CS225047B1

CS225047B1 - Způsob přípravy organokřemičitých esterů

Info

Publication number: CS225047B1
Application number: CS415382A
Authority: CS
Inventors: Miroslav Ing Sasin; Jiri Ing Csc Cermak
Original assignee: Sasin Miroslav; Cermak Jiri
Priority date: 1982-06-04
Filing date: 1982-06-04
Publication date: 1984-02-13

Description

(54) Způsob přípravy organokřemičitých esterů

Vynález se týká způsobu přípravy organokřemičitých esterů z halogenfenyltrichlorsilanu a jednomocných alkoholů. Nové estery jsou vhodné pro použití v mazecí technice.

Obvykle se organokřemičité estery připravují s použitím rozpouštědel a akceptorů chlorovodíku. Pro nové typy esterů však byl vypracován současně i nový postup eliminující uvedené nevýhodné podmínky při syntéze.

Získané estery jsou velmi stabilní z termooxidačního i hydrolytického hlediska β mají vynikající mazivost. Jsou použitelné ve velmi širokém teplotním rozsahu a dobře mísitelné se siloxanovými, diesterovými, polyolesterovými a minerálními oleji. Výborně rozpouštějí aditiva a lze je proto použít pro přípravu syntetických olejů, hydraulických kapalin, plastických maziv a podobně.

Způsob přípravy organokřemičitých esterů obecného vzorce I ^OR, ^C6»5-nV^{* 1} ~ ^0R2 ^OR, (I) kde η = 1 ež 5 X = Cl, Br

HpBgaKj jsou stejná nebo různé a značí alkyl s 8 až 20 atomy uhlíků, reakcí helogenfenyltrichlorsilanu vzorce II (II) kde X = Cl, Br η = 1 až 5 s jednomocnými alkoholy s počtem atomů uhlíků 8 až 20 spočívá podle vynálezu v tom, že helogenfenyltrichlorsilan reaguje s uvedenými alkoholy při teplotě 15 až 160 °C, po skončené reakci se sníží obsah chlorovodíku vytěsněním proudem dusíku, pak se přidá roztok hydroxidu sodného v použitém alkoholu a oddestllují se těkavé podíly. Níže uvedené příklady ilustruji provedení podle vynálezu.

Příklad 1

Do 6 1 Kellerovy čtyřhrdlé baňky opatřené míchadlem, teploměrem, zpětným chladičem, připouětěcí nálevkou, topnou lázní a odvodním potrubím s manometrem bylo předloženo 1 660 g směsi obsahující 85 Sí dekanolu a 15 % dodekanolu a ze míchání a současného vyhřívání baňky bylo během 1 h připuštěno 738 g chlorfenyltrichlorsilanu. Připouštění bylo řízeno podle tlaku unikajícího chlorovodíku a teplote zvyšována tak, aby ke konci připouštění dosáhla v baň- n ce 100 8Ž 120 °C. Po připuštění veškerého chlorfenyltrichlorsilanu byl ke dnu baňky trubičkou zaveden proud dusíku a za míchání a zahřívání beňky ne ,10 až 120 °C byl proudem dusíku během 30 až 60 min snížen obsah kyselosti v baňce až do č. kyselosti 0,045 mg KOH/g.

Pak bylo přidáno do banky za míchání vypočtené množství nasyceného roztoku hydroxidu sodného v dekanolu. Obsah baňky byl pak přepuštěn do vakuové destilační aparatury a přebytečný alkohol oddestilovén při tlaku 1 250 Pa do teploty varu 165 °C. Po zchladnutí byl destilační zbytek přefiltrován přes papír, bylo získáno 1 395 g čiré, slabě žlutohnědé kapaliny s č. kyselosti 0,01 mg KOH/g. n^ 1,4787, teplotou vzplanuti 251 °C, teplotou tuhnutí -42 °C, teplotou hoření nad 270 °C, viskozitou při 100 °C 5,47 mm² . s^- , při 50 °C s'¹, při -20 °C 630 mm² . s'¹, při -40 °C 4 390 mm^ . s^-1.

17,46 mm⁴

Kapalina má vynikající korozívně oxidační stálost při 175 °C,, ze přítomnosti kovů jako mě5, ocel, Al slitina, Mf slitina a probublávéní vzduchu po dobu 72 h. Kapalina nekoroduje a netvoří úsady. Pěnění kapaliny při 25 °C a při 95 °C je nepatrné a je menší, než u běžných syntetických olejů. Působeni kapaliny na pryž butadienstyrenovou při ,20 °C, 70 h z hlediska botnatelnosti objemové i hmotnostní a tvrdosti je srovnatelné s běžným minerálním motorovým olejem. Při zkoušce mazivosti na čtyřkuličkovém stroji při 20 °C i při 200 °C, 1 min ve srovnání s polyolesterem, jež zatím má nejoptimélnšjší mazivost, bylo dosaženo následujících výsledků:

Zatížení N	Při 20 °C polyolester	otěr v mm ester z příkladu	Zatížení N	Při 200 °C, otěr v mm polyolester ester z příkladu
392	0,39	-	98	0,53
490	0,42	0,39	122	0,62	-
588	2,02	-	147	1,69	-
686	2,24	0,47	196	1 ,84	0,47
784	-	0,53	294	-	0,68
882	-	0,58	392	-	1,62
980	2,75	1,85
1 087	zadřeno	1,85
1 275		2,30
1 47,		2,70
1 569		zadřeno

Při stejném zatížení ne ětyřkuličkovém stroji při 175 °C, po dobu 1 h byl naměřen otěr (v od) pro:

polyolester 0,608 ester podle příkladu 0,402

Příklad 2

Postupem a ne aparatuře podle příkladu 1 bylo zpracováno 780 g směsi alkoholů o sloíe ní 50 % hexadekanolu, 30 % oktadeksnolu a 20 % eikosenolu β déle 600 g 2-etylhexenolu,

738 g chlorfenyltrichlorsilanu a nakonec 245 g 2-etylhexanolu. Po oddestilovéní při tlaku 1 300 Pa do teploty varu 192 °C bylo získáno 1 768 g dest. zbytku, který byl čirý, bezbarvý, měl S. kyselosti 0,03 mg KOH/g, 1,4727, teplotu vzplanutí 227 °C, teplotu hoření nad 260 °C, viskozitu při 100 °C 5,35 mm² . s^-1, při 50 °C 17,42 mm² . s^-1, teplotu tuhnutí 10 °C.

Příklad 3

Obdobně jako v příkladu 1 byl syntetizován ester ze 720 g směsi alkoholů podle př. 1, 400 g 2-etylhexanolu, 738 g chlorfenyltrichlorsilanu a 250 g 2-etylhexanolu. Po oddestilo> vání předních podílů do teploty varu 150 °C bylo získáno 1 398 g čirého nažloutlého esteru s č. kyselosti 0,02 mg KOH/g, teplotou vzplanutí 234 °C, teplotou hoření nad 260 °C, teplo tou tuhnutí -59 °C, viskozitou při 100 °C 4,18 mm² . a”¹, při 50 °C 12,83 mm² . s“', při -20 °C 461 mm² , s¹, při -40 °C 3 328 mm² . s’.

Ester při korozívně oxidačním testu za podmínek podle př. 1 nekorodoval a netvořil úsady. Působení na pryž bylo obdobné jako v příkladu 1.

Příklad 4

Jako v předchozích příkladech bylo předloženo do aparatury 1 320 g 2-etylhexanolu a připuštěno 738 g chlorfenyltrichlorsilanu. Po oddestilovéní přebytečného alkoholu bylo získáno 1 397 g čirého esteru s č. kyselosti 0,02 mg KCH/g, teplotou vzplanutí 213 °C, teplotou hoření 229 °C, teplotou tuhnutí pod -70 °C, viskozitou při 100 °C 2,99 mm² . s^-', při 50 °C 8,61 mm² . s^-1, při -40 °C 2 403 mm² . s'¹.

Působení na butadienstyrenovou pryž je obdobné, jako u minerálního oleje. Při korozívně oxidační stálosti podle příkladu 1 ester nekoroduje ani netvoří úsady.

Mazivost zkoušené na ětyřkuličkovém stroji ve srovnání s dioktylsebakétem (DOS) je podstatně lepší.

Zatížení N	Při 20 °C, otěr v mm DOS z	1 min ester příkladu	200 °C, 1 min
Zatížení N	otěr v mm
DOS	ester z příkladu
294	-	0,36	,22	0,62	-
392	0,41	-	147	0,68	-
490	0,43	0,45	196	2,03	0,57
588	2,12	0,55	294	-	0,79
686	2,30	0,66	392	-	1 ,62
735	2,36	1,50
980	2,74	1,94
1 087	zadřeno	-
1 176	-	2,23
1 275		zadřeno

Při stejném zatížení při 175 °C po dobu jedné hodiny byl naměřen otěr (v mm) pro:

DOS 0,742 ester z příkladu 0,428

Příklad 5

Na stejné aparatuře a postupem podle příkladu 1 bylo zpracováno 510 g aměai alkoholů jako v př. 1, 255 g 2-etylhexanolu, 596 g dichlorfenyltrichlorsilanu a 200 g 2-etylhexenolu. Po oddestilování předních podílů při tlaku 1 500 Pa do teploty varu 154 °C bylo získáno 1 130 g Siré, nažloutlé kapaliny a S. kyselosti 0,04 mg KOH/g, 1,4798, teplotou vzplanutí 232 °C, teplotou hoření nad 260 °C, teplotou tuhnuti -63 ”C, viskozitou při 100 °C 4,52 mm² . s^_1, při 50'°C 15,79 mm² . s’¹, při -20 °C 775 mm² . s’, při -40 °C 6 651 mm² . s^- ’.

Claims

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

Způsob přípravy organokřemiŠitých esterů obecného vzorce I ^C&-A^a — ^or2 (I) kde η = 1 až 5 X = Cl, Br

Rp R₂ a R^ jsou stejné nebo různé a zneSí alkyl s 8 až 20 atomy uhlíků, reakcí halogenfenyltrichlorsilanu vzorce XX kde X = Cl, Br η = 1 až 5

C-H. X SiCl o 5-n n (II) s jednomocnými alkoholy a počtem atomů uhlíků 8 až 20, vyznačený tím, že helogenfenyltrichlorsílen reaguje s uvedenými alkoholy při teplotě 15 až 160 °C, po skončené reakci aa sníží obsah chlorovodíku vytěsněním proudem dusíku, pak ae přidá roztok hydroxidu sodného v použitém alkoholu a oddestilují se těkavé podíly.