CS208252B1 - Pytobiologicky aktivní vláknité útvary zvané fytotextilie a způsob jejich výroby - Google Patents

Abstract

Vynález ee týká fytobiologicky aktivních vláknitých útvarů,používaných k protierozivním účinkům a k biologické i mechanické ochraně rostlin. Fytotextilie jsou tvořeny základní a krycí vrstvou,mezi nimiž je mezivrstva osiva a obě vrstvy jsou zpevněny. Podstatou je, že vláknitý nosič 1 směsi semen 2 a/ nebo ochranná krycí vrstva J obsahují 10 až 90 % hmotnostních biologicky odbouratelných materiálových složek na úrovni živočišných a celulózových materiálů a 90 až 10 % hmotnostních mikrobiologicky stálých materiálových složek na úrovni směsí syntetických vláken. Fytotextilie je zpevněna systémem lineárních útvarů vložených mezi vláknitý nosič 1 a ochrannou krycí vrstvu 2, kteréžto vrstvy tvoří převážně biochemicky heterogenní směsové textilní nebo / i netextilní suroviny vláknitého charakteru získané z odpadových materiálových forem. Lineární útvary 4 jsou propojeny ve volitelných roztečích r, r_l, r_2, s vláknitým nosičem 1 a ochrannou krycí vrstvou 2 · Kromě uvedených znaků jsou ve vynálezu obsaženy další možné varianty a upřesnění provedení fýtotextilíi včetně způsobu jejich výroby.

Description

Vynález ee týká fýttobiologicky aktivních vláknitých útvarů vyznačujících.se protierozivními účinky a mechanickou i biologickou ochranou rostlin, zejména před vzklíčením a v průběhu počátečního vývoje rostlinstva v podmínkách pro zapěstování rostlin nevýhodných. Jsou to haldy, výsypky, terasy, písčité a štěrkové svažité plochy s nízkou úživností rostlin, terénní zářezy kolem silnic a železnic, meliorovaných vodních toků, vzdušné strany zemních hrází vodních staveb, rekreační plochy s vysokým mechanickým namáháním trávníků, dále sportovní plochy, např. trávníky fotbalových hřišl, plochy v továrnách, kempincích a podobné plochy, které neslouží zemědělským účelům a jsou vystavovány extrémním podmínkám mechanického a erozivního poškozování.

Takových ploch je v ČSSR značné množství a dále ae rozšiřují travní plochy, které neslouží zemědělským účelům. Tvoří cca 200 tis. ha a cca 300 tis. ha ploch je třeba rekultivovat. Neuspokojivá je i situace při stavbě sídlišl a ozeleněných ploch, které jsou rovněž vystaveny značnému mechanickému namáhání.

Zatravňování tradičním způsobem e uspokojivými výeledky je neúnosně pracné,

Osetí svažitých neúrodných ploch vyžaduje ornici až 15 cm tlustou a proti smyvu je nutné zajišlovat protierozivní ochranu. Děje se tek postřiky různých protierozivních chemikálií . V ČSSR se v poslední době aplikuje otravnění obnažených ploch zejména u dálnic a obecně svažitých ploch metodou hydroosevu, spočívající na principu tvorby suspenze rašeliny se semeny a s přídavkem průmyslových hnojiv. Tato metoda se neosvědčuje u svažitých a málo úživných ploch, zejména jižně orientovaných, kde často dochází k neuspo kojivým výsledkům zapěstování travního porostu .

Obdobné systémy jsou aplikovány v zahraničí, např. BRECHT a PINN - Saat, BITUSPRIT, HYGROMULL, ev. další systémy. Tyto systémy jsou rovněž vhodné pro méně extrémní plochy.

Pro aplikace, kde uvedené postupy jsou pracné nebo funkčně vykazují málo uspokojivé výsledky, hledají se další řešení v textilních výztuhových materiálech, které zpravidla v podobě sítí překryjí spodní živnou vrstvu. Z hlediska zdrojů surovin je toto řešení rovněž neuspokojivé, nebol hydroosev potřebuje nedostatkovou rašelinu a armovací textilie bývají vyráběny z primárních textilních surovin, jichž bývá nedostatek pro jiné potřebné výrobky. Rovněž omice je nedostatková, převoz a plošné vrstvení ornice v potřebném množství jsou pracné.

Zahraniční patenty uvádějí různá provedení nosišů semen a protierozivních rohoží v různém strukturálním provedení, avšak bez zmínky o přeměně nevýhod směsových odpadů v jejich výhody využitím přirozené vlastnosti postupného biochemického rozkladu k uvedeným výrobkům. Na příklad tématicky srovnatelný NSR patent číslo 2 661 333 chrání biologicky aktivní rouno ze syntetických vláken s biologicky aktivním povlakem.

Švýcarský patent číslo 537 693 uvádí dvouvrstvou netkanou textilii s horní syntetickou částí a spodní částí obohacenou pojivém. Horní syntetická vretva je nehnijící a omezuje zaplevelení. Dolní vrstva je rovněž z rouna nebo ji tvoří hnijící materiál, např. sláma, listí apod. Osivo je naneseno mezi nehnijící vrstvou rouna a další vrstvou, přičemž obě či více vrstev jsou spolu spojeny pomocí lepidla. Spodní vrstva obsahuje účinné látky pro růst rostlin, jako hnojivo, stopové prvky, prostředky potírající škůdce apod. Vrstvy jsou zpevněny či případně vzájemně spojeny jehlováním.

208 252

Oeévací rohože z tkaniny nebo desek jeou obsahem NSR SOS číslo 2 616 161. Jeou zvlášl určeny pro velká plochy, strmá svahy a ochranná vály. Podstatou jsou dvě krycí vrstvy, která pomocí mechanického spojení tvoří pevně spojenou jednotku, přičemž kryeí vrstvy jeou obohaceny? hnojivém a posypaná stejnoměrně osivem. Osávací rohože se pomocí čtyřzubých bodců zakotví napoeunovatelně do půdy.

V NSR DOS číelo 2 621 332 je uvedeno biologicky aktivní rouno e nosičem, zajištujícím meehanickou pevnost. Podstatou je, že na nosič je nanesen biologicky aktivní nátěr, který obsahuje semena, živiny, a případně plnidla. Uvedená složky drží pohromádě pomocí pojivá, přičemž nosič i biologicky aktivní nátěr jsou porézní. Biologicky aktivní rouno obsahuje případně krycí vrstvu, která včetně nosiče a nátěru vykazuje různé koeficienty vodivosti tepla, takže uvnitř sdružených vretev existuje teplotní spád. V biologicky aktivním nátěru jsou alternativně zapuštěna vodní pouzdra, jejichž povrch se vlivem zahřátí na 40 až 50 ⁰ G stává křehký, resp. lámavý. Nosič a ochranné vrstvy mohou být z papíru nebo ze syntetického materiálu, např. syntetické tkaniny, rouna apod. Na biologicky aktivním nátěru může být uložen další kořenový nosič.

Pásovitá ohebná podložka rostlinného původu s uloženým rostlinným semenem / nebo výživnými rostlinnými látkami / je uvedena v NSR DOS číslo 2 729 405· Její podstatou je, že obsahuje nejméně jednu vrstvu rostlinného substrátu, jako např. zeminy, humusu, rašeliny a to jednotlivě nebo smíšeně a v tomto případě včetně obvyklých přísad jako je perlit apod. Tento rostlinný substrát je překryt nejméně jednou plošnou propustnou krycí vrstvou. Krycí vrstva může být položena rovněž a obou stran vrstvy roetlinného substrátu a je perforována nejméně v těch místech, kudy pronikají vlákna či nitě, které zpevňují nejméně obě vrstvy tvořící pásovitou podložku. Krycí vrstva může být vytvořena z textilních vláken nebo textilního niťového materiálu, dále ji tvoří fólie z pěnové hmoty, fólie z umělých vláken, papír apod. Zpevnění vretev ohebné rostlinné podložky vlákny či nitěmi ae provede např. jeh lováním.

Australský patent číelo 33 235 chrání vrstvu pro účely pokrývání země drny, která je vytvořena tak, že na nepropustný povrch je položena pružná síťovaná konstrukce a otvory o vhodné velikosti. Konstrukce síťované vrstvy je taková, že vytváří mělký prostor či prostory mezi touto vretvou a nepropustným povrchem. Síťovaná vrstva je překryta další vrstvou, sloužící k zakořenění rostlin, např. vretvou zeminy. Tato vrstva již obsahuje travní semena nebo ae položí na vhodné množství travních semen, přičemž při vystavení odpovídajícím světelným podmínkám, teplu a vlhkosti dojde ke klíčení semen a jejich zakořeňování mezi síťovanou vrstvou a nepropustnou vrstvou a skrz otvory v síťované vrstvě. Kořenový systém rostlin vytvoří pak vazbu mezi zeminou a síťovanou vrstvou, čímž vznikne soudržná jednotka obsahující na povrchu trávu a vespod kořenovou strukturu, která zaroste do půdy na níž je vrstva pro účely pokrývání země drny položena.

Podle australského patentu číslo 55 002 je trávníkový koberec vytvořen obdobným způsobem jako v předešle citovaném patentu Austrálie číslo 33 235 , jen s tím rozdílem, že pružná síťovaná vrstva je připevněna např. laminováním k pružnému nepropustnému materiálu, např. fólii. Toto spojení je provedeno prostřednictvím množetví lokalizovaných bodů, umístěných v určité vzdálenosti od sebe, nebo je spojení provedeno v určitých ploškách či lín2 0 8 2 S 2 kách a pružný sílovaný materiál je takto přidržován v těsném kontaktu a povrchem pružného nepropustného materiálu. Sílovenou vrstvu je možno od spodní vrstvy odtrhnout, aby se umožnil přístup ke kořínkům trávy.

Naproti tomu je celosvětově řešen problém, jak využít nadbytky odpadových materiálů, především směsného charakteru, na ekonomicky uplatnitelné výrobjcy. V ČSSR jsou volné zdroje cca 20 000 tun průmyslových textilních odpadů ročně a dalších 20 000 tun volných surovinových zdrojů představují sběrové textilie. Značná kvanta dalších odpadových materiálů vláknitého charakteru, jako např. starého papíru, tvoří doplňkové zdroje. Omezující podmínkou je omezení vlivu fýtotoxických druhů odpadových materiálů.

Vynález na základě nové uplatnitelnosti směsových textilních a eventuálně delších vláknitých odpadů dosahuje kvalitativně nových účinků spočívajících v tom, že je využito heterogenního charakteru k postupné biologické degradaci při současném nárůstu biomasy vegetačního systému. Fytotextilie podle vynálezu jsou tvořeny aleepoň dvěma vrstvami, mezi kterými je mezivretve osiva, přičemž základní a krycí vrstvy jsou zpevněny a spolu spojeny. Podstatou aktivních vláknitých útvarů je, že vláknitý nosič směsi semen afnebo ochranná krycí vrstva obsahují 10 až 90 % hmotnostních biologicky odbouratelných materiálových složek a 90 až 10 % hmotnostních mikrobiologicky stálých materiálových složek. Přitom obě složky obsahují převážně biochemicky heterogenní směeové textilní suroviny nebo/i netextilní suroviny vláknitého charakteru, přičemž fytotextilie je zpevněna systémem lineárních útvarů, vložených mezi vláknitý nosič a ochrannou krycí vrstvu.

Podle jednoho význaku vynálezu tvoří vláknitý nosič a / nebo ochrannou krycí vretvu zčásti nebo zcela textilní i netextilní odpady vláknitého charakteru zuělechtěné rozvlákněním a / nebo sekáním či mletím různorodých forem odpadových hmot na trhaninu a / nebo vločkový materiál a / nebo drl. Textilní i netextilní odpady jsou dále zpracovány na plošné útvary lehce předzpevněných roun mechanicky a / nebo adhezivně nebo listy porézních papírenských struktur.

Podle jednoho provedení vláknitý nosič a / nebo ochrannou krycí vrstvu tvoří kombinované struktury z výchozích konstrukcí na bázi roun, porézních papírenských struktur a struktur z lineárních útvarů s řídkou dostavou. Podle jiného provedení je vláknitý nosič a / nebo ochranná krycí vrstva z alespoň jedné vrstvy roun a / nebo porézních papírenských struktur a / nebo struktur z lineárních útvarů tkaných, pletenotkaných, pletených, proplétaných či o netkaných s řídkou dostavou od 1 do 20 nití na cm a volnými oky od 1 do 100 mm .

Fytotextilie je dále charakterizována tím, že vložené lineární útvary jsou ve volitelných roztečích propojeny s vláknitým nosičem a ochrannou krycí vratvou. Lineární útvary jsou vloženy v podélném směru fytotextilie a jsou tvořeny nitmi nebo / a pásky z textilních i netextilních materiálů nebo jsou ukládány zčásti nebo zcela ve formě spleti. Jsou adhezivně propojeny s vláknitým nosičem e ochrannou krycí vrstvou nepřerušovaně nebo / a přerušovaně nebo jsou propojeny e vláknitým nosičem a ochrannou krycí vrstvou mechanicky vpichováním nebo proplétáním s vaznou nití či bez vazné nitě nepřerušovaně nebo / a přeruěovaně a nebo jeou propojené s vláknitým nosičem a ochrannou krycí vrstvou prošitím ve volitelných roztečích.

Podle dalšího význaku vynálezu jsou na vláknitém nosiči kromě směsi semen v množství od 4 do 100 g/m umístěny další aypké příáady v množství od 5 do 100 g Z m , jťko

0 8 2 S 2 např. průmyslová hnojivá, drtě kolagenních vláknin, vloček textilních vláken, celulózových vláknin, drtí výsušků přírodních mikrobielně rozkladných materiálů epod. pro zlepšování vlhkostních a úživných podmínek.

Rovněž vláknitý nosič eměai semen nebo a systém zpevňujících lineárních útvarů nebo/a ochranná krycí vrstva jsou biologicky aktivovány, přičemž fytotextilie je skladovatelná v biologicky neaktivním stavu v podmínkách uchování textilních materiálů a / nebo rostlinných semen. Vláknitý nosič, lineární útvary a ochranná krycí vratva jsou biologicky aktivovány nefytotoxickými tenzidy na bázi alkylarylpolyetylenglykoléterů a jejich derivátů, v rozsahu 0,005 až 0,5 % hmotnostních k hmotnosti fytotextilie pro netoxické potlačení hydrofobnosti vláknitých struktur. Dále vláknitý nosič, lineární útvary a ochranná krycí vrstva jsou biologicky aktivovány makro a mikroživinami adhezivně vázanými na vláknité struktury, jako např. roztoky dusičnanu amonného, močoviny, fosfátů a polyfosfátů amonia, kalia, magnézia a roztoků solí obsahujících a doplňujících stopové prvky ve vlákennýoh strukturách a to v množství od 0,05 do 1 hmotnostního procenta účinných látek z hmotnosti vláknitého útyaru. Biologickou aktivaci vláknitého nosiče, lineárních útvarů a ochranné krycí vretvy je možno provést pevnými hnojivý jednosložkovými a / nebo kombinovanými v množství od 0,01 do 5 % hmotnostních z hmotnosti fytotextiilního útvaru, déle pojivými hnojivý s postupnou časovou hydrolýzou, jako např. kondenzáty močoviny s aldehydy a to od 0,01 do 2 % hmotnostních z hmotnosti fytotextilnlho útvaru, rovněž morforegulačními a herbicidními látkami, např. deriváty a sloučeninami kyselin fenoxioctové nebo / a fenoxipropionové nebo / a fenoximáaelné nebo / a alfanaftyloctová nebo / a alfa i betaindolyloctové nebo / a indolylpropionová nebo/ a indolylmáselné nebo / a deriváty cholinů nebo / a et^relů nebo / a extraktů huminových látek v rozmezí od 0,000001 do 0,05 % hmotnostních z hmotnosti fytotextilníeh útvarů a/nebo mikrobiologickými očkovacími látkami, které tvoří tekuté či lyofilizované mikrobiální kultury rozkladačů celulózy nebo / a keratinových látek a to v rozmezí od 0,05 do 0,5 % hmotnostních z hmotnosti fytotextilních útvarů.

o

Podle jiného význaku vynálezu je hmotnost fytotextilie v rozmezí od 60 do 1 000 g/m a fytotextilní útvar má charakter koherentního svinovatelnáho prefabrikátu s pevností od 100 N na 50 cm Síře pásu v podélném směru*

Podstatou způsobu výroby fytobiologicky aktivních vláknitých útvarů je, že na vláknitý nosič se nanášejí rovnoměrně v požadovaném množství semena rostlin, případně i dalěi sypké přísady za účelem zlepěování vlhkostních a úživných podmínek, načež se vláknitý nosič vede společně s lineárními útvary a ochrannou krycí vrstvou k vzájemnému propojení vretev adhezivně pomocí slisování nebo mechanickým provázáním ve zvolených roztečích na ploše fytotextilie. Na povrch lineárních útvarů se před slisováním nanáší disperze nebo / a roztoky pojiv přerušovaně nebo / a nepřerušovaně, přičemž alespoň jedna složka pojiv působí jako biologicky aktivní látka. Před a/ nebo při zpracování převážně odpadových surovin na vláknitá nosiče nebo ochranná krycí vretvy ee suroviny kropí vhodnými roztoky až do 40 % vlhkosti vláknitých surovin, přičemž vodné roztoky obsahují biologicky aktivní látky jako např. nefytotoxická tenzidý na bázi alkylarylpolyetylenglykoléterů a jejich derivátů, makro a mikroživiny adhezivně vázaná na vláknitá struktury, hnojivá jednosložková nebo / a vícesložková,hnojivá pojivá, působící jako pojivo podílející ee na koherentnosti finálního útvaru a postupnou časovou hydrolýzou, morfokegulační a herbicidní látky,mikrobiologická očkovací látky apod*

0 8 2 S 2

Fytotextilní struktury jsou s výhodou vyráběny převážně z odpadů směsného charakteru s různou dobou a stupněm jejioh mikrobielního rozkladu. Tyto vláknité útvary obsahují fýto biologicky aktivní eložky jako semena nebo / i hnojivá nebo / i růstově aktivní látky.

Vzájemným působením složek k funkčáí i strukturální přeměně vláknitých struktur fytotextilií tak, že rozkladná složka se přeměňuje ve složku živnou á mikrobiologicky stálá složka zůstává složkou konstrukční s ochrannými a protierozjiivnfmi účinky.

Fytohiologická aktivace se provádí volitelně zcela nebo zčásti v procesech zušlechlujících odpadové materiály na dále zpracovatelnou surovinu nebo / i v průběhu výroby netkaných a vrstvených vláknitých útvarů textilního, případně kombinovaného charakteru nebo / i následně dodatkově při aplikacích fytotextilíí podle příslušných klimatických, agrotechnických a jiných podmínek.

V textu je použito výrazu vláknité útvary , nebo? se nemusí jednat vždy jen o vlákenné útvary textilního charakteru, ale za určitých předpokladů lze využít i vlákniny netextilního charakteru.

Druhová členitost odpadových vlákenných a vláknitých surovin je rozsáhlá. Patří sem např. skupina textilních průmyslových odpadů a sběrových textilií, skupina sekundárních vláknin papírenského typu včetně sběrového papíru, skupina kolagenních vláknin, tj. odpadů kožedělného a obuvnického průmyslu, skupina odpadů charakteru vedlejších zemědělských produktů jako např. odpadové peří, chlupy, srsti atp. i do střižového stavu upravené odpady slámy a sena.

Fytotextilní struktury působí ekologicky velice příznivě, nebot doplňují průmyslovým způsobem recyklační článek v koloběhu látek v přírodě s dvojnásobným účinkem, to znamená, že přetváří odpady na výrobky na ochranu přírody, Pochopitelně tyto faktory nutno zahrnout do propočtů rentability výroby.

Takto rozdílné suroviny můžeme zpracovat podle jejich povahy do tvaru roun volbou postupu, např. textilními technologiemi na mechanických rounotvářičích, pneumaticky, hydrodynamicky papírenským způsobem. Zpevňování struktur je možné mechanicky nebo / i adhezivně.

Podle prof. Hearla z Manchester University ve Velké Británii existuje teoreticky 300 milionů variant výrobních konstrukcí vláknitých útvarů. Podle teoretických prací prof. Dr.lng. Radko Krčmy, DrSc., jsou vlastnosti netkaných textilií dosažitelné alternativně různými technologickými postupy k tvorbě žádaných struktur. Podle vynálezu se využívá možností strukturální regulace prostorového stupně zaplnění vlákny a stupně volnosti vláken v útvaru.

Fytobiologicky aktivní vláknité útvary jsou s výhodou používány jako zatravňovací rohože s obsahem semen a počátečních potřebných živin, evxnovatelná do rolí v různých šířích a délkách. Fytotextilie je textilně-travní prefabrikát, umožňující v počátečních stadiích vývoje rostlin optimální mikroklima pro vzcházející vegetaci, zaručuje programováný výživný režim pro urychlení počátečního růstu, chrání rostliny a půdu proti erozivním účinkům, chrání rostliny proti extrémním klimatickým podmínkám, umožňuje zapěstování rostlin na neúživných horninách a omezuje dodatečné zaplevelevání travních pifceh .

Jako prefabrikát ae používá k biotechhické ochraně životního prostředí a to zejména na stabilizaci svahů při stavbách a rekonstrukcích komunikací, při stavbách a rekonstrukcích břehů vodních toků, při speciálních zemědělských rekultivacích teras a exponovaných ploch, při ozeleňovéní ploch průmyslové a občanské výstavby, při stavbách a rekonstrukcích trávná208 232 tých ploch hřiSť a sportovišť, při zapSstovánl trávníků na plážích, koupalištích a ostatních rekreačních plochách, při předpSstování trávníků pro parky, ssdovnické úpravy, výetavy apod.

Fytotextilie je možno dodávat v rolích o žádaných šířích a dálkách, která ee volně rozvinou na urovnaná zavlhčená plochy a zakotví hřeby nebo ekobami do horniny. V rolích mohou být dodávány i předpěetované trávníky, které se pokládají na připravené plochy. Při tomto způsobu používání je využíváno pevnosti v konstrukcích vláknitých útvarů a tato pevnost je programovatelná.

Použití fytotextilií přináší řadu výhod, např. zvySuje produktivitu práce, odstraňuje zdlouhavé zatravňování, dále snižuje udržovací náklady, zabraňuje ekologickým škodám, snižuje čas potřebný k ozelenění při zvýšené jakosti, zlepšuje kvalitu a trvanlivost trávníků atd. Fytotextilní struktury jsou porézní, nasáklivé a prostupné klíčícími rostlinami podle klíčivé a vzcházivé energie daného druhu rostliny. Fytotextilní útvary jsou biologicky aktivovány průmyslovými hnojivý nebo / i dalšími biologicky aktivními látkami buň při výrobě fytotextilních útvarů nebo postřikem při jejich aplikaci , např. rozvinutím, zakotvením a při dalěích způsobech finálních aplikací.

Mikrobiálnímu rozkladu v příslušných mikroklimatických podmínkách, přírodních i umělých, podléhají převážně materiály Oelulózováho a živočišného původu, přičemž syntetická vlákna z&stá vají z hlediska užitné doby mikrobiologicky stálá. Rozkladem části vláknitých struktur dochází k postupná strukturální přeměně fytotextilních útvarů, což je biologicky příhodné dvojím způsobem. Jednak fytotextilie strukturálně řídne a vyplňuje se nárůstem biomaey, především kořenovým systémem rostlin a jednak zůstatková vlákenná struktura biochemicky stálá se strukturálně uvolňuje a současně se frikčně provazuje s rostoucím kořenovým systémem, s nimž vytváří trvalý armovací element a ochranným a protierozivním účinkem.

Urychlení rozkladu přírodních materiálů, která mohou sloužit jako respirační materiál pestrá rhizosférní mikrofloře kořenů rostlin, může být řízeno přídavkem očkovacích látek příslušných skupin mikrobielních rozkladačů. Výsledkem tohoto metabolickáho procesu je uvolňování makroživin i mikroživin a růstově aktivních látek kultivovaným rostlinám, které je přednostně zpracovávají na tvorbu svá biomaey.

Biologická aktivace fytotextilií může být prováděna volitelně jen a tou omezovači podmínkou, aby nedocházelo k nežádoucím vlivům tepelného zpracováni, např.při pojení netkané textilie disperzemi pojiv nebo termoplastickém pojení práěky nebo vlákny . Může předcházet v těch případech, kdy následné technologická fáze nenaruší funkčnost biochemická aktivace. U semen nesmí teploty přesáhnout 40 až 50 °C, jinak je narušena klíčivost.

Výroba prefabrikátů fytotextilních je organizačně i technologicky přizpůsobivá podmínkám konečného uplatnění, kapacit i surovinovým zdrojům. Omezujícím činitelem u výroby fytotextilií jsou fytotoxická a růst omezující látky. Tyto látky mohou v menší míře či větší míře představovat textilní pomocná přípravky, např. aviváže, mastící prostředky, chemikálie zušlechťující textilie . Pokud se týká pojiv, jsou k dispozici pojivá nefytotoxicitně působící. Sběrová textilie a konfekční odpady i řada průmyslových textilních odpadů se fytotoxicitně neprojevuje. Problém tvoří aviváže a mastící prostředky potřebná pro technologická zpracováni vláken.

Vynález řeší způsob výroby fytotextilií zcela novým uplatněním neutrálně chemicky působících roztoků hnojiv, na příklad kapalného dusíkatého hnojivá DAM a kapalného fosforečného

Ο Β 2 S 2 hnojivá. Jejich viskozita je funkčně uplatnitelná zčásti nebo zcela jako svivážní prostředek.

Tímto způsobem se snižuje fytotoxicita za současné biologické aktivace vlákenných útvarů průmyslovými hnojivý v podílech předem vypočtených.

V průběhu technologických procesů bude docházet k odparnosti vody do vlhkost 8 až 14 % k hmotnosti suroviny, to je v rozmezí obchodních vlhkostí celulózových až směsových materiálů. Tato nízká vlhkost nepůsobí při běžných podmínkách aktivačně na semena, jejichž normovaná vlhkost činí rovněž 14 % . Osev vláknitých útvarů lze provádět a výhodou při vrstvení a zpevňování dílčích struktur aplikacemi dávkovačů sypných pojiv. Pokud není kapalných pojiv využito jako avivážního prostředku, lze dávkování provádět nástřikem obdobně jak se provádí nástřik pojivých dispersí, přičemž podle volby hnojivá a pojivá lze provádět nástřik oběma složkami z jednoho míšení pojivové disperze. Posoudíme-li počet operací výroby běžné textilie a fytotextilie, počet operací není vyšší, snižují se však náklady u finálního užití, kde se zjednodušují a zlevňují postupy pro vytvoření vhodných podmínek pro vzklíčení a růst rostlin. Prakticky stačí rozvinutí fytotextilního prefabrikátu a pokropení vodou, eventuálně s dalšími doplňkovými biochemickými a růstově aktivními látkami a hnojivý podle přírodních podmínek aplikace. Výhodou fytotextilních útvarů je i volitelnost tvarů. Fytotextilie v největším rozsahu použití budou mít tvar plošný, svinutý do rolí a s následným rozvinováním a kotvením na exponovaných místech. Mohou mít však i charakter lineární ve tvaru pásků a pásů a tvary prostorové a prostorově tvarovatelné. To umožňuje nejširší uplatnitelnoSfl fytotextilních prefabrikátů a to v oblastech speciálních meliorací a v předpěstování trávníků a jiných rostlin v umělých bioklimatických podmínkách, tzv. rychlírnách s následným rozvinutím předpěstovaných rostlin, na příklad pásů nebo jiných tvarů. Dále lze využít fytotextilních prefabrikátů tím způsobém , že se předpěetují traviny pro hřiště s konstrukcí fytotextilie zaměřenou především na mechanickou ochranu trávníků před poškozováním zesílenou armaturou kořenového systému syntetickými složkami. Nové možnosti uplatnění skýtají parkové a výtvarné aplikace, plošně i prostorově tvarované .

Význam vynálezu spočívá v nové organizaci a možnostech racionální celoroční výroby fytotextilních prefabrikátů s možnostmi vyrovnávání sezónní spotřeby vhodným skladováním latentně aktivovaných fytotextilií v podmínkách, kde vlhkost fytotextilních útvarů nevyvolá nežádané předčasné klíčení semen ve vláknitých strukturách.

Zmíněnou prefabrikaci lze využít ve značně široké oblasti, nejen pro zemní stavitelství v oblasti speciálních meliorací. Tak na příklad fytotextilní útvary s převážným obsahem syntetických vláken mohou tvořit armovací strukturu kořenové části pro pěstování rostlin v hydroponii.

Struktury s žádným nebo nízkým obsahem syntetických vláken střižového charakteru asi do obsahu 20 % mohou sloužit při mechanizaci prací v rychlírnách zeleniny a v mechanizaci zahradnických prací. Předpěstěné rostliny ve fytotextilních útvarech, s výhodou lineárního charakteru, mohou být snadno přesazovány zcela novým způsobem. Další možnosti uplatnění jsou při ozelenění a výzdobě, zejména při sadovnické úpravě výstavních areálů a ozelenění výstavních ploch, výzdobě veřejných a reprezentačních místností fytotextilním předpěstováním rostlinstva a podobně.

Tím se nabízí nové technická řešení výtvarného uspořádání plošného i prostorového, rozvinutím

2D8 252 fytotextilniho prefabrikátu na žádanou zpevňující konstrukci nebo ve výtvarně řešených plochách Výroba fytotextilních prefabrikátů je výhodná jak ekologicky, tak i z hlediska organizace výroby. Dává možnost využít velmi účelně druhotná zdroje surovin a odpadových materiálů v nové agrotechnické průmyslové výrobě a v oblasti průmyslově racionální ochrany přírody.

Koncepce konstrukce zatravňovacich rohoží vychází z konstrukce nosné vretvy, to je vláknitého nosiče semen a z konstrukce horní ochranné krycí vretvy. Vlastnosti fytotextilií jsou dány stupněm mikrobiálního rozkladu použitých surovin, převážně odpadových. Použité suroviny jsou dále biologicky upravovány, to znamená, že je upravena jejich toxicita , retence a propustnost vody, stimulace živnými látkami, stimulace látkami zajištujícími agrotechnickou ochranu rostlin apod.

Vláknitý nosič a ochranná krycí vratva obsahují živočišné složky a/ nebo celulózové složky • / nebo přírodní vlákna či rozpadává látky obecně a/ nebo syntetické materiály, které jeou biologicky stálé. Do syntetických látek, které ovlivňují reziduální charakter pro případnou rekultivaci ploch, náleží též nekonečná vlákna* , Stupeň mikrobiálního rozkladu udává podíly v podstatě rozložitelných a nerozložitelných vláken a tím stupeň celková degradace vláknitých etruktur. Při současná chemizaci surovinová základny nelze absolutně vyloučit přítomnosti syntetických vláken, a ani to není nutná, protože nízká podíly syntetických vláken e výjimkou syntetického hedvábí ee nesoudržně rozptýlí. Analogicky se značením skupin v textilním průmyslu jsou dále rozlišeny stupně degradace vláknitých struktur na struktury mikrobiologicky stálá, struktury směsové a struktury mikrobiologicky rozpadává.

Struktury mikrobiologicky stálé obsahují 80 % a více syntetických vláken a 20 % podílu nesyntetických vláken. Při povolované $ % toleranci by bylo možné připustit minimální podíl 75 % syntetických vláken.

Struktury směsové budou obsahovat podíly syntetických vláken pod 80 % resp. 75 % do 20 % . Průměrně 50 Z 50 % .

Struktury mikrobiologicky rozpadává budou obsahovat nejméně 75 % podílu přírodních vláken a maximálně 25 % podílu syntetických vláken v rozptýlené etřižové formě. Syntetická vlákna v podobě nekonečných vláken nebudou v podstatě přípustná.

Struktury mikrobiologicky stálá a směsové struktury mohou obsahovat i nekonečná syntetická vlákna. Pro aplikace, kde by trávníky měly být po určité době znovu rekultivovány, nekonečná syntetická vlákna by být neměla.

Krycí vratva a nosná vrstva budou mít doati často rozdílné stupně mikrobiálního rozkladu. Podle technických podmínek lze uváet mikrobiální rozklad za každou vrstvu zvlášt a na základě váženého průměru hmotnostmi obou vrstev i celkový stupeň rozkladu celá konstrukce zatravňovací textilie. Důležitým zůstává vždy údaj o použití syntetických nekonečných vláken a jejich podílů.

Pokud ee jedná o biologickou úpravu použitých surovin, je nutno enížení fytotoxických složek zajišťovat preventivně výběrem ze spolehlivých zdrojů výskytu surovin a jinou technologií opracování odpadů trháním a textilním zpracováním e vyloučením známých avivážních a mastících prostředků^ která vesměs nepůsobí biologicky příznivě. Pro některá odolná odrůdy travních eeman lze snížit nároky na nepřítomnost toxických složek proto, že to rozšiřuje výběr vhodných

208 252 surovin z technologických hledisek. Ostatní biologické úpravy, to je stimulace živnými látkami agrochemická ochrana ee může provádět při aplikacích. Zásadní důležitost má stimulace vodního režimu v textilních strukturách a toto je třeba provádět v průběhu zpracování, nejlépe při tvorbě textilních útvarů.

Vláknitý nosič směsi semen je v základním provedení tvořen lehce zpevněným rounem vpichováním nebo propletem bez vazné nitě. Je možno použít též nosiěe semen na bázi lisovaného rouna s přípravky zajištujícími snadné odvíjení na výrobní lince.

Funkčně nejvariabilnější a konstrukčně i kapacitně nejschůdnější se jeví ochranná krycí vrstva na bázi sortimentního propracovávání propletů MALIMO zpracováváním tzv. zbytkových přízí nacházejících se v poměrně velkém množství v textilním průmyslu. Vzhledem k nízkým gramážím od 40 do 100 g/m bude neodstranitelný podíl avivážních prostředků zanedbatelně nízký a fytotoxicky únosný. Jako horní krycí vrstvu je alternativně možné použít i spodní vrstvu, to je vláknitý nosič, přičemž krycí ochranná vrstva se od spodní liší gramáží a eventuálně stupněm mikrobiálního rozkladu. Rovněž je možno aplikovat na krycí vrstvu pojenou pavučinku nebo použít filtračního či jinak savého a rozpadavého papíru.

Příkladné konkrétní provedení fytotextilních útvarů a schematické znázornění způsobu jejich výroby je vyobrazeno na výkrese , kde obr. 1 a obr. 2 znázorňují charakteristické výrobk fytobiologicky aktivních útvarů a obr. 3 znázorňuje princip jejich výroby.

Na obr. 1 je vyobrazena charakteristická podoba biologicky aktivního fytotextilního útvaru skládajícího se ze spodního vláknitého nosiče 1, který slouží jako nosič směsi semen 2 . Semena 2 jeou překryta ochrannou krycí vrstvou 3 ⁸ výhodou o nižší specifické hmotnosti a vyšší poréznosti než vláknitý nosič 1 . Na ochrannou krycí vrstvu 2 je použito řídce dostavených textilií nebo jako krycí vrstvy je používáno řídce dostavených textilií tkaných nebo pletených nebo pletenotkaných, propletů soustavy přízí nebo netkaných mřížek.

Obě vrstvy jsou navzájem spojeny soustavou pojivý naimpregnovaných lineárních útvarů £ , např. nití a to ve volitelných roztečích r. Nitě jsou ve fytotextilii umístěny v podélném směru L průběžně, nepřerušovaně. Volitelné rozteč r je programovatelná podle potřebné mechanickofyzikální pevnosti vrstveného útvaru převážně v podélném směru L . Ke spojení vláknitého noeiče l^a ochranné krycí vrstvy 2 dochází stiskem mezi válci kalandru za studená.

V příčném směru P má fytotextilie tvar profilu znázorněný na obr. 1 .

Na obr. 2 je znázorněna obdobná struktura s tím rozdílem, že vláknitý nosič 1 se semeny , překrytý vrstvou 3, je propojován soustavou lineárních útvarů £ v roztečích r přerušovaně, přičemž rozteč r_l , probíhající v podélném směru L útvaru, značí pevné spojení obou vretev navzájem v kolmém směru a rozteč r_2 značí nepropojení vláknitého nosiče 1 s ochrannou krycí vretvoui 3 · V rozsahu rozteče r_2 je fytotextilie zpevněna podélně, rozteč r_l_ značí místo propojení e funkcí celkového zpevnění, přičemž poréznost rohože zůstává zachována.

Spojování nejméně dvou vretev tvořících fytotextilii je možné buá chemicky tak, že soustava podélně ukládaných lineárních útvarů £ se naimpregnuje pojivém a vrstvy se spojí tlakem mezi dvěma válci a/nebo podle druhá alternativy tak, že fytotextilie se v podélném směru prošije nebo proplete vaznou nití nebo bez vazné nitě.

Na obr. 3 je znázorněn postup výroby fytotextilie, tj. vrstvení vláknitého nosiče 1 a ochranné krycí vrstvy 3 . Na vláknitý nosič 1 jsou nasávána semena 2 zařízením 12 a / nebo

208 2S2 ' další eypké přísady 5, j⁰^⁰ hnojivá, rozkladné materiály apod., zařízením 12'. Mezi nosič 1 a krycí vrstvu } je vkládána soustava podlouhlých lineárních útvar! ý , např. nití z cívečnie 11. Lineární útvary 4 ϋ⁰⁰“ impregnovány roztoky nebo disperzemi pojiv na impregnačním zařízení 2 průchodem mezi válci 10, 12'· Všechny tři složky tvořící fytotextilní útvar vcházejí následně do stisku válců 84 θ', kde dochází k vzájemnému spojení vláknitého noaiče 1 , krycí vrstvy J a lineárních útvarů 4 . Hotový výrobek je navíjen na navíjecím zařízení do nábalu 2 .

Alternativně je možno namísto spojeni složek fytotextilie průchodem mezi válci 8, 8' využít k jejich propojení mechanického provázání na proplétacím či prošívacím stroji 6.

Dále uvedené příklady obsahují pouze charakteristické typy fytotextilních struktur.

Příklad 1

Zde je uvedena fytotextilie z textilních trhanin, jejíž struktury jeou mechanicky vázány a tvoři je netkané textilie.

Použitou surovinou je jednak trhanina ze směeových sběrových hadrů s obsahem 30 % vlny, % celulózových vláken, 10 % syntetických vláken a jednak to může být trhanina z odstřižků nábytkových tkanin a konfekčních odstřižků hrubších vláken, např. tříkomponentní složeni vlna - viakoza - eyntatika, ve složení 10 % / 30 % / 60 % .

Při rozvlákňování na trhacím stroji použito jako aviváže kapalných hnojiv, např. polyfoafát a 50 % aušiny a dusíkaté hnojivo DAM a 66 % sušiny v poměru 1 ί 1, ředěno 2 díly vody.

Rouno je vyrobeno mechanickým způsobem na mykacích strojích. Ze suroviny obsahující trhaninu ze směeových sběrových hadrů a 30 % vlny, 60 % celulózových vláken a 10 % syntetických vláken je vyrobeno rouno o hmotnosti 400 g / m . Rubní strana rouna alouží jako živný element. Z trhaniny z odstřižků nábytkových tkanin a z konfekčních odstřižků hrubších vláken, obsahujících např. vlnu, viakozu a syntetická vlákna, je vyrobeno rouno o hmotnosti 20 až 100 g/m jehož lícová strana porézního charakteru má funkci ochrannou.

Dodávka semene ae provádí při vrstvení obou roun na podávacím pásu zpevňovacího stroje, kde ae odvíjí rouno za suroviny o hmotnosti 400 g / m , na které ae rozsévá osivo plošně nebo řízené v množstvíý3 ažý4 g / m trávní směai a překrývá se rounem ze suroviny o hmotnosti 20 až 100 g / m ².

Obě rouna a obsahem hnojiv a semen jsou zpevňována mechanickým způsobem a vaznou nití proplétám na stroji Arachne či Malimo nebo na prošívacím stroji ve sloupcích a roztečí volitelnou podle požadované pevnosti, a výhodou 20 mm. K prošití je výhodně použito zbytkových odpadových přízí, eventuálně chemického hedvábí z přechodů a nižších voleb. Alternativně je možno zpevnění provádět tak, že mezi obě rouna je vkládána osnovní soustava zpevňovacích nití a obě rouna sloupkově propojena propletem bez vazné nitě nebo na vpichovaelm stroji.

Vyrobená fytotextilie může být řezána podélně i příčně na žádané formy. Výrobek je ve fytobiologicky latentní formě s vlhkostí kolem 14 % a je skladovatelným prefabrikátem.

K vysušení vody dochází při rozvlákňování a tvorbě rouna. Hnojivá jaou inaktivnl, fosfáty snižují nebezpečí eventuální koroze.

Nejčaetější aplikací je rozvinutí rolí netkaných textilií fytobiologicky aktivovaných v bioklimatických podmínkách. Při aplikacích na svazích se provádí ukotvení rolí k hornině

208 252 a zavlhčení postřikem, s výhodou se přidávají další růstově aktivní látky podle agrotechnických podmínek.

Příklad 2

Zde je uvedena fytotextilie z textilních trhanin, zpevněná lineárními útvary a pojivý.

Proti předchozímu příkladu dochází typově ke změně způsobu zpevňování nosného rouna s živnou fuftkcí a lícního rouna e funkcí ochrannou. Zpevnění se provádí pojením tak, že zpevňující lineár ní útvary , s výhodou zbytkové příze mykané nebo vigoňové, procházejí impregnačním zařízením s pojivém. S výhodou je využito biologicky příhodného pojivá ná bázi směsi kostního klihu a škrobu v lázni s obsahem polyfoafátu a hnojivá DAM o teplotě 40 až 50 °C. Pojivém a hnojivém nasycené příze jsou vkládány mezi dvě rouna, živné a krycí, při současném osetí osivem travní směsi a zpevnění tlakem, např. stiskem dvou studených válců kalandru.

Fytotextilie je strukturálně podobná fytotextilii podle příkladu 1.

Příklad 3

Vícevrstevná fytotextilie se střední živnou vrstvou i z netextilních materiálů. Filtrační textilie, s výhodou pojená netkaná textilie nebo mřížka, je vedena přes kondenzor pneumatického rounotvorného zařízení. Střední vláknitá vrstva o hmotnosti 200 až 3000 g / m je převážně ze směsi živočišných a celulózových složek textilního i netextilního charakteru .

Surovinovou skladbu tvoří sekaná nebo / i mletá papírovina, obdobně dezintegrované kolagenové vlákniny, odpad peří, nespřádatelné vlákenné odpady z textilního průmyslu, trhaniny z textilních odpadů a sběrových textilií a sekané seno, sláma a ev. další produkty živočišných derivátů vlákenného či vláknitého charakteru. Hnojivá jsou dodávána ve formě aviváže. Očkovací látky mikrobielního rozkladu tvoří 0,09 % ke hmotnosti suroviny. Horní ochrannou vrstvu tvoří rouno zpevněné termoplasticky syntetickými vlákny s nižší tepelnou odolností, na příklad odpady polypropylenových vláken, obecně polyolefinových vláken, pásků a štěpených folií v rozmezí 10 až 40 % ke hmotnosti suroviny.

Semeno je s výhodou umístěno dříve popsaným způsobem na střední živnou vrstvu a překryto p

termoplasticky pojeným rounem o gramáži 10 až 100 g / m .

Vrstvy jsou spojeny mechanicky nebo / i adhezivně. Aplikace je zpravidla ve tvaru plošném s rozvinutím rolí v příslušném účelu agrotechnického použití.

Příklad 4

Ochranná vrstva fytotextilie je vyrobená přímo z polymeru zvlákněním pod tryskou. Na živnou vrstvu s obsahem hnojiv, eemen a růstově aktivních látek je kladena ochranná vrstva porézního charakteru, vyrobená jako rouno přímo z polymeru zvlákňováním pod tryskou, jako např. polypropylen, polyetylén. Polymer může být vyráběn z odpadů plastických materiálů, které jsou pro běžné použití v textilním průmyslu nevhodné. Vrstvení se provádí zpravidla diskontinuelně β příslušnou fytobiologickou aktivací.

208 252

Příklad 5

Zde jeou uvedeny vrstvená textilní a netextilní útvary.

Ze sběrových hadrů a sběrového papíru je vyrobena měkké surové lepenka o hmotnosti 300 až 500 g 8 obsahám 20 % živočišných vláken, 80 % celulózových vláken, resp. vláknin. Surová lepenka je diskontinuelně vrstvena s pojeným rounem o gramáži 20 až 40 g/m s obsahem 60 až 70 % syntetických vláken. Fytobíologická aktivace ee provádí při vrstvení obou plošných útvarů navzájem.

Vlhkost fytotextilního útvaru je snížena sušením vzduchem nepřesahující teploty 50 °C. Aplikace je obdobné jako u předchozích příkladů. Tento způsob umožňuje využít surovin a kapacit v oblasti papírenského průmyslu.

Příklad 6

Aktivaci pojených textilií je možno provádět kontinuálním způsobem. Rouno z textilních trhanin je adhezivně spojeno nástřikem disperze na bázi metylmetakrylátu, např. akrylátové disperze typu Sokrat, β sušeno při teplotách nad 50 °C do ještě lepivého etavu při výstupu ze Sušárny .

Na pojené rouno je provedeno osetí semenem plošně nebo řízeně, např. bodově, řádkově, tvarově. Mírným slisováním jsou semena adhezivně spojena a nosnou vlákennbu vrstvou bez pře9 krytí. Překrytí je rovněž možné lehkou pavučinou o hmotnosti 20 až 40 g/m . Ostatní fytobiologická aktivace se provádí při aplikaci s nástřikem vody obsahující růstově aktivní látky.

Příklad 7

Zde je uvedeno využití útvarů ze štěpených plastických fólií.

Plastické fólie štěpitelné do elementárních fibril s výhodou utvoření sílových nepravidelných útvarů při příčném vydlužování, jeou vhodnými armovacími elementy trvalého charakteru tam, kde ae později neuvažuje s rekultivací dříve, než dojde k degradaci síloviny. K příčnému dloužení , tj. tvorbě sílového útvaru, může e výhodou docházet při vrstveni se spodní živnou biologicky aktivní vrstvou volené struktury.

Claims (22)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Pytobiologicky aktivní vláknité útvary zvané fytotextilie, tvořené alespoň dvěma vrstvami a to základní a krycí, mezi nimiž je mezivrstva osiva a obě vrstvy jsou zpevněny, vyznačují se tím, že vláknitý noeič / 1 / směsi semen / 2 / a / nebo ochranná krycí vrstva / 3 / obsahují 10 až 90 hmotnostních procent biologicky odbouratelných materiálových složek na úrovni živočišných a celulózových materiálů a 10 až 90 hmotnostních procent mikrobiologicky stálých materiálových složek na úrovni eměaí syntetických vláken, přičemž obě složky tvoří převážně biochemicky heterogenní směsové textilní suroviny nebo / i netextilní suroviny vláknitého charakteru e fytotextilie je zpevněna systémem lineárních útvarů / 4 /, vložených mezi vláknitý nosič / 1 / a ochrannou krycí vrstvu / 3 /.

   208 252
2. 2. Fytobiologieky aktivní vláknité útvary podle bodu 1, vyznačující ee tím, že vláknitý nosič / 1 / a/ nebo ochrannou krycí vrstvu / 3 / tvoří zčásti nebo zcela textilní i netextilní odpady vláknitého charakteru zušlechtěné rozvlákněním nebo / a sekáním či mletím různorodých forem odpadových hmot na trhaninu nebo / a vločkový materiál nebo / a dři a dále zpracované na plošné útvary lehce předzpevněných roun mechanicky nebo / a adhezivně nebo na listy porézních papírenských struktur.
3. 3. Fytobiologieky aktivní vláknité útvary podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že vláknitý nosič / 1 / nebo / a ochrannou krycí vrstvu / 3 / tvoří kombinované struktury z výcho zích konstrukcí na bázi roun, porézních papírenských struktur a struktur z lineárních útvarů s řídkou dostavou.
4. 4. Fytobiologieky aktivní vláknité útvary podle bodů 2 a 3, vyznačující se tím, že vláknitý nosič / 1 / nebo / a ochrannou krycí vrstvu / 3 / tvoří alespoň jedna vrstva roun a/ nebo porézních papírenských struktur a / nebo struktur z lineárních útvarů tkaných, pletenotkaných , pletených, proplétaných či netkaných s řídkou dostavou od 1 do 20 nití na cm a 2 volnými oky od 1 do 100 mm .
5. 5. Fytobiologieky aktivní vláknité útvary podle bodu 1, vyznačující se tím, že vložené lineární útvary / 4 / jsou ve volitelných roztečích / r, r 1, r 2 / propojeny s vláknitým nosičem / 1 / a ochrannou krycí vrstvou / 3 /.
6. 6. Fytobiologieky aktivní vláknité útvary podle bodů 1 a 5,vyznačující se tím, že lineár· ní útvary / 4 / jsou vloženy v podélném směru fytotextilie a jsou tvořeny nitmi nebo / a pásky z textilních i netextilních materiálů.
7. 7. Fytobiologieky aktivní vláknité útvary podle bodů 1, 5 a 6, vyznačující se tím, že lineární útvary / 4/ jsou ukládány zčásti nebo zcela ve formě spleti.
8. 8. Fytobiologieky aktivní vláknité útvary podle bodů 1,5 až 7, vyznačující se tím, že lineární útvary / 4 / jsou adhezivně propojeny s vláknitým nosičem /1/ a ochrannou krycí vrstvou / 3 / nepřerušovaně nebo / a přerušovaně.
9. 9. Fytobiologieky aktivní vláknité útvary podlá bodů 1, 5 až 7, vyznačující se tím, že vložené lineární útvary / 4 / jsou propojeny s vláknitým nosičem / 1 / a ochrannou krycí vrstvou / 3 / mechanicky vpichováním nebo proplétáním s vaznou nití či bez vazné nitě nepřerušovaně nebo / a přerušovaně.

   20 8 2S2
10. 10. Fytobiologicky aktivní vláknité útvary podle bodů 1, 5 až 7, vyznačující se tím, že lineární útvary / 4 / jeou propojené s vláknitým nosičem / 1 / a ochrannou krycí vrstvou / 3 / prošitím ve volitelných roztečích / r, r 1, r 2 /.
11. 11. Pytobiologicky aktivní vláknité útvary podle bodů 1 až 5 a/ nebo 8 až 10, vyznačující se tím, že na vláknitém nosiči / 1 / jsou kromě směsi semen / 2 / v množství od 4 do 100 g/m umístěny další sypké přísady / 5 / v množství od 5 do 100 g / m , jako např. průmyslová hnojivá, drtě kolagenních vláknin, vloček textilních vláken, celulózových vláknin, drtí výsušků přírodních mikrobielně rozkladných materiálů apod. pro zlepšování vlhkostních a úživných podmínek.
12. 12. Pytobiologicky aktivní vláknité útvary podle bodů 1 až 11, vyznačující 8» tím, že vláknitý nosič / 1 / směsi semen / 2/ nebo / a systém zpevňujících lineárních útvarů / 4 / nebo /a ochranná krycí vrstva / 3 / je biologicky aktivovaná, přičemž fytotextilie je skladovatelná v biologicky neaktivním stavu v podmínkách uchování textilních materiálů a/nebo rostlinných semen.
13. 13. Fytobiologicky aktivní vláknité útvary podle bodu 12, vyznačující se tím, že vláknitý nosič / 1 /, lineární útvary / 4 / a ochranná krycí vrstva / 3 / jsou biologicky aktivovány nefytotoxickými tenzildý na bázi alkylarylpolyetylenglykoletérů a jejich derivátů v rozsahu 0,005 až 0,5 % hmotnostních k hmotnosti fytotextilie pro netoxické potlačení hydrofobnosti vláknitých struktur.
14. 14. Fytobiologicky aktivní vláknité útvary podle bodu 12, vyznačující se tím, že vláknitý nosič / 1 /, lineární útvary / 4 / a ochranná krycí vrstva / 3 / jsou biologicky aktivovány makro a mikroživinami adhezivně vázanými na vláknité struktury, jako např. roztoky dusičnanu amonného, močoviny, fosfátů a polyfosfátů amonia, kalia, magnézia a roztoků solí obsahují cítil a doplňujících stopové prvky ve vlákenných strukturách a to v množství od 0,05 do 1 hmotnostního % účinných látek z hmotnosti vláknitého útvaru.
15. 15. Pytobiologicky aktivní vláknité útvary podle bodu 12, vyznačující se tím, že vláknitý nosič / 1 /, lineární útvary / 4 / a ochranná krycí vrstva / 3 / jsou biologicky aktivovány pevnými hnojivý jednosložkovými a/ nebo kombinovanými v množství od 0,01 do 5 % hmotnostních z hmotnosti fytotextilního útvaru.
16. 16. Pytobiologicky aktivní vláknité útvary podle bodu 12, vyznačující se tím, Že vláknitý nosič / 1 /, lineární útvary / 4 / a ochranná krycí vrstva/3 / jsou biologicky aktivovány pojivými hnojivý s postupnou časovou hydrolyzou, jako např. kondenzáty močoviny s aldehyd^p a to od 0,01 do 2 % hmotnostních z hmotnosti fytotextilního útvaru.

    2 8 8 2 5 2
17. 17· Fytobiologicky aktivní vláknité útvary podle bodu 12, vyznačující se tím, že vláknitý nosič / 1 /, lineární útvary / 4 / a ochranná krycí vrstva / 3 / jsou biologicky aktivovány morforegulačními a herbicidními látkami, např. deriváty a sloučeninami kyselin feno xioctové nebo ýa fenoxipropionové nebo / a fenoximáselné nebo / a alfanaftyloctové nebo / a alfa i betaindolyloctové nebo / a indolylpropionové nebo / a indolylmáselné nebo / a deriváty cholinů nebo / a etjírelů nebo / a extraktů huminových látek v rozmezí od 0,000001 do 0,05 % hmotnostních z hmotnosti fytotextilních útvarů.
18. 18. Fytobiologicky aktivní vláknité útvary podle bodu 12,vyznačující se tím, že vláknitý nosič / 1 /, lineární útvary / 4 / a ochranná krycí vrstva / 3 / jsou biologicky aktivovány mikrobiologickými očkovacími látkami, které tvoří tekuté či lyofilizované mikrobielní kultury roz^ladačů celulózy nebo / a keratinových látek a to v rozmezí od 0,05 do 0,5 % hmotnostních z hmotnosti fytotextilních útvarů.
19. 19. Fytobiologicky aktivní vláknité útvary podle bodů 1 až 18, vyznačující se tím, že hmotnost fytotextilie je v rozmezí od 60 do 1 000 g / m a fytotextilní útvar má charakter koherentního svinovatelného prefabrikátu e pevnosti od 100 N na 50 cm šíře pásu v podélném směru.
20. 20. Způsob výroby fytobiologicky aktivních vláknitých útvarů zvaných fytotextilie podle bodů 1 až 19, tvořených základní a krycí vrstvou, mezi nimiž je umístěno osivo, vyznačený tím, že na vláknitý nosič se nanášejí rovnoměrně v poižadovaném množství semena rostlin, přípddně i další sypké přísady za účelem zlepšování vlhkostních a úživných podmínek, a vláknitý nosič se vede společně s lineárními útvary a ochrannou krycí vrstvou k vzájemnému propojení vrstev adhezivně pomocí slisování nebo mechanickým provázáním ve zvolených roztečích na ploše fytotextilie.
21. 21. Způsob výroby podle bodu 20, vyznačený tím, že na povrch lineárních útvarů se před slisováním nanáší disperze nebo / a roztoky pojiv přerušovaně nebo / a nepřerušovaně, přičemž alespoň jedna složka pojiv působí jako biologicky aktivní látka.
22. 22. Způsob výroby podle bodu 20, vyznačený tím, že před nebo / a při zpracování převážně odpadových surovin na vláknité nosiče nebo ochranné krycí vrstvy se suroviny kropí vodnými roztoky až do 40 % vlhkosti vláknitých surovin, přičemž vodné roztoky obsahují biologicky aktivní látky jako např. nefytotoxické tenzidy na bázi alkylarylpolyetylenglykoléterů a jejich derivátů, makro a mikroživiny adhezivně vázané na vláknité struktury, hnojivá jednosložková nebo / a vícesložková, hnojivá pojivá působící jako pojivo podílející se na koherentnosti finálního útvaru s postupnou časovou hydrolýzou, morforegulační a herbicidní látky, mikrobiologické očkovací látky, apod.