CS225128B2 - The production of the hose made of the extruding fibre-stiffened polymeric substance and the necessary equipment - Google Patents

Description

Vyitález se týká hadice z vytlečovetelné polymerní hmoty, vyztužené vlákny, jakož i způsobu e zařízení k její výrobě·

Je známo, že při protlačování-základní hmoty obsahující nesoouislá a rozptýlená vlákna omezeným prostorem, např· při zpracovávání v kalandrech nebo při protlačování, se jednooiivá vlákna postupně orientují do směru toku· Vyrovnávání a podélné orientování vláken probíhá podobně jako srovnávání podlouhlých částic, pilin nebo celých kmenů v pohubujícím se proudu· Proto při protlačování výchozí látky, obsθhujjcí rozptýlená jednntlivá vlákna, běžnými pгttaačovacími a ' íssovacími stroj - pro tváření pod taekem se vytvářeeí hadice, ve kterých jsou výztužná vlákna orientována podélně v osovém - směru, rovnoběžném s osou vytlačtihcího ύβΗ·

Je také známa hadice vyztužená rozptýlenými nz8ouvislýei vlákny, která jsou orientována v obvodovém směru, přičemž tato hadice je vyrobena promlčováním polymerní výchozí látky, obes^ujc rozptýlená nesouvislá vlákna, kanálem, který má vnitřní a vnější povrchové plochy, rozbíh^ící se od osy Ho ovací ho nástroje v takovém úhlu, že poměr výstupní plochy ke vstupují ploSe kanálu je roven nejméně dvěma.

Bylo zjiS^no, že při protlač ování směsi prttlhčtihtelné polymerní látky a nesouvislých rozptýlených vláken kanálem určitých rozměrů a určité georneerie, vytvořeným mezi trnem a vnějším proteačovacím náátroje, se získá výrobek, který má zlepšené vlastnosti v radiálním směru·

Předmětem vynálezu je hadice z vytlačovate!^ polymerní hmoty vyztužené vlákny; podstata vynálezu spočívá v tom, . že vlákna jsou tamootθtně rozptýlená, přičemž převažuje radiální složka orientace vláken nad obvodovou složkou orle nace vláken·

Vynález se vztahuje též na způsob výroby takové hadice z iytlačoihtelnéUo polymeru, obsel-h^ícího thmooS8tně rozptýlená výztužná vlákna, vytaθtovвnéht kanálem s kMkkovým prseencovým průřezem, v němž hmota prochází mezi povrchovou plochou středového trnu a vnitřní plochou vnějšího prttheδoiacíUo členu· Podsitata způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že poměr kde Ao je průřezová plocha proudu polymeru na výstupu z kanálu a průřezová plocha proudu polymeru na vstupu kanálu, se rovná nejméně dvěma, .. např· třem až pěti i více a poměr jgkož i — , - kde Wo je šířka proudu polymeru na výstupu z kanálu, Wi šířka proudu polymeru na vstupu kanálu, Ro. střédní poloměr výstupu proudu z kanálu obi^i^J^i^^je iulkanizhδní činidlo a hadice se po svém zformování vulkanizuje přívodem tepla·

Zařízení k výrobě hedice podle vynálezu obsahuje vněěší protlačovací člen a středový trn, přčeemž mezi vn.třní plochou vnějšího prtthačcvhcíUo členu a povrchem středového trnu je vytvořen iytlzčtihcí kanál s křvvkoým prstencovým průřezem pro průchod polymeru; podstata zařízení podle vynálezu spočívá v tom, že povrch středového trnu, jakož i vnntřní stěna vnějšího prttlačtihcíUo členu jsou v podstatné části své délky rovnoběžné s. osou proudu polymeru·

Raadální eložka triznthcz vláken, která se vztahuje k vlákenné výztuži hedice v radiálním směru, je tudíž regulována v poměru k axiální a - obvodové složce výběrem protlečovací hubice vhodného geomeerického tvaru a vhodných geomeerických poměrů· Neepíklad hadice, ve které vlákenné výztuž v rediální směru převažuje nad vlákenou výztuží v obvodovém emm^, je vyrobena protač dováním tmёsi prtta8δovacím ústím, jehož poměr výstupní plochy k vstupní ploše je roven přibližně dvěma nebo více a poměr šířky výstupu k Šířce vstupu je nejméně dvakrát větším než je poměr poloměru výstupního -šlenu k poloměru vstupního členu, přičemž tento poloměr je roven vzdálenost od osy ke středu kanálu· Vstupem kanálu se rozumí místo, ve kterém je nejmenší . vzájemná vzdálenost mei promač ovacími členy· Je-li poměr ploch roven nejmén^ dvěma a poměr šířek je také nejméně roven dvěma, pak také poměr rádiusů je rovněž roven nejméně dvěma· Hadice, v níž vlákenné výztuž v radiálním směru převažuje nad vláktennou výztuží ' v obvodovém směrní, je vyrobena protlačováním buSsí protlečovacím nástrojem, u něhož je poměr výstupjní Šířky ke vstupní Šířce a výstupního poloměru ke vstupnímu poloměru roven nejméně ' dvěma, přičemž výstupní plocha kanálu je nejméně třikrát větě! než jeho'vstupní plochá. Hadice, v níž jsou vlákna převážně orientována ve směru blízkém radiálnímu směru, velkou odolnost v tomto směru, *přič<mž tekové hadice se vyrábějí protlačováním srněěi protlečovacím nástrojem, jehož poměr výstupní Šířky k vstupni Šířce a výstupního poloměru- ke vstupnímu poloměru je roven nejméně dvěma a výstup kanálu je nejméně pětkrát větěí než vstup kórnálu. Hodno “ta poměru vstupní Šířky ke vstupní Šířce a výstupního poloměru ke vstupnímu poloměru Je rovna třem nebo více, s výhodou nejméně čtyřem.

Prstencové rozmístění jednotlivých vláken v celém průřezu protlačované hmoty nebo směěi vyváří orientované rozpolení výztužných vláken, které u^<^i^j2í směrové nebo enizotropické fyzikální vlastnosti hadice. Eeistuje přímá korespondence mezi orientovaným rozložením vláken e směrovým! materiálovými vlastnostmi, jako je mechanická pevnot, mechanické mo^uy, prodloužení mateerálu, vyvolené působením napětí nebo vnitřního nepěět, vyvolaného rozpínáním a bťtnacím působením rozpou^ědl^ Výztužná anizotropte může být určována stanovením bu3 složek orientace vláken, nebo o^j^c^ovč^e^ající^mL vlastnostmi mat^x^iál^u pro každý ze tří základních směrů hadice: ' pro ajdálnt, obvodový a radiální.

Pojem sm^í^, který je v delším popisu používán, znamená směs jedno tlivých nesouvislý ch výztužných vláken a ' základní hmooy, obsa^ujcí protlačovat-elnou polymerní látku. Pojem Šířka kanálu se vztahuje k vzdálenost mezi povrchem trnu a povrchovou plochou * vnějšího protlačovacího členu, který - tvoří kanál. Pojem komponenty nebo složky orientace vláken znamená směrové kosiny jednotlivých os vláken vzhledem ke střední hodnotě celkového souboru vláken přítomných v haddci.

Orientace vláken může být vyjádřena eměrovým kosinem každého vlákna, to znamená, jeho osy, k soiritabnicím x, y a z, z nichž souřadnice x je rovnoběžná s osou protlačovacího nástroje, která prochází jedním koncem vláken, y je souřadnicí tangenciální ke kružnici soustředné k ose, proc^ázeící stejným koncem vláken, a ' z je souřadnnc! kolmou k rovině vymezené souřadnicemi x a y. *Jsoo-li úseky y a z rovny nule, takže vlákno leží podél osy x, směrové kosiny cos <9_y = cos 6^ = -Ť -l·· = O a cos Θ_χ = = 1 , kde 1 je rovna délce vlákna. Naopak je-li x a y rovno nule, pak z se rovná délce vlákna a vlákno je orientována plně v radiálním směru.

Pro tyto případy je typické, že hodnnoy každého směrového kosinu jsou větší než nula, to znamená, že vlákno se odklání od každé . jedno“livé roviny. Střední vektor směrově orientace může být odvozen zprůměrováním směrových kosinů celého souboru jednotlivých vláken. Vlákna je možno potom považovat za orientovaná obecně směrem k jednomu základnímu směru nebo mohou bý považována ze převážně orientovaná v tomto směro, jestliže směrové kosiny pro tento směr převážuuí nad směrovými kosiny pro oba ostatní smmirp. Vyztužovací působen a účinek vláken bude ěochooětelnj vyšší ve směru v/ěě^ího směrového kosinu. Pojem vysoce orientovaný znamená takovou situaci, kdy druhá mocnina hlavního směrového kosinu pro jakýkoliv základní směr překročí - hodnotu 0,5. Jinými slovy, druhá mocnina hlavního směrového kosinu pro jakýkoliv základní směr z - getmmeriikéht hlediska překračuje - součet druhých mocnin směrových kosinů pro zbývvtíií dva srnmiry.

Orientace může být běžně určována rozpínáním vzorku složkové hadice a měřením hodno “ty nabývání nebo rozpínání v každém ze základním směrů. Hodnota rozpínání v každém směru vyznačuje relativní orientaci vláken. Vzorky se tozt^^í nejméně ve směru, který má největší podl orientovaných vláken. ·

Hadice podle vynálezu má hladký povrch a je v plastckkém stavu poddajná a ' ohebná, což umooňuje provádět její tvarování a “hýbání do tvarované hadice, aniž by docházelo ke znatelnému zborcení nebo ztrátě hladko“ti povrchu. Plastický stav znamená takový stav,

2251 28 ve kterém je hadice dostatečně měkká pro tvarování, ale dostatečně schopná si zachovat po vytvarování udělený tvar. Termoplastické polymery, včetně termoplastických ·lastonerů jsou obecně v plastickém stavu při zvýSené teplotě a tvrdnou po ochlazení. Termosetické polymery včetně vulkanizovatelných elastomerů jsou v plastické stavu v průběhu hnětení, míchání, protlačování a tvarování, ale ztrácejí svoji plasticitu po vytvrzenl· V takovém případě se hadice 2 vulkanizovatelných elastomerů vytlačí, ohne od požadovaného tvaru a vytvrdí, přičemž při použití termoplastických elastomerů se hadice vytlačí, ohne do požadovaného tvaru a potom se ochladí*

Proces podle vynálezu je možno provádět na každém protlačovacím zařízení, které má kanál křivkového příčného průřezu, vytvořený mezi povrchovou plochou středního trnu a povrchovou plochou vnějěího protlačovacího prvku, přičemž takové povrchové plochy mohou být nezávislá na sobě rovnoběžné s osou protlečovacího ústrojí, mohou se к této ose sbíhat nebo se od ní rozbíhat v závislosti na vztazích a poměrech vstupní a výstupní plochy kanálu, výstupní a vstupní Šířky kanálu a výstupního a vstupního poloměru kanálu.

V závislosti na uvedených vztazích je možno vytvořit devět uspořádání povrchových ploch kanálu:

1. povrchová plocha trnu je rovnoběžná s osou, zatímco vnitřní stěna vnějSího protlačovecího členu se rozbíhá od osy,

2. povrchová plocha trnu se poetuně přibližuje к ose a vnitřní stěna vnějšího protlačovacího prvku je rovnoběžné β osou,

3. povrchová plocha trnu se přibližuje směrem к ose a vnitřní stěna vnějšího protlačovacího prvku nebo elementu se rozbíhá a vzdaluje od osy,

4. povrchová plocha jek trnu, tak také vnitřní stěny vnějSího protlečovacího členu jsou rovnoběžné s osou protlečovacího zařízení a kanálu,

5. povrchová plocha trnu se rozbíhá od osy a vnitřní stěna vnSjSího protlačovacího členu je sbíhavá к ose, přibližuje se к ní,

6. povrchová plocha trnu se rozbíhá od osy á vnitřní stěna vnějSího protlačovacího Členu je sbíhavá к ose, ✓

7. povrchová plocha trnu se rozbíhá od osy a vnitřní stěna vnějSího protlečovacího členu je rovnoběžná s osou,

8. povrchová plocha jak vnitřního členu, to znamená trnu, tak také vnitřní stěna vnějěího protlačovacího členu jsou sbíhavé к ose 8

9. povrchová plocha jak trnu, tak také vnitřní stěny vnějSího protlačovacího prvku jsou rozbíhavé od osy.

Povrchová plocha kanálu se rozbíhá od osy protlačovacího nástroje, jestliže je teto plocha více vzdálena od osy na výstupním konci než na vstupu kanálu a naopak, povrchová plocha kanálu je sbíhavá к ose protlačovacího nástroje, jestliže je ne výstupu kanálu blíže к ose než ne vstupu kanálu.

Pro dosažení radiální orientace při uspořádání a vytvoření povrchových ploch kanálu podle vzájemné polohy z případů 1 ež 3 musí próbíhet kanál po dostatečné délce ve směru protlačování, aby se dosáhlo potřebného zvýSení Šířky kenálu e plochy kanálu; aby se dosáhlo radiální orientace vláken při uspořádání ploch kanálu podle případů 4 až 7, je nezbytné zúžit vstup kanálu, aby se získalo potřebné zvýSení Šířky kanálu a plochy kanálu ve směru protlačování. Pro dosažení radiální orientace při úpravě povrchových ploch kanálu podle uspořádání 8 e 9 je pouze nezbytné provést zúžení vstupu kanálu, jestliže jsou povrchové plochy v podstatě rovnoběžné nebo se výrazněji od sebe nerozbbhají, aby se zabezpečilo potřebné zvýšení Šířky kanálu a jeho plochy. Vstup kanálu může být jednoduše zúžen vytvořením přelivového výstupku jednak na vnitřní stěně vnějšího protlačovacího členu a jednak na povrchové ploše trnu, popřípadě na obou těchto prvcích. Výška tohoto přelivového výstupku může být promšxrná, může se také měnnt, aby bylo možno vytvořřt kanál s požadovanou šířkou na vstupu a s požadovanou vstupní plochou.

Jak ji-ž bylo řešeno, t^adiální složka orientace vláken může být ovládána a řízena měnou výstupní plochy kanálu ke vstupní ploše kanálu. 'Ovšem rozumí se, že přelivový výstupek může být teké použit v protlačovacính nástrojích, které m^í povrchovou plochu kanálu vytvořenou podle případů 1 až 3, je-li to třeba. Výhodnější jsou uspořádání podle případů 1 ež 4, protože požeňavky na poměr výstupní plochy k vstupní ploše kanálu'a na vztah poměru, výstupní Šířky ke vstupní šířce a poměru výstupního poloměru k vstupnímu poloměru, jsou v těchto případech mnohem. snáze dosažžtelné.

Uspořádání povrchových ploch podle případů 5 až 9 je vhodné pro získávání radiální orientace, ale požadují teto uspořádání větší zúžení vstupu, to znamená výstupky větší výšky, protože povrchové plochy kanálu, které se sbíhají k sobě (5 až 7) nebo které se sbíhají k ose (8), maaí snahu orientovat vlákně v axiálním směru a kanálové plochy, které se rozbíhej od osy, mea-í snahu orientovat vlákna do obvodového směru.

Vynalez bude podrobině! objasněn pomocí příkladů provedení hadic a protlačovacích ústrojí, které jsou znázorněny na výkresech, kde značí obr. 1 grafické znázornění vyztužené hadice, jejíž část je odříznuta pro znázornění nesouvislých vláken, orientovaných v radiálním směru, obr. 2 asymetrický pohled na část hadice vyztužené nesouvislými vlákny, jejíž část je odstraněna, aby byle viditelná vlákenná výztuž v axiálním směru, obr. 3 axiální pohled na část hadice, jejíž část je odstraněna, aby mohla být znázorněna nesouvislá výztužná vlákna uspořádaná v obvodovém směru, obr. 4 je boční pohled na část protlečovacího nástroje, rozříznutého rovinou vedenou osou protlačovacího nástroje, přičemž protlačovací nástroj je opatřen přeivvovými výstupky, vystupujícími z vnějšího protlačovacího členu, obr. 5 boční pohled ne část protlačovacího nástroje, rozříznutého rovinou vedenou jeho osou, který je opatřen přellvovým výstupkem, vystupujícím z. trnu, a obr. 6 boční pohled na část protlačovacího nástroje, rozříznutého osovou · rovinou,, který je opatřen kanálem, zvětšujícím plochu svého příčného průřezu ve směru vytlačování.

Hadice J_ podle prvníno příkladu provedení (obr. 1) je, jak je patrno z odříznuté části, vyztužena vlákny g, orienoovarými v radiálním směru. Raiální orientace vláken g je znázorněna také na koncovém příčném průřezu oddělené části, kde jsou jednotlivá vlákně vyrovnána vedle sebe tak, že všechny smSnují k ose souměrnnoti hadice g. V odděleném úseku hadice g jsou viditelné pouze konce vláken g nebo · jejich příčné průřezy.

Na obr. 2 je znázorněné jiná hadice g, jejíž výztužná vlákna £ jsou orientována v axiálním směru, to znamená, že jednotlivá íosouvvsIS vlákna jsou uložena v pod^atě rovnoběžně s osou souměnnisti hadice g. V koncovém příčném průřezu, hadice J. jsou patrny jen konce vláken £ nebo jejich příčné průřezy, přičemž v podd^tě celá délka vláken £ je viditelná na ·té části hadice g, která je odříznuta.

Na obr. 3 je znázorněna třetí hadice g, který je opatřena výztužnými vlákny 6., orientovanými v obvodovém směru ve stejné vzdálenooti od osy hadice g. V tomto obvodovém uspořádání jsou jeSio01ivs vlákna £ uložena vedle sebe ve směru obvodu hadice g. takže v podstatě celá délka výztužných vláken £ je viditelná jak na koncovém příčném průřezu odříznuté čiáslti, tak také na obvodové· odříznuté části.

Rozumí ee ovšem, že znázornění na obr. 1 , obr. 2 a obr. 3 jsou jen schematická, idealietická. V normminích vyrobených hadicích je celé mnooství vláken tvořeno soustavou, obsathjjcí vlákna uložená v jakékoliv rovině a ve věech třech typech orientace, a axiálním, obvodovém i radiálním, které te vyetytují pohromadě a jedním typem vláken, uložených v jedné převalujíií orientaci.

Axiální nasměrování vláken podle obr. 2 může být obecně dotaženo protahováním výchozího ma€^ri.áLu obsahejícíhl nesoouislá vlákna prltaačovaiím nástrojem, který má protlačovací kanál s rovnou nebo plochou kanálovou šířkou, který je v podstatě rovnoběžný se . směrem protlačověmí; avěak malá část vláken může být stále jeětě orienlována ve zbývajících dvou směrech. Obvodová orientace, jak je znázorněno na obr· 3, . může být dosažena protaelováním výchozí hmoty nesouvislá výztužná vlákna prltlačovaiím nástrojem, který má obě kanálové stěny ' rozbíhavé od osy. RaHální orientace vláken, jek je neznačena na obi?. 1 , je dosažena při pгltlačování výchozího maatelálu s výztužnými, vlákny proteačovacím nástrojem, znázornětým na obr. 4, 5 a 6.

Ne obr, 4 je znázorněno protlačovací ústí obs^Uhujcí trn 10 s povrchovou plochou 14 a vnějěí protlačovací člen 11 s viitřní stěnou 13. Povrchová plocha 14 trnu _1_0 a vnitřní povrch stěny 13 vymmeuuí mezi sebou kanál 12. Vbíšší protlačovací člen 11 je opatřen přeivovým výstupkem nebo žebrem 16 s výškou h a šířkou w, vystupujícím z vnitřní stěny 13. Výška £ žebra 16 může tyt měněm, aby se dosáhlo jlkéhololiv potřebného poměru mezi výstupní plochou kanálu 12 a vstupní plochou kanálu 12. Šířka w žebra není neměnná, může týt mmlá, např. 0,1 mm nebo menSí nebo může být větším rovná někoU^ centimetrům nebo i více.

Úhel, který svírá boční stěna žebra 16 se stěnou 13 vnějšího protlačovací ho členu 11_. se může také měnm. Stouppaící stěna žebra 16. to znamená stěns vzdálenější od ústí kanálu 12. svírá s vnntřní stěnou 13 vnějšího prltlačovlcíhl členu 11 . úhel a e klesa^cí protilehlá stěna svírá úhel Q. Je-li úhelQvětší, nappíklad kolem 30 ·až 90°, pak se klesa^cí stěna π^Γο^ί^ jen do malé vzdálenost a λι^οβ^Η^ι^ι zcela až k výstupu kanálu 12 a viitřní stěna 13 vnějšího členu 11 zůstává v podstatě rovnoběžná s osou ^pntlačovac^ího ússí. Avša^k je-li ^úhel^gmalý a je roven např. méh ne^ž 25°, pa^k klesa^^ stěna žebra 16 je poměrně dlouhá a vnitřní stěna 13 vnějšího členu 11. je pak divergentní od osy prltlečovlcího йя^о^, jak je naznačeno čárkovanou čarou ne obr. 4. Je-li vnntřní, stěna 13 divergentní, rozbíhavá od osy, pak je výhodné, je-H část vnntřní stěny · 13 v blízkost výstupního ústí 15 vytvořena rovnoběžně s osou protlačovací hubice ve tvaru válcové koncové plochy .£8.

Povrchová plocha 14 trnu 10 a vnntřní plocha žebra . 16 mezi sebou vymelují vstupní část 17 kanálu .1.2. kteřá má meněí průřezovou plochu než výstupní ústí 15. Směr protlačování je zleva doprava. Směs je přiváděna vstupní částí 17 a protlačený dutý díl maltliálv, lbbthející orientovaná výztužná vlákna,. opot^tí .stí . 15.

Na obr. 5 je znázorněno jnné protlačovací άβ^ο^, které obsahuje trn 20 s povrchovou plochou 24 a vnějtí protlačovací člen 21 s vnntřní stěnou ££. Povrchová plocha 24 .

a vntřní stěna 23 tvoří kanál £2. Prstencové žebro 26 vystupuje z trnu 20 a má výšku h a šířku w. · Ozznačení úhlů, které svír^í boční stěny žebra 20 s osou trnu 20., je stejné . jako u příkladu z obr. 4. Je-li úhel Q vět^í, vnntřní stěna a povrchová plocha trnu 20. jsou v podstatě rovnoběžné s ·osou tlVjmnηolSi protlačov^ího nástroje.

Je-li úhel Q meešš, pak je skloněná boční stěna, která je blíže k výstupnímu ústí £5. kuželovou plochou ££. která se zužuje směrem k ústí 25 a k ose a je na obr. 5 vyznačena čárkovanou čarou. Přibližu.ue-li se kuželová plocha 24 k ose, pak je výhodné, jestliže část povrchové plochy 24 u ústí 2j_ zůstane rovnoběžnou plochou s osou, a vymezí tak válcovou koncovou plochu £8. Koncová plocha 28 může být popřípadě upravena pro m%rné zúžení šířky kanálu £2. jak je naznačeno na obr. 5 čeηceovanlu čarou u konce trnu 20. Vnitřní stěna 23 a vrcholová plocha prstencového žebra 26 mezi sebou vymezují vstupní část 27. která má menší průřezovou plochu, než je plocha výstupního ústí 25.

Na obr. 6 je znázorněno protlačovací ústrojí, přesněji řečeno jeho koncová část, obsahující střední trn 30 s povrchovou plochou 37· která se plynule přibližuje к ose protlačovacího nástroje, přičemž jeho povrchová plocha je v podstatě rovnoběžná s osou protlačovacího nástroje. Vnější protlačovací člen 31 je opatřen vnitřní stěnou 35. která se rozbíhá od osy, a druhou vnitřní stěnou 33. která je v podstatě rovnoběžná s osou.

První část vnitřní stěny 35 a povrchová plocha 37 vymezují mezi sebou kanál 43. Vnitřní stěna 33 a povrchová plocha 34 trnu 30 mezi sebou vymezují dalěí kanál 32 a tvoří koncovou část protlačovacího nástroje. Třetí vnitřní stěna 39 vnějšího protlačovacího členu 31 a povrch 40 trnu 30 mezi sebou vymezují vstupní část 38. Směs základních materiálů se přivádí vstupní částí 38 a vytvarovaná hmota obsahující orientovaná vlákna vystupuje z ústí 36.

Hadice se zvýšenou pevností proti protržení se vyrábějí protlačováním směsi protlačovacím nástojem, který byl v předchozích příkladech v několika obměnách popsána a jehož kanál je zúžen v blízkosti ústí, aby se zmenšila plocha výstupu o 5 až 25 % ve srovnání s průřezovou plochou kanálu uvnitř protlačovacího ústí. Podle těchto příkladných provedení.platí zásada, že je-li kanál zúžen ns svém ústím je plocha výstupního otvoru stále ještě větší než vnitřní plocha, zejména je více než dvakrát větší než vnitřní průřezová plocha kanálu.

Zmenšení plochy kanálu na výstupu je obvykle prováděno umístěním několika zúžení, jejichž počet odpovídá požadovanému stupni žúžení na výstupu kanálu a která mohou být vytvořena, jak je to naznačeno čerchovanou čarou na konci trnu 20 na obr. 5·

Zúžení výstupu může být také umístěno ne vnitřní stěnu vnějšího protlačovacího členu, popřípadě je možný také takový případ, kdy jsou jedny zužující výstupky uspořádány na trnu a druhé na vnitřní stěně vnějšího protlačovacího Členu. Zmenšení průřezové plochy dosažené uspořádáním zúžení nebo zužovacích výstupků, může být náhlé nebo postupné, tj. okraj zúžení, který se nachází proti proudu materiálu, může tyt jednak spojen s trnem révinou, která Je kolmá ne osu trnu, a pak je vytvořen ostrý vodicí a usměrňovači okraj nebo hrana, nebo může být vytvořen šikmý přechod, aby se vytvořila kuželová vodicí plocha.

Délka zúžení na výstupu kanálu, tvořícího koncovou část protlačovacího nástroje, je zejména rovna nebo větší než Šířka kanálu na výstupu, s výhúdou je čtyřikrát a šestkrát větší než Šířka kanálu· Úprava hadice protlačováním směsi protlačovacím nástrojem, který má zúžené ústí, jak bylo řečeno, má ten výsledek, že hadice, která má stále ještě vlákna orientována v radiálním směru, má podstatně zvýšenou pevnost a odolnost proti roztržení.

Také faktory jiného druhu mohou ovlivnit orientaci vláken alespoň v omezeném rozsahu, nemusí to být jen geometrie protlačovacího nástroje. Mezi tyto vlivy patří například rozměry vláken, jejich množství, a tím také jejich podíl na celkové hmotě, viskosita výchozí látky, protlačovací podmínky, např. teplota a intenzita podávání směsi« Výrobek získaný vytlačováním z vytlačovacího nástroje naznačuje, že všechny tyto podmínky byly ve vyhovujících mezích splněny, jestliže si zachovává svůj tvar. Avšak pro široké rozmezí velikostí vláken, podávačích rychlostí, vlastností výchozí látky a protlečovacích podmínek atd. zůstává geometrie kanálu, to znamená zvětšování jeho průřezové plochy, dominantním faktorem.

Rozumí se také, že orientace vláken při vstupu do protlačovacího ústrojí může ovlivnit orientaci vláken dosahovanou při průchodu výchozí směsi protlačovacím ústrojím. Obvykle je orientace vláken axiální na vstupu do protlačovacího ústrojí.

Avšak způsob podle vynálezu je možno použít i na jiná orientace v ústí a pro nahodile rozmístěná vlákna.

Délka kanálu je proměnná. Nappíklad může být přibližně rovná šířce kanálu, ale je obvykle nejméně .dvafcriá větší než ŠÍPka kanálu. S výhodou je délka kanálu rovna pětinásobku až ŠestixáSsobku šířky kanálu a často bývá . rovna desetixáisobku nebo ještě větší hodnotě. Je však třeba připomenout, že se zvyšující se délkou kanálu narůstá pokles tlaku v protlačovecím ústrojí a že stěny kaMlu maaí snahu orientovat vlákna . do směru rovnoběžného s jejich povrchem ve směru pnotlečovám. Při použití kanálů, které nemaaí rovnoběžné o]tarmiiující plochy, může být výhodné ' upír vit koncovou část ústí kanálu rovnoběžně s osou protlačovací hubice; obvykle je délka koncové plochy dvalciriát. nebo vícekrát, zejména pětkrát nebo Šeskrát větě! než šířka kanálu.

Hadce s prstencoví profilem se - získávají protlačováním směsi protlačovacímrústrojím s prstencovým ústím, ve kterém je umístěn koncentrický trn. Hadce s nesymetrickým křivkovým profilem se vyrábějí protlačováním smíěi protláěovací hubbcí s nekruhovým ústím, například ováliým ústím. Hadce a nerovnoměrnou tloušťkou stěny - se protlačováním protlačovecím nástrojem, jehož střední trn nebo vnější protlačovací člen maaí rozdílné tvary profilu nebo protlačováním síš^:í ústím, ve kterém je trn umístěn mimo osu vnějšího protlačovacího členu.

Hádce s nerovnoměrnou tloušťkou stěny jsou zvláště vhodné pro výrobu např. pneummtických tlumicích prvků. Haddce se řežou na potřebné délky a podle potřeby tvarují. Hadce se symetriclým- nebo nesymetrickým příčiým průřezem mohou být rozděleny a složeny ne plocho do vrstvy, která je vyztužena vlákny, orientovanými kolmo k povrchu vrstvy. Vyt^áí-li se tato vrstva, používá se k tomu hadic s průměrem 30 cm nebo větších.

Je pochhpiielné, že vynález neklade meze velikosti vyráběných hadic. Převážně se však způsobem podle vynálezu vyráběj hadice, jejichž průměr není větší než 10 cm a mmaí tloušťku stěny obvykle kolem 1 cm. Vjyález je zvláště výhodný pro výrobu hadic malých velikootí, s průměrem kolem čtyř centimetrů a s tloušťkou stěny kolem jednoho až pěti milimetrů.

Pro postup podle vynálezu může být pou^to jekýdЫckPii ne8puuiβlých. vláken. Vlákna, která se obecně iouživaaí k vyztužení základní hmooy, jsou takového druhu, ahy měly střední štíhlost 10 až 3 000 nebo více, přičemž častěji se používá vláken, která maaí střední štíhlost 20 až 1 000. N·Jvýhoddišftí štíhlost je 20 až 350 a z tohoto rozm^J^ií je vybírána především štíhlost 50 až 200. Pro p^užtí- jsou vhodné různé druhy organických nebo anorganických vláken ve fosml moonoflu nebo zkrucované stužky, včetně svazku vláken pojených dohromady'do jednoduchého prvku, který slouží jako jediné vlákno při určování orientace a vyztužení. - Takovými příkladnými vlákny mohou v podstatě být vlékna pol^i^^vá, z umělého hedvábí, polyesterová, bavlněná, ^lul^ová, skleněná, uhlíková, ocelová, z - titáni čitanu draselného, boru, hliníku a azbestová vlákna.

Podíl vláken ve smísi je omezen pouze ziracooietanoptí smíěi. Zprocovutelná koncentrace vlákna Je závislá na štíhlosti vláken, minimálním profilu protlačova^ho ústrojí a ne viskositě a elasticitě výchozí látky· Mnnožsví vláken rozptýlených ve výchozí látce se pohybuje v rozmezí 5 až 200 váhových dílů na 100 váhových dílů výchozí látky, přičemž poddl 5 ež 75 dílů váhových vláken na 100 dílů váhových výchozí látky je výhodnněl! a nejvýhodnějším je poddl 10 až 40 dílů váhových vláken na 100 dílů váhových výchozí látky.

Uvedené množ^ví vláken ve hmotě je uvažováno s ohledem na všechny ostatní sJ^c^ž^ky síšs, zejména polymery, pigmeinty, antioxydenty, pojivá etd, kromě vláken. Směs může být tvořena pouze polymerem a nesouvislými vlákny, kde polymer je jediným výchozím msaeriálim, ale obecně tvoří polymer pouze část výchozí hmoty a zbytek Je tvořen dalšími směsnými složkami. Polymer tvoří - obvykle 10 až 80 % váhových smíěs, ele výhodn^i tvoří polymer až 50% váhových směsí. Podíl vláken se bude obiqrkle pohybovat v mezích 20 až 150 dílů váhových, která Jsou přidávány ke 100 dílM váhovým polymeru. Některé druhy syntetické pryže obsahují normálně mnohem větě! podíl jitých příměsí než přírodní pryže.

Vyrnilez je možno použít pro výrobu hadic z Jakéhokoliv v/tlaěovetelného polymeru, pbsahhjícího rozptýlená výztužná vlákna. Každá polymerní látka, kterou je možno protlačit protlačovacm ústrojím působením tlaku, je vhodná pro praktické s^žtí vynálezu.. Termoplastické polymerní látky jsou zvláětě vhodné, takovými látkami může být polyviitylc)h.orid, polyetylén, polypropylen, polyvinflacetát, polyesterové polymerní látky, íiapříklad polyetyléntereftalát, ABS kopolymee\y, polyamidy, např. nylon. Zvláětě výhodným druhem těchto látek Jsou protlačovatelné e^ítornem^ polymerní látky. Jeden druh vhodných ^^Ι^θγních, pryžových· polymerních látek obsahuje teraoplastické elastomeny, které nevyžadi^í vulkanizaci a jsou tvarovány nad bodem měSkuží; u těchto látek se vyvíjejí elastomerní vlastnosti po ochlazení. Takovými příklady vhodných ter^m^j^pl^j^lLi^ckých elastomerních látek jsou polyžretanl-lllyesterlvé ^^asl^^^^rry, segmentové polyétery a polystery, nylonové blokové polymery a dynamicky částečně vytvrzené směsi polyllrfínových prysKřic a monoolefnnikiých pryží.

Některé z vhodných termoplastických elastomerů poppsuuí patentní spisy USA č. ·3 806 558, 3 023 192, 3 651 014, 3 763 Ю9, 3 775 373 ež 5, 3 784 520 a 3 533 172. VulkamLzovatelné elastomery představní jiný druh protl8člvatelíýih polymerních látek, zejména sírou vulkanis^atelné dienové rlastleerry. Jak přírodní, tak i syntetická pryž nebo směsi obou těchto druhů pryže jsou rovněž vyholužjcí.

Příklady vhodných syntetických pryží mohou být iit-4-pllybuttdlrn, butylová pryž, neoprán, ety^^^^^iové termopolymexry, 3-butadien, polymery izoprénu,' etylénvinflacetátové polymery a kopolymery 1,3 butadienu s · ostatními monomeey, wappíklad styrénem, ekxryloiitrieem, izobutylénem a eetlhfleθeakk\ylátee.

VýcHozí látka může kromě polymerů a vláken obsahovat další přísady, zejména takové, která jsou nutné pro dosažen/ potřebných vlastností sm^ěs.. Takové příměsné materiály mohou být tvořeny např. plastifikátory, nastavovacími oleji, prostředky proti stárnuí, ztužují mi i nezt^ou^ími pigmenty, jako je kysličník zinečnatý, kysličník baňatý, kysličník ttrlntnttý, kysličník železitý, tysličník křemičitý, saze a organické pigmenty, pooiva, vulkanizační činidla jako je síra, peroxidy a urychlovače vulkaniz^^ Výhodnými rlast¢merníei směsmi jsou např. směs celullzových vláken a elastomeru popsaná v patentním spisu USA č. 3 697 364 a směs různých nesouuislých vláken s · eltstoeery popsaná v patentním spisu USA č. 3 709 845.

Pro bližší objasnění vynálezu nyní bude uvedeno někoHk příkladů. Např. směs obsahují celulóz^á vlákna a vulktnizlvttrlnlž pryž se protlačuje protlθδovtcíe nástrojem, který má kanál konstantní šířky, ale proměnnou plochu pro vytvoření hadice s průměrem 1,27 cm a s tloušťkou stěny přibližně 4,2 mm. Protlačená čás^t hadice se po úsecích odřezává, aby se vytvoHly kusy hadice s požadovanou délkou. Nestvrzené hadice se vulkanizuje bu3 v tžtlklávž nebo ve formě. Po vytvoření tvarované hadice, to znamená po ohnutí do požadovaného tvaru, se provádí vulkaniz^^ která probíhá zejména ve · formě. Jestliže tvar hadice není příliš složitý, postačí k uchovávání tvaru hadice v průběhu vytvrzování pouze · otevřená polovina formy. Tvarováním hadice a vytvrzováním ve formě se poddtttněSi nrooVivňujr orientace vláken.

Směs výchozího maat elánu se připravuje přidáváním 65 dílů dřevěných celulozových vláken, upravených, aby se snížilo vzájemné působení vláken na sebe, se zbytkem teesS, tvořícím hlavně pryž, mazivo e pojivo, ob8ahužícíe následiUjí složky.

Váhové díly

EPDM pryž100

FKF saze122 nastavovací olej85,3 kysličník zinečnatý5 kyselina stearová1 polymethoxymetylmelamin1 síra1,5 pyroaiřičiten dimorfolinu0,8 diethyldithiokarbamát teluru0,8 pyrosiřičitan benzothiazylový1,5 dibutyldithiokerbamát zinku2,5 celkem

321,4

Hadice z této směsi ss vyrábějí pomocí protlačovacího nástroje z obr· 4 a obr· 5· Protlačovací nástroj má kanál konstantní žířky, tj. oba povrchy kanálu jsou rovnoběžné s jeho osou; průměr tmu je 1,27 ca· Další parametry protlačovacího nástroje jsou patrny z tabulky I.

Tabulka I

Rozměry žebra	Rozměry kanálu	poloměr,mm výstup
Clen	Obr. č.	h,mm	w,mm	a	Θ	Šířka,mm vstup
výstup	vstup
A	5	0	0	0	0	4,2	4,2	8,45	8,45
В	5	2,1	4,2	60°	60°	2,1	4,2	9,5	8,45
C	5	3.1	4,2	60°	60°	Μ	4,2	10,0	8,45
D	5	3,5	4,2	60°	60°	0,7	4,2	10,2	8,45
8х	5	2,5	1,3	90°	90°	0,7	3,2	9,2	7,95
V**	4	3,5	2,5	45°	60°	1,3	4,8	6,35	8,1
G	4	3,5	2,5	45°	60°	0,7	4,2	6,7	8,45

^x) směs obsahuje 120 dílů upravených celulózových vláken (75 dílů dřevěných celulózových vláken)· průměr trnu u nás to je F je 1,14 cm· pokračování tabulky ' I.

člen	Rozměry kanálu délka, cm	Plocha výstupu plocha vstupu	šířka výst. šířka vstupu	Polom, výst. polom, vstupu
A	7,6	1	1,0	1,0
B	5,6	1,8	2,0	0,899
C	5,6	3,4	4,0	0,845
D	5,6	5,0	6,0	0,828
E	1,8	4	4,6	0,864
pXX	5,6	4,8	3,7	1 ,28
G	5,6	7,6	6,0	1 ,26

Směs je protiačována extradérem protlačovacím nástrojem podle tabulky I. Rychlost protlačování je asi 3 mmtry za minutu, ^přičemž výtečný tla^k přesahuje ²10 kg/cm². Teplota protlačoyacího nástroje je 100 °C - 10°C. Všechny hadice se vytvrzují po dobu čtyřiceti minut při teplotě 160 °C. Pevnost hadice.se určuje při působení stále se zvyšujícího hydraulického tlaku a zjišťuje se hodnota tlaku, při které došlo k roztržení hadice. Ojrientace vláken se určuje zkušebním postupem, při krerém se úsek hadice máčí v benzenu po dobu 24 hodin a mlěí se hodnota vyduuí; procento vydutí nebo vyboulení se vypočte rozdělením původrtích rozměrů, ne rozdíly rozměrů a násobením stem. Aciální Orientace ovlivňuje ' vyboulexní ve směru délky, obvodová orientace vláken ovlivňuje. vyboulení stěny hadice ve směru jejího průměru a radiální orientace ovlivňuje vyboulení ve směru tloušťky stěny hadice.

Hodnota a velikost vyboulení je v každém z těchto základních směrů nepřímo úměrná složce orientace vláken v přislaném směru (Coran a kol. Praktická nauka o polymerech /Applied Polymer Science V15, str. 2 47.1 až 2 485, 1971». Síly při roztržení a procentové hodnoty vyboulení u hadic vytvořených protlačovacími ústrojími z tabulky I jsou vedeny v tabulce IX·

Tabulka II

Sien	Plocha 'výšit. Plocha vstup.	Tlak při poru^ni^ kg/cm2	Procento vyboulení axiální obvodové radiální
A	1	17,0	0	19,8	22,0
B	1,8	15,9	3,2	16,5	16,1
C	3,4	15,5	8,7	13,8	6,8
0	5	15,2	12,2	13,1	4,8
E	4	-	14,6	11,7	7,8
F	4,8	17,5	16,4	10,2	5,6
G	7,6	17,9	18,4	8,8	3,4

Hodnoty - ukazují, že vlákeooá výztuž hadic· v radiálním směru a složka vlákaooá orientace v tomto směru je větší, jestliže se zvětšuje poměr velikosti výstupní plochy kanálu k velikosti jeho vstupní plochy, přičemž současně klesá počet vláken orientovaných v adLáLním aměru. Složka obvodová -vlákenoé- orientace ee rovněž zvyšuje, jestliže ee - zvyšuje hodnota poměru výstupní plochy kanálu k ploše vstupu kanáLu, ale tato složka je vždy men°í než radiální složka· ·

Potlačovací člen - A je taktovým čleoei, který má přímý kanál stejného průměru i stejné průřezové - plochy· Hocdioty vyboulení ukazují, že v podstatě všechny vlákna jsou orientována v axiálním aměnu, protože v tomto směru je nulová hodnota vytouuení· Potlačovací členy B, C a D msjí stojné rozměry, maaí pouze žebra rozdílné výšky, vystup^jcí z povrchu trou··,. přičemž rozdíly ve výšce trnu se projevuj v rozdílném poměru výstupní průřezové plochy ke - vstupní průřezové ploše· Hodnoty vyboulení pro heddci vyrobenou protlačovacím členem B, maaícím rozšíření plochy v pornmru-1,8:1, ukázní ve srovnání s taddcí vyrobenou protlačovacím členem A, že dochází ke snížení moožsví složek vláken, orientovaných _t v axiálním směru, protože hadice se vydouvá v tomto směru o 3,2 %·

Hodnoty vybouXení dále ukázní, jelikož procento vyboulení v radiálním směru je menší než hodnota vybavdení v obvodovém směru, že složka vlákenné orientace v radiálním směru překračuje složku orientace- vláken v obvodovém směru· Haddce vyrobená protlačovacím členem C, který má rozšíření výstupní části vůči vstupní části 3,4:1, má takové hodnoty vyboulení, - které naznačuí, že složka orientace vláken v radiálním směru je větší než složky orientace vláken v obou dalších směrech, to znamená v axiálním a obvodovém směru· Hodnoty vybočení u hadice vyrobené protlačovacím členem D, mnícím rozšíření ústí ve srovnání se vstupní částí 5:1, že - orientace vláken začíná výrazně přecházet do radiálního směru·

Hodnoty pot vrzu uí, že převážná Část vláken je orientovaná v radiálním směru, protože * převrácená hodnota procenta vyboulení v radiálním směru (124,8*0,208) je větší než součet převrácených hodnot procentových vytouleiní v obvodovém a axiálním směru (1:12,2=0,082) + + (1:13,1 = - 0,076) = 0,158· Hlnoty vytopení pro hadici vyrobenou protlačovacím členem E, mezícím rozšíření výstupního ústí ve srovnání se vstupním profilem 4:1, догла^ui, - . že se mění jednak mnžssví, poddl vláken ve směsi a m&ní se také úhel stěn prstencového - žebra, přičemž tyto změny nemaj vliv oz orientaci vláken, protože složka orientace vláken v radiálním směru stále ještě převládá oad jednou oebo-druhou složkou orientace vláken v druhých směrech· Potlačovací čleoy F a G mej prstencová - žebra různých výšek, vy stupnicí z stěny kaiálu, tj· z vnitřní stěny vnějšího členu· ^odmoty vyboulení naznačuj, že u hadice vyrobené těmto protlačovacími čleoy je složka orientace vláken v obvodovém směru větší než u hadic yyráběoých protlačovacími čleoy, které maj prstencové žebro oa trnu a maaí stejný poměr rozšiřování kanálu, ale že složka orientace vláken v radiálním směru stále ještě převyšuje složky orientace vláken v každém ze dvou zbývajících směrů·

Podmínky pro - výrobu hadic maaících zlepšenou odolnost proti roztržení jsou uvedeny oz tabulce - III a IV· Směs je protlačována protlačovacím ústrojm- a vytvrzována postupem podobným jako u hadic v tabulkách I a II, pouze potlačovací ústí je opatřeno zúžením v blízko8ti výstupu kanálu, který - má zúžit haddci vytlačenou z ústí bezprostředně za výstupem kanálu· Význam jednotlivých pouuitých symbolů je následnici: Poe je průměr trnu oa výstupu kanálu, P^ je - průměr trou mezi vstupem kanálu a zúžením oa konci kanálu, Dio je délka kanálu od vstupu k výstupu, D_cq je délka kanálu - v místě zúžení od začátku zúžení k výstupu·

Potlačovací člen H má zúžení kolem 20 % oz výstupu kanálu, přičemž protlačovací člen I je kontrolním členem, lemmaícím žádné zúžení oa výstupu kanálu, v - tabulce je piboto průměr ^Pic ^{stejný jako pr}ůměr ^p _mo, ^{který jo} p^růmě^rern tirnu oa výstupu ^^ž· ^zS· ^ne°í žádné zúžení· Zúžení se nesmí zaměňovat se žebrem, umístěiým v kanálu proti směru proudu materiálu· Poměr průřezové plochy kanálu u protlačovacího členu H v místě před - zúžením a ve vstupu kanálu Je kolem 3,4:1· Protlačovací členy J a K mstí oba asi desetiprocentní zúžení na výstupu· Protlačovací člen K je vytvořen sloučením členů z'obr· 4 a 5, protože je opatřen dvěma žebry umístěnými proti sobě u vstupu, to znamená vnějSí část členu K odpovídá vnějšímu členu z obr· 4 a . trn protlačovacího členu K odpovídá trnu z obr· 5·

Zúžení na trnu na výstupu protlač ovací ho členu K vytváří zmíněné zmennení průřezové plochy· Poměr průřezové plochy kanálu protlač ovací ho členu J pře-1 zúžením a vstupu kanálu je kolem 4,8:1, přičemž poměr průřezové plochy kanálu u protlačovacího členu K v místě před zúžením a průřezové plochy vstupu kanálu je'kolem 8,4:1· Rozměry prOtlačovacích členů jsou patrny z tabulky - III

T a b u 1 k a III

Rozměry kanálu; mm

Clen.	Obr·	h,nm	w,mm	a	Θ	Poo	Pmo mo	Pic	Dio	Dco	So	Si
H	5	3,1	4,2	60°	60°	21	14,7	12,7	68	38	3,17	1 ·05
I	5	2,1	4,2	60°	60°	21	14,7	14,7	43	0	3,17	1,05
J	4	3,5	2,5	45°	60°	21	12,7	11·4	56	25	4,19	1·3
K	4	3,5	2,5	45°	60°	21	12,7	11,4	56	25	4,19	0,69
	5	0,6	2,5	0°	20°

Rozměry kanálu, mm Poměr výstupu ke vstupu člen Ro ' Ri Plochy- Šířky Úh.u

H	• 8,93	9,97	2,7	3,0	0,90
I	8,93	· 9,97	2,7	3,0	0,90
J	8,42	6,35	4·3	3,2	r,33
K	8,42	6,65	7,6	6,0	1,27

Tabulka IV

člen	Plocha výstupu plocha vstupu	Tlak při protržení kg/си2	Procento vyboulení
axiální	obvodové	radiál<
H	2,7	13,0
I	2,7	10,9	-	-	-
J	4,3	20,4	'3,9	10,4	8,5
К	7,6	20,2	'5,5	10,0	6,7

Vlastnosti hadic vyrobených pomocí hubic a členil podle tabulky III jsou uvedeny na obr. IV. Porovnání tlaků při protržení hadic vyrobených členů Hal ukazuje, že hadice vyrobená Členem H vykazuje větší pevnost a odolnost proti protržení. Podobným srovnáním hadic vyrobených členem К a členem G (bez zúžení) z tabulky II vyplývá, že člen К se zúžením na výstupu vytváří hadic·, která mají asi o 10 % zvýšenou pevnost. Celkové rozšíření průřezové plochy u členů J dosahuje hodnot, které leží mezi hodnotami členů C e D z tabulky II. Avšak hadice vyrobená členem J má vyšší pevnost než hadice z členů C nebo D o více než 30 %.

Vynález se také vztahuje na vícevrstvé hadice, u kterých jsou nejméně dvě vrstvy materiálu sdruženy do jedné hadice, která má různou orientaci vláken v různých vrstvách. Například extrudérem a křížovou hlavou jsou protlačovány dvě hadice, z nichž jedna obaluje druhou a vytvářejí jednu dvouvrstvou hadici. Výběrem protlačovacích členů s vhodnými geometrickými poměry pro každou vrstvu je možno vyrobit hadici, které má radiální orientaci vláken ve vnitřní vrstvě a axiální orientaci v druhé vrstvě nebo v dalších vrstvách.

Dvouvrstvá hadice jejíž vnitřní vrstva je vyztužena vlákny orientovanými převážně obvodovým směrem a vnější vrstva je vyztužena vlákny orientovanými převážně radiálním nebo axiálním směrem, je zvláště vhodná pro použití do podmínek, kladoucích na pevnost a odolnost hadice vysoké požadavky.

Při zapojení dvou extrudérů s křížovými hlavami do tandemu mohou být vyrobeny třívrstvé hadice, ve kterých může být převládající orientace vláken v každé vrstvě jiná. Alternativně mohou být vrstvené hadice vyráběny současným protlačováním při kterém se protlačují jednou hlavou vedenou více extrudéry.

Uvedené příklady popisují jen některé alternativní úpravy způsobu výroby liadic a zařízení к jejich vytváření; rozsah předmětu vynálezu zahrnuje ještě další provedení, které pro potřeby objasnění vynálezu již nejsou nezbytné.

Claims (9)

1. Hadice z vytlačovátelné polymerní hmoty, vyztužená vlákny, vyznačená tím, že vlákna jsou samostatně rozptýlená, přičemž převažuje radiální složka orientace vláken nad obvodovou složkou orientace vláken.

2. Hadice podle bodu 1, vaznačená tím, že radiální složka orientace vláken převažuje nad axiální složkou orientace vláken.

Hadice podle bodů 1 a 2, Vyznačená tím, že vytlačovatelnou polymerní hmotou je elastomer, do něhož je dodáno na 100 hmotnostních dílů 5 až 75 hmotnostních dílů vláken.

4. Hadice poďle bodu 3, vyznačená tím, že vlákna jsou celulózovými vlákny ze dřeva.

5o Způsob výroby hadice z vytlačovatelné požymerní hmoty podle bodů 1 až 4, obsahující samostatné rozptýlená výztužná vlákna, vytlačované kanálem s křivkovým příčným průřezem, v němž hmota prochází mezi povrchovou plochou středového trnu u vnitřní plochou vnějšího protlačovacího členu, vyznačující se tím, že poměr _? kde Ao je průřezová plocha proudu polymeru na výstupu z kanálu a Aj průřezová, plocha proudu polymeru na vstuWn Rn pu kanálu, se rovná nejméně dvěma, napře třem až pět5. 1 více a poměr , jakož i , kde Wo Je Šířka proudu polymeru na výttupu z kanálu, Wi šířka proudu polymeru na vstupu kanálu8 Ho střední poloměr- výstupu proudu z kanálu a Rj střední poloměr vstupu proudu do kanálu, se rovná rovněž nejméně dvěma, např, třem až pěti 1 více, přičemž polymer obsahuje vulkanizačni činidlo a hadice se po dv&n zformování rulkanizuje přívodem tepla.

6. Zařízení к provádění způsobu podle bodu 5, obsahující vnější protlačovací člen a středový trn, přičemž mezi vnitřní plochou vnějšího protlačovacího členu a povrchem středového urnu je vytvořen vytlačovací kanál s křivkovým prstencovým průřezem pro průchod polymeru, vyznačené tím, že povrch středového trnu (10, 20, 37) jakož i vnitřní stěna (13, 23, 39) vnějšího protlačovacího čl®nu (11, 21, 31) jsou v podstatné části své délky rovnoběžné s osou proudu polymeru.

7. Zařízení podle bodu 6, vyznačení tím, že povrch středového trnu (37) se v části své délky postupně přibližuje к ose proudu polymeru ve směru jeho vytlačování.

8. Zařízení podle bodu 6, vyznačené tím, že z válcové obvodové vnitřní stěny (13) vnějšího protlačovacího členu (11) vystupuje radiálně dovnitř prstencové žebro (16).

9o Zařízení podle bodu 6, vyznačené tíra, že z obvodové plochy středového trnu (20) vystupuje radiálně navenek prstencové Žebř© (26).

10. Zařízení podle bodu 6, vyznačené tím, že vnitřní stěna (35) vnějšího protlačovacího Členu (31) se ve směru proudu polymeru v části své délky postupně vzdaluje od středového trnu (30)-