CS224601B2

CS224601B2 - Driving device for driven pulleys

Info

Publication number: CS224601B2
Application number: CS751135A
Authority: CS
Inventors: Miyamoto Noriaki
Original assignee: Toyoda Automatic Loom Works
Priority date: 1974-02-27
Filing date: 1975-02-20
Publication date: 1984-01-16
Also published as: DE2508105A1; DE2508105B2; CH601695A5; GB1503801A; US4030372A

Description

Vynález se týká zařízení pro pohon hnaných řemenic jedním nekonečným řemenem.

V řadě textilních, zejména spřádacích strojů je současně poháněna většina vřeten jedním · nekonečným řemenem. Většina jednotek, sestávajících z hnané řemenice a vodicí kladky, které jsou uspořádány tak, že každá hnaná řemenice je prakticky zatížena., shodně, ’ umooňuje přitlačování zmíněného nekonečného řemene proti hnaným řemenicím. Tyto jednotky jsou zpravidla uspořádány v jedné rovině v navzájem stejné vzdáHnoosi a tedy i vřetena jsou v těchto jednotkách uspořádána v řadě. Při tomto uspořádání má však nejvýše umístěné vřeteno rozdílnou hodnotu, zatížení vzhledem k zatížení nejníže umístěného vřetena, nebol každý úhel opásání povrchu hnaných řemenic je tentýž.

Přebytek zatížení horního vřetena může tudíž zpileso^ poškození ložiska zmíněného vřetena.

Cílem vynálezu je vytvooit zařízení pro pohon hnaných řemenic, které by umoonilo samočinné dosažení optimálního úhlu opásání jednao-lvých hnaných řemenic.

Úcol je vyřešen zařízením pro pohon hnaných řemenic jedním nekonečným řemenem, obsahujícím nekonečný řemen čpáááávjjcí řadu hnaných ^e^^níc, hnací řemeenci pro pohon nekonečnéhi řemene a řadu napínacích kladek pro přiteččování nekonečného řemene, jehož podstata podle vynálezu spočívá v tom, že obsahuje prostředky pro nastavení úhlů opásání hnaných řemenic, přieemž úhel opásání každé hnané řemenice se zmešuje ve směru pohybu řemene.

Výhody · vynálezu jsou zřemmé z následujícího popisu a výkresu, kde značí obr. 1 schemmaický pohled na běžné zařízeni pro pohon nekonečným řemenem, obr. 2, obr. 3 až 7 diagra224601 my činnost zařízení podle obr. 1, kde obr. 3, ' 4 a 5 zobrazují zařízení v nečinné a obr.

a 7 v činné poloze, obr. 8 variantu uspořádání zařízení podle obr. 7, obr. 9 až 13 diagramy činnosSi zařízení podle obr,. 8, kde obr. 9, - 10 a 11 - znázorňují zařízení v nečinné poloze a obr. 12a 13 v činné poloze, obr. 14 až 17 detail zařízení podle obr. 8, obr. 18 pohled na další ' variantu uspořádání zařízení podle obr. 8, obr. 19 a 20 diagramy činnosSi zařízení podle obr. 18, kde obr. 19 představuje zařízení v činné poloze a obr. 20 v nečinné poloze, obr. 21 až 24.částečný pohled na zařízení podle obr. 18, obr. 25 pohled na další variantu uspořádání zařízení podle obr. 8, obr. 26 diagram činnosti zařízení podle obr. 25 a obr. 27 až 31 detaily_zařízení podle obr. 25.

U řady textilních, například spřádacích strojů jsou vřetena poháněna současně jedním řemenem. Jak je znázorněno na obr. 1 a 2, je u těchto spřádacích strojů řemen - závislý na požadovaném počtu n vřeten 2a, JJ, ... 2)2, přičemž řemen £ je poháněn hnací řemeeicí £. Voddcí kladky 3a. 3b. ··· 3n jsou - uspořádány tak, aby se dotýkaly řemene £ spolu.s jednotlivými vřeteny pod určitým vhodným úhlem Q, čímž je dosaženo tzv. tangendálného pohonu. Při tomto běžném hnacím systému jsou všechny úhly opásání 0a. 0b. Oc ... 0n jednotlivých vřeten 2a> 2b navzájem shodné - (obr. 3). Podle tohoto je v nečinné poloze stejné i zatížení vyvozované na ložiska jednotlivých vřeten. Přesnnji vzato, jestliže je napětí řemene vyvozované mezi vřetenem 2a a voddcí kladkou 3a označeno jako Ta. napětí řemene mezi vřetenem 2b a voddcí kladkou 3b označeno jako Tb a napětí řemene mezi příslušzými vřeteny a vodicími kladkami jsou označena déle jako Tg, Td. ··· Tn - + m + 1. platí vztah pro nečinnou polohu (obr. 4):

Ta = Tb = Tc = ..... = Tn + m + 1 a platí i nássedduící vztah (obr. 5) mezi příčnými zatíženími Ca, Fb ... Fn působícími na ložiska jednotlivých vřeten:

Fa = Ft> - Fc = .....= Fn

P^i^ť^c^uee]^! - stroj tak, že se hnací řemenice j otáčí ve směru hodinových ručiček - a ře-men £ - s,e pohybuje ve směru označeném šipkou A v obr. 1, platí nássedduící vztah:

Ta > -b > -c > .....> Tn + m + 1 a platí i násseduujcí vztah, jak je ukázáno v obr. 7 mez Ji příčnými napětími na ložiskách ♦řeten:

Fa -> -C -> -a > .....> Fn

Je zapotřebí, aby během číííossí stroje byl skluz mezi každým vřetenem n a řemenem £ redukován na nejmeně! možnou míru. Pro splnění - tohoto požadavku je vyžadováno mi^im^lní příčné zatížení £0 (obr. 7), které zajišťuje ochranu před skluzem. Nadbytečné síly odpovídající rozdílu -mezi skutečným přiδ rým zatížením a minimálním příčným zatížením, totiž síly - (Ca - - Co), (Cb - Co) ..... (Cn - Po) působí na ložiska jednotlivých vřeten. Tudíž při běžném pohonu - nekonečným řemenem je životnost ložisek zkrácena a pro činnost systému je zapotřebí nadměrného mnoství energie.

Jak je patrno z obr. 8, znázorňujícího uspořádání podle vynálezu, snižuje se úhel opásání Q vřetena hnané řemenice postupně ve sm^ru pohybu řemene. Přesnněi řečeno, úhel opásání Q jednoho vřetena je větší než úhel opásání dalšího vřetena umístěného dále ve směru pohybu řemene. Při tomto uspořádání jsou během činnossi zatížení půsodcí na ložiska jednotlivých vřeten v podstatě stejná a maaXmální příčné zatížení je redukováno.

Na obir. 8 jsou osy vřeten 2a. 2b, 2c umístěny ve stejné vodorovné rovině a vodicí klad1*7 3a. 3b jsou umístěny tak, že vzdálenost - malé £8. malé 1b. malé 1c mez i osami kladek a zmíněnou- vodorovnou rovinou se postupně sniž^jí a tudíž úhly opásárnď 0a. Ob. 0c vřeten se postupně zvětš^í podle následujícího vztahu:

22460!

6>a <0b <0_Q <O_Č < ....

Tento vztah je znázorněn na obr· 9. V tomto případě jsou napětí řemene Ta, Tb, .... Tn + m ♦ 1 v nečinné poloze stejná a jsou znázorněna vodorovnou čarou (obr. 10). Příčná zatížení Fa, Fb. .... Fn jsou v podstatě úměrná úhlům opásání při napětí řemene v nečině poloze, pokud úhly opásání jsou v rozsahu obvykle používaném při tomto tzv. tangenciálním hnacím systému. Podle toho jsou splněny i vztahy Fa < Fb < Fe <.....< Fn, (obr. .11).

Během činnosti by se napětí měla přirozeně zvětšovat ve směru pohybu řemene (obr. 12) a poněvadž jsou úhly opásání snižovány, jsou příčná zatížení ložisek jednotlivých vřeten v podstatě vzájemně shodná (obr. 13) a příčná napětí mohou být jako celek zmenšena. Napětí řemene Ta, Tb .... Tn + m + 1 jsou během činnosti určena počátečním napětím řemene a zatížením každé kladky, nejsou však ovlivňována úhlem opásání. Jestliže jsou tedy úhly opásání měněny tak, Že je dodržen vztah 0a < (9b < 0c < ... < 0n (obr. 9) a součiny těchto úhlů opásání a odpovídajících napětí řemene během činnsti jsou vzhledem ke všem vřetenům stejné, pak mohou být vzájemně stejná i příčná zatížení Fa, Fb .... Fn (obr. 13). Příčná zatížení Fa, Fb ... Fn všech vřeteň mohou být v podstatě shodná s nejmenším příčným zatížením Fo potřebným během činnosti pri snížení skluzu prakticky na nulu. Tudíž i nadměrné a neúčinné síly (Fa - Fo). (Fb - Fo) ... (Fn - Fo). nevyhnutelně působící v každém běžném hnacím systému, zde vůbec nevznikají. Poněvadž v tomto Uspořádání je dodfžen následují-cí vztah (obr. 11) mezi jednotlivými příčnými zatíženími v nečinné poloze

Fa <Fb <Fc <.....< Fn lze předpokládat, že na některá vřetena mohou působit i nadměrná zatížení. Nicméně, jak je zřejmé ze srovnání obr. 7 a obr. 13, jsou příčná zatížení v nečinné poloze všeobecně mnohem menší než příčná zatížení během činnosti běžného systému.

I tehdy, jsou-li vřetena rozdělena do skupin o malém počtu vřeten a úhly opásání jsou měněny po skupinách, může být plně dosaženo požadovaného cíle. Například, jsou-li vřetena rozdělena do skupin po třech vřetenech a úhly opásání jsou měněny výše uvedeným způsobem tak, že je splněn následující vztah

0a = 0b = 0c <0d = 0e = 0f <.....<0n - 2 = 0n - 1 = 0n je možné získat příčná zatížení, která jsou z praktického hlediska v podstatě stejná.

Pokud se týká prostředků pro změnu úhlů opásání 0a. 0b, ... 0n, je možno se zmínit o možnosti, podle níž jsou vzdálenosti mezi osami vřeten a vodícími kladkami 3a. 3b měněny tak, jak je znázorněno ná obr. Θ, a o další možnosti, podle níž je například rotační hřídel vodicí kladky 3a upevněnna výstředném nosném ramenu (obr. 14) tak, že poloha tohoto rotačního hřídele kladky 3a je plynule měnitelná mezi body 3a-a a 3a-b« Je také možno stupňovitě měnit průměry vodicích kladek, popřípadě i měnit vzdálenosti vždy mezi dvěma sousedními vřeteny.

Další způsob nastavování úhlu opásání je znázorněn na obr. 15. V tomto uspořádání dvě vodicí kladky J leží na horní straně řemene 4 dotýkajícím se dvou vřeten 2 a tyto vodicí kladky J se mohou pohybovat šikmo nahoru pomocí dvou stavěčích šroubů £. Stavěči šrouby £ jsou uloženy na závěsné desce 6 upevněné na neznázorněném rámu stroje a vodicí kladky J jsou otočně upevněny na obou koncích pružné desky J, jejíž střed je uchycen na závěsné desce 6 tak, Že horní konce obou stavěčích šroubů £ jsou uloženy na horní straně obou koncových částí pružné desky

Jestliže se stavěči šrouby £ podle tohoto uspořádání otáčejí a pohybují dolů, pak se odpovídající vodicí kladky J přesunují rovněž dolů, přičemž se úhly opásání vřeten sousedících s vodicími kladkami 3 zvětšují. Namísto stavěčích šroubů £ podle obr. 15 může být použita výstředná vačka £ (obr. 16). Jak je znázorněno na obr. 16, je vačka 2 otočně upev něna na dolním konci ramena 6a vyčnívajícím dolů se závěsné desky 6. Jestliže se tato vačka £’otáčí, pol^ybuje se volný konec pružné desky 1 ve svislém srnmru, přieemž poloha vodicí kladky a úhel opásání se během otáčení mění.

Daaší možnost nastavování . úhlů opásání je znázorněna na ob]?. 17. V tomto uspořádání je jeden kqnec páky 11 volně uložen na hřídel 10 uložený v dolní iássi ramena 6a připevněného na Závěsnou desku 6 a vodicí kladka 2 je úložna otočně na druhém konci páky 11. Přetlačováním horního povrchu páky 11 nastavěcí šroub 2» upevněný na závěsné desce 6, je určen vhodný úhel opásání. Úhel opásání (obr. 15) vřetena 2 může být měněn pohybem stavěcího šroubu 2 ve svislém srnmru. Je také možno umíslit hřídel 10 upevněný na ramenu 6a tak, že vyčnívá směrem dozadu (obr. 17) a uložit volně k tomuto výstupku jeden konec páky 11a upevněné tak, aby se dotýkala - druhé kladky.

Jak je zřejmé z předchozího, je možné podle vynálezu zabránnt nadměřným příčiým z^t^zí— žením působícím na vřetena a tak dosáhnout pokroku v tom, že životnost ložisek vřeten může být prodloužena, i když jsou pouuita ložiska běžného druhu. Poněvadž nehrozí nebezpečí vzniku skluzu, je-li' počáteční napět,! řemene sníženo', prodlouží se tím i životnost řemene a s^Jíží potřebná hnací - síla. Podle dalšího uspořádání jsou při vhodném nastavení celkové váhy vodicích kladek a . jirých členů opřených o řemen pomocí těchto kladek úhly opásání potřebné pro pohyb hnaných řemenic vytvářeny mmzi každou z hnaných řemenic a řemenem.a při uspořádání vodicích kladek tak, že osy každé vodicí kladky jsou stejně vzdáleny od os sousedních hnaných řemenic umístěných po obou stranách vodici kladky, jsou příčná zatížení působící na tyto sousední hnané řemenice v - podstatě stejná. Tímto způsobem mohou být příčná zatížení všech hnaných řemenic v podstatě sjednocena.

Na obr. 18 je jedna vodící kladka umístěna vždy pro dvě hnané řemenice a hnané řemenice 21 a 21 + 1 jsou uloženy vzájemně vůči sobě ve stejné vodorovné rovině. Voddcí kladka 3k je upevněna na hnaných řemeencích 2j. 21 . + 1 pomoci řemene 4 a osa voddcí kladky 3k .je v podstatě stejně vzdálená od os sousedních hnaných řemenic 2 j. 21 .+ 1. umístěných po obou stranách vodicí kladky 3k. Nosný člen 15 pro voddcí kladku 3k je volně uložen na nosném zařízení 16 připvvněném k neznázorněnému rámu stroje tak, že vodicí kladka 22 je pohybová pouze ve svísIší sidÍtu.

Celková hmoonost vodiel kladky 3k a nosného členu 15 je označena jako W a úhel opásáni vot^ďc^ ' kladky 3k je označen Jako 2(0. Jestliže jsou napěěí řemene od hnané řemenice v místě před a za touto hnanou řemeencí 2j vyjádřena jako Tj+k-1, případně Tj+k a napětí řemene od hnané řemenice 2j+1 jsou vyjádřena jako Tj+k+1. Tj+k+2. pak skutečná napětí pj, Pj+1 na hnaných řemeencích a voc^íc^ kladce jsou vyjádřena takto:

Pj = Tj+k+1 - Tj+k(1)

Pj + 1 = Tj+k+1 - Tj+k+2(2)

Pk = Tj+k - Tj+k+1(3)

V tangenciálním hnacím systému je všeobecně požadováno, aby za účelem pohonu řady hnaných řemenic jedním řemenem s malým úhlem opásání byla příčná zatížení snížena na nejmenší možnou míru-. Skutečná zatížení Pj, Pj+1, Pk jsou pak velmi mmlá ve srovnání s napětím řemene Tj1kk1. Tj+k, Tj+k+2. Proto mohou bý příčná zatížení Fj a Fj+1 vyjádřena takto:

^Fj = (Tj+k-1 + Tj+k).^sin - = (T^j+k-1 + T^j+k) . ®(4)

Fj+1 = (Tj+k+1 + Tj+k+2) . ^sin ® = (Tj+k+1 + Tj+k+2) . 0(5)

Z úvahy o silách. na vodicí kladce. může být odvozena následnicí rovnice:

W = (Tj+k + Tj+k+1) sin Θ = (Tj+k + Tj+k+1) . 0(6)

Z výSe uvedených rovnic (1) až (6) jsou upraveny hodnoty F,1 ve tvaru:

Fj

(7)

Fj+1 = | * E1L!_ ' 2Tj+k

Pie ¹ 2Tj+k (8)

Poněvadž každý výraz z PJ (2Tj+k, Pj+1) 2T j+k a Pk/2Tj+k je téměř roven nule, jsou vyjádřeny F.~i а РД+1 ve tvaru:

Fj = W/2

Fj+1 = W/2

Jestliže je hmotnost W vodicí kladky 3k a nosného Členu vodicí kladky 15 určena tak, že splňuje výěe uvedený vztah, pak osové zatížení každé z hnaných řemenic může být udrženo na té samé hodnotě hmotnosti W, i kdyby to způsobilo nárůst napětí vůči řemenu.

Jestliže je minimální osové zatížení hnané řemenice označeno jako Fo a celková hmotnost je stanovena tak, že je splněna rovnice W = 2Fo (obr. 19), pak je udrženo příčné napětí hnané řemenice na potřebné minimální úrovni Fo jak během činnosti, tak i během klidového stavu.

Obr. 19 a 20 znázorňují stav, kdy osové zatížení hnaných řemenic je sjednoceno jak v čináé, tak i v nečinné poloze.

Předchozí výklad byl proveden pro případ, kdy jedna vodicí kladka přísluší vždy dvěma hnaným řemenicím (Obr. 18).

V případě, že jedna vodicí kladka je přiřazena jedné hnané řemenici, je, jak vyplývá z předchozího výkladu, uspořádána celková hmotnost W tak, že je splněn vztah W = Fo. Na obr. 21 je vodicí kladka J otočně uložena na nosném ramenu 25. které je zavěšeno na neznázorněném rámu stroje pomocí kolíku 26. V tomto případě je úhel opásání řemene 4 určen celkovou hmotností vodicí kladky J ^a nosného ramena 25*

Obr. 22 znázorňuje případ, kdy řemen je závislý na sklonu vzhledem к vodorovné rovině. Vodicí kladka J je uchycena na nosném členu 35 tak, že se může otáčet ve směru skloněném pod úhlem a od svislého směru, tj. směru daném gravitací, a hosný člen 35 je volně uložen na nosném zařízení 36 připevněném к neznázorněnému rámu stroje. Jestliže je celková hmotnost vodicí kladky J a nosného členu 35 označena jako W, je řemen 4 přitlačován silou rovnou W.cosa. Je-li tedy podle toho hodnota W stanovena tak, že je splněn vztah W.cos а ~ 2Fo, pak můje být příčné zatížení hnané řemenice udrženo na potřebné minimální hodnotě. Obr. 23 znázorňuje případ, kde líc řemene je uložeh svisle. Vodicí kladka J je uložena na nosném členu 45. držícím tuto kladku J tak, že se tato může pohybovat ve vodorovném směru a nosný člen 45 je volně uložen na nosném zařízení 46 upevněném na neznázoměném rámu stroje. Závaží 50 je zavěšené na závěsu 47 připevněném к nosnému členu 45 pomocí vodicí kladky 48 s pružným členem 49. a v důsledku hmostnosti W závaží 50 je řemen 4 přitlačován к vodicí kladce J.

V tomto případě může být směr pohybu vodicí kladky skloněn pod různě volitelným úhlem. Předchozí výklad byl proveden pro případ, kde celková hmotnost vodicí kladky a členu nesoucího vodicí kladku, nebo celková hmotnost vodicí kladky, Členu nesoucího vodicí kladu a závaží přidaného к tomuto členu je použita pro působení na řemen.

Jako takového prostředku může být využito přímo jen vlastní hmotnosti vodicí kladky.

V tomto 'případě je vynecháno vybavení tohoto nosného členu a vodicí kladka je otočně·upevněna na · heznázorněném vodicím členu vodicí kladky. Krátce řečeno, hmoonost vodicí kladky dooýkající se řemene a jórých členů opřených o řemen pomocí vodící kladky je stanovena tak, aby splnila výše uvedený vztah.

V tomto uspořádání, přísluší jedna vodicí kladka jedné hnané řemennc!., z praktického hlediska je.však výhodné, aby jedna vodicí kladka příslušela dvěma hnaným řemenicím.

Obr. 24 znázorňuje případ, kde několik· vodicích kladek J je uchyceno na jednom nosném členu 5Ž vodicích kladek. Oba konce nosného členu 55 jsou volně uloženy •na vodicím členu 56. a řemen £ je lřitjčOováo ve svislém smOru. V tomto případě je celková hmoonost W_ vodicích kladek 1 a nosného členu vodicích kladek . 55 stanovena tak, aby splňovala vztah · auro. '

Poněvadž v předchozím uspořádání je · celková hmoonost .vodicí kladky a jniých členů uložených na řemenu pomocí této vodicí kladky používána pro kontrolu příčného zatížení.na hnaných řemeencích, může být zařízení pro nastavování vodicí kladky nucené používané v běžném hnacím systému vynecháno a · činnost může být prováděna velmi jednoduše a spooehhCvé.

Obr. 25 znázorňuje příklad, v němž jsou nosné členy vodicích kladek upevněny pomocí šroubů či jnrých upevňovacích · prostředků. Na obr. 26 je diagram znázzorňjící rozložení esového zatížení dosaženého v nečinné poloze, poté co byla zajištěna poloha každé vodicí kladky během·činnooti.

Na obr. 27 je vodicí kladka J otočně uložena na nosném ramenu 25 a toto je zavěšeno na neznázorněný rám stroje pomoc:! kolíku 26. Mezi . nosné rameno 25 a záchytnou desku 6, , ^^су^о^ na rámu stroje, je vložena distanční vložka 8 pro zaacštění polohy vodicí kladky J. Paařičoá poloha vodicí kladky J je zajišCováoa navíc ještě odstředivou silou řemene £.

Obr. 28 znázorňuje případ podobný obr. ·22, ^eaíc:í navíc stavěči šroub 65. V tomto případě je . poloha vodicí kladky 3 zajišťována stavěcím šroubem 65 uloženým na nosšči £6. Je možné též vyuužt tu ос^по^, kdy je poloha vodici kladky J během činnoosi zařízeni pro pohon určena přibližně použitím závaží. Takto určená poloha je pak zajiáěéna pojistkou a závaží může být odstraněno. Takto může být snížena celková hrncovou ^Obr. 3⁰ ^dobný ^pří^pa^d ja^ko na obr. 24, maici ojjét navk stavěči šrou^b 65.

Šrouby 65 jsou · namootovány na boku vodícího členu 56 a poloha každé ^^c^íc.í kladky J je dána zajišěěnim nosného členu 55 lcmo<c:i těchto šroubů 65.

V příkladu znázorněném na obr. 31, podobném případu podle obr. 15, jsou vodicí kladky J upevněny pomocí pružné desky J a přitlači^C svou vlastní vahou řemen 4 ve svCséém smOru. Stavěči šroub £ nebo distanční vložka 8 jsou umístěny na pružné desce 1 tak, aby zaaistily polohu každé vodicí kladky £.

Předchozí výklad se týkal případů, kde ·celková hmoonost daná vod^í kladkou a nosným členem vodicí kladžy, nebo vodicí kladkou, nosným členem vo(íící kladky a závažím př^,d^i^iý^m k nosnému členu, · je pouužta přímo jako zá^vi^^^íí působící na řemen £.

Jako závaží působX na řemen může být tedy využito také jen vlastní hooCnoctni vodicí kladky. V tomto· případě je vynechán nosný člen a . vodicí kladka je otočně uložena na neznázorněném vodicím členu vodicí kladky. Krátce řečeno, hmoonost vodicí kladky nachháenící ae ve styku s řemenem a hmoonost dalších členů opřených o řemen pomocí kladky je stanovena tak, aby byl splněn výše uvedený vztah. V tomto uspořádání přísluší jedna vod^í kladka jedné hnané řemeencit z praktického hlediska je však . výhodné, aby jedna vodicí kladka příslušela dvěma hnaným řemenicím. .

Poněvadž v tomto uspořádání je hmotnosti vodicí kladky a dalších členů uložených na řemeni pomocí této vodicí kladky použito pro automatické vytváření úhlu opásání schopného zprostředkovat stálé zatížené každé z hnaných řemenic během činnosti a poloha vodicí kladky je pak zajištěna a držena v pevném stavu, může být vybavení tvořené složitým zařízením pro nastavení vodicí kladky, nutně používané v běžném tangenciálním hnacím systému vynecháno. Dále je tímto uspořádáním dosaženo pokroku v tom, že všechna zatížení jsou ^jednocena. Poněvadž také ospvé zatížení působící na každou línanou řemenici je udrženo na minimální potřebné hodnotě, je snížena potřebná síla a i Životnost ložisek riiůže být prodloužena zabráněním poškození ložisek. Poněvadž je poloha vodicí kladky zajištěna, je dosaženo tak další výhody v tom, že může být účinně zabráněno výskytu vibrací řemene, které lze pozorovat na začátku činnosti, když není ještě vodicí kladka zajištěna.

V případě přidávaného závaží к nosnému členu vodicí kladky je dosaženo další výhody jejím odstraněním v tom, že se sníží celková hmotnost stroje.

Claims

1. Zařízení pro pohon hnaných řemenic jedním nekonečným řemenem, obsahující nekonečný řemen opásávající řadu hnaných řemenic, hnací řemenici pro pohon nekonečného řemene a řadu napínacích kladech pro přitlačování nekonečného řemene, vyznačující se tím, že obsahuje prostředky pro nastavení úhlů opásání hnaných řemenic (2), přičemž úhel opásání každé hnané řemenice (2) se zmenšuje ve směru pohybu řemene (4).

2. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že mezi dvěma za sebou jdoucími hnanými řemenicemi (2) je uspořádána jedna napínací kladka (3) ve stejné vzdálenosti od os obou hnaných řemenic (2), přičemž tlak vyvozený na řemen (4) přestavitelným závažím, sestávajícím z této napínací kladky (3) а к ní přidružených členů, odpovídá tlaku potřebnému pro otáčení hnané řemenice (2).

3. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že mezi dvěma za sebou jdoucími dvojicemi hnaných řemenic (2) je uspořádána jedna napínací kladka (3).

4. Zařízení podle bodů 1 až 3, vyznačující se tím, Že obsahuje upevňovací prostředky pro zajištění činné polohy napínací kladky (3), jejíž poloha je dána jednotlivým závažím, sestávajícím z této napínací kladky (3) a z к ní přidružených členů.

6 výkresů