CS225123B2

CS225123B2 - The fuel for spark-ignition engines

Info

Publication number: CS225123B2
Application number: CS641674A
Authority: CS
Inventors: Rezsu Dr Csikos; Janos Dipl Ing Laky; Istvan Dipl Ing Pallay; Laszlo Dr Vajta
Original assignee: Magyar Asvanyolaj Es Foeldgaz
Priority date: 1973-09-18
Filing date: 1974-09-18
Publication date: 1984-02-13
Also published as: FR2243991A1; DD114276A5; DE2444528A1; DE2444528B2; IT1030614B; BE820054A; GB1461966A; JPS5344166B2; JPS5076105A; HU168072B; RO72820A; RO72819A; FR2243991B1; NL7412363A

Description

Vynález ее týká pohonné směsi prosté olova nebo β Bělým obsahem olova pro zážehové (benzinové) motory, jenž mé mnohem příznivějMí spalovací a užitné vlastnosti a znečisťuje méně ovzduší než obvyklé pohonné hmoty.

Je* známo, že vývoj zážehových (benzinových) motorů e zvýšení jejich měrného výkonu je spojeno se změnou jakosti pohonných hmot, jenž se projevila zejména zvýšením odolnosti benzinů prpti klepání. Oktanové číslo uhlovodíků získaných operečerni zpracování ropy samo obvykle nestačí a rovněž účinnost alkylátů olova používaných ke zlepšení antidetonačních vlastností je z hlediska funkce složení uhlovodíků specifická a omezené. К překročení hranice oktanového čísla bylo navrženo použít, kromě uhlovodíkových složek, též sloučenin * neuhlovodíkového typu.

Tak například považuje pat. spis USA 2334 006 z hlediska jakosti benzinu (oktanového čísle) za výhodnou přísadu alifatických esterů kyseliny mravenčí a nebo octové, pat. spis USA 3 009 792 arylaminokarbonové, pat. spis USA 3 166 365 společnou přísedu terciárního alkylesteru monokarbonové kyseliny a dielkyléteru, pat. spis USA 2 210 942 přísadu 1в obuty leldehydu. Je i znáno, že bouřlivý rozvoj motorizace přináší mimořádné a Škodlivé znečišťování biosféry, к jehož snížení se v celém světě vyvíjí značné úsilí. Snahy o ochranu prostředí se projevují částečně formou bezprostředních konstrukčních zněn (například novými soustavami zplynovačů, elektronicky řícenými vstřikovacími zařízeními a podobně), nebo formou přídavných zařízení (například termických reaktorů, katalytických konvertorů), částečně použitím jiných než kapalných paliv (například metanu) a částečně se hledá bezprostřední а nejrychlejší způsob omezení znečišťování ovzduší omezením nebo dokonce vyloučením používání alkylátů olova.

' Z mezinárodní literatury však vyplývá, Že úplné vypuštění alkylátů olova, ketělyzujících spalování, by bylo spojeno se zvýšením jiných složek škodlivin (CO, uhlovodíky).

Z údajů mezinárodních měření jakosti a z výsledků vlastních zkoušek lze dojít к závěru, že oktanové číslo benzinů necharakterizuje jednoznačně jejich výkonnost nebo jejich účinek na akceleraci motorů, protože oktanová čísla frakcí benzinů s různým bodem věru jsou různá'a v důsledku toho se liší zásadně průběh spalování a charakteristika emise škodlivin těchto frakcí z hlediska znečišťování ovzduší. Je zejména charakteristické, že oktanové číslo složek benzinů s teplotou varu pod 100 °C, tzv. hodnota *RQN/100* (HON = oktanové číslo stanovené zkušební metodou) se může odchylovat o 20 ež 25 jednotek od oktanového čísle celého benzinu a této skutečnosti se dá částečně Čelit použitím tetremetylu olova místo tetraetylu olova. Částečné nebo dokonce úplné vypuštění alkylátů olova však zvětšuje tuto * oktanovou mezeru** na hodnotu vykazovanou původními uhlovodíkovými složkami. Možnost příměsi uhlovodíkových složek (isopentanu, alkylátů atd.) vyráběných sekundárními pochody technologie zpracování ropy je z ekonomických nebo technických důvodů poměrně omezená.

Z toho vyplývá praktická skutečnost, že hodnota RON/100 °C” je u benzinů prémium* prodávaných ne celém světě o 6 až 16 jednotek nižší než oktanové číslo celého benzinu. Uvedená skutečnost zřejmě souvisí в nevýhodnou ekcelerační a spalovací charakteristikou, jakož i s množstvím škodlivých složek ve spalinách.

Použití některých alkoholů, např. etanolu nebo metanolu v množství 10 až 40 % jako přísady к motorovým pohonným hmotám ne bázi uhlovodíků je dlouho známé. Je sice z hlediska rozložení oktanového čísla skutečně nevýhodné; nevýhodná hydroskopičnost a kromě toho citlivost ne olovo směsi však Stěžuje a v některých případech dokonce znemožňuje rozšíření praktického využití.

Mnohem výhodnější a ve smyslu kompenzace kvalitativních nedostatků nahrazující je po1 2 ·* honná směs, která obsahuje kromě uhlovodíkových složek ještě étery typu R -O-R a alkylát olova odpovídající nejvýše množství 0,5 g Pb/kg bez shora uvedených nevýhodných jevů.

Účelem vynálezu je nelezení pohonné směsi prosté olova nebo s malým obsahem olova, hodící se jako pohonná hmotě zážehových motorů, jenž má mimořádně příznivé antidetonační vlastnosti a rozložení oktanového čísle a tím 1 příznivější ekcelereční spalovací a-užitné vlastnosti než benziny ne světovém trhu a při jejímž použití dochází к menšímu znečisťování ovzduší než u benzinů na čistě uhlovodíková bázi.

1

Během zkoušek bylo překvapivě zjištěno, že směsi éteru typu R -0-R , kde R je metyl nebo etyl a R terciární butylová skupina, jakož alifatického alkoholu se 4 atomy uhlíku 8 výhodou sekundárního a/nebo leobutylalkoholu terciárního butylalkoholu ve směsi se základními benzinovými uhlovodíky ve vhodném poměru, jsou nosiči všech výhodných vlastností, jež činí z motorových benzinů z hlediska oktanového Čísla rozložení oktanového čísla, akceleraČní schopnosti a úrovně výkonu plnohodnotné pohonné hmoty, odpovídající současným požadavkům.

Předmětem vynálezu je pohonná směs zážehových motorů prostá olova nebo s malým obsahem olova, s příznivými vlastnostmi spalování a snižující znečlštování ovzduší, obsahující kromě uhlovodíkových složek smšs 6 až 30 %, s výhodou 8 až 25 % alifatických alkoholů se 4 atotpy uhlíku, např. sek.butylalkoholu nebo leobutylalkoholu nebo terc.butylalkoholu nebo jejich směs, a éterů typu Rj-O-R₂, kde R^ je metylový nebo etylový zbytek a R₂ terc.butylový úbytek nebo jejich směsi, přičemž poměr alkoholů se 4 atomy uhlíku к éteru typu R|-O-R₂ činí 20:80 až 80:20, s výhodou 30:70 až 70:30.

Pohonná směs podle vynálezu obsahuje s výhodou jako uhlovodíkovou složku benzinové frakce vyrobené přímými nebo vedlejšími postupy technologie zpracování ropy.

Je výhodné, obsahuje-li pohonná směs podle vynálezu alkylát olova zvyšující oktanové číslo v množství odpovídajícím nejvýše 0,5 g Pb/kg.

Použitím shora uvedené přísady podle vynálezu složené z éterů typu R^-O-R₂ ® alkoholů C₄, jak shora uvedeno, je možno?získat benzinové pohonné hmoty s malým obsahem olova a popřípadě prosté olova 8 uvedenými výhodnými vlastnostmi pokud jde o oktanové číslo a rozložené oktanové číslo, ekcelereční schopnost a úroveň výkonu, a to bez nepříznivých vlastností, jako hydroskopičnost, u nichž je zároveň sníženo množství Škodlivin, znečišťujících ovzduší.

Další překvapivý a důležitý výsledek spočívá v tom, že při použití shora uvedené směsi éterů typu Ř|-0-R₂ a alkoholů řady byly prokázány v oblasti účinku zvyšování oktano^ vého čísla též synergické účinky, jež činí výrobu benzinu podle vynálezu zvlášť hospodárnou.

Uvedené příznivé účinky vyplývají z vlastností směsi mety1-terc.butyléteru nebo etyl-terc.butyléteru a alkoholů C^, že se jednak jedná o sloučeniny o neobyčejně vysokém směsném oktanovém čísle (120 až 140 případně 105 až 115) a jeho složky benzinové pohonné hmoty mají velmi příznivý bod varu (55 až 75 °C případně 80 až 100 °C), čímž odstraňují prakticky ' úplně *oktanovou mezeru, jež je obecně nejzávažnějším kvalitativním nedostatkem motorových benzinů, jednak jako kyslíkaté sloučeniny podporují hoření větší měrou než odpovídá jejich poměrnému obsahu ve směsi, což se projevuje snížením emise CO. Přitom se neprojevují známé nepříznivé důsledky vyplývající ze snížení obsahu nebo úplné vynechání přídavku alkylátů olova.

Obvyklý způsob výroby benzinů 8 oktanovým číslem 98 případně 92 spočívá v tom, že se tzv. reformingová benzinová frakce s oktanovým číslem 92/94, případně 86/88 mísí s uhlovodíkovými materiály s nízkým rozmezím varu, poměrně vysokým oktanovým Číslem a příznivou citlivostí na olovo, například s benzinovými frakcemi bohatými na isopenten^iaohexen, stabilizovaným gasolinem, alkylátovým benzinem a podobně. Ty jsou vhodné pro vyplnění oktanové mezery, což je charakteristickou vlastností reformovaných benzinů. Přísadou olovnatých , alkylátů ke směsi některého z uvedených (nebo několika) meteriálů a reformovaným základním surovinám se dosáhne obvykle oktanové číslo přes 98 popřípadě 92.

Typický výrobní pochod směsi uhlovodíků uvedených benzinů . spočívá v míšení ref armovaného benzinu a oktanovým číslem 92/94 popřípadě 86/68 s lehkou frakcí (obsahující nejméně 50 % isppentenu); směšovací poměr činí řádově 70:30.

Nejdříve bylo zkoumáno, jaký'účinek na zvýšení oktanového číslo má náhrada poloviny lehké frakce směsmi mettl.-terciárního butyléteru a sekundárního butylalkoholu. Na svislé ose obr. 1 je znázorněno zvýšení oktanového čísle (RON +) v zártslostl na různých poměrech míšení celkem 15 % sekundárního bitylelkoholu e me^y-terciárního butyléteru, nanesených na vodorovné ose. Křivka. označená A ukazuje zvýšení oktanového čísla při použití reformingového benzinu 92,/94 a křivka označená ”D” při pouuití reformingového benzinu 86/88.

U obou benzinů se ukazuje jednoznačně synergický účinek a to, ie smmsi připravené s meeyl-terciárním butyléterem s vyšším oktanovým číslem a sekundárním butylalkoholem s nižším oktanovým číslem zvyšuuí oktanová čísla benzinů mnohem více, nei by vyplývalo z poměru složené s^es.

V tabulce 1 jsou uvedeny kromě.oktanových čísel (RON) stejných směsí téi oktanová čísla RON/100 frakcí přechhzeeících do 100 °C, jakoi i rozdíly obou hodnot ( Δ R 100 °C). Za účelem ještě dokooaaejšího znázornění rozdělení oktanových čísel v závdslosti na bodu varu byla frakce přechhzzeící do 100 °C rozdělena ne další dvě frakce a to ne frakci pře^mazeicí do ⁸⁰ °C e ne éYakci vroucí mmzi ⁸⁰ e ¹⁰⁰ °C. Jejich oktanov^{é č}ísle ^R0N^/8° příponě RON 80 ai 100 byle rovněi zjištěné. Z údajů v tabulce 1 lze jednoznačně zjistit, ie pouze benziny obsahujeí kombinace butylelkoholu e éterů Rj-O-Rg maaí téměř rovnoměrné rozdělení oktanového čísla nezávisle ne teplotě varu, zatímco.benziny čistě'ne bázi uhlovodíků vykazuj směsi obsahvujcí étery Rj-O-Rg pak menší ' nedostatky.

Dále byla zkoumána citlivost ne přísadu olova u benzinů s obsahem kommbnace éterů typu Rj-O-Rg a alkoholů . C4 s použitím tetrrametylu olova. Ne vodorovné ose obr. 2 je nanesen obeeh olova vyjádřený v g P&/kg, na svLslé ose oktanová čísla benzinů (RON). Sloieni benzinů pří sluše jících k jednotným křivkám citlivosti na přísadu olova je následnicí:

A . = 15 % %

B = 10 % %

C= 20 % %

směsi meetl-ter c.bityléteru a sek.butylalkoholu (směšovaaí poměr - 70:30) základního uhlovodíkového baninu, směsi ze 70 dílů reformovaného benzinu 92,/94 a 15 dílů lehké frakce, bohaté na isopentan smmsi z etyl-terč. butyléteru a terč.butylalkoholu (směšovrací poměr = 70:30) základního uhlovodíkového benzinu, směsi ze 70 dílů reformovaného benzinu e 20 dílů lehké frakce, bohaté ne isopentan.

směsi z metyУ-ttгc.iutyláttru a terč.butylalkoholu (směšovací poměr · = 50:50) základního uhlovodíkového benzinu smmsi 70 dílů reformovaného benzinu 92/94 a 10 dílů lehké frakce'bohaté ne isopentan.

Z křivek je zřejmé, ie benziny obsahnjcí smés éterů typu Rj-O-Rg a alkoholu C. maaí příslu&iou citlivost na přísady olova a tudíi lze vyrobbt benziny poiadovaného oktanového čísla i s malou přísadou olova. Tato statečnost je zřejmá z obr. 3, kde je znázorněna možnost výroby benzinů s oktanovým číslem nad 92 (přesně 92,5) tím způsobem, ie je uvedeno kolik Pí (alkylétu olova) je třeba přidat, aby z uhlovodíkových surovin s oktanovým číseem mezi 84 ai 90 pH současném (kombinovaném) pouHtí směsi imeth^--terciární ho bityléteru + sekundárního butylakoholu v poměru 50:50 získat benzin s oktanovým číslem 92,5. Je zřejmá, ie lze z benzinů s obvyklým oktanovým číseem vyrob!, t benziny s vysokým oktanovým číseem prosté olova nebo s malým obsahem olova jii při poměrně malé koncentraci směsí éterů Rj-O-Rg + alkohol c₄. ·

Sloiení pohonných směsí podle vynálezu je uvedeno v následnících. příkladech provedení, přičemi pod pojmem benzin” je třeba rozumět benzin na čistě uhlovodíkové bázi·

Přikladl

Benzin prostý olova typu 92 následujícího složení:

% benzinu β oktanový· číslem 88, jenž je směsí ze 73 dílů reformovaného benzinu

86/66, 5 dílů toluenu a 7 dílů lehkého destilátu, bohatého na isopentan,

16% metyl-terciárního butyléteru * sekundárního butylalkoholu ve směsi v poměru 50:50.

Příklad 2

Benzin prostý olova typu 92 následujícího složení:

% etyl-terciární butyléter + terciární butylálkóhol ve směsi v poměru 70:30 % benzinu s oktanovým Číslem 86, jenž je. směsí zě 70 dílů reformovaného benzinu 86/88 a 8 dílů lehkého přímého destilátu.

Příklad3 , Benzin s nízkým obsahem olove typu 92 následujícího složení:

% směsi metyl-terciárního butyléteru se sekundárním butylalkoholem * terciárním butylalkoholem (1:1) v poměru prvního ke směsi obou druhých 40:60 % základního uhlovodíkového benzinu s oktanovým číslem 86, jenž je směsí 68 reformovaného benzinu 66/88, 4 dílů alkylátového benzinu, 10 dílů isopentenu a 8 dílů benzinu z přímé destilace s tetřemetylolovem jako aditivem, odpovídajícím 0,15 g Pb/kg.

P ř í к 1 a d 4

Benzin в nízkým obsagem olova typu 92 následujícího složení:

% směsi metyl-terč.butyléteru ♦ isobutylalkoholu a terciárního butylalkoholu (poměr 1:2) ve směrovacím poměru 70:30 % základního uhlovodíkového benzinu druhu 85, jenž je směsí ze 63 dílů reformovaného benzinu 86/88, 20 dílů isopentenu-isohexenu 8 10 dílů lehkého benzinu z přímé destilace, jakož i tetrametylu olova jako editive, odpovídajícího 0,24 g Pb/kg. .

Příklad - 5

Benzin prostý olova typu 98 následujícího složení:

% směsi metyl-terciárního butyléteru a terciárního butylalkoholu v poměru 60:40 % základního uhlovodíkového benzinu s oktanovým číslem 91, jenž je směsí 66 dílů

Příklad 6

Benzin s nízkým obsahem olove typu 98 následujícího složení:

16% směsi e tyl-terci ér ní ho butyléteru + metyl terciárního butyléteru (1:1) s terciárním butylalkoholem v poměru směsi obou prvních к posléze uvedenému 40:60

84% základního uhlovodíkového benzinu s oktanovým číslem 91, jenž je směsí 70 dílů reformovaného benzinu 92/94» 4 dílů alkylátového benzinu a 10 dílů přímého lehkého destilátu, dále tetremetylu olove jako aditiva, odpovídajícího 0,24 g Pb/kg

Příklad 7

Benzin s nízkým obsahem olove typu 98 následujícího složení:

% .oSsí metyl-terciárpího - butyléteru se sekundárním butylalkoholem (směšovací poměr 50:50) * základního uhlovodíkového benzinu s oktanovým číslem 90, jenž je smmsi 66 dXlů reformovaného- - benzinu 92/94, 10 dílů isopentenu-isohexenu e 12 dílů přímého lehkého destilátu, jakož i tetremetylu olova jeko adltiva odpooíddjícího 0,4 g Pb/kg

Pí k la .d8

Benzin s nízlým ' obsevem olova typu 98 následujícího složení:

% meetl-terciárního bityléteru-a etyl-terciárního bityléteru (směs 1:1) + sekundárního butylalkoholu a isobutylalkoholu (směs 2:1), smmšovvaí poměr 60:40 % základního uhlovodíkového benzinu typu 88, jenž sestává ze . směsi 60 dílů reformovaného benzinu typu - 92/94, 18 dílů' eehké frakce bohaté na isopentan a 7 dílů lehkého přímého deesilátu, jakož i tetrametylu olova jako aditiva, odpř^dej^ího 0,48 g - Pb/kg.

Jako referenční vzorek, to znamená jako standardní látky, bylo pouužto dornmáích obchodních benzinů podle maeíerské normy s obsahem olova 0,8 případně ' 0,9 g Pb/kg . druhu ESz-92 a ESz-98.

V následnících tabulkách 2 a 3 jsou shrnuty výsledky laboratorních zkoušek benzinů podle příkladů provedení jakož i benzinů použitých jako p*o ti vzorků . s uvedením stávajících předpisů norem.

Z tabulek 2 a 3 je zřejmé, že vSechny benziny podle příkladů provedení vyhoiv^í v každém směru požadavkům .normy. Je třeba jeStě vyzdvihnout velmi příznivé hodnoty - tenze par benzinů- podle - příkladů provedení, čímž se um^žž^i^je přimíšení větších mnoožsví lehkých destilátů urnn^čd^uuících - spouěšění motorů.

V tabulce -4 - jsou shrnuty výsledky iTření provedených v laboratoři a ne silnici. V této tabulce jsou též uvedena oktanová čísle motorových benzinů, chearakteizuuících současnou evropskou situaci.

Z příznivých vlastností benzinů podle příkladu provedení je třeba vyzdvihnout charakterizující nepoměrně příznivější oktanové číslo RON v závislosti ne bodu varu ( Δ R 100 °C), jakož i to, že oktanová čísle naměřená na silnici prakticky souhlasí s oktanovými čísly nanSíenými zkušební metodou v laboratoři.

V tabulce 5 jsou uvedeny výsledky emisních zkoušek (evropský test) získané s pouužtm pohornných směsí podle jedno tlivých příkladů provedení.

Z výsledků zkoušek je zřejmé, že při srovnání s ref^ren^^m'.vzorkem ESz-98 se nevyskytuje žádný nepříznivý projev emise uhlovodíků ani u benzinů prostých olova pokud jde o e^isi uhlovodíků, u- některých značek vozů dókonce dochází k určiémrnu zlepšení; rozhod^ící je skutečnost, že se - sidžuje podle značky vozu em.se CO u benzinů - podle příkladů provede ní o 18 až 28 % ve srovnání - e hodnotami dosaženými s referenčním benzinem ESz-98. Z - tabulky 5 dále vyplývá, že benzin typu 92 podle příkladu 1 ve srovnání s obchodním benzinem typu 98 dává rovněž příznivější emisní hodnoty. Teto skutečnost již sama ukazuje ne -výhodný průběh spalovacího pochodu u pohonných hmot podle příkladů provedenn.

Tabulka 1

Výsledky zkoušek oktanového čísla při použití směsi metyl-terc.butyléteru (sek.bi tylelkovi ol) různého složení

Složeni benzinu Výsledky zkoušek oktanového Čísla

Reformovaný základní metterál	Lehká frakce	Meeil-ierc.butyléter a sek.-	RON	RON 100	R/100	RON80	RON 80-100
typ	%	%	celk. %	složení směsi
A	70	70	30		90,4	80,3	10,1	91,5	77,3
A	70	15	15	100:0	95,0	91,7	3,3	94,3	92,5
A	70	15	15	80:20	95,0	91,5	• -3,5	91,6	90,5
A	70	15	15	60:40	94,8	91 ,0	3,8	90,8	91,2
A	70	15	15	40:60	94,6	90,4	4,2	89,4	91,2
A	70	15	15	20:80	94,2	89,6	4,6	88,6	91,7
A	70	15	15	0:100	93,6	88,8	4,8	85,5	96,7
B	70	30	-	-	86,4	76,8	9,6	80,0	70,2
B	70	15	15	1^0:0	91,6	88,8	2,8	92,2	83,1
B	70	15	15	80:20	91,5	88,5	3,0	88,8	87,2
B	70	15	15	60:40	91,4	88,5	2,9	88,5	88,5
B	70	15	15	40:60	91,1	88,0	3,1	87,6	89,0
B	70	15	15	20:80	90,7	87,2	3,5	86,0	89,7
B	70	15	15	0:100	90,1	86,4	3,7	93,8	93,2

TabblLe 2 .

Výsledky laboratorních zkouSek s benziny typu 92

Parametry

Číslo příkladu provedení

1. 2.

3. 4.

Předpis maň. normy

ESz-92

Deestlační zkouška

10 %, do °C	59	62	55 ‘	58	max.	65
50 %, do °C	10'9	102	99	110	max. 115
90 %, do °C	170	168	165	174	max. . 180
Konec varu,^-°C	204	201	200	198	max. 205
2bytek, %	1,0	1,0	',o	1,0	max.	1,5
Tenze par Reid Hg mm	260	150	260	350	max. 600
Indukční ' perioda minut	>400	>4^00	>400	>4100	min.	360
Kyselost mg KOH/100 ml	1,4	1,5	1,3	1,6	max. 3,0
Oktanové číslo stanovené zkušební metodou	92,8	92,6	9.3,0	93,1......	ran.	92
Obsah Pb, g/kg	0	0	0,15	< 0,24	max. 0,8

Tabulka 3

Výsledky laboratorních zkoušek s benziny typu 98

Parametry	číslo příkladu . provedení	Předpis оеЗ. normy ESz-92
1.	2.	3.	4.
DesSilační zkouška 10 %, do °C	55	56	68	55	max. 60
50 %, do °C	102	105	106	105	max. 110
90 %, do °C	161	168	174	175	max. 180
Konec varu, °C	199	202	201	200	max. 205
Zbytek, % ,	1,0	1,2	1,2	1,3	max. 1,5
Tenze per Reid Hg mm	140	250	300	360	max. 490
Indukční.perioda minut	>400	>400	>400	>400	min. 360
Kyselost mg . KOH/100 ml	1,6	1,5	1,5	1,8	max. 3,0
Oktanové číslo .stanovení zkušební metodou	98.,6	98,3	96,5	99,0	min. 98
Obsah, Pb, g/kg	0	0,24	0,40	0,48	max. 0,9

Tabulka 4

Výsledky zkoušek oktanového čísla provedených v laboratoři e ne silnici

Pohonné' hmota	Okt. číslo naměřené	Oktanové číslo . naměřené na silnici	Rozzíl oktanového čísla zkušební metodou a naměřeného ne silnici
RON	v laboratoři
RON/1OO °C	Z1RH00 °C
Podle příkladu 1.	92,8	90,0	-2,8	92,8	0
‘ 2.	92,6	92,8	+0,2	-	-
3.	93,0	91 ,0	-2,0	92,7	0,3
4.	93,1	88,6	-4,5	92,5	0,6
Referenční vzorek ESz-92	92,5	80,0	-12,5	90,3	2,2
Evropský průměr Reegilfir (1)	92,5	82,5	-10,0	90,5	2,0
Podle příkladu 5.	98,6	100,6	+2,0	-	- '
6.	98,3	95,0	-3,3	98,2	0,1
7.	98,5	96,5	-2,0	98,3	0,2
8.	99,0	95,3	-3,7	98,6	0,4
Referenční vzorek EZz-98	98,5	90,0	-8,5	96,4	2,1
Evropský průměr Prémium (1)	99,3	88,8	-10,5	98,5	0,8
⁽¹⁾ The Ass. Octel Co.	' Lid.,	Seriel No.	OP. 73/1 -

Tabulka · 5

Celkové výsledky emisních zkoušek (evropský test)

e) CO, •g/cyklus

Značka vozu

CO, g/cyklus při

Referenční vzorek ESz-98

Příklad provedení 1. · · 7.

Snížení emise škoddivin pohonné hmoty podle vynálezu oppoti ref. vzorku ESz-98 %

125 PoldkL Fiat	105	75	-	28
Petugeot 504	265	217	-	18
Audi 60-L	252	188	-	25
Škoda S-100	169	-	133	22

' ч» *

b)

Značka vozu

CH v g/cyklus při

Referenční vzorek ESz-98

Příklad provedení

1. 7.

Snížení emise škooiivin pohonné hmoty podle vynálezu oppoti ref. vzorku ESz-98 %

125 Polski Fiat	7,3	6,5	-	1 1
Penugeoit 504	5,9	6,0	-	0
Audi 60-L	6,0	5,4	-	10
Škoda S-100	5,4	-	5,4	0

Claims

1. Pohonná hmota pro zážehové molory, vyznaačjící · se tím, že obsahuje kromě uhlovodíkových složek celkem 6 až 30 %, s výhodou 8 až 25 %, smési· nejméně jednoho aliaatického alkoholu se 4 atomy uhlíku nebo jejich směsi e nejméně jednoho éteru typu R-0-Rg, kde R je metylový nebo etylový zbytek a R2 terc.butylový zbytek - ·· nebo jejich směsi, přičemž poměr alkoholů, se 4 · atomy uhlíku k éteru typu Rj-O-Rj činí 20:80 až 80:20, s výhodou 30:70 až 70:30. .

2. Pohonná hmota podle bodu 1, vyznačená tím, že jako uhlovodíkovou složku obselhiuje benzinové·frakce vyrobené přímými nebo·vedlejšími postupy obvyklé technologie zpracování ropy.

3. Pohonná hiota podle bodu 1 a 2, vyznačená tím, že obsahuje elkylát olova zvy&uící oktanové číslo v mnnžssví odpoovdajícím 0,5 g · Pb/kg.

4. Pohonná hmota podle bodů 1 až 3, vyznačená tím, že složkou aliaetikéého alkoholu se 4 atomy uhlíku je selkuiddání butylalkohol nebo isobutylalkohol nebo terciární butylalkohol nebo jejich směs.

5. Pohonná hmota podle bodů 1 až 4, vyznačená tím, že éterem typu R-O-Rg je meťyl-terciární h^u^t^^Léter nebo etyl-terciární butyléter nebo jejich směs.