CS201494B1 - Způsob výroby tetraamidohlinitanu sodného - Google Patents

Způsob výroby tetraamidohlinitanu sodného Download PDF

Info

Publication number
CS201494B1
CS201494B1 CS244879A CS244879A CS201494B1 CS 201494 B1 CS201494 B1 CS 201494B1 CS 244879 A CS244879 A CS 244879A CS 244879 A CS244879 A CS 244879A CS 201494 B1 CS201494 B1 CS 201494B1
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
sodium
ammonia
reaction
aluminum
aluminate
Prior art date
Application number
CS244879A
Other languages
English (en)
Inventor
Bohuslav Casensky
Jiri Machacek
Otomar Kriz
Original Assignee
Bohuslav Casensky
Jiri Machacek
Otomar Kriz
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Bohuslav Casensky, Jiri Machacek, Otomar Kriz filed Critical Bohuslav Casensky
Priority to CS244879A priority Critical patent/CS201494B1/cs
Publication of CS201494B1 publication Critical patent/CS201494B1/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C01INORGANIC CHEMISTRY
    • C01BNON-METALLIC ELEMENTS; COMPOUNDS THEREOF; METALLOIDS OR COMPOUNDS THEREOF NOT COVERED BY SUBCLASS C01C
    • C01B21/00Nitrogen; Compounds thereof
    • C01B21/082Compounds containing nitrogen and non-metals and optionally metals
    • C01B21/087Compounds containing nitrogen and non-metals and optionally metals containing one or more hydrogen atoms
    • C01B21/092Compounds containing nitrogen and non-metals and optionally metals containing one or more hydrogen atoms containing also one or more metal atoms
    • C01B21/0923Metal imides or amides

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Inorganic Chemistry (AREA)
  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)

Description

Vynález se týká způsobu výroby tetraamidohlinitanu sodného ze sodíku, hliníku a amoniaku.
Tetraamidohlinitan sodný byl poprvé připraven v malém množství v roce 1923 a izolován z roztoku kapalného amoniaku jako bílá krystalická látka stálá do 70 °C (Bergstrom F.W.: J.Am.Chem.Soc. 45 (2) 788 (1923)). Byl připraven v prostředí kapalného amoniaku z amidu sodného a amalgamovaného hliníku. Místo amidu sodného byl rovněž použit sodík. Reakce byla provedena v zatavených skleněných zkumavkách ve tvaru T. Reakční doba se pohybovala okolo 24 hodin. Ukončení reakce bylo indikováno odbarvením roztoku. Maximálně získané množství bylo 1,3 g, což odpovídalo 75%nímu výtěžku na předložený sodík. Tento způsob provedení reakce byl využit v pozdější době při přípravě tetraamidohlinitanu sodného pro výzkum jeho vlastností (Přec R., Rouxel J«: Bull.Soc.Chim.France 1968 (2) 721; C.R. Acad.Sci., Ser.C 264. 512 (1967)), přestože byla popsána příprava této sloučeniny reakcí tetrahydridohlinitanu sodného se suchým amoniakem (Finholt A.E. a kol.: Inorg.Chem. 2 504 (1963)).
Pro průmyslovou realizaci syntézy tetraamidohlinitanu sodného přichází v úvahu syntéza ze sodíku, hliníku a amoniaku, to je běžných produktů chemického průmyslu. Při provádění reakce podle shora uvedeného postupu za použití větších navážek dochází po uplynutí indukční periody k neřízené exotermní reakci, která může způsobit nebezpečné přehřátí ka201 494
201 494 palného amoniaku přítomného v reakční směsi a současně i znehodnocení produktu.
Tyto nedostatky odstraňuje způsob výroby tetraamidohlinitanu sodného ze sodíku, hliníku v přebytku a kapalného amoniaku podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že k předloženému sodíku a hliníku se dávkuje amoniak v závislosti na množství uvolněného vodíku tak, aby teplota reakční směsi nepřestoupila hodnotu 69 °C, přičemž minimální konečné množství přidaného amoniaku na předložený sodík je molárně 10:1.
Podle vynálezu lze provést přípravu tetraamidohlinitanu sodného s výhodou tak, že se reakce provede za přítomnosti iontu přechodového kovu, například v přítomnosti chloridu železitého.
Výhodou vynálezu je, že tetraamidohlinitan sodný vzniká postupně, kontrolovanou reakcí, což umožňuje její bezpečné provedení. Reakce se provádí při počáteční teplotě 20 až 25 °C. V případě, že zahájení reakce je zdlouhavé, stačí ohřát reakční směs o 5 až 10 °C. Před zahájením reakce se k reakční směsi přidá zhruba jedna pětina množství kapalného amoniaku a teprve po uvolnění vodíku se přidává dalěí množství. To umožňuje rozložit uvolněné reakční teplo na delší časový úsek a reakci řídit tak, aby nedoělo k překročení teploty rozkladu tetraamidohlinitanu sodného (69 °C) nebo kritické teploty amoniaku (ΐ^=132 °C a· Pfc=ll,2 MPa). Teoretické množství uvolněného vodíku při syntéze 1 molu tetraamidohlinitanu sodného je 2 moly. Reakční teplotu je nejlépe udržovat v rozmezí 40 až 60 °C. Tlak kapalného amoniaku při teplotě 40 °C je 1,53 MPa a při 60 °C 2,58 MPa. Po přidání teoretického množství amoniaku (4 moly na 1 mol předloženého sodíku) proběhne syntéza, podle množství uvolněného vodíku, na 70 %. Teoretické množství uvolněného vodíku se dosáhne po přidání 10 až 12 molů amoniaku na 1 mol předloženého sodíku. Přítomnost katalyzátoru umožňuje rychlejší začátek reakce. Množství katalyzátoru se pohybuje v rozmezí 0,01 až 0,5 g na 1 mol tetraamidohlinitanu sodného.
Takto získaný tetraamidohlinitan sodný lze využít jako nejvhodnější surovinu pro průmyslovou výrobu tetralaktamohlinitanu sodného podle čs. autorského osvědčeni č. 185381.
Dále je popsáno několik příkladů provedení způsobu podle vynálezu.
Ϊ
Příklad 1
Do 21itrového míchadlového autoklávu (kotvové míchadlo, 130 otáček za minutu) bylo předloženo 69 g sodíku (3 moly) a 124 g 98%ního hliníku ve formě krupice o povrchu 0,180 m2/g (4,5 mol). Autokláv byl po uzavření připojen kapilárou k tlakové nádobě s od- ; váženým množstvím bezvodého amoniaku (527 g, tj. 31 mol), který byl postupně přetlačován rozdílem tlaku k reakční směsi. Po přidání zhruba jedné čtvrtiny bylo zapnuto míchání a teplota reakční směsi byla udržována na 40 °C. Během 1,5 hod stoupl tlak z 1,5 MPa na 3,2 MPa. Poté byl během 1 hodiny přidán zbývající amoniak. Teplota reakční směsi byla udržována při 50 až 55 °C. Po 7 hodinách dosáhl tlak v autoklávu hodnoty 15,2 MPa. Ukončení reakce bylo indikováno ustálením hodnoty tlaku uvolněného vodíku. Po ukončení reakce byl vypuštěn uvolněný vodík a do autoklávu k reakční směsi přidáno rozdílem tlaku 300 g
Ί
201 484 kapalného amoniaku* Rozmíchaná reakční směs byla přetlačena na připojený filtr. Výpusí filtrátu ústila do odvzdušněného zásobníku (2litrové skleněné baňky), z něhož byl postupně odpařován amoniak do zásobníku amoniaku* Po skončení filtrace byl autokláv a filtr promyt dvakrát 600 g amoniaku a po odpaření amoniaku ze spojených filtrátů bylo získáno 291 g bílé krystalické látky o analýze 21,20 % Na, 22,29 % AI a 46,76 % N; poměr Na : AI : N » 1,11 : 1 : 4,04* Výtěžek reakce na předložený sodík byl 89,4 %.
Přiklad 2
Do 21itrového míchadlového autoklávu bylo předloženo 69 g sodíku (3 moly), 124 g 98%ního hliníku ve formě krupice o povrchu 0,180 m2/g (4,5 mol) a 1,4 g chloridu železitého. Autokláv byl po uzavření připojen kapilárou k tlakové nádobě s odváženým množstvím bezvodého amoniaku (552 g, tj. 32,5 mol), který byl postupně přidáván rozdílem tlaku k reakční směsi. Po přidání zhruba jedné čtvrtiny bylo zapnuto míchání a teplota reakční směsi byla udržována při 30 °C. Během 1 hodiny stoupl tlak z 1,2 MPa na 3,1 MPa. Pak byl během 1,2 hod přidán zbylý amoniak. Teplota reakční směsi byla udržována při 50 až 55 °C. Po 6 hodinách dosáhl'tlak v autoklávu hodnoty 15,1 MPa. Dalěí postup zpracování byl stejný jako v příkladu 1. Po odpaření amoniaku ze spojených filtrátů bylo získáno 288 g bílé krystalické látky o analýze 20,39 % Na, 22,93 % AI a 47,75 % N; poměr Na : AI : N = 1,04 : 1 : 4,01. Výtěžek reakce na předložený sodík byl 85,1 %.
Příklad 3
Do 200 ml třepacího autoklávu obsahujícího 3 ocelové míchací koule o průměru 1,2 cm bylo předloženo 2,3 g Na (0,1 mol), 4,1 g 98%ního hliníku ve formě krupice o povrchu 0,180 m /g (0,15 mol) a 0,05 g katalyzátoru. Autokláv byl po uzavření připojen kapilárou k tlakové ampuli s odváženým množstvím bezvodého amoniaku, který byl postupně přidáván rozdílem tlaku k reakční směsi. Přidání bylo provedeno během 20 minut. Počáteční teplota reakční směsi byla udržována na 30 °0 a konečná reakční teplota při 50 až 60 °C. Tlak v autoklávu byl odečítán v intervalu 15 minut a reakce byla ukončena po získání tří stejných hodnot tlaku při konstantní teplotě. Po ukončení reakce byl vypuštěn uvolněný vodík společné β amoniakem přes vymrazovací chladiče (C02 + ethanol). Poté vodík procházel promývačkou s HgSO^ a plynoměrem byl změřen jeho objem. Po odpaření veěkerého amoniaku byl autokláv otevřen a k reakční směsi bylo přidáno 60 g 6-kaprolaktamu a 60 ml toluenu. Po uvolnění amoniaku byla reakční směs zahřáta a pak odfiltrovány nerozpustné podíly. Získaný roztok byl analyzován na obsah sodíku a hliníku. Veškerý sodík při tomto zpracování byl převeden do roztoku. Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce.
I
201 404,
katalyzátor množství molů NH3 (NH3 s Na) množství uvolněného vodíku, % H2 atom.poměr zreag.kovů
vcí5 14,1 100,0 1,04 : 1
ZnClg 10,2 100,0 1,08 : 1
Ti(0C3H7-iso)4 10,1 99,0 1,07 : 1
CrBrj 9,4 100,0 1,009: 1
?eCl3 7,4 96,7 1,12 : 1
PeCl3 i. 5,9 90,8 1,15 s 1
PeCl3 3,8 70,1 1,58 : 1
PeCl3 3,2 ?5,0 2,15 : 1
předmEt vynálezu

Claims (2)

  1. předmEt vynálezu
    1. Způsob výroby tetraamidohlinitanu sodného ze sodíku, hliníku v přebytku a kapalného amoniaku, vyznačený tím, že k předloženému sodíku a hliníku se dávkuje amoniak v závislosti na množství uvolněného vodíku tak, aby teplota reakční směsi nepřestoupila hodnotu 69 °C, přičemž minimální konečné množství přidaného amoniaku na předložený sodík je molárně 10 i 1.
  2. 2. Způsob podle bodu 1, vaznačený tím, že se reakce provede za přítomnosti iontu přechodového kovu, například v přítomnosti chloridu železitého.
    Vytiskly Moravské tiskařské závody, provoz 12, Leninova 21, Olomouc
    Cena: 2,40 Kčs
CS244879A 1979-04-10 1979-04-10 Způsob výroby tetraamidohlinitanu sodného CS201494B1 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS244879A CS201494B1 (cs) 1979-04-10 1979-04-10 Způsob výroby tetraamidohlinitanu sodného

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS244879A CS201494B1 (cs) 1979-04-10 1979-04-10 Způsob výroby tetraamidohlinitanu sodného

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS201494B1 true CS201494B1 (cs) 1980-11-28

Family

ID=5361654

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS244879A CS201494B1 (cs) 1979-04-10 1979-04-10 Způsob výroby tetraamidohlinitanu sodného

Country Status (1)

Country Link
CS (1) CS201494B1 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
DK149329B (da) Fremgangsmaade til fremstilling af i det vaesentlige vanduoploeselige, kaedeformige ammoniumpolyphosphater
US3375063A (en) Ammonium polyphosphate preparation
Beachley Jr et al. Synthesis and characterization of neopentylaluminum compounds
DE3266703D1 (en) Process for the preparation of magnesium nitrate hexahydrate
US3072654A (en) Dichloroisocyanurate process
US3154545A (en) Process for preparing cyanuric acid
CS201494B1 (cs) Způsob výroby tetraamidohlinitanu sodného
US2096742A (en) Gradually available fertilizer
DK149473B (da) Fremgangsmaade til fremstilling af aminomethan-phosphonsyrer
DE2512665C3 (de) Verfahren zur Herstellung von N-Alkyliminoalanen
DE102021121665B3 (de) Verfahren zur Herstellung von Natriumdiacetat, Natiumacetat und/oder Natiumacetat Trihydrat
US3086844A (en) Process for the manufacture of neutralization products from phosphoric acid and sodium carbonate
US3694150A (en) Preparation of monoammonium aluminum tetrafluoride
US1517522A (en) Process for producing lime-sulphur compounds
Dunstan et al. 253. The relative rates of reaction of decaborane with some nitriles and sulphides
Adiljonovich et al. Obtaining a New Defolating Composition with Physiological Activity
JPS61286219A (ja) ポリ塩化アルミニウムの製造方法
JPS6152831B2 (cs)
US3556717A (en) Conversion of monoammonium aluminum tetrafluoride to cryolite
SU1404461A1 (ru) Способ получени гидратированного триполифосфата ванади ( @ )
JPS6368576A (ja) イオウ含有トリアジン化合物の混合物の製造方法
JPH01160952A (ja) モノーまたはビス−ジチオカルバミン酸ないしは該酸の塩の製造法
SU920051A1 (ru) Способ получени обогащенного суперфосфата
US3271395A (en) Melamine production
JPH04261189A (ja) トリフルオロメタンスルホン酸スズの製造法