CS207568B2 - Fezpsšíiwsíiií hořák s-3 dvěma injsktory - Google Patents

Description

Vynález se týká bezpečnostního horáku se dvěma injektory s přívodními kanály pro plynná média a prášek, přiváděný prostřednictvím odděleného injektoru ze zásobní nádrže prášku do oblasti zavádění prášku za spolupůsobení síly tíže.

Hořáky, které jsou vybaveny přídavnými zařízeními pro přepravu prášku obvykle pracují na rovnotlakém principu. Jen v málo případech se používá principu rozdílového tlaku, protože odpovídající technická řešení jsou podstatně složitější a obtížnější. Je známo, že takovéto hořáky jsou v důsledku užití rovnotlakého principu relativně nevýhodné z bezpečnostně-techníckého hlediska. Nebezpečí, že výbušná směs plynů může vniknout do životně důležitých částí hořáku a tam explodovat, je značné. To platí i pro obvyklé hořáky, pracující na principu rozdílového tlaku s dopravou prášku.

Jak je na jedné straně jednoduchá principiální celková funkce hořáků, u kterých je nutno na určitých místech svádět jednotlivé složky a konečně je vynášet v oblasti hlavy hořáku, tak je na druhé straně komplexní problematika, týkající se hořáků tohoto druhu, protože je zapotřebí mít na zřeteli zejména nebezpečí zpětného šlehnutí plamene do zásobní nádrže prášku a/nebo do nádrží s topným plynem, bezvadný přívod prášku, dávkování prášku a jeho předsměšování, regulaci složek provozních prostředků, opotřebení uvnitř kanálů hořáků působením práškové směsi a manipulaci s hořákem v různých pracovních polohách v závislosti na poloze obráběných ploch obrobku.

Úkolem vynálezu je proto tyto nedostatky odstranit, to znamená, má být navržen bezpečnostní hořák s injektorem, pracující na principu rozdílového tlaku, jehož uspořádání, konstrukční provedení a spojení důležitých částí je provedeno tak, že při respektování příznivých možností regulace a manipulace je eliminováno nebezpečí zpětného šlehnutí a tím i možné exploze hořáku a u něhož mohou být jednoduchým způsobem uplatněna další opatření pro zaručení bezpečnosti a účelné manipulace.

Tento úkol je podle vynálezu vyřešen bezpečnostním hořákem se dvěma injektory podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že hořák je opatřen injektory, z nichž první je uspořádán na vstupu do kanálu pro přívod směsi plyn-prášek a druhý injekíor na vstupu do kanálu pro přívod hořlavé směsi, a přívodní kanál oxidačního plynu a přívodní kanál nosného plynu jsou spojeny dalším, v pouzdru hořáku vytvořeným přídavným kanálem, ve kterém se nalézá regulační ventil, za účelem snížení nebezpečí exploze hořlavého plynu a/nebo prášku.

Takovýto hořák je nejen bezpečnější proti zpětnému šlehnutí, ale také poskytuje obzvláště jednoduché možnosti vytvoření pro jednoduchou manipulaci.

U dalšího výhodného provedení hořáku podle vynálezu při uzavřeném regulačním ventilu je přívodní kanál oxidačního plynu spojen s přívodním kanálem nosného plynu zaúčelem zásobování hořáku při chodu naprázdno.

U této úpravy je zabezpečen provoz s přívodem prášku pro chod na prázdno i tehdy, je-li ventil v odbočujícím vedení uzavřen. Pod pojmem chod při běhu naprázdno je nutno uvažovat stav, kdy je proud nosného plynu přerušen a kdy tedy k hlavě hořáku není dopravován žádný prášek.

Přívodní kanál oxidačního plynu je s přívodním kanálem nosného plynu spojen přes přídavný kanál a obtokový kanál, upravený v pouzdru hořáku. Přívodní kanál oxidačního plynu je s přívodním kanálem nosného plynu spojen přes přídavný kanál a přes vývrty nebo drážky, upravené v uzavíracím prvku regulačního ventilu.

Takovéto prostředky pro zabezpečení provozu s přívodem prášku pro chod naprázdno jsou pak účinné i tehdy, pracuje-li se při uzavřeném ventilu s proudem cizího nosného plynu, jako je argon, dusík nebo podobně, přiváděným zvláštním přípojem.

Podle dalšího výhodného provedení, první injektor pro přívod směsi plyn-prášek je opatřen regulovatelnou štěrbinou, vytvořenou injektorovou tryskou a konfusorem injektoru a injektorová tryska je uložena s osovou posunovatelností. Tím je injektor prášku regulovatelný co do dopravovaného množství, a to umožňuje ovlivňovat množství prášku do značné míry nezávisle na proudu nosného plynu, měněním štěrbiny injektoru, přestavováním injektorové trysky v podélném směru.

U dalšího výhodného provedení je injektorová tryska opatřena axiálním průchozím kanálem a nejméně jedním příčným kanálem pro přívod nosného plynu a na výstupním konci injektorové trysky je upravena těsnicí manžeta.

Touto konstrukcí je zabraňováno tomu, aby nosný plyn proudil do oblasti injektoru v uspořádání ve tvaru prstencového pláště a dále tím může být těsnicí manžeta uspořádána okolo injektorové trysky, takže se za nepříznivých poměrů nemůže dostávat jemný prášek do přestavovaci mechaniky injektorové trysky, což by mohlo vést k jejímu zadření.

Příkladné provedení vynálezu je schematicky znázorněno na připojených výkresech, kde značí obr. 1 střední část hořáku s oběma injektory ve svislém řezu, přičemž tato střední část slouží, jak pro hořák s vnitřním, tak i s vnějším směšováním, obr. 2 hlavu hořáku pro hořák s vnějším směšováním ve svislém řezu, obr. 3 konec hořáku, zhotovený ve tvaru rukojeti, částečně v řezu a nárysu, rovněž vhodný, jak pro hořák s vnitřním, tak i s vnějším směšováním, obr. 4 schematický svislý řez oblastí pro přimíšení topného plynu pro hořák s vnitřním směšováním, obr. 5 jinou úpravu provedení hořáku s vnějším směšováním, obr. 6 detail podle obr. 5 v řezu, obr. 7 ventil pro regulaci proudu nosného plynu, částečně v řezu a v nárysu, obr. 8 schéma zapojení hořáku podle obr. 5, obr. 9 znázornění různých poloh nádrže s práškem na hořáku, obr. 10 zvláštní tvar provedení přípoje nádrže s práškem ve svislém řezu, obr. 11 svislý řez hlavou hořáku zvláštního provedení, obr. 12 příčný řez osou hlavy hořáku podle obr. 11, obr.

podélný řez hořákem v jiném provedení v oblasti injektoru pro směšování prášku, obr. 14 podélný řez hořákem v provedení, poněkud pozměněném oproti obr. 12 a obr.

a 15 podélný řez hlavou hořáku v dalším * výhodném provedení.

Hořák je z důvodů zobrazení znázorněn ve třech částech, přičemž ke střední části podle obr. 1 je vpředu připojena část podle i obr. 2 a vzadu část podle obr. 3. Vnější tvar hořáku, znázorněného na obr. 1 až 4 je jen příkladný, to znamená, že hořák může být též zhotoven i kompaktnější a ve tvaru pistole ve smyslu obr. 5.

Kyslík se dodává kanálem 9’ (obr. 3) do přívodního kanálu 2 oxidačního plynu a topný plyn proudí kanálem 10’ pro přívod směsi k přívodním kanálům 3 topného plynu před a na druhý injektor 1 pro směšování plynu, z jehož centrálního otvoru proudí kyslík a nasává přiváděný topný plyn, přičemž nastává směšování obou plynných složek. Tato směs topných plynů pak proudí kanálem 9 pro přívod hořlavé směsi k hlavě 30 hořáku a vystupuje tam z většího počtu vyústění 36, uspořádaných koncentricky okolo výstupního otvoru 35 prášku a kyslíku, přičemž se v tomto případě jedná o hořák s takzvaným vnějším směšováním. Po- ♦ kud by část podle obr. 4 byla spojena se střední částí podle obr. 1, jednalo by se o hořák s takzvaným vnitřním směšováním, to znamená, že všechny složky provozních « prostředků opouštějí hlavu hořáku jedním otvorem.

Před druhým injektorem 1 pro směšování plynů — v pohledu ve směru proudění — — odbočuje přídavný kanál 4 pro část oxidačního plynu, přičemž za místem odbočení je umístěn ventil 15. U dalšího výhodného provedení mohou být použita zařízení pro zabezpečení provozu s přívodem prášku pro běh naprázdno, která zaručují proud plynu při běhu naprázdno, proudící z přívodního kanálu 2 oxidačního plynu do přívodního kanálu 5 nosného plynu i tehdy, je-li ventil 15 přídavného kanálu 4 uzavřen. Vhodnými řešeními jsou jemná vrtání nebo drážky 12 na uzavíracím těelese 12’ regulačního ventilu 11 (obr. 7], nebo obtokový kanál 13 (obr. 8). Takové prostředky pro zabezpečení provozu s přívodem prášku pro běh na207568 prázdno jsou pak účinné ještě i tehdy, pracuje-li se, jak je znázorněno na obr. 8, s proudem cizího nosného plynu, jako je argon, dusík nebo podobně, přiváděným vedením 14 při uzavřeném regulačním ventilu 11, a pokud by měl být regulační ventil 11 uzavřen, pak může být sám též zhotoven na způsob ventilu podle obr. 7.

Manipulaci s hořákem je možno ještě zlepšit tím, když se první injektor 6 prášku učiní samoregulovatelným pokud se týče svého dopravovaného množství, čímž odpadnou manipulace s regulačním ventilem 11, případně 19. Přitom je totiž výhodné měnit štěrbinu injektoru, příkladně pomocí konstrukce, znázorněné na obr. 5 a 6, která umožňuje ovlivňovat dopravované množství prášku do značné míry nezávisle na proudu nosného plynu. U tohoto provedení je před vyústěním přívodního kanálu 17 prášku do přívodního kanálu 5 nosného plynu uspořádán kolík 22, přestavitelný ve směru své podélné osy a zasahující do oblasti 24 injektoru, jehož tryska 23 je uspořádána proti vyústění kanálu 10 pro přívod směsi prášku. Tato konstrukce značí, že lze měnit regulovatelnou štěrbinu 37 injektoru v oblasti 24 injektoru nastavením kolíku 22 v podélném směru. S výhodou přitom může být kolík 22 opatřen průchozím kanálem 27 a alespoň jedním příčným kanálem 28 pro průchod nosného plynu, a dále před tryskou 23, umístěnou v oblasti 24 injektoru, stírací těsnicí manžetou 29. Touto konstrukcí je jednak zabráněno tomu, aby nosný plyn proudil do oblasti injektoru při uspořádání ve tvaru prstencového pláště, a jednak se nemůže stírací těsnicí manžetou 29 dostávat za nepříznivých podmínek jemný prášek do přestavovací mechaniky kolíku 22, což by jinak mohlo vést k jejímu zadření.

Úpravy provedení, znázorněné na obr. 5 až 8, mohou být přirozeně též beze všeho používány u tvaru hořáku podle obr. 1 až 4.

Na obr. 5, který znázorňuje hořák, jehož vnější utváření je podstatně kompaktnější a má tvar pistole, označuje vztahový znak 20 vyústění přívodního kanálu 17 prášku do přívodního kanálu 5 nosného plynu, a vztahový znak 22 označuje kolík, přestavitelný ve směru své podélné osy, jehož tryska 23 spočívá proti vyústění kanálu 10 pro přívod směsi prášku. Prášek padá ze zásobní nádrže 8 prášku přívodním kanálem 17 prášku do oblasti 24 injektoru, je strháván proudem nosného plynu a vstupuje do kanálu 10 pro přívod směsi prášku. Jak je patrno z obr. 6, je kolík 22 opatřen průchozím kanálem 27 a alespoň jedním příčným kanálem 28, takže nosný plyn sám může proudit kolíkem 22 a vystupovat ve tvaru paprsku. Ve znázorněné poloze není dopravován žádný prášek, protože přední konec kolíku 22 dosedá na konfusor 25 u vyústění kanálu 10 pro přívod směsi prášku a regulovatelná štěrbina 37 injektoru je dokonale uzavřena. Vzhledem k tomu, že doprava prášku působí dosti silné opotřebení, je obzvláště účelné, co možná nejpřímočařejší dopravq a u částí podléhající opotřebení, použití dílů, které jsou odolné proti otěru a s výhodou výměnné, příkladně z vytvrzené oceli, tvrdokovu nebo podobně, což zvyšuje životnost a funkční bezpečnost celého hořáku. Ze stejného důvodu je při směšování všech zúčastněných provozních prostředků uvnitř hořáku příznivější, směšovat směs topného plynu na způsob injektoru s centrálním, příkladně přímočaře vedeným proudem nosného plynu a prášku a ne naopak.

S výhodou je proto kanál 9 pro přívod hořlavé směsi topného plynu za prvním a druhým injektorem 6, 1 pro směšování plynu a prášku zaveden do kanálu 10 pro přívod směsi prášku, přičemž oblast sjednocovacího úseku 21 zavedení je rovněž zhotovena na způsob injektoru (obr. 4). Taková přímočará doprava proudu prášku a nosného plynu však na druhé straně omezuje možné pracovní polohy hořáku a tím i jeho účelnou manipulaci, pracuje-íi se především se zásobní nádrží 8 prášku, sedící přímo na hořáku (obr. 5). Vzhledem k tomu, že je prášek z této zásobní nádrže 8 přiváděn k injektoru pro směšování prášku za přispění síly tíže, působí značné odchylky od horizontální a obvyklé polohy hořáku obtíže při dopravě prášku. Proto ve smyslu účelné manipulace s hořákem spočívá další výhodné provedení v tom, že přípojná součást 31, 31’ s přívodním kanálem 17 prášku je uspořádána otočně, přestavitelně nebo s možností vychylování (obr. 1, 5 a 9j, aby byla zaručena bezvadná doprava prášku za přispění síly tíže i tehdy, pokud se pracovní pozice hořáku odchylují v některé poloze od normály. Toho je příkladně dosahováno osově posouvatelnou vložkou 38 kanálu, uspořádanou v přívodním kanálu 5 nosného plynu, kterou lze spolu s přívodem prášku fixovat v různých polohách (obr. 1J.

Podle jiného provedení může být přípojná součást 31 pro přívod prášku přestavitelně, případně přesuvně, přiřazena přívodnímu kanálu 17 prášku pro různé pracovní polohy hořáku, (vyznačeno čárkovanou čarou na obr. 5).

Pro jednodušší manipulaci s hořákem je též výhodné přiřadit ventilům 15, 16 pro nastavení přívodu topného plynu, případně proudu oxidačního plynu, rychlouzavírací hlavní ventil 18, který je schematicky znázorněn na obr. 5 a 8, který může být buď připojen s vedeními pro přívod topného a oxidačního plynu, nebo též současně, jak je znázorněno na obr. 8 s přívodem odděleného nosného plynu. Tímto způsobem může být přístroj v provozu zastaven jediným zásahem a stejně tak rychle opět uveden v činnost, aniž by byla prováděna jinak obligatorní a pracná opětná regulace nastavovaných parametrů.

Ve stejném smyslu účelné manipulace se projevuje i odnímatelná přípojná součást 31’, například hrdlo pro zásobní nádrž s práškem, která může být přídavně opatřena ústrojím pro zablokování přívodu prášku. Pomocí takového provedení může být nejjednodušším způsobem rychle a bezpečně měněn prášek různých jakostí, aniž by bylo nutno brát v úvahu značnou dobu doběhu prášku.

Toto provedení je v jednoduché úpravě znázorněno na obr. 10. Vlastní přípojná součást 31’, otočně přidržovaná šroubem 42, přitom dosedá na vložku 40, která může být svou slepou dírou 41 uspořádána otočně na čepu 45 hořáku (obr. 5) a upevňována pomocí neznázorněného stavěcího prostředku. Mezi připojovací součástí 31’ a vložkou 40 je jak znázorněno, uspořádán těsnicí kotouč 44, který, protože přípojná součást 31’ má ve své mezistěně alespoň jeden otvor 43, je opatřen odpovídajícím otvorem 46. Ve znázorněné poloze prášek může padat ze zásobní nádrže 8 otvory 43, 46 do kanálu 17’ pro výtok prášku ve vložce 40 a odtud se dostávat do přívodního kanálu 17 prášku (obr. 5). Pootočí-li se vložka 40 na čepu 45 (obr. 5), změní se poloha zásobní nádrže 8 prášku vůči hořáku. Pootočí-li se přípojnou součástí 31’ se zásobní nádrží 8 prášku oproti těsnicímu kotouči 44, případně vložce 40, je přerušen výtok prášku ze zásobní nádrže 8, neboť otvory 43, 46 již navzájem nelícují.

Přímočaré zhotovení kanálu 10 pro 'přívod směsi prášku a nosného plynu poskytuje další výhodnou a jednoduchou možnost zhotovení hořáku ve smyslu větší provozní bezpečnosti.

Takové hořáky mají totiž tendenci k tomu, že na základě ohřevu hlavy hořáku, případně trysky hlavy hořáku, jemuž nelze zabránit, dochází k připékání prášku, dopravovaného kanálem pro přívod prášku a nosného plynu, na stěnách tohoto kanálu, čímž může tato část kanálu v pravém slova smyslu zarůstat a tím zabraňovat rovnoměrnému nanášení prášku.

Z tohoto důvodu je hořák s výhodu konstruován tak, že z vhodného místa vedení nosného plynu, a sice ve směru proudění před injektorem pro směšování prášku odbočuje kanál, kterým je veden malý dílčí proud, nosného plynu k hlavě hořáku, což je znázorněno na příkladu provedení, zobrazeném na obr. 11 a 12.

Ja'k se ukázalo, lze pomocí takového dílčího proudu nosného plynu ochladit hlavu hořáku, případně jeho trysku do té míry, že jev připékání prášku už nenastává.

K tomuto účelu je hlava hořáku konstruována tak, že pouzdro 43, chránící proti opotřebení, je na svých koncích opatřeno malými distančními můstky 49, čímž při nasazení tohoto pouzdra 48 do tělesa 50 hlavy hořáku vzniká v průřezu kruhový kanál 51 pro dílčí proud nosného plynu, který pak přechází v odpovídající kruhový kanál 52 v trysce 53, který je stejným způsobem tvořen odpovídajícím způsobem konstruovaným a zasazeným pouzdrem 48’.

Distanční můstky 49, znázorněné na obr. 12, tvoří jen minimální teplovodně můstky, takže z hlavního tělesa trysky 53 a tělesa 50 hlavy hořáku může být do pouzder 48, případně 48’, přenášeno jen málo tepla.

Přívod dílčího proudu nosného plyrtu pro toto chlazení je prováděn, jak bylo uvedéno, odbočkou z kanálu nosného plynu. Pokud tento přívod nastává radiálně nefixovanými částmi, jsou v těchto částech v přípojných plochách, probíhajících napříč osy, uspořádány malé prstencové kanály, které v každé poloze těchto částí zaručují bezvadné další vedení dílčího proudu nosného plynu. Užití takovýchto prstencových kanálů je známo a proto se od jejich detailního znázornění upouští.

Hořáky popsaného druhu pracují příkladně s následujícími tlaky a poměry množství zúčastněných plynných složek:

Tlak oxidačního plynu cca 0,3 až 0,6 MPa Tlak topného plynu cca 0,02 až 0,1 MPa

Poměr množství dílčích proudů oxidačního plynu a sice části, vedené k injektoru pro směšování plynů ku části, která je vedena do kanálu nosného plynu a tudíž k injektoru pro směšování prášku činí asi 3 : 7 až 7 : 3, přičemž hodnoty okolo 1 : 1 byly stanoveny jako obzvláště výhodné. V případě odděleně přiváděného nosného plynu přichází v úvahu přívodní tlak řádově stejné velikosti nebo vyšší, než uvedená hodnota tlaku oxidačního plynu.

Další výhodná provedení sestávají v následujícím uspořádání: podle obr. 13 může u jiného provedení ústit obtokový kanál 13 (obr. 8] při pohledu ve směru proudění do kanálu ID pro přívod směsi prášku i za injektorem pro směšování prášku, přičemž s výhodou je v obtokovém kanálu 13’ uspořádán regulační šroub 54.

Pro regulaci běhu naprázdno a opotřebení regulovatelné štřerbiny 37 pro průchod prášku je s výhodou použito provedení podle obr. 14, které je modifikací provedeních podle obr. 6 a 7. Podle obr. 14 je v hořáku uspořádána axiálně nastavitelná tryska 23’ s otvorem 55 pro výtok proudu nosného plynu. Vzhledem k možnosti axiálního přestavění pouzdra trysky 23’ může být její konec uveden až k dosednutí na regulovatelnou štěrbinu 37”, která je na obr. 5 označena znakem 37, čímž je dokonale uzavřena regulovatelná štěrbina 37 pro průchod prášku.

V této trysce 23’ je opět umístěna axiálně přestavitelná jehla 56 trysky, která může ze zadu více nebo méně hluboko, v závislosti na nastavení, zasahovat do otvoru 55, přičemž jednoduchým omezením nastavení, příkladně na samotné nastavovací zarážce 57, je dráha axiálního přestavení omezena tak, aby otvor 55 nemohl být dokonale uzavřen ve smyslu výše uvedené regulace běhu na20 g

prázdno. Tato konstrukční úprava je z hlediska výroby realizovatelná s vynaložením daleko nižších nákladů než ventilová konstrukce podle obr. 7. Nehledě na jednodušší konstrukci, jsou u tohoto provedení všechny regulační prvky pro nastavení regulovatelné štěrbiny 37, proudu nosného plynu a proudu pro běh naprázdno sloučeny do jediné konstrukční jednotky a je možno je vzájemně nezávisle nastavovat.

Pro lepší možnost regulace přívodu prášku mohou být v přípojné součásti 31 podle obr. 13 v hrdle uspořádány přívody 58, 59 vzduchu, přičemž přívod 58 vzduchu zabraňuje vzniku příliš vysokého podtlaku v zásobní nádrži 8 prášku, zatímco nastavitelný přívod 59 vzduchu umožňuje jeho přístup a činí dopravu prášku rovnoměrnější.

Přípojná součást 31, například hrdlo, může být podle obr. 13 sama výměnná a může být na hořáku upevněna bajonetovým uzávěrem, upevňovacími šrouby, kolíky, nebo jak je znázorněno, západkovým uzávěrem 60.

568

Další výhodné provedení spočívá v tom, že oproti provedení, popsaném na obr. 11, případně při odpovídajících změnách průřezů, je topný plyn veden kruhovým kanálem 51 a dílčí proud nosného plynu, působící jako chladicí plyn, je veden vnějším kruhovým kanálem 52, což má výhodu vytvoření proudu obalového plynu, který umožňuje formou určité koncentrace u sebe plamen, hořící před hlavou hořáku, a středový paprsek prášku.

Stejného efektu může být též dosaženo tím, že je na hlavu hořáku, ve smyslu obr. 15, nasazen nástavec 61 s kanálem 62, přičemž kanál 62 je neznázorněným spojením napájen, buď dílčím proudem nosného plynu, nebo zcela nezávisle jiným reaktivním nebo inertním plynem. Proud topného plynu obaluje pak středový proud nosného plynu s práškem a proud topného plynu je obklopen proudem obalového plynu, který vystupuje z kanálu 62.

Claims (13)

1. PREDMET

   1. Bezpečnostní hořák se dvěma injektory, hlavou a pouzdrem, s přívodním kanálem topného plynu, s přívodním kanálem oxidačního plynu, které jsou před hlavou hořáku spojeny do přívodního kanálu hořlavé směsi a s přívodním kanálem nosného plynu který přechází do kanálu pro přívod směsi plyn-prášek ke hlavě, vyznačující se tím, že první injektor (6) je uspořádán na vstupu do kanálu (10] pro přívod směsi plyn-prášek a druhý injektor (lj na vstupu do kanálu (9) pro přívod hořlavé směsi a přívodní kanál (2 J oxidačního plynu a přívodní kanál (5) nosného plynu jsou spojeny dalším, v pouzdru hořáku vytvořeným přídavným kanálem (4), ve kterém se nalézá regulační ventil (11), za účelem snížení nebezpečí exploze hořlavého plynu a/nebo prášku.
2. 2. Bezpečnostní hořák podle bodu 1, vyznačující se tím, že při uzavřeném regulačním ventilu (11) je přívodní kanál (2) oxidačního plynu spojen s přívodním kanálem (5) nosného plynu za účelem zásobování hořáku při chodu naprázdno.
3. 3. Bezpečnostní hořák podle bodu 2, vyznačující se tím, že přívodní kanál (2j oxidačního plynu je s přívodním kanálem (5j nosného plynu spojen přes přídavný kanál (4) a obtokový kanál (13), upravený v pouzdru hořáku.
4. 4. Bezpečnostní hořák podle bodů 2 a 3, vyznačující se tím, že přívodní kanál (2) oxidačního plynu je s přívodním kanálem (5) nosného plynu spojen přes přídavný kanál (4) a přes vývrty nebo drážky (12), upravené v uzavíracím prvku regulačního ventilu (lij.

   VYNÁLEZU
5. 5. Bezpečnostní hořák podle bodu 1, vyznačující se tím, že první injektor (6) pro přívod směsi plyn-prášek, je opatřen regulovatelnou štěrbinou (37), vytvořenou injektorovou tryskou (23) a konfusorem (25) injektoru.
6. 6. Bezpečnostní hořák podle bodu 5, vyznačující se tím, že injektorová tryska (23) je uložena s osovou posunovatelností.
7. 7. Bezpečnostní hořák podle bodu 6, vyznačující se tím, že injektorová tryska (23) je opatřena axiálním průchozím kanálem (27) a nejméně jedním příčným kanálem (28) pro přívod nosného plynu.
8. 8. Bezpečnostní hořák podle bodu 7, vyznačující se tím, že na výstupním konci injektorové trysky (23) je upravena těsnicí manžeta (29).
9. 9. Bezpečnostní hořák podle bodu 1, vyznačující se tím, že kanál (9) pro přívod hořlavé směsi je spojen s kanálem (10) pro přívod směsi plyn-prášek za jmenovanými injektory a sjednocovací úsek (21) je vytvořen jako injektor.
10. 10. Bezpečnostní hořák podle bodů 1 a 5, vyznačující se tím, že před prvním injektorem (6) k přívodu směsi plyn-prášek je upravena osově posouvatelná vložka (38).
11. 11. Bezpečnostní hořák podle bodů 5 až 8, vyznačující se tím, že injektorová tryska (23) pro přívod směsi plyn-prášek je vytvořena jako osově přestavitelné pouzdro s výtokovým otvorem (55) pro přívod nosného plynu s uvnitř uspořádanou osově přestavitelnou jehlou (56).
12. 12. Bezpečnostní hořák podle bodu 11, vyznačující se tím, že jehla (56) je opatřena zarážkou (57).
13. 13. Bezpečnostní hořák podle bodů 1 a

    3, vyznačující se tím, že v jeho pouzdru je vytvořen obtokový kanál (13), spojující jmenovaný přídavný kanál (4) s kanálem (10) pro přívod směsi plyn-prášek.

    5 listů výkresů