CS208128B2

CS208128B2 - Insekticide means and method of making the active substances

Info

Publication number: CS208128B2
Application number: CS795374A
Authority: CS
Inventors: John L Miesel
Original assignee: Lilly Co Eli
Priority date: 1978-08-31
Filing date: 1979-08-03
Publication date: 1981-08-31
Also published as: FR2434806B1; IL57861A0; BR7905039A; GB2028813A; FR2434806A1; JPS5535070A; EP0008880A1; PH13899A; FI792417A; LU81575A1; IL57861A; IE791484L; AU522905B2; TR20758A; DE2964717D1; DD145220A5; EP0008880B1; US4219557A; DK329979A; IE48917B1

Description

Vynález se týká insekticidních prostředků obsahujících nové deriváty močoviny užitečné k hubení nežádoucího h^yzu, způsobu výroby těchto nových derivátů a jejich pouUití k potírání nežádoucích druhů hmrzu.

Látky podobné sloučeninám podle vynálezu jsou popsány v Jou^el oi Agriccutural Food Chemmstry 26, č. 1, 164 (1978)· <

Předmětem vynálezu je insekticidní prostředek obs^ující jako účinnou složku 0,1 ' ai % hmoonootních sloučeniny obecného vzorce I

O O

II II

CNHCNH

R¹ (I) ve

X kterém znamená atom chloru nebo fluoru a představuje atom chlory atom- bromu neto triflormietlyrlovou skupiny ^její adiční soli s kyselinou nebo N-oxidu té s^u^niny, v оЦ ^r1 znamená atom bronetio mu nebo trifUčirmethylovču skupinu, s tím, že zname^áH X atom fluoru, představuje R¹ trilUčrmiet^^yrlovču skupiny v tamMnaci s aDespon jedním n^ičem nebo ře^^em.

Pro účely tohoto vynálezu se výáe uvedené sloučeniny pojmenoovvají jako substiuuovsné močoviny s následujícím číslováním jednotlivých poloh:

Zmíněné látky se tedy pojmenovávají jako ^(P.ó-dihalogenbenzoyD-J-CS-^^-pyridinpl)močoviny nebo jejich N-oxidy Si ediční soli s kyselinami.

Sloučeniny podle vynálezu je možno připravit tak, že se 2,6-dihalogenbenzoylisokyanáty -obecného vzorce

ve kterém X má shora- uvedený význam, nechají reagovat s 2-aminopyridinem obecného vzorce

ve kterém ^r1 má shora uve^dený význa^ nebo s jeho N-oxidem.

Tento postup rovněž tvoří předmět vynálezu.

Zmmněná reakce se s výhodou provádí v aprotickém organickém rozpouštědle, jako v ethylacetátu, dichlorethsnu, meetwlencdoridu apod., při teplotě v rozmezí od 0 do 100 °C, nejvýhodnáji od 20 do 50 °C. Při reakci se reakční složky spoitřebo^(^\^fi^j:í v ekvimooámích ' moostvích.

AAiční soli s kyselinami je možno připravit obvyklým postupem reakcí produktu ve formě volné báze, vzniklého reakcí isokyanátu s 2-aminopyridinem,-s vhodnou kyselinou. Výhodné jsou kyseliny o hodnotě p^ 3 nebo nižší, jako minerální kyseliny, například kyssUna chlorovodíková nebo brom^o^v^o^j^ikoi^iá.

2,6-dihalogenbenzoylisokyanáty používané jako výchozí látky je možno snadno připravit z odppoádajících 2,6-^c^:^i^aoggn^l^(^i^:^i^mi^d^ů, které jsou obchodně dostupné, a to postupem, který popsali Speziale a spol. [j. Org. - Chem. 2!» 3 742 (1962)] a WeHinga a spol. [j. Aggic. Food Chem. 21. 348 a 993 (1973)1· Podle tohoto postupu se benzamid podrobuje reakci s- oxalylchloridem. Zlepšený způsob provádění této reakce je ilustrován níže uvedeným příkladem 5.

Výchozí 5-brom- a 5-chlor-2-aminopyriiioy jsou obchodně dostupné. 5-(trifloojmethyl)-Z-aminopyridin je možno připravit - postupem popsaným v americkém patentním spisu číslo 3 681 369. N-oxidy shora popsaných výchozích látek se - připrevují postupem, který popsal leady [Syynhetic CoImшllcajions 7(8), 509 až 514 (1977)]. Výsledný 2-aminoppriiin-N-oxii se pak podle shora popsaného obecného postupu nechá reagovat s 2,6-iiealogenblnzoylisokyjnátem -za vzniku N-oxidu finálního produktu.

Syntézu sloučenin podle vynálezu ilustrují následující příklady provedení, jimiž se vSak ' ' rozsah'vynálezu v žádném směru neommeuue. '

Přikladl

-(2,6-di chlorbenzoyl)-3-(5-chlor-2-pyrddiiyyl)močovina

V cca 50 mL ethylacetátu se při teplotě místnosti smísí 2,2 g (0,01 moll 2,6-dichlorbenzoylisokyanátu a 1,3 g (0,01 moll 5-chlor-2-aminopyridinu a reakční směs se přes noc (zhruba 18 hodin) míchá při teplotě míítnossi. Rozpouutědlo se oappaí, k odparku se přidá voda a produkt se extrahuje ethylacetáeem. Ethylacetát se odpaří a zbytek se překrystaluje z ethanolu. Získaný produkt taje při 211 až 215 °C.

Elemennární analýza:

vypočteno: 45,31 % C, 2,34 % H, 12,19 í N;

nalezeno: ' 45,12 % C, 2,64 % H, 12,36 % N.

Příklad 2

1-(2,6-dichlurbnnzoyl)-3-(5-brum-2-pyridinyl)mučovina

V 50 ml ethylacetátu se při teplotě míítnooti smísí 2,16 g (0,01 moll 2,6-dichlorbnnzoylisukyaiátu a 1,73 g (0,01 moll 5-brum-2-aminoupridiiu a reakční směs se 4 . hodiny míchá při teplotě míítnoosi, přičemž se z ní vysráží produkt, který se odfiltruje a překrystaluje se z ethanolu. Získá se 2,0 g žádaného produktu o teplotě tání 228 až 230 °C.

Elemeenární analýza:

vypočteno: 40,14 % C, 2,07 % H, 10,80 % N; nalezeno: 39,95 « C, 1,94 % H, 10,60 % N.

Příklad 3

1-(2,6-dichlurbnnzoyll-3-(5-trifluormeeiwl“²-ppridinfllmočovina

V 50 ml ethylacetátu se při teplotě smísí 1,1 g (0,005 moll 2,6-dichlorbenzoylisokyanátu a 800 mg (0,005 mol) 5-(trffUuomnehýřl)22-miioorridinu a reakční směs se přes noc (cca 18 hodin) míchá při teplotě ms^t^I^outtί. Rozpc)uutědlo se odptaří a produkt se překršteluje z ethanolu. Získá se 200 mg žádaného produktu o teplotě tání 228 až 230 °C.

Elemeendrní analýza:

vypočteno: 44,47 % C, 2,13«H, 11,11 % N; nalezeno: 44,42 % C, 2,19 « H, 11,18 % N.

Příklad 4 l-(2,б-dCchUobbenzurl)-3-5 5cch0or-2pryridirylMočovina

450 g (3,5 mol) 5-chlur-2-βmiiupyridinu se suspenduje v 5 000 ml 1,2-dichlorethanu, reakční baňka se propláchne dusíkem a vloží se do lázně s chladnou vodou, čímž se teplota sníží na 20 °C. Během 1 hodiny se k směsi za udržování teploty pod 30 °C při^k^ape 912 g (4,2 mol) 2,6-dichlorbnn»uyli8okyanátu. Reakční směs se 10 minut míchá, pak se ch.adicí ^lázeň se stulenou vodou odstraní a rea^kční banka se vloží ^do vodní lázně o te^otě cca °C· Teplota reakční smési . se tím zvýší na 42 °C a reakční směs se ještě 30 minut zahřívá na 40 °C. Z chromaatgrafie na tenké vrstvě vyplývá, že došlo k zreagování všeho výchozího maateiálu. Rozpouštědlo se odpaří na rotační odparce, pevný zbytek se rozmíchá v 1 litru methanolu, suspenze se.ochladí a zfiltruje se. Výtěžek žádaného produktu činí .

¹ 177 g, teplota tání.219 až 222 °C. Identitu produktu potvrzují NMR a IČR spektra.

Příklad 5

2,6-dichlorbenzoylisokyanát ' Jednooitrová reakční baňka se propláchne dusíkem a předloži se do ní 125 g (0,64 mol) suchého 2,6-dichlobbenzamidu a 300 ml suchého toluenu. Za neustálého uvádění dusíku se do baňky za míchání . při teplotě přidá během 15 minut 100 g (0,79 mol) chloridu kyseliny šlavelové. ReelkČn! směs se zahřeje na 55 °C a při této teplotě se míchá přes noc (zhruba 18 hodin).

Výsledná směs se zahřeje k varu pod zpětným chladičem (111 °C), 2 hodiny se vaří pod zpětným chladičem, pak se rozpouštědlo odpaří ve vakuu a produkt se destiluje ve vakuu 1 733 Pa při teplotě v baňce 134 až 135 °C a teplotě par 131 až 132 °C. Získá se 127,5 g (92,5 %) žádaného produktu.

Příklad 6

H-oxid-1-(2,6-dichlorbenzoyy)-3-(5-baOá-2-pyridinyl)močoviny

0,37 g N-oxidu 5-baom-2-aminopoyldinu se částečně rozpustí ve 25 m acetooiirilu a k směěi se pod dusíkem při teplotě místnosti přidá 0,5 g 2,6-dichlorbenzoylisokyanátu. Reakční směs se přes noc (zhruba 18 hodin) míchá, načež se vysrážený produkt odfiltruje.

Získá se 280 mg žádaného produktu o teplotě tání 230 až 235 °Q.

Elemennární analýza:

vypočteno: 38,55 % C, 1,99 % H, 10,37 % N;

nalezeno: 38,82 % C, 1,98 % S, 10,62 % N.

Příklad 7

1-(2,6-fiilLuoabeizoyl)-3-(5--taLiluoameelwУl^,22ppyadfлnУ.)mo0ovina

0,7 g 5-tailUuráetíyl-2-áiiopyridinu se rozpuutí v acetooniailu a k roztoku . se pod dusíkem při teplotě mieltnoot-i přidá 0,85 g 2,6-difUuoabenzsylisskyaiátu, přičemž . se okamžitě začne tvořit sraženina. Po tříhodnoovém míchání se pevný maatriiál odddlí a promyje

se dalším acetonitrieem. Získá se 1,0 g žádaného produktu o teplotě tání 215 až 220 °C
Elnáeniární	analýza:
vypočteno:	48,71 % C,	2,34 % H,	r^‘,17 . % N;
nalezeno:	48,90 % C,	2,39 % H, .	12,37 « N.

Sloučeniny podle vynálezu.je možno pouužt k hubení hmyzu z různých řádů, včetně hmyzu z řádu Coleoptera (brouci), jako jsou Epilachna varive^is, Anthonomus gaandis (květopas), Caambus caligiistθllut (travářík), Oulema melanopus, dřepČíci, zavíječi, Leptinotarsa decemlineata (meaindělnka bramborová), Hrpera postica, АП.Ьгпп^ tcroohuUariae (rušník katičníkovitý), Triboiuím confusum (potemník skladištní), írbohíaaívítt, kovhříkovití, Sitoohilut oryzae, Nodonota o^unCtccOlit, ConiOrachelut nenuphar, řádu . Diptera (dvojkřídlí), jako jsou Musea ' domentica (moucha domácO, Aedes aegypti (komár), Stornoxys calci trans (bodalkt stájová), Haemolobic irritírns (bodalka malá), bzuččvkoovtí, Hylemric brassicae (lorětilOc), Psile_: rosae (pochaarnatka olovová), řádu Lepidoptert (aoOtli), jako jsou Spodoppera eriOanii, taspeyresia pomonnlla, aooioiií, Plodil interpmCella (zcvíječ paprikový), Ljpidoptera tortriciOce, Heliothis zet (šedivka), Osi^íiíc nuUiialis, bělásek zelný, Trichoplusia ni, Th^idopteryx ι^βιοιηιίοποίΒ, Maltcn8oat caericamum (boiurovec), Spodo^en /η^ι^ΐ a řádu Oothopterc (rnino00íddí), jako jsou Blatellc germanicc (rus OmOcí) t - Periplanitt toeiictni (šváb taeiicloD·

Sloučeniny podle vpuClezu jsou dále užitečné k pntírání Oalěích druhá hanzu, jako jsou Hrpodenat iineatam (střečeO), Misct tutuaatis, koiOři, Chcoistoneura fuoifertna, áedavky, Heliothis viriscens, PseudolLtii unipuncta, Spodoj)tert exigua, Prodenia galli, ZaiOatrace grt^<^i.i^&^€^]Llt, Eomposct fabae (^1010^X8^10 ovocjnD, Eltsaopalpus lignosilius, svítilOp, PsilLius siriitus, Cephus cinitus (bodruška), Gaiterophilus т^а^тЫв, květilOp, zcvíječi, Anti^i^í^ia geimotatis, CociuLio ceryae (mastíc), Graphoogiathus spec·, АсгоЬь11з ccryae, Pectinophora gossyppelli, Lcspeiyesii caryana, Dattnt integerrOa, MsanOuca sexta, píáalky, Alcbamc ir^Hlccn, švábi, Plathypent scabri, Cooiis eurythemi (žIuICsiO), Chaetocnemc půLicirii (Ořepčík), vzpříOinOy, Plutellc aacuuipemiis (předlvka polní), Stegastc ^sq^eHi, Ptttiemc nebris, Εββ^Οι^ι serricome, Ho]ooeosnoc ilicteHo, Kelferic ^op^rkeUi, Graphhoitha aone8tt (aOra), Sarninoidea exitimc, Dacus cuccurbitce, Pieris rapae (bělásek řepový), SylιlathlOna pictL-pis, Vitacea polistiforais, Phoraic reginc, Tabcnus lUctus (ovád), Aithonoaus lu^enH, Epicauta lemn.scata (puchhlřiík), Zygospilc exclcaalionis, Gaiterophilus htlaonrhoniotis (střeček), Parclniesic viteinna, Matophagus ovinus (kloš ovč), jakož i obaleči.

Předpokládá se, že sloučeniny podle vynálezu porušují mechanismus a^^,^t^<^iriózy hmyzu, čímž způsobuj jeho smtl DDřLe se předpokládá, že k vyvolání tohoto mechanismu účinku je nutné účinné látky hmyzem. I když k uhynutí daného druhu hmyzu může d^jdít tž v některém následujícím stupni m^eti^c^o^fó:^;p, výsledkem výše zmíněné účianojti je nicméně vyhubení nebo alespoň redukce populace hmyzu.

V souhlase s tím zahrnuje vynález rovněž způsob potírání hmrzu, iyzna1čιUící se tím, že se na místo výskytu hmyzu aplikuje účinné m^anství sioučeniny podle vynálezu. Místem výskytu hmyzu může být iibovoiné prostředí zamořené hmyzem, který má být huben, jiko je půda, vzduch, voda, potraviny t-krmivá, vegetace, hnůj, inertní předměty a objekty, skladované moltriřlp, jako zrní, cpo·. Sloučeniny podle vynálezu se na toto místo výskytu hmyzu normálně iplikijí, například postřOkeo, v mnoství pohybujícím se oO 0,0011 Oo 11 kg/he, t to v závisljstl na povaze výše zmíněného místi výskytu, na typu t rozsahu zamoření hmyzem apoO. S výhodou se účinné látky aplikují v mLaOství oO 0,11 Oo 1,1 kg/ha.

K snadnnjěí aplikaci se sloučeniny podle vyniCLezu s výhodou dodáni í ve formě prostředků. Účinné látky je možno na takovéto prostředky zpracovávat za pouští různých pomocných t nosných látek, jako jsou organické kapaliny, voOt, povrchově aktivní činidla, ΙιιχΙιΙ pevné mlt^i^iClp apoO. Mezi vhodná povrchově aktivní činidla náležejí aniontová činidla, jako aatrlrolacrrlsurfát, natrrιm-Ojdθ'cylienzensulfnaát apod., t neionogenní činidla, jcko t^olP^βthyllaglpkol-t-nnnPLiln^гlether. často je žádoucí pouští směsí těchto činidel.

Účinné prostředky mohou oít formu kapaliny, prášku, granulátu, aerosolu tpod·, t obsahují oO 0,1 Oo 90 % sloučeniny podle vynálezu. Tyto prostředky mohou být v koncentrované formě, jako je tomu u prostředků s pomalým uvolňováním účinné látky nebo u prostředků ředěných před aplikací na oísto výskytu hmyzu vodou. V Ocnéa oboru je znřOc řaOc metod přípravy takovýchto prostředků, kteréžto metody se nijak nevymPolí z rátace vynálezu.

Jck je znřao, oůže se koncentrace účinné látky v insekticidních prostředcích podle vynálezu oOnnt v závisljstl nc Oruhu používaného prostředku. Obecně se shora popsané koncentrované prostředky před aplikací ředí t to bučí vodou, nebo v některých případech

208126 6 petrolejem, přičemž v těchto «ředěných prostředcích se koncentrace účinná látky obvykle pohybuje v rozmezí od 0,1 do 1 000 ppm·

Insektlcidní účinnost sloučenin podle vynálezu byla zjišíována testováním účinnosti prostředků obsahujících sloučeniny podle vynálezu proti larvám Spodoptera eridania. Tento hmyz náleží do řádu Lepidoptera a každoročně způsobuje na užitkových plodnách škody řádově miliónů dolarů· Sloučeniny podle vynálezu jsou proti Spodoptera eridania zvlášl účinné· Testované prostředky se aplikují na listy rostlin, které pak slouží jako krmivo pro pokusné larvy· Účinné látky se testují v celé řadě koncentrací, a to zhruba od 1 000 ppm do 1 ppm.

Každá z testovaných sloučenin se upraví na účinný prostředek tak, že se 10 mg testované sloučeniny rozpustí v I ml rozpouštědla tvořeného směsí stejných dílů bezvodého ethanolu a acetonu, obsahující v 1 litru 23 g činidla Toximul R a 13 g činidla Toximul S.(Toximul R a Toximul S jsou povrchově aktivní činidla sestávající se směsi sulfonátových a neionogenních povrchově aktivních látek\, а к výslednému roztoku se přidá voda tak, aby se získalo 10 ml roztoku obsahujícího testovanou sloučeninu v koncentraci 1 000 ppm.

Alternativně se používá 11 mg účinné 14tky, z níž se připraví 11 ml roztoku, ze kterého se 10 ml použije jako aplikační roztok φ koncentraci účinné látky 1 000 ppm a zbývající 1 ml se dále zředí vodou na aplikační roztok obsahující 100 ppm účinné látky. Prostředky obsahující testované sloučeniny v nižších koncentracích se připravují stejným způsobem, za použití téhož rozpouštědla·

Každým roztokem testované sloučeniny se postříkají dvě čtvercové misky o hraně 10 cm· ί každé z těchto misek roste 6 až 10 rostlin fazolu·, Rostliny se nechají oschnout, pak 4ez nich odebere 12 listů a jejich odříznuté konce se obalí buničitou vatou nasáknutou vodou. Listy se rozdělí do šesti Petřiho misek z pláštické hmoty (100 x 20 mm)· Do každé mlsky se pak vloží 5 larev Spodoptera eridania (2. a 3· instar) a misky se na 4 dny umístí do komory, v níž se udržuje teplota na konstantníhodnotě cca 25,5 °C a konstantní rdletivní vlhkost cca 51 načež se provede první vyhodnocení účinku testovaných sloučenih· Po tomto hodnocení se do každé misky vloží 2 čerstvé listy z původně ošetřených misek a Patriho misky se udržují v komoře s regulovanou teplotou a vlhkostí po další 3 dny· Po těchto celkem 7 dnech se pak provede finální vyhodnocení pokusu.

Insektlcidní účinek se vyhodnocuje spočtením živých larev v každé misce a vyjadřuje se za pomoci následující stupnice:

» všechny larvy živé = polovina nebo více než polovina larev živých * méně než polovina larev živých « všechny larvy mrtvé

Výsledky dosažené při tomto testu jsou uvedeny v následující tabulce i· V této tabulce jsou v prvním sloupci identifikovány testované sloučeniny čísly příkladů jejich výroby, ve druhém sloupci je uvedena koncentrace testované sloučeniny v prostředku a ve třetím sloupci jsou pak uvedeny stupně účinnosti zjištěné za 4 a 7 dnů trvání pokusu.

Tabulka 1 testovaná koncentrace stupeň účinnost! proti látka účinné látky Spodoptera eridania

	v pp^m	4 dny	7 dnů
1	1 000	3	3
2	1 000	3	3
2	100	3	3
3	1 000	3	3
6	1 000	3	3
6	100	2	3
7	1 000	3	3
7	100	2	2

V dalšíím pokusu se sloučeniny podle vynálezu testují znovu stejrým postupem jako výše, ale v nižších konccntracích» Při tomto dalším testu se zjišťuje rozsah vyhubení pokusného hmyzu v procentech, a to zjištnním počtu živých larev v každé misce a výpočtem za pouUití Abbootova vzorce [W. W. AAboot, A Method of CompuUing the Effectivenes of an Insecticide, J. Econ. Entomol. 18, 265 až 267 (1925)]:

vyhubení = v % (počet přežívajících exemj^plárů v kontrolním pokusu) (počet přeží- vajících exemplářů. v danmrn testu (počet přežívajících exemplářů v kontrolním pokusu) x 100

Dosažené výsledky jsou uvedeny v následnicí tabulce 2.

Tabulka 2

sloučenina z příkladu č.	aplikovaná dávka v ppm	vyhubení v % Spodoopěra eridania 4 dny 7 dnů
1	1,0	’ 0	7
	2,5	13	93
	5,0	33	93
	10,0	67	100
	100,0	93	100
2	10	93	100
	25	93	100
	50	100	100
	100	100	100
2	1,0	0	20
	2,5	47	93
	5,0	86	100
	10,0	100	100
3	25	100	100
	50	ioo	100
	100	100	100
3	2,5	66	86
	5,0	100	100
	10,0	100	10Q
	20,0	100	100

Příklad 8

Tento příklad popisuje složení a přípravu smáSitelného prášku obsahujícího jako účinnou složku sloučeninu, podle vynálezu. '

Složení:

složka % hmotnostní účinná látka⁰ 50 smáčedlo²⁾ 5 dis^rgátor³ · 5 řinidlo proti s^pék^ká°^O ’ ⁵ředidlo⁵' 35

100 ¹⁾ kterákoliv složenina obecného vzorce I ²⁾ οβ^Ιν^-Ιβ^^Η^^^ (DUPANOL MS) ³⁾ lig^^ulfonát (POLYFON 0) ⁴⁾ tysličⁿík kř^ičitý (ZEOLEX 7) ⁵⁾ BARDENOVA hli°Lk^a

Příprava:

Účinná látka se spolu s pomocnými látkami smísí ve vhodném oíííčí a směs se nechá projít·kladivovým mlýnem, kde se zmenší velikost částic a složky se dále promííí. Výsledná směs se dále ooIí ve fluidním mlýnu, čímž se získá mattriál o velikosti částic mezi 5 a 15 /um.

Příklad 9

K porovnání insekticidní účinnosti 1-(disubst.beozoyl)-3-(5-subst.-2-yyrid0yyl)msisiio podle vynálezu s účinnootí 1-(disubst.benzoyl)-3-pyrddOny močovin známých z amerického patentního spisu č. 3 748 356 se používá následující postup.

Testuje se účinnost sloučenin' proti larvám Spilachna varivestis (řád Cooeoptera) a proti larvám Spoddopera aridania (řád Leeidootteaa.

Ve čtvercových · miskách o hraně 10 cm se p6s1tu;jí rostliny fazolu, a to v každé misce vždy 6 až 10 rostlin. K níže popsanému testu se pouužvají rostliny staré 10 dnů.

Každá z testovaných sloučenin se upraví na účinný prostředek obvyklým způsobem tak, že se 10 mg testované sloučeniny rozhrnutí' v 1 ml rozpouštědla tvořeného směsí starých dílů bezvodého ethanolu a acetonu, obsah^ící v 1 litru 23 g činidla·Toximul R a 13 g činidla Toximul S (Toximul R a Toximul S jsou povrchově aktivní činidla sestávaaící ze síísí sulfsoátsvScU a neionogennícU povrchově aktivních látek) a roztok se smísí s 9 ml vody, čímž· se připraví vodný roztok s obsahem účinné látky 1 000 ppm. Roztoky o nižších ^οηβηΟ^^^ se získají zředěním tohoto základní ho roztoku.

Každým roztokem testované sloučeniny se poe^íkají rostliny fazolu v miskách. Rootlioy se nechají oschnout, pak se z nich odebere 12 listů a jejich odříznuté konce se obalí bunOčitou vatou nasáknutou vodou. Listy se rozdělí do šesti Petriho misek z plastické hmoty (100 x 20 mm). Do tří misek se pak vloží 5 larev Spilachot varivestis (2. iosttr) a do zbývvaících tří misek 5 larev Spodo^e^ rridanit (2. a 3. iosttr). Misky sr na 4 dny umístí do komety, v níž se udržuje teplota na konstantní · hodnotě cca 25,5 °C a konrtantní relativní vlhkost cca 51 %, načež se provede první' vyhodnocení účinku testovaných sloučenin.

Po tomto hodnocení se do každé misky vloží 2 čerstvé listy z původně ošetřených rostlin a Petriho misky se udržuj v komoře s regulovanou teplotou a vlhkootí po další 3 dny· Po těchto celkem 7 dnech se provede finální vyhodnocení pokusu·

Insekticidní účinek se vyhodnocuje spočtením živých larev v každé misce. Výsledky všech ošetření se porovnávají s výsledky dosaženými za použití listů z rostlin ošetřených pouze rozpouštědlem a za pouužtí listů z vůbec neošetřených rostlin. Účinnost se vyjadřuje za pomoci následnicí stupnice:

= účinnost 0 % = účinnost 1 až 50 % = účinnost 51 až 99 % = účinnost 100 % (úplr.é vyhubení larev) .

Výsledky dosažené při tomto testu jsou uvedeny v následnicí tabulce 3· V této tabulce jsou v prvním sloupci identifikovány testované sloučeniny, ve druhém sloupci je uvedena koncentrace testované sloučeniny v prostředku (ppm) a ve zb^Snících sloupcích jsou pak uvedeny stupně účinnooti zjištěné u obou druhů pokusného hmyzu za 4 až 7 dnů trvání pokusu·

Tabulka 4 insekticidní účinnost sloučenin vzorce

subsítituent na pyridinovém zbytku	koncentrace účinné látky v ppm
	1 000
4-chlor	1 000
	100
5-chlor	1 000
	100
	10
5-brom	1 000
	100
5-triluuormethyl	1 000

stupen účinnosti

Epilachna varivestis	Spodoppera eridania
4 dny	7 dnů	4 dny	7 dnů
1	2	0	0
0	2	1	1
0	0	0	0
•1	2	3	3
0	0	3	3
0	0	· 3	3
0	3	3	3
0	2	3 .	3
2	2	3	3

Příklad 10

Tři ze sloučenin testovaných v příkladu 9 se testují stejným způsobem znovu, alě v nižších konccnnracích.

Při tomto opakovaném testu se zjišluje rozsah vyhubení pokusného hmyzu v procentech, a to spočtením živých larev v každé misce a výpočtem za pouužití Abbootova vzorce Ew. W. Abboot, A Method of Comppuing the Effectiveness of an Insecticide, J. Econ. Entomol. 18, 265 až 267 (1925)] :

vyhubeni v % (počet přežívajících (poče-t přežívaexemppářů v kounrol- - jících exem^l^l^ním poklusu) řů v daném testu) x 100 (počet přežívajících exemplářů ' v kontrolním pokusu)

Dosažené výsledky jsou uvedeny v následující tabulce 4:

Tabulka 4 insekticidní účinnost sloučenin vzorce

substituent na pyridinovém kruhu

5-chlor

5-brom

5-trifluormethyl

koncentrace účinné látky v ppm	vyhubení v %
Epilachna varivestis	Spodoptera eridania
4 dny	7 dnů	4 dny	7 dnů
10	26	26
25	19	10
50	19	21
100	7	42
10			100	100
100			100	100
1 000			100	100
1,0			0	7
2,5			13	93
5			67	100
10			93	100
10			93	100
25			93	100
50			100	100
100			100	100
1,0			0	20
2,5			47	93
5			86	100
10			100	100
25	26	73
50	80	93
100	73	73
25			100	100
50			100	100
100			100	100
2,5	0	20
5	6	66
10	33	93
20	26	73
2,5			66	86
5			100	100
10			100	100
20			100	100

Z uvedených výsledků testů vyplývá, že 1-(2,6-dichlorbenzoyl)-3-(5-chlor-, 5-brom- a 5-trifluormethyl-2-pyridinyl)močoviny podle vynálezu jsou v nižších aplikačních dávkách účinnější proti larvám Spodoptera eridania než 1-(2,6-dichlorbenzoyl)-3-(nesubst.- nebo 4-chlor-2-pyridinyl)močoviny známé z amerického patentního episu Č. 3 748 356.

Claims

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

1. Insekticidní prostředek, vyznačující se tím, že jako účinnou složku obsahuje 0,1 až 90 % hmoonnotních sloučeniny obecného vzorce I (I) ve kterém znamená atom chloru nebo fluoru a představuje atom chloru, atom bromu nebo trillurraethylovou skupinu, nebo její adi^uní soH s kZ^selinou ne^bo N-oxidu té shora uvedené s^u^niny^ v níž R¹ znamená atom bromu nebo trifluomaetlylovol skupinu, s tím, že znamenn-li X atom fluoru, představuje ^r1 ^^^ormetalovou s^pin^ sp^olu s alespoň jedním nosičem nebo ředidlem.
2. Prostředek podle bodu 1, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsahuje 1-(2,6ldichlurbenzoyl)l3l(5-chlor-2-pyriiiyll)muUuvinl nebo její adiční sůl s kyselinou.
3. Prostředek podle bodu 1, vyznaauuící se tím, že jako účinnou látku obsahuje 1-(2,6ldichlorbenzuyl)-3-(l-Ouorl2-pyгidnιyrl)močuvinu nebo její adiční sůl s kyselinou.
4. Prostředek podle bodu 1, vyznnačuící se tím, že jako účinnou látku obsahuje 1-(2,6ldichluobnnzoyl)l3l(5-tiilluormetУ|l-lppyiidinyl)moδovinl nebo její adiční sůl s kyselinou.
5. Prostředek podle bodu 1, vyznnččuící se tím, že jako účinnou látku obsahuje

1-°(2,6odifluorbnnzuy1)13-(5-tiifluormethyl-lppyriiinyl)močovinu nebo její adiční sůl s kyselinou.
6. Způsob výroby účinných látek podle bodů 1 až ' 5, vyznačuuící se tím, že se 2,61dihαlognnbnnzoylisokyαnát obecného vzorce в

C—NCO ve kterém

X má význam jako v bodu 1, nechá reagovat s 2iaminopyridinem obecného vzorce ve kterém « ^r1 má význam jato v ^bodu ^1, nebo s jeho N-oxidem, při teplotě 0 až 100 °C.