CS219928B2 - Facility for extraction in the liquid product making part of the solid substances - Google Patents

Description

Vynález ' se týká zařízení k extrakci pevných látek kapalinou, s otočným bubnem, :V Rterém postupuji v prottproudu a odděleně pomocí dvou dopravních šneků a kanálů pro tekutinu dva díly pevných látek a dva proudy kapaliny tak, že každý díl pevných látek (během vratného· pohybu) a částečaxiální posuv rovný polovině stoupání dopravního šroubu, a to částečně ve směsi s kapalinou a částečně mimo kapalinu, během kluzného pohybu po průměrové přepážce po oddělení kapaliny a tuhých látek. Každý díl pevných látek prochází během každé otáč^{ky b}ubnu směšovate fáz^í s jedtem proudem kapaliny, a oddělovací fází od tohoto proudu, přičemž oba dva proudy kapaliny se ^během ka^ždé ot^áčk^y střídají. Naproti tomu každý díl proudu kapaliny se posouvá během otáčky bubnu o 360° v osovém směru o· vzdálenost rovnou stoupání ^šnekov^ého ^dopravní^ku v o^pa^čn^ém směru ne^ž se pohybují . · pevné látky, což má za násle^de^k dvojitý · ^poh^yb v dop^ředném a vratném směru, částečně společně s dílem pevných látek (během vratného pohybu) a částečně po od^dělen^í ka^palrny o^d pevných tete^k (aopředný pohyb), v kanálech pro kapaliny které mají ^dél^ku a tvar zvolený tak ab^y udržoval^y o^ddělen^é prou^dy kapalin^y, ^která prochází mezi díly tvořícími jeden z obou ^do^pravmc^{h š}ne^ků. Během jedné ot^áčk^y bubnu je celkový axiální pohyb obou proudů kapaliny rovný stoupání šnekového dopravníku v opačném smyslu než probíhá axiální poh^yb obou ^dílů pevných látek který odpovídá pouze polovině stoupání šnekového dopravníku.

Známé zařízení tohoto typu obsahuje rotující buben s vodorovnou osou, dva dopravn^{í š}neky vsazené jeden ve druhém a teožené souose v bubnu a ^pr^ům^ěrovou plnou přepážku, která vytváří s radiálními plnými stěnami dopravních šneků dvě soustavy za se^bou následujících ^komor.

Během otáčení bubnu neprojdou pevné ^látky n^{ikdy p}růměrovou ^pře^páž^kou. Oba dopravte ^šne^ky v^yvolávaj^{í d}o^předný spojitý po^{hyb díl}u pevných tetek o^bsa^ženému v soustav^{ě k}omor ležícíc^h na jedn^é straně průměrové přepážky, zatímco· druhý díl pevných látek postupuje soustavou komor ležících na druhé straně ^pr^ům^ěrové ^pře^pážky.

V každé komoře je uložen děrovaný koš, který slouž^{í k} o^ddělováte ^pevných tete^k od kapalíny před průměrovou přepážkou, uvažujeme--i smysl otáčení bubnu.

Koš sestává z několika děrovaných plechů, ^které jsou v po^dstat^ě rovnoběžné s jednooiivýmⁱ stěnamⁱ tvoříteml komory ^při^čemž celtová ^ploc^ha ^těchto ^plec^hů je úměrⁿá objemu kapaliny, která má procházet košem.

Kanály s radiálním průřezem umožňují průcto^d kapalmy mezi děrovanými koši a pr^ům^ěrovou ^přepá^žkou a vyvolávají ^prou^dělte ka^palrn^y ve sm^ěru rovnoběžném s osou bubnu.

T^yto kan^{ály p}robíhají o^d obvodu bubnu a maj^í stejnou ra^dlá^lte výšto jato ^děrované koše, aby mohly zachycovat kapalinu o^ddělenou ^během z^dv^iháte ^pevných tete^k v děrovaných koších, když průměrová přepážka přijde do vodorovné polohy a tuto polohu nepatrně překročí.

Kanály vedou zachycenou kapalinu v opačn^ém směr^ ne^ž se ^poh^ybuj^í pevto tetey a každý z nich spojuje otvory vytvořenými v rad^iáltec^h stenách dopravních · šneků a v ^pr^ům^ěrov^é p^ře^pážce totou, je^dnu tomo.ru jednoho· do^pravní^ho ^šnekk zajtéťujto do^pravu ^sti jednoto díte ^pevnýc^h tete^k do další komory dopravního šneku, který zajišťuje dopravu části druhého dílu pevných látek na druhé straně průměrové přepážky.

Průchod kanálů průměrovou přepážkou je umoMn ^přesazetem této pr^ům^ěrové přepážky jedné komory vzhledem k průměrové pře^pážce následující komor^y. ^Toto posazení vyvažuje při otáčení síly způsobující zdvihání pevných látek.

Kapalina eirkuluje v bubnu ve dvou oddělených vzájemně rovnoběžných proudech, které se setkávají střídavě a postupně s pevnými l^átkamⁱ um^íst^ěnýmⁱ v kaž^dé lcomofe zařízení.

Zařízení je také opatřeno prostředky k přívodu pevných látek do každého dopravního šneku na té straně zařízení, ze které se odebírají oba · ^prou^{dy к}a^paliny^, a ^{k pří}vodu kapaliny do obou dopravních šneků na tom konci zařízení, kde se po skoučené extrakci odebírají oba díly pevných látek.

Ú^čelem vynteezu je zte^pšit změnou vnitete tonstrukce ^bubnu ^podmínk^y · ^panujíte ve tezi oddělení kapaliny a pevných látek během otá^čení bubnu, a potetatně prodtoužit trváte této fáze. Tím · se má dosáhnout toho, aby část kapaliny, oddělená na konci vzestupného pohybu pevných látek, nedoprovázela pevné látky během jejich klouzavého pobyto po ptoměrové přepáOe.

Podstata vynálezu spočívá v tom, že ke každému kanálu pro kapalinu, který probíhá rovnoběžně s osou bubnu, je přiřazen v každé komoře kanál pro kapalinu ležící napříč k ose bubnu v její blízkosti. Tento příčný kanál slouží k zachycování kapaliny oddělené od pevných látek a tekoucí po průměrové přepážce, která zaujímá polohu blízkou vodorovné poloze a polohu za vodorovnou polohou, přičemž kanál rovnoběžný s osou bubnu a příčný kanál, který je k vodorovnému kanálu přiřazen, vychází z jedné komory a ústí do jedné komory.

Příčné kanály, ležící napříč k ose bubnu, zajišťují vytékání dílu kapaliny odděleného děrovanými koš^1, to^yž průměrová ^přepážka zaujímá přibližně vodorovnou polohu a když ji přejde, a vedou tuto kapalinu do stejné komory · jako hlavní díl oddělené kapaliny dřív, než průměrová přepážka dojde do vodorovné polohy, kdy je tato kapalina zachycena axiálním potrubím. Díl kapalrny zachycený ^pnčn^ým ^potru^bím naráží na stejné přepážky a stěny jako díl kapaliny zachycený axiálními kanály, avšak v jiných místech, ta^kže dH ^ka^palrn^y proté^jím příčnými kanály prochází mnohem kratší dráhou než kapalina protékající axiálními kanály. To má za následek, že díl kapaliny proudící příčnými kanály dopadá ve formě kapek na směs kapaliny a pevných látek a zlepšuje tedy její kvalitu.

Příčné kanály mají stejnou funkci jako axiální kanály, působí však na směs v pozdějším stadiu otáčení bubnu, ve kterém v bubnech dosavadních zařízení je kapalina oddělená od pevných - látek unášena pevnými látkami, které se sesunou a začnou klouzat po průměrové přepážce, a nesleduje tedy dráhu vhodnou pro- správnou protiproudovou extrakci pevných látek kapalinou.

Správné proudění kapaliny může probíhat v příčných - kanálech podle vynálezu, a to až do konce kluzného pohybu pevných látek obsažených v děrovaných koších, aniž by se kapalina .zastavila jako ve známých zařízeních v blízkosti průchodu průměrové přepážky vodorovnou rovinou.

Podle zkušeností získaných s poloprovozním zařízením . podle vynálezu umožňuje vy^tvořen^{í příč}ných . ^kaná^lů zvýšit asi o 5 % oproti známým zařízením množství kapaliny správně oddělené od pevných látek. Toto zvýšené mnrástvt ^kter^é měrn značnou měrou matematické podmínky platící pro extrakt ^pevných . ^- tetek ^ka^pa^linou ^lze dos^áhnout bez ^podstatn^ého zvýsem pr^ůměr^{ů p}od^élnýc^h kaná^lů a bez ^přHi^š veteých ^průměrů ^příčných^{- -} kanáte, ^kter^é te^dy neovlivňují nepříznivě kluzný pohyb látek při jejich zdvihání.

Vytvoření příčných kanálů má další výhodu v tom, že umožňuje podstatné zjednodu^šern vnitřrn lconstrukce ^bu^bnu v ohlasu axiálních ^kan^álů, které jsou ve zn^ámých zanzemc^h obdéln^o-v^o ^prů^řezu, jsou zna^čn^{ě p}ro^tá^hlé a maj^í složhý ^profn. ^Toto zje^dnodušení kromě snadnější konstrukce a tedy srnžem výroM ceny ^bu^bnu pún^ ^da^lší různé výhody, například usnadnění údržby kanálů pro kapalinu, jejichž vnitřek je přístu^pný^{, dál}e zmenšern mrtvých ^prostor^ů tvořených těmito kanály během značné části fáze směšování kapaliny s pevnými látkami a při klouzání - pevných látek po průměrové přepážce.

^utečnos^ že . ^{-- k} axi&rnm kancům jsou přiřazeny podle . vynálezu příčné kanály, umožňuje zmenšit _ rozměr kanálů pro tekutinu v radiálním - směru vzhledem ke kanálům ve známých zařízeních, a umožňuje umístit tyto kanály v blízkosti obvodu bubnu. ^Mimo ^to mohou mh ^kan^ály men^{ší p}r^ůřez než kanály , známých zařízení, vyvážené v radiálním a pqdélném směru, a mohou mít v axiálním směru přímý tvar, takže během ^pr^ůchiodu ^kapalⁱny ^bu^bnem ^doc^házii ^k menším tlakovým ’ ztrátám. Během fáze směšování kapaliný, - s - pevnými látkami se tedy nevyužitý objem zařízení podstatně zmenší. Tím, že k axiálním kanálům jsou přiřazeny ^příčn^é kaMl^ nemusej^{í b}ý^t ja^ko dosud děrované koše a kanály pro kapalinu v podstatě stejného radiálního rozměru, takže radiální rozmar ^děrovaných košů se m^ůže zvýšit a rozdělení ploch děrovaných košů může být naprosto odlišné a účinnější. Mimo to podle vynálezu může být část průměrové přepážky, která odděluje dvě odpovídající komory v obou dvou okruzích _ pevných látek, úhlově přesazena v opačném směru než se otáčí buben vzhledem k sousední části průměrové přepážky, která leží ve směru cirkulace pevných látek za ní, zatímco v bubnech známých zařízení bylo - třeba toto úhlové přesazení provést v opačném smyslu, aby oddělená kapalina mohla proudit v axiálním směru, - když je průměrová přepážka přibližně ve vodorovné poloze.

Krom^ě toho^, že toto opa^čné ^přesazem umožňuje lepší tvar axiálních kanálů, zvětšuje i část otáčky bubnu přii^^zenou směšovací fázi kapaliny a pevných látek a tedy zlepšuje účinnost -extrakce. Při přesazení jednotlivých částí průměrové přepážky v opačném smyslu než se otáčí buben může být úhlová přesazení mezi dvěma sousedními částmi průměrové přepážky, oddělujícími kapalinu od pevných látek 185°, zatímco ^přesazem ve zn^ámých zanzernch ve smyslu otáčení bubnu je pouze 175°.

Rozdělení děrované plochy košů, které je podle vynálezu umožněno tím, že axiální rozměr stěny košů není vázán na axiální rozm^ěr ^^i^áln^ích tonáte, umořuje značné prodloužení směšovací fáze kapaliny a pevných látek. Prodloužení děrovaného plechu koše rovnoběžného s průměrovou přepážkou umožňuje v důsledku toho, že celková ^ploch-a ^děrovan^ého ko^še je ^pro daný o^bjem kapaliny, který má projít děrovaným ko^šem, tonstantab zredukoval: ^děrovaný ^plec^h koše souosý se stěnou bubnu na menší rozměr, čímž se ještě zvýší značně trvání směšovací fáze kapaliny s pevnými látkami. Prodloužení děrovaného plechu koše- kromě toho zvětšuje dělicí plochu, která je ve styku s pevnými látkami na konci zdvihacího pohybu pevných látek, kdy vytékání posledního zbytku kapaliny je nejobtížnější.

Vynález bude vysvětlen v souvislosti s příklady provedení znázorněnými na výkrese, kde na obr. 1 je v axonometrickém pohledu a částečném řezu zařízení podle vynálezu, na obr. 2 analogický pohled jako na obr. 1 a ukazuje zařízení pod jiným úhlem, na obr. 3 v axonornetrickém pohledu a ve zvětšeném měřítku než obr. - 1 a 2 detail kanálů pro vedení kapaliny, které leží napne ^k ose teten^ na o^br. 4 schematický řez vedený rovinou IV — IV z obr. 1, kde buben je zakreslen v nepatrně odlišné poloze než na obr. 1, obr. 5 a 6 jsou analo^gic^{ké k} -obr. 1 a ² a utazuj o^bměn^ý zanzení oproti obr. 1 až 4, -a obr. 7 je schéma219928 tický řez vedený rovinou VII — VII z obr. 5.

Na jednotHvých vyo^brazeních jsou stejná nebo analogická součásti označeny stejný-. mⁱ vztatovými. zna^čkami.

Zařízení podle vynálezu znázorněná na výkresech sestává z válcového bubnu 1, který ' se může ot^áčet: Mem ^po^déln^é os^y 2. Ve válcovém bubnu 1 a ve styku s jeho vnitřní stěnou 3 jsou uloženy dva dopravní šneky 4, 5, jejichž konstrukce je popsána v belgických patentech číslo 711 219 a číslo ^{728 41}7. Oba ^do^pravm šnek^y 4 ⁵ jsou vsunuty jeden v druhém a jsou souosé s válcovým bubnem 1. Průměrová přepážka 6, procházející . osou 2 válcového bubnu 1, omezuje společně s radiálními stěnami 7 dopravnícli . šnek^{ů 4}, 5^, kolmým^{i k} ose 2, ^d?ě soustavy · · po sobě n^ásleduj^íc^íc^{h k}omor 8, ⁹. V je^dn^é z . těctao soustav postupuje spojttým pohybem ve · směru rovnoběžném s osou 2 podle · . si^{pky 10} díl ^pevnýc^{h lá}te^k, zatímco drufrý díl ’ ' ^pevných ^láte^{k p}ostu^puje ve stejném smyslu a bez míchání s prvním dílem druhou soustavou komor 8, 9. Každá komora 8, 9 .. obou soustav obsahuje děrovaný koš 11, · který je propustný pro kapalinu a slouží . ·· k oddělování pevných látek od kapaliny p^ři otečení v^lcov^o ^bubnu ¹ ve smšru mpky 12. Každý děrovaný koš 11 je tvořen děrovanou stěnou 13, která je v podstatě rovnoběžná s průměrovou přepážkou 6, děrovanou stěnou 14 souosou s válcovým bubnem 1 a děrovanými stěnami 15, které jsou rovno^běžn^é s radiátaími stanami ⁷ a s^pojují ^děrovan^é stěn^y 1^{4, 15}. ^Ka^ždý ^děrovaný ko^{š 11} je umfeten v ^příslu^šn^é komoiO 8 ⁹ na jedné straně roviny procházející osou 2 bubnu 1 a kolmé k průměrové přepážce 6. Zařízení je opatřeno axiálními kanály 16, 17 ^pro · kapalrnu, · kta^ ^lež^í · ve smšru · otá^čení válcového bubnu 1 za stěnou 13 děrovaných kosů H. Axiálm ^kanál^{y 16, 17} probtoají oá obvodu ·válcového· · bubnu 1 ve směru osy 2 a jsou skloněné vzhledem k ose 2, takže vedou kapalinu ve směru šipky 18 v opačném směru, než v jakém se pohybují oba díly pevných látek. Každý axiální kanál 16 spojuje přes ^pr^ům^ěrovou ^pře^pážku ⁶ a ^přes otvory 19 v radiálních stěnách 7 jednu komoru 8 s následující komorou 9, zatímco každý axiální kanál 17 spojuje přes průměrovou ^pře^pážku ⁶ a otvory ¹⁹ jednu ^komoru 9 s následující komorou 8, aby kapalina mohla cirkulovat ve dvou vzájemně odlišných rovnoběžných proudech, které se setkávají střídavě a postupně s oběma díly pevných látek, přičemž jeden leží v komorách 8 a druhý v komorách 9, a aby oba proudy kapaliny procházely během otáčení bubnu 1 o 360° komorami 8, 9 v opačném smyslu, než ve kterém se pohybují pevné látky. Pevné ^látky se p^emísťup ^během ot^áčky válcovno bubnu ¹ o 36°° pouze · o· je^dnu ^komoru 8, 9. Zařízení dále obsahuje prostředky pro přívod pevných látek do každého· z dopravntoh ^šnek^ů 4 5 na tom konci 20 zařízení^, kde se odebírají oba proudy kapaliny, a prostředky pro přívod kapaliny do obou dopravních šneků 4, 5 na tom konci 21 zařízení, kde se odebírají po skončené extrakci oba díly pevných látek. Tyto· prostředky stejně jako u strojů k extrakci pevných látek a kapaliny jsou popsány v belgických patentech msto ^{711 219} a ^{728 41}7.

V provedení zařízení podle vynálezu, znázorn^ěn^ém na o^br. ¹ až ⁴, je ka^ždá ^část průměrové přepážky 6, oddělující dvě odpovídající komory 8, 9 obou soustav komor, i každý děrovaný koš 11 umístěný v blízkosti uvažované části průměrové přepážky 6, k vyvážení válcového bubnu 1 úhlově přesazená ve smyslu otáčení válcového· bubnu 1 vzhledem k části průměrové přepážky 6 a sousedntoo (torovanno ko^še„ ¹¹ lež^íc^íc^h ve sm^ěru prou^děrn za nm uvažujeme-li sm^ěr pohybu pevných látek. . Toto přesazení se v ^po^dstat^ě rovn^{á 18}°7n, ^kde n znamená počet komor 8, 9 v · · jedné . soustavě komor.

^Aby se zv&fén ^díl ka^paliny, od^lené ^dokonale od pevných látek, a · aby se zachytila při každé otáčce válcového· bubnu 1 a v každé komoře 8, 9 kapalina, která by se vracela společně s pevnými látkami při oddělení kapaliny a pevných látek, když pevné látky kloužou ve směru šipky 22 po stěnách 13 děrovaných košů 11 a po částech ^pr^ům^ěrov^{á př}e^{pážky 6}, ^{když p}ře^pážka 6 dojde do vodorovné polohy a překročí ji, je každému axiálnímu kanálu 16, 17 přiřazen příčný kanál 23, 24, který je uložen v každé ^komoře 8^, 9 a tom napne ^k ose ² v^álcov^ého bubnu ¹ v bhzkosH · teto os^{y 2}. ^příčný kanál 23, 24 slouží k zachycování kapaliny oddělené od pevných látek a tekoucí po průměrové přepážce 6, když průměrová přepážka 6 zaujímá polohu blízkou vodorovné potoze a tesn^{ě p}o^tom^, co ^přej^de teto vo⁽orovnou polohu. Axiální kanál 16, · 17 a příčný kanál· 23, 24, který je mu přiřazen, vychází z jedné komory 8, · 9 a ústí do jedné komory 8, · 9.

Příčné kanály 23, 24 jsou vytvořeny tím, že děrovaná vnitřní stěna 13 každého děrovaného koše 11 umístěného v každé komoře 8, 9 zařízení je prodloužena za osu 2 válcového bubnu 1. Toto prodloužení 25 je alespoň perforované, takže propouští kapalinu, a je spojeno, jednak · s oběma radiálními stěnami ⁷ dopravník · ^šne^ků 4 ⁵, ^kter^é omezují komoru 8, 9, a jednak s částí průměrové přepážky 6 plnou stěnou 26, která ^pro^bíh^á pod^ voln^ého o^kraje ^{27 p}rodtoužem 25, tomctoo mezⁱ dvěma radiá^lnímⁱ stenami 7, mezi tímto volným . okrajem 27 a ^přís^lu^šnou c^ástí ^prům^ěr.ov^{é př}e^{pážky 6}. ^prostor omezený prodloužením 25 vnitřní děrovan^é steny ^{13 dě}rovan^ého ^ko^še П, radiálními stěnami 7, plnou štěnou 26, částí průměrové přepážky 6 a rovinou kolmou k prům^ěrov^{é p}ře^pážce 6 a ^procházej^íc^í osou ² vátoov^o ^bubnu ¹ a patfící ^k je^dn^{é k}omoře 8, ne^bo ⁹ soustav^{y k}omo^ ^kde se zac^hycu-

je kapalina, když příslušná část průměrové přepážky dojde a přejde vodorovnou polohu, je spojen, uvažujeme-li smysl dopravy pevných látek s předcházející .komorou 8, 9 druhé soustavy komor. Volný okraj 27 prodloužení 25 a plná stěna 26, která spojuje tento volný okraj 27 s částí průměrové přepážky 6, jsou skloněné vzhledem k ose 2 válcového bubnu 1; plná stěna 26 protíná osu 2 v podstatě v poloviční vzdálenosti mezi radiálními stěnami 7 dopravních šneků 4, 5, omezujícími uvažovanou komoru 8, 9, přičemž úhel sevření mezi plnou stěnou 26 a osou 2 je asi 30°. Prostor omezený prodloužením 25, plnou stěnou 26, radiálními stěnami 7, průměrovou přepážkou 6 a rovinou kolmou k průměrové přepážce 6 a procházející osou 2 válcového bubnu 1, který patří k jedné komoře 8, 9 jedné soustavy komor, je propojen otvorem 28 v radiální stěně 7, která odděluje tuto komoru 8, 9 od předcházející komory 8, 9 téže soustavy, uvažujeme-li smysl pohybu pevných látek ve směru šipky 10, a dále otvorem 29 v části průměrové přepážky 6 předcházející komory 8, 9 s následující komorou 8, 9, uvažujeme-li smysl pohybu kapaliny ve směru šipky 18, druhé soustavy komor. ' Oba otvory 28, 29 leží mezi osou 2 válcového bubnu 1 a koncem 30 prodloužení 25 děrované vnitřní stěny 13, a jsou spolu spojeny průchodem 31.

Aby kapalina ' protékající příčnými kanály 23, 24 nenarážela při otáčení válcového bubnu 1 na plné stěny 26, ústí příčné kanály 23, 24 do přepadu 32, který je umístěn v komoře 8, 9, kam vtéká kapalina, přičemž otvor 33 leží od průměrové přepážky 6 v určité vzdálenosti, která je nejméně rovná vzdálenosti mezi volným okrajem 27 od průměrové přepážky 6. Přepad 32 znemožňuje ucpání příčných kanálů 23, 24 při kluzném pohybu pevných látek ve směru šipky 22.

V provedení zařízení podle obr. 1 až 4 je rozměr с?! .axiálních kanálů 16, 17 v radiálním směru v podstatě roven rozměru th děrované vnitřní stěny 13 děrovaného koše 11, měřenému v blízkosti radiální stěny 7 ležící proti prodloužení 25 této stěny 13.

Protože zařízení podle vynálezu je opatřeno příčnými kanály 23, 24 k vedení kapaliny, mohou být, jak ukazuje obr. 5 až 7, části průměrové přepážky 6 a ^; děrovaného koše 11 úhlově přesazeny o úhel, který byl definován shora, avšak v opačném smyslu, než se otáčí válcový buben 1, a axiální kanály 16, 17 mohou mít radiální rozměr di mnohem menší než axiální kanály 16, 17 podle obr. 1 až 4, a jejich rozměr d3 může ^bý^t mnohem větš^í ne^ž o^ovíďajlrn rozm^ěr dá kanálů podle obr. 1 až 4. Je zřejmé, že konstrukce rovných axiálních kanálů 16, 17, jaké jsou znázorněny na obr. 5 .až 7, je jednodušší než konstrukce kanálů umístěných v zařízení z obr. 1 až 4, a že přístup k těmto kanálům 16, 17 je podstatně jednodušší. Kromě toho mohou být axiální kanály 16, 17 podle obr. 5 až 7 dimenzovány výlučně v závislosti na rychlosti proudění kapaliny a nikoliv v závislosti na instrukčních. ^po^žadavcích a s ohledem na nebezpečí ucpání, čímž se značně zmenší nevyužité prostory v zařízení. Jinými slovy to znamená, že axiální kanály 16, 17 v zařízení podle obr. 1 až 4 jsou v podstatě předimenzované, protože v radiálním směru mají příliš velký rozměr, a to proto, aby se nemohly ucpat.

Aby příčnými kanály 23, 24 ' mohl protékat maximální objem kapaliny, a aby ' se současně zachoval takový rozměr příčných kanálů 23, 24, který neruší průchod pevných látek, lze podle vynálezu v souvislosti s obr. 5 až 7 vytvořit prodloužení 25 děrované vnitřní stěny 13 tak, že je celistvé a tedy neperforované v oblasti ležící za osou 2 válcového· bubnu 1, takže tvoří za osou ' 2 nálevku, jejíž celkový zachycený objem kapaliny se vyleje do příčných kanálů 23, 24, potom, kdy průměrová přepážka 6 přejde přes svou vodorovnou polohu.

Ohlové ^přesazen^í Mstí ^pr^ům^ěrov^{é př}e^pážky 6 a děrovaných košů 11, zachycování kapaliny v axiálních kanálech 16, 17 s velkým ^průřezem, umfeténýi na o^bvo^du v^álcov^ého bubnu 1, a v příčných kanálech 23, 24 umožňují v zařízení podle obr. 5 až 7 nejenom zjednodušení konstrukce a snížení jeho výrobní ceny a usnadňují přístup k axiálním kanálům 16, 17, ale také umožňují prodloužení té části otáčky válcového bubnu 1, která je určena pro fázi směšování kapaliny s pevnými látkami, čímž se značně zlepší iminnost extrakce. ^pro^dloužem této smě^šovací fáze je dosaženo tím, že úhlové přesazení mezi dvěma sousedními čás-tmi průměrové přepážky 6 je v zařízení znázorněném na obr. 5 až 7 rovné 185°, zatímco v zařízení podle obr. 1 až 4 je pouze 175°.

Je samozřejmé, že vynález není nijak omezen na dvě· popsaná provedení a že jej lze různě obměňovat, aniž by se přestoupil jeho rámec.

Tak například lze obě zařízení opatřit řídicími plechy pro regulaci přívodu a rozložení kapaliny v jednotlivých komorách 8, 9, jak je popsáno v belgickém pat. spise číslo 768 ⁵'53. ..«a

Claims (7)

PŘEDMĚT

1. Zařízení k extrakci kapalinou produktů tvořících součást pevných látek, které obsahuje k uvedení pevných látek a kapaliny do styku a do pohybu v protiproudu otočný huhen s vodorovnou oso^ dva dopravní šnek^y vsazen^é v sohě a umfetěné souose s ^bu^bnem, poměrovou pře^pážku ^procházejíc^í osou ^bu^bnu a tvo^říc^í s radtete^ sténami dopravních šneků dvě soustavy za sebou n&ledujfcteh kornou dáte koš ^propustný ^pro ^ka^pahnu a umtetený v ^každ^é komote ^k odd^ělen^{í p}evných tetek o^d ka^palin^y při otá^čen^í bubnu, ^přičemž ko^š obsahuje ates^poň jednu děrovanou stěnu, která je v podsta^tě rovno^běžná s ^pr^ůměrovou ^pře^pážkou a ^lež^í ve smyslu ot^ern ^bubnu ^před rn tak že ko^š je umtetěn na je^dn^é stran^ě rovin^y kolmé k průměrové přepážce a procházející osou bubnu, dále axiální kanály pro kapaltn^ um^íst^ěn^é ve smyslu otáčem bubnu za stenou ko^šů rovno^bě^žnou s poměrovou ^přepážkou a procházející od obvodu bubnu v osovém směru ^k vedern ^kapalin^y v opačném směru než probíhají pevné látky, přičemž ^ka^ždý ^kanál spojuje p^řes ^pr^ům^ěrovou ^pře^pážku a ^přes otvor^y v^ytvořen^é ve stěnách dopravních šneků komoru jednoho dopravního šnehu s následující komorou druhého šneku, ^pnčemž zanzern je ^dále opatřeno prostře^dky pro ^přívod ^pevných látek do· dopravních šneků na tom konci zařízení, kde se odebíraj^í dva ^proud^{y k}a^palin^y, a ^prostřed^{ky p}ro ^přívod ^ka^palín^y do dojpravmch ^šne^ků na tom ^konci zař^ízení^, kde se odebírají dva podíly pevných látek, vyznačené tím, že ke každému axiálnímu kanálu (16, 17) pro· kapalinu je přiřazen příčný kanál (23. 24), ^který je umfetěn v ^kaž^dé komolte (8, 9) a proteM na^příč k ose (²) válcového ^bubnu (1) v jej bhzkosU ^k zacliycovárn kapaliny oddělené od pevných látek a tekoucích po průměrové přepážce (6), přičemž axtelrn kan^ál (^{16, 17}) a jemu ^pnřazený ^příčný ^kan^ál (^{23, 24}) v^yc^ház^í z jedné ^komory (8, 9) a ústí do jedné komory (8, 9),

2. Zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že každý příčný kanál (23, 24) je omezen v komoře (8, 9), odkud má proudit kapalina, za osou (2) bubnu (1) prodloužením (25) děrované stěny (13) koše (11) rovnoběžné s průměrovou přepážkou (6) a probíhající mezi radiálními , stěnami (7) dopravních šneků (4, 5), dále průměrovou přepážkou (6), radiálními stěnami (7) dopravních ^šne^ků (^{4, 5}) a ^plnou stěnou · (2⁶L ^kter^á s^pojuje po celé délce volný okraj (27) prodloužern (2⁵) ^děrovan^é stěn^y (13) s ^průměrovou ^pre^pážkou (6), ^při^čem^{ž p}rostor mezⁱ těmito· díly jedné komory (8, 9) jedné soustavy komor je spojen přes otvor (28) v radiáhn stěně (7), ^která odděuje komoru

VYNALEZU (8, 9) od předchozí komory téže soustavy, a ^přes otvor (²⁹) v ^pr^ůměrov^{é p}ře^pážce (⁶) ^předchoz^{í k}omor^y (8, ⁹) s následujfc^í komorou (8, 9), uvážu je-li se směr pohybu kapaliny, druhé soustavy komor, přičemž oba otvory (28, · 29) leží na téže straně osy (2) válcového bubnu (1) jako prodloužení (25) a jsou spolu spojeny průchodem (31).

3. Zařízení podle bodu 2, vyznačené tím, že prodloužení (25) děrované stěny (13) ^děrovan^ého ko^še (11) je v oblasti · ležíc za osou (2) válcového bubnu (1) alespoň částečně děrované.

⁴. ^Za^řízem podte bodu 2, v^yznačen^é tfm, že prodloužení (25) děrované stěny (13) ^děrované^ho ko^še (H) je celtetvé v oblasti ležící za osou (2) válcového bubnu (1).

5. Zařízení podle jednoho z bodů 2 až 4, v^yznacené tm že otvor (2⁹) v prííměrové pře^pážce (6) ústf · do ^přepa^du (32^ v^ytvo^řen^ého v komoře (^8, 9^ kam pMtéká ^ka^pahna, ^při^čemž výto^kový otvor (33) je umfet^ěn od ^pr^ůměrové ^pře^pážk^y (6) ve vzdálenosti ates^poň rovné vz^dálenosti mezi ^průměrovou přepážkou (6) a s ní rovnoběžnou ^děrovanou st^ěnou Ц3) ^děrovaného ko^še (П) v komoře (8, 9), kam přitéká kapalina.

6. Zařízení podle jednoho z bodů 1 až 5, vyznačené tím, že každá část průměrové ^pře^pážky (6^ ^kter^á odděluje dvě o^dpovídající komory (8, 9) obou soustav komor, je ve smyslu otáčení válcového bubnu (1) úhlově přesazena oproti sousední části průměrové přepážky (6), která leží ve směru pohybu pevných látek před ní, přičemž toto přesazení se v podstatě rovná úhlu 1807η nebo jeho n&obhu, ^kde n je počet ^komor (8, 9) jedné soustavy komor, a radiální rozm^ěr axtehňcli ^kan^álů (^{18, 17}) rovnobě^žných s osou (2) válcového· bubnu (1) je nejvýše roven nejmenšímu rozměru děrované stěn^y (¹³) ^děrovan^ého ^ko^še (¹¹) rovnoběžn^é s průměrovou přepážkou (6).

7. ^nzern podte jednoho z bodů ¹ až ⁵, vyznačené tím, že každá část průměrové přepážky (6), která odděluje dvě odpovídající komory (8, 9) obou soustav komor, je proti smyslu otáčení válcového bubnu (1) úhtevě ^přesazena o^proti sousedrn ^části ^průměrové ^pře^pážk^y (6h ^kter^á te^ží ve směru pohybu pevných látek před ní, přičemž toto ^přesazení se v ^po^dstatě rovná úhte :1807n nebo jeho násobku, kde n je počet komor (^{8, 9}) jedn^é soustav^y kornou a ra^diálm rozměr axiálních kanálů (16, 17) rovnoběžných s osou (2) váteového bu^bnu (¹) je nejvý^še roven nejmenšímu rozměru děrované stěny (.13·) děrovaného koše (11) rovnoběžné s průměrovou p^řep^ážkou (6).