CS210696B2

CS210696B2 - Insecticide

Info

Publication number: CS210696B2
Application number: CS794938A
Authority: CS
Inventors: Takashi Yamaguchi; Goro Shinjo; Yoshitoshi Okuno
Original assignee: Sumitomo Chemical Co
Priority date: 1978-07-19
Filing date: 1979-07-13
Publication date: 1982-01-29
Also published as: PH16361A; IN150384B; PL116764B1; JPS6328882B2; OA06296A; BG32562A3; RO76715A; AU4899979A; IT1117758B; AU525254B2; NZ191045A; TR20118A; NL7905599A; GR69640B; ATA496979A; AT363729B; GB2025771A; FR2431257B1; ZA793681B; DK302479A

Description

Vynález se týká insektlcidních přípravků na bázi pyretroidů, které jsou velmi účinné jako aktivní složky náplní insektlcidních sprayů, jako jsou olejové spraye, emulzifikovatelné koncentráty a aerosoly. Zvláště se vynález týká insekticidních přípravků charakterizovaných obsahem inertního nosiče a aktivních složek, jimiž jsou insekticidně účinná množství směsí ve správném poměru obsahující sloučeninu typu pyretrpidu obecného vzorce I,

dále obsahují sloučeninu pyretroidní řady obecného¹ vzorce II

v němž, pokud Y znamená v němž X znamená

210698

CHf

., R znamená methylovou skupinu nebo· atom chloru

potom R je methylová skupina a dále obsahují sloučeninu pyretroidní řady obecného vzorce III

(III)

Obecně jsou pyretroidní insekticidy zhruba rozděleny na tzv. knock-down prostředky, u nichž je to nejmarkantnější, že hmyz je okamžitě po kontaktu s látko-u paralyzován a potom na tzv. killing agens s charakteristickým lethálním účinkem. Prakticky se u insekticid vyžaduje kombinace obou účinků, ale doisud se u pyretroidních insekticid nevyskytuje žádný, který by vykazoval oba účinky a byl ještě cenově dostupný.

Při výrobě přípravků používaných pro odstraňování škodlivého, nezdravého hmyzu v domech (mouchy, moskyti, švábi), se běžně míchá látka s okamžitě paralyzujícím účinkem se synergickými látkami například piperonylbutoxid nebo s hubícími látkami, například DDVP, čímž se výrobku dodá obou požadovaných vlastností.

Nedávno se objevilo stoupající množství příkladů, v nichž insekticidy řady pyretroidů jsou používány ve směsích. Je těžké předpokládat, že kombinace insekticid pyretroidni řady by vykazovala jakýkoliv pozorouhodnější synergický účinek a několik příkladů, v nichž takové kombinace vykazují synergismus účinku, je popsáno pouze v západoněméckém patentu 1 642 339, americkém patentu 3 702 891, 3 723 615 a britském patentu 1 441 227.

Z důvodů výše zmíněných se autoři snažili získat vysoce účinný insekticidní prostředek tak, že využívali synergického efektu získaného vhodným poměrem míšení různých pyratroidních insekticid. S tímto záměrem autoři pečlivě prozkoumali biologickou aktivitu mnoha pyretroidů a jejich směsí, účinek na mouchy, moskyty a šváby a pátrali po synergickém účinku. Výsledkem zkoumání je zjištění, že směsi pyretroidů podle vynálezu vykazují pozoruhodný synergický účinek, přičemž insekticidní účinek i vypuzovací účinek u švábů byl vyšší než očekávaný.

Insekticidní přípravek podle vynálezu mají tak rychle působící paralyzující účinek a tak vysoce lethální účinek proti škodlivému, nezdravému hmyzu, například mouchám, moskytům, švábům, jaký nebylo možno očekávat z jediné složky těchto směsí.

Dále pro boj proti švábům je žádoucí, aby insekticidy měly vysokou účinnost vyhnat šváby z jejich úkrytů, aby se zvýšila příležitost dostat je do kontaktu s vlastním insekticidem a tak stoupla i celková insekticidní účinnost. Vedle uvedených paralyzujících a hubících aktivit mají látky podle vynálezu i vysokou schopnost vyhnat šváby z úkrytů.

O této účinnosti pyretroidů vyhnat šváby z úkrytů psal už P. R. Chadwick (International Pěst Control, 1976). G. Shinjo, K. Yoshida a Y. Okuno, referovali o studii o tomto účinku na 30. zasedání Japanese Sanitation and Animal Society. Tyto zprávy poukazují na to, že vyhnání švábů z úkrytů zvyšuje příležitost kontaktu švábů s insekticidy a tak zvyšuje jejich účinnost.

Pyretroidy obecně jsou spíš nestálé vůči světlu, teplu a oxidaci a proto při výrobě směsných přípravků podle vynálezu insekticidní účinek přípravků může být stabilizován přídavkem stabilizátoru, kterým může být antioxidans nebo iátka s ultrafialovou absorpcí, například deriváty fenolu (například BHT, BHA), bisfenolové deriváty, arylaminy (například fenyl-a-naftylaminfenyl-β-naftylamin, kondenzační produkty fenetidinu a acetonu) nebo deriváty benzofenonu.

Při výrobě přípravků podle vynálezu mohou být získány mnohoúčelové přípravky vysoké aktivity tak, že se jako synergické látky, přimísí jiiné aktivní složky a to buď jiné insekticidy než pyretroidy, nebo pyretroidní incekticidy ale jiného typu, než jsou látky podle vynálezu a jejich isomery.

Synergické látky zahrnují například a-[2- (2-butotxyethoxy) ethoxy ] -4,5-methylendioxy-2-propyltoluen, N- (2-ethylhexylimid) bicyklo[2.2.1]hept-2-en-2,3-dikarboxylové kyseliny, a oktachlordipropylether. Insekticidy jiného než pyretroidního typu zahrnují například Fenitrothion, Diazinon, BHC a DDVP. Pyretroidní insekticidy, jiné než jsou látky podle vynálezu, zahrnují například ester (i) •2-alyl-4-hydroxy-3-methylcyklopent-2-en-l-onu a (+ )-cis,trans ( — ) chrysantemové kyseliny.

Při přípravě prostředků podle vynálezu se pyretroidní sloučeniny obecných vzorců I a III v poměru 95 : 5 až 5 : 95 přimísí к sloučenině pyretroidního typu obecného vzorce II ve směsném poměru 95 : 5 až 30 : 70, s výhodou v poměru 90 : 10 až 40 : 60.

Insekticidní přípravky podle vynálezu jsou hlavně používány pro přípravu kapalných náplní, jako jsou olejové spraye, emulzifikovatelné koncentráty a aerosoly. Tyto látky ale mohou být také v případě potřeby použity pro přípravu sítek proti moskytům, elektrických vykuřovačů a jiných vykuřovacích prostředků a poprašků.

Insekticidní přípravky podle vynálezu mohou obsahovat 0,01 až 90 % hmot, uvedených směsí jako aktivní složky.

V dalším následuje seznam chemických názvů, struktur a fyzikálních vlastností pyretroidních sloučenin obecných vzorců I, II а III.

O o

OO

Φ >N «3

OO

Φ ri S •rH N >>

OO OO © stí

O oo t£>

Q «3

Ю	rd	CM		CM	\ι—1 Д ЮЮ
o	O	O	3	00	чй O stí
o	O	ΙΌ	SJ1	4-» CO 00
ΙΌ	LO	in	lo	io~	ю lo 4-* r-Γ Т-Г
rd	rd	rd	rd	rd
o	o	o	o	o	Q O o
8	8	8		8	i—· ř5 o CL<N OJ
Q	Q	Q	Q	Q	ST ČI Q 2 ri ri
tí	tí	ri	ri	ri

со t-i ri 4-J ti F-ч 4-» CO

rd \|	rd
ΐί	ri Φ •	ri cd
CM o	CM	O
A ri	1 4-1 Д	f-i Cu
	CD	o

PQ

4d

Z

О

1 ϋ 6 9 6

Vynikající insekticidní účinky insekticidních prostředků podle vynálezu budou detailně ilustrovány s odkazy na následující příklady testů. Vynález ovšem není těmito příklady omezen co do- rozsahu.

Příklad testu 1

Tři gramy každé z látek A,F,H,K a N a směsi A+K, K+F, K+H, K+N, A+K+F, A+ +K+H, a A+K+N a 10 g emulgačního prostředku [Atmos 300/Tween 80 (8:2); Atmos 300 a Tween 80 jsou registrované výrobky firmy Atlas Chemical Co.], se rozpustí v 87 gramech deodorizovaného petroleje (Isopar M, registrovaný výrobek firmy ESSO Standard Co.] a tak se získá 100 g kapalného podkladu pro aerosol.

g tohoto kapalného podkladu se umístí do tlakové· nádobky pro aerosol a přidá se 50 g deionizované vody. Po· připojení uzávěru k nádobce se nádobka naplní 40 g LPG. Celková hmotnost aerosolu je 100 g.

Insekticidní účinek každého aerosolu proti mouše domácí (Musea domestica) byl stanoven postupem podle CSMA Aerosol Test Method for Flying Insects (Scap and Chemioal Specialties, Blue Book, 1965) a výsledky jsou shrnuty v tabulce 1. Výsledky se směsí A+F+K jsou dále detailně uvedeny co)· do vztahu účinku účinku a směsného poměru složek, při čemž byla zjištěna relativní účinnost (mortalita směsi látek A+K v poměru 30 : 70 byla definována jako 100]

Tabulka 1

Látka	Směsný poměr	Mortalita (%)	Relativní účinnost¹
	30 : 70	76	100
A : K	75 : 25	77	101
K : F	75 : 25	78	103
K : H	75 : 25	82	108
K : N	—j	48	63
A	—	88	116
F	—	90	118
H	—	52	68
K	—	91	120
N	27 : 63 : 10	83	109
A : K : F2	22,5 : 52,5 : 25	92	121
	15 : 35 : 50	93	122
	7,5 : 17,5 : 75	87	114
A : K : H	22,5 : 52,5 : 25	93	122
A : K : N	22,5 : 52,5 : 25	98	129

Poznámky: ¹ Relativní účinnost =

X 100 mortalita směsí jiných než A+K mortalita směsi A+K ² Poměr: A : K ve směsích je 3 : 7

Z tabulky je patrno, že synerglcký účinek je pozorován při smísení látek F,H nebo N se směsí A+K.

Příklad testu 2

Stejně jako· v příkladu testu 1 se sloučeniny C, F, Η, K a N a směsí C+K, K+F, K+H, K+N, C+K+F, C+K+H a C+K+N formulují do 0,3% aerosolů a testují se v účinku na mouchu domácí (Musea domeštica].

Výsledky jsou shrnuty v tabulce 2.

U směsi C+K+F byla dále zjištěna závislost relativní účinnosti na směsném, poměru (viz graf 1). Pro· toto stanovení byla mortalita směsi C+K v poměru 30 : 70 definována jako 100.

Tabulka 2

Látka	Směsný poměr	Mortalita (%)	Relativní účinnost¹
C:K .....	30: 70	59	100
K : F	75 : 25	77	131
K : H	75 : 25	78	132
K : N	75 : 25	82	139
C	—	40	68
F	—	88	149
H	—	90	153
K	—	52	88
N	—	91	154
C : K : F2	27 : 63 : 10	67	114
	22,5 : 52,5 : 25	79	134
	15 : 35 : 50	87	145
	7,5 : 17,5 :75	88	149
C : K : H	22,5 : 52,5 : 25	80	153
C : K : N	22,5 : 52,5 : 25	85	144

¹ Relativní účinnost =

X

Mortalita látek jiných než C+K Mortalita směsi C+K

Poměr látky C a K ve směsi C+K je 3:7.

Z tabulky je zřejmé, že synergismus je pozorován při smíchání látek F, H nebo N se směsí C+K.

Příklad testu 3

Stejně jako v příkladu testu 1 se látky F a K a směsi A+K, K+F, A+K+F formulují do příslušných aerosolů (koncentrace 0,3 procenta) a zjišťuje se jejich účinnost proti

Culex pipiens pallens. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 3.

V grafu 2 je vyjádřen vztah mezi směsným poměrem a relativní účinností pro směsi A+F+K (hodnota KT59 směsi A+K v poměru 25 : 75 byla definována jako 100). Z grafu je zjevné, že pozoruhodný synergismus se projevuje u okamžitě paralyzujícího účinku na dospělého· jedince Culex pipiens pallens, když se ke směsi A+K přimíchá látka F.

Tabulka 3

Sloučenina Směsný poměr KT50 (min) ¹ Relativní účinnost 2

A : K	25 : 75	5,0	100
K : F	75 : 25	8,1	61
F	—	14,0	36
K	—	7,4	68
A : K : F3	22,5 : 67,5 : 10	4,7	106
	20,0 : 60,0 : 20	4,4	114
	17,5 : 52,5 : 30	4,3	115
	12,5 : 37,5 : 50	4,6	109
	7,5 : 22,5 : 70	6,2	81
	2,5 : 7,5 : 90	9,9	51

Příklad testu 4

Stejně jako v příkladu 1 se formulují slouceniny F,H,J,K a Na směsi C+K, K+F, K+H,

K+J, K+N, C+K+F, C+K+H, C+K+J a C+ +K+N do aerosolů (vždy 0,3 %) a testuje se jejich účinnost proti Culex pipiens pallens. Výsledky· jsou shrnuty v tabulce 4.

Tabulka 4

Sloučenina	Směsný poměr	KT50 (min)1	Relativní
C : K	25 : 75	4,1	100
K: F	80 : 20	7,8	53
K: H	80 : 20	6,6	62
K:J	80:20	6,1	67
K : N	80 : 20	7,6	54
F	—	14,0	29
H	—	8,8	47
I	—	6,8	60
K	—.	7,4	55
N	—	13,5	30

Sloučenina Směsný poměr KT50 (min)¹ Relativní účinnost²

C:K:F	22,5 : 67,5 : 10	4,0	103
	20 : 60 : 20	4,1	100
	12,5 : 37,5 : 50	5,2	79
	7,5 : 22,5 : 70	6,8	60
C : K : H	20 : 60 : 20	4,2	98
C : K : J	20 : 60 : 20	4,0·	103
C : K : N	20 : 60 : 20	4,3	95

¹ viz příklad 3

KTso látek ostatních, jiných než C+K KT50 směsi C+K ² relativní účinnost =

Poměr C a K ve směsích je 1: 3

Z tabulky je zřejmé, že každá -směs vykazuje pozoruhodný synergismus u okamžitě paralyzující aktivity při působení na Culex pipiens pallens.

Příklad testu 5

Stejně jako· v příkladu testu 1 se látky A,

F,H,J,K,N a O a směsi A+K, K+F, K+H, K+J, K+N, K+O, A+K+F, A+K+H, A+K+J, A+K+ +N a A+K+O formulují do 0,3% aerosolů a zjišťuje se jejich účinek na šváby (Blattella germanicaj. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 5. V grafu 3 je dále zachycen vztah mezi směsným poměrem a relativní účinností směsí A+K+F (mortalita směsi A+K v poměru 30: 70- byla definována jako 100·).

Tabulka 5

Látka	Směsný poměr	Mortalita (%)	Relativní úCinno
A : K	30 : 70	65	100
K : F	75 : 25	56	86
K:J	75 : 25	75	115
K : N	75 : 25	68	105
K:O	75 : 25	75	115
A	—	66	102
F	—	78	120
J	—	93	143
K	—	13	20
N	—	85	131
O	—	94	145
A -: K : F²	27 : 63 : 10	76	117
	22,5 : 52,5 -: 25	84	129
	15 : 35 : 50	89	137
	7,5 : 17,5 : 75	90	138
A : K : J	22,5 : 52,5 : 25	91	140
A : K : N	22,5 : 52,5 : 25	88	135
A : K : O	22,5 : 52,5 : 25	97	149

viz příklad testu 1 poměr látek A+K ve směsích byl 3 :7.

Z tabulky je patrný synergismus při mícháni látek F,J,N a O se směsí A+K.

Příklad testu 6

0,3 gramu látek A,F,H,J,K,N -a O a směsí látek A+K, K+F, K+H, K+J, K+N, K+O, A+ +K+F, A+J+H, A+K+J, A+K+N a A+K+O byly vždy přesně -odváženy a úplně rozpuštěny ve- 100 ml deodorizovaného petroleje (Isopar M, registrovaný výrobek firmy ESSO Standard Co·.). Tak se od každé látky nebo směsi připraví 0·,3% olejový -spray. Vypuzovací účinek každého spraye byl -následujícím způsobem zkoušen na švábech (Blattella germanica).

Den před zahájením testu se do· středu dna skleněné komory 0 rozměrech 70X70X X70 cm. umístí úkryt trojbokého jehlanu 0 straně 3 cm a -výšce 15 cm, zhotovený z dyhy, č němž je- 10 švábů, z toho 5 samečků a 5 samiček. 4,2 mililitru olejového- spraye se -nastříká do -skleněné komory a počítá se množství švábů, kteří z úkrytu vyběhnou v 10 -minutách. Výsledky testu jsou -shrnuty v tabulce- 6.

Tabulka 6.

Relativní účinnost²

Lítka

Směsný poměr

FTso (min)¹

A : K	25 : 75	2,2	100'
K : F	75 : 25	3,1	71
K : H	75 : 25	3,2	69
K: J	75 : 25	3,0	73
K : N	75 : 25	3,0	73
K : O	75 : 25	2,7	81
A	—	5,9	37
F	—	5,4	50
H	' —	5,9	37
J	—	4,2	52
K	—.	3,0	73
N	—	3,0	73
O	—	2,6	85
A, : K : F3	22,5 : 67,6 : 10	2,0	110
	18,8 : 56,2 : 25	1,9	116
	12,5 : 37,5 : 50	1,9	100
	6,2 : 18,8 : 75	3,2	69
A : K : H	18,8 : 56,2 : 25	2,0	110
A : K : J	18,8 : 56,2 : 25	1,9	116
A: K:N	18,8 : 56,2 : 25	1,8	122
A:K:'0	18,8 : 56,2 : 25	1,8	122

¹ interval potřebný k vyhnání 50 % švábů z úkrytu relativní účinnost =

FTss směsi A+K

FTso ' látek jiných než A+K poměr A : K ve směsích je 1: 3

Z tabulky je zřejmé, že každá směs vykazuje pozoruhodný synergismus vypuzovacího účinku na švába.

Příklad testu 7

Stejně, jako v příkladu 6 se formulují sloučeniny C_tF,H,K, a N a směsi C+K, K+F, K+ +H, K+N, C+K+F, C+K+H a C+K+N do 0,3 procentních olejových sprayů a testuje se jejich vypuzovací účinek na švába (Blattella germanica). Výsledky jsou shrnuty v tabulce 7. V grafu 4 je dále znázorněn vztah mezi směsným, poměrem látek C+K+F a relativní účinností (FTso pro směs C+K v poměru 75 : 25 byla definována jako 100).

Tabulka 7

Látka Směsný poměr FTso (min) ¹ Relativní účinnost²

C : K	75 : 25	1,2	100
K : F	75 : 25	3,1	39
K : H	75 : 25	3,2	40
K: N	75 : 25	3,0	40
C	—	1,5	80
F	—	5,4	22
H	—	5,9	20
K	—	3,0	40
N	—	3,0	40
C : K : F3	67,5 : 22,5 : 10	1,1	109
	56,2 : 18,8 : 25	1,0	120
	37,5 : 12,5 : 50	1,1	109
	18,8 : 6,2 : , 75	2,3	52
C : K : H	68,5 : 22,5 : 10	1,1	109
	56,2 : 18,8 : 25	1,1	109
	37,5 : 12,5 : 50	1,3	92
	18,8 : 6,2 : 75	2,2	55
C : K : N	56,2 : 18,8 : 25	1,1	109
1 viz příklad testu 6
2 relativní íi^ínnnct —~	FTso směsi C+K	V 1ПЛ
ICiullVlll lib 1111 lUu L	FTso látek jiných než je směs C+K

³ poměr látek C : K ve směsích je 3 : 1

Z tabulky je zřejmé, že každá směs vykazuje pozoruhodný synergismus vypuzovacího účinku na švába,

Příklad testu 8

Stejným způsobem, jako v příkladu testu 6 se formulují látky A,F,N,H a L a směsi sloučenin A+L, L+F, L+N, L+H, A+L+F, A+L+ +N, A+L+H do 0,3% - olejových -sprayů· a stanoví se jejich vypuzovací účinek na' švába Blattella germanica. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 8.

Tabulka 8

Látka	Směsný poměr	FTso (min)¹	Relativní účinnost
A : L	’ 25 : 75	2,0	100
L : F	75 : -25	2,4	83
L : N	75 : 25	2,3	87
L : H	75 : 25	2,6	77
A	—	5,9	34
F	—	5,4	41
N	—	3,0	73
H	—	5,9	34
L	—	2,4	83
A : L : F3	18,8 : 56,2 : 25	1,9	105
A : L : N	22,5 : 67,5 : 10	2,0 .	100
	18,8 : 56,2 : 25	1,8	111
	12,5 : 37,5 : 50	1,9	105
	6,2 : 18,8 : 75	2,4	83
A : L : H	18,8 :- 56,2 : 25	1,9	105

viz příklad 6 , , , ... χ FTso směsi látek A+L _w mn ' ' ' ......

relativní účinnost — ———. .. —--—----z—... - X 100

FTso látek jiných nez je -směs A+L .

poměr látky A+L - ve- směsích je- 1 : 3 Příklad testu 9

Z tabulky- je zřejmé, že každá směs vyká- Stejně jako v příkladu testu 6 se , formuzuje pozoruhodný synergismus vypuzovací- lují látky A,G,H,M,N a směsi A+M, M+F, ho účinku na švába. M+H , M+N, A+M+N, A+M+F a A+M+H do

...... 0,3% sprayů - a stanoví se jejich vypuzovací účinek na švába (Blattella germanica). Výsledky jsou shrnuty v tabulce 9.

Tabulka 9

Látka	Směsný poměr	FTso (min)¹
A:M .	25 г: - 75	2,2
M : F .^:	75 - : '25	2,5
Μ : H ^?	75 : 25	2,7
Μ : N . ’	75 : 25	2,4
A	—	5,9
N .	—	3,0
F	—	5,4
H	—	5,9
M	—	2,5
A : Μ : N	22,5 : 67,5 : 10	1,9
	18,8 : 56,2 : 25	1,8
	12,5 : 37,5 : 50	1,9
	6,2 : 18,8 : 75	2,5
A : M : F '	18,8- : 56,2 : 25	2,0
A : Μ : H	18,8 : 56,2 : 25	2,1

viz příklad testu 6

Relativní účinnost - 2 , , χ FTso jiných látek než A+M _{w 1nn} relativní účinnost = -------=~----3--:-7——------ X 100

FTso směsi A+M

100

116

122

116

110

105

Příklad 1

Látky z tabulky 10 se rozpustí v methylchloroformu a tak se - získá lkg prostředku podle vynálezu. Tyto prostředky byly použity jako - tekutý podklad, z něhož se vyrábějí aerosoly a olejové spraye.

з - poměr látek A : M ve směsích je 1: 3

Z tabulky je zřejmé, že pozoruhodný -synergismus vypuzovacího účinku na švába se vyskytuje tehdy, když ke směsi A+M se přimísí látka N nebo F nebo H.

V dalším bude příkladně doložena příprava insekticidních prostředků, které obsahují pyretroidní deriváty obecných vzorců I, II a III.

Tabulka 10

Insekticidní Množství látek obsažené v 1 kg Látka III

Látka I Látka II

1	(A) 100	(E) 100	(K) 300
2	(A) 100	(F) 100	(K) 300
3	(A) 100	(H) 100	(K) 300
4	(A) 100	(J) 100	(K) 300
5	(C) 100	(E) 100	(K) 300
6	(C) 100	(F) 100	(K) 300
7	(C) 100	(H) 100	(K) 300
8	(C) 100	(J) 100	(K) 300
9	(A) 100	(G) 100	(K) 300
10	(A) 100	(N) 100	(L) 300
11	(D) 100	(O) 100	(M) 300
12	(C) 100	(P) 100	(K) 300
13	(C) 100	(Oj 100	(L) 300

Příklad 3

Příklad 2

Sloučeniny tabulky 10 se -míchají se 150 g emulgátorů (Sorpol SM-200, registrovaný výrobek firmy Toho Kagaku Co.) a zředí xylenem na -hmotnost 1 kg. Tak se získá emulgovatelný koncentrát.

K látkám tabulky 11 se přidá petrolej, aby celkový objem prostředku byl 1 1. Tak se získají olejové spraye.

Tabulka 11
Insekticidní	Látka (I)	Množství látek ( v gramech) v 1 litru insekticidního prostředku
Látka (II)	Látka (III)
14	(A) 1,0	(FJ 1,0	(K) 3,0
15	(A) 1,0	(H) 1,0	(K) 3,0
16	(C) 1,0	(F) 1,0	(K) 3,0
17	(C) 1,0	(H) 1,0	(K) 3,0
18	(A) 1,0	(N) 1,0	(L) 3,0
19	(A) 1,0	(O) 1,0	(M) 3,0
. 20	(C) 1,0	(N) 1,0	(K) 3,0

Příklad 4 Graf 1

Petrolej se přidá ke sloučeninám z tabulky 11, aby celkový objem činil vždy 500 -ml, 100 ml takového ' roztoku -se umístí do nádobky, připojí se- uzávěr a -tímto uzávěrem se do nádobky -vtlačí 100 ml LPG. Tak se získá aerosol podle vynálezu.

Legenda ke grafům:

Na všech grafech je na vodorovné ose vynesen směsný poměr a na svislé ose relativní účinnost; křivka 1 ukazuje teoretickou závislost, křivka 2 závislost experimentálně nalezenou.

Relativní -mortalita mouchy domácí při aplikaci -směsi C+K+F v závislosti na směsném poměru.

Graf 2

Relativní účinnost okamžitě paralyzujícího účinku směsi A+K+F na -moskyta Culex pipiens pallens v závislosti na -směsném' poměru.

Graf 3

Relativní mortalita směsi A+K+F při aplikaci směsi A+K+F na švába (Blattella germanica) v . závislosti na směsném- poměru.

Graf 4

Relativní vypuzovací účinek směsi A+K+F na švába .(Blattella germanica) v závislosti na .směsném. poměru.

Claims

Insekticidní prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje inertní nosič a jako· aktivní složku insekticidně účinné množství směsi tvořené třemi sloučeninami z řady pyretroidů, a to sloučeninou obecného vzorce I v němž pokud Y znamená χ-0-С-СН—С.

ch₃

R znamená methylovou skupinu nebo atom chloru a pokud Y znamená v němž X znamená

CHfCHCH.

⁰ / ^CH3 sloučeninou obecného vzorce II

R potom. znamená methylovou skupinu, sloučeninou obecného vzorce III

Y-O-C-CH—CH и \ Z \ 0 /С ⁴

CH₃ ch,-o-c-ch-ch ^г ₅ У^СН’С.

/ V,!

CH₃ CH₃ (H) (III) přičemž poměr sloučeniny obecného ' vzorce I ku sloučenině. obecného vzorce III je 95 : .5 až 5. : 95, poměr směsi sloučenin .obecného vzorce. I a III ku sloučenině obecného. vzorce II je 95 : 5 až 30 : 70 a celková koncentrace směsi sloučenin obecného vzorce I, obecného vzorce II a obecného vzorce III činí 0,01 až 90 % hmotnosti celého prostředku.