CS203098B2

CS203098B2 - Fungicide and agent for growth plants regulator and process for preparing efective compound

Info

Publication number: CS203098B2
Application number: CS757684A
Authority: CS
Inventors: Reet Gustaaf Van; Jan Heeres; Lourens Wals
Original assignee: Janssen Pharmaceutica Nv
Priority date: 1974-11-18
Filing date: 1975-11-13
Publication date: 1981-02-27
Also published as: DE2551560B2; AT351861B; FI62080C; SE433496B; DK517175A; DE2551560A1; FI62080B; DE2551560C3; JPS614834B2; KE3058A; HU177329B; TR18704A; AU503503B2; FR2290898A1; DD124250A5; JPS5175073A; DK143751B; FI753228A; BR7507608A; IL48481A0

Description

Vynález se týká nového fungicidního prostředku a ’ prostředku k regulaci růstu rostlin ’ a způsobu přípravy účinné látky tohoto výše uvedeného prostředku. Prostředky podle uvedeného vynálezu mají významné antibakteriální a fungicidní vlastnosti.

Pokud se týče dosavadního, stavu techniky, je zde možno nalézt velké množství triazolových derivátů, z nichž některé jsou popisovány jako fungicidní prostředky nebo jako prostředky regulující růst.

l-(3-aryl)ethyl-imidazolketaly, které projevují antibakteriální a fungicidní vlastnosti, jsou popisovány v patentu Spojených států amerických č. 3 575 999.

Jako nejbližší dosavadní stav techniky, pokud se týče těchto triazolových derivátů, je možno uvést následující odkazy: patentová přihláška Holandska č. 69 13 028, a Francie 2 200 012 — Derwent Week V 25 — Pharm. p. 7.

Sloučeniny podle uvedeného. vynálezu se odlišují od triazolových derivátů podle dosavadního stavu techniky, kromě jiného, povahou a charakterem postranního řetězce, který je připojen na triazolový dusíkový atom.

Podstata fungicidního prostředku a prostředku k regulaci růstu rostlin podle uvedeného vynálezu spočívá v tom, že obsahuje inertní nosičový materiál a jako účinnou látku obsahuje l-j+aryl]ethyl-lH-l,2,4-triazolketal obecného vzorce I

Í/J ve kterém znamená

Z alkylen, zahrnující skupiny —CH2—CH2—, —CH2—CH2—CH2— —CH(CH3J—C'H(CH3)— a —CHz—CH (alkyl)-, přičemž uvedený alkyl obsahuje 1 až 10 atomů uhlíku, a

Ar je zbytek vybraný ze skupiny zahrnu203098 jící fenyl, thienyl, halogenthienyl, naftyl, fluorenyl a substituovaný fenyl, přičemž tímto substituovaným fenylem se míní fenylový zbytek, obsahující 1 až 3 substituenty nezávisle vybrané ze skupiny zahrnující halogen, přímou nebo rozvětvenou alkylovou skupinu obsahující 1 až 6 atomů uhlíku, alkoxyskupinu obsahující 1 až 6 atomů uhlíku, kyanovou skupinu a nitroskupinu, nebo adiční sůl s kyselinou této sloučeniny.

Ve výhodném provedení obsahuje fungicidní prostředek a prostředek к regulaci růstu rostlin podle uvedeného vynálezu jako účinnou látku 1-[β-aryl] ethy 1-1H-1,2,4-triazoketal obecného vzorce Ia

1-(2-(2,4-dichlorfenyl) -4-propyl-l,3-dioxolan-2-ylmethyl ] -1H-1,2,4-triazol nebo adiční sůl této sloučeniny s kyselinou,

1- [ 2- (2,4-dichlorf enyl) -4-penty 1-l,3-dioxolan-2-ylmethyl ] -1H-1,2,4-triazol nebo adiční sůl s kyselinou této sloučeniny.

Podstata způsobu přípravy l-(^-aryl]ethyl-lH-l,2,4-itriazoketalu obecného· vzorce I, který je uveden výše, a ve kterém mají Z a Ar stejný výše uvedený význam, nebo adiční soli této sloučeniny s kyselinou, spočívá podle uvedeného vynálezu v tom, že se do reakce uvádí kovová sůl sloučeniny vzorce II

(ia) se sloučeninou obecného vzorce III ve kterém znamená

Z alkyleii, zahrnující skupiny —CH—CH₂—, —CH₂—CH₂—CH₂—, —СН(СНз)—CH—(СНз) — nebo —CH₂—CH(methyl)-, a

Ar je fenyl, thienyl, halogenthienyl, naftd. nebo substituovaný fenyl, přičemž tímto substituovaným fenylem se míní fenylový zbytek, který obsahuje 1 až 3 substituenty, vybrané nezávisle ze skupiny zahrnující halogen, alkylovou skupinu obsahující 1 až 6 atomů uhlíku, alkyloxyskupinu obsahující 1 až 6 atomů uhlíku, kyanoskupinu nebo nitroskupinu, nebo adiční sůl s kyselinou této sloučeniny.

Podle dalších výhodných provedení podle uvedeného vynálezu obsahuje fungicidní prostředek a prostředek к regulací růstu rostlin jako účinnou látku:

1-(2-(2,4-dichlorf enyl )-1,3-dioxolan-2-ylmethyl ] -lH-l,2,4-triazol nebo adiční sůl s kyselinou této sloučeniny,

1- [ 2- (2,4-dichlorfenyl) -4-methy 1-l,3-dioxolan-2-ylmethyl]-lH-l,2,4-triazol nebo adiční sůl s kyselinou této sloučeniny,

1-(2-( 2,4-dichlorfenyl) -4-ethyl-l,3-dioxolan-2-ylmethyl ] -lH-l,2,4-triazol nebo adiční sůl této sloučeniny s kyselinou,

(lil) ve kterém znamená

Y halogen, a

Ar a Z mají stejný význam jako je uvedeno shora, s výhodou ve vhodném polárním organickém rozpouštědle, které je inertní vzhledem к prováděné reakci za teploty varu pod zpětným chladičem, a dále se popřípadě oddělují a izolují stereochemické optické ižomery takto získaných sloučenin obvyklým způsobem, a dále se popřípadě převedou tyto sloučeniny na adiční soli s kyselinou.

Ve výhodném provedení postupu podle uvedeného vynálezu se připravuje sloučenina obecného vzorce Ia, která je uvedena výše a ve které mají Z a Ar stejný význam, nebo adiční soli této sloučeniny s kyselinou, jako účinné látky, tak že se do reakce uvádí kovová sůl sloučeniny vzorce II se sloučeninou obecného vzorce III, ve kterých Y, Ar a Z mají již shora uvedený význam, s výhodou v polárním organickém rozpouštědle, které je inertní к prováděné reakci, za teploty varu pod zpětným chladičem, a dále popřípadě následuje příprava adiční soli s kyselinou od uvedeného produktu.

Podle dalších výhodných provedení se do reakce uvádí následující sloučeniny, za účelem přípravy výsledné sloučeniny I podle uvedeného vynálezu:

lH-l,2,4-triazol reaguje s 2-[brommethyl ] -2- [ 2,4-dichlorfenyl ] -1,3-dioxolanem a dále popřípadě následuje příprava adiční soli s kyselinou, lH-l,2,4-triazol reaguje s 2-[brommethyl ] -2- [ 2,4-dichlorf eny 1 ] -4-methyl-l,3-dioxolanem a dále popřípadě následuje příprava adiční soli s kyselinou, lH-l,2,4-triazol reaguje s 2-[brommethyl ] -2- [ 2,4-dichlorf eny 1 ] -4-ethybl,3-dio.xolanem a dále popřípadě následuje příprava adiční soli s kyselinou, lH-l,2,4-triazol reaguje s 2-[brommethyl ] -2- [ 2,4-dichlorf enyl ] -4-propyl-l,3-dioxolanem a potom popřípadě následuje příprava adiční soli této sloučeniny s kyselinou, lH-l,2,4-triazol reaguje s 2-[brommethyl ] -2- [ 2,4-dichlorf enyl ] -4-pentyl-l,3-dioxolanem a potom popřípadě následuje příprava adiční soli této sloučeniny s kyselinou.

Sloučeniny obecného vzorce I a jejich adiční soli s kyselinou jsou použitelné jako účinné prostředky při potírání plísní a bakterií. Rovněž jsou sloučeniny podle uvedeného vynálezu cennými prostředky při ošetřování rostlin, zvířat a lidí, to znamená organizmů, které trpí pathogenními mikroorganizmy, a dále jsou vhodné tyto sloučeniny podle uvedeného vynálezu к potírání mikroorganizmů, které napadli různé materiály.

Sloučeniny podle uvedeného vynálezu jsou velmi účinné fungicidní prostředky, kterých je možno použít v zemědělství. Tyto sloučeniny jsou velmi účinné vůči různým druhům plísní, jako jsou například padlí na různých rostlinných druzích, jako například

Erysiphe graminis, Erysiphe polygoni, Erysiphe cichoracearum, Erysiphe polyphaga, Podosphaera leuchotricha, Sphaerotheca pannosa, Sphaerotheca mors-uvae, Uncinula necator, atd., a jiné další plísně jako jsou například

Venturia inaequalis, Colletotrichum lindemuthianum, Fusarium Oxysporum, Alternaria tenuis,

Thielaviopsis basicola, Helminthosporium gramineum, Penicillium digitatum, atd.

Tyto sloučeniny jsou zvláště použitelné z hlediska jejich profylaktických účinků stejně jako pro jejich hojivé účinky a systemické působení. Jejich účinné fungicidní působení vůči fytopatogenickým plísním bude podrobněji ilustrováno výsledky, které byly získány následujícími experimenty.

Ve výše uvedeném určení zbytku Z byl použit termín „alkyl¹*, přičemž tímto alkylem se míní uhlovodíkový zbytek s přímým nebo rozvětveným řetězcem, který obsahuje 1 až 10 atomů uhlíku, jako je například methyl, ethyl, 1-methylethyl, propyl, 1,1-dimethylethyl, butyl, pentyl, hexyl, heptyl, oktyl. decyl a podobné jiné zbytky. Termínem „nižší alkyl“ se míní v dále uvedeném textu nasycený uhlovodíkový zbytek s přímým nebo rozvětveným řetězcem, který obsahuje od 1 do 6 atomů uhlíku, jako je například methyl, ethyl, propyl, 1-methylethyl, butyl,

1,1-dimethylethyl, pentyl, hexyl a podobné jiné alkyly, a výše uvedeným halogenem se míní atom halogenu o atomové hmotnosti menší než 127, což znamená fluor, chlor, brom a jod.

Reakce lH-l,2,4-triazolu se strukturním vzorcem II se sloučeninou o strukturním vzorci III se s výhodou provádí ve vhodném polárním organickém rozpouštědle, které je inertní při reakčních podmínkách, jako je například Ν,Ν-dimethylformamid, N,N-dimethylacetamid, acetonitril, benzonitril a podobná jiná rozpouštědla. Tato rozpouštědla je možno použít v kombinaci s jinými organickými rozpouštědly, která jsou inertní v daných reakčních podmínkách, jako je například benzen, methylbenzen, dimethylbenzen a podobná jiná rozpouštědla. V případě, že Y je brom nebo chlor, potom je vhodné přidat jodid alkalického kovu, jako je například jodid sodný nebo jodid draselný. Za účelem zvýšení rychlosti reakce je vhodné provést reakci při poněkud zvýšené teplotě, přičemž nejvýhodnější je provést reakci při teplotě varu reakční směsi.

Výsledný ketal o strukturním vzorci I je možno potom izolovat z reakční směsi běžnými prostředky a jestliže je to nezbytné, je možno jej čistit běžnými čisticími postupy, jako jsou krystalizace, extrakce, rozmělnění, chromatografie, atd.

Výše uvedený postup je možno ilustrovat následujícím schématem:

-->

Y-CH-C~Ar

O o (!!!)

DMF

N&1 (I)

Tímto způsobem se získá sloučenina obecného vzorce I, která je ve formě báze, přičemž tato bazická forma může být převedena na adiční sůl s kyselinou, reakcí se vhodnou kyselinou, jako je například anorganická kyselina, jako je například halogenovodíková kyselina tzn.

kyselina chlorovodíková, kyselina břomovodíková nebo kyselina jodovodíková, dále kyselina sírová, kyselina dusičná nebo kyselina thiokyanatá a kyselina fosforečná, z organických kyselin je možno uvést kyselinu octovou, kyselinu propionovou, kyselinu hydroxyoctovou, kyselinu a-hydroxypropionovou, kyselinu 2-oxopropionovou, kyselinu ethandiovou, kyselinu propandiovou, kyselinu 1,4-butandiovou, kyselinu (Z)-2-butendiovou, kyselinu (E)-2-butendiovou, kyselinu 2-hydroxy-l,4-butandiovou, kyselinu 2,3-dihydroxy-l,4-butandiovou, kyselinu 2-hydroxy-l,2,3-propantrikarboxylovou, kyselinu benzoovou, kyselinu 3-fenylpropionovou, kyselinu a-hydroxybenzenoctovou, kyselinu methansulfonovou, kyselinu ethansulfonovou, kyselinu hydroxyethansulfonovou, kyselinu 4-methylbenzensulfonovou, kyselinu a-hydroxybenzoovou, kyselinu 4-amino-2-hydroxybenzoovou, kyselinu 2-fenoxybenzoovou nebo kyselinu 2-acetyloxybenzoovou.

Tyto adiční soli s kyselinou mohou být naopak převedeny na odpovídající zásady obvyklým zpracováním, jako je například reАг—C—CH2Y + HO—Z—OH---II o

(IV) (V)

V (III).

Ketony o strukturním vzorci IV jsou velmi dobře známy a mohou být připraveny způsoby, jež jsou známy dobře všem odborníkům, pracujícím v daném oboru.

Ze strukturního vzorce I je zřejmé, že některé sloučeniny podle uvedeného vynálezu mohou mít asymetrický uhlíkový atom v této struktuře a následkem toho mohou existovat v různých stereochemických, optických, izomerních formách. Konkrétně je možno dodat, že jestliže je alkylová skupina příakce s alkalickým hydroxidem, jako je například hydroxid sodný nebo draselný.

Výchozí sloučeniny obecného vzorce III, z nichž je celá řada považována za velmi dobře známé sloučeniny, mohou být připraveny známými postupy. Tyto sloučeniny, u nichž je zbytek Z vybrán ze skupiny zahrnující následující skupiny:

—CH'2—CH2—, —СН(СНз)—CH2, —СН(СНз)— СН(СНз)— а —СНг—СНг—СНг, a způsoby přípravy těchto sloučenin, jsou popsány v patentu Spojených států amerických č. 3 575 999. Všeobecně je možno uvést, že sloučeniny obecného vzorce III je možno připravit ketalizací vhodného ketonu obecného vzorce IV, kde zbytky Ar a Y byly již dříve definovány, se vhodným diolem o strukturním vzorci V, přičemž následuje ketalizační reakce, která je dostatečně dobře známa a popsána v literatuře (viz například Synthesis, 1974, /L/, 23).

Ve výhodném provedení způsobu přípravy jsou obě reakční složky společně zahřívány pod zpětným chladičem po několik hodin, za současného azeotropického odstranění vody, ve vhodném organickém rozpouštědle, s výhodou v přítomnosti normálního alkoholu, jako je například ethanol, propanol, butanol, pentanol a podobné jiné alkoholy, a v přítomnosti vhodné silné kyseliny, jako je například kyselina 4-methylbenzensulfonová. Vhodným organickým rozpouštědlem, kterého je možno v daném případě použít, je například aromatický uhlovodík, jako benzen, methylbenzen, dimethylbenzen a podobné jiné uhlovodíky, a dále nasycené uhlovodíky, jako například cyklohexan. Výše uvedené schéma je možno znázornit následujícím způsobem:

Kyselina

4-methylbenzensulfonová butanol benzen tomna v poloze 4 dioxolanového jádra, potom je uhlíkový atom, ke kterému je připojena a uhlíkový atom v poloze 2 dioxolanového jádra, asymetrický. Stereochemické, optické izomery sloučenin o strukturním vzorci I mohou být separovány a izolovány známými metodami, které jsou běžně používány odborníky pracujícími v daném oboru. Tyto uvedené izometry patří do rozsahu uvedeného vynálezu.

Fungicidní účinek sloučenin podle uvedeného, vynálezu vůči fytopathogenickým plísním bude podrobněji ilustrován výsledky, které byly získány následujícími pokusy.

Při provádění těchto pokusů byla použita v několika případech sloučenina 1-(2-(2,4-dichlorfenyl) -l,3-dioxolan-2-y lmethyl] -1H-1,2,4-triazol, o strukturním vzorci Ia, jako reprezentativní člen sloučenin o strukturním vzorci I.

V « (I*)

Je samozřejmé, že sloučeniny pro které byly předloženy výsledky experimentálních testů, nijak neomezují rozsah vynálezu, ale slouží jako příklady sloučeniny o strukturním vzorci I, které ukazují na silnou fungicidní aktivitu těchto sloučenin.

A.

Profylaktické působení sloučenin o strukturním vzorci I vůči druhu Erysiphe cichoracearum ' u okurek, při ošetřování listů.

Mladé rostlinky okurek, asi 10 dnů staré, byly postřikovány vodným roztokem, který obsahoval 250, 100 a 10 ppm sloučeniny, , , která byla testována, zatímco kontrolní rostlinky byly neošetřeny. Potom co listy oschly, byly tyto listy uměle infikovány spory Erysiphe cichoracearum, přičemž toto infikování bylo provedeno slabým potíráním rostlinek silně infikovaným listem. Po 15. dnu po> umělém infikování byl stupeň plísňového napadení vyhodnocen tak, že byl sečten počet skvrn na jednotlivé rostlině. Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce č. 1, přičemž jsou zde uvedeny střední hodnoty pro dvě rostliny a fungicidní účinek je vyjádřen následujícím záznamovým systémem:

= 0 skvrn na rostlinu = 1 až 5 skvrn na rostlinu = 6 až 10 skvrn na rostlinu =' více než 10 skvrn na rostlinu.

Tabulka I

Profylaktické působení sloučenin o struk turním vzorci I vůči druhu Erysiphe cichoracearum na rostlinkách okurky při ošetření listů.

ArR

2.4- ( Cl )2-CeH3H

CeHsH

4-NO2-C6H4H

3- CI-C6H4H

2-C1-C6H4H

4- Br-CeH4H

2- Br-CeH4H

3- OCH3-C6H4H

2-CH3-C6H4H

4- F-C6H4H

4-CH3-C6H4H

4-C1-C6H4H

2-naftylH

2.5- (Clj₂-C6H3H

4- CN-C6H4H

3.4- ( Cl )2-CeH3H

2-OCH3-C6H4H

2-thienylH

2- fluorenylH

5- Cl-2-thienylH

3- Br, 4-CH3-C6H3H

2-CHs 4-Br-CeH3H

2- CH3, 4-C1-C6H3H

3- Br-CeH4h

4- I-C6H41

3.5- ( Cl J2-C6H3H

WClJ-^HjH

3-NO2-C6H4H

М-[ВГ]2-СбШH

2.4.5- ( Cl J3-C6H2H

2-C1, 4-OCH^3-C6H^3H

2,42(Cl)2<^6H^зCH3

Báze nebo sůl	250	Fungicidní záznam
ppm 100 ppm	10 ppm
báze	—	0	0
báze	—	3	—
báze	0	—	—
báze	—	2	—
(COOHJ2	—	0	—
báze	0	—	—
(COOHJ2	—	2	—
(COOH)2	1	—	—
(COOHJ2	0	—	—
(COOHJ2	0	—	—
(COOH] 2	0	—	—
(COOH )2.	H20 —	0	—
(COOHJ2	0	—	—
(COOH)?	—	0	—
(COOHJ2	0	—	—
(COOHJ2	—	3	—
(COOHJ2	1	—	—
(COOHJ2	—	2	—
báze	0	—	—
báze	—	2	—
báze	0	—	—
báze	—	2	—
báze	0	—	—
báze	2	—	—
(COOHJ2	0	—	—
(COOHJ2	—	2	—
(C00HJ2	0	—	—
báze	1	—	—
(C00HJ2	—	1	—
(COOHJ2	0	—	—
(COOHJ2	—	2	—
HNC3	0	—	—

Ar	R	Báze nebo sůl	250	Fungicidní záznam
ppm 100 ppm	10 ppm
24-(С1]2-СбНз	C2H5	HN03	—	0	0
2,4-(С1]2-СбНз	ПСЗН7	HN03	—	0	0
2,4-(С1)₂-СбНз	ПС4Н9	11/2(COOH)2	—	2	—
2,4-( Cl )2-СеНз	ПС5Н11	HNO3	—	0	0
2,4-( Cl )2-СбНз	ПСВН15	HNO3	0	—	—
2,4-( Cl )₂-СбНз	ПС7Н15	HNO3	—	2	—
2,4-( Cl )2-СбНз	nCeHie	HNO3	0	—	—

A.l

Profylaktické působení vůči druhu Erysiphe polyphaga na okurkách při ošetření listů.

Mladé rostlinky okurek, v době vzniku prvního listu, byly postřikovány vodným roztokem, který obsahoval 500, 250 a 125 ppm sloučeniny o strukturním vzorci Ia, přičemž kontrolní rostlinky zůstaly neošetřeny. Umělé infikování bylo provedeno spory Erysiphe polyphaga tak, že byly rostlinky mírně potírány těžce infikovaným listem ve 4., 6. a 8. dnu po ošetření. V 18. a 34. dnu po ošetření bylo stanoveno procento povrchu listu, který byl napaden plísní, což bylo stanoveno pro infikované listy a pro nově vzniklé listy. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1.1, kde jsou uvedeny střední hodnoty pro 5 rostlin, přičemž výsledky jsou vyjádřeny jako procento napadení ve srovnání s neošetřenými plochami.

Tabulka 1.1

Profylaktické působení sloučenin o strukturním vzorci I-a vůči druhu Erysiphe polyphaga na okurkách při ošetření listů.

Datum vyhodnocení 18. den po ošetření 34. den po ošetření

Den infikování po ošetření Infikované listy (a) nebo nově vzniklé listy (b) Koncentrace sloučeniny I-a v postřikovém roztoku Neošetřené

500 ppm

250 ppm

125 ppm

100 100 .100 100

100 100 o o o o o o

100 100 100 100

0 0 0

Profylaktické působení vůči druhu Erysiphe graminis na ječmenu, při ošetření půdy.

Rostlinky ječmene byly ošetřeny postřikem vodným roztokem, který obsahoval 1000, 100 a 10 ppm sloučeniny o strukturním vzorci Ia, přičemž na každou rostlinku bylo použito množství 100 ml tohoto roztoku. Kontrolní vzorky byly postříkány stejným objemem roztoku, který ovšem neobsahoval sloučeninu se strukturním vzorcem Ia. V tomto případě se přirozená infekce vyskytne běžným způsobem, jestliže se rostlinky pěstují ve skleníku v sousedství infikovaných rostlin. V 16. dnu po ošetření byly sečteny skvrny na listech. V tomto případě bylo použito hodnot z pěti rostlinu, přičemž výsledky jsou uvedeny v tabulce II, kde jsou uvedeny střední hodnoty vyjádřené v procentu napadení va srovnání s kontrolními vzorky.

Tabulka II

Profylaktické působení sloučeniny o strukturním vzorci Ia vůči Erysiphe graminis na ječmenu, při ošetření půdy.

Dávka sloučeniny Ia % napadení v mg, na rostlinu vzhledem ke kontrolní rostlině

Kontrolní100

100 mg0 mg0 mg53

C.

Ochranné působení vůči druhu Erysiphe graminis na ječmenu, při ošetření listů.

Rostlinky ječmene, které byly napadeny druhem Erysiphe graminis, byly ošetřeny tak, že byly postřikovány vodným roztokem, obsahujícím sloučeninu se strukturním vzorcem Ia v uvedených koncentracích. V 16. dnu po ošetření byl stanoven počet skvrn na každé rostlině. Bylo použito hodnot z pěti rostlin, přičemž výsledky jsou uvedeny v tabulce III, kde jsou Uvedeny střední hodnoty pokud se týče procenta napadení ve srovnání s kontrolními vzorky.

Tabulka III

Tabulka IV

Ochranné působení sloučeniny se struk turním vzorcem Ia vůči druhu Erysiphe gra mlnis na ječmenu, při ošetření listů.

Koncentrace sloučeniny Ia v střikovém roztoku % napadení ve srovnání s kontrolním vzorkem

1000 ppm 100 ppm 10 ppm

100 0

1,5

D.

Profylaktické působení sloučeniny o strukturním vzorci Ia vůči druhu Podosphaera leuchotricha na sazenicích jablek, prováděním postřikování.

Sazenice jablek, jeden rok staré, byly postřikovány vodným roztokem, který obsahoval sloučeninu se strukturním vzorcem Ia v uvedených koncentracích. Tyto rostlinky byly uměle infikovány stejným způsobem jako tomu bylo v případě testu „A“ spory druhu Podosphaera leuchotricha 1 den po ošetření a inkubovány po dobu 36 hodin. Stupeň napadení plísní .byl zjišťován po 25 dnech po ošetření tak, že byl sečten počet skvrn. V tomto případě bylo použito hodnot z dvou rostlin a výsledky jsou uvedeny v tabulce IV, kde jsou uvedeny střední hodnoty vyjádřené v procentu napadení ve srovnání s kontrolním vzorkem.

Profylaktické působení sloučeniny o strukturním· vzorci Ia vůči druhu Podosphaera leucotricha na sazenicích jablek, prováděním postřikování.

Koncentrace sloučeniny Ia v postřikovém· roztoku % napadení ve srovnání s kontrolním vzorkem

0100

100 ppm0 ppm6

E.

Aktivita vůči druhu Thielaviopsis sp.

Plátky rajských jablek a pórku, o síle 5 milimetrů byly ponořeny do vodného roztoku, který obsahoval sloučeninu o strukturním vzorci Ia v uvedených koncentracích. Po namočení byly plátky umístěny na filtračním papíře na velké plastické misce a tato miska byla uzavřena skleněným příklopem. Potom byly plátky uměle infikovány v tomto samém dnu, kdy byly ošetřeny, postřikováním koncentrovanou suspenzí spor druhu Thielaviopsis sp. a plátky byly inkubovány při pokojové teplotě.

Tvorba plísně na uvedených plátcích byla zjišťována po 6 dnech po ošetření, přičemž byla odhadnuta plocha napadení plísní. Výsledky jsou uvedeny v tabulce V, přičemž je zde uvedeno procento napadení ve srovnání s kontrolním vzorkem.

Tabulka V

Aktivita sloučeniny o strukturním vzorci Ia vůči druhu Thielaviopsit sp.

Koncentrace sloučeniny Ia % napadení ve srovnání s kontrolním vzorkem v testovacím roztoku rajské jablko .. _ pórek v ppm

0	100	100
1000	0	0
100	0	0
10	0	42,8
1	11	100

Sloučeniny obecného vzorce I jsou rovněž velmi aktivní vůči různým druhům plísní, které jsou pathogenní vzhledem k - lidským organismům a ke zvířatům. Například jsou tyto sloučeniny velmi aktivní vůči plísním jako například

Microsporum canis,

Trichophyton mentagrophytes,

Trichophyton rubrum,

Aspergillus fumigatus,

Phislophora verucosa,

Craptococcus neoformans,

Candida albicans,

Candida tropicalis, atd.

Výjimečná aktivita vůči druhu Candida albicans je dále demonstrována výsledky, získanými následujícím. pokusem.

F.

Aktivita sloučeniny obecného vzorce Ia vůči candidose ve voleti krocanů.

V tomto testu bylo provedeno . umělé infikování mladých krocanů (14 dní starých) do volete, suspenzí, která obsahovala 4.106

C.F.U. (což je počet vytvořených kolonií, tzn.

počet elementů v homogenizované kultuře, které jsou schopné tvořit kolonie v případě,

IS že jsou dále šlechtěny ve vhodném prostředí, přičemž tento rozměr bude používán i v dalším textu), druhu Candida albicans.

Po provedení infikování dostávala zvířata buďto normální stravu (kontrolní skupina) nebo ošetřenou potravu, která obsahovala sloučeninu obecného vzorce la v množství

125 ppm. Po dvou týdnech byly všichni krocani usmrceni, vytvořené kultury byly z volete odejmuty a dále byl zjištěn počet kolonií druhu Candida na gram volete.

Získané výsledky jsou uvedeny v tabulce VI.

Tabulka VI

Počet kolonií druhu Candida albicans na gram volete u krocanů, kteří byli ošetřeni sloučeninou la v množství 125 ppm, nebo u neošetřených kontrolních krocanů.

Ošetření	Počet zvířat	Počet kolonií druhu Candida na gram volete
Kontrolní zvířata	1	3 520 000
	2	848 700
	3	3 132000
..........................-	4	1 909 000
Zvířata ošetřená sloučeninou la	1	0
v množství 125 ppm	2	247 200 .
3	6 742

Jak je z výsledků, uvedených v tabulce VI, zřejmé, je sloučenina se strukturním vzorcem la vysoce účinná vůči candidose ve voleti u krocanů, ve srovnání s odpovídajícími kontrolními pokusy.

G.

Aktivita sloučeniny obecného vzorce la vůči vaginální candidose u krys.

Samičky krys o hmotnosti 100 gramů byly ovarektomizovány a hysterektomizovány. Po dalších asi třech týdnech dostávala všechna zvířata podkožní injekce estradiolundecylátu v dávce 100 miligramů a potom byla zvířata infikována intravagionálně suspenzí, která obsahovala 8.10⁵ C.F.U. (viz výše) druhu Candida albicans.

Skupina čtyř krys byla potom orálně 0šetřena ve 14 následujících dnech buďto roztokem PEG 200 (což je polyethylenglykol, který má průměrnou molekulovou hmotnost asi 200) nebo sloučeninou obecného vzorce la. Podávané dávky byly v množství 40 mg/ /kg, čímž se míní množství sloučeniny na kilogram tělesné hmotnosti. Na konci ošetřování byly všem zvířatům odejmuty vaginální vzorky (tzn. po 14 dnech), které byly potom kultivovány v Sabouraudově agarovém prostředí, které obsahovalo Penicilín v množství 20 I.U./ml (což znamená mezinárodní jednotky, přičemž jedna I.U. je ekvivalentní 0,6 jug benzylpenicilinu sodného) a Streptomycin (40 (Ug/ml) a potom byl proveden součet vzniklých kolonií druhu Candida.

Tabulka VII uvádí sumární výsledky, získané při působení sloučeniny obecného vzorce (la) vůči vaginální candidose u krys.

Tabulka VII

Počet zvířat a záznam vytvořené kultury

Ošetření	Počet zvířat	Den po ošetření	Záznam vytvořené kultury
0	1	2	3	4
Kontrolní látky PEG 200	4	14	0	0	0	1	3
Sloučenina la 40 mg/kg, orálně podávaná	4	14	3	1	0	0	0
* Záznam vytvořené kultury		0 =' žádný vznik

= 1—25 kolonií = 26—100 kolonií — více než 100 kolonií = nesčíslné množství kolonií

Z výsledků, uvedených v tabulce VII, je zřejmé, že sloučenina o strukturním vzorci Ia je velmi účinná vůči vaginální kadidoze u krys.

H.

Aktivita sloučeniny o strukturním vzorci Ia vůči systemické kandidoze u morčat.

V tomto případě byli vzrostlí samečkové morčat intravenozně infikováni druhem Candida albicans_ř který indukuje všeobecnou, systemickou kandidozu.

Potom byly skupiny po 7 morčatech orálně ošetřeny po dobu následujících 14 dní buďto rozpouštědlem (PEG 200] nebo sloučeninou o strukturním vzorci Ia. Použité dávky byly 40 mg/kg hmotnosti zvířat.

Čtyři dny po posledním dnu ošetřování byla všechna zvířata zahubena, jejich ledviny byly vyjmuty, tyto části byly kultivovány v Sabouraudově agarovém médiu, které obsahovalo Penicilín (20 I.U./ml) a Streptomycin (40_íug/ml), a nakonec byl zjištěn počet izolovaných kolonií druhu Candida albicans na gram ledviny.

Tabulka VIII uvádí výsledky, získané ze sloučeniny Ia, vůči systemické mycose u morčat.

Tabulka VIII

Druh ošetření

Počet zvířat

Počet kolonií druhu Candida na gram ledviny

Kontrolní roztok (PEG 200)

182

2 838

25 220

Sloučenina Ia (40 mg/kg, orálně)

385

800

113

345

Z výsledků, uvedených v tabulce VIII je zřejmé, že sloučenina se strukturním vzorcem Ia je vysoce účinná vůči systemické hluboké mykčze u morčat.

Kromě antimikrobiálních účinků sloučenin o strukturním vzorci I, projevují tyto sloučeniny cenné schopnosti regulovat růst rostlin. V závislosti na různých faktorech, jako je například druh rostliny, způsob ošetření a dávka aktivní sloučeniny, může být tímto účinkem jak růstová stimulace tak i růstová inhibice. Tímto způsobem je možno sloučeniny podle uvedeného vynálezu použít jako růstové regulátory rostlin. Konkrétně mohou tyto sloučeniny sloužit jako růstové inhibitory rostlin nebo jako retardanty, zvláště jako inhibitory růstu výhonků, například tabákových rostlin. Za jistých podmínek mohou tyto sloučeniny sloužit jako růstové stimulátory rostlin.

Schopnosti těchto sloučenin o strukturním vzorci I regulovat růst rostlin, které patří do rozsahu uvedeného vynálezu, budou ještě dále ilustrovány na výsledcích, získaných následujícími pokusy, přičemž při těchto pokusech byla použita sloučenina o strukturním vzorci Ia jako reprezentativní člen sloučenin podle uvedeného vynálezu. Výsledky, získané se sloučeninou Ia slouží pouze jako příklad schopností regulovat růst rostlin sloučenin o strukturním vzorci I a nijak tedy neomezují rozsah vynálezu pouze na tento typ sloučenin Ia.

I. Regulační účinek na růst rostlinek rajských jablek, při ošetření půdy.

V tomto testu byly pěstovány mladé rostlinky rajských jablek, vysoké asi 3,5 až 4 cm, v oddělených nádobách. Každá nádoba byla zalévána testovacím roztokem, který obsahoval sloučeninu o strukturním vzorci Ia. Vliy na růst byl zhodnocen stanovením délky a hmotnosti rostlinek 28 dní po ošetření.

Získané výsledky jsou uvedeny v tabulce

IX, kde jsou uvedeny střední hodnoty pěti rostlinek ve srovnání s kontrolními rostlinkami, vyjádřeno v procentech.

Tabulka IX

Regulační účinek sloučenin o _strukturním vzorci Ia na růst rostlinek rajských jablek při ' ošetření půdy.

Dávka sloučeniny Ia v mg/rostlinu	Výška -rostlin v % ve srovnání s kontrolními	Hmotnost rostlin v % ve srovnání s kontrolními
žádná	100	100
10	114	118
1	127	134
0,1	122	116

J.

Regulační účinek na růst ječmene při ošetření listů.

Mladé rostlinky ječmene ve stadiu 3 až 4 listů byly postřikovány testovacím roztokem, který obsahoval sloučeninu se strukturním vzorcem Ia v uvedených koncentracích. Účinek na růst rostlin byl stanoven po 24 dnech po ošetření, stanovením hmotnosti rostlin.

Výsledky jsou uvedeny v taib. X, kde jsou střední hodnoty pro deset rostlin vyjádřené v procentech ve srovnání s kontrolními rostlinami.

Tabulka X

Regulační účinek sloučeniny o strukturním vzorci Ia na růst ječmene při ošetření listů.

Koncentrace sloučeniny Pr ůmérná hmotnost Ia ' v testovacím rostlin v procentech roztoku [ppm] ve srovnání s kontrolními žádná100

125126

60116 . K. - ..

Kontrolní účinek na růst výhonků · tabákových rostlin.

Tabákové rostlinky druhu · „Xanthi“ byly pěstovány ve · skleníku a v raném · stádiu, když byly · asi · ve velikosti knoflíku, jím byly uříznuty vršky.

Během dalších 5 dnů bylo prováděno ošetřování listů postřikem vodným roztokem· suspenze, která obsahovala sloučeninu o strukturním vzorci Ia v množství ekvivalentním až 15 gramům a.i. (m²) zkratka a. · i. znamená aktivní složku, · přičemž toto označení bude používáno i v následujícím textu).

Každé ošetření bylo opakováno třikrát. Po 12 dnech byl odhadnut vzrůst výhonků ve srovnání s uříznutými a neošetřenými kontrolními rostlinkami.

Při těchto pokusech byl zaznamenán snížený vzrůst výhonků 100 · % při množství 30 gramů/m² a 90 % při množství 15 g/m².

L.

Inhibice růstu sóji olejnaté.

Rosttinky sóji olejnaté druhu „Hark“, byly pěstovány v nádobách, které byly umístěny v komoře o teplotě 23 °C a 20 ·000 luxech po 14 hodin denně.

Poté co se rozvinul třetí trojitý list byly rostlinky postřikovány vodným · roztokem, který obsahoval sloučeninu o strukturním vzorci Ia v koncentraci 1000, 500, 100 a 50 ppm aktivní složky.

Růstová inhibice ošetřených ·rostlin v ·% ve srovnání s kontrolními rostlinami · byla odhadnuta po 14 dnech.

Byly získány následující výsledky:

Ošetření. Růstová inhibice

..... v O/)

Sloučenina Ia

1000 ppm · a.i. 70%

500. ppm a.i. 40 %

100 ppm · a.i. 25 % ppm · a.i. 0% · ·

Kontrolní vzorek 0 %

Porovnání · účinnosti sloučenin podle · uvedeného vynálezu se · sloučeninami podle ·dosavadního stavu techniky.

Sloučeniny podle vynálezu:

Číslo sloučeniny

Cl

podle vynálezu podle vynálezu podle vynálezu

Cl

I—J—

Cl

^_c_L_Lch₃ podle vynálezu podle vynálezu podle vynálezu podle vynálezu příklad 1 patentu USA

č. 3 575 999

Sloučeniny podle dosavadního stavu techniky

сн_ъ CH₃ příklad 6 patentu USA č. 3 755 349 hydrochlorid

Testovací metody

1. Účinek vůči Puccinia triticina u rostlin pšenice (residuální ochranný účinek).

Rostlinky pšenice šest dní staré byly postříkány kapkovým smáčením živnou kaší (o koncentraci 600, 200, 60 a 20 ppm. účinné složky), která byla připravena ze smáčitelného prášku aktivní látky. Po 24 hodinách se ošetřené rostliny rovnoměrně infikovaly suspenzí uredosporů uvedené plísně. Po- inkubaci, která trvala 48 hodin při relativní vlhkosti 95—100 % a při teplotě asi 20 °C, se infikované rostlinky umístily ve skleníku vyhřívaném na teplotu 22 °C. Počet a velikost infikovaných míst sloužilo jako kritérium pro zhodnocení účinnosti testované sloučeniny. Rosúmky pšenice, které byly ošetřeny sloučeninami 1—7 byly kratší než ty, které byly ošetřeny sloučeninami A a B a neošetřené - kontrolní rostlinky.

2. Účinek vůči Venturia inaequalis u odřezků jabloně (residuální ochranné působení)

Odřezky jabloně, které měly nové výhonky o délce 10—20 cm byly postříkány emulzí (o koncentraci aktivní složky 600, 200 a 60 ppm), která byla připravena ze smáčitelného prášku aktivní látky. Po 24 hodinách byly ošetřené rostlinky infikovány suspenzí konidiosporů uvedené plísně. Tyto rostlinky byly potom inkubovány po dobu 5 dní v prostředí s 90 až 100% ní vlhkostí, a po dobu dalších 10 dní byly ponechány ve skleníku při teplotě v rozmezí od 20 do 24 °C. Zhodnocení strupovitého napadení byly provedeno po 15 dnech po infikování uvedených rosttinek.

3. Účinek vůči Cercospora arachidicola u burských ořechů (residuální ochranné působení)

RosUinky burských ořechů o velikosti 10 až 15 cm, byly postříkány živnou kaší (ob- sahující 200, 60, 20 a 6 ppm aktivní složky), připravenou ze smáčitelného prášku aktivní látky a po 48 hodinách byly infikovány suspenzí konidií uvedené plísně. Tyto infikované rostlinky byly inkubovány po dobu 24 hodin při přibližné teplotě- 21 °C a při vysoké vlhkosti, a potom byly umístěny ve skleníku dokud se neobjevily typické skvrny na listech. Zhodnocení fungicidního účinku, založené na počtu a velikosti uvedených skvrn, bylo provedeno 12 dní po provedeném infikování.

4. Účinek vůči Erysiphe graminis u rostlin - ječmene (residuální ochranný účinek)

RosUinky - ječmene o velikosti asi 8 cm byly postříkány emulzí (o koncentraci účinné složky 200, 60, 20, 6 a 2 ppm), připravenou ze smáčitelného prášku aktivní látky. Po 48 hodinách byly ošetřené rostlinky poprášeny konidiospory uvedené plísně. Infikované rostlinky ječmene byly potom skladovány ve skleníku při teplotě asi 22 °C, a plísňové napadení bylo zhodnoceno po 10.dnech.

5. Účinek vůči Puccinia triticna u rostlin pšenice [tyslemický účinek)

Rostlinky pšenice ve stáří 5 dní byly postříkány řídkou živnou kaší o koncentraci 60, 20 a 6 ppm aktivní složky), připravenou ze smáčitelného prášku aktivní látky. Při tomto provádění postřiku bylo dbáno na . . to, aby uvedená živná kaše nepřišla do kontaktu s nadzemní částí rostlin. Po 48 hodinách se ošetřené rostlinky rovnoměrně infikovaly suspenzí uredosporů uvedené plísně. Po- inkubaci, provedené v rozmezí 48 hodin při relativní vlhkosti 95 až 100 % a při teplotě asi 20 °C byly infikované rostlinky umístěny ve skleníku vyhřívaném - na teplotu 22 °C. Počet a velikost infikovaných míst sloužily jako kritérium pro zhodnocení účinnosti testovaných sloučenin. Rosiny pšenice ošetřené sloučeninami 1 až 7 - byly o něco- . kratší než rostlinky ošetřené srovnávacími sloučeninami A a B a neošetřené rostlinky.

24

6. Účinek vůči Erysiphe graminis u ječmene (systemické působení)

Rossiinky ječmene o velikosti asi 8 cm byly postříkány řídkou živnou kaší (o koncentraci účinné látky 60, 20, 6 a 2 ppm), připravenou ze smáčitelného prášku aktivní látky. Po' 48 hodinách byly ošetřené rostlinky poprášeny konídiospory uvedených plísní. Infikované rostlinky ječmene byly potom skladovány ve skleníku při teplotě asi 22 °C, a plísňové napadení bylo zhodnoceno po 10 dnech.

Výsledky testů

Koncentrace účinné složky byla uváděna v ppm (přičemž 600 ppm = 0,06 % účinné složky) — u testů 1 až 4 byla zjišťována residuální aktivita vzhledem k testované živné kaši, — u testů 5' a 6 byla sledována systemická aktivita vzhledem k objemu půdy.

Aktivita byla vyjadřována jako procentuální napadení ve srovnání s neošetřenýml kontrolními rostlinkami (které byly 100%). Procentuální napadení plísněmi bylo zhodnoceno pomocí těchto 4 stupňů:

= '0—5 % napadení = 5—20 % napadení = 20—50 % napadení 3' = '50—100 % napadení (sloučenina byla považována za inaktivní)

Každý test byl proveden dvakrát.' Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce.

CM

CO о см

Slouče- Puccinia Venturia Cercospora Erysiphe nina residuál . úč . residuál úč. residuál. úč . residuál. úč

č. 600 200 60 20 600 200 60 200 60 ' 20 6 200 í

CO

CM

CM co

CM

CO i—I

CO

CM

CO

CM

CO

CM

CO OO

CO

CM CM

CM

CM CM

CO co co см

CM

CO C co to

CO co co co

Ο (Ο см

М)

HMI to с>

Slouče- Puccinia nina systemický účinek č. 60 20 6

Erysiphe systemický účinek 60 20 6 2

1	0	2	3
	0	2	3
2	0	0	1
	0	0	2
3	1	2	3
	2	2	3
4	0	0	1
	0	0	2
5	0	0	0
	0	1	1
6	0	0	1
	0	0	1
7	0	0	0
	0	0	0
A	0	3	3
	1	3	3
В	1	1	3
	1	2	3

0	0	1	2
0	0	1	3
0	1	1	2
0	1	1	2
0	1	1	2
0	1	2	3
0	0	1	1
0	0	1	1
0	0	1	2
0	0	1	2
0	1	2	3
0	1	2	3
0	0	1	1
0	0	1	2
0	1	2	3
0	1	2	3
2	3	3	3
2	3	3	3

Z uvedených výsledků je patrné, že sloučeniny podle uvedeného vynálezu mají mnohem širší spektrum účinnosti než dvě imidazolylové sloučeniny podle dosavadního stavu techniky A a B. Toto je zvláště markantní u sloučeniny B. Například je možno uvést, že v případě testu u „Erysiphe, residuální účinek“, jsou sloučeniny 1 až 7 silně účinné i při velmi malých dávkách, se stupněm napadení 1 nebo 2, při dávkách 6 ppm a dokonce 2 ppm. Dokonce i při koncentracích tak nízkých jako je 2 ppm projevují sloučeniny podle uvedeného vynálezu silný účinek. Naopak, při koncentraci 2 ppm projevují sloučeniny podle dosavadního stavu techniky takřka inaktivitu, což se projeví stupněm napadení „3“.

I ostatní výsledky ukazují na mnohem lepší vlastnosti sloučenin podle uvedeného vynálezu vzhledem ke sloučeninám podle dosavadního stavu techniky. Stupeň účinnosti je vyšší v každém testu a kromě toho jsou triazolové sloučeniny podle vynálezu účinné i při nízkých dávkách.

Při koncentraci 1000 ppm byla pozorována intenzivnější zelená barva listoví.

Z hlediska výše uvedené fungicidní, antibakteriální a růstově-regulační aktivity sloučenin podle uvedeného vynálezu je významným rysem uvedeného vynálezu to, že poskytuje cenné směsi, které obsahují uvedené ketaly obecného vzorce I nebo jejich adiční soli s kyselinou jako účinnou složku v rozpouštědle nebo v pevném, polopevném nebo kapalném ředidle nebo nosiči, a dále poskytuje uvedený vynález provádění účinného potírání plísní nebo bakteriálního růstu použitím účinného fungicidního nebo antibakteriálního množství těchto ketalů obecného vzorce I nebo jejich solí. Sloučeniny podle uvedeného vynálezu mohou být použity v rozpuštěné formě v různých rozpouštědlech nebo ředidlech, ve formě emulzí, suspenzí, disperzí nebo past na vhodných pev ných nebo polopevných nosičových látkách jako takové nebo smíseny v povrchově aktivními látkami, detergenty nebo disperzními médii a jestliže je to nutné je možno je používat společně se sloučeninami, které mají arachnicidní, insekticidní, ovicidní, fungicidní a/nebo baktericidní účinky, nebo je možno je mísit s inaktivnfmi činidly.

Pevné nosičové látky, které jsou vhodné pro přípravu směsí v práškovité formě, zahrnují různé inertní porézní a práškovité látky anorganické nebo organické povahy jako jsou například normální fosforečnan vápenatý, uhličitan vápenatý ve formě křídového prášku nebo rovněž rozemleté vápno, kaolin, červená hlinka, bentonit, mastek, infuzoriová hlinka a kyselina boritá, přičemž rovněž vhodnými nosičovými látkami jsou práškový korek, piliny a jiné jemné práškovité materiály přírodní povahy.

Aktivní složka se smísí s těmito nosičovými látkami například rozemletím s těmito látkami, a podobně může být nosičový materiál impregnován roztokem, který obsahuje aktivní látku ve vhodném těkavém rozpouštědle, přičemž se rozpouštědlo odstraní zahříváním nebo filtrací s použitím odsávání za sníženého tlaku. Jestliže se přidají smáčecí a/nebo dispergační činidla к těmto práškovitým přípravkům, potom je možno dosáhnout toho, že látka je snadno smáčitelná vodou, takže je možno připravit suspenzi.

Jako inertní rozpouštědla, která se používají pro přípravu kapalných přípravků, se používají s výhodou takové látky, které nejsou snadno hořlavé, a musí být jak je to jen možné bez zápachu a dále nesmí být pokud možno toxická vzhledem к teplokrevným zvířatům nebo rostlinám, v jejichž okolí se jich používá. Pro tyto účely se dobře hodí vysokovroucí oleje, jako jsou například oleje přírodní povahy, a nízkovroucí rozpouštědla s bodem vzplanuti přinejmenším 30 °C, jako jsou například polyethylenglykol, izopropa203098 nol, dimethylsulfoxid, hydrogenované naftaleny a alkylované naftaleny. Je rovněž možné použít směsí rozpoštědel. Roztoky je možno připravit · obvyklým způsobem, a jestliže je to nezbytné v přítomnosti promotorů. Jinými kapalnými formami, · které je možno použít, jsou emulze nebo suspenze aktivních sloučenin ve · vodě nebo vhodném inertním rozpouštědle, nebo rovněž koncentráty pro přípravu · těchto emulzí, které mohou být přímo upraveny na požadovanou koncentraci. V tomto případě je aktivní složka například míšena s dispergačním činidlem nebo emulgátorem. Aktivní složka může být rovněž rozpuštěna nebo dispergována ve vhodném inertním rozpouštědle a smísena simultánně nebo následně s dispergačním činidlem nebo emulgátorem.

Je rovněž možné použít polopevných nosičových látek krémovité, pastovité nebo voskovité povahy, do kterých je přidávána aktivní složka, a jestliže je to nezbytné je možno použít zároveň promotorů tvorby roztoků a/nebo emulgátorů. Příkladem polopevných nosičových látek může být vazelína a jiné krémovité látky.

Kromě toho je možné použít aktivní látky ve formě aerosolů. Pro tento účel se aktivní složka · rozpustí nebo disperguje ve vhodném inertním rozpouštědle, které je v tomto případě nosičovou kapalinou, jako je například difluordichlormetan, který při · atmosférickém tlaku vře při teplotě nižší, než je pokojová teplota, nebo je možno použít i jiných těkavých rozpouštědel. Tímto způsobem· je možno získat roztoky pod tlakem které, v případě že jsou rozstřikovány, poskytují aerosoly, které jsou zvláště vhodné ke kontrole nebo potírání růstu plísní a baktérií, například v uzavřených komorách a skladovacích místnostech, a pro použití při hubení nebo prevenci vzniku plísní nebo bakterií.

Uvedené sloučeniny a jejich směsi mohou být použity běžnými způsoby. Například růst plísní nebo bakterií nebo ošetření materiálu nebo ochrana před napadením plísněmi nebo baktériemi může být zastaven nebo ošetření provedeno za pomoci uvedených sloučenin nebo jejich směsí práškováním, postřikováním, sprayováním, očištění kartáčováním, namáčením, potíráním pastou, impregnováním nebo jinými vhodnými metodami.

V případě, že jsou sloučeniny podle uvedeného vynálezu použity společně s vhodnými. nosiči ve formě například roztoků, suspenzí, · poprašů, prášků, past, emulzí a jiných forem, potom je možno pozorovat vysokou aktivitu i při velkém zředění. Například bylo zjištěno, že účinné množství pro potírání plísní nebo · bakterií, leží v rozmezí od 0,1 do 10 % hmot., vztaženo na hmot, použité směsi. Samozřejmě může být použita i vyšší koncentrace, což závisí na jednotlivé situaci.

Následující příklady provedení mají za účel dále ilustrovat podstatu uvedené vynálezu, aniž by ho jakýmkoliv způsobem omezovaly. Pokud nebude uvedeno jinak, · jsou všechny díly · hmot.

Přřklad l

V tomto příkladu bylo postupováno tak, že míchaný a chlazený (na teplotu · 0°C) roztok, který se skládal ze 30 dílů l-fá-amino-Z-methoxyf enyl Jethanonu ve 360 dílech koncentrované kyseliny chlorovodíkové, a dále 75 dílů vody a 30 dílů kyseliny octové, byl podroben diazotaci roztokem, který obsahoval 17,25 dílů dusitanu sodného ve 200 dílech vody. Tato směs byla potom míchána po dobu 30 minut při teplotě 0 °C a získaný obsah byl nalit do roztoku, který ·se skládal ze 30 dílů chloridu mědného ve 240 dílech · koncentrované kyseliny chlorovodíkové, a touto směsí bylo dále mícháno. Směs byla potom zahřívána po dobu 1 hodiny při teplotě 60 °C. Dále byla směs ochlazena na pokojovou teplotu a produkt byl dvakrát extrahován 2,2‘-oxybispiOpanem. Spojené extrakty byly · dostatečně promyty vodou potom zředěným roztokem hydroxidu sodného a znovu dvakrát vodou, přičemž produkt byl usušen, zfiltrován a odpařen a výsledkem· ' bylo 28 dílů (výtěžek 76%) l-(4-chlor-2-methoxyfenyljethanonu, který měl teplotu tání 55 °C.

P · ř í k 1 a d · 2

V tomto příkladu byla míchána směs 78,8 dílů 2-broirmll(4-broim-2-_lmethylfenyl]-l-etlhanonu a 200 dílů butanolu, ke · které byly přidány 3 díly 4-methylbenzensulfQnové kyseliny a 225 dílů benzenu. Potom bylo přidáno lk této směsii po kapkách¹ 33,5 dílů 1,2-•ethandiolu. Po ukončení tohoto přidávání bylo pokračováno v míchání přes noc při teplotě vairu, při použití vodního separátoru. Potom byla reakční směs odpařena a zbytek · byl rozpuštěn v 2,2‘-oxybispropanu. Získaný roztok byl míchán společně s 15 díly koncentrovaného roztoku hydroxidu sodného. Vzniklé vrstvy byly odděleny a vodná fáze byla extrahována 2,2‘-oxybispropanem. Získané organické vrstvy byly spojeny a promyty vodou · (do neutralizace), sušeny, filtrovány a odpařeny. Získaný pevný zbytek byl rekrystalován z methanolu a · výsledkem bylo 30,5 · dílu 2-i(bromme^lthyH)-2- (4-brom-2-methylfenyl) -1,3-dioxolan, přičemž teplota tání takto získaného produktu byla 86 °C.

Příklad 3

V tomto příkladu bylo postupováno stejným způsobem jako v příkladu 2· s tím rozdíleim, že zde bylo použito ekvivalentní množství místo 2-broim-1-ι (4-bгom-2-methylf enyl)-1-ethancmu, který byl použit v předcházejícím .příkladu, přičemž výsledkem byly odpovídající 2-a'ryl-2-brom)methyl-l,3-dio·χo^lany:

4-(2-/br.omimethyl/-l,3-dioxolan-2-yljbenzciniitril, jehož teplota tání byla 92,4 ^,0C a

2- (birommethyl )-2- [ 2-naftalenyl) -1,3-dioxolan, který měl teplotu tání 64 °C.

Příklad 4

V tomto příkladu bylo 57 dílů l-)(5-chlor-2-thien.yl]-l-ethanonu rozpuštěno ve 220 dílech 1,2.-ethandi'0Ju při teplotě 50 °C. Zatímco bylo se směsí mícháno, bylo přidávána po 'kapkách do, této směsi 64 dílů bromu, přičemž nebylo prováděno žádné vnější zahřívání. Tento přídavek byl iprováděn během 1 hodiny. Potom bylo se směsí mícháno po dobu další 1 hodiny při pokojové teplotě a dále byly přidány 4 díly 4-methylbenzensulfonové kyseliny ve 360 dílech benzenu. Taktol získaná směs byla míchána a zahřívána pod zpětným chladičem přes noc, při použití vodního separátoru. Potom byla tato reakční směs odpařena a zbytek byl vložen do 2,2‘-oxybispropanu. Výsledný roztok byl dostatečně promyt, a sice jednou zředěným roztokem hydroxidu sodnéhoi a třikrát vodou, dále byl tento roztok sušen, zfiltrován a odpařen. Zbytek byl oddestilován a výsledkem bylo 73,3 dílů [výtěžek

64,5 %) 2-/birommethyl/H2- [ 5-dhlor-2-thienyl]-l„3-dioxolan, přičemž teplota varu takto získaného produktu se pohybovala v rozmezí od 125 do 127 °C, při tlaku 13 Pa.

Příklad 5

V tomto příkladu byl prováděn stejný postup - jako v příkladu 4 s tím rozdílem, že v tomto příkladu bylo použito ekvivalentního množství vhodného 1^i^i^r^)l'l-ethanolu místo l^-^/^5^-chl^oi’-2-thi^enyl/-le!tí^ž^r^onu, který byl použit v předcházejícím příkladu, přičemž výsledkem byly následující 2-aryl-2-/brommethyl/-l,3-dioxolany:

-'[brommothyl )-2-( 9H-fluoren-2-yl ] -1,3-dloixolan, jehož teplota tání .je 90 °C,

2-i( bromm^tthyl ,)-2-( 3-br om-4-.methylíenyl]-l,3-dioxolan, který měl teplotu varu v rozmezí od 126 do 130 °C, -při tlaku 13 Pa,

2- (Οπιαμ^Ι) -2- [ 4-jodfenyl ] -1,3-dioxolan, který měl teplotu tání 74 °C,

2- (broiumethyl )-2-( 4-chlor-2-methoxyíe ny 1 ] -l^-dímian, jehož teplota tání byla 110 °C, a

2- (bromimehy i ) -2í( Z^-Obromfenyl]-1,3-dio.xolan, který měl teplotu tání 96 °C.

Příklad 6

A. Podle tohoto postupu bylo k míchanému roztoku, který obsahoval 2,3 díly sodíku ve 120 dílech methanolu, přidáno 6,9 dílů 1H-1,2,4-triazolu ve 150 dílech dimethylformamidu. Potom byl odstraněn -methanol za normálního tlaku při vnitřní teplotě 130°C. Potom bylo , k - roztoku přidáno 25 dílů 2- (0romιmetihyl) -2-i( 2,4-ddchtcofenyl) -1,3-dioxolanu. Tato reakčni směs byla míchána a zahřívána, k varu po, dobu 3 hodin. Po skončení reakce - byla reakční směs ponechána chladnout při pokojové teplotě až teplota dosáhla teploty okolí a směs byla nalita -do vody. Vysrážený produkt byl odfiltrován a krystalizován z - diisoprqpyletheru - (aktivovaný dřevěným uhlím) a výtěžkem bylo 12 dílů ,1- (2-/Z,4-didhtoofe:eyl//l,3-dтоxolan-2.-ylmethyl )-lH]l,,2,4-tríazolu, který měl teplotu tání 100,9 °C.

B. Podle tohoto postupu bylo- 6 dílů 1](2-/-,4^!-dl·chlorfenyl/-l,3-dioxolan---yl·m.ethyl)-lH-l,2,4-triazolu převedeno na nitrátovou sůl v 2,2‘-oxybispropanu. Po ochlazení směsi byla sůl odfiltrována a krystalována dvakrát z 2-propanonu a výtěžkem byly 3 díly 1-,( (2-./í^,4^-d^i(^l·^tl^oífe^tlrll^;-l-,3-dí^o^xo·la^n^2]ylmιethhll-l·H-triazollnitrátu, přičemž teplota tání takto -získaného produktu byla 172,7 stupňů Celsia.

C. Podle tohoto -postupu bylo 6 dílů 1-(2-/2,4-dichlorf enyy) -l,3-diioxolan-2·-γΙιηβΟιγ i ) -lH-l^+triazclu převedeno na sulfátovou sůl v 2,2‘-oxyOisproιpanu. Vzniklá sulfátová sůl byla odfiltrována a rekrystalována z 2-propanolu. Získaný produkt byl odfiltrován a rekrystalován z etanolu , (který byl aktivován dřevěným uhlím), a po usušení bylo výsledkem· 6 dílů, 1-(2-/2,2··di·ohtOI^,fenyl/l,3-dioxolan-2-ylmetlhyl)-lH-l-l,4ttriazoιlsulf átu, přičemž teplota tání takto získaného produktu byla 207,1 °C.

Příklad 7

Podle tohoto příkladu bylo postupováno tak, že byl míchán roztok, který obsahoval

2,3 dílů sodíku v &0 dílech methanolu, a к tomuto roztoku bylo .přidáno 6,9 dílů 1H-1,2,4-triazolu a 2 díly jodidu sodného ve 100 dílech Ν,Ν-dimetihylformamidu. Potom byl odstraněn methanol, přičemž byla použita teplota uvnitř až do hodnoty 130 °C. Potom bylo - ik takto vytvořenému roztoku přidáno

34,4 dílů 2((boommethyl--2--2,4-di'ctl0o·rte nyl)-4-methy 1-1,3-dioxolanu a celkový objem byl míchán a zahříván k varu po dobu 3 hodin. Vzniklá reakční směs byla nalita do vody a produkt byl extrahován -dvakrát díísopropylttherem. Získaný extrakt byl promyt vodou á potom -byl přidán přebytek koncentrovaného roztoku kyseliny dusičné. Získaná surová nitrátová sůl byla odfiltrována a krystalovány směsi 2-propanolu a diisopropyletheru a výsledkem bylo 15 dílů 1-(2-/2,4-di€hlorfenyl/-4-niethyl-l,3-dioxolan-2-yimethyl) -lH-l,i2,4-triazolnitrá^!tu, přičemž teplota tání takto získaného produku byla 137,8 °C.

Příklad 8

V tomto příkladu byl nejprve imíchán roztok methanolátu sodného, který který byl připraven z 2,8 dílů sodíku ve 48 dílech methanolu, přičemž к tomuto roztoku bylo přidáno 8,3 dílu lH-l,2,4-triazolu. Poté byla směs promíchávána po dobu 30 minut při pokojové teplotě, a potom bylo přidána 135 dílů Ν,Ν-dimiethylformaimidu a methanol byl odpařen. К takto vzniklému roztoku byla přidána směs, která se skládala z 24,3 dílů 2i(bromimethyl)-2-fenyl-l,3-dloxolanu a 3 dílů jodidu draselného, a potom byl celkový objem imílchán a zahříván к varu po dohu 3 hodin. Získaná reakční směs byla potom ochlazena na pokoijovou teplotu a nalita do vody. Po vyčištění byl produkt vysrážen. Vytvořená sraženina byla odsáta, proimyta vodou, sušena a krystalována ze směsi ethanolu a 2,2‘-oxybispropanu (v pomiěru 1: 5, přičemž tento poměr je objemový), a výsledkem bylo 10,9 dílů (výtěžek 43,7 %) l-i(2-fenyl-l,3-dioxolan-2-yl.me.thyl)-lH-l,2,4-triazolu, přičemž teplota tání takto získaného produktu byla 127,3 °C.

Příklad 9

V tomto příkladu byl prováděn stejný postup jako byl popsán v ipříkladu 8 s tím rozdílem, že zde bylo (použito ekvivalentní množství vhodného 2-aryl-2-(bromimethyl)-1,3-dioxolanu, místo 2-(bramme:thyl)-2-fenyl-l,3-dioxolanu, který byl použit v předcházejícím příkladu, (přičemž tímto postupem byly získány následující 1,2,4-triazoly:

1- (2-/4-nitrofenyl/-l,3-dioxolan-2-ylmethyl) -1H-1,2,4-triazol, přičemž teplota tání takto získaného produktu byla 160,1 ^aC, .1« (2-/3-chlorf enyl/-l,3-dioxolan-2-ylmethyl) -1H-1,2,4-triazol, jehož teplota tání je 113,9 °C,

1- (2-/4-brtím⁽fenyl/-l,3-<dloxolan-2-ýlmethyl ) -1H-1,2,4-triazol, který má teplotu tání 135,9 °C,

1- (2-/3-methylf enyl/-l,3-dioxolain-2-ylmethyl) -1H-1,2,4-triazol, l-;(2-/3-bromfenyl/-l,3-dioxolan-2-ylmethyl) -1H-1,2,4-triazol, jehož teplota tání je 115,4 °C, a

1- (2-/3-nitrofenyl/-l,3-dioxolan-2-ylmethyI) -1H-1,,2,4-trlazol, přičemž teplota tání tohoto posledního produktu je 154,1 °C.

Přikladlo

Postup podle tohoto příkladu byl prováděn tak, že к míchanému roztoku methanolátu sodného, který byl připraven z 1,6 dílů sodíku a 48 dílů methanolu, bylo přidáno 4,9 dílu lH-l,2,4-triazolu. Vzniklý roztok byl míchán po! dobu 1 ihoidiny při pokojové teplotě a potom bylo přidáno 13:5 dílů Ν,Ν-dimethyIformamidu. Dále byl odstraněn methanol oddestllováním za normálního tlaku, přičemž teplota uvnitř byla udržována na hodnotě do 130 °C. V dalším postupu bylo přidáno 17,4 dílů 2-(bromimethyl)-2-i(2,3,4-trichlorfenyl)-l,3-dioxolanu a 3 díly jodidu draselného. Získaný celkový objem byl promícháván a zahříván к varu přes noc. Potom byl tento roztok ponechán vychladnout na pokojovou teplotu a dále byla reakční směs nalita do vody. V dalším postupu byl produkt vysrážen, odfiltrován a promyt vodou. Takto získaný produkt byl rozpuštěn v trichiorimethanu, vyčištěn sloupcovou chromatografií, při které byl použit silikagel, a jako elučního činidla byla použita směs trichlormethanu a 5 % methanolu. Po této chromatografií byly sebrány čisté fraklce a eluční činidlo· byilo odpařeno. Získaný zbytek byl krystalován ze směsí 2,2‘-oxybispropanu a methanolu (v objemovém poměru 9:1) a výsledkem bylo 9,3 dílů (výtěžek 55_s5°/o) l-(2-/2,3,4-trichlorfenyl/-l,3-dioxolan-2-ylmethyl)-lH-l,2,4-triazolu, přičemž bod tání takto získaného produktu byl 181,4 °C.

Příklad 11

V tomto příkladu byl opakován postup, který je uveden v příkladu 10, přičemž byla učiněna ta výjimka, že zde bylo použito ekvivalentní množství vhodného výchozího materiálu, jiného než je uveden v příkladu 10, a výsledkem byly následující 1,2,4-triazoly:

1- (2-/9H-fluoren-2-yl/-l,3-dioxolan-2-ylmiethyl)-lH-l,2,4-triazol, jehož teplota tání byla 186,8 °C, l-(2-/5-chlor-2-tihienyl/-l,3-dioxO'lan-2-ylmethyl) -1H-1,2,4-triazol, který má teplotu tání 105,4 °C, který .měl teplotu tavení 117,4 °C,

1- (2-/3-brom-4-methylfenyl/l„3-dioxolan-2-ylmiethyl)-lH-l,2,4-triazol,

-který měl teplotu tání 120,7 °C, /l-i(,2'-/4-broim-2-methylifenyl/-l,3-dioxolan-2-ylmethyl) -1H-1,2,4-triazol, jehož teplota tání byla 148,1 °C, a

1- [ 2-/4-chlor-2-methylf eny.l/-l,3-dioxolan-2-ylmethyl) -1H-1,2,4-triazol, jehož teplota tání byla 147,9 °C.

Příklad 12

Postup podle tohoto příkladu byl prováděn tak, že к míchanému roztoku methanolátu sodného, který byl získán z počátečních 2,8 dílů sodíku a 5'6 dílů methanolu, byla přidána směs 8,3 dílů lH-l,2,4-triazodu a 135 dílů Ν,Ν-dimethylformamidu. Potom, byl z této směsi odstraněn methanol za normálního tlaku, přičemž teplota uvnitř nádoby dosáhla hodnoty 130 °C. Potom byla přidána к tomuto roztoku směs složená z 27,8 dílů 2-i( broímjmethyl )-2^( 2-chIorf enyl)-1,3-dioxO’ lanu a 3 dílů jodidu draselného*. Potom byl takto získaný roztok míchán a zahříván к varu po dobu 6 hod. Reakční směs byla ponechána chladnout při pokojové teplotě, potom byla nalita do vody a takto získaný produkt byl extrahován třikrát l,l‘-oxybisethanem. Tímto způsobem byly získány extrakty, které byly sloučeny, promyty dvakrát vodou, sušeny, filtrovány a odpařeny. Po tomto postupu vznikla sloučenina ve formě zbytku, která byla převedena na ethandioátOvou sůl pomocí 4-methyl-2-pentonanu, a výsledkem bylo 16 dílů l-(2-/2-chtorfenyl/-l,3-dioxolan-2-ylmethyl)-lH-l,2,4-triazolethandioátu, přičemž teplota tání takto získaného produktu byla stanovena na hodnotu 156,5 °C.

Příklad 13

V tomto příkladu byla prováděna celá řada reakcí, při kterých byl dodržován stejný postup jako je v příkladu 12, přičemž bylo použito vždy ekvivalentních množství vhodných výchozích sloučenin a výsledkem těchto postupů byly následující 1,2,4-triazolethandioátové soli:

Ar Sůl s kyselinou Bod tání

2-Br-CeH4	(COOHJ2	172,1 °С
З-ОСНз-СбШ	(СООН)2	15'5,6 °С
2-СНз-СбН1	(СООН)г	177,1 °С
4-F-C&H4	(СООН)2	185,5 °С
4-СНз-СбШ	(COOHJ2	151,2 +
4-С1-СбШ	(СООН)2. НаО	169,1 С
4-ОСНз-СбН4	('СООН)г	187,1 °С
2-naftalenyl	(COOHJ2	175 +
2,5-( Cl )2-СеНз	(C00HJ2	173,7 ’С
4-CN-C6H4	(СООН)2	186,3 °ď
3,4<(С1)2-С₆Нз	(СООН]2	182,2 +
2-thie,nyl	[COOHJ2	144,5 °С
2,4-(Вг)2-СвНз	(СООН)2	190,3 °С

P ř í k 1 a d 1 4

V tomto příkladu bylo postupováno tak, že k míchanému roztoku methanolátu sodného, který byl připraven z výchozího' sodíku v ' množství 2,3 dílů a 48 dílů methanolu, bylo přidáno 6,9 dílu ХИ+ЗЛ-Шгагоlu. Potom bylo pokračováno v míchání po dobu dalších 3(9 minut při pokojové teplotě ' a ' dále bylo přidáno 135 dílů N,N-dimethylformamidu. Z takto získaného roztoku byl oddessilován methanol za· normálního tlaku, přičemž teplota uvnitř nádoby byla udržována do hodnoty 130 °C. Po tomto odstranění methanolu byly přidány 3 díly jodidu draselného a 16,4 dílů 2-(bromimethyl )-2-( O-imethoxyf enyl) -1,3-dioxolanu.

Tento celkový objem· byl míchán a zahříván k varu po dobu 18 hodin. Vzniklý roztok byl ponechán chladnout na pokojovou teplotu a reakční směs byla nalita do vody a takto získaný roztok byl extrahován třikrát trichlormethanem. Tímto způsobem byly ' získány extrakty, které byly spojeny a promyty čtyřikrát ' vodou, potom sušeny, filtrovány a odpařeny. Získaný zbytek byl čištěn sloupcovou chromatografií, při které bylo použito jako náplně silikagelu a jako elučního činidla bylo použito 5 % methanolu a trichlormtthanu ve směsi. Čisté frakce byly sebrány a eluční činidlo bylo odpařeno. Tímto postupem byl získán zbytek, který byl převeden na ethandioátovou sůl za pomoci 4-methyl-2-pentanonu. Vzniklá sůl ' byla odfiltrována a krystalována ze směsi 2-propanonu a 2,2‘-oxybispropanu (objemový poměr byl 2:1), a výsledkem bylo 5,5 dílů (výtěžžek 26%) l-(272-mtthoxyfenyl/-l,3-dioxolan-2-ylmethyl) -lH-l,2,4-triazolethandioálu, přičemž teplota tání takto získaného produktu byla 166,4 °C.

P ř í k 1 a d 1 5

V tomto příkladu byla provedena série reakcí, přičemž bylo postupováno stejným způsobem jako v příkladu 14. Při těchto postupech bylo použito ekvivalentních množství vhodných výchozích , sloučenin a výsledkem byly následující 1,2,4-triazolethandioátové soli:

1- (2-/4- jodf enyl/-l,3-dioxolan-2-ylmethyy) tlH-l,2,4-lriazolethandioát, který měl teplotu tání 169,8 °C, l-(2-/3,5-dichlorfenyl/-l,3-dioxolan-2-ylmethyl)-lH-l_l2,4-triazol· ethandioát, který měl teplotu tání 204,4 °C,

1- (2-/2,3-dichlorfenyl/tl,3-dioxolan-2-ylmethyl) -lH-l,2,4-triazolethandioát, který měl teplotu tání 188,4 °C, .

1- (2-/4-chlor-2-methoxyleny i ) -l,3tdioxolan-2-ylmethy i ) -1H-1,2,4-triazolethandioát, který měl teplotu tání 173,2 °C,

1- (2-/2,4,,-1г1с111оШ enyl/-l,3-dioxolan-2-ylmethyl) -lH-l,2,4-triazolethandioát, který měl teplotu tání 178,4 °C, a

1- (2-/2-chloг-4-methoxylenyl) -1,3dioxolan-2-ylmethyl) -lH-l,2,4-triazolethandioát, který měl teplotu tání 188,2 °C.

Příklad 16

Podle tohoto příkladu bylo postupováno tak, že nejdříve byla míchána směs 9,5 dílů lH-l,2,4-triazolu a 225 dílů N,N-dimethylformamidu, a k této míchané směsi bylo' po částech přidáno 4,2 dílu hydridu sodného ve formě 78 % disperze. Potom bylo prováděno míchání směsi dokud nebylo zastaveno pěnění, a potom bylo přidáno 16 dílů 2-brommethyy) -2- (2,4-dic hlorfeny i ) -4-propyl-l,3-dioxolanu a v míchání bylo po tomto přídavku pokračováno po' dobu 5 hodin při teplotě varu. Získaná reakční směs byla potom ochlazena a nalita do vody. Získaný produkt byl třikrát extrahován 2,2‘-oxvbispropanem. Extrakty byly spojeny a promyty vodou, potom sušeny, filtrovány a odpařeny. Tímto postupem vznikl zbytek, který byl čištěn sloupcovou chromatografií, při které bylo použito náplně silikagelu a jako elučního činidla bylo použito směsi lrichloгmethanu a 2 % - - methanolu. Při této chromatografií byla první frakce sebrána a eluční ' činidlo bylo odpařeno. Takto' vznikla zbytková hmota, která byla převedena na nitrátovou sůl za pomoci ' 2,2‘-oxybispropanu, jako' ' prostředí, ve kterém byla tato přeměna provedena. Získaná sůl byla zfiltrována a krystalována ze směsi 2-propanonu a petroletheru, a výsledkem bylo 8,2 dílu (výtěžek 45 ' %) . l-(2-/'2,4-dicIllorfenyl/-4-propyl-l,3-dioxolant2t -ylmethyl )tlHtl,2,4ttriazolnitrálu, přičemž teplota tání takto získaného produktu byla 132,6 ⁰C.

Příklad 17

V tomto' příkladu bylo postupováno' tak, že k míchanému roztoku methanolátu sodného, který byl připraven z 3,8 dílu sodíku a 40 dílů methanolu, bylo přidáno 11,5 dílu lH-l,2,4-triazolu a 225 dílů N,N-dimethylformamidu. Ze vzniklé směsi byl nejdříve oddestilován methanol, přičemž teplota byla udržována na hodnotě do 150 °C. Potom bylo přidáno. 19 dílů 2-(bгommethyl)-2t (2,4203098

-dich1orfeny1)-4-ethy1-l,3-dioxolanu, získaný celkový objem byl potom míchán a zahříván k varu po dobu 4 hodin. Získaná reakční směs byla ochlazena a nalita do vody. Tímto způsobem získaný produkt byl extrahován třikrát 2,2‘-oxybispropanem. Po této· extrakci vznikly extrakty, které byly - spojeny a promyty vodou, sušeny, filtrovány a nakonec odpařeny. Získaný zbytek byl čištěn sloupcovou chromatografií, při které bylo· použito jako- náplně silikagelu a jako elučního činidla směsi trichlormethanu a 2 % methanolu. První frakce byla sebrána a eluční činidlo bylo odpařeno. Tímto postupem byl získán zbytek, který byl převeden na nitrátovou sůl v 2,2‘-oxybispropanu. Vzniklá sůl byla odfiltrována - a krystalována ze směsi 4-methyl-2-pentanonu a 2,2‘-oxybispropanu, a výsledkem bylo 10,5 dílu (výtěžek 49%) 1- (2--/2,4-dichlorfenyl/-4-ethyl-l,3-dioxolan-2-ylmethyl j-lH-triazolnitrátu, přičemž teplota tání takto- získaného produktu byla 119,8 °C.

Příklad 18

V tomto příkladu byla provedena řada reakcí a při každém postupu bylo postupováno stejně jako v příkladu 17, přičemž bylo vždy použito ekvivalentního množství vhodného- výchozího materiálu. Při těchto postupech - byly získány následující 1,2,4-triazolové adiční soli s kyselinami:

1-(4-buty1-2-/2,4-dichlorfeny 1/-1,3-dioxol-an-2-y lmeehyl j -lH-l,2,4-triazolseskviethandioát, který měl teplotu tání 111,6 °C,

1- (2-/2,4-dichlorfenyl/-4-penlyI-l,3-dioxolan-2-ylmethyl j-lH-l,2,4-triazoinitrátl který měl teplotu tání 130,3 °C,

1- (2-/2,4--dic blorf enyl/-4-hexyl-l,3-dioxolan-2·-ylmethyl j-lH-1,2,4-triazo1nitrát, který měl teplotu tání 106,2 °C,

1- ( 2-/2,4ч11С111О1Т enyl/-4-heptyl-l,3-dioxolan-2-ylmethyll-lH-l,2,4-triazolnitrát, který měl teplotu tání 96,8 °C, a

1- (2-/2,4-dichlorfenyl/-4-o0kylll,3-dioxolan-2-ylmethyl) -1H-l,2,4-triazo1nitrát, který měl teplotu tání 110,6 °C.

Poklad 19

V tomto příkladu byl opakován postup, který je uveden v příkladu 6-A s tím roz dílem, že místo 2- (brommethyl )-2-( 2,4-dichlorfenyl )-l,3-dioxolanu, který byl použit v tomto výše uvedeném příkladu, zde bylo použito- ekvivalentní množství 2-(brommethyl )-2-aryl-l,3-dioxolanu, přičemž byly získány následující sloučeniny o strukturním vzorci I:

l^-2--/2,4,6-^^T(^l^lojrfenyl/-13^-^dii^j^olan-2-ylmethyl) -1H-1,2,4-triazol,

1- (2-/2,1-dichlorfenyl/-l,3-dioxolan-2-ylmeth у1 j -lH-1,2,4-triazol,

1- (2-/2-chlor-4-methy1feny 1/-1,3-dioxolan-2-y lmethyl )-lH-l,2,4-triazol.

Příklad 2 0

Postup podle příkladu 7 může být použit k přípravě sloučenin o strukturním vzorci I, ve kterém znamená Z skupinu —CH2— —CHfCHs) — nebo- —CH(CH3)—CH(CH3)—. Podobným způsobem jestliže se zde použije ekvivalentního - - množství vhodného 2-aryl-2- (brommeehy l j -4-methyl-l,3-dioxolanu nebo 2-ary1-2- (brommethyl j -4,5-άί-ηθ4ηγΜ,3-dioxolanu, je možno získat následující sloučeniny, respektive jejich - nitrátové soli:

l-(4-methyl-2-fenyl-l,3-dioxolan-2-ylmeehyl ) -lH-1,2,4-triazol,

1- (2-/4-chlorfenyl/-4-methyl-l,3-dioxolan-2-ylmethyl j -1H-1,2,4-triazol,

1- ( 2-/2-chlorf enyl/-4-meehyl-l,3-diOлΌian-2-yl1lletl'lyl1-lII-l,2,4-triazol,

1- (4-ΐΏβ№γ1-2-/4-ΐΏθ№γ1ί enyl/-1,3-dioxola-2-ylmeehyl)-lH-1,2,4-triazol, l-(2-44-metíhoxyfenyl/-4-methyl-l,3-dioxolan-2-ylmeehyl) -lH-1,2,4-triazol,

1- (4,5-dímethy 1-2-42,4-dichlorfenyl/-1,341-0x01^1-2+1116^+)-1H-1,2,4-triazol,

1-(4,54ϋΐΏ6№γ1-2- enyl-l,3-dioxo1an-2+meehyl) -lH-l,2,4-trazol, a

1- (2-/4-с111о^епу1--4,5^1те1Ьу1-1,3-dioxolan-2-ylmeehyl) -1H-1,2,4-triazol.

Příklad 21

Postup, který je uveden v příkladu 6-A může být použit k přípravě sloučenin o strukturním vzorci I, ve kterém Z znamená skupinu —CHz— CH2—CH2—·. Podobně, jestliže se použije ekvivalentního množství vhodného 2-aryl-2-(brommethy1 )-l,3-dioxanu, jako výchozího- materiálu, je možno získat následující sloučeniny:

1- (2-fe.nyl-l,3-dioxan-2-ylmethyl )-lH-l,2,4-triazol,

1-(2-/2,4-di.chlorf enyl/-l,3-dioxan-2-ylmethy 1) -lH-l,2,4-triažol,

1-(2-/4-c hlorfenyl/-l,3-dioxan-2-ylmeehyl)-lH-l,2,4-triazol, l^-2!-/4-methyll^tny]^/-l3-dlO^?^a^r^-2-ylmethyy) -lH-1,2,4-triazol,

1- (2-/4-mefhoxyfθny1/-l,3-dioxan-2-y ymethy i ) -lH-1,2,4-triazol,

1- (2^'2--hifnyl/-l,3-dioxan-2-ylmethy^-lH-l,2,4-triazol, a

1- (2-/2-nafty 1/-l,3-dioxan-2-y 1methy^ -lH-1,2,4-trlazol. ·

P-říklad 2 2

Směsi sloučenin · podle uvedeného· vynálezu jsou používány v těch formách, ve kterých se obyčejně tyto směsi připravují za účelem jejich využití k potírání plísní nebo baktérií, například jsou to suspenze, popraše, roztoky, · pasty a podobné jiné formy. Dále budou uvedeny některé tyto formy, které ještě dále· ilustrují předmětný vynález, přičemž všechny díly jsou ' díly hmotnostní pokud nebude uvedeno jinak:

(1) Suspenze:

kg

1

350 ml voda

1- (2-/2,4-dichlorfenyl/-l,3-dioxolan-2-ylmethyl )-НМД 4-triazol technický xylen _ povrchově · aktivní 'činidlo ke zředění na požadovanou koncentraci aktivní složky.

Sloučenina 1-( 2-/-2,4-de^t^yo-^,f3-^5^^^^^-dioxoian-2-yУmethy1)^lH-l,2,4-triazol, podle uvedeného vynálezu, · v případě, že se rozpustí v xylenu a emulguje za pomoci povrchově aktivních činidel, vytvoří stabilní vodnou suspenzi.

(2) Popraš:

dílů l^-2^-'/2,4-dlchlorfenyl/-13^-di^oxolan-2-y1mefhy1)-l.H-l,2,4-triazolu · se · rozemele s 3б0 díly mastku v · kulovém mlýně, potom se přidá 8 dílů oleinu a v mletí se pokračuje. Nakonec se směs smísí se 4 díly hašeného vápna. Takto vytvořený prášek je možno úspěšně rozprašovat, · přičemž má dobrou adhezivní schopnost. Může být použit k rozprašování nebo k ochraně rostlin.

(3) Roztok:

dílů 1-2-72,4-dichlortenyl/-l,3-dioxolan12-yl·methy1)11H-l,2,41triazolu se rozpustí v 95 dílech alkylovaného naftalenu a použije se ve formě spraye na ošetření plísněmi napadených objektů nebo se použije na stěny, podlahy nebo jiné objekty za účelem prevence před napadením plísněmi.

(4) Pasta:

dílů l-(2/2,4-dichlorfenyl/-l,3-dioxolan-2-y1methy1)1lH-l,2,41triazolu bylo rozpuštěno v teplé kapalné směsi, která se skládala ze 400 dílů polyethylenglykolu 400 a 590 dílů polyethylenglykolu 1500. Získaný roztok byl během chladnutí míchán a potom · použit jako pasta pro ošetření objektů před plísněmi nebo baktériemi.

Claims

předmět vynalezu

1. Fungicidní prostředek a prostředek k regulaci růstu rostlin, vyznačující se tím, že obsahuje inertní nosičový materiál a jako účinnou látku obsahuje 1-(0-3^1) ethyl-lH-1,2,4-1riazoke.ta1 obecného vzorce I

ČH»— C—Ar

O O (I) ve kterém znamená

Z alkylen, zahrnující skupiny —CHg—CH2, —CH [Cft)—CH!(CH3)— a —CH2—CH (alkyl)—, přičemž uvedený alkyl obsahuje 1 až 10 atomů uhlíku, a

Ar je zbytek vybraný ze skupiny zahrnující fenyl, thienyl, halogenthienyl, , · naftyl, fluorfenyl a substituovaný fenyl, přičemž tímto substituovaným fenylem se míní fenylový zbytek, obsahující 1 až 3 substituenty nezávisle vybrané ze skupiny zahrnující halogen, přímou nebo rozvětvenou alkylo203098 vou skupinu obsahující 1 až 6 atomů uhlíku, alkoxyskupinu obsahu uící 1 až 6 atomů uhlíku, kyanovou skupinu a nitroskupinu, nebo adiční sůl s kyselinou této· sloučeniny.
2. Fungicidní prostředek a prostředek k regulaci růstu rostlin, podle bodu 1, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsahuje l-[?-aryl]ethyl-lH-l,2,4-triazoketal obecného vzorce Ia o

CHrC-Ar

O O (ΙΛ ve kterém znamená

Z alkylen, zahrnující skupiny —CH—CH2— —CHz—CHz— CHž—, —CH(C№)—CH(CH3j— nebo .

—CH2—CH( methyl)— a

Ar je fenyl, thienyl, halogenthienyl, naftyl nebo substituovaný fenyl, přičemž tímto substituovaným fenylem se míní fenylový zbytek, který obsahuje 1 až 3 substituenty, vybrané nezávisle ze skupiny zahrnující halogen, alkylovou skupinu obsahující 1 až 6 atomů uhlíku, alkoxyskupinu obsahující 1 až 6 atomů uhlíku, kyanoskupinu nebo nitroskupinu, nebo adiční sůl s kyselinou této sloučeniny.
3. Fungicidní prostředek a prostředek k regulaci růstu rostlin podle bodu 1, vyznačující se tím, že obsahuje jako účinnou látku 1- [ 2- (2,4-dichlorfenyl )-l,3-dioxolan-2-ylmethyll-lH-l,2,4-trCazol nebo adiční sůl s kyselinou této sloučeniny.
4. Fungicidní prostředek a prostředek k regulaci růstu rostlin podle bodu 1, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsahuje 1-[2-( 2,4-dich Iotí eny i ) -4-methyl-l,3-dioxolan-2-ylmethyll-lH-l,2,4-triazol nebo adiční sůl s kyselinou této sloučeniny.
5. Fungicidní prostředek a prostředek k regulaci růstu rostlin podle bodu 1, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsahuje 1- [ 2- (2,4-diclhorfenyl) -4-ethyl-l,3-dioxolan-2-ylmethylJ-lH-l,2,4-triazol nebo adiční sůl této sloučeniny s kyselinou.
6. Fungicidní prostředek a prostředek k regulaci růstu rostlin podle bodu 1, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsahuje 1-(2-( 2,4-dii:h Iotí eny i ) -4-propyl-l, 3-dioxc^lí^in-^yblmety^]-H^H-,2,4-t:riazol nebo adiční sůl této sloučeniny s kyselinou.

9. Fungicidní prostředek a prostředek k regulaci růstu rostlin podle bodu 1, vyzna- čující se tím, že jako účinnou látku obsahuje 1-)2-( ) -4-pentyl-l,3-dioxolan-2-yllnethyl]-lH-l,2,4-triazol nebo adiční sůl s kyselinou této sloučeniny.
8. Způsob přípravy lHL-aryljethyl-lH-1,2,4-triazoketalu obecného vzorce I ^VCH₉—C-Ar y' \ O o (I) ve kterém znamená

Z alkylen, zahrnující skupiny —CH—CHz—, —CH2— CH2—CH2—, —CH(CH3)—CH(CH3]— nebo —CH2—CH( alkyl)— a přičemž · uvedená alkylová skupina obsahuje 1 až 10 atomů uhlíku, a

Ar je fenyl, thienyl, halogenthienyl, naftyl, fluorfenyl nebo substituovaný fenyl, přičemž uvedeným substituovaným fenylem· se míní fenylový zbytek, který obsahuje 1 až 3 substituentý, nezávisle vybrané ze skupiny zahrnující atom halogenu, alkylovou skupinu s přímým nebo rozvětveným řetězcem, která obsahuje 1 až 6 atomů uhlíku, alkoxyskupinu obsahující 1 až 6 atomů uhlíku, kyanoskupinu nebo nitroskupinu nebo· adiční soli této sloučeniny s kyselinou, podle bodu 1, vyznačující se tím, že se do reakce uvádí kovová sůl sloučeniny vzorce II se sloučeninou obecného vzorce III ve kterém znamená

Y halogen, a

Ar a Z mají stejný význam jako je uvedeno shora, s výhodou v polárním organickém rozpouštědle, které je inertní vzhledem k prováděné reakci za teploty varu pod zpětným chladičem, a dále se popřípadě oddělují a izolují stereochemické optické izomery takto získaných sloučenin a dále se popřípadě převedou tyto sloučeniny na adiční soli s kyselinou.
9. Způsob přípravy l-[S-aryl]ethyl-lH-1,2,4--riazokttalu obecného vzorce Ia

C^A

O 0 'Z' (Щ ve kterém znamená

Z alkylen, zahrnující skupiny —CH2—CH2—, —CH2—CH2—CH2—, —СН(СНз)—СН[СНз)— nebo —CH2—CH (methyl)— a

Ar je (enyl, thienyl, halogenthienyl, na(tyl a substituovaný (enyl, přičemž se míní tímto substituovaným (enylem (enylový zbytek, který obsahuje 1 až 3 substituenty, vybrané nezávisle ze skupiny zahrnující halogen, alkylovou skupinu obsahující 1 až 6 atomů uhlíku, alkoxyskupinu obsahující 1 až 6 atomů uhlíku, kyanoskupinu nebo- nitroskupinu, nebo- adiční soli této sloučeniny s kyselinou, jako účinné látky podle bodu 1 nebo 2, vyznačující se tím, že se do reakce uvádí kovová sůl sloučeniny vzorce II se sloučeninou obecného vzorce lila

Y~CH_Z~C o ve kterém znamená .

Y halogen, a

Ar a Z mají již shora uvedený význam, s výhodou v polárním organickém rozpouštědle, které je inertní k prováděné - reakci, za teploty varu pod zpětným chladičem, a dále popřípadě následuje - příprava adiční soli s kyselinou uvedeného produktu.
10. Způsob přípravy l-[ 2-(2,4--Ис111ог(гnyl )-13-dioxolan--2llmethyll-lH-l,2,4-triazolu nebo- adiční soli s kyselinou této- sloučeniny, podle bodu 8, vyznačující se tím, že se do reakce uvádí 1H-1,2,4-triazol a 2-[brommethyl ] -2- - 2,4^1С111ог(гпу1 ] -1,3-dioxolan a dále se popřípadě připraví adiční sůl s kyselinou této sloučeniny.
11. Způsob přípravy 1-[2-(2,4^1сЫог(гnyl ) -4-111(^11x1-13-^0X01^1-2-11111^1111 ] -1H-1,2,4-lriazolu nebo adiční soli této sloučeniny s kyselinou, podle bodu 8, vyznačující se tím, že se do reakce uvádí 1H-1,2,4-triazol a 2- - bromme1:hyl] -2- - 2,4^1сЫог(гпу1] -4-methyl-l,3-dioxolan a dále se popřípadě připraví adiční sůl s kyselinou této sloučeniny.
12. Způsob přípravy l-[ 2-(2,4^1сЫог(гnyl )-4-ethy1-13-dioxolan-2-χ1methχ1l-lH-1,2,4--riazolu nebo adiční soli této sloučeniny s kyselinou, podle bodu 8, vyznačující se tím, že se do reakce uvádí 1H-1,2,4-triazol a 2-[ brommethyl ] -2- - 2,4^1сЫог(гпу1 ] -4-ШуМЗ^охоЫп, a dále popřípadě - následuje příprava adiční soli této- sloučeniny s kyselinou.
13. Způsob přípravy Ь^-^З^сЫог^nyl ] -4-pгopχ1-l3-dioxolan-2-χlInethχ1 ] -lH-l,2,4-triazolu nebo adiční soli této sloučeniny s kyselinou, podle bodu 8, vyznačující se tím, že se do reakce uvádí 1H-1,2,4-triazol a 2--brommet:hyl ))-2--2,4^1chlorfenyl ]-4-propyl-l,3-dioxolan, a dále popřípadě následuje příprava adiční soli této sloučeniny s- kyselinou.
14. Způsob přípravy 1-[2-[ 2,4--ИсЬ1ог(гnyl ) -4-penny l-l,3-dioxolan-2-xlmethyl ] -1H-1,2,4-triazolu nebo adiční soli této sloučeniny s kyselinou, podle bodu 8, vyznačující se tím, že se do reakce uvádí 1H-1,2,4-triazol a 2-[brommethy1]t2-[2,4-dich1orfeny1]-4-pmtyl-l^-dioxolan, a dále popřípadě následuje příprava adiční soli této sloučeniny s kyselinou.