Vynález se týká herbicidnlbo prostředku, který obsahuje jako účinnou složku nové deriváty fenoxypropionové kyseliny. Dále se vynález týká způsobu přípravy těchto nových, herbicidně účinných látek.

Je již známo, že ethylester 3-(4-chlorfenoxy )-a-fenoxypropionové kyseliny lze používat k potírání plevele (srov. DOS 2 716 189). Účinnost této látky však není, zejména při nižších dávkách, vždy zcela dostačující.

Předmětem tohoto vynálezu je herbicidní prostředek, který obsahuje jako účinnou složku alespoň jeden nový derivát fenoxypropionové kyseliny obecného vzorce I,

Q~CH-C0~R ©

Cl ⁰¹ nylovou ' skupinou nebo chlorem substituovanou alkoxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, dále znamená aminoskupinu, popřípadě alkoxyskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku nebo dialkylamrnoskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku v každém alkylovém zbytku substituovanou alkylaminoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, dialkylaminoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v každé z alkylových skupin, alkenylamlnoskupínu až s 4 atomy uhlíku nebo fenylaminoskupínu, popřípadě N-fenyl-N-alkylaminoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylové skupině, přičemž fenylový zbytek může být substituován alkylem s 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxykarbonylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku v alkoxyskupině nebo/a chlorem.

Předmětem vynálezu je dále také způsob výroby derivátů fenoxypropionové kyseliny obecného vzorce I. Sloučeniny obecného vzorce I se získají tím, že se chlorid fenoxypropionové kyseliny vzorce II v němž

R znamená hydroxyskupinu, popřípadě alkoxyskupinou s 1 až 2 atomy uhlíku, alkylthioskupinou s 1 až 2 atomy uhlíku, alkoxykarbonylovou skupinou s 1 až 2 atomy uhlíku v alkoxyskupině, fenylmethylaminokarbo207765

uvádí v reakci se sloučeninami obecného vzorce III,

HR (III) v němž

R má shora uvedený význam, popřípadě v přítomnosti činidla vážícího kyselinu a popřípadě v přítomnosti ředidla.

Postup podle vynálezu bude v dalším textu označován také jako postup a).

Sloučeniny obecného vzorce I se dají vyrábět i jinými postupy. Tak se sloučenina vzorce I, v němž R znamená hydroxylovou skupinu, získá tím, že se sloučenina vzorce Г

uvádí v reakci s bázemi v přítomnosti ředidla, načež se reakční směs okyselí (varianta c)J.

Ty sloučeniny vzorce I, v nichž R znamená alkoxyskupinu s více než jedním atomem uhlíku, se získají tím, že se sloučenina vzorce Г

Cí. O-CH-COOCH

nechá reagovat s alkoholy obecného vzorce IV,

HOR¹ (VI) v němž

R¹ znamená alkylovou skupinu s více než jedním atomem uhlíku, popřípadě v přítomnosti alkoxidu a popřípadě v přítomnosti ředidla (varianta d).

S překvapením mají deriváty fenoxypropionové kyseliny podle vynálězu velmi dobré herbicidní vlastnosti. Tak se látky podle vynálezu vyznačují vynikající účinností proti šáchoru (Cyperus). Kromě toho jsou vhodné к potírání plevelů v obilovinách, kukuřici a rýži. Látky podle vynálezu tak představují cenné obohacení stavu techniky.

Deriváty fenoxypropionové kyseliny podle vynálezu jsou obecně definovány vzorcem I.

Jako příklady derivátů fenoxypropionové kyseliny vzorce I podle vynálezu lze jednotlivě uvést:

3- (2,6-dichlor-4-trif luormethylfenoxy) -α-fenoxypropionovou kyselinu, methylester 3- (2,6-dichlor-4-trifluormethylfenoxy ) -«-fenoxypropionové kyseliny, ethylester 3- (2,6-dichlor-4-trifluormethylfenoxy) -«-fenoxypropionové kyseliny, isopropylester 3- (2,6-dichlor-4-trifluormethylfenoxy) -«-fenoxypropionové kyseliny, n-butylester 3- (2,6-dichlor-4-trifluormethylfenoxy ) -α-fenoxypropionové kyseliny, (2-methoxy) ethylester 3- (2,6-dichlor-4-trif luormethylfenoxy) -«-fenoxypropionové kyseliny, (2-methylthio) ethylester 3- (2,6-dichlor-4-trif luormethylfenoxy) -«-fenoxypropionové kyseliny, (2-ethoxykarbonyl) ethylester 3- (2,6-dichlor-4-trifluormethylfenoxy )-a-fenoxypropionové kyseliny, (2-f enylmethylaminokarbonyl) ethylester 3- (2,6-dichlor-4-trif luormethylfenoxy) -«-fenoxypropionové kyseliny, (2-chlor) ethylester 3- (2,6-dichlor-4-trif luormethylfenoxy) -«-fenoxypropionové kyseliny, methylamid 3- (2,6-dichlor-4-trifluormethylfenoxy ) -«-fenoxypropionové kyseliny, (2-methoxy)ethylamid 3- (2,6-dichlor-4trif luormethylfenoxy) -«-fenoxypropionové kyseliny, [ 2-dimethylamino)ethylamid 3- (2,6-dichlor-4-trifluormethylfenoxy-a-fenoxypropionové kyseliny, dimethyl 3- (2,6-dichlor-4-trifluormethylfenoxy) -α-fenoxypropionové kyseliny, buten-2-ylamid 3- (2,6-dichlor-4-trifluormethylfenoxy)-«-fenoxypropionové kyseliny, (4-methylfenyl)amid 3- (2,6-dichlor-4-trif luormethylfenoxy) -«-fenoxypropionové kyseliny, (4-methoxyfenyl)amid 3- (2,6-dichlor-4-trifluormethylf enoxy)-«-fenoxypropionové kyseliny, (4-ethoxykarbonylfenyl) amid 3-(2,6-dichlor-4-trif luormethylfenoxy)-«-fenoxypropionové kyseliny, (4-chlorfenyl) amid 3- (2,6-dichlor-4-trif luormethylfenoxy) -«-fenoxypropionové kyseliny, (4-nitrof enyl)methylamid 3- (2,6-dichlor-4-trif luormethylřenoxy) -α-f enoxypropionové kyseliny, piperidid 3- (2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl )-«-fenoxypropionové kyseliny, pyrrolidid 3- [2,6-dichlor-4-trifluorinethylfenoxy j -α-fenoxypropionové kyseliny, piperazid 3- (2,6-dichlor-4-trif luormethylfenoxy )-«-f enoxypropionové kyseliny, pyrazolidid 3-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenoxy) -α-fenoxypropionové kyseliny, morfolid 3- (2,6-dichlor-4-trifluormethylfenoxy) -«-f enoxypropionové kyseliny.

Použije-li se jako výchozích látek chloridu 3- (2,6-dichlor-4-trif luormetliylf enoxy) -a-fenoxypropionové kyseliny a diethylaminu, pak lze průběh reakce postupem podle vynálezu (a) znázornit následujícím reakčním schématem:

Použije-li se jako výchozích látek methylesteru 3- (2,6-dichlor-4-trifluormethylfenoxyj-a-fenoxypropionové kyseliny a hydroxi du sodného, pak lze průběh reakce postupem podle varianty (c) znázornit následujícím reakčním schématem:

1) n&oh

2) HC l

-N&Cl '

- CH_b0H

Použije-li se jako výchozích látek methylesteru 3- (2,6-dichlor-4-trifluormethylfenoxy )-«-fenoxypropionové kyseliny a n-butanolu, pak lze reakční průběh postupem (d) podle nálezu znázornit následjícím reakčním schématem:

Cí O-CH-COOH

Br—CH—COOCH3

I

СНз (V)

Chlorid fenoxypropionové kyseliny, který je nutný jako výchozí látka při provádění postupu a) podle vynálezu, je přesně definován vzorcem II.

Dotyčná sloučenina ' nebyla dosud známá. Dá se však vyrobit jednoduchým způsobem podle principiálně známé metody. Tak se chlorid fenoxypropionové kyseliny vzorce II získá tím, že se odpovídající kyselina vzorce I“ uvádí v reakci s chloračními činidly, jako je thionylchlorid, popřípadě v · přítomnosti ředidel, jako je ethylenchlorid, při teplotách mezi 0 °C a 50 °C, výhodně při teplotách mezi 10 °C a 30 °C.

Substituovaná fenoxypropionová kyselina vzorce I“ není rovněž dosud známa. Dá se však rovněž vyrobit jednoduše podle postupu v principu známého. Tak se substituovaná fenoxypropionová kyselina vzorce I“ získá tím, že se na příslušný methylester vzorce T

působí silnými bázemi, například hydroxidem sodným nebo hydroxidem draselným, v přítomnosti ředidla, jako methanolu nebo vody, při teplotách mezi 20 °C a 100 %C, výhodně při teplotách mezi 40 · °C a 80 °C.

Methylester substituované · fenoxypropionové kyseliny vzorce Γ nebyl rovněž dosud znám. Dá se však vyrobit rovněž jednoduchou cestou podle postupu v principu známého. Tak se methylester substituované fenoxypropionové kyseliny vzorce Γ získá tím, že se na difenylether vzorce IV

v přítomnosti činidla, které váže kyselinu, jako methoxidu sodného, ethoxidu sodného , nebo uhličitanu draselného, v přítomnosti polárního ředidla, · jako methanolu nebo acetonitrilu, · při teplotách mezí . 20 °C a 100 °C, výhodně 30 °C a 80 °C.

Difenylether vzorce IV nebyl dosud znám. Tato sloučenina se však dá vyrobit jednoduchou cestou podle postupu v principu známého. Tak se difenylether vzorce IV získá tím, že se halogenované trifluormethylbenzeny obecného vzorce VII,

v němž

Hal znamená chlor nebo brom, uvádějí v reakci s resorcinem vzorce · VIII

OH (Vin) v přítomnosti činidla, které váže kyselinu, jakož i v přítomnosti ředidla při teplotách mezi 20 °C a 200 °C, výhodně mezi 50 · °C a 150 °C.

Jako činidla, která vážou kyselinu, přichází přitom v úvahu všechny obvyklé báze. K těm patří výhodně hydroxidy alkalických kovů, jako hydroxid sodný a hydroxid draselný a· hydroxidy · kovů alkalických zemin, jako hydroxid vápenatý.

Jako ředidla přicházejí · v úvahu všechna obvyklá inertní aprotická polární rozpouštědla. K těm náležejí výhodně . amidy, jako hexamethyltriamid kyseliny fosforečné, dimethylformamid nebo dimethylacetamid, dále sulfoxidy, jako dimethylsulfoxid, dále ketony, jako methylethylketon, · dále pak nitrily, jako acetonitril a sulfolan.

Halogenované trifluormethylbenzeny vzorce VII jsou známé.

Sloučeniny použitelné dále jako výchozí látky při provádění postupu podle vynálezu působí methylesterem α-brompropionové kyseliny vzorce V jsou obecně definovány vzorcem III. V tomto vzorci znamená symbol R výhodně ty zbytky, které již byly jako výhodné uvedeny v souvislosti s popisem látek vzorce I podle vynálezu pro symbol R.

Sloučeniny vzorce III jsou známé. Jako příklady lze jednotlivé uvést:

vodu, methanol, ethanol, propanol, isopropanol, n-butanol, terč.butanol, 2-methoxyethanol, 2-ethoxyethanol, 2-methyithioethanol, ethoxykarbonylmethanol, 2-ethoxykarbonylethanol, 2-fenylmethylaminokarbonylethanol, 2-chlorethanol, amoniak, hydrazin, methylamin, ethylamin, n-propylamin, isopropylamin, 2-metho.xyethy lamin, 2-dimethylaminoethy lamin, dimethylamin, diethylamin, di-n-propylamin, buten-2-ylamin, anilin, fenylmethylamin, 4-methylanilin, 4-methoxyanilin, 4-ethO'xykkrbonylanilin, 4-chloranilin, 4-nitroanilin, piperidin, 2-methylpiperidin, pyrrolidin, piperazin, pyrazolidin, morfolin a 2-benzothiazolylmethylnnin.

Jako ředidla přicházejí v úvahu při provádění postupu a] podle vynálezu všechna inertní organická rozpouštědla. K těm náleží výhodně ketony, jako diethylketon a methylisobutylketon, dále nitrily, jako acetonitril a propionitril, dále ethery, jako tetrahydrofuran a dioxan, kromě toho také alifatické a aromatické uhlovodíky, jako petrolether, benzen, toluen a xylen, dále halogenované uhlovodíky, jako methylenchlorid, tetrachlormethan, chloroform a chlorbenzen, dále estery, jako ethylacetát, jakož i formamidy, jako dimethylformamid.

V mnoha případech, při nichž jde při použití sloučeniny vzorce III o kapalnou složku, je možno od přídavku ředidla upustit. V těchto případech však lze přesto ředidlo přidávat.

Jako činidel, která vážou kyselinu, se může při provádění postupu a) podle vynálezu používat všech obvykle použitelných anorganických a organických akceptorů kyselin. K těm náleží · výhodně uhličitany alkalických kovů, například uhličitan sodný, uhličitan draselný a kyselý uhličitan sodný, dále nižší terciární alkylaminy, aralkylaminy, aromatické aminy nebo cykloalkylaminy, jako například triethylamin, d^e^^^ytemi^ pyridin a. diazabicyklooktan.

Jde-li v případě sloučeniny vzorce III o amin, pak může nadbytek tohoto aminu sloužit jako činidlo, které váže kyselinu.

Reakční teploty se mohou při postupu a) podle vynálezu měnit v širokém rozmezí. Obecně se pracuje při teplotách mezi 20 °C a 100 °C, výhodně mezi 30 °C a 80 °C.

Při provádění postupu a] podle vynálezu se používá na 1 mol chloridu fenoxypropio nové kyseliny vzorce II výhodně 1 až 2 mol nebo také větší nadbytek sloučeniny vzorce III, jakož i popřípadě 1 až 2 mol činidla, které váže kyselinu.

Izolace látek podle vynálezu vzorce I se provádí obvyklými metodami. Obecně se postupuje tím způsobem, že se reakční směs po ukončení reakce buď přímo, nebo po předchozím zahuštění za sníženého, tlaku smísí s · přídavkem organického rozpouštědla, jako toluenu nebo methylenchloridu, poté se · organická fáze oddělí, promyje se a po vysušení se zahustí.

Methy lester fenoxkpbopionové kyseliny, který je nutný jako výchozí látka při provádění postupu b) podle vynálezu, je přesně definován vzorcem Γ.

Me^yles te-r fenoxypropionové kyseliny vzorce Γ nebyl dosud znám. Dá se však vyrábět jednoduše v principu známým postupem. Tato látka se získá například metodou, která již byla podrobně popsána v souvislosti s · výrobou výchozích látek pro postup a).

Reakční podmínky, které je nutno dodržovat při provádění postupu c) podle · vynálezu, byly stejně tak jako báze a ředidla používané při reakci již popsány v jednotlivostech v souvislosti s výrobou výchozích látek pro postup aj podle vynálezu.

Při provádění postupu (c) podle vynálezu se používá na 1 mol methylesteru fenoxypropionové kyseliny vzorce Γ výhodně 1 až 2 mol báze. Izolace reakčního produktu se provádí v případě postupu (c) podle vynálezu obvyklými metodami. Obecně se postupuje tak, že se po ukončení reakce vylije reakční směs do vody, roztok se zfiltruje, filtrát se potom okyselí a kyselina, která se přitom vyloučí v pevné formě, se odfiltruje.

Při provádění postupu (dj podle vynálezu slouží jako výchozí látka ten · methylester fenoxypropionové kyseliny, který již byl . zmíněn v souvislosti s postupem (c) podle vynálezu.

Při postupu (d) podle vynálezu dále jakožto výchozí látky používané alkoholy . jsou obecně definovány vzorcem VI. Ve vzorci VI znamená symbol R1 výhodně přímý nebo rozvětvený alkylový zbytek s 2 až 4 atomy uhlíku.

Jako příklady sloučenin vzorce VI lze jednotlivě uvést: ethanol, n-propanol, isopropanol, isobutanol, n-butanol, sek.butanol a terč.butanol.

Alkoholy vzorce VI jsou známé látky.

Při postupu (d) podle vynálezu mohou reakční složky vzorce VI používané · v nadbytku sloužit současně jako ředidla. Je však také možné používat inertních organických rozpouštědel, jakožto ředidel.

Reakce postupem (d) podle vynálezu se provádí výhodně v přítomnosti alkoxidu, jako například methoxidu sodného.

Reakční teploty se mohou při postupu (d) podle vynálezu měnit v širokém rozmezí. Obecně se pracuje při teplotách mezi 20 °C a 200 °C, výhodně mezi 60 °C a 120 °C.

Při provádění postupu (d) podle vynálezu se používá na 1 mol methylesteru fenoxypropionové kyseliny vzorce Г nadbytek alkoholu vzorce VI, jakož i účelně katalytické množství alkoxidu. Izolace reakčních produktů se provádí obvyklými metodami.

Obecně se postupuje tak, že se reakční směs po ukončení reakce zahustí, zbytek se rozmíchá s organickým rozpouštědlem, vzniklý roztok se zfiltruje, filtrát se promyje a po vysušení se zahustí.

Účinné látky podle vynálezu ovlivňují růst rostlin a mohou se tudíž používat jako defoliační prostředky, desikační prostředky, prostředky к hubení plevele, prostředky к inhibici klíčení a zejména jako prostředky к ničení plevele.

Plevelem se rozumějí v nejširším smyslu všechny rostliny, které rostou na místech, kde jsou nežádoucí. Skutečnost, zda účinné látky podle vynálezu působí jako totální nebo jako selektivní herbicidy, závisí v podstatě na použitém množství.

Účinné látky podle vynálezu se mohou používat například u následujících rostlin:

dvojděložné plevele rodů:

hořčice (Sinapis), řeřicha Lepidium), svízel (Galium), ptačinec (Stellaria), heřmánek (Matricaria), rmen (Anthemia), pěťour (Galinsoga), merlík (Chenopodium), kopřiva (Urtica), starček (Senecio), laskavec (Amaranthus), šrucha (Portulaca), řepeň (Xanthium), svlačec (Covolvulus), povijnice (Ipomoea), rdesno (Polygonům), sesbanie (Sesbania), ambrosie (Ambrosia), pcháč (Cirsium], bodlák (Carduus), mléč (Sonchus), lilek (Solanum), brukev (Rorippa), Rotala, Lindernia, hluchávka (Lamium), rozrazil (Veronica), abutilon (Abutilon), Emex, durman (Datura), violka (Viola), konopice (Galeopsis), mák (Papaver), chrpa (Centaurea).

dvojděložné kulturní rostliny rodů:

bavlník (Gossypium), sója (Glycine), řepa (Beta), mrkev Daucus), fazol (Phaseolus), hrách (Pisum), brambory (Solanum), len (Linum), povijnice (Ipomoea), vikev (Vicia), tabák (Nicotiana), rajská jablíčka (Lycopersicon), podzemnice olejná (Arachis), kapusta (Brassica), salát (Lactuca), okurka (Cucumis), tykev (Cucurbita);

jednoděložné plevele rodů:

ježatka (Echinochloa), bér (Setaria), proso (Panicům), rosička (Digitaria), bojínek (Phleum), lipnice (Poa), kostřava (Festuca), eleusine (Eeleusine), Brachiaria, jílek (Lolium, sveřep (Bromus), oves (Avena), šáchor (Cyperus), čirok (Sorghum), pýr (Agropyron), troskut (Cynodon), Monocharia, Fimbristylis, šípatka (Sagittaria), Eleocharia, Scirpus, Paspalum, Ischaemum, Sphenoclea, Dactyloctenium, psineček (Agrostis), psárka (Alopecurus), chundelka (Apera);

jednoděložné kulturní rostliny rodů:

rýže (Oryza), kukuřice (Zea), pšenice (Triticum), ječmen (Hordeum), oves (Avena), žito (Secale), čirok (Sorghum), proso (Panicům), cukrová třtina (Sacharum), ananas (Ananas), chřest (Asparagus), česnek (Allium).

Použití účinných látek podle vynálezu není však v žádném případě omezeno na tyto rody, nýbrž vztahuje se stejným způsobem i na další rostliny.

Sloučeniny podle vynálezu jsou vhodné, v závislosti na koncentraci, к totálnímu potírání plevelů například na průmyslových a železničních plochách a na cestách a náměstích, popřípadě s porostem stromů. Sloučeniny podle vynálezu se mohou rovněž používat к potírání plevelů v dlouholetých kulturách, například lesních kulturách a kulturách okrasných dřevin, ovocných stromů, ve vinicích, v kulturách citrusovníků, ořešáků, banánovníků, kávovníků, čajovníků, kaučukovníků, kokosových palem, kakaovníku, dále v kulturách rostlin s bobulovitými plody a na chmelnicích, dále к selektivnímu potírání plevelů v jednoletých kulturách.

Zvláště vhodné jsou účinné látky podle vynálezu к potírání šáchoru (Cyperus), kromě toho se mohou velmi dobře používat к potírání plevelů v obilovinách, kukuřici a rýži.

Účinné látky podle vynálezu se mohou používat jako takové nebo ve formě prostředků také ve směsi se známými herbicidy к potírání plevelů, přičemž je možné používat přímo upotřebitelných prostředků nebo směsí tankmix.

Účinné látky se mohou používat ve formě obvyklých prostředků, jako jsou roztoky, emulze, smáčitelné prášky, suspenze, prášky, popraše, pasty, rozpustné prášky, granuláty, suspenzní nebo emulzní koncentráty, účinné látky impregnované přírodními a syntetickými látkami a jemné částice obalené polymerními látkami.

Uvedené prostředky se vyrábějí známým způsobem, napr. smísením účinných látek s plnidly, tedy s kapalnými rozpouštědly a/ /nebo pevnými nosnými látkami, popřípadě za použití povrchově aktivních činidel, tedy emulgátorů a/nebo dispergátorů a/nebo zpěňovacích činidel.

V případě použití vody jako plnidla je možno jako pomocná rozpouštědla používat například také organická rozpouštědla. Jako kapalná rozpouštědla přicházejí v podstatě v úvahu: aromáty, jako xylen, toluen nebo alkylnaftalen, chlorované aromáty nebo chlorované alifatické uhlovodíky, jako chlorbenzeny, chlorethyleny nebo methylenchlorid, alifatické uhlovodíky, jako cyklohexan nebo parafiny, například ropné frakce, alkoholy, jako butanol nebo glykol, jakož i jejich ethery a estery, dále ketony, jako aceton, methylethylketon, methylisobutylketon nebo cyklohexanon, silně polární rozpouštědla, jako dimethylformamid a dimethylsulfoxid, jakož i voda.

Jako pevné nosné látky přicházejí v úvahu: přírodní kamenné moučky, jako kaoliny, jíly, mastek, křída, křemen, attapulgit, montmorillonit nebo diatomit, a syntetické kamenné moučky, jako vysocedisperzní kyselina křemičitá, kysličník hlinitý a křemičitany; jako pevné nosné látky pro přípravu granulátů přicházejí v úvahu drcené a frakcinované přírodní kamenné materiály, jako vápenec, mramor, pemza, sepiolit a dolomit, jakož i syntetické granuláty z anorganických a organických mouček a granuláty z organického materiálu, jako z pilin, skořápek kokosových ořechů, kukuřičných palic a tabákových stonků.

Jako emulgátory a/nebo zpěňovací činidla přicházejí v úvahu neionogenní a anionické emulgátory, jako polyoxyethylenestery mastných kyselin, polyoxyethylenethery mastných alkoholů, například alkylarylpolyglykolether, alkylsulfonáty, alkylsulfáty, arylsulfonáty a hydrolyzáty bílkovin, a jako dispergátory například lignin, sulfitové odpadní louhy a methylcelulóza.

Prostředky podle vynálezu mohou obsahovat adhezíva, jako karboxymethylcelulózu, přírodní a syntetické práškovité, zrnité nebo latexovité polymery, jako arabskou gumu, polyvinylalkohol a polyvinylacetát.

Dále mohou tyto prostředky obsahovat barviva, jako anorganické pigmenty, například kysličník železitý, kysličník titaničitý a ferrokyanidovou modř, a organická barviva, jako alizarinová barviva a kovová azo-ftalocyaninová barviva, jakož i stopové prvky, například soli železa, manganu, boru, mědi, kobaltu, molybdenu a zinku.

Koncentráty obsahují obecně mezi 0,1 a 05 % hmotnostními, s výhodou mezi 0,5 a 90 procenty hmotnostními účinné látky.

Účinné látky podle vynálezu se mohou v prostředcích používat spolu s dalšími známými účinnými látkami, jako jsou fungicidy, in sekticidy a akaricidy.

Účinné látky se mohou aplikovat jako takové, ve formě svých prostředků nebo aplikačních forem připravených dalším ředěním z těchto prostředků, jako jsou přímo upotřebitelné roztoky, suspenze, emulze, prášky, pasty a granuláty. Aplikace se provádí obvyklým způsobem, například postřikem, poprašováním, posypáváním a zaléváním.

Účinné látky podle vynálezu se mohou aplikovat jak po vzejití rostlin, tak i před vzejitím rostlin. Při preemergentní aplikaci se dosahuje lepší selektivity než při postemergentní aplikaci.

Aplikované množství účinné látky se může pohybovat v širokých mezích. Toto množství závisí v podstatě na druhu žádaného efektu. Obecně činí aplikované množství mezi 0,1 až 25 kg účinné látky na 1 ha, výhodně mezi 0,25 a 10 kg/ha.

Sloučeniny podle vynálezu mají nejen herbicidní vlastnosti, nýbrž mají kromě toho i fungicidní účinnost.

Dobrá herbicidní účinnost účinných látek podle vynálezu vyplývá z následujících příkladů.

Příklad A

Preemergentní test:

rozpouštědlo:

hmotnostních dílů acetonu emulgátor:

hmotnostní díl alkylarylpolyglykoletheru

Účinný prostředek se připraví tak, že se smísí jeden hmotnostní díl účinné látky s uvedeným množstvím rozpouštědla, přidá se udané množství emulgátoru a koncentrát se zředí na žádanou koncentraci vodou.

Semena testovaných rostlin se vysejí do normální půdy a po 24 hodinách se zalijí účinným prostředkem. Množství vody na jednotku plochy je přitom účelně konstantní. Koncentrace účinné látky v prostředku není důležitá, rozhodující je jen spotřeba účinné látky na jednotku plochy. Po třech týdnech se stanoví stupeň poškození testovaných rostlin, který se vyjádří v procentech ve srovnání s vývojem neošetřených kontrolních rostlin. Přitom znamená:

% — žádný účinek (stav jako u neošetřených kontrolních rostlin),

100 % — totální zničení rostlin.

Účinné látky, aplikované množství a výsledky vyplývají z následující tabulky A.

Preemergentní test účinná použitá Siná- Matri- Galin- Stella- Cheno- Cype- pše- oves baví- kukulátka množství pis caria soga ria pódium rus nice nik řiče kg/ha

OOOOOOOCDOO 00 οοαοοοοοοο СО СО

0000000000

OOOOOOOOOO

CO

οοοοοοαοοο

ОООоОООСОСЛОООСО ΗΗ Y-l оооооооооо OOCCQCD^COCJOO) гН тН т*Ч гН

оооооосооо

О? СЛ О со 50 СО се О 00

Ю LD in 1Ω Ю 1П Ю 1П ΙΩ LO '(O > o

СЛ >ω

*

Příklad В

Postemergentní test: rozpouštědlo:

hmotnostních dílů acetonu emulgátor:

hmotnostní díl alkylarylpolyglykoletheru

Účinný prostředek se připraví smísením 1 hmotnostního dílu účinné látky s uvedeným množstvím rozpouštědla, přidáním udaného množství emulgátoru a naředěním koncentrátu vodou na žádanou koncentraci.

Připraveným účinným prostředkem se postříkají pokusné rostliny vysoké 5—15 cm tak, aby se dosáhlo spotřeby účinné látky na jednotku plochy uvedené v následující tabulce. Koncentrace účinné látky v postřiku se volí tak, aby se spotřebovalo 2000 litrů vody, obsahující množství účinné látky uvedené v tabulce na 1 hektar. Po třech týdnech se vyhodnotí stupeň poškození rostlin, který se vyjádří v procentech ve srovnání s vývojem neošetřených kontrolních rostlin. Přitom znamená 0 % žádný účinek (stav jako u neošetřených kontrolních rostlin), 100% pak totální zničení rostlin.

Účinné látky, spotřeby a dosažené výsledky jsou uvedeny v následující tabulce B.

¢.)·2·

I ω а ω

СЛ Д ч

и	\гН д
СО д	ч д О ьо	f ч Д -ч Ф
го д н	ч ω В	д Й ω

Си

Í

Д] ω cd ω ч

I д

д cd ьо о сл

4d Д Д >ω 'Д ctí

4tí -ч 'СО

Příklad C

Defoliace a zasýchání listů u bavlníku/potlačení růstu rozpouštědlo:

hmotnostních dílů dimethylformamidu emulgátor:

hmotnostní díl polyoxyethylensorbitanmonolaurátu

Za účelem přípravy vhodného prostředku účinné látky se smísí 1 hmotnostní díl účinné látky s uvedeným množstvím rozpoutědla a emulgátoru a směs se doplní vodou na požadovanou koncentraci.

Rostliny bavlníku se pěstují ve skleníku až do plného vyvinutí pátého listu. V tomto stadiu se rostliny až do zvlhčení postříkají prostředky účinné látky. Po jednom týdnu se zhodnotí stupeň opadaných listů a zaschlých listů ve srovnání s kontrolními rostlinami. Přitom znamená:

žádné zasýchání listů, žádné listy neopadávají,

4- slabé zasýchání listů, nepatrný spad listů, + + silné zasýchání listů, silný spad listů, 4-4-4- velmi silné zasýchání listů, velmi silný spad listů.

Po 3 týdnech se změří přírůstek rostlin a vypočte se potlačení růstu rostlin v procentech přírůstku kontrolních rostlin. 100 % přitom znamená stav, kdy nedochází k dalšímu růstu (stav klidu), a 0% znamená stav růstu odpovídající růstu kontrolních rostlin. Potlačení růstu je měřítkem opětovného vyhánění rostlin po defoliaci, popřípadě po zaschnutí listů. Potlačení opětovného vyhánění rostlin je v praxi velmi žádoucí.

Výsledky testu jsou uvedeny v následující tabulce C.

Tabulka C účinná látka koncentrace defoliace, popřípadě potlačení růstu v % zasýchání listů v %

(1)	0,05	4-4-4-	100
(2)	0,05	4- —H +	85
(23)	0,05	+	85
(7)	0,05	4-4-	85
(9)	0,05	4—1—l·	__*)
	0,025	+ 4-	_*)
	0,0125	+	—^*)
(10)	0,05	+	35
(8)	0,05	4-4·	60
(20)	0,05	4—!—h	100
(11)	0,05	+	70
(4)	0,05	4-4-	65
(12)	0,05	4- 4-	85
(27)	0,05	4—1—l-	100

k disposici nejsou žádné — číslování účinných látek hodnoty odpovídá číslování v příkladech ilustrujících způsob výroby účinných látek

Seznam účinných látek:

(1)

(3)

Cl

Příklady ilustrující způsob výroby účinných látek

Příklad 1

Do roztoku 97 g (0,3 mol} 2,6-dichlor-4-trifluormethyl-3‘-hydroxydifenyletheru a 17,8 g methoxidu sodného ve 400 ml methanolu se při teplotě 45 až 50 °C přikape během 2 hodin 55,1 g methylesteru a-brompropionové kyseliny. Směs se ponechá dále míchat 3 hodiny při teplotě 45 až 50 °C a potom se zpracuje tím, že se reakční směs zahustí, zbytek se vyjme 1 litrem methylenchloridu, roztok se zfiltruje, potom se postupně zředěným vodným roztokem hydroxidu sodného a vodou a po vysušení se zahustí. Tímto způsobem se získá 59,0 g (64,4 % teorie) methylesteru 3- (2,6-dichlor-4-trifluormethylfenoxy)-a-fenoxypropionové kyseliny ve formě nahnědlého oleje (^20 = 1,5206).

Analýza pro Ci7Hi3C12F30d vypočteno:

C 49,9 o/o, H 3,2 θ/ο, Cl 17,4 %, nalezeno:

C 49,6 «/o, H 3,6 %, Cl 16,8 %.

2,6-Dichloi'-4--rifluormethyl-3‘-hydroxydifenylether nutný jako výchozí látka a odpovídající vzorci

se vyrobí následujícím způsobem:

Do směsi 330 g (3 mol) resorcinu a 111 g (1,5 mol) hydroxidu vápenatého ve 2 litrech dimethylsulfoxidu se při teplotě 120 až 130 stupňů Celsia přikape během 7 hodin 358 g (1,5 mol) 3,4,5--г-chlorbenzolrichloridu. Potom se reakční směs dále míchá ještě 8 hodin při 130 °C. Po ochlazení na teplotu místnosti se reakční směs vylije do 7 litrů vody, přičemž se reakční produkt vyloučí ve formě oleje. Tento olej se extrahuje 3 litry toluenu, organická fáze se oddělí a. po vysušení se zahustí. Získaný zbytek se destiluje. Tímto způsobem se získá 350 g (73 % teorie ) 2,6-dichlor-4--rifluormethyl-3‘-hydroxydifenyletheru ve formě pevné látky o teplotě tání 64 až 65 °C.

Teplota varu 123 — 130 °C/20 Pa

Analýza:

pro C13H7CI2F3O2 vypočteno:

C 48,3%, H 2,2%, Cl 22,0%, nalezeno:

C 48,3 %, H 2,3 %, Cl 21,8 %.

Příklad 2

Směs 20,5 g (0,05 mol) methylesteru 3- (2,6-dic hlor-4-trif luormethylfenoxy) -a-fenoxypropionové kyseliny, 0,1 g methoxidu sodného a 150 ml isobutanolu se vaří 9 hodin pod zpětným chladičem. Potom se nadbytečný isobutanol oddestiluje při atmosférickém tlaku. Poté se reakční směs zpracuje tím, že se zahustí, získaný zbytek se rozmíchá v 500 ml methylenchloridu, potom se methylenchloridový roztok dvakrát promyje vodou a po vysušení se zahustí. Tímto způsobem se získá 17,5 g (77,6 % teorie) isobutylesteru 3-(2,6-dichIor-4-trif luormethylfenoxy )-a-fenoxypropionové kyseliny ve formě nažloutlého oleje.

Analýza:

pro C20H19CI2F5O4 vypočteno:

C 53,2 %, H 4,2 %, Cl 15,7 %, nalezeno:

C 53,1 %, H 4,5 %, Cl 15,4 %.

Příklad 3

K 27,5 g [0,067 mol) methylesteru 3-(2,6-dichlor-4-trif luormethylf enoxy-w-fenoxypropionové kyseliny a 70 ml methanolu se přidá 30 ml vody a 10 ml koncentrovaného roztoku hydroxidu sodného a směs se nechá míchat 5 hodin při teplotě 50 až 60 °C. Potom se reakční směs zpracuje tím, že se vylije do 1 litru vody, roztok se zfiltruje, filtrát se okyselí a vyloučený krystalický produkt se odfiltruje. Tímto způsobem se získá 21,7 g (82,0% teorie) 3-(2,6-dichlor-4-trif luormethylf enoxy) -α-f enoxypr opionové kyseliny ve formě pevné látky s barvou slonové kosti o teplotě tání 151 °C.

Příklad 4

Do roztoku 11,3 g (0,05 mol) ' (2-aminoethyljmethyle-theru v 10 ml pyridinu se přikape při teplotě 0 až 5 °C roztok 27,7 g 3- (2,6-dichlor-4-trif luormethylfenoxy) -α-f enoxypropionové kyseliny ve 30 ml toluenu. Reakční směs se míchá přes noc při teplotě místnosti a potom se zpracuje tím, že se k ní přidá 350 ml toluenu, potom se toluenový roztok postupně promyje zředěným vodným roztokem hydroxidu sodného a vodou až do neutrální reakce a poté se vysuší a zahustí. Tímto způsobem se získá 19,7 g (87,2 % teorie) (2-methoxyjethyla.midu 3- (2,6-^cd^i^lilor-4-t'rif luormethylf enoxy)-«-fenoxypropionové kyseliny ve formě bezbarvé pevné látky o teplotě tání 90 až 100 °C.

Jakožto výchozí látka nutný chlorid 3-(2,6-dichlor-4-trif luormethylfenoxy) -a-fenoxypropionové kyseliny vzorce se vyrobí následujícím způsobem:

Do roztoku 98,2 g (0,249 mol) 3-(2,6-dichlor-4-trif luormethylfenoxy) -a-fenoxypropionové kyseliny a 3 ml dimethylformamidu ve 200 ml ethylenchloridu se při teplotě místnosti přikape 35,5 g (0,298 mol) thionylchloridu. Potom se reakční směs pomalu zahřívá na teplotu ' varu a dále se zahřívá 4 hodiny k varu pod zpětným chladičem. Poté se reakční směs zpracuje tím, že se zfiltruje a filtrát se zahustí. Tímto způsobem se získá 88,5 g chloridu 3- (2,6-dichlor-4--rif luormethylfenoxy )-a-fenoxypropionové kyseliny ve formě oranžově zbarveného oleje.

Analýza:

vypočteno:

C 46,4%, H 2,-4%, Cl 25,8%,

Cl nalezeno:

C 45,7%, H 3,0%, Cl 2^0%.

Podle jednoho nebo několika ze shora popsaných postupů se vyrobí látky, které jsou uvedeny v následující tabulce 1.

207785 teplota tání [°C] popřípadě index lomu [n_Džo]

Tabulka 1

příklad č.

¹⁰

CHz— О—C2H5 /

—O—CH \

CH2—О—C2H5

-O-CH-CO-/V г. ]

CHj —NH—CH2—CH—CH2

Cl

136

1,5476

1,5585

1,5342

1,5062

67—68

120

100

149

63—64

116

207785 příklad R

č.

teplota tání [°C] popřípadě index lomu[n_D ²⁰]

-NH—O?H4—N(CžH5Jž

CHž— Cl z —O—CH

CHž—Cl

161

188

39—40 —NHž — N(CHs)2

114—115

89—90

23
24	··?<}
	CHb
25	-p
26 27	—NH—NHž —О—СНг—COOO2H5

105—106

82—84

1,5393

1,5167