CS218596B2 - Liquid herbicide means - Google Patents

Description

Vynález se týká kapalných herbicidních prostředků ve formě vadných suspenzních koncentrátů stabilních při skladování, které zůstávají 'také při vyšších teplotách dobře tekuté, a které jako účinnou látku obsahují isopreturon nebo směsi isoprcituronu s ioxynilem, brcmoxynilem, mecopropem nebo solemi těchto posledních tří účinných látek, a jako formulační pomocná činidla obsahují alkalické soli kondenzačního· produktu z fenolu obsahujícího sulfoskupiny a formaldehydu nebo z fenolu, alkalického sulfitu a formaldehydu, jakož i alkalické soli nebo popřípadě amonné soli, popřípadě amoniové soli parciálních esterů alkylpolyglykoletherfosfátů, přičemž poslední z uvedených látek propůjčují suspenzním koncentrátům v teplotním rozmezí od 10 do 70 stupňů Celsia teplotní viskozitní koeficient od asi 0,6 až do 0,95, vztaženo na zvyšování teploty v intervalech 20 °C, takže vlskozity suspenzních koncentrátů se stoupající teplotou reversibilně ubývají.

Isoiproturon [ 3- (4-isopropylfenyl) -1,1-dimethylmočovina] je známým herbicidem, který se používá k potírání škodlivých travin majících malá semínka (psáirka polní, clrundelka]) jakož i ptačinec žabinec a druhů heřmánku v raném stadiu vývoje. Za účelem rozšíření spektra herbicidního· účinku se používají s výhodou jako příměsi rovněž známé účinné látky ioxynil [4-hydnoxy-3,5-dijodbenzonitriI], bromoxynil [3,5-dibrcm-4-hydroxybe;nzonitril] a mecoprop [ 2- (4-chloir-2-methylfenoxy) propionová kyselina ].

Dá se tak současně pouze jednou aplikací potírat více plevelů. Přidáním ioxynilu a bromoxynilu k isopreturonu lze též hubit hluchavku, rozrazil a violku troj barevnou. Smíšené přípravky obsahující isoproturoin a mecoprop se mohou též použít k hubení svízele prítuly. Herbicidní účinek takovýchto kombinací účinných látek je známý (viz např. DOS 23 43 985; dále Cole a Hcrsnail, Proceedings 1976, ον. 1, British Crop Protection Gonference—Weeds, str. 111—113).

Obvykle se používají pesticidně účinné látky například ve formě emulgolvatelných koncentrátů, stříkatelných prášků, jakož i suspenzních koncentrátů. Účinné látky, které jaou v technických rozpoouštědlech těžko rozpustné, jako je například isoproturon, se obvykle používají například ve formě stříkatelných prášků. Pro přípravu stříkatelných prášků je vsak zapotřebí drahých mlecích a filtračních zařízení a často drahých syntetických kyselin křemičitých jako nosičů.

Stříkatelné prášky však mají tu nevý218596 hodu, že se těžko odměřují, popřípadě dávkují a při ručním zacházení s nimi práší. Použivatel se může snadno těmito prášícími přípravky kontaminovat a může dojít ke škodám. Účinné látky, které jsou ve stříkatelných prascích obsaženy ve formě rozpustných alkalických nebo amonných solí, působí mimo -to často silně .leptavé. Kromě toho jsou stříkací břečky střikatelných -prášků málo- stabilní pokud se týká. homogenity zředěných vodných -suspenzí. Cást-ice účinné látky a pevných látek sedimentují relativně rychle. Po půl hodině se nachází často již pouze polovina rozmíchané účinné látky v suspenzi. Toto způsobuje většinou nerovnoměrné rozdělení účinných látek na rostlinách.

Tekuté, vodné suspenze, stabilní při skladování, které například obsahují 20 až, 50 proč, hmotnostních pevné jemně rozptýlené účinné látky, tyto nevýhody .střík-atelných prášků -nevykazují. Jejich příprava se provádí mletím hrubých vodných -suspenzí účimné látky v třecím kulovém mlýně nebov pískovém mlýně. Protože nejsou v tomto případě -třeba filtrační zařízení, nejsou náklady -na - zařízení nijak zvlášť velké. Proto je vývoj účinných suspenzních koncentrátů stálých při -skladování a vhodných pro praxi oproti stříkatelným práškům a emulgovatelným koncentrátům mnohem obtížnější.

Emulgo-vatelné koncentráty a -qiříkatelné prášky existují prakticky jako jednofázové systémy a mohou se skladovat například ve formě roztoku nebo práškovitého produktu poměrně bez problémů. Je pouze -třeba, aby v době použití mohly -tvořit po- zředění vodou emulze, popřípadě suspenze, přičemž podle mezinárodních zkušebních předpisů například pro stříkatelné prášky musí být ve -stříkatelné bře-čce suspendována- po půl hodině stání ještě 50 % hmotnostních částic účinné látky. Naproti tomu představují vodné suspenzní -koncentráty pevných účinných látek dvoufázové -systémy pevná látka — kapalina, ve -kterých -na pevné částečky účinné látky -neustále působí síly, jako je termický pohyb molekul, sedimentační síla a vzájemná přitažlivost. M-ají-li se však suspenzní koncentráty použít v praxi, musí být -stabilní při skladování více -než dva roky, to je jemné rozdělení částic účinných látek zůstat zachováno- a zaručeno- alespoň po tuto- dobu. Disperze musí zůstat tekuté. Zhoustnutí suspenzí, -sedimenty, které nejsou spontánně -roztřepatelné, musí být vyloučeny. Od -přirozenosti jsou tyto dvoufázové -systémy -nestabilní a mají sklon k rozměšování, který zesiluje s prodlužující -se dobou -skladování a -se skladovací teplotou.

V mnoha případech disperze houstnou a tvoří se viskózní sedimenty, které již nelze více redispergovat na kapaliny. Často -se dispergované částice účinné látky náhle vyvločkují, jestliže -se suspenzní koncentráty mísí s jinými pesticidními přípravky. Toto se stává zejména v tom případě, kdy přimíchávané prostředky obsahují soli, nebo kdy účinné látky mají samy charakter solí, například ve formě solí karboxylových kyselin nebo jestliže se přidávají jako fenoláty. K -takovému vyvločkování může dojít například -při přimíchávání pesticidních prostředků ke zředěným stříkáním brečkám pesticidních -suspenzních koncentrátů připraveným pro použití, ale -také, popřípadě více nebo méně zpomaleně, již při skladování -suspenzních koncentrátů pevných účinných látek, ke kterým byly přimíšeny tyto účinné látky ve formě solí nebo- fenolátů. Toto platí zejména pro výše popsané suspenzní koncentráty kombinací účinných látek isoproturonu s mecopropem, -bnoímoxynilem a ioxynilem, po- kterých je v praxi značná poptávka.

V suspenzních koncentracích se mohou odehrávat v závislosti na čase -a teplotě procesy, -které ovlivňují kvalitu produktu. Podle teoretických představ by měla -být suspenze stabilní i tehdy, jestliže -se tato může připravit z většího počtu dispergačních, smáčecích a viskozitu měnících prostředků, které jsou vhodné pro -speciální účely použití, ve správné koncentraci a -tyto se rozetřou s částečkami, které -se mají dispergovat, a které se elektrostaticky -optimálně nabíjí -na -stejný náboj tak, -že tím vyvolané vzájemné odpudivé síly mohou -překonávat velmi silně a se stoupající jemností částic se zvětšující Van -der Waalsovy přitažlivé síly.

Zvětšující se jemnost částeček může naopak působit proti odpovídajícím způsobem se zvyšující termické pohyblivosti sedimentační -síly. Zvyšujícím se stejným elektrostatickým nábojem částic se vyvolává zesílená -polarizace -obklopujících molekul vody. To má za následek, že se -na částečky účinné -látky usazuje zvětšující se hustý hydrátový obal polarizovaných molekul vody, který působí, že viskozita suspenze poklesne a produkt je lépe přelévatelný. Působí-li vhodná povrchově aktivní činidla, že tento hydrátový obal zůstává zachován také -při -stoupající teplotě skladování, pak přitažlivé síly působící mezi částečkami, jsou dále i přes zvyšující -se termickou mobilitu stísněny. Nejsou-li naopak částečky úplně stejně nabity nebo přebytkem povrchově aktivních činidel ztratily již částečně náboj, pak se mohou -disperze -stabilní při .normální teplotě při vyšší teplotě skladování v průběhu doby zahušťovat nebo- mohou tvořit viskózní neredispergovatelné sedimenty, přičemž v těchto případech při zvyšující se pohyblivosti částic účinné látky se zvyšující se teplotou energie těchto částic je dostatečná k -tomu, že disperze z důvodů méně dobře vyvinutého hydrátového -.obalu se stávají tak viskózními, že jejich přitažlivé síly mohou účinkovat. Dochází k thixotro-pnímu efektu a k převrstvení hydrátového -obalu v závislosti na čase, čímž se disperze stává nestabilní. T-oto jsou teoretické předpoklady, které mají pomoci tyto pochody závislé •na čase - vysvětlit, ve skutečnosti probíhají tyto pochody nestejně ve více vrstvách a měřicí metody, jako například měření zeta-potenoiálu pro zjištění optimálního náboje částice, nejsou pro koncentrované disperze použitelné. Obdobně to p.latí také pří přípravě velmi nízkoviskózních disperzí. Neboť jak ukazuje praxe, je již těžké na základě heterogen-ty používaných kritérií vybrat z velkého počtu formulačních přísad právě takové, které by byly vhodné pro. přidání v dalších dlouhotrvajících zkouškách stability.

Dále je známé, že se při vývoji tekutých disperzních přípravků stálých při skladování za použití účinných látek technické kvality v žádném případě nelze spoléhat pouze na obsah jednotlivých šarží produktu v suspenzi, protože nepatrné změny podílů vedlejších produktů v jednotlivých šaržích účinné látky rozhodujícím způsobem mohou omezovat stabilitu takto připravených disperzí. Musí se proto raději zkoušet reprodukovatelnost konečného opimálního slože-ní četnými pokusy s přípravky také vzhledem na různé technické šarže účinných látek a přípravky se v případě potřeby modifikují a popřípadě od základu přepracovávají.

Příprava suspenzních koncentrátů isoproturionu je toho právě příkladem. Tak může v technickém měřítku ve velkém připravený isoproturon například podle postupu přípravy a podle použitých metod čištění obsahovat buď 97 %' hmotnostních čisté účinné látky vedle asi 2 % hmotnostních ortoisomeru a 1 % hmotnostní metaisomeru, nebo 97 % hmotnostních čisté účinné látky vedle 1,5 až 3 ’ % hmotnostních metaisomeru a až 1 % hmotnostní ortoisomeru.

Nalezení složení disperze stálé při skladování se již tímto nepatrným kolísáním kvality isoprcituronu mimořádně z^z^těžuje. Tyto uvedené těžkosti se ještě zvyšují při kombinaci isoprotunoinu s ioxynilem, bromoxynilem, mecopropem nebo- jejich 'solemi, jako jsou například alkalické soli nebo- soli s aminy, v případě . použití těchto dalších účinných látek rovněž v technické kvalitě.

Ukazuje se, -že složení disperzí ne bio -postupy k jejich přípravě, jak jsou popsány v literatuře, při jejich použití při přípravě suspenzních koncentrátů isoproturonu nebo při kombinacích isoproturonu s ioxynilem, bromoxynilem a mecopropem nevede k produktům stabilním při skladování. Tak nelze zlepšit su spěn dovát eln ost isoproturonu ani přidáním částečně hydro- lyžovaných polyvinylacetátů, například podle amer. patentu č. 4 071 617. Ukazuje se, mimoto, že vo skladovaných - disperzích se zvětšuje tvorba viskózních sedimentů, které -nejsou redispergovatelné. Totéž platí v případě použití neionogenních emulgátoru, rostlinných gumovitých látek a anionaktivních povr chově aktivních látek do přípravků, například podle amer. patentu č. 3 948 636 nebo britského- patentu č. 1 480 110.

Neionogenní emulgátory obsahující polyglykeletherové skupiny -a použité například v množstvích až asi 2 % hmotnostní, mohou kromě toho způsobovat -růst krystalů při relativně malé - rozpustnosti isoproituronu ve vodě. Použití blokových polymerů polyetherglykolů, získaných například adicí ethylenoxidu na kondenzační produkt 'propylenoxidu a - propylenglykolu, vedle -dispergačních činidel -a také za přídavku kyselin křemičitých, například podle DOS 2 547 968 nebo DOS 2 651 046, vede k disperzím, které při -skladování tuhnou -na produkty, které -se těžko řežou. Uvedené blokové polymery polyetherglykolů půsíobí kromě toho určité překrystalování suspendovaných částic účinné látky za vzniku hrubších částic. Ze 'suspenzních koncentrátů isoproturioinu, které obsahují polykarboxyloviané - vinylpolymery, jako je například polymetakrylát, se odlučují viskózní sedimenty, například při zpracování isoproturonu -podle amer. patentu -č. 3 060 084.

Jestliže -se zpracuje isoproturon do přípravku například podle DOS 2 651046, získají se také -nepoužitelné -suspenzní koncentráty nestabilní při skladování, které při skladování při -vyšších teplotách, například při 50 °C, houstnou. Také disperze, které například podle -amer, patentu -č. 3 157 486 obsahují jako pomocné formulační činidlo; ligninsuf tomáty, a které podle tam uvedených příkladů -neobsahují žádná -další -smáčecí činidla, jsou nestabilní při skladování.

Uvedené - suspenzní koncentráty -nejsou často dostatečně schopné mletí v třecích kulových mlýnech nebo v pískových mlýnech, které je třeba použít při jejich přípravě. To se -stává zejména v případě takových přípravků, jejichž viskozita je silně závislá na -teplotě, -takže tyto- suspenze se při teplotách -mezi asi 35 a 55 °C postupně zahušťují. Takovýchto' teplot -se však u zařízení pro mletí -dosahuje -snadno i v případech, kdy chladicí plášť je chlazen - vodou. Teplo . uvolňující se při rozmělňování mletého' produktu způsobuje -u jmenovaných přípravků vzrůst viskozity, což naopak vede ke zhoršenému odevzdávání tepla od mleté -látky vodě - proudící v chladicím plášti, takže teplota mletého produktu rychle dále -stoupá a -snadno může dosáhnout 90 °C, přičemž disperze často úplně ztuhnou nebo se - dokonce může dosáhnout, popřípadě překročit teplota tání nízkotajících účinných látek.

Takové disperze isopraturonu, které houstnou -se stoupající teplotou, nebo takové, které se při testu stability při skladování při 50 °C po dnech nebo týdnech zahušťují -a tvoří neredispergovatelné -sedimenty, -se získají i tehdy, -použijí-li se při jejich přípravě běžná -dispergační činidla, Jako- jsou například sodné soli ligninsulfonových kyše218596 lín, sodné soli kondenzačních produktů formaldehydu se sířičitanem sodným a fenolu, popřípadě nonylfenolu, popřípadě naftolu, popřípadě naftalensulfonových kyselin, dále smáčecí činidla, jako· jsou například 'sodné soli alkylbenzensulfoinioívých kyselin nebo alkylsírových kyselin nebo butylnaftalensulfoinových kyselin, dále polyglykolethery mastných alkoholů nebo blokové polymery polyetherglykolů.

Nyní 'bylo nalezeno, že lze připravit kapalné herbicidní prostředky ve formě vodných suspenzních koncentrátů stabilních při skladování, které zůstávají dobře tekuté i při vyšších 'teplotách, a které jako účinnou látku obsahují isioproturon nebo směsi isoproturonu s ioxymlem, bromoxynilem, mecopropem nebo se solemi posledních tří uvedených účinných látek a dále obsahují pomocná 'formulační činidla, tak, že se jako pomocná formulační činidla použijí alkalická sůl, s výhodou sodná sůl, kondenzačního produktu fenolu obsahujícího sulfoskupiny .a formaldehydu nebo fenolu, alkalického siřičitanu a formaldehydu, jakož i alkalické soli, amonné soli nebo· amonlové soli, s výhodou .sodné soli, parciálních esterů alkylpolyglykoletherfosfátů, zejména mono- nebo· di-lalkylpolyglykolether)-foslátů, jejichž 'alkylpolyglykoletherové zbytky sestávají z připadne substituovaných alky lových skupin, které též mohou obsahovat dvojné vazby, s výhodou s 6 až 24, zejména 12 až 18 atomy uhlíku a polyglyJkDletheoové skupiny s výhodou až 20, zejména 4 až 12 ethylenoxidových jednotek, na zbytek, přičemž soli parciálních esterů fosforečné kyseliny propůjčují suspenzním koncentrátům v teplotním rozmezí od 10 do 70 °C, zejména od 20 do 00 °C, teplotní viskozitní koeficient asi 0,6 až 0,95, vztaženo na zvyšování teploty v intervalech 20 °C, přičemž viskozita suspenzních koncentrátů se stoupající 'teplotou reversibilně ubývá.

Předmětem předloženého vynálezu je tedy kapalný herbicidní prostředek ve formě vodného suspenzního· koncentrátu obsahující 4-isopгopyllenyldimethylmΌČovinu, popřípadě ve směsi s 4-hydroxy-3,5-dijodbenzonitrtlem, 3,5-dibrom-4-hydroxybe.nzoniitrilem, 2- [ é-chlor-Z-methylfenoxy J proplonovou kyselinou nebo jejich solemi, dále alkalickou sůl kondenzačního produktu fenolu a formaldehydu, přičemž tento kondenzační produkt obsahuje sulfoskupiny, a další pomocné formulační činidlo na bázi derivátů polyethylenglykol etherů, který se vyznačuje tím, že jako derivát polyethylenglykoletherů obsahuje alkalickou, amonnou nebo amoniovou sůl parciálního· esteru fosforečné kyseliny obecného vzorce

:=¾--o-^J _m-PO₍OH3._m kde alkyl obsahuje 6 až 24 atomů uhlíku a popřípadě obsahuje dvojné vazby, n je 4 až 20 a 1 g m g 2.

Herbicidní prostředek vykazuje v teplotním rozmezí od 10 do 70 °C, .zejména od 20 do 60 °C, teplotní viskozitní koeficient asi 0,6 až 0,95, vztaženo na zvyšování teploty v intervalech 20 °C.

Jako soli parciálních esterů alkylpolyglykoletherfosfátů se používají s výhodou soli mono- nebo diesterů ortoloslorečné kyseliny, zejména směsi těchto dvou solí parciálních esterů. Výhodné jsou alkalické soli, zejména sodné soli. Přípravu solí parciálních esterů alkylpolyglykoletherfosfátů používaných podle předloženého vynálezu, které jsou známé, lze provádět známými způsoby.

Jako amoniové soli přicházejí popřípadě v úvahu například soli s mono-, di- nebo. trialkylaminy, kde ' alkyly obsahují 1 až 4 atomy uhlíku, nebo s mono-, di- .nebo· trialkanolaminy s 1 až 4 atomy uhlíku v alkanolech.

Výhodně se používají například alkalické soli, zejména sodné soli, například mono- nebo ' diesterů ortofosforečné kyseliny s polyglykote^,thery vyšších alkoholů nebo· mastných alkoholů, jako jsou například alkohol z kokosového. tuku, alkoholy z vosku nebo syntetické alkoholy s polyglykoletherovými skupinami s až 20, s výhodou 2 až 20, zejména 4 až 12 ethylenoxidovými J^-dnotkami. V mnoha případech je též 'výhodné použití solí parciálních esterů fosforečných kyselin s alkylp^^J^y^g.y^l^^lle^thir^ovými zbytky z nenasycených 'vyšších alkoholů nebo nenasycených mastných alkoholů. Alkylové skupiny mohou být též subseieulvány, například alkoxyskupinami nebo; atomy halogenu. Výhodné jsou však nesubsiti'tuiované alkylové skupiny. Lze použít také směsí různých solí parciálních esterů fosforečné kyseliny.

Použité množství solí parciálních esterů fosforečné kyseliny používané podle vynálezu, je s výhodou asi 0,5 až 8 % hmotnostních, vztaženo na hotový suspenzní koncentrát. Lze však 'také použít množství, která jsou větší nebo menší než zde uvedená množství, což však obecně nepřináší žádné zvláštní 'výhody.

Soli parciálních esterů fosforečné kyseliny výše uvedeného typu jsou běžně dostupné pod obchodními názvy Forlamt P a Forlanon (firma Henkel KGaA).

Uvedené soli parciálních esterů fosforečné kyseliny používané podle vynálezu propůjčují suspenzním koncentrátům obsahujícím uvedené herbicidy a isoproturon v tep218596 lotním rozmezí od 10 do 70 °C, zejména od 20 do 60 °C, •teplotní viskozitní koeficient asi 0,6 až 0,95, vztaženo na 'teplotní interval 20 stupňů Celsia.

Pod výrazem teplotní viskozitní koeficient •sse rozumí faktor, který udává vztah měřené viskosity suspenzního koncentrátu při stoupající teplotě v intervalu 20 °C. Tento faktor představuje kvocient ze zjištěného viskozitního čísla při vyšší teplotě ve srovnání se změřeným číslem viskosity suspenzního koncentrátu při teplotě o 20 °C nižší. Je-li teplotní viskozitní koeficient nižší než 1, pak viskosita každého suspenzního koncentrátu se stoupající teplotou klesá, a je-li větší než 1, pak viskozita stoupá.

Na srovnatelných přípravcích lze ukázat, že například náhrada soli parciálního esteru alkylpolyglykoletharfosfátu za odpovídající podíl soli parciálního esteru 'Srovnatelného alkylfosfátu, jehož alkylové zbytky neobsahují žádné polyglykoletherové skupiny (srovnej srovnávací příklad lj nebo za srovnatelný tris- (alkylpolyglykolether) -fosfát, který není schopen tvořit soli (srovnej sríoovníávací příklad 2] vede k úplné ztrátě překvapivých a výhodných vlastností -suspenzních koncentrátů podle předloženého· synáliezu, jako je například stabilita při skladování, tekutost a teplotní viskozitní koeficient menší než 1.

Alkalické soli kondenzačních produktů fenolu a formaldehydu obsahujících - sulfoskuplny jsou rovněž známé a sjou spolu s jejich přípravou popsány v DOS 1 945 100.

Lze je získat například jak reakcí fenolických složek s formaldehydem a alkalickým siřičitanem, popřípadě alkalickým bisulfitem v alkalickém prostředí, tak odpovídající reakcí fenolických složek s-u Honovaných v jádře . s formaldehydem. Takto' získané silně alkalické kondenzační produkty lze s výhodou upravit na -neutrální působením kyseliny, například kyseliny sírové, což má -význam vzhledem k citlivosti mnohých biocidně účinných látek vůči alkáliím. M-olární poměr fenolické složky k formaldehydu je v kondenzačních produktech s výhodou asi 1 : 1,3 až 1 : 2,5. Při kondenzační reakci se jako fenolické složky používají například fenoly -s jedním - jádrem - obsahující sulfoskuplny, zejména nižšími alkyly -substituované fenoly, nebo dvoujaderné, nekondenzované mono- -nebo difunkční fenoly obsahující sulfoskupiny nebo jejich' směsi a formaldehyd, nebo -odpovídající fenoly neobsahující sulfoskupiny, formaldehyd a alkalický sulfit, -popřípadě bisulfiit. Výhodnými alkalickými solemi jsou sodné soli. Výhodnými fenolickými složkami jsou například na jádru sulfonované a nižšími aikylcvými skupinami na jádře substituované fenoly, zejména na jádře substituované kresoly, nebo odpovídající alkylfenoly nebo kresoly neobsahující sulfoskupiny. Také 'lze použít -směsi z těchto fenolických složek.

Použité -množství alkalické soli kondenzačního· -produktu fenolu a formaldehydu obsahujícího sulfoskuipny v přípravku podle vynálezu je -s -výhodou asi 1 -až 10 %' hmotnostních, vztaženo na hotový suspenzní koncentrát. Lze však použít i menší i větší množství, než je uvedené množství, obecně však to ale nepřináší žádné -zvláštní výhody.

Předmětem předloženého· vynálezu je tedy zejména kapalný herbicidní prostředek ve formě -vodného suspenzního koncentrátu, obsahující jako účinnou látku isoproturon nebo směsi isoprotunonu -s ioxynilem, bromoxynilem, mecopropem nebo solemi posledních tří uvedených účinných látek, jakož i pomocná formulační činidla, -který se vyznačuje tím, že obsahuje 15 až 60 % hmotnostn ích isopr оФи ron u, až 42 % hmot, ioxynilu, bromoxynilu, mecopropu nebo jejich -solí, až 10 - % hmot, alkalické soli kondenzačního produktu fenolu a formaldehydu obsahujícího - sul foskupiny,

0,5 až 8 - % hmot, alkalické soli parciálního esteru alkylpolyglykoletherfosfátu -s 6 až 24 atomy uhlíku v -alkylu -a -s 2 -až 20 ethylenoxidovými jednotkami,

0, až 0,4 % hmot, křemičitanu hlinitého rs lístkovou strukturou,

0,2 až 2 % hmot. odpěňovacího činidla·,

0, až 10 °/o hmot, protimrazového činidla a zbytek do 100 % hmot. vody.

Jako křemičitan hlinitý -s lístkovou -strukturou lze užít obvyklé produkty používané jako- pomocná suspendační činidla, jako· jsou například montmori-llonity -nebo bentonity.

Jako odpěňovací činidla se používají -obvyklé produkty na bázi -tributylfosfátu nebo na bázi silikonů, přičemž -silikony jsou výhodné.

Jako protimrazová činidla přicházejí v úvahu obvyklá činidla snižující bod mrznutí -védy, jako jsou například eithyleinglykol, propylenglykol, glycerlň. Výhodný je ethylenglykol.

Jako vodu lze při přípravě suspenzních koncentrátů použít například obvyklou pitnou vodu nebo užitkovou vodu, s výhodou vodu s 20° tvrdosti (německá tvrdost], lze však ale též použít odsolenou vodu.

Suspenzní koncentráty podle předloženého vynálezu jsou nízkoviskózní ia -dobře tekuté, zejména jestliže -obsahují až do 50 % hmotnostních účinné látky nebo směsi účinných -látek. Zachovávají si svou nízkou viskozitu nejen pouze při zahřátí, ale jsou také překvapivě reversibiině nízkoviskózní při zvýšení teploty, -aniž by -při tom došlo· ke ztrátě suspendačních vlastností a zředovacích vlastností, což je velmi -důležité například zejména při -skladování ta používání -v horkých klimatických pásmech.

Vícesložkové přípravky podle předloženého vynálezu -lze -dobře mlít, jsou i přes svou relativní nízkou -viskozitu překvapivě výborně stabilní při skladování, -mají vel218596 mi dobrou smáčitelnost a ředitelnoisit při ředění koncentrovaných stříkacích břeček vodou a vykazují překvapivou snášenlivost vůči kombinačním přípravkům, které se často používají za účelem rozšíření spektra biologické účinnosti při přípravě zředěných suspenzí stříkacích břeček připravených к použití.

Obsah účinné látky v suspenzním koncentrátu je s výhodou 15 až 60 % hmotnostních, zejména 20 až 50 % hmotnostních, z čehož je alespoň 18 % hmotnostních isioiproturonu v případě, že prostředek obsahuje navíc ioxynil, bromoxynil, mecoprop nebo jejich soli. Jako soli posledních tří uvedených účinných látek přicházejí pro použití v úvahu s výhodou soli rozpustné ve vodě, zejména alkalické soli nebo amoniové soli, například z aminů s nižšími alkylskupinami nebo alkanolskupinami.

Příprava siuspenzních koncentrátů se provádí například tak, že se isoproturon popřípadě s dalšími účinnými látkami používanými podle vynálezu rozmíchá ve vodném roztoku, popřípadě suspenzi pomocného formulačního činidla a tato hrubá suspenze se například mletím v korundovém nebo zubovém mlýně předemele .na jemnost částic asi 200 mikronů a nakonec se jemně rozemele v kulovém nebo pískovém mlýně, přičemž částice isoproturonu, jakož i dalších účinných látek jsou v rozmezí velikostí 0,1 až 15 mikronů, přičemž hlavní podíl je pod 5 mikronů. Měření jemnosti se provádí pomocí kotoučové centrifugy nebo Coulter— —Counter měřicím přístrojem.

Aplikace prostředku například v zemědělství, popřípadě na polích se provádí jednoduchým způsobem tak, že se к suspenzním koncentrátům obsahujícím isoproturon v odpovídajícím předepsaném množství přidá zřeďovací voda, krátce se rozmíchá a v ůčinných množství se aplikuje n.a rostliny. Zředěné vodné stříkací suspenze se vyznačují oproti srovnatelným stříkacím trnečkám připraveným ze stříkatelných prášků nebo emulgovaitelných koncentrátů zejména tím, že Obsahují ještě po 24 hodinách stání účinnou látku skoro stejnoměrně rozdělenou. Suspenze stříkatelných prášků se naproti tomu velmi rychle rozměšují, po půl hodině stání je velmi často již polovina účinné látky usazena. Rovněž tak se z emulzí emulgovaných koncentrátů po 1 až 4 hodinách stání vylučují olejovité a krémoviité podíly.

Suspenzní koncentráty podle předloženého vynálezu obsahující isoproturon vykazují oproti stříkacím břečkám připraveným pro použití překvapivě vynikající fyzikální snášenlivost se známými insekticidními a fuingicidními přípravky, které se ve formě stříkatelných prášků nebo emulgovatelných koncentrátů přimíchávají do stříkatelných břeček připravených pro použití.

Předložený vynález je blíže objasněn v následujících příkladech.

Příklad 1

Rozemletím všech složek v kulovém mlýně se skleněnými kuličkami 2 mm v průměru se připraví tekutý vodný suspenzní koncentrát následujícího složení:

50,0 % hmot, isoproturonu,

6,0 % hmot, sald né soli kondenzačního produktu kresolu, formaldehydu a siřičrtanu sodného,

3,0 % hmot, sodné soli mono-/-diesiteru alkylpoilyglykoletherfosfátu, kde alkyl má 12 až 18 atomů uhlíku (Forlanit P, Henkel KGaA),

0,2 % hmot, práškového křemičitanu hlinitého (montmori llonit),

1,0 % hmot, silikonového odpěňovače (SE2, Wacker GmbH),

4,0 % hmot, ethylenglykolu a

35,8 '% hmot. vody.

Tato disperze se rozemele na takovou jemnost částic, že 90 % hmotnostních suspendovaných částic má průměr pod 5 mikronů, měřeno Coulter—Counter měřicím přístrojem.

Nalijí-li se 2 ml tohoto suspenzního koncentrátu do 99 ml vody, získá se spontánně se tvořící zředěná suspenze, která má povrchové napětí 36 až 42 dyn/cm^-1 při 20 stupních Celsia, a ve které jsou teprve poi 12 hodinách viditelné pouze stopy sedimentovaných částic. Oprati srovnatelnému stříkatelnému prášku je zde susepnidovatelnoist přibližně 100 %, měřeno podle CIPAC zkoušecích metod.

Tato disperze je snadno přelévatelná a .zůstává ještě po 3 měsících skladování při 0 a 50 °C stabilní. Podle skladovacího· testu lze najít pouze 0,3 % obj. disperze ve formě sraženiny u dna, která je však dvojím zatřepáním spontánně redispergovatelná. Růst krystalů částic isoproturonu nebyl pozorován. S přibývající teplotou skladování vždy o 20 °C od 20 do 60 °C je disperze reversibilně nízkoviskózní, aniž by tím trpěla stabilita.

Stanovení teplotního viskozitního koeficientu se provádí měřením viskozity suspenzního koncentrátu pomocí Brooikfieldov.a •viskozimetru při teplotách 20, 40 a 60 °C. Přitom se suspenze nejdříve zbaví uzavřených vzduchových bublinek tím, že se v kulaté baňce za sníženého tlaku 20 mm vodního sloupce 30 minut třepe na vibračním přístroji. Disperze se potom naplní do měřicího přístroje Bnookfieldova viskozimetru a v termostatu se zahřeje na teploty 20, 40 a 60 °C. Měření viskozity se provádí hustoměrem 2 při 2,5 a 10 otáčkách za minutu. Výsledky jsou shrnuty v následující tabulce.

Měřicí podmínky

Brookfielduv viskozimetr hustoměr 2 hustoměr 2

2,5 ot/min při 20 °C

2,5 ot/min při 40 °C

2,5 ot/min při 60 °C ot/min při 20 °C ot/min při 40 °C ot/min při 60 °C

Viskozity suspenzního koncentrátu se stoupající teplotou ubývá. Teplotní viskozitní koeficient -se sotva vyrovná vodě. Zjištěný koeficient tak dává důkaz, že hydrátový obal, kterým jsou jednotlivé částice obklopeny, je překvapivě stabilní, a to i při zvyšující se teplotě. Jinak viskozita s přibývající přitažlivoistí mezi suspendovanými částicemi stoupá.

Příklad 2

Analogicky podle příkladu 1 se v kulovém mlýně se skleněnými kuličkami o průměru 2 mm rozemelou všechny složky na jemnost částic asi 5 mikronů a získá se suspenzní koncentrát následujícího složení:

20,0 % hmot, isoproturonu,

40,0 % hmot, sodné soli mecopropu (U 46 KV—Pulver, BASF AG),

Briookfieldův viskozime tr hustoměr 2 hustoměr 2

Příklad 3

Měřicí podmínky

2,5 ct/min při 20 °C

2,5 ot/min při 40 'C

2,5 ot/min při 60 °C ct/min při 20 °C ot/min při 40 Ό ot/min při 60 °C

Analogicky podle příkladu 1 se v kulovém mlýně se skleněnými kuličkami o průměru 2 mm rozemelou všechny složky na jemnost částic asi 5 mikronů a získá se suspenzní koncentrát následujícího složení:

30,0 % hmot, isoproturonu,

10,0 °/o hmot, ioxynilu,

3,0 % hmot, sodné soli kondenzačního produktu fenolu a formaldehydu obsahujícího sultoskupihy,

6,0 % hmot. miono-/-dllaury.lpolyglykoletherfosfátu ve formě sodné soli, s 10 ethylenoxidovými jednotkami,

1,0 °/o hmot, silikonového odpěňovače (SE 2, Wacker GmbH),

0,05 % hmot, práškového křemičiitanu hlinitého (montmoirillonit) a

49,5 % hmot. vody.

Viskozita Teplotní viskozitní koeficient (mPas) se stoupající teplotou v intervalech 20 °C (přepočteno)

63200,675

4272

2736 )0,640

19240,748

1440

920 J0,633

2,0 % hmot, sodné soli kondenzačního produktu kresolu, formaldehydu a siřičitanu sodného,

4,0 % hmot, sodné soli inono-/-diester.u alkylpodyglykoletherfoefátu s 12 až 18 atomy uhlíku v alkylu (Foir.lanit P., Henkel KGaA),

1,0 % hmot, silikonového odpěňovače (SE 2, Wacker GmbH),

0,05 °/o hmot, práškového křemičitanu hlinitého (bentonit) a

32,95 % hmot. vody.

Vzniklý suspenzní koncentrát má vynikající stabilitu při skladování a <to i při dlouhodobém skladování při 50 °C. Je snadno přelévatelný. Jeho viskozita klesá se stoupající teplotou. Výsledky měření viskozity v 20 °C teplotních intervalech, prováděné podle příkladu 1, jsou shrnuty v následující tabulce:

Viískozita Teplotní viskozitní koeficient (mPas] se stoupající teplotou v intervalech 20 °C (přepočteno)

42240,90

3805 j

3492 J0,91

13260,89

1178 j

1020 J0,87 dování 3 měsíce při 50 °C prakticky žádné sedimenty.

Teplotní viskozitní koeficienty, měřené podle příkladu 1 v 20 °C intervalech, se pohybují mezi 0,8 a 0,92.

Příklad 4

Analogicky padle příkladu 1 se v kulovém mlýně se skleněnými kuličkami o průměru 2 mm rozemelou všechny složky na jemnost částic asi 5 mikronů a získá se suspenizní koncentrát následujícího složení:

35,00 % hmat, isoproturoniu,

10,00 %' hmot, sodné soli bromoxynilu, 2,00 % hmot, sodné soli kondenzátu kresolu, formaldehydu a siřičitanu sodného,

3,00 % hmot. moino-/dial!kylpolyglykoiletherfosfátu ve formě sodné soli, s 12 až 18 atomy uhlíku v alkylu a se 4 až 12 ethylenoxidovými jednotkami,

1,00 % hmot, silikonového odpěňovače (SE 2, Wacker GmbH),

Vzniklý suspenzní koncentrát je nízkovis' kózní a snadno se přelévá a nemá po* skla218596

0,05 % hmot, práškového křemičitanu hlinitého (bentonit) a

48,95 % hmat. vody.

Vzniklý suspenzní koncentrát je dobře přelévatelný a nevykazuje po skladování 3 měsíce při 50 °C prakticky žádnou sedimentaci.

Teplotní viskozitní koeficienty, měřené v 20 °C intervalech podle příkladu 1, se pohybují mezi 0,78 a 0,93.

Srovnávací .příklad 1

Přípravek sležení jako je popsáno v příkladu 1 obsahující ale místo sodné soli mono7-dies'teru alkylpolyglykoletherfosfátu s 12 až 18 atomy uhlíku v alkylu [Forlanit P) 3,0 % hmotnostních sodné soli mono7dialkylfosfátu s 12 až 18 atomy uhlíku v alkylu (Forlanit G 452, Henkel KGaA), se rozemele postupem podle příkladu 1 v kulovém mlýně se skleněnými kuličkami o průměru 2 mm na suspenzní koncentrát s jemností částic asi 5 mikronů. Během mlecího procesu se směs sitává viskóznější působením tepla uvolňujícího se při mletí, které způsobí zvýšení teploty asi na 50 °C, a které nemůže také být odváděno během mlecí ho procesu chlazením vodou 15 °C. Po skončení mlecího procesu se směs ochladí na teplotu místnosti, skleněné kuličky se oddělí na sítu a suspenzní koncentrát se zkouší postupem papaným v příkladu 1. Teplotní viskozitní koeficient je 1,1 až 1,2. Při skladovacím testu se při 50 °C ukázalo, že produkt je již po 1 měsíci rozdělen na vodnou vrstvu a viskózní sediment obsahující účinnou látku, který již není redispergovatelný.

Srovnávací příklad 2

Přípravek analogický jako ve srovnávacím příkladu 1, ale obsahující místo sodné soli mcno-/dialkylfosfátu s 12 až 18 atomy uhlíku v alkylu (Forlanit F 452) 3,0 % hmotnostních 'trisfdoidecyltetraglykolether) -fosfátu se rozemele a zpracuje postupem popsaným ve srovnávacím příkladu 1. Teplota během mlecího procesu rovněž stoupá asi na 50 °C a nelze ji snížit chlazením vodou 15 °C, protože viskozita směsi silně stoupá.

Teplotní viskozitní koeficient suspenzního koncentrátu je 1,2 až 1,4. Při skladovacím testu se při 50 °C ukázalo, že produkt již po 1 měsíci ztuhne na viskózní geloivitou hmotu, kterou již nelze vodou zředit.

Claims (1)

1. Kapalný herbicidní prostředek ve formě vodného suspenaního koncentrátu obsahující 4-isiopno!pylfenyldimethylmočovinu, popřípadě ve směsi s 4-hydroxy-3,5-dijodbenzonitrilem, 3,5-dibrom-4-hydroxybenzonitirilem, 2-(4-chloT-2-methylf enoxy) propionovou kyselinou nebo jejich solemi, dále alkalickou sůl kondenzačního produktu fenolu a fotrmaldehydu, přičemž tento kondenzační produkt obsahuje sulfoskupiny, a další pomocné formulační činidlo na bázi derivátů poilyethylenglykoletherů, vyznačený tím, že jako derivát polyethylenglykoletherů obsahuje alkalickou, amonnou nebo amoniovou sůl parciálního esteru fosforečné kyseliny obecného vzorce |^alkyl ------(kde alkyl obsahuje 6 až 24 atomů uhlíku a popřípadě Obsahuje dvojné vazby, n je 4 až 20 a 1 g m á 2.