CS221940B2 - Method of polishing the glass objects in the polishing bath containing the sulphuric acid and hydrofluoric acid - Google Patents

Method of polishing the glass objects in the polishing bath containing the sulphuric acid and hydrofluoric acid Download PDF

Info

Publication number
CS221940B2
CS221940B2 CS808563A CS856380A CS221940B2 CS 221940 B2 CS221940 B2 CS 221940B2 CS 808563 A CS808563 A CS 808563A CS 856380 A CS856380 A CS 856380A CS 221940 B2 CS221940 B2 CS 221940B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
polishing
bath
acid
polishing bath
sodium
Prior art date
Application number
CS808563A
Other languages
English (en)
Inventor
Erich Salzle
Original Assignee
Saelzle Erich
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Saelzle Erich filed Critical Saelzle Erich
Publication of CS221940B2 publication Critical patent/CS221940B2/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C03GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
    • C03CCHEMICAL COMPOSITION OF GLASSES, GLAZES OR VITREOUS ENAMELS; SURFACE TREATMENT OF GLASS; SURFACE TREATMENT OF FIBRES OR FILAMENTS MADE FROM GLASS, MINERALS OR SLAGS; JOINING GLASS TO GLASS OR OTHER MATERIALS
    • C03C15/00Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by etching
    • C03C15/02Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by etching for making a smooth surface
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C03GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
    • C03CCHEMICAL COMPOSITION OF GLASSES, GLAZES OR VITREOUS ENAMELS; SURFACE TREATMENT OF GLASS; SURFACE TREATMENT OF FIBRES OR FILAMENTS MADE FROM GLASS, MINERALS OR SLAGS; JOINING GLASS TO GLASS OR OTHER MATERIALS
    • C03C15/00Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by etching
    • C03C15/02Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by etching for making a smooth surface
    • C03C15/025Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by etching for making a smooth surface for polishing crystal glass, i.e. lead glass

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Geochemistry & Mineralogy (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Materials Engineering (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Crystallography & Structural Chemistry (AREA)
  • Surface Treatment Of Glass (AREA)
  • Finish Polishing, Edge Sharpening, And Grinding By Specific Grinding Devices (AREA)
  • Removal Of Specific Substances (AREA)
  • Crystals, And After-Treatments Of Crystals (AREA)
  • Cleaning By Liquid Or Steam (AREA)

Description

(54) Způsob leštění skleněných předmětů v leštící lázni obsahující . kyselinu sírovou a kyselinu fluorovodíkovou
Vynález se týká leštícího postupu pro lisované sklo, .nebo pro broušené skleněné předměty, přičemž se leštění provádí jako obvykle v lázni obsahující kyselinu sírovou a fluorovodíkovou a mezi leštícím postupem a po leštícím postupu se oplachuje v lázni kyseliny sírové a/nebo ve vodě. Způsobem podle vynálezu se z leštící lázně odstraňují ionty sodíku a/nebo draslíku vznikající při rozpouštění skleněných součástí a to
a) přidáváním kyseliny fluorokřemičité к leštící lázni za srážení odpovídajících fluorokřemičitanů a odfiltrováním pevné látky, w
b) elektrolýzou ve rtutovém Článku za vzniku amalgamy sodíku a/nebo draslíku,
c) elektrolýzou v článku s membránou semipermeabilní pro kationy, nebo pomocí katexů.
Vynález se týká způsobu leštění skleněných předmětů kyselinou sírovou a fluorovodíkovou.
Způsob podle vynálezu se používá v průmyslu skla, kde se povrchově leští surové, lisované nebo broušené skleněné předměty, aby ' se jim dodal potřebný lesk.
Je známé leštění skleněnýoh předmětů a to jak lisovaného skla tak také broušených skleněných předmětů chemickou cestou, přieemž se používá leštící lázně obSiaihjící kyselinu fluoгovodíkovol a kyselinu sírovou. Reakcemi kyseein se skleněnými povrchu předmětů probíhajícími při leštění se na povrchu předmětů tvoří pevně uLpívaadcí vrstva reakiních produktů. Tyto reakiní produkty jsou sírany, kyselé sírany, fluoridy a fluorokřemiiitany kationtů obsažených ve skle. Tato vrstva reakiních produktů brání leštícímu postupu, tedy vlivu leštících kyseein na povrch skla, dokud tyto reakce · zcela neustanou. Bylo proto dosud vždy třeba tuto vrstvu reakiních produktů leštícího postupu odstraňovat s povrchu skla rozpouštěním, aby se moohlo v leštění pokraiovat. Za tím úielem se leštění přeruší a povlak se smývá. Tento postup se mnohokrát opakuje, až je dosaženo žádaného stupně leštění. Ke smývání povlaku vznikajícího při leštění se dříve pouuívala voda, což však vedlo k velkým nevýhodám, protože střdaavým leštěním a praním se do leštící lázně zavléká velké опо^^ vody, zeň se tím zřeňuje a oahpar vzo^á prací voda s takovým obsahem kyselin, že to nevede jjeo k nežádoucí spotřebě kyseHo, ale i k závažným problémům, poněvadž se tyto kyselé prací vody před vypouštěním do řek musí nákladiým způsobem ne^^lizovat.
Podle DE ^tentoíto spisu i. 11 85 780 se jato prací lázeň používá roztok tysehoy sírové takové koncentrace, aby odeHrala vodu, takže se vodou musí oplachovat pouze již hotové vyleštěné skleněné předmmty. Ale i při tomto leštícím postupu s prací lázni hbsaaolící kyselinu sirovou je třeba leštěné skleněné předměty ^ěkoikrát, řádově 10 až 15krát běhám relativně krátkých dob ponořenO, střddavě ponořovat doleštící lázně a do prací lázoě.
Z DASu i. 14 96 666 je_ známé udržovat leštící lázeň při koncenOraci nasyceného roztoku kyseliny f tím, že iást leštící lázně vypiusí a odstraní a nahradí se steOiým objemem ierstvé leštící kyseliny, popřípadě se obsah fluorovodíku v leštící kyselině doplní zaváděním plynného fluoroiodíru. Odstranění rozpuštěných sodíkových a draslíkových íootů z leštící kyselíny se tímto způsobem ani nedaaí, ani se ho nedosáhne.
Úkolem vynálezu je zdela, nebo · co nejvíce oddsranOt toto mnohonásobné působení leštící a prací lázní a vytvooit způsob, který by uméOňňhal dosažení žádaného stupně leštění jediném ponořením, nebo nejvýše dvěma nebo třemi ponořovacími postupy.
Poddtata vynálezu spočívá v tom, že se z leštící lázně během provozu odsíranu^ sodíkové a/nebo draslíkové íooty. ·
Překvapivě se též ukázalo, že se · odstraňováním íootů sodíku a/nebo draslíku z leštící lázně může doba leštění · při ϊ^ο^Ι^ι ponoořenl podstatně prodlou^t, tj. že se střddavé působend může oimezt na malý poiet, nebo dokonce je také možné, jediiým leštícím a pracím postupem dosáhnout požadované jakossi povrchu.
Při způsobu podle vynálezu se jako obvykle·používá leštící lázeň, která vedle kyseliny sírové obsahuje í kyselinu fui^£^:^c^\^o^dd^l^o^v^ou. Leští se nejlépe při zvýšené teplotě a to až asi 70 °C, zejm^a meei 40 a ··60 °C, vždy podle slovní leštící. lázoě. Obecně je toaoUoostní koncentrace kyselíny sírové v leštící lázni mezi 52 a 63 %, nebo nad 63 %·a koncentrace kyselíny ^ис^ус^кс»^ HF meei 3 a 10 %. Přesné · složení a teplota leštící kyselíny závisí hodně na složení skla ze kterého jsou skleněné předměty vyrobené.
Jak již bylo výše uvedeno, ukázalo se pro snížení poitu ponořování leštěných předmětů do leštící lázoě a pro srážení doby ponořování jako úielné, neom^^t povlak tvořící se na základě leštící reakce ' během leštícího postupu na leštěných předmětech vodou, ale prací lázní kyseliny sírové. Koncentrace kyseliny sírové má být v takové prací lázni tak vysoká, aby měla schopnost odebírat vodu, tj. větší než 67 %. Tím se stává vznikající povlak porézním drobivým, popřípadě odprýskavým, poněvadž kyselina sírová odebírá solím jejich obsah vody a tím způsobuje podstatnou změnu struktury povlaku. Používá se proto účelně kyselina sírová o koncentraci 68 až asi 72 %. Prací lázeň kyseliny sírové má také mít zvýšenou teplotu, přičemž se výhodně udržuje teplota mezi 55 a 65 °C.
Dosáhne-li se po určitém počtu střídavého působení, tj. ponoření do leštící lázně a odstranění vznikajícího při tom povlaku v prací lázni kyseliny sírové požadovaného leštícího stupně, tak se vyleštěný předmět omyje od kyseliny vodou a suší se.
Časté přendavání košů naplněných leštěným materiálem z leštící lázně do lázně kyseliny sírové a opět zpět a potom do závěrečné vodní lázně před sušením nevyžaduje jen hodně času, ale i hodně manipulační práce a je proto velmi namáhavé a tím nákladné.
Při leštícím postupu v kyselině sírové s obsahem kyseliny fluorovodíkové se povrchové skleněné součásti rozpouštějí. Přitom přecházejí ionty alkalických kovů nejprve do roztoku, ale po nasycení leštící lázně ionty alkalických kovů se vylučují jako kyselé sírany spolu s fluoridy a fluorokřemičitany ve formě sraženiny pevně ulpívající na povrchu skla. Odstranili! se z leštící lázně ionty alkalických kovů jakýmkoli způsobem, tak je lázeň opět schopna rozpouštět ionty alkalických kovů ze skleněných součástí, čímž se potlačuje, popřípadě oddaluje vylučování kyselých síranů alkalických kovů. Vznikající sraženiny fluoridů a a fluorokřemičitanů z leštící reakce, popřípadě s určitým podílem síranů však neulpívají pevně jako dosavadní vrstvy obsahující ve velkém rozsahu kyselé sírany alkalických kovů a nechají se pohybem skleněných předmětů v leštící lázni spláchnout.
Odstraňování iontů sodíku a/nebo draslíku z leštící lázně se podle vynálezu může provádět různým způsobem. Zvlášt výhodné je vysrážení kyselinou fluorokřemičitou, poněvadž fluorokřemičitany sodné popřípadě draselné jsou v leštící lázni velmi těžko rozpustné. Toto srážení kyselinou fluorokřemičitou se může provádět kontinuálně, šaržovitě nebo občasně. Vysrážené fluorokřemičitany se pak přečerpáním leštící lázně přes filtr oddělí. Druh použitého filtru není důležitý. Mohou se používat obvyklé nuČe, ale i bubnové filtry a kalolisy. Filtrační koláč, tedy vysrážené fluorokřemičitany alkalických kovů se mohou dále využívat, zatímco filtrát, tj. vyčištěná leštící lázeň, se opět vrací do leštící vany. Používané množství kyseliny fluorokřemičité závisí na celkovém množství iontů sodíku a draslíku v objemu leštící lázně připravené ke srážení. Množství kyseliny fluorokřemičité se vypočte jednoduchým způsobem z koncentrace nasyceného roztoku sodíku a/nebo draslíku ve formě jejich kyselých síranů, fluoridů nebo fluorokřemičitanů, popřípadě se nechá zjistit jednoduchým předběžným pokusem.
Vysrážení fluorokřemičitanů alkalických kovů se může usnadnit malým přídavkem kyseliny fosforečné a/nebo kyseliny octové do leštící lázně.
Je také možné к leštící lázni přidávat malá množství komplexotvorných organických kyselin, jako je kyselina štavelová, vinná nebo malonová, čímž se může v leštící lázni ponechat v roztoku více iontů alkalických kovů a tím se srážení může provádět menším množstvím kyseliny fluorokřemičité, popřípadě se srážení může provádět v delších intervalech. Mimo výše jmenované komplexotvorné kyseliny se hodí i jiné látky tvořící chelaty, umožňující pro sodík a draslík odolnost.vůči silně kyselým podmínkám prostředí. Jako příklady jsou 1,2,3-triaminopropan, alanin, glycin, kyselina aminobarbiturové, kyselina Ν,Ν-dioctová, kyselina nitrilotrioctová, kyselina 2-sulfoanilindioctová, kyselina ethylendiamintetraoctová jtikož i různé kondenzované kyseliny fosforečné, jako kyselina pyrofosforečná, kyselina tetramethafosforečná, kyselina trimethafosforečná, kyselina tripolyfosforečná a další látky působící na stejném principu.
D^lSzí možnost odstraňování iontů alkalických kovů z leštící lázně spočívá v tom, že se lázeň vede vedlejší cirkulací nebo občasně rtuoovým elektrolýzním článkem, kde rtutová katoda tvořením amalgamy zachycuje sodík a IrasSík. Amalgama se zpracuje obvyklým způsobem. Alkalické kovy, sodík a/nebo draslík, vyloučené na rtutové katodě se za vysokého přepětí vodíku rozpouští ve rtuti za vzniku amalgamy. Na tuto se obvyklým způsobem působí za účelem rozkladu vodou, čímž vznikají alkalický hydroxid a vodík a rtut se regeneruje pro novou elektrolýzu.
Elektrolytické, popřípadě elektrodiaLytccké odstraňování iontů aLkalicCých kovů z leštící lázně je také možné v membránovém elektroýýzním článku, přčeemž ionty alkalických kovů z leštící lázně přecházeeí sernipermeeablní memtibánou do Catholytu. Pro takový elektrolytický, nebo elektrodialytický způsob se po^ívaa! ·‘ mernmrány z oajeeiálů, který je selektivně permeabilní pouze pro kationty, v·tomto případě tedy pro sódík anebo draslík. Mernmrány jako měniče · kationtů jsou pro elektrolýzu a elektrodialýzu v technice všeobecně známé. Měničový oajteiál může být například pryskyřice na bázi · fenoioormaldehydu s postranními skupinami kyseliny sulfonové, nebo také známé měničové látky na bázi styrenové pryskyřice s měničovými skupinami kyseliny sulfonové, odpeoViljíií obchodním produktům A^m^i^e^it a které jsou nejznámmjší. Také zde přicházejí v úvahu pryskyřice na bázx kyseliny akrylové se skupinou kyseeiny karboxylová jako skupinou miniiovol, jakož i vinylové pryskyřice s měničovou skupinou kyseliny sulfonové. Konečně se samozřejmě hodí i nově vyvinuté peefluorované homo- a kopolymery ethylenu s postranními skupinami kyseliny sulfonové nebo karboxylové a podobně účinné látky. Jako katholyt se hodí například roztok kyseliny sírové, ze kterého pak vykrystoluje síran alkalického kovu a kyselina se vrací k leštění nebo se využívá jným způsobem.
Konečně je také možné provádět odstraňování iontů alkalických kovů z leštící lázně pomocí iontoměničů, přieemž se může jednat o polymerní produkty v kyselinové formě, nebo o zeolitckká moOeldární síta, nebo podobně. Iontoměniče tvoří v tomto případě sloupec a leštící lázeň se za účelem odstranění iontů alkalických kovů vede touto vrstvou tontooěniiů. Na iontoměničích se ionty alkalických kovů zachhtí a regenerovaná leštící lázeň se pak může opět vrátit do leštící vany. Jako anorganické polymerní měniče С^^о^ přicházeeí v úvahu produkty uvedené již pro memmránové látky. Mimo to se také hodí anorganické ionooměničové látky druhu permuuttů a zeeoithů, což jsou křemičitony hlinité různého složení, které umožňují své kationtové čáási vyměnit za sodík nebo draslík, popřípadě pracuj jako mooekulová síta, tj. nepropeoLštёjí kati ony svou skeletovou mooelculovou strukturou.
Daaší výhoda způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že se hrnoonoosní koncentrace kyseliny · sírové v leštící lázni nemusí jako dosud udržovat přísně mezi 50 a 60 %, ale že obsah kyseliny sírové může být meei asi 40 a 75 %, čímž se leštící provoz ulehčuje a snižuje se spořeba kyseliny sírové.
Kys^i-na fU.uorokřjoičitá potřebná pro první variantu způsobu se může vyrábět na místě samém. JaC známo, vzniká při leštícím postupu tetrjfluortl křemíku, který uniká s fluorovodíkem z leštící lázně, odsává se a při praní plynu se zachycuje ve vodě. Takto vzniklá kyselina fluoroCřjiičitá, popřípadě po konccnn-rování na žádanou hodnotu, se vede ke srážení iontů alkalických kovů. Tím se eliminuje i nutnost ne^raliz^e prací vody z praní plynu a kyselina fluoгovolíková spotřebovaná při leštícím postupu se vyuužje jako srážecí prostředek.
Odlučování umožňuje konečně jednoduchou a jistou kontrolu a reg^u.a^i složení leštící lázně.
Za předpokladu, že se hustota leštící lázně udržuje konssannní, je možné konceenraci Cyseeioy fuuooovodíkové v leštící lázni stamoovt měřením vodivoosi (přesnost i 10 %) a vodivcst brát jako !Cazaael pro oživení leštící lázně kyselinou fluooovolíкovol. Na tomto principu je možné automatické řízení leštícího postupu. Při tomto automatickém řízení leš ticího postupu, za předpokladu konstantní hustoty leštící lázně dodržováním v podstatě konstantního složení, se obvykle vodivost leštící lázně bud registruje kontinuálně, nebo se občas zjišťuje hodnota vodivosti. Dosáhne-li vodivost leštící lázně určitou mezní hodnotu, která odpovídá určité mezní koncentraci kyseliny fluorovodíkové v lázni, automaticky se uvede v činnost přidávání kyseliny fluorovodíkové a to tak dlouho, až koncentrace kyseliny fluorovodíkové v leštící lázni a tím její vodivost, dosáhne druhé mezní hodnoty.
Vynález se dále vysvětluje následujícími příklady, v nichž všechna uvedená % znamenají koncentraci hmotnostní, není-li uvedeno jinak.
Příklad 1
Mají se leštit skleněné předměty z olovnatého křišťálu s obsahem kysličníku olovnatého PbO cca 30 %. Jako leštící lázeň slouží roztok obsahující 45 % kyseliny sírové a 2,5 % kyseliny fluorovodíkové HF o teplotě asi 50 °C. К leštící lázni se průběžně přidává tolik 35%ní kyseliny fluorokřemičité H^SiF^, aby to odpovídalo obsahu alkalických kovů skleněných součástí rozpuštěných při leštění. Při tom nemá přebytek kyseliny fluorokřemičité překročit 1 %.
Oplachuje se v 66 až 76%ní kyselině sírové při teplotě asi 70 °C. Je třeba trojnásobného střídavého působení a celý leštící postup je během 12 minut ukončen.
Příklad 2
Leští se lisované talíře z olovnatého křišťálu s obsahem kysličníku olovnatého PbO 24 %. Leštící lázeň obsahuje 65 % kyseliny sírové H^SO^ a 6 % kyseliny fluorovodíkové HF,i,. a má teplotu 55 °C. Po 10 minutách je leštící postup ukončen.
Po třech šaržích se к leštící lázni přidá tolik kyseliny fluorokřemičité, aby vznikl její 0,5%ní přebytek. Vysrážené fluorokřemičitany sodné a/nebo draselné se na konci každé vsázky z leštící lázně oddělí.
Příklad 3
Leští se kalíškovina z olovnatého křišťálu s obsahem kysličníku olovnatého PbO 24 %, mající velmi drsný, diamantem broušený povrch. Leštící lázeň obsahuje 45 % hmotnosti kyseliny sírové H2SO4, 0,8 % hmotnosti kyseliny fluorovodíkové HF a 1 % objemu kyseliny fosforečné (85%ní). Jediným ponořením se leštící postup za 14 minut ukončí. Po třech šaržích se provede vysrážení fluorokřemičitanů alkalických kovů kyselinou fluorokřemičitou.
Příklad 4
Leští se mísy z lisovaného skla. Leštící lázeň obsahuje 55 % hmotnosti kyseliny sírové H2S04, 2,5 % hmotnosti kyseliny fluorovodíkové HF a 0,3 % objemu kyseliny fosforečné Н^РОд. Jako prací lázeň slouží 75%ní kyselina sírová o teplotě 75 °C. Dvěma ponorovacími postupy do leštící lázně a prací lázně je po celkem 9 minutách dosaženo žádaného stupně vyleštění. Vysrážení fluorokřemičitanů alkalických kovů se provádí tím, že se v leštící lázni stále udržuje malý přebytek potřebné kyseliny fluorokřemičité.
Příklad 5
Leští se odlivky na Whisky s diamantovým výbrusem. Dešticí lázeň obsahuje 65 % kyseliny sírové H2SO4, 1,8 % kyseliny fluorovodíkové HF a 0,4 % kyseliny vinné a má teplotu 50 °C. Jediným ponořením na dobu 18 minut se dosáhne potřebného stupně vyleštění. Po 10 šaržích se přidáním kyseliny fluorokřemičité vysráží fluorokřemičitany a oddělí se z leštící lázně.
б
Příklad '6
Leští se lisované šálky z olovnatého krištálu s obsahem kysličníku olovnatého PbO 24 %. Leššicí lázeň obsahuje 70 % kyseliny sírové H^O^, 3 % kyseliny fUuooovodíkové HP a 0,3 % kyseliny štavel^ové a má teplotu 60 °C. Jediným ponořením na dobu 12 minut se dosátoe žádaného stupně vyleštění. Po 10 až 15 šaržích se z leštící lázně vysráží kyselinou fluorokřemičitou fluorokřemičitany alkalických kovů a odděělí se.
Příklad 7
Leští se ručně broušené mísy z olovnatého křištálu s obsahem kysličníku olovnatého PbO 24 %· Leešicí lázeň obsahuje 70 % kyseliny sírové H^SO^ a 6 % kyseliny fuooovoodíkové HF a má tepltou 55 ' °C. Jako prací lázeň slouží 75%ní oozt,ok kyseliny sírové o teplotě ' 75 °C. Po dvojím ponoření a omyrtí se po celkem 8 minutách dosáhne požadovaného stupně vyleštění. Leešicí lázeň se občas vede do o^^uš^^^é^h^o elektrolýzního článku, kde se zbaví rozpuštěných alkalií a vrací se do další šarže k leštění
Příklad 8
M1:í se leštit vinné sklenky v leštící lázni obsaahujcí 65 % kyseliny sírové HgSO^ a 1,5 % kyseliny fí^oo<^\^^d:^l^c^^é HF při teplotě 45 °C. Leešicí lázeň se trvale přečerpává z leššicí vany elektrolýzním článkem a z něho opět do lešticí vany. Elektrolýzní článek obsahuje mezi elektoodovými komorami semiperineebilní memtbánu, která propouuší pouze ionty alkalických kovů. Leešicí lázeň se vede do anodové komory a jako katholyt se používá roztok kyseeiny sírové. Elektrolýzou přechází ionty alkaicckých kovů z anodové komory do katodové komory a tam vzniká síran alkaicckých kovů. Při dosažení koncentrace nasyceného roztoku síranů v katholytu se nechuj po ochlazení sírany vykrystalovat. Pomooí elektrolýzy je možné konceetnci alkalických kovů v lešticí lázni udržovat dlouhou dobu konstantní. Při tomto postupu je třeba 15 minut jako doby leštění. V lešticí lázni s ko^ž^tta^ltnrí hustotou je možné p^i^u^í-t vodivost jako funkci regulace doplňování kyseliny fluosovsdíkové do lešticí lázně.
Příklad 9
Leští se vázy získané odstředivým liííni a pak broušené, z olovnatého křištálu s obsahem kysličníku olovnatého PbO 30 %, a to v lešticí lázni obsaauljcí 45 % kyseeiny sírové 112SO4 a 1,5 % kyseliny fluorovodíkové HF při teplotě 50 °C. Z lešticí vany se lešticí lázeň kontinuálně vede přes předčištsvbcí filtr do kolony, která jako kationtů obsahuje zeeoít v H' formě. Po odstranění iontů alkaicckých kovů z lešticí lázně se lázeň vrací opět do lešticí vany. Skleněné předměty se leští 8 minut třemi strddavými působeními za pouHtí kyseliny sírové jako prací lázně. V koloně se také osvěědčl organický měnič kationtů se skupinami kyseliny sulfonové. Po nějaké době se iontoměnič může obvyklým způsobem regenerovat.

Claims (6)

  1. PŘEDMĚT _ VYNÁLEZU
    1 . Způsob leštění skleněných předmětů v lešticí lázni obsbIu^cí kyselinu sírovou a kyselinu fuuoo©vodíkovou s oplachováním vyleštěných předmětů v prací lázni kyseliny sírové a/nebo ve vodné, vyznačený tím, že se z lešticí lázně kontinuálně, šaržoví^, nebo občas odstraňuj rozpuštěné ionty sodíku a/nebo draslíku.
  2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že se odstraňování iontů sodíku a/nebo draslíku z lešticí lázně provádí přidáním kyseliny fluorokřeoičité a oddělením vysráženého fluorokřemičitanu sodného, popřípadě flusrskřemičilanl draselného.
  3. 3. Způsob podle bodu 2, vyznačený tím, že se navíc do leštící lázně přidá kyselina fosforečná a/nebo octová.
  4. 4. Způsob podle bodu 2 nebo 3, vyznačený tím, že se do leštící lázně navíc přidá kyselina malonová, štavelová nebo vinná.
  5. 5. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že ionty sodíku a/nebo draslíku se z leštící lázně odstraní elektrolýzou ve rtutovém článku, nebo v článku s membránou semipermeabilní pro kationy.
  6. 6. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že se ionty sodíku a/nebo draslíku z leštící lázně odstraní pomocí katexů.
CS808563A 1979-12-07 1980-12-05 Method of polishing the glass objects in the polishing bath containing the sulphuric acid and hydrofluoric acid CS221940B2 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
DE2949383A DE2949383C2 (de) 1979-12-07 1979-12-07 Verfahren zur Schwefelsäure-Flußsäure-Polieren von Glasgegenständen

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS221940B2 true CS221940B2 (en) 1983-04-29

Family

ID=6087901

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS808563A CS221940B2 (en) 1979-12-07 1980-12-05 Method of polishing the glass objects in the polishing bath containing the sulphuric acid and hydrofluoric acid

Country Status (11)

Country Link
US (1) US4332649A (cs)
EP (1) EP0030361B1 (cs)
JP (1) JPS5939380B2 (cs)
AT (1) ATE6766T1 (cs)
BG (1) BG39975A3 (cs)
CA (1) CA1151514A (cs)
CS (1) CS221940B2 (cs)
DD (1) DD155058A5 (cs)
DE (1) DE2949383C2 (cs)
IE (1) IE50486B1 (cs)
PL (1) PL124685B1 (cs)

Families Citing this family (23)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DE3215963A1 (de) * 1982-04-29 1983-11-03 Licentia Patent-Verwaltungs-Gmbh, 6000 Frankfurt Verfahren zum verbessern des netzverhaltens von glasoberflaechen
ES525932A0 (es) * 1982-10-13 1984-11-16 Saelzle Erich Metodo de pulir articulos de vidrio
US5120605A (en) * 1988-09-23 1992-06-09 Zuel Company, Inc. Anti-reflective glass surface
US4944986A (en) * 1988-09-23 1990-07-31 Zuel Company Anti-reflective glass surface
US5164018A (en) * 1992-03-18 1992-11-17 Barcelona Jr Russell L Water-spot remover containing hydrofluoric acid, ammonium fluoride, and an alcohol
DE4217057A1 (de) * 1992-05-22 1993-11-25 Saelzle Erich Verfahren zur Verminderung der Blei- und/oder Bariumemission von Blei und/oder Barium enthaltenden Kristallglasgegenständen bei Berührung mit einer flüssigen Phase
US5391258A (en) * 1993-05-26 1995-02-21 Rodel, Inc. Compositions and methods for polishing
KR0180850B1 (ko) 1996-06-26 1999-03-20 구자홍 유리기판 에칭장치
US6630052B1 (en) 1996-06-26 2003-10-07 Lg. Philips Lcd Co., Ltd. Apparatus for etching glass substrate
KR100265556B1 (ko) 1997-03-21 2000-11-01 구본준 식각장치
US6327011B2 (en) 1997-10-20 2001-12-04 Lg Electronics, Inc. Liquid crystal display device having thin glass substrate on which protective layer formed and method of making the same
KR100272513B1 (ko) 1998-09-08 2001-01-15 구본준 유리기판의 식각장치
KR100308157B1 (ko) 1998-10-22 2001-11-15 구본준, 론 위라하디락사 액정표시소자용 유리기판
US6083840A (en) * 1998-11-25 2000-07-04 Arch Specialty Chemicals, Inc. Slurry compositions and method for the chemical-mechanical polishing of copper and copper alloys
CN1422314A (zh) * 2000-04-11 2003-06-04 卡伯特微电子公司 用于优先除去氧化硅的系统
JP2002087844A (ja) * 2000-09-14 2002-03-27 Sony Corp 表示パネルの製造方法
US6929861B2 (en) 2002-03-05 2005-08-16 Zuel Company, Inc. Anti-reflective glass surface with improved cleanability
DE10228116A1 (de) * 2002-06-24 2004-01-29 Sälzle, Erich, Dr. Verfahren zum Polieren von Glasgegenständen
US20040035696A1 (en) * 2002-08-21 2004-02-26 Reinhard Fred P. Apparatus and method for membrane electrolysis for process chemical recycling
JP4324742B2 (ja) * 2006-04-28 2009-09-02 シャープ株式会社 研磨ガラス基板の製造方法
US9926225B2 (en) 2011-12-30 2018-03-27 Corning Incorporated Media and methods for etching glass
WO2013181213A1 (en) 2012-05-31 2013-12-05 Corning Incorporated Systems and methods for acid-treating glass articles
CN110828290A (zh) * 2018-08-10 2020-02-21 东莞新科技术研究开发有限公司 一种硅片的清洗方法及硅片

Family Cites Families (5)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US3321388A (en) * 1962-08-09 1967-05-23 Asahi Denka Kogyo Kk Process for coordinated operation of diaphragm and mercury cathode electrolytic cells
DE1189681B (de) * 1963-10-26 1965-03-25 Erich Saelzle Dipl Chem Dr Verfahren zum Polieren von Gegenstaenden aus Kristall- oder Bleikristallglas
DE1496666C3 (de) * 1965-05-26 1974-04-04 Erich Dipl.-Chem.Dr. 8000 Muenchen Saelzle Verfahren zum Polieren von Glasgegenständen in einem Flußsäure und Schwefelsäure enthaltenden Polierbad
US3560281A (en) * 1967-10-02 1971-02-02 Owens Illinois Inc Process for regenerating an acid bath
DE1920009B2 (de) * 1969-04-19 1971-11-11 Dunchen, Hannes, 3340 Wolfen buttel Verfahren und vorrichtung zum behandeln von feststoffhaltiger poliersaeure

Also Published As

Publication number Publication date
IE802557L (en) 1981-06-12
PL124685B1 (en) 1983-02-28
JPS5939380B2 (ja) 1984-09-22
CA1151514A (en) 1983-08-09
DD155058A5 (de) 1982-05-12
EP0030361A1 (de) 1981-06-17
ATE6766T1 (de) 1984-04-15
JPS5692137A (en) 1981-07-25
US4332649A (en) 1982-06-01
EP0030361B1 (de) 1984-03-21
PL228290A1 (cs) 1981-08-21
BG39975A3 (en) 1986-09-15
DE2949383C2 (de) 1982-01-21
IE50486B1 (en) 1986-04-30
DE2949383B1 (de) 1980-12-11

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CS221940B2 (en) Method of polishing the glass objects in the polishing bath containing the sulphuric acid and hydrofluoric acid
CS196315B2 (en) Method of glass etching
CS250235B2 (en) Method of glass articles polishing
US20050230355A1 (en) Method for reducing and controlling hexafluorosilicate concentration during the polishing of glass objects in a polishing bath containing sulphuric acid and hydrofluoric acid
JP3623663B2 (ja) ガラス洗浄用溶液の再生方法と再生装置、および珪酸塩ガラスの洗浄方法と洗浄装置
JP3677164B2 (ja) ガラス洗浄用溶液の再生方法と再生装置、および珪酸塩ガラスの洗浄方法と洗浄装置
US5472585A (en) Regeneration of spent electroless copper plating solution
JPH04270122A (ja) 弗化物含量の少ない金属水酸化物を得る方法
KR100361800B1 (ko) 유리 세정용 용액의 재생방법과 재생장치, 규산염 유리의세정방법과 세정장치 및 음극선관
US3290193A (en) Method of polishing crystal glass and lead crystal glass articles
JP4439771B2 (ja) 使用済み梅漬調味液の脱塩・脱酸処理方法
JP3677163B2 (ja) ガラス洗浄用溶液の再生方法と再生装置、および珪酸塩ガラスの洗浄方法と洗浄装置
US3397133A (en) Apparatus for producing silver nitrate
JPH0450859B2 (cs)
SU1435660A1 (ru) Способ регенерации железомеднохлоридных растворов
JPS5823479B2 (ja) 被メッキ物の付着メッキ液除去・回収方法
RU1806108C (ru) Способ электрохимической полировки стеклоизделий
EP0369831B1 (fr) Procédé de traitement chimique des effluents de régénération de résines échangeuses d&#39;ions de décoloration de solutions de sucre pour leur réutilisation comme régénérant
SU990802A1 (ru) Способ получени виннокислой извести из барды-отхода винодельческого производства
JPH0474440B2 (cs)
JPH02198127A (ja) アルミ電解コンデンサ用電極箔の化成装置の整備方法
JPH04304393A (ja) 塩浴液の処理方法
IE48123B1 (en) Ion exchanger regeneration
JPS55145200A (en) Refining method for electrolytic polishing waste liquid
JPS57200549A (en) Continuous regeneration of chemical copper plating liquid