CS226702B2 - Chromogeneous material - Google Patents

Description

- 1 - OJ 226 702

Vynález se týká chromgenního materiálu obsahující-ho alespoň Jednu chromogenní složku a alespoň Jedno orga-nické rozpouštědlo těchto chromogenních složek.

Bai*evné systémy užívané v tlakocitlivých záznamo-vých materiálech obvykle sestávají z v podstatě bezbarvé-ho chromogenního materiálu, vývojky, která reaguje s ohro-mo genním materiákem za vzniku barvy,a z rozpouštědla, vněmž barevná reakce probíhá. Reakční složky tohoto systé-mu se uchovávají odděleně. Toho se obvykle dosahuje za-pouzdřením roztoku chromogenní složky do mikrokapslí. Vokamžiku aplikace tlaku se tlakocitlivé mikrokapsle pro-trhnou a lOztok chromogenní složky obsažený v těchto mi-krokapslích se smísí s vývojkou, načež dochází k reakcíchromogenní složky a vývojky za vzniku barviva v místech,na která bylo působeno tlakem. Tímto způsobem Je napříkladmožné získat kopii na záznamovém materiálu ve formě kopí-rovacího listu (tj. listu podloženého pod originální list)bez použití úhlového papíru.

Uvedený záznamový materiál sestává například z lis-tu papíru, na Jehož povrchu Je nanešena vrstva směsi mi-krokapslí obsahujících odděleně roztok chromogenní složkya vývojku. Mikrokapsle s obsahem chromogenního roztoku avývojky mohou být také dispergovány přímo v listu zázna-mového materiálu. - 2 - 220 702 V případě zhotovování kopie lze také použít alespoňdvou záznamových materiálů. Jedním z těchto materiálů jenapříklad list papíru, který je povlečen vrstvou mikro-kapslí obsahujících roztok chromogenní složky (tento listbude dále označen jako donorový list) a druhý záznamovýmateriál je tvořen například listem papíru, který je opa-třen povlakem vývojky (tento list bude dále označován ja-ko akceptorový list). Oba tyto listy se položí na sebe tak,aby se jejich povlaky dotýkaly a mohlo dojít při působenítlaku k přenosu roztoku chromogenní složky z donorovéholistu na akceptorový list. Při výrobě více jak jedné kopie je možné zařadittřetí a další záznamový materiál, který je tvořen napří-klad listem papíru opatřeným na jedné straně vrstvou mikro-kapslí obsahujících roztok chromogenní složky a na druhéstraně povlakem vývojky. Jeden nebo větší počet těchtoakceptoro-donorových listů se uloží mezi donorový a akcep-torový list tak, že se ta strana listu, která obsahujevrstvu mikrokapslí s obsahem roztoku chromogenní složky,nachází proti té straně jiného listu, na které je nanešenpovlak vývojky. Tímto způsobem se na donorovém listě získáoriginál a na akceptoro-donorových listech a na akceptó-rovém listu se získají kopie.

At se již použije kteréhokoliv z uvedených systémů, - 2> - 1 226 702 je jednou z důležitých vlastností chromogenního roztoku,obsaženého v mikrokapslích, jeho reaktivita, to znamenájeho schopnost produkovat obraz při reakci s vývojkou opřijatelné intenzitě zabarvení. Obecně je možné říci, ževětšina záznamových materiálů, které obsahují mikrokapsles obsahem roztoků chromogenních složek, má dostatečnoureaktivitu v případě, že tyto materiály nebyly vystavenyzevním podmínkám, zejména světlu.

Po delším vystavení vnějším podmínkám mají uvedenézáznamové materiály daleko nižší reaktivitu. Toto sníženíreaktivity může být obzvláště významné při použití někte-rých rozpouštědel nebo zcela určitých konkrétních chromo-genních složek. Tak například roztok laktonu krystalovévioleti v 2,2,4-trimethyl-l,3-pentandiol-diisobutyrátuztrácí po vystavení světlu svojí reaktivitu velmi výrazně.

Vynález si klade přoto za úkol navrhnout chromo-genní materiál použitelný v tlakocitlivých záznamových ma-teriálech, přičemž tento materiál by měl být odolný vůčiztrátě reaktivity v důsledku působení vnějších vlivů. Výše uvedené nedostatky nemá chromogenní materiálsestávající z alespoň dvou chromogenních složek a z ales-poň jednoho rozpouštědla chromogenních složek podle vyná-lezu, jehož podstata spočívá v tom, že jako jednu z chro- r - - 226 702 ,

Biogenních složek obsahuje 5-(1-ethy1-2-me thylindol-3-yl)- 5-(4-diethylamino-2-ethoxyfenyl)-5,7-dihydrofuro/"3 ,4-b_7-pyridin-7-on a/nebo 7-(l-ethyl-2-methylindol-3-yl)-7-(4-di-ethylamino-2-ethoxyfenyl)-5,7-dihydrofuro/~3,4-b_7pyridin-5-on. Oba uvedené isomery se označují jako pyridylovámodř.

Chromogenní materiál podle vynálezu s výhodou obsa-huje ještě fenol s volnou reaktivní vazbou. Výhodně chromogenní materiál podle vynálezu obsahu-je jako fenol s volnou reaktivní vazbou fenol s volnou po-lohou orto nebo para. Výhodně chromogenní materiál podle vynálezu obsahu-je jako fenol s volnou reaktivní vazbou dodecylfenoil, p-1,1- 3,3-tetramethylbutylfenol, 2,4-di-terc.butylfenol, p-ku-mylfenol nebo styrenem substituovaný fenol.

Chromogenní materiál podle vynálezu obsahuje s vý-hodou fenol s volnou reaktivní vazbou v množství 1 až 7 %hmotnosti, zejména v množství 2 až 5 % hmotnosti.

Chromogenní materiál podle vynálezu obsahuje s vý-hodou 5-(1-ethy1-2-me thylindol-3-y1)-5-(4-diethylamino-2-ethoxyfenyl)-5,7-dihydrofuro/“3,4-b_7pyridin-7-on a/nebo - 5 - 226 702 7-(1-ethyl-2-methylindol-3-yl)-7-(4-die thylamino-2-e tho-xyfenyl)-5,7-dihydrof uro/”3,4-b-i7pyridin-5-on v množství0,6 až 3 % hmotnosti.

Chromogenní materiál podle vynálezu je s výhodouobsažen v mikrokapslích. Výhodou chromogenního materiálu podle vynálezu je,že se použití pyridylové modři případně v kombinaci s fe-nolem s volnou reaktivní vazbou projeví ve zvýšené odol-nosti chromogenního materiálu proti ztrátě reaktivity. Mi-moto jsou obrazy, získané použitím chromogenního materiálupodle vynálezu, velmi odolné proti tmavnutí a velmi stálé.Pyridylová modř může mít formu jednoho ze dvou isomerů ná-sledujících obecných vzorců:

odpovídající 5-(l-ethyl-2-methylindol-3-yl)-5-(4-diethyl-amino-2-ethoxyfenyl)-5,7-dihydrofuro/“3,4-b7pyridin-7-onu 226 702 Θ

odpovídající 7-(l-ethyl-2-methylindol-3-yl)-7-(4-diethyl-amino-2-ethoxyfenyl)-5,7-dihydrofuro/"3,4-b7pyridin-5-onu V chromogenním materiálu podle vynálezu je možnéoba tyto isomery použít, i když pyridin-5-onový isomer jeúčinější. Způsoby pro výrobu pyridylové modři, uvedené například v britském patentu 1 367 567 a v patentu US 3 775424, vedou ke vzniku směsi obou isomerů a izolace jednohoz těchto isomerů z této směsi běžným způsobem, napříkladchromátografií, je velmi obtížná, zdlouhavá a tím i ná-kladná. Je proto výhodnější použít získanou směs jako ta-kovou, přičemž se výroba pyridylové modři provádí za pod-mínek, které zvýhodňují tvorbu uvedeného účinnějšího iso- meru. - 7 - 226 702 Tímto způsobem se získá směs, kterou je možné po-užít k výrobě ohromogenního materiálu podle vynálezu a vníž účinnější isomer převažuje.

Množství pyridylové modři, použité v chromogennímmateriálu má být dostatečné k dosažení výše popsanéhoúčinku a s výhodou se pohybuje v rozmezí 0,6 až 3 % hmot-nosti, vztaženo na hmotnost chromogenního materiálu.

Fenol s volnou reaktivní vazbou je například fenols volnou polohou orto nebo para. Fenoly tohoto typu jsouběžně substituovány jakoukoliv alkylovou skupinou s pří-mým nebo rozvětveným řetězcem, arylalkylovou skupinou neboarylalkenylovou skupinou. Specifickými příklady těchtosloučenin mohou být dodecylfenol, p-(l,l,3,3-tetramethyl-butyl)fenol, 2,4-di-terc.butylfenol, p-kumylfenol a sty-renovaný fenol. Tyto fenoly jsou známé a je možné je při-pravit běžnými postupy.

Fenol se s výhodou použije v množství 1 až 7, ze-jména v množství 2 až 5, % hmotnosti, vztaženo na hmotnostchromogenního materiálu.

Aby se dosáhlo co největší odolnosti chromogenníhomateriálu proti ztrátě reaktivity, je výhodné použít v chromogenním materiálu současně pyridylovou modř a fenol s vol- -8 226 702 nou reaktivní vazbou. V podstatě bezbarvou chromogenní složkou, kterouje možné v chromogenním materiálu podle vynálezu použítvedle pyridylové modři, je například 3,7-bis-(dimethyl-amino)-10-benzoylfenothiazin, 3,3-bis-(dimethylaminofenyl)- 6-dimethylaminoftalid, 2'-anilino-6'-diethylamino-3*-me-thylfluoran, 3,3-bis-(l-etbyl-2-methylindol-3-yl)ftalid, 3 ,3-bis-(l-butyl-2-methylindol-3-yl)ftalid, spiro-7-chlor- 2,6-dimethyl-3-ethylaminoxanthen-9,2-(2H)naftol(l,8-bc)fu-ran, 7-chlor-6-methyl-3-diethylaminofluoran, 3-dietbylami-no benzo(b)fluoran, 3-(4-diethylamino-2-ethoxy)-3-(2-metbyl- 1-e thylindol-3-y1)ftalid, 3-(4-die thylamino-2-butoxy)-3-(2-methyl-l-ethylindol-3-yl)ftalid a 3,7-bis-(dietbylami-no )-10-benzoylbenzoazin.

Mimoto je možné použít jako jedinou chromogennísložku pouze pyridylovou modř, protože při její reakci svývojkou vzniká modré zbarvení. Chromogenní materiál toho-to typu má samozřejmě vysokou odolnost proti ztrátě reakti-vity. Je však výhodné použít pyridylovou modř ve směsi sjinou chromogenní složkou, čímž se dosáhne sytějšího barev-ného tónu; zejména je výhodné částečně nahradit pyridylo-vou modří 3,3-bis-(dimethylaminofenyl)-6-dimethylaminofta-lid v již známých chromogenních materiálech. Zvláště vý-hodný chromogenní materiál obsahuje nejvýše 1,3 % hmotnosti .9 226 702 3,7-bis-(dimethy lamino)-10-benzoylfenothiazinu, ne jvýše3 % hmotnosti 3,3-bis-(dimethylaminofenyl)-6-dimethylami-noftalidu, nejvýše 2 % hmotnosti 3,3-bis-(l-ethyl-2-me-thylindol-3-yl)ftalidu, nejvýše 3 % hmotnosti 2z-anilino-6z-diethylamino-3'-methylfluoranu a 0,6 až 3-% hmotnostipyridylové modři. Příkladem vhodného organického rozpouštědla prochromogenní složky mohou být dialkylftalóty, v nichž alky-lové skupiny obsahují 4 až 13 uhlíkových atomů, napříkladdibutylftalát, dioktylftalát, dinonylftalát a ditridecyl-ftalát, 2,2,4“trimethyl-l,3-pentadiol-diisp.b.utyrát, popsa-ný v patentu US 4 027 065, ethyldifenylmethan, popsaný vpatentu US 3 996 405 > alkylbifenyly, například monoisopro-pylbifenyl, popsaný v patentu US 3 627 581, alkylbenzenyo 10 až 14 atomech uhlíku, například dodecylbenzen, diaryl-ethery, například difenylether, di(arylalkyl)ether, napří-klad dibenzylether a arylaralkylethery, například fenyl-benzylether, kapalné dialkylethery s alespoň 8 atomy uhlí-ku, kapalné alkylketony s alespoň 9 atomy uhlíku, alkyl-nebo arylalkylbenzoáty, například benzylbenzoát, alkylovanénaftaleny a částečně hydrogenované terfenyly. Výhodnýmirozpouštědly jsou ethyldifenylmethan ,a 2,2,4-trimetbyl-l,3-pentadiol-di-isobutyrát.

Tato v podstatě zápachu-£rostá rozpouštědla mohou - 10 226 702 být použita samostatně nebo ve vzájemných směsích. Je ta-ké možné použít ředidla za účelem snížení ceny chromogen-ního materiálu v důsledku náhrady drahého rozpouštědla la-cinějším ředidlem. Toto ředidlo samozřejmě nesmí chemickyreagovat ani s rozpouštědlem ani s žádnou další složkou chromogenního materiálu a musí být alespoň částečně mísi-telné s rozpouštědlem k vytvoření jediné fáze. Ředidlo sepoužije v takovém množství, aby se dosáhlo pokud možno conejvětšího snížení pořizovacích nákladů spojených s pří-pravou chromogenního materiálu a to ještě bez negativníhoovlivnění rozpustnosti chromogenních složek. Ředidla toho-to typu jsou v tomto oboru již známá; výhodným ředidlemje olej tvořený směsi nasycených alifatických uhlovodíkůs destilační teplotou v rozmezí 160 až 290 °C.

Zapouzdření roztoku chromogenních složek do mikro-kapslí je možné provést známým způsobem, například použi-tím želatiny, jak to je popsáno v patentech US 2 800 457a 3 041 289, nebo použitím močovinoformaldehydové prysky-řice, jak je to uvedeno v patentech US 4 0Ó1 140, 4 087376 a 4 089 802 anebo použitím různých melaminformaldehy-dových pryskyřic, popsaných v patentu US 4 100 103« Vývojky, kterých je možné použít v kombinaci s chromogenním materiálem podle vynálezu, jsou známé; jde napří-klad o v oleji rozpustné kovové soli fenolformaldehydových - 11 226 702 novolakových pryskyřic typu, který byl popsán v patentechUS 3 672 935, 3 732 120 a 3 737 410. Výhodným příklademvhodné pryskyřice je fenolformaldehydová pryskyřice modi-fikovaná zinkem a rozpustná v oleji, například zinečnatásůl p-oktylfenolformaldehydové pryskyřice nebo zinečnatásůl p-fenylfenolformaldehydové pryskyřice.

Jak již bylo uvedeno, je možné chromogenní materiálpodle vynálezu použít vjtlakocitlivém záznamovém materiálu.Výroba těchto tlakocitlivých záznamových materiálů je po-psána například v patentech US 3 637 581, 3 775 424 a 3853 869. V nesledující části popisu bude vynález blíže objas·něn následujícími příklady konkrétního provedení, v nichžvšechny uvedené díly jsou hmotnostními díly. Příklad 1 Výroba pyridylové modři 58 g (0,188 molu) směsi (l-ethyl-2-metbylindol-3-yl)í3-karboxypyridin-2-yl)ketonu a jeho isomeru se míchá 2 ho-diny při teplotě 60 až 65 °C s 35,3 g (0,188 molu) N,N-di- - 12 226 702 ethyl-m-fenetidinu a 250 ml anhydridu kyseliny octové.Reakční směs se vlije do 500 ml vody a anhydrid kyselinyoctové se hydrolyzuje tak, že se pomalu přidává 450 ml29% roztoku hydroxidu amonného. Pak se směs míchá 2 ho-diny a výsledná pevná látka se odfiltruje a promyje vodou,200 ml 40% roztoku methanolu ve vodě a 50 ml petroletheruo teplotě varu v rozmezí 60 až 110 °C. Získaná pevné lát-ka se vysuší do stabilní hmotnosti v sušící peci při te-plotě 75 °C, čímž se získá 80,5 g (90 %) 7-(l-ethyl-2-methylindol-3-yl)-7-(4-diethylamino-2-ethoxyfenyl)-5,7-dihydrofuro7“3,4-b_7pyridin-5-onu a 5-(l-ethyl-2-methyl-indol-3-yl)-5-(4-diethylamino-2-ethoxyfenyl)-5,7-dihydro-furo/~3,4-b_7pyridin-7-onu v poměru 9:1.

Produkt má teplotu tání 134 až 137 °G. Příklad 2

Byla připravena řada roztoků chromogenních složeksmísením následujících komponent v uvedených množstvích. co co - 13 - 226 702 'φ CM CM Λ «κ Λ CO Ρ rd 1 1 1 ο ο

CO Η

Komponenty Roztok chromogennich složek č lí\

CM Ή Ό

M β

P «3

O β

P § XS'----* Ή

P

CQ

>N

O β ρ· CM CM ·* •t ΡΊ rd rd | I 1 o O o co co P P CM CM 4¾ 9* m 1 rd 1 1 P o O o CO cO P P <- CM CM ·* ·* m 1 rd 1 rd 1 o O O CO co P P CM CM «* λ Λ m | rd rd 1 1 o O o CO co P i—1 ·<* rd P P- «h m P rd 1 1 1 co co 1

CM Ρ

CO P rd *» 9* «» ·* m P rd 1 1 1 co OO xt-

CO

CM Η

xr· rd P XJ r» «Ο ** «* CO rd rd I 1 1 CO 00 O

CM CO

I

cO »

x—X rd £ Φ

<P

oβ•Hβ Ό¢0 -rlP P £3

P<H Š β •H -rtΌ

I

P

O Ό β •rd rd £

P Φ a

I

CM

I

P

• P

X>P

1 S co 8 ««•rl ΓΟ»β

P Φ « Όp-rl'•xpI β® P•rl <HX>x-»I Pco >s» Ico co co

I o β •rl a

CO

P £

P Φ

•H Ό

I ' βco «5I βo oβ β

•rl ι—IΡ <»Η•HP I Ρ ' $ <Μ β (0 Λ4 XS) Ο Η Φ Φ„ § Ο β

XJ ο χο β •Η Η) I Ird ££ Ρ IΦ 00 I «·ηΡ• Ρ Ο ££ Ρ ctíΦ β a ι •Η

Ό W

I CM

CO

•»CM CM «·ι σ\ β 1ο βΡ ΦΧ4ΛΟ ΡI βΟ ΦI >4Ο Ο ββ β φ αβ §Φ Φ 4-4 β Φ β Ο β Ρ ο Ν β Φ Χ3 Ο β •Η a φ Η £ Ρ φ ♦Η Ό

I ΓΟ ο β •Η a φ Ρ £ Ρ φ •rl *ΰ

I

CO

I Ρ £ Ρ φ a

I

CO β βΟ ΦΡ βXJ Οο βI Ρ«Ρ<Η £ ο Ρ φ ιη Ρ >Μ ·Ηω ρφ θ'® ρκ> Μ XD>β ο Φ Ρ §£?Φ ΡΧ> ΦΡ £*Ρ β«ί Λ4 β Φ Β Ρ φ 4η •Η Ό Ρ £ •Ρ Μ Ρ ο β φ <Ρ Ρ £ Φ Ό Ο Ρ

CM

Tabulka

- K — x CM 00 CM 1“1 •s 0* rd CM rd 1 o 1 o CM IT\ CM 00 CM X i—1 Λ r» ·* H rd CM rd o O o m c- rd •d· 'M- rd rd rd •t tg I co rd rd O o • m c- >o rd Φ x-> m &amp; Μ- 'X CM o rd ·* Λ «* rd Brt Ή CM rd rd 1 O o CO T) m e~ rd Λ Ή O ti Ή P ri CM CO CO CM CM £3 u O r. Λ φ ti rd CM rd 1 O o <a0 P m t> o o rd d a o Λ ti XJ rd CM 00 CM o u Ή r* •4 ·> 5> rd CM rd 1 O o Λ4 P m r- o CO rd P >N N O O ti Pí O co •=t CM H r* *4 ·> N O m rd 1 O o m P~ rd •M- rd rd σ\ ** *» M | m rd rd O o co r- rd 1 1 X rd 1 1 O &amp;> x“x m a rd ti 1 O &amp;> •rd o P σ rd ti «3 φ íd S •rd a IfVrd O P φ rd P ti Φ rd 00 •rd SO a 1 i? >N '«O CO KJ ti <0 Ή CM P rd rd 1 Φ O O) co Φ S5 rd •rd rd t> XJ >ti § T) O P τ3 P <p 1 _ CO rd Φ o Φ o P ' ti ti&amp; a a a ti Φ X «j rd ·Η·Η 1 Ό 1 ti Φ rd >s Ό) ό a rd Ή 2 2 N <0 G P > CO ·—'rd ti ti ti Φ ti O 1 rd 1 CO •rd rd φ ř> <+d Φ rd •3£ CO P rd <P x> •rd ti &amp; •H •rd <p •rd rd rd ti Ό O (X X> P 1 $ X) Z~\ 1 rd SJĚř jw rd &amp; a ti m a co t>» 1 p rd rd o fc »“H »· 1 ' Φ <i xj P M ΓΟΌ com cm a 3 W 226 702 45 Příklad 3 226 702 Výroba chromogenního materiálu zapouzdřeného do mikrokapslí

Každý z roztoků chromogenních slložek 1 až 16 byl za-pouzdřen do mikrokapslí způsobem uvedeným v patentu US 4 001140. Stručně je možné tento postup popsat následujícím způ-sobem. 180 dílů roztoku chromogehních složek se emulguje ve směsi 35 dílů 10% roztoku kopolymeru/aňhydridu kyseliny (maleinové s molekulovou hmotností 75 000 až 90 000 ve vodě, 32 dílů 20% roztoku kopolymeru|anhydridu kyselinymaleinové s molekulovou hmotností 5 000 až 7000 ve vodě, 133 dílů vody, 10 dílů močoviny a 1 dílu resorcinolua pH získané směsi se upraví na hodnotu 3,5· Po emulgaci sepřidá 29 dílů 37% formaldehydu a směs se za stálého mícháníuloží na vodní lázeň o teplotě 55 °C. Po 2 hodinách se ne- v chá vodní lázeň vychladnout na okolní teplotu za trvaléhomíchání směsi. Příklad 4 Výroba ovrstvovací kaše s obsahem mikrokapslí

Každý z roztoků chromogenních složek zapouzdřenýchdo mikrokapslí se formuluje na ovrstvovací kaši za použití 16 226 702 následujících množství jednotlivých uvedených složek.

Tabulka 3

Složka Nino ž s tví(hmo t no s t nídíly) Sušina(hmot-nostní díly) Chromogenní materiál 80 40 Granulovaný pšeničnýškrob 10 10 Etherifikováný kukuřičnýškrob jako pojivo 40 4 Voda 100 — Příklad 5 Výroba donorových listů

Každý z chromogenních materiálů 1 až 16 se ve forměovrstvovací kaše nanese na list papíru a takto získaná vrst-va se vysuší za tepla. - 1? - 226 702 Příklad 6

Test pro stanovení ztráty reaktivity donorového listu účin·kem světla

Každý z chromogenních materiálů 1 až 16 se podrobítestu, při němž se natiskne na sestavu donorového a akceptorového listu standardním způsobem množina znaků (akceptoro-vý list je ovrstven zinkem modifikovanou fenolovou prysky-řicí, popsanou v patentech US 3 732 120 a 3 737 410)· Naakceptorovém listu vznikne kopie množiny znaků a intenzitazabarvení znaků kopie IK se stanoví použitím opacimetru.

Je zřejmé, že intenzita zabarvení znaků kopie jeúměrná vzniku barvy reakcí mezi chromgenními složkami a vý-vojkou a je limitována reaktivitou chromogenních složek.

Pro účely tohoto testu je intenzita zabarvení znaku kopieIK definována jako poměr reflektance obrazové části (potiš-těné části) k reflektanci neobrazové části (nepotištěnéčásti) násobený 100. Vysoká hodnota takto definované inten-zity zabarvení znaků kopie IK tedy znamená nízkou tvorbubarvy při reakci mezi chromogenními složkami a vývojkou azase naopak nízká hodnota IK znamená vysokou tvorbu barvypři uvedené reakci.

Test se provádí jednak před vystavením donorového - 18 226 702 listu fluorescenčnímu světlu a jednak po vystavení donoro-vého listu uvedenému světlu po dobu 1 hodiny a dobu 2 hodinVe všech případech bylo měření intenzity zabarvení znakůkopie prováděno 20 minut po natisknuti kopie.

Ozařování fluoroscenčním světlem bylo prováděno vboxu, který obsahoval panel s 18 13 W-fluorescenčními zářivkami* o délce 53,3 cm, vydávajícími bílé světlo. Zářivky by-ly upevněny vertikálně na podložkách o rozměru 2,5 cm. Do-norové listy byly umístěny 2,5 až 3,8 cm od zářivek. Získané výsledky jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka 4

Donorový lists chromogennímmateriálem č. Počáteční IK ZmnalKpo vystaveního listu světlu 1 hodiny donorové-po dobu: 2 hodin 1 41 -2 -6 2 43 -3 -7 3 36 -13 -34 4 41 -6 -15 5 38 -5 -13 6 38 -8 -15 7 38 -5 -10

I - 19 - 226 702

Tabulka 4 (pokračování) 7 38 -5 -10 8 35 -18 -32 9 44 -20 -33 10 41 -17 -29 11 48 -12 -24 12 41 -12 -20 13 47 -12 -19 14 35 -15 -31 15 44 -14 -24 16 46 -14 -24

Ztráta reaktivity donorových listů je samozřejmě zá-vislá na době vystavení donorových listů světlu.

Ztráta reaktivity donorových listů, kterou je ještěmožné akceptovat, závisí samozřejmě na délce expozice těchtolistů světlem. Při expozici po dobu 2 hodin je pokles o ví-ce než 26 jednotek nepřijatelně vysoký. To znamená, že chro-mogenní materiály 1, 2, 4, 5, 6 a 7, které obsahují dodecyl-fenol a chromogenní materiály 11*, 1:2, 13, 15 a 16, kteréobsahují dostatečné množství pyridylové modři, mají přija-telnou dostatečně nízkou ztrátu reaktivity. Kontrolní mate-riály 3, 8, 9 a 14 a materiál 10, který obsahuje příliš malémnožství pyridylové modři, mají nepřijatelně vysoký poklesreaktivity donorového listu. - 20 - Příklad 7 226 702 Výroba chromogenního materiálu

Byly připraveny další roztoky chromogenních složeksmíšením následujících složek v uvedených množstvích.

Tabulka 5

Složka Množství (hmotnostní díly) Pyridylová modř fenyl 3,3~bis-(dimethylamind)-6“d ime thy laminoftalid 2 2 3,3“bis-(l“ethyl“2-methyl-indol-3-yl)ftalid 1 ,2 Alkylbenzen s 10 až 15 atomyuhlíku v alkylové části 182 E thy ldif enylme than 6 Di-n-hexylketon 6

Kromě toho obsahuje každý z roztoků 6 dílů některého z následujících fenolů: - 21

Tabulka 6

Roztok chromogennísložky č. 226 702

Použitý fenol 17 oktylfenol 18 dodecylfenol 19 kumylfenol 20 styrenovaný fenol 21 4,4-methylen-bis-(2-terc buty1-6-me thy lfenol) 22 2,4,6-tri terč.butylfenol 23 2,6-di-terč.butylfenol Příklad 8 Výroba chromogenního materiálu zapouzdřeného do mikrokapslí

Každý z roztoků chromogenních složek 17 až 23 bylzapouzdřen do mikrokapslí způsobem, popsaným v patentu US3 100 103. Stručně je možné tento postup popsat následují-cím 'způsobem. 200 dílů roztoku chromogenních složek se emulguje θ' ve směsi 35 dílů 10% roztoku kopolymeru/dnhydridu kyselinybaleinové s molekulovou hmotností 75 000 až 90 000 - 22 - 226 702 ve vodě a 140 dílů vody s hodnotou pH 3,7· Dále se připravísměs 32 dílů 20% roztoku kopolymeru/anhydridu kyseliny maleinové s molekulovou hmotností 5000 až 7000 ve voděa 30 dílů vody, její pH se upraví na hodnostu 4 a k tétosměsi se přidá 30 dílů methylolmelaminované pryskyřice. Ta-to směs se potom přidá k výše uvedené emulzi a výslednásměs se za stálého míchání uloží na vodní lázeň o teplotě55 °C. Po 2 hodinách se vodní lázeň nechá vychladnout zastálého míchání směsi na okolní teplotu. Příklad 9 Výroba donorových listů

Každý ze zapouzdřených roztoků reakčních složek 17až 23 se formuluje na ovrstvovací kaši, přičemž se použijemateriálů a způsobu podle příkladu 4. Každý z takto získa-ných materiálů 17 až 23 se nanese na list papíru způsobempopsaným v příkladu 5. Příklad 10

Test pro stanovení ztráty reaktivity donorového listuúčinkem světla - 23 - 226 702

Donorové listy obsahující materiály 17 až 23 se po-drobí testu popsanému v příkladu 6. Získané výsledky jsouuvedeny v následující tabulce.

Tabulka 7

Donorový list schromogenním ma-teriálem <* Počáteční IK Změna IK pového listu 1 hodiny vystavení donoro-světlu po dobu 2 hodin 17 41 -2 -7 18 42 -4 -7 19 42 -5 -11 20 36 -7 -14 21 38 -23 -34 22 39 -20 -27 23 40 -3 -13 Při použití stejných kriterií pro přijatelnost jed-notlivých záznamových materiálů jako v příkladu 6 je možnépovažovat listy obsahující chromogenní materiály 17, 18, 1920 a 23 za jednoznačně přijatelné. Listy obsahující chromo-genní materiály 21 a 22 s obsahem fenolu bez reaktivní vaz-by jsou nepřijatelné. - 24 Příklad 11 228 702 Výroba chromogenních materiálů

Byly vyrobeny další roztoky chromogenních složeksmísením následujících složek v uvedených množstvích. - 2b - 226 702 χυ

Roztok ohromogenních složek

CO <0 44 β X> £0

EH β Φ a o a a o

W σ»

C\JI co

CM c~

CM ir\

CM

Tt

CM

CM **

OJ CM i—I

CM

CM CM r—I

OJ *

CM CM H

O

00 O O

i—I I r-1 I i—I

O CO o

Η I I CM I

O σ> o

r-i I r—I I I r-| <x r4 ·* o ΟΊ O i m rH Η 1 1 i—1 o- 1 1 1

CM

CM CM H

O

O

Η I CM

CM

CM CM H

O

O CM | | | | •Η 44 | 1 1 Ν Ή m Φ Φ Φ ι—1 | 1 a a-H β CO rš 1 •Η 43 3 1 O | ŤJ Ρ Ό m ο ο b r-1 β | γΗ I β a •rl O 1 φ φ ο β r~1 β •Η <ρ Ρ ω >> •rl ·· ο rO r—1 C0 a β 1 >5 O P Φ 44 •Η C- ο ΙΓ\ a 2 r~1 >N a . *· Ν Η •rl a >> O co β m β a ό 1 X? r—1 r—1 ·Η φ >Ν CO-H CM P © S Ν χ> <0 β r—1 H « Φ 2 β 1 C0 >»cfl rd •rl P Ρ Μ ο Ο ·Η χί β >β Ό tí Φ Ο γ-1 Η Ρ Ρ Ο Ό P<H 2 1 c •Η Ν 1 (0 φ Ρ Ρ o φ 2 P Φ Ό β ΦΧΟ a φ 'C0 a a d Φ CO t>0 Χ-Χ Φ ο X) Η Η 44 Ρ •Η ·Η 1 1 tí 2 1 Χ> β β Ο rH © OJ ό a H o co a «Η •Η ΦΧΚ β a •rl ► ' CO Ό β β o •Η a Ν > φ φ β β O 1 H 1 ·Η •rl o β Χ> Ο . 3 β Ο <Ρ <Ρ Ο >> r-1 W >s ®r) H 0 XJ » 9 r4 Φ Η •Η Η β a >5 •Hí •rl «5 •rirt o t> β Í*S -° Ό r~J r4 -σ X> P XiP β <P ·> φ £ ΗΜ Γ-i β fe> •H 1 2 I <H CO H 'Φ ηχ Ρ γ’Ρ'-I Φ 2 Λ β ro a 1 b β 5?« 2 Ό Ρ Ρ >> **r4 ' ň Ή Η Ρ Ο φ Φ 0ΊΌ O"> >5 CM P «4 > Ω - 26 - Příklad 12 226 702 Výroba donorových listů

Každý z roztoků chromogenních složek 24 až 29 bylzapouzdřen do mikrokapslí způsobem podle příkladu 3· Každéz takto získaných mikrokapslí byly formulovány na ovrstvo-vací kaši při použití materiálů a způsobu z příkladu 4.Každá z takto získaných ovrstvovacích kaší byla nanesenana list papíru způsobem popsaným v příkladu 5» Příklad 13

Test pro stanovení ztráty reaktivity donorového listuúčinkem světla. Výše uvedeným způsobem získané donorové listy bylypodrobeny testu popsanému v příkladu 6. Získané výsledkyjsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka 9

Ponorový list Počátečnís chromogenním IKmateriálem č

Změna IK po vystavení donoro-vého listu světlu po dobu1 hodiny 2 hodin 24 43 -8 -13 - 27 -

Tabulka 9 (pokračování) 25 43 -8 -14 26 39 -13 -34 27 47 0 -3 28 39 -5 -11 29 46 -4 -6

Donorové listy s chromogenními materiály24, 25 a-28, které obsahují pyridylovou modř, mají velmidobrou odolnost proti ztrátě reaktivity. Chromogenní ma-teriály 27 a 29, obsahující kombinaci pyridylové modři adodecylfenolu, mají dokonce výbornou odolnost proti ztrá-tě reaktivity. Kontrolní chromogenní materiál 26 bez obsahu látek pro zvýšení odolnosti proti poklesu reaktivityje neuspokojivý. Přiklad 14 Výroba chromogenních materiálů

Byly připraveny další roztoky chromogenních složeksmísením následujících složek v uvedených množstvích. -28 -

Tabulka 10 226 702

Komponenty Roztok chromogenních složek č. 30 31 32 Množsl tví (hmotnostn: C díly) fýridylová modř 91,8 91,8 - 3,3-bis-(dimethyl-aminof enyl) - 6-dime-thylaminoftalid 21,6 21,6 91,8 3,3-bis-(l-ethyl-2-me thy 1 indol-3-Ty 1) -ftalid 27 27 14,8 2 z-anilino-6 '-di-ethylamino-3 #-me-thylfluoran 16,2 16,2 29,7 2,3,4-trimethyl- 1,3-pentandioldi- isobutyrót 3495,6 3509,1 Olej tvořený smě-sí nasycených ali-fatických uhlovo-díků s destilaěníteplotou.v rozmezí160-290 °C 1747 3146 1754,6 Dibutylftalát — 2097,4 - Příklad 15 Výroba chromogenních materiálů zapouzdřených do mikrokapslí

Každý z roztoků chromogenních složek 30 až 32 byl - 23 - 226 762 zapouzdřen do mikrokapslí způsobem podle příkladu 8. Struč-ně je možné tento postup popsat následujícím způsobem. 5400 dílů roztoku chromogenních složek se emulguje<v ve směsi 1000 dílů 10% roztoku kopolymeru^aňhy dr idu kyseli-ny maleinové s molekulovou hmotností 75 000 až 90 000 ve vodě a 5600 dílů vody po úpravě pH na 3,7. Hodnota zís-kané emulze se potom upraví na hodnotu 4. Dále se připra-ví směs 1000 dílů 10% roztoku kopolymeru Yánbydridu kyse-liny maleinové s molekulovou hmotností 5000 až 7000 ve vodě , 1000 dílů vody a 1000 dílů methylolmelaminovanépryskyřice. Obě směsi se smísí a výsledná směs se zahřívápo dobu 2 hodin na teplotu 55 °C. Po uplynutí uvedené do-by se směs nechá vychladnout za stálého míchání na okolníteplotu. Příklad 16 Výroba ovrstvovací kaše s obsahem mikrokapslí

Každý ze zapouzdřených roztoků chromogenních složek3o až 32 se formuluje na ovrstvovací kaši při použití ma-teriálů popsaných v následující tabulce. - 30 -

Tabulka 11 226 702

Složka Množství(hmotnostní díly) Chromogenní materiál 70,40 Granulovaný pšeničný škrob 21,10 Etherifikovaný kukuřičnýškrob jako podivo 4,25 Polyvinylalkohol jakopojivo 4,25

Ke směsi se přidá dostatečné množství vody, abyzískaná ovrstvovací kaše obsahovala 17,4 % sušiny. Přiklad 17 Výroba donorových listů

Každá z ovrstvovacích kaší s obsahem chromogenníhomateriálu 30 až 32 se nanese na list papíru, načež se usuší. Příklad 18

Test pro stanovení ztráty reaktivity donorového listu účin-kem světla

Ponorové listy s obsahem chromogenních materiálů - 31 226 702 30 až 32 byly podrobeny testu popsanému v příkladě 6. Zís-kané výsledky jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka 12

Donorový lists chromogennímmateriálem ě. Počáteční IK Změna IK po vystavení donoro-vého listu světlu po dobu 1 hodiny 2 hodin 30 46 -2 -9 31 47 -1 -3 32 53 -17 -30 = Při použití kritérií, uvedených v příkladu 6, je možné považovat materiály 30 a 31 s obsahem pyridylové modři za velmi uspokojivé, pokud jde o odolnost vůči ztrátěreaktivity, zatímco kontrolní materiál 32 bez obsahu py-ridylové modři je neuspokojivý.

Claims (8)

- 32 - PŘEDMŽT VYNÁLEZU 226 702

1. Chromogenní materiál sestávající z alespoň dvouchromogenních složek a z alespoň jednoho rozpouštědlachromogenních složek, vyznačený tím, že jako jednu z chro-mogenní ch složek obsahuje 5-(l-ethyl-2-methylindol-3-yl)-5-(4-diethylamino-2-e thoxyf enyl )-5,7-dihydrofuro/'“3,4-b7-pyridin-7-on a/nebo 7-(l-ethyl-2-methylindol-3-yl)-7-(4-diethylamino-2-ethoxyfenyl)-5,7-dihydrofuro^“3,4-b7pyri-din-5-on.

2. Chromogenní materiál podle bodu 1, vyznačený tím,že obsahuje fenol s volnou reaktivní vazbou.

3. Chromogenní materiál podle bodu 2, vyznačený tím,že jako fenol s volnou reaktivní vazbou obsahuje fenol svolnou polohou orto nebo para.

4» Chromogenní materiál podle bodu 2, vyznačený tím,že jako fenol s volnou reaktivní vazbou, obsahuje dodecyl-fenol, p-l,l,3,3-tetramethylbutylfenol, 2,4-di-terc.butyl-fenol, p-kumylfenol nebo styrenem substituovaný fenol.

5· Chromogenní materiál podle bodů 2 až 4, vyznačenýtím, že obsahuje fenol s volnou reaktivní vazbou v množství - 32> - 1 až 7 % hmotnosti. 226 702

6. Chromogenní materiál podle bodu 5, vyznačený tím,že obsahuje fenol s volnou reaktivní vazbou v množství 2 až 5 % hmotnosti.

7. Chromogenní materiál podle bodů 1 až 6, vyznačenýtím, že obsahuje 5-(l-ethyl-2-methylindol-3-yl)-5-(4~di-ethylamino-2-ethoxyfenyl)^5,7-dihydrofuro/~3,4-b7pyridin- 7-on a/nebo 7-(l-ethyl-2-methylindol--3-yl)-7-(8-'diethylamino-2-ethoxyfenyl)-5,7-dihydrofuro/~3,4-b7pyridin-5-on vmnožství 0,6 až 3 % hmotnosti.

8. Chromogenní materiál podle bodů 1 až 7, vyznačenýtím, že je obsažen v mikrokapšlích.