CS204100B1 - Způsob měření geometrických rozměrů, zejména délky a zapojení k jeho provádění - Google Patents

Description

Vynález se týká měření geometrických rozměrů, zejména délky, v soustavách automatického měření, za pohybu, pomocí čidel přítomnosti materiálu, rozmístěných na pohybové dráze měřeného materiálu, se zvláštním zřetelem k zamezení chybám způsobeným falešnými výstupními signály čidel, falešnými signály použitých logických obvodů a podobně.

Tak například při známém měřeni délky pomocí dvou skupin čidel přítomnosti materiálu rozmístěných na pohybové dráze měřeného materiálu založeném na logickém hodnocení výstupních signálů těchto čidel, způsobuje falešný výstupní signál některého čidla zkreslení výsledků měření, popřípadě zmaření měření vůbec.

Uvedená problematika je vyložena pomocí přiloženého výkresu, kde na obr, 1 je na pohybové dráze 1 měřeného materiálu 2 znázorněna jedna, skupina čidel přítomností materiálu, která se příkladně skládá z nultého čidla fo, z prvního čidla fi, z druhého čidla fs, z třetího čidla řs a ze čtvrtého čidla f4 této jedné skupiny. Dále je na této pohybové dráze 1 znázorněna druhá skupina čidel přítomnosti materiálu, která se příkladně skládá z nultého čidla Fo, z prvního čidla Fi, z druhého čidla F2 a z třetího čidla F3 této druhé skupiny.

Přii přechodu jednotlivého kusu 2 ve směru S pohybové dráhy 1 se v časovém okamžiku přechodu čela tohoto kusu 2 místem třetího čidla F3 druhé skupiny, který následoval po předchozím okamžiku přechodu konce tohoto kusu 2 místem čtvrtého čidla £4 jedné skupiny se na základě výstupních signálů čidel jedné skupiny fo, £1, £2, £3, čidel druhé skupiny Fo, Fi, Fz, F3 zařazuje s výhodou automaticky pomocí připojené logické sítě, délka jednotlivého kusu 2 do některé z předem stanovených délkových skupin.

Předpokladem správné funkce je vznik signálu indikujícího okamžik přechodu konlee jednotlivého kusu 2 místem čtvrtého čidla £4 jedné skupiny. V reálných soustavách provozních měření dochází k chybám způsobeným falešnými výstupními signály čidel. Tak například při měření délky Sochorů ve válcovnách za tepla dochází k zpožděné změně například zániku výstupního signálu čtvrtého čidla £4, například spadnutými okujemi na valníku a podobně. Vznikne-li tento zánik signálu až po předchozím přechodu čela jednotlivého kusu 2 místem třetího čidla F3 druhé skupiny, je změření a zaregistrování prošlého kusu zcela zmařeno.

Tyto nevýhody odstraňuje způsob měření geometrických rozměrů, zejména délky podle vynálezu, prováděný za pohybu pomocí jedné skupiny čidel přítomnosti materiálu a druhé skupiny čidel přítomnosti materiálu rozmístěných fixně na pohybové dráze měřeného materiálu, jehož podstata spočívá v tom, že při přechodu jednotlivého měřeného 'kusu místy těchto čidel se uvolňuje tok výstupních signálů těchto čidel jednak v časovém okamžiku přechodu konce tohoto měřeného kusu místem krajního čidla, a jednak v časovém okamžiku dosažení předem stanovené logické kombinace stavu předem zvolených čidel.

Jako čidlo přítomnosti materiálu se rozumí zařízení pro dvouhodnotovou indikaci stavu — materiál v místě čidla přítomnosti materiálu je, — materiál v místě čidla přítomnosti materiálu není. Jedná se běžně o fotobuňku s diskrétním výstupem, citlivou na změnu světelného toku žhavého materiálu určeného pro válcování.

Předností způsobu podle vynálezu je zajištění byť ne zcela přesného změření jednotlivého kusu i v případech vzniku falešných výstupních signálů čidel přítomnosti materiálu, jakož i zamezení úplného měření a spojeného se zaregistrováním délkové skupiny popřípadě jednotlivého kusu vůbec, a to ták, že se opakovaně provede uvolnění toku výstupních signálů čidel do vyhodnocovací logické sítě v časovém okamžiku dosažení stavu předem vyhraných čidel shodného s předem nebo průběžně stanovenou logickou kombinací stavu těchto čidel, například v časovém okamžiku dosažení stavu — materiál nepřítomen v místě prvního čidla ři, v místě druhého čidla fz, v místě třetího čidla fs podle předem zvolené funkce stavu, například funkce logického součinu těchto stavů, podle majorantní logické funkce výběr dvou ze tří a podobně. Tuto podmínku je výhodné vázat na předchozí trvání stavu — materiál je přítomen v místě krajního čidla fi jedné skupiny.

Totéž platí o logických funkcích vztažených na výstupní signály shodných čísel.

Na obr. 2 je znázorněn příklad zapojení jednoduché logické sítě k provádění způsobu podle vynálezu.

Zapojení podle obr. 2 se skládá z prvního časového členu Ti se vstupem ii, z paměťového obvodu P s prvním záznamovým vstupem pi, s druhým záznamovým vstupem pz a s mazacím vstupem po, z kombinačního obvodu K s prvním vstupem ki, s druhým vstupem kz a s třetím vstupem k3, z druhého časového členu Tz se vstupem tz, z hradla H se vstupem h a s řídicím vstupem ;n

Výstup prvního časového členu Ti je spojen s prvním záznamovým vstupem pi paměťového obvodu P, výstup kombinačního obvodu K je spojen se vstupem tz druhého časového členu Tz, výstup tohoto druhého časového členu Tz je spojen s druhým záznamovým vstupem pz paměťového obvodu P, jehož výstup je spojen s řídicím vstupem x hradla H. Vstupní zapojení S je spojeno se vstupem tohoto hradla H, jehož výstup je spojen s výstupem zapojení X.

Jako časový člen Ti, Tz se uvažuje logický obvod s takovou časovou logickou funkcí, že při vzniku jedničkového logického signálu na vstupu obvodu vzniká jedničkový logický impulsní signál na výstupu tohoto obvodu.

Jako paměťový obvod P se uvažuje klopný obvod, dvojková paměť a podobně s prvním záznamovým vstupem pi, s druhým záznamovým vstupem pz, a s mazacím vstupem po, kde časové trvání signálu na výstupu tohoto obvodu je vymezeno začátkem signálu na prvním záznamovém vstupu pi popřípadě začátkem signálu na druhém záznamovém vstupu pz, a začátkem signálu na mazacm vstupu po.

Jako kombinační obvod K se uvažuje logický obvod s kombinační logickou funkcí, zejména obvod s funkcí logického součinu, kde jedničkový logický signál na prvním vstupu ki, jedničkový logický signál na druhém vstupu k2, a jedničkový logický signál na třetím vstupu ks způsobují vybuzení jedničkového logického signálu na výstupu tohoto obvodu.

Jako hradlo H se uvažuje logický obvod se vstupem has řídicím vstupem x, kde jedničkový logický signál na řídicím vstupu λ- otevírá průchod tohoto hradla H pro jedničkový logický signál ze vstupu h na výstup tohoto hradla H. Jako hradlo H lze též uvažovat logický obvod s funkcí logického součinu vztaženo na vstup h a na řídicí vstup κ.

Na obr. 2 jsou dále znázorněny vedlejší vstupy, a to první vedlejší vstup fi spojený s prvním vstupem ki kombinačního obvodu K, druhý vedlejší vstup f2 spojený β druhým vstupem kz kombinačního obvodu K, třetí vedlejší vstup f3 spojený s třetím vstupem k3 tohoto kombinačního obvodu K, a krajní vedlejší vstup ft spojený se vstupem ti prvního časového členu Ti.

Návaznost na čidla přítomnosti materiálu jedné skupiny je taková, že vedlejší vstupy zapojení a krajní vedlejší vstup zapojení jsou jednotlivě napojeny na výstupy shodně označených čidel tak, že první vstup ki kombinačního obvodu K je spojen s inverzním výstupem prvního čidla fi přítomnosti materiálu, popřípadě s výstupem tohoto čidla přes obvod logické inverze, druhý vstup kz kombinačního obvodu K je spojen s inverzním výstupem druhého čidla fz přítomnosti materiálu, popřípadě s výstupem tohoto čidla přes obvod logické inverze, třetí vstup ks kombinačního obvodu K je spojen s inverzním výstupem třetího čidla Í3 přítomnosti materiálu, popřípadě s výstupem tohoto čidla přes obvod logické inverze, a vstup ti prvního časového členu Ti je spojen s inverzním výstupem čtvrtého čidla fi přítomnosti materiálu, které představuje krajní čidlo přítomnosti materiálu, popřípa204100 dě s výstupem tohoto čidla přes obvod logické inverze.

Vstup h hradla H je spojen se vstupem zapojení S, výstup tohoto hradla H je spojen s výstupem zapojení X.

Funkce zapojení podle obr. 2 je taková, že v časovém okamžiku přechodu konce jednotlivého kusu 2 místem čtvrtého čidla h jedné skupiny přichází jedničkový signál na vstup ti prvního časového členu Ti a způsobuje vybuzení jedničkového impulsního signálu na výstupu tohoto časového členu Ti. Tento signál přechází na první záznamový vstup pi paměťového obvodu P a způsobuje vybuzení jedničkového signálu na jeho výstupu.

Takto vzniklý jedničkový signál přechází z výstupu paměťového obvodu P na řídicí vstup κ hradla H a uvolňuje průchod signálů ze vstupu h na výstup tohoto hradla H, tj. uvolňuje průchod signálů ze vstupu zapojení S ,na výstup zapojení X.

V časových okamžicích přechodu konce jednotlivého kusu 2 místem třetího čidla Í3, mísťeim druhého čidla fz, místem prvního čidla fi jedné skupiny vznikají postupně jedničkové signály na vstupech ki, kž, k3 kombinačního obvodu K, přičemž v časovém okamžiku přechodu konce tohoto kusu 2 místem prvního čidla fi způsobuje logický součin těchto signálů vybuzení jedničkového signálu na výstupu tohoto obvodu K. Tento jedničkový signál přechází na vstup t2 druhého časového členu Tz a způsobuje na jeho výstupu vybuzení jedničkového impulsního signálu, který přechází na druhý záznamový vstup pz paměťového obvodu P.

V případě, že od čtvrtého čidla f4 signál na první záznamový vstup pi paměťového obvodu P nepřišel, anebo jinak například z důvodu poruchy nedošlo k záznamu, způsobuje signál na druhém záznamovém vstupu p2 náhradní záznam, který ve svém konečném důsledku způsobuje náhradní uvolnění průchodů signálů ze vstupu zapojení S na výstup zapojení X.

Přivedením jedničkového signálu na mazací vstup pa, například na konci měření, se paměťový obvod P vymazává, a tím se zapojení uvádí do výchozího stavu.

Vstup zapojení S je propojen s výstupy čidel přítomnosti materiálu Fo, Fi, F2, Fs druhé skupiny, například přes časové členy, na jejichž výstupech vznikají v časových okamžicích přechodu čela jednotlivého kusu 2 impulsní signály, a přes obvod logického součtu tak, že výstupy těchto časových členů jsou spojeny jednotlivě se vstupy tohoto obvodu, a výstup tohoto obvodu je spojen se vstupem zapojení S.

Signál, který přešel přes hradlo H na výstup zapojení X, vyvolává měření, popřípadě náhradní měření.

Další příkladné zapojení k provádění způsobu podle vynálezu záleží v tom, že kombinační obvod K představuje obvod s funkcí negace logického součtu, vztaženo na vstupy ki, k2, k3 spojené přímo s výstupy čidel fi, f2, f3 přítomnosti materiálu první skupiny. Předností tohoto zapojení je minimální počet logických obvodů, které řeší příslušné kombinační funkce.

Způsob podle vynálezu se uplatňuje při měření zejména v těžkých provozních podmínkách, například válcovnách, kde rušivý vliv prostředí způsobuje vznik falešných výstupních signálů použitých čidel, například nepravidelný vznik a zánik výstupních signálů a podobně.

Claims (2)

1. PREDMET

   1. Způsob měření geometrických rozměrů, zejména délky, prováděný za pohybu pomocí jedné skupiny čidel přítomnosti materiálu a druhé skupiny čidel přítomnosti materiálu rozmístěných fixně na pohybové dráze měřeného materiálu, vyznačený tím, že při přechodu jednotlivého měřeného kusu místy těchto čidel se uvolňuje tok výstupních signálů těchto čidel jednak v časovém okamžiku přechodu konce tohoto měřeného kusu místem krajního čidla, a jednak v časovém okamžiku dosažení předem stanovené logické kombinace stavu předem zvolených čidel.
2. 2. Zapojení k provádění způsobu podle bodu 1, vyznačené tím, že krajní vedlejší vstup (fd) je spojen se vstupem (ti) prvního

   VYNALEZU časového členu (Ti), kde výstup tohoto časového členu (Ti) je spojen s prvním záznamovým vstupem (pij paměťového obvodu (P), jehož výstup je spojen s řídicím vstupem (;<) hradla (H), první vedlejší vstup (fi) je spojen s prvním vstupem (ki) kombinačního obvodu (Kj, druhý vedlejší vstup (fz) je spojen s druhým vstupem (kz) kombinačního obvodu (K), popřípadě třetí vedlejší vstup (Í3) je spojen s třetím vstupem (ks) kombinačního obvodu (K), kde výstup tohoto kombinačního obvodu (K) je spojen s druhým záznamovým vstupem (pz) paměťového obvodu (P), a vstup zapojení (S) je spojen se vstupem (h) hradla (H), jehož výstup je spojen s výstupem zapojení (X).