CS225044B1 - Způsob přípravy organokřemičitých esterů - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu přípravy organokřemičitých esterů z fenyltriehlorsilanu, póly etylénglykoláterů a jednomocných alkoholů, vhodných pro mazací techniku.

Příprava nových esterů je založena na dostupných surovinách, na technologickém postupu bez použití rozpouštědel a akceptorů chlorovodíku.

Způsob přípravy organokřemičitých esterů teoretického složení odpovídajícího vzorci ^C6^H5 ^c6^H5

R,0

-Si-OCH₂CH₂O(CH₂CH₂O)_m O

-Si-OR,

OR.

kde R, až R^ je alkyl s počtem atomů uhlíku 8 až 20, m značí 0 až 5 a n značí 1 až 20, reakcí fenyltriehlorsilanu a odpovídajícími alkoholy spočívá podle vynálezu v tom, že fenyltrichlorsilan reaguje s uvedenými alkoholy při teplotě 15 až 160 °C, po skončení reakce se neché reakční směsí probublévet dusík a po ukončení probublávánl se přidá roztok hydroxidu sodného v použitém alkoholu a provede se oddestilovéní těkavých podílů.

Technologický postup je prakticky bezodpadový, nebof uvolňující se suchý chlorovodík lze vracet do výroby silikonů a oddestilované přední podíly do výroby esterů.

Moderní kapaliny pro mazací techniku jsou ponejvíce směsi látek, eby se dosáhlo optimálních vlastnosti, nebol doposud není známe žádná kapalina, která by samotná mohla plnit náročné požadavky mazací techniky.

Získané estery jsou použitelné v čirpkém teplotním rozsahu, mají vynikající viskozitní závislost ne teplote, jsou dobře mísitelná s minerálními, diesterovýoi, polyolesterovými a siloxanovými oleji e výborná rozpouštějí aditiva. Při zkoušce korozívně oxidační stálosti při 175 °C ze přítomnosti kovů jako mě3, ocel, AI slitina, Mg slitina a probublávání vzduchu po dobu 72 h se vyznačují tím, že prakticky netvoří úeedy a nekorodují.

Působení ne pryž BSR při 120 °C z hledíske botnetelnosti objemové, hmotnostní e tvrdosti je podstatně slabší oproti působení diesterových e polyolesterových olejů e je srovnatelné s působením ropných motorových olejů.

Hevlhevost těchto nových esterů při 80% rel. vlhkosti ze 90 h nepřesáhla 0,20 % hmotnostních a je přibližně stejná jeko u diesterových nebo polyolesterových olejů.

Mezivost esterů zkoušené ne čtyřkuličkovém stroji při otáčkách 1 420 min“', při 20 °C i při 200 °C po dobu 1 min ve srovnání s dloktylsebekétem je podstatně lepší z hlediska kritického zatížení v N, tj. následující zatížení, při kterém se otěrové ploška kuliček prudce zvětšila.

Tyto nové estery pro své vynikající vlastnosti lze použít jako mezecí oleje, nebo hydraulické kapaliny, nebo jako jejich komponenty a déle pro přípravu plastických maziv.

Následující příklady ilustrují pestup přípravy.

Příklad 1

Do 6 1 čtyřhrdlé Kellerovy baňky opatřené míchadlem, teploměrem, zpětným chladičem, připouštěcí nálevkou, topnou lázní, odvodním potrubím β manometrem, bylo předloženo 1 200 g 2-etylhexanolu a 186 g etylénglykólu a za míchání a současného zahřívání baňky bylo během 1 h připuštěno 1 270 g fenyltrichlorsilanu a nakonec ještě 560 g 2-etylhexanolu. Připouštění bylo regulováno podle tleku unikajícího chlorovodíku a topení bylo zvyšováno tak, aby ke konci připouštění teplote v baňce vystoupile na 100 až 120 °C. Po připuštění alkoholu byl ke dnu baňky zaveden proud dusíku pomocí trubičky a za míchání a zahřívání baňky ne 110 až 120 °C byl pomocí dusíku cca 1 h snížen obsah kyselosti v beňce až na č. kyselosti cca 0,2 mg KOH/g. Po stanovení obsahu kyselosti bylo do banky za míchéní přidáno vypočtené množství nasyceného roztoku alkoholu hydroxidem sodným. Obsah baňky, který měl č. kyselosti 0,01 až 0,02 mg KOH/g, byl přepuštěn do vakuové destilační aparatury a těkavé podíly oddestilovány při 1 500 Pe do teploty varu ,50 °C. Destilační zbytek po přefiltrování přes papír byl čirý a bezbarvý, měl hmotnost 2 094 g, n²^ 1,4760, teplotu tuhnutí -69 °C, teplotu vzplanuti 203 °C, viskozity při 100 °C 4,95 mm² . s”'. při 50 °C 1 536 mm² . s”', při -40 °C 6 358 mm² . s“’, č. kyselosti 0,03 mg KOH/g.

Získaný ester byl podroben další destilaci při tlaku 30 Pa do teploty varu 220 °C.

Získaný kondenzát měl teplotu tuhnutí -70 °C, viskozity při ,00 °C 4,51 mm² . s”', při 50 °C 3 1 λ

13,81 mra . s a destilační zbytek (460 g), teplotu tuhnutí -55 C, teplotu vzplanutí 229 °C, n²⁵ 1,4836, viskozity při ,00 °C 7,28 mm² . s“’, při 50 °C 25,15 mm² . s^-1, při -40 °C 18 016 mm² . s“’.

Příklad 2

Νθ aparatuře a postupem podle příkladu 1 bylo předloženo 1 200 g 2-etylhexanolu a 3,8 g dietylénglykoléteru, připuštěno 1 270 g fenyltrichlosilanu a nakonec 560 g 2-etylhexanolu.

Po neutralizaci esteru byly přední podíly oddestilovány při tlaku 2 000 Pa do teploty věru

140 °C β po filtraci destllačni zbytek (2 325 g) byl čirý, bezbarvý, č. kys. 0,05 mg KOH/g, teplota vzplanutí 196 °C, teplota tuhnutí -68 °C, viskozity při ,00 °C 4,31 mm² . s^-1, při 50.°C 12,81 mm² . s“ , při -40 °C 5 529 mm² . s“’, viskozitní index ,64.

p ř i k l.a ď 3

Na aparatuře a postupem podle příkladu 1 bylo předloženo 400 g 2-etylhexenolu e 106 g dietylenglykoléteru, připuštěno 422 g fenyltrichlorsilanu e nakonec ,85 g 2-etyltíáxenolu. Po neutralizaci esteru byly přední podíly oddestilovány při tlaku 2 000 Pa do teploty věru 245 °C. Po výměně jímadla bylo déle destilováno při tlaku 23 Pa do teploty věru 220 °C. Bylo získáno 34, g kondenzátu, který byl čiřý, bezbarvý a měl č. kys. 0,03 mg KOH/g,

1,4715, teplotu vzplanutí 201 °C, teplotu tuhnutí pod -70 °C, viskozity při 100 °C 3J7 mo² . s^-’, při 50 °C 8,93 mm² . s^_1, při -40 °C 2 595 mm² . s^-’. Destllačni zbytek po filtraci byl čirý, slabě žlutý, č. kys. 0,02 mg KOH/g, n^ 1,4832, teplota vzplanutí 215 °C, teplota tuhnutí -55 °C, viskozity při 100 °C 7,78 mm² . s^-’, při 50 °C 26,44 mm² .

, při -40 °C 23 283 viskozitní index 187.

Příklad

Na aparatuře a postupem podle příkladu 1 bylo předloženo 300 g 2-etylhexanolu a 317 g dietylenglykoléteru, připuětěno 740 g fenyltrichlorsilanu a nakonec 285 g 2-etylhexanolu.

Po neutralizaci esteru byly přední podíly oddestilovány při tlaku 2 000 Pa do teploty varu 245 °C. Destllačni zbytek po filtraci (800 g) byl čirý, bezbarvý, ipěl č. kys. 0,04 mg KOH/g, teplotu tuhnutí při -20 °C 6 300 mm² ní 242 °C.

57°C, viskozity při ,00 , viskozitní index 184, teplota vzplanutí 203

C 13,16 mm . s , při 50 °C 50,57 mm⁴ .-1 ’C, teplota hořePříklad

Na aparatuře a postupem podle příkladu 1 bylo předloženo 390 g 2-etylhexanolu, 3,8 g dietylenglykoléteru a 960 g směsi složené z 85 % dekanolu a 15 % dodekenolu, připuětěno , 270 g fenyltrichlorsilanu a nakonec 585 g 2-etylhexanolu. Po neutralizaci esteru byly přední podíly oddestilovány při tlaku 1 400 Pa do teploty varu 210 °C. Destllačni zbytek byl po filtraci čirý, slabě nažloutlý, měl č. kys. 0,03 mg KOH/g, n²^ 1,4760, teplotu vzplanutí 193 °C, teplotu hoření 243 °C, teplotu tuhnutí -61 °C, viskozity při 100 °C 4,98 mm² . s¹, při 50 °C 15,15 mm² . s^_1, při -20 °C 586 mm² . s^_1, při -40 °C 4 834 mm² . . s^-1, viskozitní index ,79.

Příklad 6

Na aparatuře a postupem podle příkladu 1 bylo předloženo 1 200 g 2-etylhexanolu a 450 g trietyleliglykoléteru, připuStěno 1 270 g fenyltrichlorsilanu a nakonec 560 g 2-etylhexanolu. Po neutralizaci esteru byly přední podíly oddestilovány při tlaku 1 800 Pa do teploty varu 140 °C. Destllačni zbytek po filtraci (2 444 g) byl čirý, bezbarvý a měl č. 'kyselosti 0,02 mg KOH/g, teplotu vzplanutí 218 °C, teplotu tuhnutí -6, °C, viskozity při 100 °C 6,99 mm² . a , při 50 °C 21,87 mm² . s”\ při -40 °C 12 093 mm . s~\ viskozitní index 208.

Přiklad 7

Na aparatuře a postupem podle př. 1 bylo předloženo 400 g 2-etylhexanolu a 300 g trietylenglykoléteru, připuštěno 529 g fenyltrichlorsilanu a nakonec 86 g 2-etylhexanolu. Po neutralizaci esteru byly přední podíly oddestilovány při tleku 200 Pa do teploty varu 240 °C. Po výměně jímadla bylo déle destilováno při tlaku 30 Pa do teploty varu 218 °C.

Bylo získáno ,70 g čirého, bezbarvého kondenzátu s č. kys. 0,04 mg KOH/g, 1,4690, viskositami při ,00 °C 3,43 mm² . s’, při 50 °C 9,30 mm² . s“’, při -40 °C 2 305 mm² . s’, viskozitním indexem 170, teplotou vzplanutí ,98 °C, teplotou tuhnutí pod -70 °C.

Destilační zbytek po filtraci (765 g) byl čirý, slebě nažloutlý, měl č. kyselosti 0,03 ag KOH/g, n^ 1,4892, teplotu vzplanuti 244 °C, tepletu tuhnutí -40 *C, viekezity při 100 °C 63, 4 nm² . při 50 ®C 249 aa² . s^_1, při -20 *C 29 427 mm² . a“¹, viskazitní index 252.

Příklad 8

He aparatuře a postupem podle př. 1 bylo předloženo 400 g 2-etylhexanolu a 150 g trietylénglykolu, připuštěno 422 g fenyltrichlorsilenu a nakonec 185 g 2-etylhexanolu.

Po neutralizaci esteru byly přední podíly oddestilověny při tlaku 2 000 Pa do teploty varu 250 °C. Po výměně jímadla bylo déle destilováno při tlaku 26 Pa do teploty varu 215 °C. Bylo získáno 332 g čirého bezbarvého kondenzátu s č. kys. 0,02 mg KOH/g, n²^ 1,4690, viskozitou při 100 °C 3,43 mm² . s^-’, při 50 °C 9,43 mm² . s¹, při -40 °C 2 264 mra² . s^-1, teplotou vzplanutí 197 °C, teplotou tuhnutí pod -70 °C.

Destilační zbytek po filtraci (410 g) byl čirý, slabě žlutý, měl č. kys v skozity při 100 °C 19,18 mm² . s^-’, při 50 °C 9,43 mm² . s’, při -20 °C 6 teplotou vzplanutí 237 °C, teplotou tuhnutí -48 °C, viskozitní index 209.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT

   VYNÁLEZU

   0,04 mg KOH/g, 812 mm² . s¹,

   Způsob příprevy organokřemičitých esterů teoretického složení odpovídajícího vzorci

   RjO . ^C6^H5

   -Si-OCH₂CH₂O(CH₂CH₂O)_ffl ^C6^H5

   Si-OR, ^LR2

   OR, kde Rj až R^ je alkyl s počtem etomů uhlíku 8 až 20, m značí 0 ež 5 e n značí 1 až 20, reakci fenyltrichlorsilenu 8 odpovídajícími alkoholy, vyznačený tím, že fenyltriohlorsilen reaguje s uvedenými alkoholy při teplotě 15 až 160 °C, po skončená reakci se nechá reakční směsí probublávat dusík a po ukončení probublévání ee přidá roztok hydroxidu sodného v použitém alkoholu a provede se oddestilování těkavých podílů.

   Severografia, n. p„ MOST

   Cena 2,40 Kčs