotní rozmezí +20 až +300 °C je možno získat z pólymetní soOsX, která obsahuje následnicí složky, vztaženo ox 100 ^поОпоо^!^ dílů polyoeroí so0si:

Ί až 97 hmo0noktních díl»ů oetylfenylborsiOoximového polymeru s viskositou 10 až 5.10¹⁰ Pa.^s, až 97 hmoknoktních dílů oeeyl(oetylfeoyl)kбrboranzi0ox1nlového polymeru s viskozitou 10^{7 a}ž 10¹⁰ Pa.^ ¹ a^{ž 80} Ьоо'Ьк^п!^ <iílů oety^e^lsll.fonovítoo oleje s v^^zi^ou 5·¹⁰^ a^{ž 107 p}a.s.

Polysiloxemový prostředek, . určtoý pro pouHtí při podtlaku mu^im^].oS 10 MPa za svrchu uvedených teplotních podmínek obsahuje oa 100 hmo0nokSních dílů ' této so0si ještě následující přísady:

0,01 až 10 hmoOtiOktních dílů XLifatcolých kyselin o 5 až 30 atomech uhlíku nebo jejich solí, přičemž z kyselin se volí zejména kyselina olejová, eruková, paloitová, x stearové nebo jejich soOe, s výhodou v poměru 1:1 x ze solí jde s výhodou o stearao lithoý,

0,01 xž 10 ЬооОпоо^п!^ dílů organických solí cínu, s výhodou eibutyleilaurátu cínu oebo jeho dioktenátu,

0,01 až 10 ЬооОпо^п!^ dílů pevných kluzných látek, s výhodou ooOybdenOiiulfidu oebo , tuhy, až 1 000 hmotnostních dílů ploldel o specifické ploše nejvýS 200 m /g, s výhodou jde o mostek.

Polysiloxamové prostředky-pro použití při·přetlaku vyšším než 10 MPa při svrchu uvedených teplotních rozmezích je možno získat z polymerních soOsí, které obsXhní ox 100 hmotnostních dílů následnicí přísady:

p až 1 000 ЬооОпоо^!^ dílů ploldel o specifické ploše nejvýš 200 m/g, s výhodou jde o ooatek,

0,1 až 30 ЫпоОпоо1п1^ dílů pevných kluzných látek, s výhodou ookybdenOiiulfidu nebo tuhy.

Prostředek podle vynálezu je složen ze snadno dosažitelných polymerů, plnidel x dalších složek x přípravuje se místním v mísicím’ zařízení v průběhu 3 až 5 hodin. Aby bylo možno zlepšit oíescí účinek, je možno eošs . zahřát nx 50 až 80 °C.

Polymery, užité jako složky prostředku podle vynálezu,je možno získat známými - způsoby, zejména kondennací siloxandiolů nebo kopolymerací cyklosiloxenů za pouUití látek, které řídí délku řetězce, čími je možno zajjstit požadovanou viskozitu.

*

Dále budou uvedeny nutné údaje pro všechny složky prostředků podle vynálezu.

Borsiloxtrnové polymery

Metylborsiloxarnové polymery se připrawijí kondenzací polydimeet^ll^:L2^c^x^andialů s kyslinou boritou při teplotě 100 ai 120 °C v mísícím zařízení. Stejný polymer je možno získat způsobem podle britského patentu č. 947 847, US patentu č. 2 541 851 a NSR patentu číslo 1 045 092. Z běžně dodávaných polymerů je možno pouuít borsiloxcrnový polymer US 4046 (Miland Silicones Velká Británie) a polymer RP 724A (Rione-Poulenc FriacCe).

MetUfen^^lLborsil^c^x^Emové polymery je možno získat analogická způsobem, zejména kondenzací oetylfelnУ.8iloxendiolj s kyselinou boritou. Je možno pouuít například způsobu, který je popsán v polské patentové přihlášce č. P-198004.

Metylfenylsiloxencvé polymery

Tyto polymery je možno získat kopolymerací odppoíídjícich cyklosiloxanů za přítomiooti alkalických katalyzátorů. Je možno je vyrobit také způsobem podle polského patentu číslo 105 234, francouzského patentu č. 1 188 495, sovětského patentu č. 197 173 a US patentu č. 2 875 172 a 2 954 357.

Při výrobě prostředku podle vynálezu je možno užít i obchodně dodávaných polymerů E 350 (ICI Velká Britá^e), jakož i jiných polymerů s cdppoíddalcí fenylovou skupinou.

DimeeylpoClysiloxenoíé polymery

Dimetylpolytiloxenoíé polymery je možno běžně získat polymerací oktшmeylcylkotetiasiloxí-nů při teplotě 120 až 150 °C za přítomnioti alkalických katalyzátorů a regulátorů mooelnilární tanoonnott, jako regulátoru se obvykle užívá hexamtyHdsiloxan. Tytéž polymery je'možno získat také způsobem podle polského patentového spisu č. 105 234, francouzských patentů č. 1 354 443 a 1 474 899 a 1 108 764 a podle US patentů č. 2 875 172 a 2 954 357.

K výrobě prostředku podle vynálezu je možno užít taká polymery Gomme 400 (Rionn-Poulenc Francie) nebo SISS (F^ia^<^c.e) nebo E 300 (1C1 Velká Británie) nebo (Dow Corning Velká

Ββ^ΙπΟθ). MetyltriflLuoipiopyltiloxιnlOíé polymery

Meeyltrifluoipiopylsiloxιnlové polymery je možno získat kopolymerací cy^^losi.l^J^t^ů za přítomn)oti alkalických katalyzátorů při teplotě 100 °C.

Tyto látky je možno získat také způsobem podle pol^ého patentu č. 105 234, US patentu č. 3 061 545 a 3 127 433.

Je také. možno užít obchodně dodávaného polymeru Silastic LS (Dow Cooriing USA).

Metylfenylkarboransiloxanové polymery

Tyto polymery je možno získat kondenzací bismetoxydimetylsiliko-m-karboranů 8 metylchlorsilany.

Tyto látky je možno získat také způsobem podle US patentů Č. 3 388 090, 3 388 091 a 3 388 092.

Je možno také užít obchodná dodávaného polymeru Dexil 300, Dexil 400 a s výhodou Dexil 201 (Oil Matison Corp. USA).

Metylsilikonové oleje

Metylsilikonové oleje se běžné dodávají, v Polsku pod obchodními názvy Silol a Polsil 0M, ve Francii pod názvem RHodorsil 47 V a v USA pod názvy DC-200 a DC-331·

Metylfeny1silikonové oleje

Tyto oleje jsou rovněž obchodně dodávaný, jde o Rhodorsil 633 V5 (Rhone-Poulenc, Francie) a o DC-510 (Dow Corning USA).

Metyltrifluorpropylsilikonové oleje

Tyto oleje se dodávají pod obchodní značkou FS-1265 (Dow Corning USA).

Alifatické kyseliny a jejich soli

Tyto látky se běžně dodávají, kyselinu olejovou, palmitovou, stearan lithný je dodáván celou řadou firem. Směs kyseliny olejové a erukové je možno získat hydrolýzou řepkového oleje.

Plnidla

Plnidla s nízkou specifickou plochou, jako jsou mastek, tuha, nitrid boru a podobně se běžně dodávají.

Organické soli cínu

Tyto soli jsou běžně dodávány. Dibutyldilaurát cínu se užívá v průmyslu plastických hmot jako stabilizátor pro PVC pod obchodní značkou Stawinor nebo Stancler.

Pevné kluzné látky

Molybdendisulfid a tuha jsou běžně dostupné. Rovněž snadno dostupný je prostředek Molykote Z (Dow Corning USA).

Polysiloxanové prostředky pro absorpci energie, obsahující svrchu uvedené složky,je možno použít v širokém teplotním rozmezí -100 až +300 °C a podle typu absorpčního zařízení, v kterém mají být použity, je možno upravit jejich viskoelastické vlastnosti.

Prostředek podle vynálezu má při použití stálou viskozitu a je vhodný pro absorpci malých i vysokých energií.

Následnicí příklady uvádějí.vidy složení prostředku v závislosti na pracovních podmínkách, zejména teplotě, tlaku a velikosti absorbované energie podle předpokládaného použití.

Příklad 1

Polysiloxirnový prostředek, určený pro teplotní rozmezí -100 ai +100 °C k absorpci energie v případě nárazu, například v . letectví je možno připravit následujícím způsobem:

V mísícím zařízení se hodinu mísí 400 g metylfenylborsiUoxanového polymeru s viskozitou ^{1 000} 000'-^pa a 5^{00 g} me^eylfenylsi^ooaimového polymeru s vis^zitou ¹⁰® ^pa. К ^této směsi se přidá 1 i ky^e®!iny erukové a 1 g dibutyldilaurátu cínu a směs se míchá daaěí hodinu. Jakmile viskozita začne klesat, přidá se jeětě 100 g metylfenylsiiioonového oleje s viskozitou 30 Pa a 200 g křemenné moučky s 5 i disulfidu molybdenu.

Po důkladném promísení celé reakční směsi daaěí hodinu se prostředek zbaví plynu ve vakuu a pak se tímto prostředkem plní například absorpční zařízení popsané v polské patentové přihlášce P-198 005.

P P íklad 2

P^lysi^^^^^o^in^ový prostředek pro teplotní rozmezí -100 ai +100 °C, vhodný k absorpci energie, například jako nárazník k orneení pohybu je možno získat následujícím způsobem:

V mísícím zařízení se mísí 500 g íetylfem^ř18iliUonovéhu oleje s visiuzituu 30 Pa, 250 g íeeylfenУl·iliUonovéhu polymeru s viskuzituu 30 o 10 ⁷ Pa a 250 g met^ll^i^inll^t^o^c^i^iloosnov^o polymeru s vístazítou ¹⁰? ^Pa. Smj^js se mísí 3⁰ minut a pak se ^při^{dá 1 g} ^seliny olejové, 5 g dibutyldilaurátu cínu, 100 g mastku a.5 g íoUybdetOiiuUfidu. Směs se mísí jeStě dalěí hodinu při teplotě 50 °C, pak se nechá zchladnout, zbaví se plynů ve vakuu, čími se získá prostředek, kterým je možno jako prostředkem pro absorpci energie plnit válce, známé z polské patentové přihláSky č. P-198 005.

Příklad 3

Polysiloxanový prostředek pro teplotní rozmezí -60 ai +100 °C, určený pro plnění nárazníků pro ^lezn^ní vozy z polské patentové přihláSky č. P-206 170, je možno získat následujícím způsobem:

V mísícím zařízení se smísí 1 000 g diíitylpollsiOoxmu)véhu polymeru s viskozitou o 10® Pa, 70° ^g íeeylft^nllsili^uonov^ého ^po^l^^y^^ru s vistaHou ²⁰ o 10® ^Pa a ⁵⁰⁰ g metylborsilkkonového ^lýmeru s viskozitou ⁵⁰ o ¹⁰® ^Pa a směs se to^nu míchá. ^Pa^k se к ^této síísí přidá 500 g mastku a 100 g íoUybbet0i8uUfidu. Směs se míchá jeStě 2 hodiny při teplotě 50 °C a pak ae zbaví plynu ve vakuu. Ttíkto získanou síísí se plní válce nárazníku pro ie^ezniční vozy o hmotnost 100 tun.

Příklad 4

Polysiloximový prostředek pro práci v teplotním -60 až +100 °C, určeny pro použití jako nárazník pro omezení pohybu, například v mostech nebo branách,je možno získat z následující směsi:

V mísícím zařízení se důkladné pnmíaí 1 000 g metylfenylsilikonového polymeru s viskositou 5 ^{000 000 p}·, 200 ^g meeyltorsHoxarového polymeru s v^^zitou I⁰? ^pa a 100 ^g di- meeylsiloximového polymeru s viskositou 10’ Pa. Pak se přidá 1 g kyseliny erukové, 2 g oktanátu cínu a 25 g tuhy.

Po důkladném promleení těchto složek po dobu 2 hodin se přidá 100 g křemenné moučky a směs se jeétě hodinu míchá.

Pak se směs zbaví plynu ve vakuu a užije k plnění absorpčních zařízení pro absorpci mechanické energie.

Příklad 5

Polysiloximový prostředek pro práci při teplotním rozmezí -40 až +60 °C, určený například . pro plnění nárazníků aut^om^l^iiLů podle polské patentové přihlášky . č. P 206 170 je možno získat následujícím způsobem:

V msicím zařízení se 1 hodinu míchá 1 000 g dimetylpllysiloxшlového polymeru s viskositou ²⁰ x ¹⁰^ ^Pa, ^{100 g} meeyl^borsi0oxιowv^éhl polymeru s vistozitou ²⁰ x ¹⁰^ ^Pa a ^{500 g} mastku při teplotě 50 °C, pak se po částech přidá 500 g meeylsililonovéhl oleje s viskositou i 00 Pa a 30 g mo0ybben0i8slfidu. Pak se směs míchá ještě hodinu, načež se zbaví plynu ve vakuu. Výsledný prostředek·se užije k plnění válců, určených k absorpci nárazové energie.

Příklad 6

Polysiloxemový prostředek, určený pro práci v teplotním rozmezí -40 až +60 °C pro plnění nárazníků pro omezení pohybu v branách a ve strojírenství, je možno získat následnicím způsobem:

V mísicím zařízení se smísí 100·g dimetylpllysiloxшlového polymeru s viskositou

1°⁷ ^^^, 5^{00 g} meeyltorsil^ornnrého polymeru s vistozitau ⁵⁰ x W · ^Pa a 3^{00 g} metylsili^nového oleje s viskositou 500 Pa. Směs se míchá 2 hodiny. Pak se přidá ještě 5 g směsi kyseliny olejové a erukové v poměru 1:1 a 2 g dibutyldilaurátu cínu, 20 g moOybienOiislfidu a 500 g mastku. Pak se smés míchá ještě hodinu, zbav! se plynů ve vakuu a užije se k plnění válců v zařízení pro omezení pohybu, tak jak bylo popsáno v polské přihlášce δ. P 198 005.

Příklad 7

Polysiloximový prostředek pro práci v teplotním rozmezí -20 až +80 °C, určený pro plnění zařízení pro omezení pohybu v elektrických gramofonech,je možno získat následujícím způsobem:

V mísicím zařízení se smísí 200 g meZylilrsiloxш]svéhl polymeru s visklzitlu 10 Pa, 500 g dimetylpolysiOoxιonvéhl polymeru s visilzitlu 5 000 000 Pa a 100 g meeylfenol8illxaolvéhl oleje s viskozrit^ou 1 000 Pa a směs se míchá 2 hodiny. Pak se přidá ještě . 100 g mastku, 5 g kyseliny olejové, 1 g dibutyldilaurátu cínu a 10 g tuhy, načež de směs ještě hodinu míchá· TO^to získanou směsí se plní nárazníky pro omezení pohybu, užívané v gramofonech.

P říkla d 8

Polysiloximový prostředek pro práci v teplotním rozmezí -20 až +80 °C, určený pro plnění brzdných systémů v počítacích strojích je možno'získat následujícím způsobem:

Ke 100 g polymerní směsi, získané způsobem podle příkladu 7, se přidá 10 g mastku a 5 g tuhy. Výsledná směs se hodinu míchá při teplotě 50 °C. Takto získinýfa prostřddkem se pak plní válce brzdných systémů pro počítače.

Příklad 9

Polysiloximový prostředek pro práci v teplotním rozmezí -20 až. . +150 °C, určený k plnění nárazníkových systémů, užívaných v meealurgii je možno získat následujícím způsobem:

V mísícím zařízení se 3 hodiny mísí 100 g meeylborsiooximového polymeru s viskozitou ⁵⁰ o Ю^{6 p}a a ²⁰ g metylfe^lsilitonovétoo pol^ymeru s obsahem ¹5 % ^fen^ylových skupin ' a s vistozitou 20 o ¹⁰® ^pa, ^{30 g} metyltri.fluorprop^siH^novébho polymeru s vi^ozitou 1 000 000 Pa a 10 g meZylclhlorfznyliiliOooového oleje s viskozitou 700 Pa. Pak se přidá 20 g chromové zeleně a 5 g tuhy. Směs se jeStě hodinu míchá, pak se zbaví plynů vé vakuu a užije k plněn ní válců zařízení pro omeeení pohybu*

Příklad 10

Polysiloxarnový prostředek pro práci při teplotním rozmezí -20 až +150 °C, určený pro plnění zařízení pro omezení pohybu v automatických produkčních linkách, zejména k plnění hydraulických lisů, pracujících při vysoké frekvenci je možno získat následujícím způsobem:

Ke 100 g polymerní smai., uvedené v příkladu 9, se přidá 0,3 g kyseliny olejové, 1 g oktanátu cínu, 3 g tuhy a 100 g mastku. Směs se míchá 2 hodiny a takto získiným prostředkem se pak plní válce zařízení pro'omeeení pohybu.

Příklad 11

Po^ysi^;^c^3^an^^vý prostředek, určený pro práci v teplotním rozmezí +20 až +300 °C je možno získat následujícím způsobem:

V mísícím zařízení se 1 000 g meeylfenylboгilliOonového polymeru s viskozitou 50 o o ¹⁰® ^ps za stdlého míchání důkladně ^promísí s 5^{00 g} mee^yl^fen^yl^karborsni^llⁱkonov^ého pol^ymeru o viskozltě 100 000 Ps a 100 g meZylfenylilliOonového oleje s obsahem 40 % fenylových skupin s s viskozitou 10 000 Pa. Po důkladném promísení těchto 'polymerů v průběhu 1 hodiny se přidá 20 g kyseliny olejové, 50 g dibutyldilsurátu cínu, 200 g tuhy s 15 g zinečnsté běloby. Směs se ještě 2 hodiny míchá při teplotě 100 °C a pak se zbaví plynů ve vakuu. Takto získiným prostředkem se plní absorpční zařízení pro absorpci energie v hutních závodech.

1

Příklad 12

Polysiloxanový prostředek pro práci při teplotním rozmezí +20 až +300 °C je možno získat následujícím způsobem:

000 g směsi polymerů, popsané v příkladě 11, se smísí s 500 g zinečnaté běloby a 50 g molybdendisulfidu. Směs se míchá při teplotě 100 °C 2 hodiny a pak se zbaví plynu ve vakuu. Takto získaným prostředkem se plní válce nárazníků pro omezení pohybu, pracujících při vysokých teplotách.

Claims (5)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Prostředek na bázi polysiloxanů, absorbující mechanickou energii, složený z pólysiloxanových polymerů, plnidel a zvláčnovadel, vyznačující se tím, že na 100 hmotnostních dílů obsahuje následující směs polymerů:

   až hmotnostních siloxanových 5.Ю¹⁰ Pa.s, dílů metylborpolysiloxanových polymerů nebo metylfenglborpolypolymerů e elastickými vlastnostmi a s viskozitou 10 až

   1 až 98 hmotnostních dílů viskoelastických pólysiloxanových polymerů ze skupiny metylfenylpolysiloxanových polymerů, dimetylpolysiloxanovýeh polymerů, metyltrifluorpropylpolysiloxanových polymerů vždy o viskositě 10® až 5*10¹⁰ Pa.s nebo metyIkarboranpolysiloxanových polymerů s viskositou 10? až 10^θ Pa_ea, a to jednotlivě nebo ve směsi,

   1 až 80 hmotnostních dílů silikonového oleje ze skupiny metylfenylsilikonový olej в viskozitou 3.10³ až 10^ Pa.s, metylsilikonový olej a viskositou 5.10³ až ΙΟ** Pa.s a metylchlorfenylsilikonový olej s viskozitou 2_e 10“^ až 1 Pa_es, s následujícími přísadami:

   0 až 10 hmotnostních dílů alifatických kyselin o 5 až 30 atomech uhlíku nebo jejich solí,

   0 až 10 hmotnostních dílů organických solí, s výhodou dibutyldilaurátu nebo oktenátu cínu,

   0,01 až 30 hmotnostních dílů práškované kluzné látky a

   1 až 1 000 hmotnostních dílů plnidla s maximální specifickou povrchovou plochou

   200 m^/go
2. 2. Prostředek podle bodu 1, vyznačující se tím, že jako alifatickou kyselinu obsahuje kyselinu olejovou, erukovou, palmitovou, stearovou nebo lithné soli těchto kyselin jednotlivě nebo ve směsi.
3. 3. Prostředek podle bodu 1, vyznačující se tím, že jako anorganickou sůl cínu obsahuje dibutyldilaurét cínu nebo oktenát cínu.
4. 4. Prostředek podle bodu 1 i vyznačující se tím, te Jeko práěkovanou kluznou látku obsahuje modybOindisulfid nebo grafit.
5. 5. Prostředek podle bodu 1i tybnačující tu tím, le ριΟιο pOnidlo bdouaulj imaten.