CS204966B2 - Textile webs bonded by chemical agents and method of manufacturing the same - Google Patents

Textile webs bonded by chemical agents and method of manufacturing the same Download PDF

Info

Publication number
CS204966B2
CS204966B2 CS706891A CS689170A CS204966B2 CS 204966 B2 CS204966 B2 CS 204966B2 CS 706891 A CS706891 A CS 706891A CS 689170 A CS689170 A CS 689170A CS 204966 B2 CS204966 B2 CS 204966B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
liquid
binder
fabric
web
aqueous
Prior art date
Application number
CS706891A
Other languages
English (en)
Inventor
Klaus-Dieter Hammer
Herbert Porrmann
Original Assignee
Hammer Klaus Dieter
Herbert Porrmann
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Hammer Klaus Dieter, Herbert Porrmann filed Critical Hammer Klaus Dieter
Publication of CS204966B2 publication Critical patent/CS204966B2/cs

Links

Classifications

    • D—TEXTILES; PAPER
    • D04—BRAIDING; LACE-MAKING; KNITTING; TRIMMINGS; NON-WOVEN FABRICS
    • D04H—MAKING TEXTILE FABRICS, e.g. FROM FIBRES OR FILAMENTARY MATERIAL; FABRICS MADE BY SUCH PROCESSES OR APPARATUS, e.g. FELTS, NON-WOVEN FABRICS; COTTON-WOOL; WADDING ; NON-WOVEN FABRICS FROM STAPLE FIBRES, FILAMENTS OR YARNS, BONDED WITH AT LEAST ONE WEB-LIKE MATERIAL DURING THEIR CONSOLIDATION
    • D04H1/00—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres
    • D04H1/40—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties
    • D04H1/58—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties by applying, incorporating or activating chemical or thermoplastic bonding agents, e.g. adhesives
    • D04H1/64—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties by applying, incorporating or activating chemical or thermoplastic bonding agents, e.g. adhesives the bonding agent being applied in wet state, e.g. chemical agents in dispersions or solutions
    • D04H1/645—Impregnation followed by a solidification process
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C08—ORGANIC MACROMOLECULAR COMPOUNDS; THEIR PREPARATION OR CHEMICAL WORKING-UP; COMPOSITIONS BASED THEREON
    • C08G—MACROMOLECULAR COMPOUNDS OBTAINED OTHERWISE THAN BY REACTIONS ONLY INVOLVING UNSATURATED CARBON-TO-CARBON BONDS
    • C08G18/00—Polymeric products of isocyanates or isothiocyanates
    • C08G18/06—Polymeric products of isocyanates or isothiocyanates with compounds having active hydrogen
    • C08G18/28—Polymeric products of isocyanates or isothiocyanates with compounds having active hydrogen characterised by the compounds used containing active hydrogen
    • C08G18/40—High-molecular-weight compounds
    • C08G18/62—Polymers of compounds having carbon-to-carbon double bonds
    • C08G18/6212—Polymers of alkenylalcohols; Acetals thereof; Oxyalkylation products thereof
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C08—ORGANIC MACROMOLECULAR COMPOUNDS; THEIR PREPARATION OR CHEMICAL WORKING-UP; COMPOSITIONS BASED THEREON
    • C08G—MACROMOLECULAR COMPOUNDS OBTAINED OTHERWISE THAN BY REACTIONS ONLY INVOLVING UNSATURATED CARBON-TO-CARBON BONDS
    • C08G18/00—Polymeric products of isocyanates or isothiocyanates
    • C08G18/06—Polymeric products of isocyanates or isothiocyanates with compounds having active hydrogen
    • C08G18/28—Polymeric products of isocyanates or isothiocyanates with compounds having active hydrogen characterised by the compounds used containing active hydrogen
    • C08G18/40—High-molecular-weight compounds
    • C08G18/64—Macromolecular compounds not provided for by groups C08G18/42 - C08G18/63
    • C08G18/6484—Polysaccharides and derivatives thereof
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C08—ORGANIC MACROMOLECULAR COMPOUNDS; THEIR PREPARATION OR CHEMICAL WORKING-UP; COMPOSITIONS BASED THEREON
    • C08G—MACROMOLECULAR COMPOUNDS OBTAINED OTHERWISE THAN BY REACTIONS ONLY INVOLVING UNSATURATED CARBON-TO-CARBON BONDS
    • C08G18/00—Polymeric products of isocyanates or isothiocyanates
    • C08G18/06—Polymeric products of isocyanates or isothiocyanates with compounds having active hydrogen
    • C08G18/28—Polymeric products of isocyanates or isothiocyanates with compounds having active hydrogen characterised by the compounds used containing active hydrogen
    • C08G18/67—Unsaturated compounds having active hydrogen
    • C08G18/69—Polymers of conjugated dienes
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C08—ORGANIC MACROMOLECULAR COMPOUNDS; THEIR PREPARATION OR CHEMICAL WORKING-UP; COMPOSITIONS BASED THEREON
    • C08G—MACROMOLECULAR COMPOUNDS OBTAINED OTHERWISE THAN BY REACTIONS ONLY INVOLVING UNSATURATED CARBON-TO-CARBON BONDS
    • C08G18/00—Polymeric products of isocyanates or isothiocyanates
    • C08G18/06—Polymeric products of isocyanates or isothiocyanates with compounds having active hydrogen
    • C08G18/70—Polymeric products of isocyanates or isothiocyanates with compounds having active hydrogen characterised by the isocyanates or isothiocyanates used
    • C08G18/71—Monoisocyanates or monoisothiocyanates
    • D—TEXTILES; PAPER
    • D04—BRAIDING; LACE-MAKING; KNITTING; TRIMMINGS; NON-WOVEN FABRICS
    • D04H—MAKING TEXTILE FABRICS, e.g. FROM FIBRES OR FILAMENTARY MATERIAL; FABRICS MADE BY SUCH PROCESSES OR APPARATUS, e.g. FELTS, NON-WOVEN FABRICS; COTTON-WOOL; WADDING ; NON-WOVEN FABRICS FROM STAPLE FIBRES, FILAMENTS OR YARNS, BONDED WITH AT LEAST ONE WEB-LIKE MATERIAL DURING THEIR CONSOLIDATION
    • D04H1/00—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres
    • D04H1/40—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties
    • D04H1/42—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties characterised by the use of certain kinds of fibres insofar as this use has no preponderant influence on the consolidation of the fleece
    • D04H1/4326—Condensation or reaction polymers
    • D04H1/4334—Polyamides
    • D—TEXTILES; PAPER
    • D04—BRAIDING; LACE-MAKING; KNITTING; TRIMMINGS; NON-WOVEN FABRICS
    • D04H—MAKING TEXTILE FABRICS, e.g. FROM FIBRES OR FILAMENTARY MATERIAL; FABRICS MADE BY SUCH PROCESSES OR APPARATUS, e.g. FELTS, NON-WOVEN FABRICS; COTTON-WOOL; WADDING ; NON-WOVEN FABRICS FROM STAPLE FIBRES, FILAMENTS OR YARNS, BONDED WITH AT LEAST ONE WEB-LIKE MATERIAL DURING THEIR CONSOLIDATION
    • D04H1/00—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres
    • D04H1/40—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties
    • D04H1/42—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties characterised by the use of certain kinds of fibres insofar as this use has no preponderant influence on the consolidation of the fleece
    • D04H1/4326—Condensation or reaction polymers
    • D04H1/435—Polyesters
    • D—TEXTILES; PAPER
    • D04—BRAIDING; LACE-MAKING; KNITTING; TRIMMINGS; NON-WOVEN FABRICS
    • D04H—MAKING TEXTILE FABRICS, e.g. FROM FIBRES OR FILAMENTARY MATERIAL; FABRICS MADE BY SUCH PROCESSES OR APPARATUS, e.g. FELTS, NON-WOVEN FABRICS; COTTON-WOOL; WADDING ; NON-WOVEN FABRICS FROM STAPLE FIBRES, FILAMENTS OR YARNS, BONDED WITH AT LEAST ONE WEB-LIKE MATERIAL DURING THEIR CONSOLIDATION
    • D04H1/00—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres
    • D04H1/40—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties
    • D04H1/44—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties the fleeces or layers being consolidated by mechanical means, e.g. by rolling
    • D04H1/46—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties the fleeces or layers being consolidated by mechanical means, e.g. by rolling by needling or like operations to cause entanglement of fibres
    • D04H1/48—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties the fleeces or layers being consolidated by mechanical means, e.g. by rolling by needling or like operations to cause entanglement of fibres in combination with at least one other method of consolidation
    • D04H1/488—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties the fleeces or layers being consolidated by mechanical means, e.g. by rolling by needling or like operations to cause entanglement of fibres in combination with at least one other method of consolidation in combination with bonding agents
    • D—TEXTILES; PAPER
    • D04—BRAIDING; LACE-MAKING; KNITTING; TRIMMINGS; NON-WOVEN FABRICS
    • D04H—MAKING TEXTILE FABRICS, e.g. FROM FIBRES OR FILAMENTARY MATERIAL; FABRICS MADE BY SUCH PROCESSES OR APPARATUS, e.g. FELTS, NON-WOVEN FABRICS; COTTON-WOOL; WADDING ; NON-WOVEN FABRICS FROM STAPLE FIBRES, FILAMENTS OR YARNS, BONDED WITH AT LEAST ONE WEB-LIKE MATERIAL DURING THEIR CONSOLIDATION
    • D04H1/00—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres
    • D04H1/40—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties
    • D04H1/54—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties by welding together the fibres, e.g. by partially melting or dissolving
    • D04H1/552—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties by welding together the fibres, e.g. by partially melting or dissolving by applying solvents or auxiliary agents
    • D—TEXTILES; PAPER
    • D04—BRAIDING; LACE-MAKING; KNITTING; TRIMMINGS; NON-WOVEN FABRICS
    • D04H—MAKING TEXTILE FABRICS, e.g. FROM FIBRES OR FILAMENTARY MATERIAL; FABRICS MADE BY SUCH PROCESSES OR APPARATUS, e.g. FELTS, NON-WOVEN FABRICS; COTTON-WOOL; WADDING ; NON-WOVEN FABRICS FROM STAPLE FIBRES, FILAMENTS OR YARNS, BONDED WITH AT LEAST ONE WEB-LIKE MATERIAL DURING THEIR CONSOLIDATION
    • D04H1/00—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres
    • D04H1/40—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties
    • D04H1/54—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties by welding together the fibres, e.g. by partially melting or dissolving
    • D04H1/556—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties by welding together the fibres, e.g. by partially melting or dissolving by infrared heating
    • D—TEXTILES; PAPER
    • D04—BRAIDING; LACE-MAKING; KNITTING; TRIMMINGS; NON-WOVEN FABRICS
    • D04H—MAKING TEXTILE FABRICS, e.g. FROM FIBRES OR FILAMENTARY MATERIAL; FABRICS MADE BY SUCH PROCESSES OR APPARATUS, e.g. FELTS, NON-WOVEN FABRICS; COTTON-WOOL; WADDING ; NON-WOVEN FABRICS FROM STAPLE FIBRES, FILAMENTS OR YARNS, BONDED WITH AT LEAST ONE WEB-LIKE MATERIAL DURING THEIR CONSOLIDATION
    • D04H1/00—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres
    • D04H1/40—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties
    • D04H1/58—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties by applying, incorporating or activating chemical or thermoplastic bonding agents, e.g. adhesives
    • D04H1/64—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties by applying, incorporating or activating chemical or thermoplastic bonding agents, e.g. adhesives the bonding agent being applied in wet state, e.g. chemical agents in dispersions or solutions
    • D04H1/645—Impregnation followed by a solidification process
    • D04H1/65—Impregnation followed by a solidification process using mixed or composite fibres
    • D—TEXTILES; PAPER
    • D04—BRAIDING; LACE-MAKING; KNITTING; TRIMMINGS; NON-WOVEN FABRICS
    • D04H—MAKING TEXTILE FABRICS, e.g. FROM FIBRES OR FILAMENTARY MATERIAL; FABRICS MADE BY SUCH PROCESSES OR APPARATUS, e.g. FELTS, NON-WOVEN FABRICS; COTTON-WOOL; WADDING ; NON-WOVEN FABRICS FROM STAPLE FIBRES, FILAMENTS OR YARNS, BONDED WITH AT LEAST ONE WEB-LIKE MATERIAL DURING THEIR CONSOLIDATION
    • D04H1/00—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres
    • D04H1/40—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties
    • D04H1/58—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties by applying, incorporating or activating chemical or thermoplastic bonding agents, e.g. adhesives
    • D04H1/64—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties by applying, incorporating or activating chemical or thermoplastic bonding agents, e.g. adhesives the bonding agent being applied in wet state, e.g. chemical agents in dispersions or solutions
    • D04H1/655—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties by applying, incorporating or activating chemical or thermoplastic bonding agents, e.g. adhesives the bonding agent being applied in wet state, e.g. chemical agents in dispersions or solutions characterised by the apparatus for applying bonding agents
    • Y—GENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y10—TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC
    • Y10T—TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER US CLASSIFICATION
    • Y10T442/00—Fabric [woven, knitted, or nonwoven textile or cloth, etc.]
    • Y10T442/20—Coated or impregnated woven, knit, or nonwoven fabric which is not [a] associated with another preformed layer or fiber layer or, [b] with respect to woven and knit, characterized, respectively, by a particular or differential weave or knit, wherein the coating or impregnation is neither a foamed material nor a free metal or alloy layer
    • Y10T442/2033—Coating or impregnation formed in situ [e.g., by interfacial condensation, coagulation, precipitation, etc.]

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Textile Engineering (AREA)
  • Polymers & Plastics (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Medicinal Chemistry (AREA)
  • Dispersion Chemistry (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Mechanical Engineering (AREA)
  • Treatments For Attaching Organic Compounds To Fibrous Goods (AREA)
  • Synthetic Leather, Interior Materials Or Flexible Sheet Materials (AREA)
  • Adhesives Or Adhesive Processes (AREA)
  • Nonwoven Fabrics (AREA)
  • Lining Or Joining Of Plastics Or The Like (AREA)
  • Solid-Sorbent Or Filter-Aiding Compositions (AREA)

Description

ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA (19) POPIS VYNÁLEZU K PATENTU 204966 (11) (») (22) Přihlášeno 13 10 70(21) (PV 6891-70) (51) Int. Cl.3 D 06 N 3/12 (32) (31) (33) Právo přednosti od 15 10 69(P 19 51 977.8) a od 22 09 70(P 20 46 664.2) Německá spolková republika OftAD PRO VYNÁLEZY A OBJEVY (40) Zveřejněno 31 07 80(45) Vydáno 15 12 83 (72) (73)
Autor vynálezu HAMMER KLAUS-DIETER dr., FINTHEN a PORRMANN HERBERT dr.,a současně KONIGSHOFEN (NSR) majitel patentu (54) Textilní plošný útvar vázaný chemickými činidly a způsob jeho výroby 1
Vynález se týká textilního plošného útva-ru vázaného chemickými čnidly, ve formějehlovaného neorientovaného vlákennéhorouna, který má vysokou schopnost přijímatvodní páru, a zvláště pak rouna ze synte-tických vláken pojených chemickým činid-lem, s vysokou schopností přijímat vodní pá-ru, a způsobu, zvláště nepřetržitého způso-bu, jeho výroby.
Je již znám způsob vázání roun za použitíchemických činidel, při kterém se do rounazapracovává disperze nebo roztok plastickéhmoty a polymer obsažený v roztoku se ko-aguluje. Přitom polymer proniká rounem,sedimentuje tam a spojuje vlákna rouna.
Známý postup umožňuje zvýšit mechanic-kou pevnost rouna chemickým pojivém, vná-šeným do rouna. Rouno pojené tímto způso-bem má však jen velmi nepatrnou schopnostpřijímat vodní páru. Materiál k náhradě us-ní vyrobený na této bázi je přes dostačujícípevnost, dosaženou vazbou rouna, nevhod-ný pro použití jako výchozí látka k výroběkoženek, s ohledem na podstatně nižšíschopnost přijímat vodní páru ve srovnání spřírodní usní. Schopnost přírodní usně při-jímat vodní páru má s ohledem na pocit po-hodlnosti při nošení obuvi nebo oděvů z ků-že, jakož i při používání polštářování z kůžepodstatný vliv. 2
Rouna vázaná (pojená) známými postupyodpuzují sice vodu, ale pokud se týká schop-nosti přijímat vodní páru neodpovídají ná-rokům, které se skladou na výchozí látkupro přípravu svršků obuvi a na oděvní nebočalounické materiály.
Useň je v podstatě nepropustná pro vodua je schopna přijímat vodní páru, z toho-to důvodu se táž kombinace vlastností po-žaduje i od koženky.
Rouno vázané podle dalšího známého po-stupu chemickým pojivém hydrofilního cha-rakteru má tu nevýhodu, že se pojivo usa-zuje uvnitř rouna v kompaktní formě.Schopnost přijímat vodní páru je u taktopojeného rouna navzdory hydrofilnímu cha-rakteru chemického pojivá nedostačující,protože struktura pojivá v rouně je bez ka-pilár, popřípadě pórů, nebo má málo kapi-láry popřípadě pórů. Úkolem tohoto vynálezu je nalézt způsobvýroby textilního plošného útvaru vázanéhochemicky, který by se nevyznačoval nevýho-dami známými u popsaných postupů, při-čemž by bylo možno vyrobit chemicky poje-né textilní plošné útvary na bázi syntetic-kých vláken, které mají dobrou schopnostpřijímat vodní páru. Úkol tohoto vynálezu jeřešen textilním plošným útvarem vázanýmchemickými činidly, ve formě jehlovaného 204966 204966 neorientovaného vlákenného rouna, kterése skládá z více než 50 hmotnostních % po-lyethylentereftalátových vláken a z méněnež 50 hmotnostních % polyamidových vlá-ken, s plošnou hmotností kolem 250 g/m2,u něhož se do ohebného textilního útvarupřidává vysoce polymerní materiál ve forměroztolku nebo disperze a polymer se koagu-luje, kterýžto textilní plošný útvar obsahu-je v důsledku několika pracovních stupňů,jako impregnace, působení tepla a sušení,reakční produkty pojivové kapaliny, kterásestává a) z kapalné vodné disperze elastomeru,bj z kapalného vodného roztoku hydroflí- ního polymeru, c) z kapalné vodné emulze alifatickéhomono- nebo/a diisokyanátů s délkou řetěz-ce isokyanátu od 14 do 25 atomů uhlíku, ne-bo z vodné disperze reaktivního reakčníhoproduktu ethyleniminu s alifatickými mono-nebo/a diísokyanáty s délkou řetězce iso-kyanátu od 14 do 25 atomů uhlíku.
Podle vynálezu se textilní plošný útvarvyrábí tím, že se v prvním pracovním stup-ni impregnuje textilní plošný útvar na bázisyntetických vláken pojivou kapalinou, vdruhém pracovním stupni se nechá na tex-tilní plošný útvar působit teplo potřebné kdosažení koagulacní teploty elastomeru, vetřetím pracovním stupni se na impregnova-ný textilní plošný útvar nechá působit teplo,které tento útvar zahřeje na teplotu v roz-mezí nad teplotou 100 °C a pod teplotou bo-du měknutí vláken textilního plošného útva-ru, a ve čtvrtém pracovním stupni se na tex-tilní plošný útvar působí prací kapalinou apotom se v pátém pracovním stupni textilníplošný útvar vysuší působením tepla. Výhodně se postupuje tak, že se v druhémpracovním stupni vystaví textilní plošný ú-tvar po dobu od 2 do 30 minut teplotě 120až 180 °C.
Pojivová kapalina, která se používá k vá-zání rouna, se nadále označuje jako kapal-ný systém pojivových prostředků.
Jako vodná disperze elastomeru se hodí vpodstatě každá vodná disperze elastomeru,zvláště elastomerní disperze na bázi poly-akrylátů nebo polyvinylových sloučenin, svýhodou pak jsou to kopolymery dienovýcha vinylových monomerů. Pojem „elastomer“platí pro polymery, jak jsou definovány v„Textbook of Polymer Chemistry“, str. 154,New York 1967. Je však zvláště výhodné vy-cházet z vodných disperzí elastomerů, kterémají reaktivní skupiny, jako jsou napříkladskupiny COOH, NH, NH2, OH nebo SH, azvláště výhodné jsou přitom disperze tako-vých elastomerů, které mají volné karboxy-lové skupiny. Elastomery shora uvedenéstruktury jsou zvláště výhodné, protože pří-tomnými jmenovanými skupinami mohou re-agovat s jinými složkami ze skupiny pev-ných látek v kapalném systému pojivovýchprostředků, čímž vzniká prostorově zesítěnástruktura činidla spojujícího vlákna. Zvláš- tě vhodná je vodná disperze elastomeru syn-tetického kaučuku na bázi butadienu, nitri-lu akrylové kyseliny a methakrylové kyseli-ny, například perbutanRN 3405 (Bauer, Le-verkusenj.
Jako hydrofilní složka kapalného systémupojivových prostředků se hodí některý z po-lymerů rozpustných ve vodě, například deri-váty celulózy, jako je karboxymethylceluló-za nebo ethery celulózy, jakož i škrob, zvláš-tě výhodný je však polyvinylalkohol. U hydrofilní složky kapalného systému po-jivových prostředků tedy jde o polymer ob-sahující větší počet hydrofilně působícíchskupin.
Jako vodné emulze isokyanátů se hodí e-mulze na podkladě alifatických mono- ne-bo/a diisokyanátů s délkou řetězce v rozsa-hu 14 až 25, zvláště 16 až 20 atomů uhlíku.Jmenované isokyanáty mohou být nevětvenénebo větvené a mohou se používat i směsivětvených a nevětvených isokyanátů. Reakč-ní produkty ethyleniminu a isokyanátů, dáleethylenmočoviny se používají ve formě vod-né disperze. Vvznikají reakcí výše uvede-ných alifatických isokyanátů s ethylenimi-nem, přičemž při použití diisokyanátů rea-guje s ethyleniminem jedna nebo dvě iso-kyanátové skupiny. Uvedená disperze se mů-že připravit také ze směsí reakčních pro-duktů ethyleniminu s mono- nebo/a diiso-kyanáty. Zvláště je výhodné používat iso-kyanáty jmenovaného druhu v chráněné for-mě. Alifatické isokyanáty uvedené struktu-ry se vyznačují tím, že i při delším stání vevodné emulzi reagují jen velmi pomalu sdisperzním činidlem. Dokonce ani za varudisperzního systému se reakční rychlostímezi vodou a isokyanátem příliš nezvýší. U-vedené chování jmenovaných alifatickýchisokyanátů lze vysvětlit jejich hydrofobníncharakterem. Použití vodných disperzí re-akčních produktů z ethyleniminu a isokya-nátů jako součást pojivové kapaliny je zvláš-tě výhodné. Zcela zvláštně výhodný je ja-ko reakční produkt oktadecylethylenmočo-vina. Disperzní podíl emulze, popřípadě dis-perze tvoří hydrofobní, tukovitý prvek v ka-palném systému pojivových prostředků. U-vedené alifatické isokyanáty, popřípadě je-jich reakční produkty s ethyleniminem jsouse zřetelem na svůj hydrofobní charakterintegrující součástí kapalného systému poji-vových prostředků, popřípadě komplexníhopojivového systému, a jsou v podstatě odpo-vědné za změkčení spojeného plošného tex-tilního výrobku, jelm hydrofobii, poddajnosta omak.
Hydrofilní polymerní a ve vodě rozpustnálátka v kapalném systému pojivových pro-středků je dobře kompatibilní s dispergo-vanými elastomery. Hydrofilní a ve voděrozpustný polymer působí stabilizujícímzpůsobem na elastomerní disperzi. Jestližese použije jako hydrofilní a ve vodě rozpust-ný polymer polyvinylalkohol, působí při vul-
2049 BB kanizaci syntetického kaučuku jako urych-lovač, což má význam v tom případě, že sepředpokládá taková vulkanizace.
Kapalný systém pojivových prostředků ob-sahuje podíl pevných látek v rozsahu 30 až60 % hmotnostních, zvláště 40 až 50 %hmotnostních, přepočteno na celkovou hmot-nost kapalného systému pojivových pro-středků, přičemž pevnými podíly se mínícelkové množství elastomeru, hydrofilníhopolymeru, rozpustného ve vodě, jakož i ali-fatického isokyanátu.
Podíl pevných látek v kapalném systémupojivových prostředků je v rozsahu 40 až98 % hmotnostních, zvláště v rozsahu 60 až90 % hmotnostních, přepočteno na celkovýobsah pevných látek z polymerního materiá-lu.
Polymerní část z obsahu pevných látek vkapalném systému pojivových prostředků jepřitom 50 až 98 %, zvláště 60 až 80 % e-lastomeru, přepočteno na celkový podíl po-lymerního materiálu, zatímco podíl v rozsa-hu 1 až 40 °/o, zvláště 5 až 25 % připadá nahydrofilní polymer rozpustný ve vodě.
Podíl pevných látek v kapalném systémupojivových prostředků obsahuje 1 až 40 %hmotnostních, zvláště 3 až 25 % hmotnost-ních alifatického mono- nebo/a diisokyaná-tu, přepočteno na celkovou hmotnost podí-lu pevných látek.
Jako koagulační teplota se má použít tep-lota, při jejímž přestoupení koaguluje dis-pergovaný elastomer, přičemž koagulačníteplota musí být nižší než teplota, při nížby docházelo k chemické reakci mezi slož-kami kapalného systému pojivových pro-středků.
Jako chemická pojivá se podle vynálezupoužívají taková chemická činidla, která na-vzájem spojují fyzikálně-mechanicky vlák-na rouna. Kapalný systém pojivových pro-středků není tedy jako takový schopen me-chanické vazby. Mechanicky pojivový pro-středek, který je podle druhého stupně po-stupu uvnitř rouna, se označuje jako kom-plexní pojivový prostředek. Liší se přitomod kapalného systému pojivových prostřed-ků, popřípadě od jednotlivých složek pev-ných látek tím, že v důsledku probíhajícíchchemických reakcí během provádění postu-pu vzniká reakcí mezi složkami kapalnéhosystému pojivových prostředků komplex po-jivových prostředků, který je v podstatě ne-rozpustný ve vodě.
Kapalný systém pojivových prostředků sepřipravuje tak, že se vzájemně smísí vod-ná disperze elastomeru s obsahem pevnýchlátek v rozsahu 30 až 70 % hmotnostních,zvláště v rozsahu 40 až 60 % hmotnostních,přepočteno na celkovou hmotnost disperze,s vodným roztokem hydrofilního polymeru sobsahem pevných látek v rozmezí 5 až 40 %hmotnostních, s výhodou 10 až 20 % hmot-nostních, přepočteno na celkovou hmotnostroztoku, přičemž uvedený hydrofilní poly-mer se liší svou chemickou stavbou a svými β fyzikálními vlastnostmi od elastomeru, ja-kož i s vodnou emulzí alifatického isokya-nátu nebo s vodnou disperzí reaktivního re-akčního produktu ethyleniminu s uvedený-mi isokyanáty s podílem pevných látek vrozmezí 10 až 80 hmotnostních, zvláště pakv rozmezí 40 až 60 % hmotnostních, přepo-čteno na celkovou hmotnost emulze, popří-padě disperze, v takovém poměru, aby vzni-kající kapalná směs obsahovala shora uve-dený podíl všech pevných látek a aby jed-notlivé pevné složky byly přítomny v uve-dených množstvích. V souvislosti s údaji o obsahu pevných lá-tek v kapalném systému pojivových pro-středků se může označovat dispergovanýpodíl v emulzi též jako „pevná látka“. V průběhu druhého stupně postupu rea-guje vlivem teploty, která je v rozmezí od100 °C až pod bod měknutí vlákna textilníhoplošného výrobku, isokyanát nebo reaktivníreakční produkt ethyleniminu a uvedenýchisokyanátu s hydrofilním polymerem, roz-pustným ve vodě v kapalném systému poji-vového prostředku za vzniku reakčního pro-duktu, který je nerozpustný ve vodě i v or-ganických rozpouštědlech. Má-li elastomerskupiny, které mohou reago,vat s isokyaná-tovými skupinami, dojde za teplotních pod-mínek postupu podle tohoto vynálezu doda-tečně k zešítění isokyanátů nebo/a reakč-ního produktu, vznikajícího z isokyanátu ahydrofilní složky, a z polymerního řetězceelastomeru s případnými karboxylovýmiskupinami.
Probíhá-li reakce isokyanátové skupiny skarboxylovou skupinou elastomeru, uvolňu-je se kysličník uhličitý a vznikající plyn při-spívá ke tvorbě pórů v pojivovém prostřed-ku.
Chránění isokyanátových skupin v isokya-nátech se provádí tak, že se působí na iso-kyanáty fenolem, kyselým siřičitanem sod-ným nebo jinak. Vlivem teploty se produktuvedené reakce opět štěpí za uvolnění iso-kyanátových skupin. Chráněné isokyanátyse rovněž používají ve formě vodných emul-zí a jsou dobře kompatibilní s vodnými dis-perzemi elastomerů.
Textilními plošnými útvary na podkladěsyntetických vláken jsou takové tkaniny, ú-plety nebo plstě, zvláště pak rouna z vlá-ken, s výhodou neorientovaná vlákenná rou-na, které sestávají ze syntetických vláken,zcela zvláště výhodné jsou však výrobky spodílem syntetických vláken smrštitelnýchteplem.
Zvláště se hodí pro postup podle vynálezuneorientovaná vlákenná rouna ze syntetic-kých vláken nebo na podkladě syntetickýchvláken, kde alespoň část z celkového množ-ství syntetických vláken tvoří teplem smrš-titelná vlákna. Vhodná rouna z vláken mo-hou být s výhodou i ze směsí nejméně dvouchemicky se lišících syntetických vláken, svýhodou z převažujícího podílu polyestero- 204966 vých vláken s nepatrným podílem polyami-dových vláken. Přitom existuje možnost, žepouze vlákna se stejnou chemickou stavboujsou smrštitelná teplem, nebo že se používa-jí syntetická vlákna smrštitelná teplem ved-le vláken podobného chemického složenínesmrštitelných teplem.
Vlákna rouna mají mít s výhodou titr vrozsahu 0,8 až 3 den. Plošná hmotnost vhod-ných roun z vláken se s výhodou 150 až500 g/m2. U jehlovaných roun má jehlová-ní s výhodou 'hustotu vpichů asi 400/cm2.
Kapalný systém pojivových prostředkůmůže obsahovat s výhodou urychlovače vul-kanizace, jako je například kysličník zineč-natý nebo sloučeniny síry, jakožto známé u-rychlovače vulkanizace.
Postup se provádí takto:
Textilní plošný útvar, s výhodou rouno zvláken, zvláště jehlované neorientovanévlákenné rouno, se impregnuje v kádi ka-palným pojivovým prostředkem. Impregno-vané rouno se vyjme z kádě, vymačká se,načež se na takto vylisované rouno působíteplem dostačujícím ke koagulaci elastome-ru v kapalném systému pojivových prostřed-ků, ale nedostačujícím k vyvolání chemic-ké reakce mezi pevnými látkami jako slož-kami kapalného systému pojivových systé-mů nebo k tomu, aby došlo ke změkčenívláken rouna. Potřebné teploty se nejúčel-něji dosáhne ozářením rouna infračerve-ným zářičem. Koagulační teplota činí 30 až80 °C, zvláště 35 až 50 °C.
Po úplné koagulaci elastomeru se vederouno do komory vytápěné horkým vzdu-chem na teplotu 100 až 180 °C. V této komo-ře se zahřívá rouno na teplotu 100 °C až popod měknutí syntetických vláken, s výhodouna teplotu 120, až 180 °C po dobu 2 až 30minut, zvláště 5 až 15 minut. Při této teplotě a během uvedené dobyproběhnou zmíněné chemické reakce mezireaktivními složkami systému pojivá nachá-zejícího se uvnitř rouna.
Po vyjmutí z komory, vytápěné horkýmvzduchem, se rouno vypere nejprve v hor-ké a potom ve studené vodě, načež se sušíza tepla, například horkým vzduchem přiteplotě 120 až 150 °C v Sušárně.
Je zvláště výhodné provádět způsob podlevynálezu nepřetržitým postupem.
Postupem podle vynálezu se získá textilníplošný útvar vázaný chemickým činidlem,který spojuje všechny výhody známých po-stupů, ale nemá jejich nevýhody. V kom-plexním systému pojiv mezi vlákny textilní-ho plošného útvaru jsou totiž vedle polymer-ních řetězců výšemolekulární látky s roz-větveným řetězcem, které mají hydrofobně--hydrofilní charakter a obsahují uretanováseskupení. Ta vznikají výše uvedenými che-mickými reakcemi pevných látek jako slo-žek kapalného pojivového systému v průbě-hu třetího stupně postupu. Po provedení tře-tího stupně postupu, kde došlo k chemic- kým reakcím reaktivních pevných látek ka-palného systému pojivových prostředků, sekapalný systém pojivových prostředků ozna-čuje jako komplexní systém pojiv. Komplex-ní systém pojiv shora uvedeného typu se dá-le vyznačuje svou strukturou, která je cha-rakterizována velkým počtem pórů a kapi-lár. PoréznoSt komplexního systému pojiv sedá s výhodou zvýšit ještě tak, že se vodnáďsperze syntetického kaučuku na podkladěkopolymeru butadienu, akrylonitrilu a kyse-liny methakrylové, jakožto vodná disperzeelastomeru, vulkanizuje za přídavku kyslič-níku zinečnatého. Tvorbou zinečnatých solímezi karboxylovými skupinami sousedícíchpolymerních řetězců dochází k zesítění ře-tězců navzájem. Tato tvorba soli se však ne-týká všech karboxylových skupin uvedené-ho elastomeru na podkladě kopolymeru.Protože je zde současně vodná disperze ali-fatického isokyanátu s dlouhým řetězcem,s výhodou stearylisokyanátu, nebo· mono-nebo/a diethylenmočoviny, vedle vodnéhoroztoku hydrofilního polymeru, s výhodoupolyvinylalkoholu, nebo částečně zmýdelně-ného polyvinylacetátu v kapalném systémupojivových prostředků, vznikají v průběhutřetího stupně postupu chemickou reakcína jedné straně reakční produkty isokyaná-tu nebo mono- nebo/a diethylenmočoviny spolyvinylalkoholem, na druhé straně reagu-je isokyanát s karboxylovými skupinami u-vedeného syntetického kaučuku, které ne-byly vázány formou solí během vulkaniza-ce elastomeru. Přitom se uvolňuje kysličníkuhličitý, čímž se zvýší poréznošt komplexní-ho systému pojivá v rouně a odstraní se lep-kavost.
Uvedené karboxylové skupiny syntetické-ho kaučuku mohou však také reagovat shydroxylovými skupinami polyvinylalkoholus reakčním produktem z polyvinylalkoholua isokyanátu, obsahujícím hydroxylové sku-piny, a to za vzniku esterů. Uvedený pochodpodporuje prostorové zesítění komplexníhopojivového systému v rouně. Při vyšší reakč-ní teplotě v druhém stupni postupu reagujínavzájem molekuly polyvinylalkoholu zatvorby etherů a za vzniku delších řetězců,nerozpustných ve vodě. Reakce probíhá svýhodou při teplotě 160 až 180 °C.
Schopnost přijímat vodní páru a stupeňhydrofobnosti rouna se dají v širokých me-zích měnit kromě použitých absolutníchmnožství chemických látek, ze kterých vzni-ká komplexní pojivový systém, též pomě-rem množství ve vodě rozpustné hydrofilnísložky k hydrofobní složce, jakož i reakční-mi podmínkami. Tak například stoupáschopnost přijímat vodní páru za danéhomnožství polyvinylalkoholu s klesajícímmnožstvím stearylisokyanátu a se stoupají-címo teplotami, a to během druhého reakč-ního stupně, přičemž se současně zmenšujehydírofobní charakter komplexního pojivové-ho systému. Naopak stoupá stupeň hydro- 204966 g 10 fobnosti rouna působením pojivá za danéhomnožství polyvinylalkoholu v pojivovém sy-stému se stoupajícím množstvím stearyliso-kyanátu za poklesu schopnosti přijímat vod-ní páru komplexního pojivového systému.
Technický pokrok, kterého se dosáhne po-stupem podle tohoto vynálezu, spočívá vjednoduchém a ekonomicko-technologickynikoli nákladně proveditelném postupu spo-jování vláknitých roun, přičemž se spojova-né vláknité rouno podle vynálezu výhodněliší svou schopností přijímat vodní páru zasoučasného odpuzování vody od vláknitýchroun, spojovaných podle známých postupů.Schopnost přijímat vodní páru u vláknitéhorouna podle vynálezu se může měnit od 1 do15 % podle použitého množství chemickýchsloučenin, ze kterých se syntetizuje kapal-ný systém pojivových prostředků, a reakč-ních podmínek během druhého stupně po-stupu.
Schopnost přijímat vodní páru se stano-vuje takto:
Vzorek rouna o velikosti 10 X 5 cm seklimatizuje 24 hodin při 65 % relativní vlh-kosti vzduchu a při teplotě 20 °C, načež sezváží. Po zvážení se proužky vzorku usklad-ní na dalších 24 hodin při teplotě 30 °C apři 100% relativní vlhkosti vzduchu, načežse opět zváží. Zjištěný rozdíl hmotnosti mezioběma váženími se přepočte na procenta audává se jako schopnost přijímat vodní pá-ru.
Postupem podle vynálezu je možná pozi-tivní změna většího počtu komplexně vzá-jemně závislých vlastností vázaného rouna.
Podstatnou výhodou je to, že postupempodle vynálezu je možno propůjčit rounu,které je určeno k dalšímu zpracování na ko-ženku, takové vlastnosti, které posunujícharakter materiálu typu koženky připra-veného na podkladě rouna ve směru ke ků-ži. Rouno připravené podle vynálezu nejensoučasně odpuzuje vodu a v pozoruhodnémíře přijímá vodní páru, ale je zlepšenoještě v dále uvedeném smyslu. Přidané vy-sokomolekulární hydrofilní sloučeniny jsouv pojivu při koagulačním postupu ve zbot-nalém stavu. Teprve při následujícím pů-sobení tepla v průběhu druhého stupně po-stupu zbotnání zmizí, přičemž se vypudí vo-da za vzniku vysoké poréznosti v komplex-ním pojivovém systému. Uvedený efekt jekromě toho zesílen tvorbou rozvětvenýchmolekul chemickou reakcí, jež zvětšuje od-stup mezi řetězci molekul. Pro vysokouschopnost přijímat vodní páru u komplexní-ho systému pojiv jsou kromě hydrofilníchskupin žádoucí póry a kapiláry v komplex-ním pojivovém systému. Jeden z těchtopředpokladů sám jako takový neumožňuježádnou vysokou schopnost přijímat vodnípáru. S podstatně zvýšenou poréznosti kom-plexního pojivového systému souvisí též vy-soká průdyšnost rouna pojeného podle vy-nálezu. A to má velký význam pro příjem-nost obuvi nebo čáistí oděvů, které jsou vy- ráběny z koženky na podkladě uvedenéhorouna, jak již bylo shora uvedeno.
Isokyanáty s dlouhým řetězcem mastné-ho charakteru, popřípadě mono- nebo/a di-ethylenmočovina v komplexním pojivovémsystému způsobují, že vrstvené rouno jeměkké a poddajné. Stupeň poddajnosti sedá regulovat použitým množstvím uvedenélátky. Alifatický isokyanát s dlouhým řetěz-cem, popřípadě mono- nebo/a diethylenmo-čovina jsou chemickou reakcí pevně vázányv komplexním pojivovém systému, to zname-ná, že za normálních podmínek z tohoto sy-stému nemigruií. Postup vede ke komplex-nímu pojivovému systému s vysokým stup-něm zesítění a prostorově zesítěnou struktu-rou.
Toto zesítění se přesto neprojevuje ne-příznivým způsobem pro změkčující účinekisokyanátu v komplexním pojivovém systé-mu.
Protože rouno podle vynálezu není lepka-vé, lze je bez jakýchkoliv potíží brousit. Po-vrch se přitom nestává lepivým ani se neza-náší.
Smíšením vodné disperze elástomeru avodné emulze alifatického isokyanátu, po-případě vodné disperze mono- nebo/a die-thylenmočoviny s vodným roztokem hydro-filního polymeru a zesítěním, které probí-há během provádění postupu chemickýmireakcemi složek navzájem v uvedenémsmyslu, se komplexní pojivový systém dosta-ne dovnitř rouna a potom již nebotná ani vevodě ani v organických rozpouštědlech, ne-bo pokud botná, tak pouze v nepodstatnémíře. S nebotnavostí komplexního systémupojiv v rounu jsou spojeny další důležité je-vy při nanášení krycí vrstvy na rouno s ob-sahem komplexního pojivového systému.Obvykle se nanáší jako krycí vrstva na rou-no polyuretan rozpuštěný v dimethylforma-midu. Protože rouno pojené postupem podlevynálezu nebotná ani v dimethylformamiduani ve směsi dimethylformamidu a vody, ne-vytlačí se z rouna během postupu nanášenívzduch ve vnitřních dutinkách a jejich ka-pilárech. Tím se rovněž znemožní tvorbabublin na krycí vrstvě při jejím nanášenína rouno. U roun, vyrobených postupem podle vyná-lezu, nelze rozeznat strukturu surového pů-vodního rouna ve vrstveném rounu podleneklidného povrchu krycí vrstvy. Neklidnýpovrch (jehlová struktura) je způsobenarůznou hustotou rouna, tj. různým obsahempojiv v rouně. Připojený obrázek blíže vy-světluje postup podle vynálezu, rozsah vy-nálezu však není omezen na znázorněnéprovedení postupu.
Obrázek ukazuje ve schematickém zná-zornění a v průřezu průběh postupu přikontinuálním provádění postupu.
Ze zásobního válce 1 se otáčí pás 2 rou- na na podkladě syntetických vláken. Přes vratný válec 3 se vede průběžně do nádoby 204966 11 12 4, která je otevřená a má tvar vany a je na-plněna kapalinou 5, sestávající z kapalnéhosystému pojivových prostředků, a v této ná-době se impregnuje kapalným systémem po-jivových prostředků. Zásobní nádoba 6 slou-ží jako zásobník pro kapalný systém pojivo-vých prostředků. Po impregnaci se rounovede z lázně a pomocí dvou přítlačných vál-ců 7 se odmáčkne a přitom se zbaví nadby-tečného kapalného pojivového prostředku.Impregnovaný pás rouna se poto-m vede doteplometu 8, například keramického infra-červeného zářiče, a to tím způsobem, abyjeho záření působilo na povrch pásu 2. Vdůsledku zahřátí rouna, ke kterému přitomdochází, se kapalný systém pojivových pro-středků obsažený uvnitř rouna zahřeje nakoagulační teplotu a elastomer tím koagu-luje. Pomocí dalších vratných válců se po-tom pás 2 zavádí do vyhřívací komory 9.Vztahové značky 19 a 11 představují vstup-ní, popřípadě výstupní štěrbinu ve vyhřívacíkomoře. Vyhřívání se provádí horkým vzdu-chem. Horký vzduch se přivádí přiváděcímvedením 12 do vyhřívací komory a z tétokomory odchází výpustným vedením 13. Vevyhřívací komoře proběhnou za stávajícíteploty chemické reakce pevných složek vkapalném systému pojivových prostředků vrounu. V této fázi provádění postupu se tedytvoří uvnitř rouna komplexní pojivový sy-stém schopný vázání. Po výstupu pásu rou-na z výstupní štěrbiny 11 vyhřívací komoryse pás vede do promývacího fuláru 14. Tatoshora otevřená vanovitá nádoba je rozděle-na větším počtem svislých stěn 15, vedou-cích až ke dnu na dílčí nádoby 16, kteréjsou naplněny promývací kapalinou 17. Tep-lota promývací kapaliny v dílčích nádobáchse vyznačuje vzájemným teplotním gradien-tem v tom smyslu, že promývací kapalina vdílčí nádobě, do které pás rouna vstupujenejdřív, je horká a prací kapalina v místě,kde pás rouna fulár opouští, je studená.Vztahová značka 18 označuje pár odmačká-vacích válců. Vypraný pás rouna se potomvede sušárnou 19, která je vyhřívána hor-kým vzduchem, přiváděným dovnitř vstup-ním otvorem 20 a odváděným výstupním ot-vorem 21, přičemž vztahové značky 22 a 23označují vstupní, resp. výstupní štěrbinu propřívod rouna do sušárny a pro výstup rou-na ze sušárny. Rouno vázané komplexnímpojivovým systémem se potom navíjí na zá-sobní válec 24. V následujících příkladech jsou díly aprocenta míněny hmotnostně, pokud neníjinak uvedeno. Příklad 1
Kapalný systém pojivových prostředkůse připravuje následujícím způsobem: 14,8 g polyvinylalkoholu se rozpustí v 258,0 g vody. Tento roztok se dobře smísí s vodnou emulzí následujícího složení: 29,60 g vody 24,90 g stearylisokyanátu a 12,45 g 40 % roztoku elektroneutrálníhokondenzačního produktu mastných kyse-lin, jako emulgátoru.
Kapalina získaná po dobrém promícháníse za intenzivního míchání přidá k disperzi,která má následující složení: 1. 594 g 50% disperze kopolymeru buta-dienu, akrylonitrilu a methakrylové kyseli-ny, 2. 29,7 g 50% vodné disperze aktivníhokysličníku zinečnatého ve vodném roztokusoli kondenzačního produktu naftalensulfo-nové kyseliny, 3. 14,8 g 20% vodné disperze elektrone-utrálního kondenzačního produktu mastnýchkyselin, 4.1,33 g polysiloxanu a 5. 13,0 g 50% vodné disperze černéhobarviva.
Na fuláru se neorientované vlákenné rou-no z polyethylentereftalátových vláken stitrem 1,3 den, zhuštěné jehlováním (početvpichů 400/cm2), a s plošnou hmotností250 g/m2 impregnuje kapalným systémempojivových prostředků výše uvedeného slo-žení až do nasycení rouna, načež se rounovyvede z fuláru a odmáčkne se mezi válci.
Impregnované rouno se dále vede pod in-fračervený zářič, jehož paprsky jsou usměr-něny na obě povrchové plochy rouna, a tím-to zářením se rouno zahřeje na teplotu 38až 40 °C. Uvedená teplota odpovídá koagu-lační teplotě kapalného systému pojivovýchprostředků.
Potom se rouno vede do komory vyhříva-né horkým vzduchem na 150 °C. V této ko-moře se rouno udržuje na teplotě 150 °Cpo dobu 15 minut.
Potom se ronuno vypere v pracím fuláru5 minut vodou o teplotě 85 °C a dále se dů-kladně vymáchá ve studené vodě. Toto rou-no se potom vysuší tím, že se zahřívá vzdu-chem o teplotě 150 °C.
Takto vázané rouno má schopnost přijí-mat vodní páru 10%, obsah pojidla v rou-ně je 60 %, vztaženo na celkovou hmotnostrouna. Takto vázané rouno se těžko smáčívodou a velmi máto saje vodu. Hodí se, jakonosný materiál pro další zpracování na ná-hradu kůže. Příklad 2 Připraví se kapalný systém pojivovýchprostředků o složení jako v příkladu 1. Přijinak stejném provedení postupu jako v pří-kladu 1 se tento postup liší od postupu po-dle příkladu 1 pouze v tom, že se rouno po-nechá ve vyhřívané komoře 20 minut zateploty 160 °C.
Schopnost přijímat vodu takto vázaného rouna je 12,8 %, obsah pojivá v rouně je 6i2 %, vztaženo na celkovou hmotnost rou- 204966 13 14 na. Smáčitelnost vodou, sání vody a vhod-nost takto· vázaného rouna je stejná jakov příkladu 1. Příklad 3 Při obměně postupu podle příkladu 1 mávodná emulze používaná pro přípravu ka-palného systému pojivových prostředků ná-sledující složení: 12,5 g stearylisokyanátu,6,2 g 40 % vodné disperze elektroneutrál-ního kondenzačního produktu mastných ky-selin a 14,8 g vody.
Podmínky uvedené v příkladu 1 se po-změní potud, že se rouno ponechá ve vyhří-vaném prostoru (teplota horkého vzduchu180 °Cj 10 minut na uvedené teplotě. Získa-né rouno se vyznačuje schopností přijímatvodní páru v množství 14,5 %. Obsah pojiváv rouně je 60 %, vztaženo na celkovou hmot-nost. Smáčitelnost vodou, sání vody a vhod-nost rouna k dalšímu použití jsou stejné ja-ko v příkladu 1. Příklad 4
Postupuje se stejně jako v příkladu 3, stím rozdílem, že se rouno udržuje ve vyhří-vané komoře po dobu 10 minut na teplotě150 °C.
Schopnost přijímat vodní páru je 6,2 %,obsah pojivá v rouně je 61 %, vztaženo nacelkovou hmotnost rouna. Takto vázané rou-no je obtížně smáčitelné vodou a saje vo-du jen velmi málo. Použitelnost je stejná ja-ko v příkladu 1. Příklad 5
Odděleně se připraví kapaliny a, b, c, kte-ré mají jednotlivě dále uvedené složení: a) 482,0 g akrylátového kopolymeru, 9,4 gpolysiloxanu, 38,4 g vody, 9,4 g předkonden-zátu močoviny s formaldehydem, 38,4 g solimastné kyseliny s kovem alkalických zemin,9,4 g kysličníku titaničitého se dispergujev 10 dílech 5% vodného roztoku soli kon-denzačního produktu naftalensulfonové ky-seliny, 38,4 g chloridu amonného; 10% vod-ný roztok, bj 16,5 g póly viny lalkoholu, 275,0 g vody;cj 27,0 g stearylisokyanátu, 13,5 g 40%roztoku elektroneutrálního kondenzačníhoproduktu mastných kyselin, 6,4 g polysilo- xanu, 54,0 g vody.
Vodná emulze cj se za intenzivního mí-chání přidá k vodnému roztoku bj. Získaná kapalina se potom smísí s disper-zí aj za míchání za vzniku kapalného sy-stému pojivových prostředků.
Rouno podle údajů z příkladu 1 se způso- bem popsaným v příkladu 1 impregnuje ka- palným systémem pojivových prostředků shora uvedeného složení, přičemž se prová- dění postupu ve srovnání s postupem podle příkladu 1 liší tím, že se impregnované rou-no za účelem koagulace elastomeru v kapal-ném systému pojivových prostředků zahří-vá vedením kolem infračerveného zdrojesvětla na teplotu 43 °C. Ve vyhřívací komo-ře se rouno udržuje 10 minut na teplotě160 °C pomocí horkého vzduchu. Potom serouno pere ve vodě o teplotě 85 °C a potomse několikrát vymáchá ve studené vodě avysuší se působením horkého vzduchu.
Toto rouno má schopnost přijímat vodnípáru 8,2 % a obsah pojivá v rouně je 62 %,vztaženo na celkovou hmotnost rouna.
Takto vázané rouno se těžko smáčí vo-dou a saje vodu jen velmi málo. Použitelnostje stejná jako podle příkladu 1. Příklad 6
Postupuje se jako v příkladu 5, s tím roz-dílem, že kapalina b), použitá pro přípravukapalného systému pojivových prostředků,má následující složení: 13,5 g stearylisokyanátu, 13.5 g elektroneutrálního kondenzačníhoproduktu mastných kyselin, 27,0 g vody, 5,0 g polysiloxanu. Dále se proti postupu v příkladu 5 rounovyhřívá horkým vzduchem o teplotě 160 °Cve vyhřívací komoře po dobu 20 minut nateplotu 160 °C. Získané rouno má schopnost přijímat vod-ní páru 11,6 % a obsah pojivá v rouně je59 %, vztaženo na celkovou hmotnost rou-na. Získané rouno je obtížně smáčitelné vo-dou a málo saje vodu. Použitelnost rouna jestejná jako v příkladu 1. Příklad 7
Pro přípravu kapalného systému pojivo-vých prostředků se rozpustí 12,5 g polyvi-nylalkoholu v 187,5 g vody. Tento roztok sedobře promísí s vodnou disperzí, která seskládá z 82.5 g vody, 72,75 g 22% vodné disperze oktadecylethy-lenmočoviny a 8,25 g 26 % vodného roztoku elektroneu-trálního kondenzačního produktu mast- ných kyselin.
Kapalina, která se získá smíšením, se zaintenzivního míchání přidá k disperzi, kterámá následující složení: 500 g 50% vodné disperze kopolymeru bu-tadienu, akrylonitrilu a methakrylové kyse-liny, 35,75 g 50% disperze aktivního kyslič-níku zinečnatého ve vodném roztoku solikondenzačního- produktu naftalensulfonovékyseliny, 7,5 g 26% roztoku elektroneutrál-ního kondenzačního produktu mastných ky-selin, 82,5 g vody, 0,5 g koloidní -síry, 0,5 gurychlovače vulkanizace, 3,75 g urychl-ova-

Claims (14)

  1. 204966 15 16 če vulkanizace (další typ), 12,5 g kysličníkutitaničitého, 3,0 g 40% roztoku elektroneu-trálního kondenzačního produktu mastnýchkyselin, 6,5 g polysiloxanu a 2,7 g 50 % vod-né disperze černého pigmentového barviva. Ve fuláru se rouno podle příkladu 1 im-pregnuje v kapalném systému pojivových prostředků a po vyždímání se dále zpracová-vá postupem podle příkladu 1. Takto vázané rouno má schopnost přijí-mat vodní páru 12 %, obsah pojivá v rouněje 61 %, vztaženo na celkovou hmotnostrouna. PŘEDMĚT
    1. Textilní plošný útvar vázaný chemic-kými činidly, ve formě jehlovaného neorien-tovaného vlákenného rouna, které se sklá-dá z více než 50 % hmotnostních polyethy-lentereftalátových vláken a z méně než 50procent hmotnostních polyamidových vlá-ken, s plošnou hmotností kolem 250 g/m2,u něhož se do ohebného textilního útvarupřidává vysoce polymerní materiál ve forměroztoku nebo disperze a polymer se koagu-luje, vyznačující se tím, že textilní plošnýútvar obsahuje v důsledku několika pra-covních stupňů, jako impregnace, působenítepla a sušení, reakční produkty pojivovékapaliny, která sestává a) z kapalné vodné disperze elastomeru, b) z kapalného vodného roztoku hydrofil-ního polymeru, c) z kapalné vodné emulze alifatickéhomono- nebo/a diisokyanátu s délkou řetěz-ce isokyanátu od 14 do 25 atomů uhlíku, ne-bo z vodné disperze reaktivního reakčníhoproduktu ethyleniminu s alifatickými mono-nebo/a diisokyanáty s délkou řetězce iso-kyanátu od 14 do 25 atomů uhlíku.
  2. 2. Textilní plošný útvar podle bodu 1, vy-značující se tím, že pojivová kapalina obsa-huje 50 až 98 % hmotnostních, vztaženo nacelkovou hmotnost pojivové kapaliny, vodnédisperze elastomeru.
  3. 3. Textilní plošný útvar podle bodů 1 a 2,vyznačující se tím, že pojivová kapalina ob-sahuje elastomer a volnými COOH— nebo/aOH— nebo/a NHz— nebo/a NH— nebo/aSH-skupinami.
  4. 4. Textilní plošný útvar podle bodů 1 až3, vyznačující se tím, že elastomerem je ko-polymer butadienu, akrylonitrilu a metha-krylové kyseliny.
  5. 5. Textilní plošný útvar podle bodů 1 až 3, vyznačující se tím, že pojivová kapalinaobsahuje alifatický isokyanát s délkou ře-tězce 16 až 20 atomů uhlíku.
  6. 6. Textilní plošný útvar podle bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že pojivová kapalinaobsahuje stearylisokyanát. YNÁLEZU
  7. 7. Textilní plošný útvar podle bodů 1 až4, vyznačující se tím, že kapalný pojivovýsystém obsahuje reaktivní reakční produktethyleniminu s mono- nebo/a diisokyanáty.
  8. 8. Textilní plošný útvar podle bodů 1 až7, vyznačující se tím, že pojivový systém ob-sahuje oktadecylethylenmočovinu.
  9. 9. Textilní plošný útvar podle bodů 1 až 8,vyznačující se tím, že jako ve vodě rozpust-nou hydrofilní složku pojivové kapaliny ob-sahuje polyvinylalkohol.
  10. 10. Textilní plošný útvar podle bodu 1,vyznačující se tím, že pojivová kapalina se-stává z vodné disperze kopolymeru butadie-nu, akrylonitrilu a methakrylové kyseliny,z vodného roztoku polyvinylalkoholu a vod-né emulze stearylisokyanátu.
  11. 11. Textilní plošný útvar podle bodu 1,vyznačující se tím, že pojivová kapalina se-stává z vodné disperze kopolymeru butadie-nu, akrylonitrilu a methakrylové kyseliny,vodného roztoku polyvinylalkoholu a vodnéemulze oktadecylethylenmočoviny.
  12. 12. Textilní plošný útvar podle bodů 1, 5 a6, vyznačující se tím, že se používá bloko-vaných isokyanátů.
  13. 13. Způsob výroby textilního plošného ú-tvaru podle bodů 1 až 12, vyznačující setím, že se v prvním pracovním stupni im-pregnuje textilní plošný útvar na bázi synte-tických vláken pojivovou kapalinou, v dru-hém pracovním stupni se nechá na textilníplošný útvar působit teplo potřebné k do-sažení koagulační teploty elastomeru, v tře-tím pracovním stupni se na impregnovanýtextilní plošný útvar nechá působit teplo,které tento útvar zahřeje na teplotu v roz-mezí nad teplotu 100 °C a pod teplotu boduměknutí vláken textilního plošného útvaru,a ve čtvrtém pracovním stupni se na textil-ní plošný útvar působí prací kapalinou apotom se v pátém pracovním stupni textil-ní plošný útvar vysuší působením tepla.
  14. 14. Způsob podle bodu 13, vyznačující setím, že se v druhém pracovním stupni vysta-ví textilní plošný útvar po dobu od 2 do 30minut teplotě v rozmezí od 120 do 180 °C. 1 list výkresů Síverografia, n. p., závod 7, Most
CS706891A 1969-10-15 1970-10-13 Textile webs bonded by chemical agents and method of manufacturing the same CS204966B2 (en)

Applications Claiming Priority (2)

Application Number Priority Date Filing Date Title
DE1951977A DE1951977C3 (de) 1969-10-15 1969-10-15 Verfahren zur Herstellung eines durch chemische Mittel gebundenen Faservlieses auf der Basis synthetischer Fasern mit hoher Wasserdampfaufnahmefähigkeit
DE19702046664 DE2046664A1 (de) 1969-10-15 1970-09-22 Verfahren zur Herstellung eines durch mechanische Mittel gebundenen, flächenhaften, textlien Gebildes auf Basis synthetischer Fasern mit hoher Wasserdampfaufnahmefähigkeit

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS204966B2 true CS204966B2 (en) 1981-04-30

Family

ID=25758011

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS706891A CS204966B2 (en) 1969-10-15 1970-10-13 Textile webs bonded by chemical agents and method of manufacturing the same

Country Status (13)

Country Link
US (1) US3791849A (cs)
JP (1) JPS4948596B1 (cs)
BE (1) BE757409A (cs)
CA (1) CA937463A (cs)
CH (1) CH1526470D (cs)
CS (1) CS204966B2 (cs)
DE (2) DE1951977C3 (cs)
ES (1) ES384505A1 (cs)
FR (1) FR2064354B1 (cs)
GB (1) GB1324877A (cs)
LU (1) LU61878A1 (cs)
NL (1) NL7014850A (cs)
SE (1) SE364081B (cs)

Families Citing this family (6)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DE2152596C2 (de) * 1971-10-22 1982-09-30 Uhde Gmbh, 4600 Dortmund Verfahren zur Herstellung eines durch chemische Mittel gebundenen nicht gewebten Faserflächengebildes mit hoher Wasserdampfaufnahmefähigkeit und guten Wärmeisolationseigenschaften
JPS5130577B2 (cs) * 1972-08-05 1976-09-01
USRE34093E (en) * 1982-05-24 1992-10-06 Aqueous adhesive compositions
US5702377A (en) * 1994-09-01 1997-12-30 Kimberly-Clark Worldwide, Inc. Wet liner for child toilet training aid
US5658268A (en) * 1995-10-31 1997-08-19 Kimberly-Clark Worldwide, Inc. Enhanced wet signal response in absorbent articles
PL200857B1 (pl) 1998-12-07 2009-02-27 Bayer Ag Sposób wytwarzania koagulatu na drodze koagulacji poliuretanowych dyspersji ulegających sieciowaniu następczemu, ulegające sieciowaniu następczemu, zdolne do koagulacji dyspersje poliuretanowe i zastosowanie wytworzonych koagulatów

Family Cites Families (9)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CA626893A (en) * 1961-09-05 D. Geerdes James Adhesive
BE537751A (cs) * 1954-05-11 1900-01-01
US3040002A (en) * 1957-06-27 1962-06-19 Exxon Research Engineering Co Isocyanates
US3190765A (en) * 1961-06-26 1965-06-22 Du Pont Vapor permeable sheet material and method of making same
NL300680A (cs) * 1962-11-24 1900-01-01
NL131976C (cs) * 1963-11-15
GB1101644A (en) * 1964-02-07 1968-01-31 Kurashiki Rayon Kk A method of manufacturing sheet materials
NL6617922A (cs) * 1966-12-20 1968-06-21
NL8200197A (nl) * 1982-01-20 1983-08-16 Fokker Bv Vleugelklepconstructie en vliegtuig, voorzien van zulk een constructie.

Also Published As

Publication number Publication date
CA937463A (en) 1973-11-27
BE757409A (fr) 1971-04-13
FR2064354A1 (cs) 1971-07-23
CH1526470D (cs) 1900-01-01
DE1951977A1 (de) 1971-04-22
ES384505A1 (es) 1973-05-01
SE364081B (cs) 1974-02-11
DE1951977C3 (de) 1980-06-12
GB1324877A (en) 1973-07-25
US3791849A (en) 1974-02-12
DE2046664A1 (de) 1972-04-13
JPS4948596B1 (cs) 1974-12-21
FR2064354B1 (cs) 1976-04-16
NL7014850A (cs) 1971-04-19
LU61878A1 (cs) 1972-06-28
DE1951977B2 (de) 1979-10-04

Similar Documents

Publication Publication Date Title
FI56408C (fi) Foerfarande och anordning foer appreterande av cellulosahaltigt textilmaterial
KR101331131B1 (ko) 섬유 결합용 기능성 반응기를 갖는 마이크로캡슐 및적용방법, 및 고정
NO171024B (no) Temperaturtilpasningsdyktig ikke-hule fibre og fremgangsmaate ved fremstilling derav
RU2011129802A (ru) Войлок из сверхабсорбирующего полимера и способ его изготовления
JP2009525408A (ja) 新規のテキスタイル表面含浸方法
MX2007002480A (es) Sistemas aglutinantes para tratamientos de microcapsulas en fibras, telas y ropa.
Basak et al. Development of natural fibre based flexural composite: A sustainable mimic of natural leather
US3627567A (en) Leatherlike material and process of making same
CS204966B2 (en) Textile webs bonded by chemical agents and method of manufacturing the same
CA1061961A (en) Durable press process
US3811923A (en) Fiber fleece containing a polymeric reinforcing material
KR880000927B1 (ko) 수지를 함침시킨 부직물 시이트물질과 이것으로 만들어진 제품 및 이의 제조방법
JP3629871B2 (ja) 着臭防止性材料
US20020114925A1 (en) Coated, flexible flat material
JPH09119049A (ja) 柔軟性とバルキー性を付与した植物性繊維スパンレース不織布
JPS6342981A (ja) 柔軟な皮革様シ−ト状物の製造方法
SU416962A3 (ru) Способ получения искусственной кожи
JPH0610268A (ja) 繊維処理剤組成物および処理された繊維
US3536639A (en) Method for producing vapor permeable polyurethane fibers
US20040045095A1 (en) Process and composition for obtaining a rubbery tissue
US3516781A (en) Novel modifying process
GB1580351A (en) Process for producing a cut textile part with stiffening varying over its area
KR100542506B1 (ko) 4방향 고신축성 폴리우레탄 인공피혁 및 제조방법
JPH1072764A (ja) 耐水性を良くした柔軟で短毛状の毛羽立ちをした綿スパンレース不織布及びその加工品
CS262082B1 (cs) Plošný ohebný materiál a způsob jeho výroby