Vynález se týká mostového jeřábu, jehož jeden příčník je rozdělen na tři,..části, přičemž vynález řeší vzájemné spojení těchto částí pro zlepšení jízdních' vlastností, mostového jeřábu. U známých mostových jeřábů je most, tvořený alespoň jedním! hlavním nosníkem, připojen pevně k neděleným příčníkům s pojezdovým ústrojím. U takového provedení mostového jeřábu dochází vlivem nepřesnosti provedení a montáže pojezdových kol, nepřesnosti jejich uložení na příčníku, nepřesnosti ve spojení příčníku s mostem, nepřesnosti v rozpětí jeřábu a jeřábové dráhy a zejména též vlivem nerovnoměrného poklesu konstrukce jeřábových drah na místech se zhoršenými základovými podmínkami ke zvýšenému opotřebení kol a kolejnic při pojezdu jeřábu a k jeho příčení, které může v krajním případě vést až k zaklíno-vání jeřábu na jeřábové dráze. Tyto skutečnosti vedou k potřebě rektifikace jeřábové dráhy, což je složitá a nákladná záležitost.
Jsou známy i konstrukce mostových jeřábů nebo koček, u nichž je provedeno pružné připojení pojezdových kol k příčníku nebo pohyblivé spojení mostu s příčníkem, avšak tyto konstrukce umožňují pouze částečné přizpůsobení mostového jeřábu uvedeným nepřesnostem. Výše uvedené nedostatky jsou odstraněny řešením podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že mostový jeřáb má jeden příčník rozdělen na střední část a dvě krajní části s tím, že na každé krajní části děleného příčníku jsou upraveny kameny, v nichž jsou vsazeny vodorovné čepy, které jsou současně otočně a suvně uloženy v ložiskách upravených na střední části děleného příčníku, přičemž obě krajní části děleného příčníku jsou vzájemně spojeny pevným kinematickým vazebním členem, pomocí kulových čepů vsazených otočně v kulových ložiskách, upravených na krajních částech děleného příčníku nad vodorovnými čepy. Výhodou tohoto řešení je, že pojezdová kola mostového· jeřábu mohou kopírovat i velké nerovnosti kolejnic jeřábové dráhy ve vodorovném i svislém směru. Most jeřábu je přitom udržován ve vodorovné poloze a není namáhán přídavnými silami.
Na připojeném výkresu jsou znázorněny schematicky dva příklady provedení,, přičemž na obr. 1 a 2 je znázorněno jedno provedení s mechanickým vazebním členem v poloze bez výchylek, na obr. 3 a 4 je znázorněno jiné provedení s hydraulickým vazebním členem v poloze bez výchylek, na obr. 5 a 6 je znázorněno provedení podle obr. 1 a 2 v poloze s výchylkami ve vodorovném i, svislém směru a na obr. 7 a 8 je znázorněno provedení podle obr. 3 a 4 s jinou kombinací výchylek ve vodorovném a svislém směru.
Mostový jeřáb sestává z mostu tvořeného alespoň jedním hlavním nosníkem 1, spoje-ného s neděleným příčníkem 2 a s děleným příčníkem (obr. 1, 2). Dělený příčník sestává ze střední části 3, k níž je připojen most a ze dvou krajních částí 7. Na krajních částech 7 jsou uložena pojezdová'kola jeřábu. Na každé krajní části 7 děleného příčníku jsou upraveny pevné kameny S, v nichž jsou vsazeny vodorovné čepy 4 kolmo k ose jeřábové dráhy. Na střední části 3 děleného příčníku jsou upravena ložiska 6, v nichž jsou vodorovné čepý 4 uloženy otočně a suvně ve směru své osy. Tím jsou obě krajní části 7 děleného příčníku otočně a suvně připojeny ke střední části 3. Obě krajní části 7 děleného příčníku jsou vzájemně spojeny pevným kinematickým vazebním členem pomocí kulových čepů 11, jež jsou na něm · upraveny jež jsou vsazeny otočně v kulových ložiskách 10, upravených na obou krajních částech 7 děleného příčníku nad vodorovnými čepy 4. Pevný kinematický vazební člep je v prvním příkladu provedení (obr. 1, 2, 5, 6) tvořen mechanickou vzpěrou 8,' Ve druhém řpřflrtedu provedení je tvořen- (obr. 3, 4, 7, 8 j/hydrau-lickou vzpěrou 9, sestáva jící zé dvou .«lakových válců, jejichž tlakové prostory jsou navzájem hydraulicky propojeny. Při pojíždění mostového jeřábu; po jeřábové dráze umožňuje delený příčník-'vzhledem k otočnému a suvnémuuložení obou jeho krajních částí 7 a jejich vzájemné pevné kinematické vazbě vyrovnávat, nepřesnosti v ustavení dráhy, či' nepřesnosti.^rozměrové, a to jak ve vodorovném směru (obr. 5 a 7) posuvem vodorovných čepů 4 v ložiskách 6, tak i ve svislém směru (obr. 6 a 8) otáčením vodorovných čepů 4 v ložiskách 6.