CS222200B2 - Frame construction - Google Patents

Description

Vynález se týká rámové . .konstrukce sestavené z profilových tyčových dílů spojených vzájemné styčníky.

Rámové konstrukce sestavené z přímých tyčových dílů spojených na svých koncích prostřednictvím spojovacích styčníkových těles jsou známy. Vynález řeší zdokonalení těch konstrukčních typů, u nichž jsou rámové stojky a příčle tvořeny dutými tyčovými díly a styčníková tělesa jsou upravena pro vložení do konců dutých tyčových dílů, upevnění v nich a současně pro připojení dalšího podobného dutého tyčového dílu svou stranou, která svírá se stranou připojení předchozího tyčového dílu pravý úhee, takže vzájemné spojené tyčové díly mají podélné osy vzájemně kolmé a připojení je možné v několika natočených polohách. U tohoto řešení m»aí spojované duté tyčové díly tvar čtyřbokých trubek a jsou opatřeny na svých stranách někoUka podélnými drážkami. Konce ramen spojovacího styčníkového tělesa, které má tvar písmene U, mohou být vsunuty do. dvou takových drážek a mohou v nich být pevně uchyceny zaklesnutím a přilaččením ke dvěma protieehlým stěnám dvou drážek, přččemž přitaačení ramen je zajištěno šroubem. Spojovací styčník je tímto způsobem držen v potřebné poloze a podobným způsobem je k němu připojen další tyčový díl, jehož podélná osa je kolmá ne podélnou osu předchozího tyčového dílu, přičemž u jedné alternativy může být.spojovací styčník vložen do spojovacího oka druhého dutého tyčového dílu a pevně v tomto oku uchycen, protože zajišoovací šroub prochází tímto okem.

U tohoto známého řešení je spojovací účinek sevřených ploch v podstatě dobrý, zejména pokud jsou dostatečně pevná obě ramena zaklesnutá za první spojovaný tyčový díl, avšak spojení s druhým tyčovým díeem je provedeno bez jakéhokooiv přitažení spojovaných součássí a pouze tím, že do díry druhého připoovvaného tyčového dílu je vložen šroub a tyčový díl je upevněn jen na koncích šroubu. Toto spojení není schopno přenášet větší síly, zejména není schopno přenášet dynamická nammáhán, protože výslýt vibrací nebo jirých podobných periodických sil by mohl zvvnt nebezpečč, že se vůle mezi konci šroubu a připoovanrým tyčovým díeem v obleasi jeho spojovacího otvoru bude stále zvětšovat.

Tyto nedootatky Jsou odstraněny spojovacím styčníkem podle vynálezu, jehož spojovací díly jsou připojeny k oběma spojovarým prvkům rámové konstrukce ste^jrým spojem.

Rámová konstrukce podle vynálezu je sestavena z dílců, např· z podlouhlých dílců ve formě dutých tyčových dílců, a spojovacích styčníků, kterými jsou podlouhlé dílce vzájemně spojeny a které se skládka! z prvního vnitřního dílu, řešeného pro upevnění v dutině jednoho ze spojovaných dutých tyčových dílců, a z druhého vnějšího dílu, řešeného pro zachycení druhého spojovaného tyčového dílce pevným obepnutím tohoto druhého tyčového dílce svými vnějšími styčnými plochami, přieemž spojovací styčník je tvořen styčníkovým tělesem, které se skládá ze dvou polovin opatřených hlavicemi umístěnými po obou .stranách od střednicové .roviny meei oběma polovinami a opatřenými styčnými plochami, přččemž obě hlavice jsou spolu spojeny nejméně jedním spojovacím prvkem, např. šroubovým spojem, upraveným pro vzájemné stahování obou hlavic dvou polovin styčníkového tělesa pro vyvození svěrného účinku přibiiovááním obou polovin styčníkového tělesa k sobě ve směru kolmém ke střednicové roviněPodstata rámové konstrukce podle vynálezu spočívá v tom, že spojované duté tyčové dílce jsou opatřeny dutinou, jejíž plochy jsou od sebe odvráceny a Jsou umístěny na obou stranách od střednicové roviny v určených polohách vzhledem ke styčnkkvvému tělesu, takže první díl má své styčné plochy umístěny na stejné straně od střednicové roviny pro vytvoření styku se styčnými plochami, které jsou vnitřními plochad, dutiny připoOvvanéeo tyčového dílce, odvrácenými od sebe, přieemž v průběhu přesouvání obou dílů styčníkového tělesa vzhledem k sobě a . přesouvání styčných ploch k sobě se styčné plochy prvního vnitřního dílu posouvaaí k sobě a dosee^a^ na styčné plochy чтоШ dutiny tyčového dílce.

Podle jnného výhodného provedení vynálezu jsou styčné plochy tyčového dílce tvořeny přehyby bočních stěn tyčového dílce vytvořeného zejména ve formě profioové trubky s rovnoměrnou tloušťkou stěn.

22220C

Druhý díl styčníkového tělesa je podle dalšího konkrétního provedení vynálezu tvarován tak, že společně s vnějšími styčnými plochami obepíná část tyčového dílce tvořeného čtyřmi stěnami vzájemně spojenými dovvitř zahloubenými žlábky, jejichž boční plochy tvoří styčné povrchy. ' Vnější stěny tyčového dílce jsou rovinné a mohou být vepsány v průřezu do pravoúhelníka, zejména do čtverce.

U rámové konstrukce podle vynálezu se dosahuje mimořádně pevného spojení shodných dutých tyčových dílců pomocí styčníkových téles, takže rámová konstrukce je schopna odolávat značným stpiicýým i dynamickým zatížením. Duté tyčové dílce jsou vzájemně spojeny styčníkovými tělesy, která mohou ' být vyrobena jednoduchým způsobem pomocí racionálních výrobních postupů a jejichž výrobní náklady jsou nízké.

Příklady provedení rámové konstrukce podle vynálezu jsou znázorněny na výkresech, kde značí obr. 1 boční pohled na styčníkové těleso pro spojování dutých tyčových dílců do rámové konstrukce, ob]?. 2 boční pohled na stejné styčníkové těleso vedený ve směru kolmém na směr bočního pohledu z obr. 1, obr. 3 čelní pohled na stejné styčníkové těleso vedený zdola, obr. ·4 pohled na rámový styčník tří dutých tyčových dílců spojených vzájemně třemi styční» kovými tělesy, přičemž některé so^^^č^ss,i rámového styčníku jsou znázorněny částečně v řezu, pbr. 5 azo^me^^^ pohled na část rámu se třemi styčníkovými tělesy, která vzájemně spojují čtyři duté tyčové dílce, obr. 6 axonc^i^mtirický pohled na jiné příkladné provedení poloviny styčníkového tělesa a obr. 7 obrácený axonommericty pohled na polovinu styčníkového tělesa z obr. 6.

Rámová konstrukce podle vynálezu se ·skládá z přímých dutých tyčových dílců 22, které jsou na svých koncích vzájemně spojeny styčníkovými tělesy £, skládajícími se ze dvou stejných · styčníkových polovin £; v příkladu na obr. 1 až 3 je jedna polovina 2 styčníkového tělesa £ znázorněna plnými čarami a druhá polovina 2. čerchovarými čarami. Obě poloviny 2, styčníkového tělesa £ jsou spolu spojeny šroubem £, v jehož hlavě je · vytvořeno šestiboké vybrání pro zástrčný klíč, a maaicí £ /obr. 5/. Každá polovina 2 styčníkového tělesa £ má vněěší díl 6. a vnitřní díl 7,. Vv^ší díl £ je opatřen vnitřní stykovou plochou £, která je určena pro ·dosednutí na vnitřní stykovou plochu 8, protější poloviny 2, styčníkového tělesa £ při sesazení obou polovin dohromady a vytvoření ko^mlí^^tního styčníkového tělesa £.

Jak ji-ž bylo řečeno, styčníkové těleso £ má vzájemně spojovat dva duté tyčové dílce 22 a jedno z takových styčníkových těles £ je znázorněno v řezu vedeném rovinou kolmou na jeho podélnou osu na obr. 4. Dutý tyčový dílec 22 je tenkostni^/m prvkem a jeho profil může být vepsán do mdleného čtverce. Vn^ší strany 23 profilu tyčového dílce 22 probíhají · stran tohoto m^y^š-eného čtverce, zatímco v oblastech rohů myšleného opsaného čtverce jsou vytvarovány podélné drážky, ohraničené dnem 24 a bočními stěnami ,23. Dno 24 drážek svírá s vnějšími stranami 23 úhel 45° a boční stěny 25 svírají s vnějšími stranami 23 úhel 60° přičemž boční stěny 25 spojují dno 24 podélných drážek s vnějšími stranami 23. Vv^ší strany 23 tak vytvářejí společně s bočními stěnami ,23. navazujícími na jejich okraje, čtyři rybinové profily,

Protože tyčové dílce 22 maaí být spojovány se styčníkovými tělesy £ takovým způsobem, Že vnitřní díly £. obou polovin 2, jsou vsunuty do konce podélné dutiny dutých tyčových dílců ,22, zatímco vnější díly mmaí upraveny pro přichycení k vnější straně profilu v důsledku vzájemného záběru mezi povrchovými plochami styčníkového tělesa £ a vnějším povrchem tyčového dílce 22 v obbasti vněěší strany 23 a dvojice bočních stěn 23. je zřejmé, že dutý tyčový dílec 22 má mít v celé své délce stejný profil. Jestliže však mají být konstrukční dílce jiného typu, než tyčový dílec 22 s profieem znázorněným v příkladech provedení, mohou být bez obtíží připojeny, jestliže spojovací části jejich profilu mm jí tvar, vyhoouuící spojovacím ·plochám styčníkových těles £.

VvněSí díly 6. obou polovin 2. styčníkového tělesa £ muuí být zaklesnuty kolem rybinové čásii tyčového dílce 22 a musí dosedat , na dvě protilehlé boční stěny 25· Vnáší díl 6. každé

2222C0 poloviny 2 styčníkového tělesa J může být- považován za blok ve tvaru rovnoběžnostěnu, z jehož základny 13 vystupuje vnitřní díl X poloviny 2 styěníkového tělesa J. Protilehlou plochu k základně 13 tvoří dosedací plocha 1 4. z níž vystupuje směrem ven výstupek 15 opatřený na straně přivrácené k sousední polovině 2, přítaaěnou styčnou plochou JJ, která je také obrácena k vnntřní stykové ploše 8. Výstupek 15 vystupuje z vnější •.kooncové oblasti dosedací plochy JJ, která svírá pravý úhel s vnntřní stykovou plochou 8, přUemž ve znázorněném příkladu provedení svírá přítaččná styčná plocha JJ výstupku 15 s dosedací plochou 14 úhel 6C°. PPi sestavení obou polovin J styčníkového tělese J dohromady vytvářej prooilehlé přítlačné styčné plochy 16 záchytné plochy, které již popsaným způsobem obepnou rybinovou část vnější plochy tyčového dílce 22 a dooiačí se na její boční stěny 25. Boční strany vnějšího dílu J styčníkového tělesa J jsou seříznuty rohovými zkosenými plochami 17. vychá^eícími od základny 13. '

Oběma vnějšími díly £ polovin J styčníkového tělesa 1 prochází díra 18 pro spojovací šroub £, jejíž osa leží ve střednicové rovině styčníkového tělesa J a která je zakončena na obou koncích zahloubeními 19 pro válcovou hlavu spojovacího šroubu £ nebo pro jeho maaici která, je naopak šestiboká.

Vnntřní díly £, jsou při sestavení obou polovin J do styčového tělesa J uloženy vedle sebe, jsou řešeny pro vložení do koncové čááti podélné dutiny dutého tyčového dílce 'JJ, ve které mají být upnuty současně se zachycením přítaanIých styčných ploch 16 na vněěší tyčového dílce 22. Při tomto typu spoje je druhý tyčový dílec 22, do jehož konce je vsunut v.nntřní díl £ styčníkového tělesa J, připojen v pravém úhlu k druhému tyčovému dílci 22, za jehož vněěší obvodovou část byly zachyceny vněěší díly £ polovin J styčníkového tělesa J; tyto vněěší díly £ mohou být přichyceny k tyčovému dílci 22 v lboovonném místě jeho délky.

Vnitřní díl χ polovin J styčníkového tělesa J je opatřen čtyřmi hřebenoovtě tvarovanými rozpěrnými výstupky JJ, které jsou rozmístěny po dvou prooi sobě. Vněěší konce rozpěrných výstupků 1 C jsou opatřeny šikmými plochami 11 . které jsou obráceny stejiým jako vnitřní styková plocha 8, ale jsou k ní šikmé, šikmé plochy 11 rozpěrných výstupků 10 vyčnnvají nad rovinu proloženou vnitřní stykovou plochou £ /uvažováno ve směru vnntřní stykové plochy 8/. Část každého střídavě umístěného rozpěrného výstupku JJ, která vystupuje nad rovinu proloženou vnitřní stykovou plochou 8aje zakončena šikmou plochou JJ, je obrácena k jedné podélné hraně poloviny J styčníkového tělesa J a část dalšího vystřddané umístěného rozpěrného výstupku JJ je obrácena k druhé podélné hraně poloviny J styčníkového tělesa J. šimé plochy 11 jsou tedy proti sobě přesazeny a vytvářeeí klikatý pás. Rozpěrné výstupky JJ jsou opatřeny ne prooilehlé straně od šikmých ploch JJ, uvažováno ve směru kolmém na vnntřní stykovou plochu £, druhými šikmými plochami JJ, které jsou vytvořeny na krátkých ramenech 12. Rozpěrné výstupky JJ jsou vzájemně spojeny střední částí J.

Jak bylo řečeno, rozpěrné výstupky jsou umístěny za sebou vystřddané a vytvářeeí klikatou soustavu ve směru podélné osy poloviny J styčndkového tělesa J a lze říci, že vytvářejí Čtyři lameey, které jsou vůči sobě skloněny. V tomto smyslu se uvažuje, že podélné spojení dvou polovin J probíhá v myšlené rovině, která je .kolmá k rovině vnntřní stykové plochy £ a prochází steddem vnějšího dílu £, přčeemž navíc obseHuJe rovinu souměěnossi vnějšího dílu £ a prochází středem vnitřního dílu £. V dalším popisu bude - tato rovina označována za střednicovou rovinu.

Úiel, který spolu svírají roviny proložené šikmými plochami JJ, je stejný jako úhel sevřený rovinami proloženými vzájemně protieehlými bočními stěnami 25 tyčových díloů 22. umístěnými protilehle vzhledem k rovině souměěnosti, a v příkaanném provedení je velikost tototo ^úhlu asi ^C⁰. Zbbývjící ^ploc^hy rozpěrný^ výstu^pků JJ jsou nejíme zřéjné z obr. 4^, kde ve spodní čássi je znázorněn příčný řez vnitřní částí vnitřního dílu £ styčníkového tělesa J uloženého,v koncové části dutého tyčového dílce JJ. V tomto znázornění je také zřejmé, že druhé šikmé plochy které jsou vytvořené na krátkých ramenech JJ, sv^ají v tomto příkladu provedení úhel 3C° s příslušnými šikmými plochami 11 rozpěrných výstupků 10» Zbývající plochy rozpěrných výstupků 10 nemají přicházet do styku s vnitřním povrchem dutiny tyčového dílce 22 a zůstávají volné, takže jejich tvar může být volně obměňován, jak již bylo řečeno.

Na obr. 1 až 3 je plnými čarami znázorněna jedna polovina £ styčníkového tělese £, zatímco čerchované čáry znázorňují druhou polovinu £ styčníkového tělesa £, která má stejný tvar a může být umístěna v zrcadlové poloze proti první polovině 2, pro vytvoření styčníkového tělesa £ se dvěma vnitřními stykovými plochami8,, obrácenými к sobě a obklopujícími střednicovou rovinu styčníkového tělesa £. Upínací výstupky 10 jsou rozmístěny tak, že po sesazení obou polovin 2 styčníkového tělesa £ к sobě jsou natočeny vzájemně obrácenými směry a jejich šikmé plochy 11 jsou obráceny к sobě, jak je zřejmé ze střední části obr. 4. Upínací výstupky 10 zde zasahují jako lamely mezi sebe /obr. 4/, přičemž je třeba dbát na zachování příslušné vůle mezi šikmými plochami 11 těchto upínacích výstupků £0. Obě poloviny 2. styčníkového tělesa £ jsou spolu spojeny spojovacím šroubem £, procházejícím dírou 18. a jeho hlava je uložena v zahloubení 19 jedné poloviny 2 styčníkového tělesa £, zatímco jeho matice £ je uložena v zahloubení 19 druhé poloviny 2,. Čep £ slouží pro kontrolu polohy obou polovin 2, styčníkového tělesa £ v průběhu sestavování, přičemž otvory pro čep £ mají v obou polovinách 2 poněkud odlišný průměr, takže čep £ může být v jedné polovině 2 upevněn, zatímco otvor ve druhé polovině 2 prochází s jistou vůlí. V jiném příkladném provedení obou polovin styčníkového tělesa £ je možno stejného výsledku dosáhnout čepem £ se dvěma různými průměry.

Obě poloviny 2, styčníkového tělesa £ mohou být shodné, ale mohou být také rozdílné při zachování obrácení vnitřních stykových ploch 8 к sobě a stejném rozmístění upínacích výstupků £C, které při upnutí spolupůsobí s protějšími upínacími výstupky 1C protilehlé poloviny _2. Současně může být tvar každé poloviny 2, styčníkového tělesa £ řešen tak, že neobsahuje žádné podříznuté plochy vzhledem к dělicí rovině, rovnoběžné s vnitřní stykovou plochou 8. To znamená, že obě takové poloviny mohou být vyráběny odléváním, zejména litím pod tlakem, takže je možno dosáhnout přes jejich složitý tvar poměrně jednoduchého výrobního postupu. Pro každou polovinu 2, je potom potřebná pouze jediná forma, která stačí к výrobě celého styčníkového tělesa £.

Stejné vlastnosti se projevují u jiného příkladného provedení poloviny 2 styčníkového tělesa £ znázorněného na obr. 6. Tato polovina 2 má stejně jako obě poloviny £ styčníkového tělesa £ z předchozích příkladů provedení přítlačnou styčnou plochu £6, šikmou plochu 11 a druhou šikmou plochu 2£. Její tvar je však více přizpůsoben pro výrobu litím pod tlakem a je opatřena vybráními, kterými se má dosáhnout v podstatě rovnoměrné tloušťky stěn ve všech místech. Protože všechny funkční plochy mají v podstatě stejné řešení jako v předchozích příkladech, zůstává také jejich funkce stejná.

Při vzájemném spojování dvou dutých tyčových dílců 22 se dvě poloviny 2, styčníkového tělesa £ sestaví dohromady v poloze, která je z obr. 1. a jejich vnitřní díl £ se vsune do jednoho konce dutého tyčového dílce 22. Přítlačné styčné plochy 16 vnějšího dílu £ se zaháknou za jednu z rybinových částí obvodové plochy druhého tyčového dílce 22. Tato rybinová část je tvořena, jak již bylo řečeno, vnější stranou 25 a bočními stěnami 25. Dotahováním šroubu £ mohou přítlačné styčné plochy 16 dosednout na boční stěny 25 rybinových částí x a pevně se к nim upnout, přičemž v důsledku jejich šikmého uspořádání dojde současně к dotlačování .dosedací plochy 14 na vnější stranu 23 profilu a může být dosaženo pevného upnutí. V průběhu dotahování šroubu £ se současně přitahují obě části vnitřního dílu £ к sobě. Při tomto stahování se nejprve přitlačí druhá šikmá plocha 21 krátkého ramene 12 na vnitřní stranu boční stěny 25. přičemž dotlačování probíhá současně u všech čtyř bočních s$ěn 25. K-ezi šikmou plochou;.! 1 jednoho upínacího výstupku 10 a protilehlou šikmou plochou 11 může vzniknout vůle nebo mezera. V první fázi dotahování šroubu £ ještě zůstává také mezera mezi šikmou plochou 11 a protilehlou boční stěnou 25. V průběhu dalšího dotahování dochází к určité pružné deformaci tyčového dílce 22. která vede к tomu, že také šikmá plocha 1 1 upínacích výstupků 10 přijde do styku s boční stěnou 25. Vzájemný dotek nastává u obou polovin £ styčníkového tělesa £ ve dvou místech upínacího výstupku 1 0, takže v cel^(^m styčníkovém tělesu 1 dochází k vzájemnému doteku v šestnáci místech, která jsou rovnoměrně rozložena vzhledem ke střednicové rovině, protože jednotlivé upínací výstupky 1C jsou vůči sobě natočeny. Z obi¹. 4 je nejlépe patrno, jak dochází ke konečnému upnuuí.

Je třeba připomenout, že zaklesnutí vnějšího dílu 6. kolem části obvodu dutého tyčového dílce 22 je provedeno tak, že přítlačné styčné plochy £6 jsou stahovány k sobě a zachytí mezi sebou pevně část obvodové plochy tyčového dílce £2. Druhá šikmá plocha 21 vnitřních dílů £ obou polovin £ je přitom současně přibližována k protilehlé šikmé ploše ££, která je umístěna symeericky vzhledem ke střednicové rovině, a výsledkem tohoto stahování je přetlačování druhých šikmých ploch 21 na vnitřní plochy bočních stěn 25 dutých tyčových dílců 22, které jsou obráceny směrem ven. Záběrová část šikmých ploch 11 upínacích výstupků 1 C se zase nachází na opačné 'straně od druhých šikmých ploch 21 vzhledem k rovině souшěrnotti poloviny £ styčníkového tělesa £, protože šikmé plochy 11 jsou vzájemně přesazeny, takže při stahování obou polovin £ k sobě stále více pronikají za střednicovou rovinu do mezer mmzi upínacími výstupky 1C protilehlé poloviny £ styčníkového tělesa £, až nakonec přicházejí záběrové čřáslti šikmých ploch 11 do styku s vnitřními plochami bočních stěn £5, obrácenými ke střednicové roviné. Díky tomuto vystřdannému rozmístění styčných ploch se u dutého tyčového dílce 22 dosahuje velmi výhodně rozložených upínacích sil.

Pomocí styčníkového tělesa £ skládájícího se z popsaných dílů znázorněných na výkresech, se dosahuje pomocí jediného spojovacího šroubu £, který je také jediným spojovacím prostředkem, se vytváří pevný a silný spoj dutých profilových dílců £2. který má výhodně rozmístěné styčné plochy, přičemž spoj je především vytvářen pevným upínacím spojovacích součássí, které zam^e^u_lje jakémukooiv vzájemnému pohybu spojovaných prvků a odstraňuje nebezpečí deformací a vzniku vůlí. Systém podle vynálezu umooňuje spojení konce tyčového dílce 22 s křížícím se tyčovým dílcem 22 v libovolném místě jeho délky a ve čtyřech smmrech, které jsou kolmé na podélnou osu tyčových dílců 22. Jak je znázorněno v příkladu na obr. 5, konstrukce spoje podíle vynálezu umooňuje vytvářet meu0žtví druhů rámových konstrukcí. Rámové konstrukce tohoto druhu mohou být využity k vytváření nosných skeletů a konstrukcí strojů, dopravníků a výstavních objektů, které mohou být napr. sestavovaný z rohových sloupků 26 tvořených jediným svisýým tyčovým dílcem 22 /obr. 5/ a dvo^c ·. vodorovných příčlí £X> které jsou tvořeny jedlým vodorovným tyčovým dílcem 22 spojeným v pravém úhlu s rohovým sloupkem 26 a také s protilehlou vodorovnou příčlí 27. Vložené sloupky 28 nebo příčle mohou být připojeny · v libovolném místě délky vodorovných příčlí 27 nebo rohových sloupků ££. Rybinová část dutého tyčového dílce 22 je také velmi výhodná pro připojování dalších konstrukčních prvků, např. pomocí upínacích spojef, podobných vnějšímu dílu £ styčníkového tělesa £. K^r^n^ltrukční princip vnitřních dílů £ styčníkového tělesa £ může být využžt pro speciální účely, např. pro připojení patek, které jsou vloženy zespodu do svislého tyčového dílce 22. nebo pro spojovací prvky, kterými se vzájemně spojují dva tyčové dílce 22 uložené v přímce za sebou, přičemž spojovací prvek je tady tvořen dvěma navzájem spojenými vnitřními díly £ polovin styčníkového tělesa £.

Jak ji-ž bylo řečeno, poloviny £ styčníkového tělesa £ mají nejvýhodně ji.·, takový tvar; který je možno vyrobit tlakovým .litím, přičemž skutečnoot, že obě poloviny £ jsou stejné, je výhodná nejen z hlediska jejich výroby a obráběl, ale také z hlediska přehledného a jednoduchého skladování a smontovávání do hotového tělesa £. Styčníkové těleso £ může být pochooptelně vyráběno i jinými způsoby, přičemž v této vilos 1ti je třeba připomenout, že poloviny £ styčníkového tělesa £ vvžadují přesnost výroby jedině na styčných plochách, kterými dosedají na plochy dutého tyčového dílce ££, to znamená na šikmých plochách 1-1, druhých šikmých plochách 21 a přítlččých styčných plochách £6.

Duté tyčové dílče 22 mohou být vytlačovanými profily, avšak pokud jsou z occei, která · nemůže být vytlačována, mohou být snadno vyrobeny z ocelového plechu ohýbáním na zakružovacím · stroji. To znamená, že k výrobě styčníkových těles £ i dutých tyčových dílců 22 je

2222GC možno použít různých materiálů, které mohou být zpracovány známými výrobními postupy vhodnými pro zvolený druh materiálu.

Claims (9)

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

1. Rámová konstrukce, skládající se z dílců, zejména z podlouhlých prvků ve formě dutých tyčových dílců a ze spojovacích prvků pro jejich vzájemné spojení, tvořených styčníkovými tělesy, z nichž každé sestává ze dvou částí, z prvního vnitřního dílu pro upevnění v podélné dutině dutého tyčového dílce a z druhého vnějšího dílu pro zachycení na vnější obvodové ploše druhého připojovaného tyčového dílce pevným zaklesnutím přítlačných styčných ploch styčníkového tělesa na části obvodu tyčového dílce, přičemž styčníkové těleso je tvořeno dvěma polovinami opatřenými upínacími částmi, umístěnými po obou stranách od střednicové roviny, probíhající mezi oběma polovinami styčníkového tělesa, a na obou upínacích částech jsou umístěny styčné plochy a nejméně jedno spojovací ústrojí, zejména spojovací šroub, pro vzájemné přesouvání obou polovin pro dosažení upnutí po vzájemném posuvu styčných ploch к sobě ve směru kolmém na střednicovou rovinu styčníkového tělesa, vyznačující se tím, že podélná dutina dutého tyčového dílce /22/ je ohraničena vnitřními plochami, které jsou odvráceny od sebe a umístěny na opačných stranách od střednicové roviny v určené.poloze nebo polohách vzhledem ke styčníkovému tělesu /1/, které je opatřeno na svém prvním vnitřním dílu /7/ druhými šikmými plochami /21/, umístěnými rovněž na opačných stranách od střednicový roviny a dosedajícími na vnitřní plochy dutého tyčového dílce /22/, odvrácené od sebe, přičemž v průběhu vzájemného přibližování obou polovin /2/ styčníkového tělesa /1/ se к sobě přibližují přítlačné styčné plochy /16/ a také druhé šikmé plochy /21/ prvního vnitřního dílu /7/, které se rovněž přibližují к sobě a dosedají na styčné plochy v dutině dutého tyčového dílce /22/.

2. Rámová konstrukce podle bodu 1, vyznačující se tím, že vnitřní styčné plochy dutého tyčového dílce /22/ jsou tvořeny vnitřními plochami dovnitř zahnutých bočních stěn /25/ tyčových dílců /22/, které jsou alespoň v oblasti dutiny vytvořeny jako profilové trubky se stejnoměrnou tloušťkou stěny.

3. Rámová konstrukce podle bodu 1 nebo 2, vyznačující se tím, že druhý vnější díl /6/ obou polovin /2/ styčníkového tělesa /1/ je opatřen přítlačnou styčnou plochou /16/ pro zachycení společně s protilehlou přítlačnou styčnou plochou /16/ za část tyčového dílce /22/, tvořenou jeho vnější stranou /23/ a dvěma na ni navazujícími a dovnitř zahnutými bočními stěnami /25/, přičemž vnější strana bočních stěn /25/ je dosedací plochou pro přítlačné styčné plochy /16/.

4. Rámová konstrukce podle bodu 3, vyznačující se tím, že vnější strany /23/,profilu tyčového dílce /22/ jsou přímé a jsou uspořádány tak, že mohou být vepsány do mnohoúhelníku, zejména do čtverce.

5. Rámová konstrukce podle bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že podélná dutina dutých tyčových dílců /22/ je opatřena vnitřními plochami, které jsou obráceny к sobě a jsou dosedacími plochami pro šikmé plochy /11/ různého charakteru, jež jsou vytvořeny na obou polovinách /2, 2/ na opačných stranách od střednicové roviny vzhledem к druhým šikmým plochám /21/ a přítlačným styčným plochám /16/, přičemž pri vzájemném přibližování obou dvojic šikmých ploch /21/ a přítlačných styčných ploch /16/ к sobě šikmé plochy /11/ obou polovin /2/ styčníkového tělesa /1/ od sebe oddalují a přicházejí do ‘styku s vnitřními plochami dutiny dutého tyčového dílce /22/, které jsou obráceny к sobě, přičemž poloha všech vnitřních dosedacích ploch je taková, $e šikmé plochy /11/ a druhé šikmé plochy /21/ dosedají na ně současně.

22220C

6. Rámová konstrukce podle bodu 5, vyznačující se tím, že obě poloviny /2/ styčníkového tělesa /1/ mmjí své vnitřní styčné plochy /11, 21/ vytvořeny na upínacích výetupcCčh /10/, umístěných za-sebou ve směru podélné osy tyčového dílce /22/ ve stanovených polohách a zabírajících při sestavení polovin /2/ styčníkového tělesa /1/ l^am^lc^v^itě do sebe.

7. Rámová konstrukce podle_bodu 6, vyznaačjící se tím, že každé polovina /2/ styčníko- vého tělesa /1/ je opatřena nejméně dvěma upínacími výstupky /10/, z nichž každý má při mdleném rozdělení styčníkového tělesa /1/ na čtyři kvadranty střednicovou · rovinou a rovinou souměěnnosi polovin /2/, kolmou na střednicovou rovinu styčníkového tělesa /1/, na své čássi v prvním kvadrantu druhou šikmou plochu /21/ ε šilmou plochu /11/ v kvadrantu umístěném diagonálně. .

8. Rámová konstrukce podle bodu 7, vyznaač-Jící se tím, že upínací výstupky /10/ každé poloviny /2/ jsou polohově rozděleny do dvojic a nejméně jeden upínací výstupek /10/ má šikmé plochy /11, 21// umístěny v první dvvoici vzájemně diagonálně c^rjtilehlých kvadrantů a nejméně druhý upínací výstupek /10/ má své šikmé plochy /11, 21// · ve zbývvaící dvooici vzájemně diagonálně protieehlých kvadrantů.

9. Rámová konstrukce podle bodů 6 až 8, vyznač^ící se tím , že obě poloviny /2/ styčníkového tělesa /1/ jsou stejné a upínací výstupky /10/ jsou rozmístěny střídavě, přčeemž piři sestavení obou polovin k sobě zapadá každý upínací výstupek /10/ do mezery mezi sousedními upínacími výstupky /1 0/ protilehlé poloviny.