CS207551B2 - Combustion facility - Google Patents

Description

Vynález se týká spalovacího zařízení pro spotřebiče tepla, např. kotle a průmyslové pece.

Jestliže kouřové plyny, které unikají ze spalovacích zařízení, mají odpovídat normám pro ochranu prostředí, smějí obsahovat pouze malá množství sazí a nespálených plynů, jako je kysličník uhelnatý, vodík a uhlovodíky, jakož i kysličníků dusíku a kysličníku sírového. Zatímco· saze, nespálené plyny a kysličníky dusíku je nutno· potlačovat z důvodů ochrany prostředí a zdraví, představuje kysličník sírový, jak známo, nebezpečí koroze pro dochlazovací plochy kotelních souprav.

Bylo navrženo snižovat obsah sazí a nespálených plynů změnou poměru paliva a spalovacího vzduchu zvýšením přebytku vzduchu, čímž však stoupá spotřeba výkonu ventilátorů, dodávajících vzduch a současně klesá tepelná účinnost spalovacího zařízení. Přitom je množství kysličníků dusíku a kysličníku sírového jen o málo menší.

Jestliže se zmenší přebytek vzduchu, zvýší se potřebný tlak vzduchu, při němž se dosáhne dobrého smísení paliva a spalovacího vzduchu. Také výkon ventilátorů stoupne. Zatímco v kouřových plynech se objeví saze a nespálené plyny, klesne obsah kys2 ličníků dusíku a kysličníku sírového pouze o několik procent.

Kysličníky dusíku a kysličník sírový vznikají zejména při přebytku vzduchu a při teplotách přibližně nad 1 400 °C. Proto bylo navrženo použít spalovacího zařízení se zplyňovacím ústrojím v podobě kombustoru, u něhož spalovací vzduch přichází ve dvou stupních, přičemž v prvním· stupni spalování probíhá za chlazení a k úplnému spalování dochází až ve druhém stupni. Takto· se podařilo snížit obsah kysličníků dusíku z hodnoty asi 500 ppm/Nm3 asi o 40· až 601%, kdežto obsah kysličníku sírového· byl v podstatě 150· ppm/Nm3, tj. zůstal nezměněn. Protože již množství asi 1 ppm/NO (kysličník dusíku) a 10 ppm SO3 (kysličník sírový) je nebezpečné, popřípadě nežádoucí, nebyla ani známá spalovací zařízení s kombustory ještě vhodná pro· splnění uvedených požadavků.

Obtíž spočívá v tom, že odstranění nevýhodných součástí v kouřových plynech je vázáno na vzájemně protichůdné podmínky, protože ochrana zdraví vyžaduje vysoký přebytek vzduchu, kdežto pro ochranu prostředí a šetření dochlazovacích ploch kotlových zařízení je nutný co nejmenší přebytek vzduchu. ’

К tomu přistupuje o Sobě malý střední specifický výkon topné plochy běžných spalovacích zařízení, pročež již z tohoto důvodu se musí počítat se značnou potřebou prostoru a oceli.

Cílem vynálezu je odstranění uvedených nevýhod a vytvoření spalovacího zařízení, které splňuje ve značném rozsahu požadavky na ochranu prostředí a zdraví při nejvýšší tepelné účinnosti a nejmenší potřebě prostoru a materiálu. Úkolem vynálezu je dokonalé spalování hořlavých fátek, popřípadě plynů, vznikajících při spalování paliv, při nízké teplotě vznikajícího plamene. Toho se na rozdíl od známých spalovacích zařízení s koncentrovaným spalováním dosáhne postupným způsobem spalování, při němž sice spalování probíhá v různých, časově a prostorově oddělených stupních jako u zmíněného spalovacího zařízení s kombustorem, při němž se však dbá o to, aby mezi jednotlivými stupni docházelo ke vhodnému chlazení při udržení plamene, popř. před odvedením spalných plynů к jejich důkladnému dostatečnému smísení. Tímto smísením se dosáhne dokonalého spálení i při malém přebytku vzduchu, např. 1,02 až 1,04. Celkem se dosáhne úplného spálení případně zbylých hořlavých látek, jako částic uhlíku a hořlavých plynů při poměrně menším výkonu ventilátoru. Plamen, bohatý na částice uhlíku, a proto silně svítící vyzáří při teplotě 700 až 900 °C prakticky podíl asi 65 až 75 % užitečného množství tepla, takže pro konvenční spotřebiče tepla, mající značně nižší součinitel přestupu tepla, zůstává к dispozici asi 25 až 35 % množství tepla.

U spotřebičů tepla, jako jsou kotle a průmyslové pece, kde se palivo rozkládá primárním vzduchem za nedostatku vzduchu, vzniklý teplý plyn se po stupních spaluje sekundárním a terciárním vzduchem a spalné plyny se odvádějí za předávání tepla.

Teplý plyn se pak před přivedením sekundárního vzduchu ochladí o nejméně 50 °C až nad 650 °C -a před odvedením sé směšuje bez předání tepla při teplotě nad 650 °C.

Terciární vzduch se přitom může přivádět ce více než jednom stupni a tím se spalné plyny střídavě chladí a ohřívají. Tím je možno udržét spalovací teploty v rozmezí mírných hodnot, nejvyšší hodnota s výhodou nepřekročí 1400 °C, čímž se již může prakticky zabránit tvoření kysličníku dusíku a kysličníku sírového.

Totů spalování se účelně provádí spalovacím zařízením podle vynálezu, obsahujícím zplyňovací zařízení к rozkládání pálivá za nedostatku vzduchu, topný prostor к odevzdávání tepla v odběrných místech tepla s alespóň jedním přívodním místem sekundárního vzduchu, přičemž zplyňovací zařízení a topný prostor tvoří plamenový kanál, jehož podstata spočívá v tom, že mezi zplyňovací zařízení a topným prostorem je alespoň jedno odběrné místo tepla a topný prostor s alespoň jedním přívodem terciárního vzduchu vybíhá do nechlazeného směšovacího prostoru.

Další podrobnosti vynálezu jsou vysvětleny na základě výkresů, které znázorňují různé příklady provedení spalovacího zařízení podle vynálezu.

Obr. 1 ukazuje přehledné blokové schéma všech pro vynález důležitých jednotek, obr. 2 je podélný řez svislého příkladu provedení spalovacího zařízení podle vynálezu, obr. 3 popř. 4 jsou dílčí řezy podle III—III, popř. IV—IV z obr. 2, obr. 5 ukazuje podélný řez vodorovného příkladného provedení spalovacího zařízení podle vynálezu podle V—V z obr. 6, obr. 6 představuje řez podle VI—VI z obr. 5, obr. 7 je svislý řez jiného příkladu provedení, obr. 8 ukazuje pohled shora na další příklad provedení spalovacího zařízení podle vynálezu, obr. 9 je svislý řez podle IX—IX z obr. 8.

Stejné vztahové značky na výkresech označují podobné detaily.

Na výkresech značí 20 zplyňovací ústrojí, např. kombustor s přívodem 22 paliva a přívodem 24 primárního vzduchu. Výstup zplyňovacího ústrojí 20 je spojen přes jednotku, která je popsána v dalším, se spalovacím prostorem 26,· který obsahuje o sobě známý způsob přívodu 28 sekundárního vzduchu a přívod 30 terciárního vzduchu, za nimiž jsou vždy zařazena odběrná místa 32, popř. 34 tepla. Celek výše uvedených jednotek výroby a spalování plynů se označuje jako plamenový kanál a má vztahovou značku 36. Výstup s plamenového kanálu 36 je spojen s konvenčním odběrným místem 38 tepla, jehož výstup nia straně kouřových plynů je označen 40.

Popsaný plamenový kanál 36 spalovacího zařízení se zmíněnými o sobě známými částmi je podle vynálezu alespoň zčásti vymezen žáruvzdornými keramickými stěnami 42, které u znázorněného příkladu provedení jsou v celé délce plamenového kanálu 36, avšak mohou také být na jednom nebo· více místech přerušeny. Podle dalšího hlavního význaku: vynálezu plamenový kanál 36 vybíhá ve směru po proudu od spalovacího prostoru 26, tj. ve směru proudění spalných plynů, označeném šipkou 44, v nechlážéňý směšovací prostor 46; Podle třetího a posledního hlavního význaku vynálezu je mezi zplyňovacím ústrojím 20 a spalovacím prostorem 26 vřazeno do dráhy proudu spalných plynů odběrné místo 46 tepla. Význam uspořádání spalovacího zařízení způsobem podle vynálezu byl již naznačen. Spočívá v tom, že spalování paliva je prostorově a časově rozloženo a tím se dosáhne úplného spálení bez nepřijatelně vysokých teplot. Keramická žáruvzdorná stěna slouží к udržení plamene při vznikajících mírných teplotách. To bude nyní blíže vysvětleno na základě popisu způsobu činnosti spalovacího zařízení podle vynálezu.

Do zplyňovacího ústrojí 20 se přivádí přívodem 22 paliva např. olej a přívodem 24 primárního· vzduchu primární vzduch 18, přičemž množství paliva a· vzduchu se volí tak, že ve splyňovacím ústrojí 29 probíhá hoření za nedostatku vzduchu a · tím vzniká hořlavý teplý plyn.

Tento teplý plyn nyní proudí ve směru šipky 50' ' k prvnímu · odběrnému místu· 48 tepla, použitému podle vynálezu, např. mezi varné trubky, · kde se značně ochladí. Rozsah a· síla· proudění se · volí tak, že ochlazení činí nejméně· 50 °C. Tak se již zajistí, že teplota proudících plynů nepřekročí 1400^ °C, což je nutné · s ohledem na· vznik kysličníků dusíku. Odběrná jednotka· tepla, označená šipkou 52, slouží např. k odpařování vody.

Po ochlazení v prvním odběrném místě 48 tepla proudí teplý plyn ve směru· šipky 54 do přívodu 28- sekundárního vzduchu spalovacího· prostoru 26, kde · se plyn se sekundárním vzduchem 58 dále spaluje v podobě protáhlého svítícího plamene.· Přiváděný sekundární vzduch je naznačen šipkou 56.

Plyn, vznícený u přívodu 28 sekundárního· vzduchu, proudí ve směru šipky 58 do druhého · odběrného místa 32 tepla, kde se plamenu odebírá teplo, · jak je naznačenošipkou· 60·. Svítícím plamenem se · však také ohřeje · do žáru keramická stěna 42, takže jednak se odběrné místo 32 tepla ohřívá zpětným zářením od stěn 42· a dále se zabrání zhasnutí plamene přes jeho ochlazení.

Ze druhého odběrného · místa 32 tepla dospěje· ochlazený plamen ve · směru šipky 62 do přívodu 30 terciárního vzduchu, kde se směšuje s terciárním vzduchem 64,

Kdežto u přívodu 28 sekundárního vzduchu probíhá spalování stále ještě za nedostatku vzduchu, děje se spalování u přívodu 30 terciárního· vzduchu za přebytku vzduchu, takže se dosáhne dokonalého spálení ještě přítomných hořlavých plynů.

Spalné plyny nyní proudí ve směru· šipky 66 ke třetímu odběrnému místu 34 tepla, kde po ochlazení naznačeném šipkou 68 proudí ve směru šipky 70 do směšovacího prostoru 46.

Zde se spalné plyny účelně za přebytku vzduchu a při teplotě asi 700 až 1000 °C bez odběru tepla důkladně dodatečně směšují, jak je to· naznačeno šipkou . 72 a přitom se úplně spalují popřípadě ještě nespálené plyny a částice sazí a uhlí, takže ze směšovacího prostoru 46 unikají ve směru šipky 74 bezbarvé· a prakticky čisté kouřové plyny do konvekčního čtvrtého odběrného místa · 38 tepla, v němž odevzdávají svůj obsah tepla, např. prostřednictvím dochlazovacích ploch neznázorněným spotřebičům tepla, jO^b· je to naznačeno šipkou 76; Místo jediného odběrného místa 38 tepla jich může být více.

V obr. 2 je znázorněn příklad provedení, u něhož spalovací zařízení podle vynálezu je vytvořeno· jako· svislé spalovací zařízení pro kotel. Jako zplyňovací ústrojí 20 slouží kombustor s přívodem 22 paliva a přívodem 24 primárního· vzduchu. První odběrné · místo 48 tepla podle vynálezu Je · tvořeno trubkovým· vodním hadem, jehož přívod, · popřípadě odvod, jsou-· označeny 48a, popř. 48 b.

Sekundární vzduch 56 proudí· u znázorněného · příkladu provedení kanály · 56a do přívodu · 28 sekundárního vzduchu, přičemž ústí kanálů 56a · jsou označena 58b.

Druhé odběrné místo · 32 tepla sestává u znázorněného příkladu provedení· z varných trubek 32a,· které · jsou připojeny k rozdělováním trubkám · 32b, popřípadě 32c. Přívod 3-9 terciárního· vzduchu dostává terciární vzduch 64 kanály 64a, které u znázorněného příkladu provedení odbočují· z přívodního· kanálu sekundárního vzduchu. Ostí kanálů 64a terciárního vzduchu· u přívodu 30 terciárního· vzduchu jsou uspořádána· ve dvou různých výškách A—-A, B—-B a· jsou označena 64A, popřípadě 64®.

Třetí odběrné· místo . 34 tepla sestává rovněž z trubek 34a · s rozdělovacími trubkami 34b, popřípadě 34c, které např. patří k předehřívači nebo odpařovači.

Směšovací prostor · 46 · podle vynálezu je u znázorněného příkladu provedení vytvořen jako· jednoduchý cyklón.

U znázorněného příkladu provedení jsou za· směšovacím· prostorem· 46 zařazena jako čtvrté · odběrné místo· 38·^:· tepla dvě konvekční odběrná zařízení tepla.· První je tvořeno· odpařovacími nebo přehřívacími trubkami 38a s rozdělovacími,· popř. sběracími komorami 38b, popřípadě 38c, přičemž trubky 38a jsou uspořádány pod úhlem asi 15°, aby bylo zajištěno obíhání vody. Druhé konvekční odběrné zařízení tepla sestává z trubek 38d,.. např. · předehřívače· napájecí vody, s neznázorněnými rozdělovacími, popřípadě -toěracími komorami.

Jak patrno, jsou jednotky 20, 48, 28, ·32, . 30, 34 a 46, . tj. celý plamenový kanál 36, uspořádány všechny mezi žáruvzdornými keramickými stěnami 42, které ohřátím v provozu ozařují i strany trubek 32a, popřípadě 34a, odvrácené od příslušné části spalovacího prostoru 26, takže výkon i životnost trubek podstatně stoupnou.

Z obou· řezů podle -obr. 3 a 4 dále plyne, že poměr mezi plochou keramické stěny a ozařovanou plochou trubek po proudu od přívodu 33 terciárního vzduchu je· větší · než proti proudu cd něj. To- v daném případě znamená, že tb/d je větší než ta/d, přičemž d značí průměr trubek 32a a 34a, kdežto· ta, popřípadě t_b značí vzdálenosti trubek v odběrných místech 32,· popř. 34 tepla. Tímto způsobem se tepelné záření žhavé keramické stěny 42· tak přizpůsobí teplotnímu spádu přes· přívod 30 terciárního vzduchu, že tam, kde teplota plamenů je menší, se trubkami 34a třetího odběrného místa 34 tepla, ležícího po proudu od přívodu 30 terciárního vzduchu, odebírá méně tepla než trubkami 32a druhého odběrného místa 32 tepla, ležícího proti proudu od přívodu 30 terciárního vzduchu. Tím je tepelné hospodář siví topného zařízení ekonomičtější a jeho provoz spolehlivější.

Znázorněné příkladné provedení spalovacího zařízení podle vynálezu pracuje takto:

Přívodem 22 paliva se přivádí palivo, například olej, plyn, uhelný prach nebo dřevný prach, který se v reakčním prostoru zplynovacího ústrojí 20 mísí s primárním vzduchem 18, proudícím přívodem 24 primárního vzduchu. Množství primárního vzduchu 18 činí asi 20 až 40 % teoretického množství spalovacího vzduchu, takže rozklad paliva ve zplynovacím ústrojí nastává za nedostatku vzduchu, přičemž v závislosti na obsahu vzduchu vzniká teplota 800 až 1300 °C.

Vzniklý teplý plyn proudí ve směru šipky 50 prvním odběrným místem 48 tepla v podobě trubkového hada 48 a v něm se účinkem vody tekoucí v trubkovém hadu ochladí nejméně o 50 °C, aby vstupoval do přívodu 28 sekundárního vzduchu při teplotě asi 800 °C a jeho teplota při dalším spalování nepřekročila hodnotu 1400 °C.

Množství sekundárního vzduchu 56, proudícího kanály 56a a jejich ústími 56b se účelně volí tak, že činí asi 65 až 45 % teoretického celkového množství vzduchu. Spalování v přívodu 28 sekundárního vzduchu proto probíhá rovněž při nedostatku vzduchu nyní asi 10 až 20 %, takže opět vzniká hořlavý plyn s obsahem СО, H2, CH a CnHn a různých uvolněných částic uhlíku, které přeměňují proud plynu v intenzívní svítící plamen. Vzniku NO a SOs se přitom účinně zabrání omezením teploty plynu.

Teplo plamene, unikajícího z přívodu 28 sekundárního vzduchu ve směru šipky 58 vyzařuje ve druhém odběrném místě 32 tepla zčásti na varné trubky 32a a zčásti na keramickou stěnu 42. Jak plyne z výkresu, žhavé stěny druhého odběrného místa 32 ozařují také strany varných trubek 32a odvrácené od proudu 58 plynu. Jak již bylo naznačeno, zvětší se tím jednak výkon varných trubek 32a a jednak také jejich životnost, protože se ohřívají rovnoměrně.

Spalovací pochod pokračuje na přívodu 30 terciárního vzduchu tak, že žhavé plyny, přicházející ve směru šipky 62, se směšují s terciárním vzduchem 64, přiváděným kanály 64a a ústími 64A а 64B. Množství terciárního· vzduchu 64 se s malým přebytkem vzduchu zvolí tak, že je možno dosáhnout úplného spalování. Přitom plyny, proudící ve směru šipky 66, se ochlazují tím, že vyzařují své teplo trubkám 34a třetího odběrného místa 34 tepla. Tím se dosáhne protáhlého svít cího plamene mírné teploty nejvýše 1400 °C, takže se prakticky netvoří ani NO ani SOj. Plamen postupně vyhoří, přičemž jeho teplota klesne asi na 700 °C až 900 °C.

Plyny unikající ze třetího odběrného místa 34 tepla ve směru šipky 7fl dospívají do směšovacího prostoru 46 podle vynálezu, kde narážejí na jeho krycí stěnu 46a a důkladně se smíchají, jak je naznačeno šipkou 72. To má za následek, že částice sazí, popřípadě nespálené součásti plynu, které v plamenu zde zhasínajícím jsou popřípadě ještě obsaženy, přijdou do styku s nespotřebovaným spalovacím vzduchem a při teplotě asi 700 až 900 °C zde panující úplně shoří. Tím se umožní vytvoření malého přebytku vzduchu, aniž přitom vzniknou příliš vysoké místní teploty 1600 až 1800 °C, běžné u známých spalovacích zařízení kotlů, a aniž jsou nutné vysoké výkony ventilátorů ke směšování spalných plynů a vzduchu.

Kouřové plyny, prosté vzduchu a opouštějící směšovací prostor 46, jež neobsahují ani saze, ani kysličník uhelnatý a uhlovodíky a pouze velmi málo NO_X a SO3, proudí do čtvrtého odběrového místa 38 tepla, kde jejich teplota klesne z hodnoty nad 650 °C na běžné hodnoty asi 150 °C, přičemž ochlazené čisté kouřové plyny ze spalovacího zařízení unikají ve směru šipky 40 do okolí.

Průměrný specifický tepelný výkon (kcal/ /m² hod.) spalovacího zařízení podle vynálezu je podstatně větší proti známým spalovacím zařízením kotlů, protože podle výpočtů místo 38 až 40 % užitečného tepelného výkonu (kcal/hod.) se přenáší na topné plochy 68 až 73% tohoto výkonu v podobě energie záření, takže podstatně menší specifický tepelný výkon konvekčních topných ploch je daleko méně určující než u topných ploch např. v podobě svazků trubek. Také odpor v plamenovém kanále 36 na straně kouřových plynů je daleko menší než u běžných spalovacích zařízení, protože počet trubkových řad ve směru proudění kouřových plynů je menší než u dosavadních uspořádání. To je dáno jednak uvedenou již okolností, že při stejném tepelném výkonu procentní podíl konvekčních topných ploch klesá a jednak tím, že rozměr konvekčních trubkových jednotek ve směru osy trubek je vždy větší než oba ostatní rozměry kolmé ke směru proudění.

V obr. 5 a 6 je znázorněn příklad provedení, vytvořený jako vodorovné spalovací zařízení. Toto příkladné provedení se liší od předchozího zejména tím, že několik plamenových kanálů ústí do společného směšovacího prostoru. Ve znázorněném příkladě je uspořádáno šest plamenových kanálů, z nichž tři plamenové kanály jsou znázorněny v obr. 5 a dva další plamenové kanály jsou znázorněny v obr. 6, a jsou naznačeny svými středními čarami 36A, 36B, 36C, popřípadě 36D а 36E. Již popsané jednotlivosti jsou u plamenového kanálu 36A označeny vztahovými značkami svislého provedení podle obr. 2, kde byl uspořádán pouze jeden plamenový kanál 36. Jak patrno, směšovací prostor 46 tvoří úsek všech plamenových kanálů 36A a tak dále, čímž se opět ušetří prostor a pořizovací náklady.

Další význak spočívá v tom, že· rozdílu v poměru mezi plochou keramické stěny a 0zařovaným povrchem trubek po proudu, popřípadě proti proudu od přívodu terciární ho vzduchu, se nedosahuje různými odstupy mezi trubkami 32A popřípadě 34A, nýbrž nástavci 42A keramické stěny 42, které zvětšují plochy. Takto· je možno použít trubkových sad v podstatě stejného· provedení.

Odběrné místo· 38 tepla, zařazené za směšovací prostor 46, je i u tohoto příkladu provedení sestaveno z trubek 38a, popřípadě 38b. U obou skupin je rozměr a konvekčního odběrného místa tepla ve směru trubek 38a popřípadě 38d větší než ve směru kolmo na ně, přičemž kolmé rozměry jsou označeny b popřípadě c. To· znamená, že a je vždy větší než b popřípadě c. Takovými poměry rozměrů se dosáhne, že počet řad trubek uspořádaných ve směru 44 proudění je malý, takže i odpor proti proudění na straně kouřových plynů je příslušně menší.

Obr. 7 ukazuje příklad provedení, u něhož spalovací zařízení podle vynálezu je provedeno jako roštové spalovací zařízení. Ve znázorněném případě má roštové spalovací zařízení dva plamenové kanály 36A a 36B se společným zplyňovacím ústrojím 20, prvním odběrným místem 48 tepla a přívodem 28 sekundárního vzduchu. Pod druhými odběrnými místy 32A tepla, popřípadě 32B tepla plamenových kanálů 36A, popřípadě 36B je uspořádán o· sobě známý řetězový rošt 80, který dosahuje dopředu pod zapalovací a zplynovací klenbu 82 a dozadu podle vynálezu do kanálu 64A pro přívod terciárního vzduchu. Primární vzduch 18 proudí mezi bočnicemi řetězového· roštu 80 přívodem 24 primárního vzduchu, který je oddělen od přívodu 28 sekundárního vzduchu stěnou 84. Přívod 28 sekundárního vzduchu je opět oddělen stěnou 86 od přívodu 30 terciárního· vzduchu, uspořádaného rovněž mezi bočnicemi řetězového roštu. Uhlí se přivádí na řetězový rošt 80 o sobě známým způsobem přes zásobník 88.

Znázorněné příkladné provedení roštového spalovacího· zařízení podle vynálezu podle obr. 8 pracuje· takto:

Ze zásobníku 88 jde kusové uhlí na řetězový rošt 80 a zapalovací a zplynovací klenbou 82 se zapaluje a zplynuje. Zapalovací a zplynovací pochod, který probíhá již popsa ným způsobem za nedostatku vzduchu, odpovídá rozkladu plynu, např. podle příkladu provedení podle obr. 2 až 4, ovšem s tím rozdílem, že se nyní kusové uhlí jako· palivo rozkládá přicházejícím primárním vzduchem 18. Zplynovací zařízení 20 zde sestává z úseku řetězového roštu 80 před stěnou 84 a nechlazené části zapalovací a zplyňovací klenby 82.

První odběrné místo 48 tepla je tvořeno· trubkovou stěnou uspořádanou na výstupním konci zapalovací a zplynovací klenby 82. Plyny opouštějící první odběrné místo 48 tepla, se setkávají se sekundárním vzduchem 56, proudícím z vývodů 56b mezi stěnami .84 a 86 a po vzplanutí proudí již popsaným způsobem· ve směru šipek 58A a 58B do· druhých odběrných míst 32A popř. 32B tepla.

Další úsek cesty proudu plynů tvoří přívody 30A, popř. 30B terciárního· vzduchu. Zde dospívá z kanálu 64a · terciární vzduch 64 do proudů plynů, přičemž částice uhlí, stržené ze · třetího úseku řetězového roštu 80 za stěnou 86, se· rovněž přivedou ke žhnutí popřípadě spalování.

Pokud jde· o další průběh spalovacího pochodu, lze poukázat např. na popis příkladu provedení podle o-br. 2' až 4.

U příkladu provedení podle obr. 8 a 9 se jedná o spalovací zařízení na uhelný prach, vytvořené podle vynálezu, kde se přivádí uhelný prach do palivových přívodů čtyř zplyňovacích ústrojí — z nichž tři jsou na výkrese označeny 20A, 20B, 20C. Odpovídající čtyři plamenové kanály 36A atd. ústí každý do jednoho· multicyklónu, které zde plní funkci směšovacího prostoru 46 a jsou označeny 46A, 46B, 46C, popř. 46D. · Vytvořením směšovacího prostoru jako skupiny multicyklónů 46A, 46B, 46C, 46D se dosáhne účinného· odlučování popílku, který se při spalování uhelného prachu hojně tvoří. Dovoluje také použití o sobě známého, a proto neznázorněného elektrofiltru po· proudu od rovněž neznázorněného konvekčního· čtvrtého odběrného místa tepla, čímž je možno zajistit potřebnou čistotu unikajících kouřových plynů i· při topení uhelným^! prachem.

Claims (3)

1. PREDMÉT VYNALEZU

   1. Spalovací zařízení pro· spotřebiče tepla, např. kotle a průmyslové pece, které obsahuje zplyňovací zařízení k rozkládání paliva za nedostatku vzduchu, topný prostor k odevzdávání tepla v odběrných místech tepla · s alespoň jedním přívodním místem sekundárního vzduchu, přičemž zplyňovací zařízení a topný prostor tvoří plamenový kanál, vyznačující se tím, že mezi zplyňovacím zařízením (20.) a topným prostorem (26) je alespoň jedno odběrné místo (48) tepla a topný prostor (26) s alespoň jedním přívodem (30) terciárního vzduchu vybíhá do· nechlazeného směšovacího prostoru (46).
2. 2. Spalovací zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že do společného směšovacího prostoru (46) vybíhá řada spalovacích kanálů (40A až 40D).
3. 3. Spalovací zařízení podle bodu 1 nebo· 2, vyznačující se tím, že směšovací prostor ( 46) je · vytvořen jako multicyklón (46A až 46D) pro spalování uhelného prachu.