CS216683B2 - Rolling mill stand for reduction rolling of the metal band - Google Patents

Description

Vynález se týká válcovacích stolic pro redukční ' válcování kovových pásů.

Je - známo, že snížení přítlačných sil, nezbytných pro dosažení požadované redukce válcovaného pásu, je možné dosáhnout použitím pracovních válců o malých průměrech. V obvyklých válcovacích stolicích kvarto jsou pracovní válce podepírány v podstatě pouze v rovině působení přítlačných sil, zatímco stabilita v rovině kolmé na válcovací rovinu je zajišťována zcela tuhostí jejich konstrukce. Pro dosažení takové tuhosti je však nezbytné, aby pracovní válce měly průměr okolo 50 cm nebo i více, což je v rozporu s požadavkem na snížení velikosti jejich průměrů s ohledem na snížení přítlačných sil. Je proto nutné podpírat pracovní válce proti ohybu ve dvou rovinách, k čemuž se užívá skupin opěrných válců. V takovém případě lze dosáhnout snížení průměrů pracovních válců až na 25 mm i méně. Přednosti, vyplývající z takového řešení, a mající společný znak ve snížení velikosti přítlačných sil, jsou mnohé — je to zejména lehčí rám válcovací stolice, menší a lehčí opěrné válce, menší ložiska a tedy obecně menší pořizovací náklady celé válcovací stolice. Potřeba používat skupin opěrných válců však sama o sobě komplikuje obvyklé uspořádání válcovací stolice kvarto. Požadavky na přesnost jednotlivých součástí jsou vysoké, neboť . kumulace případných chyb rozměrů v množství válců může vést k nepřípustným odchylkám ve velikosti průchodných mezer pro redukční válcování.

Bylo navrženo uspořádat válcovací stolice tak, že se použije pracovních válců jejichž průměry jsou relativně značné a dokonce větší, než jsou průměry opěrných válců, přičemž válcovaný pás se nechá mezi válci procházet tak, že vytváří smyčku ovinutou okolo opěrných válců a pracovních válců a prochází . vždy mezi jedním z opěrných válců a odpovídajícím válcem a mezi oběma pracovními válci. Pracovní válce jsou přitom uloženy pohyblivě vůči opěrným válcům, takže tloušťka pásu je redukována válcovacím přítlakem vyvolávaným podélným napětím pásu. Těmito návrhy se však dosud nepodařilo dosáhnout předností výše uvedených známých uspořádáních, kdy se používá maloprůměrových pracovních válců, malých ve srovnání s opěrnými válci, a kdy míra redukce tloušťky je dána jednotlivými průchody mezerami mezi válci.

Je rovněž známo řešení . dle amerického patentu č. 3 394 574, kde válcovací stolice obsahují první a druhý opěrný válec, uložené otočně na pevných osách, přičemž druhý válec má vyšší obvodovou rychlost otáčení než první. Mezi opěrnými válci jsou umístěny první a druhý pracovní válce, jejichž průměr je ve srovnání s opěrnými válci malý. Pracovní válce jsou pohyblivé vzhledem k opěrným válcům a vymezují tři průchozí mezery pro válcovací průchody, a to mezi sebou a vždy mezi jedním pracovním válcem a odpovídajícím válcem z dvojice opěrných válců. Pro působení na jeden z pracovních válců tlakem vzhledem k opěrným válcům je válcovací stolice podle tohoto řešení opatřena stabilizačním válcem.

Válcovaný pás se při řešení válcovací stolice dle amerického patentu č. 3 394 574 pohybuje v podélném směru působením tahu po dráze, definované opásáním pásu okolo prvního opěrného válce, a pak ve tvaru písmene „S” okolo pracovních válců a mezi nimi a nakonec opásáním okolo druhého opěrného válce. V důsledku popsaného uspořádání je tahové zatížení, působící na pás, jediným prostředkem pro vyvolávání válcovacího zatížení při každém ze tří redukčních průchodů, vymezovaných mezerami mezi jednotlivými válci.

Nevýhodou popsaného řešení je to, že tahová síla, která je jediným aktivním prvkem při vyvíjení redukčních přítlačných sil mezi válci, musí být velmi značná. Navíc je velmi obtížné válcovat na této stolici pásy z měkkého materiálu, neboť takový pás by se trhal v důsledku velké tažné síly. Stejně tak mohou velké tahové síly vyvolávat v pásech vnitřní poruchy a bylo by proto tímto způsobem obtížné válcovat i jakýkoli pás z materiálu, který má tendence k praskání na hranách nebo který je vrubově křehký. Dále je válcovací stolice podle uvedeného amerického patentu komplikována přídavným stabilizačním prvkem v podobě stabilizačního válce, který je nezbytný pro značnou vzájemnou úhlovou odchylku mezi válcovacími rovinami v jednotlivých třech redukčních průchodech.

Uvedené nedostatky odstraňuje válcovací stolice pro redukční válcování kovového pásu třemi válcovacími průchody, zahrnující dva volně otáčivé pracovní válce pro redukční působení na procházející pás, pohyblivé v rovině vymezované jejich osami a v rovinách na tuto rovinu kolmých, a dva hnané opěrné válce, přičemž mezi oběma pracovními válci a mezi každým z obou pracovních válců jsou vytvořeny jednotlivé mezery pro· jednotlivé průchody válcovaného pásu, a tyto mezery a navazující části povrchu válců vymezují vlnovitou dráhu průchodu pásu stolicí, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že rovina, v níž leží osy opěrných válců, svírá s rovinou, v níž leží osy pracovních válců, úhel od 0 do 10°, a opěrné válce jsou obousměrně pohyblivé v rovině vymezované jejich osami, přičemž mezi hnací hřídel každého z opěrných válců a zdroj pohonu je vložen ovladatelný měnič otáček.

V důsledku popsaného· uspořádání je přítlak - zajišťovaný opěrnými válci hlavním prvkem vytvářejícím přetvářný tlak v mezerách jednotlivých průchodů. Vynález tak výhodně kombinuje přednosti tradičních řešení s výhodami vyplývajícími z ovinutí pásu ve smyčce okolo opěrných a pracovních válců s rozdílnou rychlostí otáčení prvního a druhého opěrného válce, aniž by se přitom vyznačoval nedostatky uvedeného řešení dle amerického patentového spisu číslo 3 394 574.

Jedním z hlavních rozdílů mezi řešením dle citovaného spisu a vynálezcem je orientace roviny pracovních válců vzhledem к rovině opěrných válců. Rovina pracovních válců je dle amerického patentového spisu č. 3 394 574 vychýlena vůči rovině opěrných válců o velký úhel, a to více než 30°. Pracovní válce jsou navíc značně posunuty do strany vzhledem к opěrným válcům. V důsledku tohoto uspořádání je svěrný tlak nebo oddělovací síla mezi příslušnými válci u řešení dle uvedeného spisu i u jiných podobných řešení nejen funkcí tlaku vyvíjeného opěrnými válci, ale též tahem pásu ovinutého okolo pracovních válců tak, že má tendenci tyto válce přitlačovat к opěrným válcům. Je tomu tak proto, že podstatná složka přítlačné síly vyvíjené opěrnými válci je v důsledku úhlové výchylky i posunutí pracovních válců do strany posunuta do vektoru, který nepřispívá svěrné síle ve válcovacích průchodech. Pro dosažení dostatečného přítlaku účinkem oddělovací síly je pak zapotřebí vyvíjet na pás značný tah, aby nedostatečný účinek opěrných válců byl tímto tahem kompenzován. To vede к výše uvedeným nežádoucím jevům.

Sníží-li se vzájemná úhlová výchylka obou rovin na malou hodnotu, jakou jsou úhly od 0 do 10° podle vynálezu, nebo anuluje-li se tato výchylka zcela a všechny válce leží v jedné rovině, je tlak vyvíjený opěrnými pásy hlavním prvkem v zajišťování požadovaného účinku. Požadovaného účinku se dosáhne pouze uvedenými dvěma dvojicemi válců a stabilizační válec, který je u známých řešení pro pevné uložení os opěrných válců a uvedené výchylky nezbytný, je možno ve válcovací stolici podle vynálezu vypustit. Stabilizace se podle vynálezu dosáhne řízením vzájemné polohy obou základních rovin ve výše uvedených mezích.

Vřazením ovladatelného měniče otáček do pohonu opěrných válců je možno řídit rychlost otáčení válců podle potřeby. Tento ovladatelný měnič otáček je s výhodou tvořen společnou převodovkou se dvěma výstupy s rozdílnými převodovými poměry, připojenou ke společnému motoru tvořícímu zdroj pohonu.

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popise na příkladě provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých značí:

obr. 1 schematický pohled z boku znázorňující princip zařízení podle vynálezu, obr. 2 celkové schéma válcovacího stroje používajícího uspořádání pracovních a opěrných válců podle vynálezu, obr. 3 schéma hnacího ústrojí válců z obr. 1, obr. 4 schematický pohled z boku na další provedení zařízení podle vynálezu, majícího pracovní válce odlišných rozměrů, přičemž dolní válec je větší než horní, a obr. 5 schematický pohled na jiné provedení, mající pracovní válce v opačné orientaci ve srovnání s obr. 4.

Jak je patrné z obr. 1, obsahuje válcovací stolice 10 podle vynálezu první a druhý opěrný válec 11 a 12 o relativně velkých průměrech. Tyto průměry jsou ve znázorněném provedení shodné. Dolní opěrný válec 11 je otáčivě uložen v rámu 13 válcovací stolice 10 okolo pevné vodorovné osy 14. Horní opěrný válec 12 je otáčivě uložen v rámu 13 okolo osy 16 a je uzpůsoben pro relativní pohyb vzhledem к dolnímu opěrnému válci 11 ve svislé rovině 15, definované osami 14 a 16, a to v obou směrech, t. j. к dolnímu opěrnému válci 11 a od něj.

Mezi horním a dolním opěrným válcem 11 a 12 jsou umístěny dva volně otáčivé pracovní válce 17, 18, mající průměr podstatně menší, než mají opěrné válce 11 a 12. Pracovní válce 17 a 18 jsou otáčivě uloženy rovněž v rámu 13, a to tak, aby se mohly volně otáčet. Jsou dále uzpůsobeny tak, aby se mohly volně pohybovat ve svislém směru podél roviny 15. Podpůrné mechanismy 19, 20, 21 a 22 jednotlivých válců, schematicky vyznačené na obr. 2, mohou mít jakoukoli obvyklou konstrukci, používanou ve známém stavu techniky.

Pro vyvíjení přítlačné síly shora dolů na sestavu válců válcovací stolice obsahuje přítlačné ústrojí 23, motorově poháněné a řešené obvyklým způsobem dle známého stavu techniky. Toto ústrojí slouží pro vyvíjení tlaku mezi opěrnými válci 11, 12 a odpovídajícím pracovním válcem 17, 18 a mezi pracovními válci 17, 18 navzájem. Popsaná válcovací stolice je tedy z až dosud probíraných hledisek podobná, jako známé válcovací stolice.

Podle vynálezu je válcovací stolice upravena tím, že je uzpůsobena pro ovladatelné měnění rychlosti otáčení horního opěrného válce 12 a dolního opěrného válce 11, tak, aby obvodová rychlost ν_Α dolního opěrného válce 11 byla menší, než obvodová rychlost V4 horního opěrného válce 12. Toho lze snadno dosáhnout společnou převodovkou 24 se dvěma výstupy 36, 37 s rozdílnými převodovými poměry, jak je zřejmé z obr. 3. Převodovka 24 je poháněna 'společným motorem tvořícím zdroj pohonu 25 opěrných válců 11 a 12. Na výstupní straně jsou na ozubená kola redukčního soukolí, tvořícího výstupy 36, 37, napojeny hnací hřídele 26 a 27 odpovídajících opěrných válců 12 a 11. Opěrné válce 11, 12 se tak mohou otáčet různou rychlostí, jejíž rozdíl je úměrný požadované redukci tloušťky válcovaného pásu A. Otáčivý pohyb opěrných válců 11, 12 se přenáší na pracovní válce 17, 18 prostřednictvím válcovaného pásu A, který je mezi nimi vlnovitě veden způsobem patrným z obr. 1 a jednotlivé válce ovíjí.

Jak je z obr. 1 zřejmé, ovíjí pás A nejprve pomaleji se pohybující dolní opěrný válec a po té vytváří smyčku ve tvaru písmene S okolo pracovních válců 17 a 18. Nakonec vystupuje ze stolice po ovinutí rychleji se pohybujícího horního opěrného válce 12. Tímto způsobem dochází při průchodu válcovaného pásu A stolicí 10 ke třem redukčním záběrům. K první redukci dochází mezi pomaleji se pohybujícím dolním opěrným válcem Has ním spolupůsobícím pracovním válcem 17. Druhý úběr tloušťky nastává mezi oběma pracovními válci 17 a 18. Třetí redukce pak nastává mezi rychleji se pohybujícím horním opěrným válcem 12 a horním pracovním válcem 18. Při průchodu pásu A stolicí je mu udělován zpětný tah T_t a dopředný tah T4 jakýmkoli vhodným prostředkem běžným ve známém stavu techniky, například dvojicemi válců 28 a 29. Pás A je odvíjen ze svitku a po průchodu stolicí znovu navíjen obvyklými odvíjecími a navíjecími mechanismy 30 a 31.

Válcovaný pás A ovíjí každý z pracovních válců 17 a 18 v okolo 180° obvodu. Opěrné válce 11 a 12 ovíjí ve znázorněném provedení ve větší míře, a to okolo 270° jejich obvodu. Jelikož pás A ovíjí pracovní válce pouze z přibližně poloviny jejich obvodu, je poměrně snadné přivádět k jejich povrchu chladivo a mazivo, jak je vyznačeno šipkami na obr. 1. Použité ústrojí pro přívod těchto látek může být jakékoli podle běžných zvyklostí ve známém stavu techniky. Rovněž velikost opěrných válců 11 a 12 umožňuje přívod chladivá a maziva, a to i přes poměrně velkou míru ovinutí.

Za chodu válcovací stolice 10 podle vynálezu je pás A veden stolicí způsobem znázorněným na obr. 1, přičemž zadní a přední části pásu jsou udělovány dvojicemi válců 28, 29 vhodně velký zpětný tah T4 dopředný tah T4. Přítlačné ústrojí 23 ve znázorněném provedení vyvíjí přítlak prostřednictvím šroubu 32 ovládaného motorem 33, čímž se dosahuje pracovní tlakové síly v průchodových mezerách mezi válci 11, 12, 17 a 18. Tah T, a T4 působící na pás A _ má být s výhodou takový, aby zajistil vyloučení možnosti vzájemného prokluzování mezi pásem A a válci 11, 12, 17 a 18. Motor 25 uděluje otáčivý pohyb opěrným válcům 11 a 12, které pak prostřednictvím pásu A vyvolávají otáčení volně uložených pracovních válců 17 a 18. Horní opěrný válec 12 a pracovní válce 17 a 18 se mohou s ohledem na svůj způsob uložení volně posouvat ve svislé rovině 15. Ve znázorněném provedení jsou o-sy válců 14, 16, 34 a 35 uloženy ve společné svislé rovině 15. V případě potřeby je však možné pro dosažení větší stability . pro válce 17 a 18 umístit osy 34 a 35 v odlišné rovině 15', která je mírně nakloněna vzhledem k rovině 15 definované osami 14 a 16 opěrných válců 11 a 12, a to v úhlu menším než 10° a nejlépe menším než 5°. Je-li rovina 15' vychýlena z roviny 15, ' je nejlépe ji naklonit tak, aby dále ohýbala pás A, tj. ve směru hodinových ručiček při posuzování dle obr. 1. Provedení dle obr. 1 představuje z hlediska vzájemné polohy obou rovin 15, 15’ zvláštní případ, kdy úhel mezi oběma rovinami je roven 0°, takže roviny 15 a 15‘ vzájemně splývají, tj. osy 14,

16, 34 a 35 leží ve společné rovině, jak bylo uvedeno výše.

Kromě výše uvedené modifikace je dále možné, i když nikoliv nezbytné, stabilizovat pracovní válce 17 a 18 ' přídavným stabilizačním válcem, neznázorněným ve výkresech, který zabírá do volné strany pracov, ního válce 17, 18, na níž je dle obr. 1 přiváděno chladivo a mazivo. Taková úprava pak ovšem zabrání možnost aplikovat chladivo nebo mazivo v tomto místě.

Když je požadováno řešit válcovací stolici 19 s ’ vychýlením rovin 15, 15’ vůči sobě navzájem, je v každém případě nutné dodržet výše definované úhlové rozmezí od 0 do 10°. Při vyšších výchylkách by se totiž znemožnilo vyvíjení tlaku přítlačným ústrojím 23, což je výhodnější, než dosahovat přetvářného tlaku působícího na válcovaný pás pouze tahem vyvíjeným na tento pás, jak je obvykle při řešení dle amerického patentu č. 3 394 574, jehož nedostatky byly rozebírány v úvodu.

Pokud jde o jednotlivé tři redukční pochody v mezerách mezi válci 11, 12, 17, 18, předpokládá se, že první redukce dosahovaná mezi dolním opěrným válcem 11 a pracovním válcem 17 je poměrně malá, i když zřetelná. Přestože mechanismus této první redukce není zcela znám, předpokládá se, že jde o planetární valení, při kterém jeden malý válec 17 spolupůsobí s velmi velkým válcem 11. Mechanismus planetárního valení pro dosažení redukčního účinku může být popsán matematickou analýzou v tom smyslu, že je ve skutečnosti totožný s redukcí, která by byla důsledkem ekvivalentního symetrického válcování pomocí dvou stejných válců, majících poloměr blízký poloměru malého pracovního válce 17. Jelikož opěrný válec 11 je poháněn a pracuje v součinnosti s volně běžícím pracovním válcem

17, musí být pracovní diagram značně modifikován a může být matematicky demonstrován tak, že vykazuje odříznutí tlakového vrcholu a zavedení dvou přerušení úrovně v křivce průběhu tlaku. Tento jev by nastal i tehdy, kdyby se oba válce 11 a 17 pohybovaly stejnou obvodovou rychlostí. U provedení podle obr. 1 se předpokládá, že dolní pracovní válec 17 se bude pohybovat o něco vyšší obvodovou rychlostí V2 než dolní opěrný válec 11.

Třetí redukce válcovací stolice 10 podle vynálezu by měla být v podstatě řízena stejným mechanismem jako první redukce, tížívá též malého válce ' 18, pracujícího ve spojení s velmi velkým válcem 12, a proto je zřejmé, že je ovládána výše uvedeným mechanismem válcovací stolice s planetovým valením. Lze tedy předpokládat, že třetí redukcí je malá, avšak patrná redukce.

U uspořádání kvarto, znázorněné na obr. 1, je patrno, že oba menší válce, t. j. pracovní válce 17 a 18 budou pracovat téměř stejnou obvodovou rychlostí jako jejich odpovídající větší poháněné válce, opěrné válce 11 nebo 12. Obvodová rychlost Vž dolního pracovního válce 17 bude tedy jen o něco vyšší než rychlost Vj dolního opěrného válce 11. Podobně bude obvodová rychlost V3 horního pracovního válce 18 poněkud nižší než obvodová rychlost Ví horního opěrného válce 12. Dále je zřejmé, že rychlost V2 dolního pracovního válce 17 je podstatně nižší než rychlost V3 horního pracovního válce 18. V místě druhé redukce, kterým je průchozí štěrbina mezi sousedícími pracovními válci 17 a 18, pracují pracovní válce při otáčení obvodovými rychlostmi, odpovídajícími poměru obvodových rychlostí jim odpovídajících hnaných opěrných válců 11 a 12. Předpokládá se, že v tomto místě nastává nejvyšší redukce, jelikož diagram válcovacího tlaku pro dva válce, pracující různými rychlostmi a otáčející se v opačných směrech, vykazuje mnohem nižší tlaky, provázející v podstatě dokonalé vyloučení tlakového vrcholu, týkajícího se normálně neutrálního bodu při běžném válcování.

Jak je znázorněno na obr. 1, je patrno, že dopředná a zpětná tahová síla T2 a Ts v redukčních zónách tohoto procesu jsou v principu vyvolávány ovinutím pásu A okolo poháněných opěrných válců 11 a 12 tak, aby na nás působil smykový odpor, kladený pohybu. Jelikož pás A obepíná pomaleji se otáčející opěrný válec 11, nastává na obvodu tohoto válce 11 malý nebo vůbec žádný prokluz vzhledem k působení zpětného tahu Tt, vyvolávaného soustavou 28 válců, a smykového odporu válce samotného. Podobná situace platí pro případ horního 0pěrného válce 12 vzhledem k doprednému tahu T4 a smykovému odporu tohoto válce. Horní opěrný válec 12 by měl být poháněn takovou obvodovou rychlostí, která odpovídá konečné požadované tloušťce pásu A. Proto se bude otáčet obvodovou rychlostí V4, která je vzhledem k rychlosti Ví dolního opěrného válce 11 úměrná celkové · redukci, která má být prováděna ve válcovací stolici 10.

Poměr mezi průměry opěrných válců 11 a 12 a průměry pracovních válců 17 a 18 by měly ležet · s výhodou v rozmezí od 2 : 1 do 9 : 1, a nejlépe od 3:1 do 8:1. Výsledkem toho je zřetelný rozdíl velikosti průměrů jednotlivých pracovních válců 17 a 18 a opěrných válců 11 a 12. Rozdíl ve velikosti průměrů nemusí však být tak velký, jak je obvyklé u zařízení v rámci současného stavu techniky.

Rozsah ovinutí pásu okolo hnaných opěrných válců 11 a 12 závisí na podmínkách tření a mazání mezi pásem A s odpovídajícím opěrným válcem 11 nebo 12 a může být podle potřeby stanoven tak, aby byla zajištěna minimalizace jakéhokoli prokluzu, který by mohl nastat mezi pásem A a válci. Celková síla nebo tlak mezi horním a dolním opěrným válcem 11 «a 12 je kladná a menší než síla, potřebná pro běžné válcování. Jelikož je tloušťka výsledného· pásu A určována poměrem relativních obvodových rychlostí mezi horním a dolním opěrným válcem 12 a 11, je válcovací stolice 10 v zásadě necitlivá na tlak, vyvíjený 'přítlačným ústrojím 23 přes určité účelné rozmezí hodnot.

U válcovací stolice 10 podle obr. 1 — 3 bylo rozdílu · obvodových rychlostí horního a dolního opěrného válce 11 a 12 dosahováno modifikací převodu na hnací hřídele 27 a 26 těchto válců, a to užitím vhodného redukčního převodu. Je-li na příklad horní opěrný válec 17 poháněn na výstupu 36 převodovky 24 ozubeným kolem se čtyřiceti zuby a dolní opěrný válec 11 je poháněn na výstupu · 37 převodovky 24 ozubeným kolem s padesáti zuby, je u relativních obvodových rychlostí těchto válců dosahováno 20 °/o rozdílu, a redukce tloušťky pásu, prováděná touto válcovací stolicí, bude činit 20 %. Jiné redukční poměry mohou být zajišťovány vhodnou volbou jednotlivých pohonných ozubených kol na výstupu 36 nebo 37 pro každý z opěrných válců 11 a 12. Pro změnu poměru rychlosti mezi válci 11 a 12 a pro změnu hodnoty válcovací redukce může být užíváno převodovky s proměnnou výstupní rychlostí.

U provedení, která byla popsána v předcházejícím textu, měly pracovní válce 17 a 18 v podstatě stejný průměr. Podle provedení, znázorněného na obr. 4 a 5, které je pouze modifikovanými versemi zařízení podle obr. 1, je zřejmé, že je možné používat pracovních válců 17, 17', 18 nebo 18' s odlišnými průměry. Na obr. 4 má horní pracovní válec 18' průměr menší, než dolní pracovní válec 17, zatímco na obr. 5 je řešení opačné, takže horní pracovní válec 18 je větší než dolní pracovní válec 17‘. Použití pracovních válců 17, 17', 18 nebo 18' různých průměrů může být výhodné při řízení stupně redukce v jednotlivých, první a třetí redukční zóně.

Jako příklad lze uvést, že pracovní válce válcovací stolice podle vynálezu mají průměr 25 až 12,5 mm. Průměr opěrných válců je 150 mm. Válcovací stolice je poháněna prostřednictvím opěrných válců pomocí převodu redukčního soukolí hřebenové stolice, připojeného vhodnými vřeteny. Redukce obvodové rychlosti od horního opěrného válce k dolnímu opěrnému válci je dosahováno modifikací převodu výměnou ozubených kol v reduktoru hřebenové stolice tak, aby bylo dosahováno 20 ·% rozdílu mezi oběma opěrnými válci v počtu otáček nebo obvodových rychlostí.

Jako výchozí polotovar pro válcování stolicí podle vynálezu se použije pásu z nerezavějící oceli typu „Alloy 304“ o tloušťce pásu 0,5 mm, vyžíhaný a o šířce 50 mm. Pás se válcuje z tloušťky 0,5 mm na tloušťku 0,067 mm v devíti průchodech s 20 % redukcí tloušťky při každém průchodu. Celková redukce činila cca 86 %. Pracovala-li stolice v běžném provozu kvarto bez úprav podle vynálezu, bylo možno dosáhnout pouze cca 58 % redukce pro tuto slitinu před tím, než bylo nutno provést žíhání.

Byly rovněž provedeny zkoušky u stejné válcovací stolice kvarto, upravené podle tohoto vynálezu, při použití pro válcování slitin na bázi mědi. Pás ze slitiny typu „CDA Alloy 110”, vykazující čtvrtinovou tvrdost a tloušťku 0,08 mm, ' byl válcován na tloušťku 0,0168 mm v sedmi průchodech, nezahrnujících prvotní redukci pro dosažení stavu čtvrtinové tvrdosti. V každém ze sedmi průchodů byla prováděna 20% redukce tloušťky. Byly rovněž prováděny zkoušky s mnohem pevnějším a méně tvárným hliníkovým bronzem. Slitina „CDA . Alloy 688”, která byla v polotvrdém s-tavu s počáteční tloušťkou pásu 0,73 mm, byla válcována v sedmi průchodech na tloušťku 0,015 mm s 20% redukcí . tloušťky v každém průchodu. Slitina „CDA Alloy 688” se normálně žíhá po cca 50% celkové redukci, dosažené běžným válcováním. Při použití vynálezu bylo možno dosáhnout 78 % celkové redukce, která nezahrnovala počáteční redukce pro dosažení stavu poloviční tvrdosti.

Uvedené výsledky jsou velmi překvapivé a nečekané. Normální, běžně používaný rozvrh průchodů zahrnuje v podstatě řadu klesajících procentních redukcí při mechanickém zpevňování pásu. Jak bylo ukázáno výše, nebylo při užití válcovací stolice podle vynálezu zapotřebí snižovat hodnotu pro-

Claims (2)

1. PŘEDMĚT

   1. Válcovací stolice pro redukční válcování kovového pásu třemi redukčními průchody, zahrnující dva volně otáčivé pracovní válce pro redukční působení na procházející pás, pohyblivé v rovině vymezované jejich osami a v rovinách na tuto rovinu kolmých, a dva hnané pracovní válce, přičemž mezi oběma pracovními válci a mezi každým z obou pracovních válců a odpovídajícím opěrným válcem jsou vytvořeny mezery pro jednotlivé průchody válcovaného pásu, a tyto mezery a navazující části povrchů válců vymezují vlnovitou dráhu průchodu pásu stolicí, vyznačená tím, že rovina (15), v níž leží osy opěrných válců (11, centuální redukce tloušťky mezi průchody.

   Zařízení podle vynálezu proto umožňuje dosahovat značných úspor a zlepšení účinnosti válcovacího procesu zvýšením procentní redukce, která může být prováděna v každém průchodu válcovací stolicí a zvýšením celkového počtu průchodů, které mohou být prováděny mezi jednotlivými žíhá-, ními. To je možné bez jakýchkoli problémů, obvyklých u stolic řešených dle současného stavu techniky.

   I když bylo v příkladech používáno 20 % redukce na jeden průchod, bylo by v případě potřeby možné používat i větších procentuálních redukcí na jeden průchod. Předpokládá se, že na zařízení podle vynálezu je možno dosahovat alespoň 35 % redukce na jeden průchod. I když je na stolici vynálezu možné provádět válcování se stejnou procentuální redukcí, jak bylo vysvětleno v předcházejícím textu, bylo by možno použít jakéhokoli požadovaného rozvrhu průchodů.

   Válcovací stolice podle vynálezu se hodí nejen pro válcování nerezavějící oceli a slitin mědi, ale je v široké míře použitelná pro jakýkoli jiný kov nebo slitinu, schopné plastické deformace, jako je železo a jeho slitiny, nikl a jeho slitiny a hliník a jeho slitiny.

   I když bylo znázorněno svislé uspořádání soustavy válců, může být . uspořádána vodorovně nebo v případě potřeby i jinak. Bylo zjištěno, že je v praxi možné pracovat s výše uvedenou válcovací stolicí bez použití dvojic 28 a 29 válců, takže tahové síly Tj a T4 jsou vyvolávány navíjecími mechanismy 30 a 31.

   VYNÁLEZU

   12) svírá s rovinou [15’), v níž leží osy pracovních válců (17, 18), úhel od 0 do 10°, a opěrné válce (11, 12) jsou obousměrně pohyblivé v rovině vymezované jejich osami, přičemž mezi hnací hřídel (26, 27) každého z opěrných válců (11,12) a zdroj pohonu (25) je vložen ovladatelný měnič otáček.
2. 2. Válcovací stolice pro redukční válcování podle bodu 1, vyznačená tím, že ovladatelný měnič otáček je tvořen společnou převodovkou (24) se dvěma výstupy (36, 37) s rozdílnými převodovými poměry, připojenou ke společnému motoru tvořícímu zdroj pohonu (25).