CS200292B1 - Způsob kompenzace napětí útku u tkaeího stroje s postupujícími proSlupy a zařízení k provádění tohoto způsobu - Google Patents

Description

Předmětem vynálezu je způsob kompenzace napětí útku u tkacího stroje s postupujícími proělupy, v úseku mezi tkaninou a soukacími jednotkami pohybujícími se po uzavřené dráze, jejíž část je společná s uzavřenou dráhou útkových zanášečů, po rozchodu soukací jednotky a útkového zanáěeče do prošlupu a zavázání útku krajem tkaniny ag do přestřižení útku u kraje tkaniny přičemž před rozchodem drah soukací jednotky a útkového zanáěeče se blokuje odvíjení útku ze soukací jednotky, jakož i zařízení k provádění způsobu podle vynálezu, u tkacího stroje s postupujícími proělupy, se soukacími jednotkami obíhajícími po uzavřené dráze, jejíž část je společná s uzavřenou drahou útkových zanášečů, přičemž soukací jednotky jsou opatřeny blokovacím zařízením odvíjení útku ze Soukací jednotky před rozchodem drah útkového zanáěeče a soukací jednotky.

Tkací stroj s postupujícími proělupy pracuje e větším počtem útkových zanáěečů , které se pohybují po uzavřené dráze procházející tkacím úsekem, ve kterém ukládají do postupně vytvořených prošlupů odměřené útkové nitě. Útkové zanáěeče se po opuětění tkacího úseku vracejí na výchozí stranu tkaniny, kde jsou v soukacím zařízení plněny útkem pro dalěí tkací cyklus.

Soukací zařízení je opatřeno soukacími jednotkami obíhajícími po uzavřené dráze, jejíž část je společná s úsekem uzavřené dráhy útkových zanáěečů. Každá soukací jednotka je opatřena nosičem předlohové cívky.

Každá soukací jednotka je opatřena blokovacím zařízením, které blokuje odvíjení útku před rozchodem soukací jednotky a útkového zanáěeče, takže po rozchodu těchto dvou členů je útek odvíjen pouze ze zásoby navinuté na cívce útkového zanáěeče. Toto provedení je nutné z důvodu zajiětění přesné délky útku navíjeného na cívku útkového zanáěeče.

Blokovací zařízení je v aktivní činnosti, tj. blokuje odvíjení příze z předlohové cívky útkového zanáěeče před rozchodem obou členů a je vypnuto z činnosti před opětným navíjením příze na cívku prázdného útkového zanáěeče, který společně se soukací jednotkou prochází navíjecím úsekem.

Útkový zanáěeč vstupuje po rozchodu se soukací jednotkou do otevřeného proělupu v kraji tkaniny, kde je útek zajiětěn zavázáním perlinkovým okrajem tkaniny.

Při vstupu útkového zanáěeče do proělupu je útek ueměrňovacim kolíkem zaváděn do nůžek, svěrného ústrojí a drážky rotujícího paprsku. Svěrné ústrojí sevřením útku zajiětuje požadované napětí útku v kraji tkaniny. Sevření útku nastává současně s ustřižením útku nůžkami umístěnými těsně u kraje tkaniny.

Sevření útku a jeho odstřih jsou operace velmi náročné na přesnou synchronizaci a seřízení. Při předčasném přestřižení se útek vysune ze svěrného ústrojí a je vtažen

200 202 déle do prošlupu nebo při opožděném střihu je útek mezi krajem tkaniny a soukací jednotkou napínán na neúnosnou míru, čímž dochází k častým přetrhům, zejména u útků s nižší pevností. Náročnost seřízení okamžiku střihu je zejména velká při větších rychlostech oběhů útkových zanášečů.

Účelem vynálezu je vyřešit způsob kompenzace požadovaného napětí útku mezi tkaninou a soukeí jednotkou, který by zajišťoval bezporuchové tkaní bez podstatné náročnosti na seřízení okamžiku střihu a synchronizaci s předcházejícím a následným úkonem, jakož i navrhnout jednoduché, provozně spolehlivé a prostorové nenáročné zařízení k provádění způsobu podle vynálezu.

Uvedenou podmínku v podstatě splňuje způsob kompenzace napětí útku u tkaciho stroje s postupujícími prošlupy v úseku mezi tkaninou a soukacími jednotkami pohybujícími se po uzavřené dráze, jejíž část je společná s uzavřenou drahou útkových 2anášečů, po rozchodu soukací jednotky a útkového zanášeče a vstupu útkového zanášeče do prošlupu a za vázání útku krajem tkaniny až po přestřižení útku u kraje tkaniny, přičemž před rozchodem drah soukací jednotky a útkového zanášeče se blokuje odvíjení útku ze soukací jed notky, který spočívá v tom, že se po zablokování odvíjení útku ze soukací jednotky prodlouží dráha útku mezi soukací jednotkou a zanášečem útku do smyčkové zásoby, vytvářené z návinu útkového zanášeče, která se po vstupu útkového.zanášeče' do prošlupu a zavázání útku krajem tkaniny opětně uvolní, čímž se kompenzuje napětí útku vyrovnáním délkovéhp přírůstku vzdálenosti v řečeném úseku až do přestřižení útku.

Z

K provádění způsobu podle vynálezu bylo vyřešeno zařízení u tkaciho stroje 8 postu pujícími prošlupy, se soukacími jednotkami, obíhajícími po uzavřené dráze, jejíž část je společná s «navřenou drahou útkových zanášečů, přičemž soukací jednotky jsou opatřeny blokovacím zařízením odvíjení útku ze soukací jednotky před rozchodem drah útkového zanášeče a soukací jednotky, jehož podstata podle jedné alternativy spočívá v tom, že na každé soukací jednotce je výkyvné uložena kompenzační páka opatřená vodicím ramenem a vodicím očkem pro útek a ovládacím ramenem, v jehož dráze je umístěna vodicí lišta, upravená na rámu soukacích jednotek, která vykazuje jednak klínový náběh pro natočení vodícího ramena z výchozí polohy, ve které je nejmenší vzdálenost mezi niťovým vodičem upraveným na soukací jednotce a vodicím očkem, do krajní polohy s největší vzdáleností mezi niťovým vodičem a vodicím očkem, při kterém ae vytváří útková zásoba tvaru smyčky, odvíjená z návinu útkového zanášeče, jednak obloukovou část pro zajištění vodícího ramene v krajní poloze a konečně klínový výběh pro zpětný pohyb vodicího ramena do výchozí polohy, při kterém se uvolňuje útkové zásoba pro vyrovnání délkového přírůstku mezi soukací jednotkou a tkaninou pro vstup útkového zanašeče do prošlupu a zavázání útku krajem tkaniny.

Druhá alternativa zařízení k provádění způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že mezi uzavřenou drahou soukacích jednotek a vytvářeným okrajem tkaniny je umístěn vyohylovšcí palec uspořádaný pro střídavý pohyb mezi pracovní polohou, ve které je umístěn v dráze útku po rozchodu útkového zanášeče se soukací jednotkou, čímž se vytváří prodloužením dráhy útku útková zásoba odtahovaná z návinu útkového zanášeče, a nepracovní polo3

200 292 hou, ve které vychylovací palec útkovou zésobu uvolňuje, přičemž změna polohy vychylovacího palce z pracovní do nepracóvní polohy, při které se uvolňuje útková zásoba pro vyrovnání délkového přírůstku mezi soukací jednotkou a tkaninou po vstupu útkového zanáěeče do prošlupu a zavázání útku krajem tkaniny, je následná vstupu útkového zanaěeče do prošlupu a zevázání útku krajem tkaniny. Dráha vyohylovacího palce je v podstatě horizontální, nebo vertikální.

Vychylovací palec je například upraven na suvnš uloženém táhlu, spojeném převodem čep - kulisa s výkyvné uloženým ramenem, jehož výkyv je odvozen od vačky.

Odstřih útku od soukací jednotky je prováděn za požadovaného napětí, čímž se zbraňuje vzniku vlákenného prachu v oblasti čelistí nůžek a střih je rovný bez otřepů.

Vlastní zařízení k provádění způsobu podle vynálezu, které se vyznačuje jednoduchou konstrukcí 8 minimálním počtem spolupracujících dílců, zajišíuje funkční spolehlivost a splňuje technologické požadavky z hlediska bezporuchového tkaní.

Příkladné provedení zařízení k provádění způsobu podle vynálezu je schematicky znázorněno na přiložených výkresech, kde značí obr. 1 soukací zařízení ve stávajícím provedení s částí tkacího ús6ku v částečném pohledu shora, obr. 2 soukací zařízení s kom penzačním zařízením napětí útku v pohledu shora, obr. 3 soukací zařízení s alternativním provedením zařízení pro kompenzaci napětí útku v pohledu shora, obr. 4 pohonné ústrojí zařízení pro kompenzaci napětí útku s horizontální drahou vyohylovacího palce podle obr. 3 v pohledu zepředu a obr. 5 pohonné ýstrojí alternativního zařízení pro kompenzaci napětí útku s vertikální drahou vychylovacího palce v pohledu ze předu.

Na obr. 1 je schematicky znázorněno stávající provedení soukacího zařízeni tkacího stroje s částečně znázorněným tkacím úsekem, v pohledu shora,

Tkací stroj pracuje s větším počtem útkových zanášečů £, které se pohybují po částečně znázorněné uzavřené dráze £ procházející tkacím úsekem £, znázorněným rotujícím paprskem 4 a vytvářenou tkaninou £ ve kterém ukládají do postupně vytvářených proělupů odměřený útek 6. Útkové zanášeče £ ?e po průchodu tkacím úsekem £ opět vracejí na výchozí stranu tkaniny £, kde jsou v soukacím zařízení £ plněny útkem pro dalěí tkací cyklus.

Soukací zařízení £, umístěné příkladně na pravé straně tkaniny £, je vytvořeno částečně znázorněnými soukacími jednotkami 8 obíhajícími po částečně znázorněné dráze £. Soukací jednotka 8 je opatřena neznázorněriým nosičem předlohové útkové cívky a neznázorněným vlastním navíjecím ústrojím.

Navíjení útku na cívky útkových zanášečů £ probíhá na části uzavřené dráhy 2 soukacích jednotek 8, která je společná s úsekem uzavřené dráhy 2 útkových zanášečů 1.

Rychlost útkových zanášečů £ a soukacích jednotek 8 na soukacím úseku je shodná.

Po rozchodu drah útkového zanášeče £ a příslušné soukací jednotky 8 se pohybuje útkový zanášeč £ v přímočarém pohybu do tkacího úseku £. Směr pohybu útkových zanášečů £ je znázorněn šipkou 10 a soukacích jednotek šipkou 11.

Mezi soukacím zařízením £ a rotujícím paprskem £ jsou umístěny usměrňovači kolík

12. nůžky 13 a svěrné ústrojí 14.

Účelem usměrňovacího kolíku 12 je zavedení útku 6 do nůžek 13. svěrného ústrojí ££

200 292 a drážky 15 rotujícího paprskuj. Svěrné ústrojí 14 zajišíuje požadované napětí zatkávaného útku v kraji tkaniny. Prostředky, vyvozující činnost těchto elementů, soukacích jednotek, rotujícího paprsku a útkových zanašečů, nejsou blíže popisovány ani znázorněny , protože se jedná o známé mechanismy, které jsou například popsány a znázorněny v A 0 159 469, 160 327, 160 834, 159 471, SSSR patent č. 149 999 a ě. 148 507 apod.

Každá ze soukacích jednotek 8 je opatřena' zařízením pro blokování odvíjení útku ze soukací jednotky po jejím rozchodu s útkovým zanášečem χ. Toto zařízení je vytvořeno blokovací pákou 16 výkyvně uloženou na čepu 17 upraveném na desce 18 soukací jednotky 8. Kratší rameno 1¾ blokovací páky 16 je opatřeno čelistí 20, která je silou pružiny 22 , opírající se o kratší rameno 19 přitlačovaná k nehybné čelisti 23 upravené na desce 18. Dráha útku 6 mezi soukací jednotkou 8 a útkovým zanášečem 1 prochází mezi čelistmi 20, 23. Blokování odvíjení útku 6 ze soukací jednotky 8 nastává před rozchodem drah útkového zanášeče 1 a soukací jednotky 8 a končí po opětném setkání obou drah, než dojde k navíjení útku.ze soukací jednotky na cívku útkového zanášeče χ.

K tomuto účelu je na desce 18 soukací jednotky 8 otočně uložena dvojitá vačka 24. jejíž jedna vačka 25 ovládá pohyb delšího ramena 26 blokovací páky 16 a druhá vačka 27 je umístěna v dráze narážek 28, 29 upravených na neznázorněném rámu soukacího zařízení 8, přičemž narážka 28 určuje počátek a. narážka 29 konec blokování odvíjení útku ze soukací jednotky 8. Jednotlivé polohy soukacích jednotek na znázorněném úseku jejich uzavřené dráhy £ jsou označeny A - H .

Při tkaní na tkacím stroji s postupujícími prošlupy se útkové zanášeče 1 pohybují po uzavřené dráze 2 a ve tkacím seku £ ukládají do postupně vytvářených prošlupů odměřené délky útku 6. Útkové zanášeče χ se po opuštění tkacího úseku 3, vracejí na opačnou stranu tkaniny χ, kde jsou v soukacím zařízení J plněny útkem 6 pro další tkací cyklus. Před rozchodem drah £, £ jsou již útkové zanášeče χ opatřeny příslušnou délkou útku, přičemž čelisti 20. 23 jsou rozevřeny. V polohách A, B, C jsou soukací jednotky 8 s naplněnými útkovými zanašeči χ.

Ještě před rozchodem drah 2,£ narazí vačka 27 soukací jednotky 8 na narážku 28, čímž vačka 25 uvolní delší rameno 26 blokovací páky χ6, takže útek £ je sevřen mezi čelistmi 20, 2i ·

Při dalším pohybu útkového zanášeěe χ je útek 6 odvíjen z útkového zanášeče, přičemž napětí příze je dáno brzděním, neznázorněné brzdičky upravené v útkovém zanášeči χ.

Soukací jednotky £ s odblokovacím útkem jsou v polohách A, B a se zablokovaným útkem v polohách C, D, E, F a opětně e odblokovaným odvíjením útku v polohách G, H.

V okamžiku vstupu útkového zanášeče χ do prošlupu navede usměrňovači kolík 12 útek do nůžek 13. svěrného ústrojí 14 a drážky 15 rotujícího paprsku £. Mezitím se soukací jednotka 8 pohybuje dále při současném napínání útku 6 mezi útkovým zanášečem χ a sou kácí jednotkou 8. Současně se sevřením útku 6 svěrným ústrojím 14 odstřihnou nůžky 13 útek 6 těsně u tkaniny χ.

Soukací jednotka 8 při zablokování odtahu útku 6 a po odstřižení útku je v poloze F. V této poloze se soukací jednotka opět schází s prázdným útkovým zanášečem χ.

200282

Při dalším pohybu soukací jednotky narazí Vačka 27 na narážku 2'9. čímž se opět blokovací páka 16 vrací do výchozí polohy a její čelist 20 uvolní útek 6 na navíjecím úseku uzavřené dráhy 2 ^se opět známým, blíže nepopisovaným způsobem navíjí na cívku útkového zanášeče i útková zásoba pro další tkací cyklus.

U známého zařízení je poloha útkového zanášeče 1 při zablokování odvíjení útku 6 ze soukací jednotky 8 znázorněna vztahovým číslem I, vstup útkového zanášeče £ do pro šlupu a překřížení odvíjeného útku 6 osnovními nitěmi, kdy dochází ke zvyšování napětí odvíjeného útku 6, je znázorněna vztahovým číslem II a poloha útkového zanášeče £ v okamžiku střihu vztahovým číslem III.

Po vysvětlení stávajícího provedení soukacího zařízení a jeho funkce následuje popis zařízení podle vynálezu.

Nfe obr. 2, který v podstatě odpovídá obr. 1 jsou pro lepší přehlednost vynechána zařízení pro blokování útku na soukacích jednotkách 8.

Na každé soukací jednotce je výkyvně na čepu 22.» upraveném na desce 18, uložena kompenzační páka 21» která vykazuje delší rameno 32. zakončené vodicím očkem 33 a kratší, obloukovitě zahnuté ovládací rameno 34. v jehož dráze je umístěna vodicí lišta 39 , upevněná např. přišroubováním neznázorněnými šrpuby na rámu 36 soukacího zařízení 2·'Na začátku vodicí lišty 35 ve smyslu pohybu soukacích jednotek 8 je upraven klínový náběh 37 a na jejím konci klínový výběh 38. Mezi klínovým náběhem 37 a klínovým, výběhem 38 je opravena oblouková část 22» jejíž střed křivosti je shodný se středem křivosti vratného oblouku uzavřené dráhy 2,.

Celková délka vodicí lišty 35 je volena tak, že začíná ještě před rozchodem soukací jednotky 8 a útkového zanášeče 1, avšak za narážkou 28 v-poloze C a končí v poloze Ě soukací jednotky 8 .

Při pracovním spojení útkového zanášeče 1 a soukací jednotky 8 prochází útek £ niťovým vodičem £0, vytvořeným otvorem upraveným v desce 18. vodicím očkem 33 vodícího ramena 32 a opět vystupuje niťovým vodičem 40.

Není-li vodicí rameno 32 v dotyku s vodicí lištou 35. je kompenzační páka 31 ve ýýchozí poloze znázorněné v poloze A, B, C. V této výchozí poloze kompenzační páky 21 je nejmenší vzdálenost mezi vodicím očkem 33 a niťovým vodičem 40. při které útek 6 vytváří krátkou smyčku, nebo jinými slovy se vodicí očko 33 v pohledu shora kryje s niťovým vodičem 40, přičemž tato výchozí poloha kompenzační páky 21 J^e zajišťována napětím příze.

Zařízení podle vynálezu znázorněné na obr. 2 pracuje takto: Ještě před rozchodem útkového zanášeče 1 se soukací jednotkou 8 najede ovládací rameno 34 na klínový náběh 27-· ^δί“ζ se vychýlí ve směru šipky 41 z výchozí polohy do krajní polohy, při největší vzdálenosti me0 vodicím očkem 21 * niťovým vodičem 40. čímž se vytvoří útková zásoba 42 tvaru smyčky. Po rpzchodu útkového zanášeče £ a soukacjC jednotky 8 je útek £ odtahován ze zásoby z útkového zanášeče £.

Po vstupu útkového zanášeče 1 do prdšlupu a zatkání útku 6 krajem tkaniny, dochází ke zvýšenému napětí útku £ mezi tkaninou £ a pohybujícím se útkovým zanášečem 1, které

200 202 se kompenzuje uvolněním útkové zásoby 42. čímž se vyrovnává délkový přírůstek mezi soukací jednotkou 8 a tkaninou 2 až do přestřihu útku 6 nůžkami 2i· K uvolnění útkové zásoby 42 dochází najetím ovládacího ramena 24 na klínový výběh 2S> přičemž toto uvolňování trvá po dobu pohybu ovládacího ramena 34 po dráze klínového výběhu 28. K přeatřihu útku 6 u tkaniny 5 nůžkami 13 dochází ještě v době, než ovládací rameno β4 opustí dráhu klínového výběhu 38, což umožňuje, že lze okamžik střihu volit v určitém časovém rozmezí.

Napětí útku & při likvidaci útkové zásoby 42 dosahuje přibližně hodnoty napětí příze při soukání na útkový zanášeč l.

Alternativní provedení zařízení podle vynálezu k provádění způsobu podle vynálezu je schematicky znázorněno na obr. 3, 4 a 5. Na rozdíl od zařízení podle obr. 2., pracuje soukací zařízení 2 pouze s jedním zařízením pro kompenzaci napětí útku.

Mezi soukacím zařízením 2 ^a vytvářeným krajem tkaniny j® umístěn vychylovací palec li upravený na konci v podstatě vodorovně uspořádaného táhla 44, vedeného v ložiskách 45 upravených v neznázorněném rámu. Vychylovací palec 43 je vytvořen háčkem 43'.

Na konci táhla 44 je upravena hlava 46, v jejíž kulise 47 je uložen čep 48 ramena 4£ výkyvného kolem nehybné osy 50 . Kývavý pojiyb ramena 49 je odvozen od vačky 51. která je ve styku s kladičkou 52 otočně uloženou na výstupku 53 ramena 49. Kontakt mezi vačkou 51 a kladičkou 52 zajišťuje pružina 54. jedním koncem uchycená na ramenu 49 a druhým na rámu 55.

Vačka 51 je poháněna převodem řetězu 56 a ozubených kol 57. 58 od rotujícího pa praku 4. Při Chodu stavu se týhlo 44 pohybuje vratně ve směru dvojité šipky 59 z pracovní polohy A do nepracovní polohy B a zpět.

V pracovní poloze A se nachází háček 43*v dráze útku 6 mezi útkovým zanášečem 2 a soukací jednotkou 8, takže se útek 6 lomí přes hýček 43 í obr. 3, čímž se vytváří prodloužením dráhy útku 6 útková zásoba 60. V n®pracovní poloze B je háček 43'umístěn blíže ke tkanině 5, takže útková zásoba 60 se uvolňuje. Zařízení podle obr. 3 pracuje takto:

Po nasoukání útku vřeteno útkového zanášeče 2 opouští tento útkový zanášeč 2 soukací jednotku 8 při současném zablokování odvíjení útku 6 z této soukací jednotky 8 .

Při pohybu útkového zanášeče 2 ^a soukací jednotky 8 se útek 6, napnutý mezi těmito členy a odvíjený z útkového zanášeče 2 lomí přes háček 43 'v.vohylovaciho palce 43 umístěný v pracovní poloze A, čímž se při dalším pohybu obou členů vytvoří útková zásoba 60.

Při vstupu útkového zanášeče 2 do prošlupu a zavázání útku _6 krajem tkaniny 5 ^θ® vychylovací Člen 13 posune do nepracovní polohy B, přičemž uvolňuje útkovou zásobu, která kompenzuje napětí útku 6 vyrovnáním délkového přírůstku vzdálenosti mezi krajem tkaniny 5 a soukací jednotkou 8. V době uvolnění útkové zásoby 60 dochází k přestřihu útku 6 nůžkami 13 .

U zařízení podle vynálezu podle .obr. 2 a 3 vzniká oproti obr. 1 po vstupu zanášeče 2 do prošlupu počátek likvidace útkové zásoby 42, 60 odvinuté z útkového zanášeče 2» což nahrazuje další odvíjení přímo ze zanášeče 2 ^a® do doby střihu.

Po vysvětlení časově postupných poloh zanášečů 2» znázorněných na obr. 2 a 3 značí: poloha I - zablokování odvíjení útku 6 ze soukací jednotky 8,

200 20 poloha II - vstup útkového zanášeče 1 do prošlupu a překřížení odvíjeného útku 6 osnovními nitěmi, kdy dochází ke zvyšování napětí odvíjeného útku 6, poloha III- počátek likvidace vytvoření útkové zásoby 42 a 60 útku j6, a poloha IV - okamžik střihu útku 6 nůžkami 13

Dráha vyohylovacího palce 43 podle obr, 4 je horizontální. Obr. 5 znázorňuje zařízení pro pohyb vychylovacího palce 43 ve směru vertikálním. Vychylovací palec 43 je příkladně vytvořen kolíkem 43 ^z * upraveným na konci ramena 61 dvouramenné páky 62 otočné kolem čepu 63 upraveného na rámu stroje. -Druhé rameno 63 páky 62 je přitlačováno pružinou 65 na vačku 66 se stavitelným nosem 67. otáčející se ve směru šipky 68. přičemž její pohon je odvozen od neznázorněného hnacího ústrojí.

Při otáčení vačky 66 se kolík 43/* periodicky pohybuje vratně mezi pracovní polohou

A a nepracovní polohou B,' obr. 3 a 5.

Podle dráhy kolíku 4% je upravena nehybná podpěra 69 pro útek 6, která zabraňuje stahování útku 6 kolíkem 43'^z při jeho pohybu z pracovní polohy A do nepracovní polohy B.'

Zařízení podle obr. 5 pracuje takto: Útková zásoba 60 se vytváří stejným způsobem jako u zařízení podle obr. 4, lomením útku £ přea kolík 43 * . Vytvořená útková zásoba 60 se uvolní při pohybu kolíku 43^z' z pracovní polohy A do nepracovní polohy B*.

Frekvence zdvihu vychylovacího palce 43 je shodná s frekvencí vstupu útkových zanášečů 2 do prošlupu. Zdvih vaček 51 a 66 je volen tak, že vychylovací palec 43 ^.ie v pracovní poloze A přibližně v době rozchodu útkového zanášeče 1 se soukací jednotkou 8 a přechází do nepracovní polohy B, resp. B'po vstupu útkového zanášeče 1 do prošlupu a zavázání útku 6 krajem tkaniny £ . , •K vratnému pohybu vychylovacího palce 43 mezi pracovní polohu a nepracovní polohu lze použít i jiných vhodných mechanismů. Vratná dráha vychylovacího palce může být případně šikmé, nebo obloukové.

Claims (4)

1. Způsob kompenzace napětí útku u tkaciho stroje s postupujícími prošlupy v úseku mezi tkaninou a soukacími jednotkami pohybujícími se po uzavřené dráze, jejíž čéBt je společná s uzavřenou drahou útkových zanášečů, po rozchodu soukací jednotky a útkového zanášeče a vstupu útkového zanášeče do prošlupu a zavázání útku krajem tka niny až do přestřižení útku u kraje tkaniny, přičemž před rozchodem drah soukací jednotky a útkového zanášeče se blokuje odvíjení útku ze soukací jednotky, vyznačující se tím, že se po zablokování odvíjení útku ze soukací jednotky prodlouží dráha útku mezi soukací jednotkou a zanášečem útku do smyčkové zásoby, vytvářené z návinu útkového zanášeče, která se po vstupu útkového zanášeče do prošlupu a zavázání útku krajem tkaniny opětně uvolní, čímž se kompenzuje napětí útku vyrovnáním délkového přírůstku vzdálenosti v řečeném úseku až do přestřižení útku.

2. Zařízení k provádění způsobu podle bodu 1, u tkacího stroje s postupujícími prpSlupy, se soukacími jednotkami, obíhajícími po uzavřené dráze, jejíž část je společná s uzavřenou drahou útkových zanášečů, přičemž soukací jednotky jsou opatřeny blokovacím zařízením odvíjení útku ze soukací jednotky před rozchodem drah útkového zanášeče a soukací jednotky, vyznačující se tím, že na každé soukací jed notce /8/ je výkyvné uložena kompenzační páka (31) op&třená vodicím ramenem (32) a vodicím očkem (33) pro útek (6) s ovládacím.ramenem (34), v jehož dráze je u místěna vodicí liěta (35), upravená na rámu (36) soukacích jednotek (8), která vykazuje jednak klínový náběh (37) pro natočení vodícího ramene (32) z výchozí polohy, ve které je nejmenší vzdálenost mezi ničovým vodičem (40) upraveným na soukací jednotce (8) a vodicím očkem (33), do krajní polohy s největěí vzdáleností mezi nitovým vodičem (40) a vodicím očkem (33), při kterém se vytváří útková zásoba (42) tvaru smyčky, odvíjená z návinu útkového zanášeče (1), jednak obloukovou část (39) pro zajištění vodícího ramene (32) v krajní poloze a konečně klínový výběh (38) pro zpětný pohyb vodícího ramena (32) do výchozí polohy, při kterém se uvolňuje útková zásoba (42) pro vyrovnání dálkového přírůstku mezi soukací jednotkou (8) a tkaninou (5) pro vstup útkového zanášeče (1) do prošlupu a zavázání útku (6) krajem tkaniny (5).

3. Zařízení k provádění způsobu podle bodu 1, u tkacího atroje s postupujícími prošlupy, se soukacími jednotkami obíhajícími po uzavřené dráze, jejíž část je společná s uzavřenou drahou útkových zanášečů, přičemž soukací jednotky jsou opatřeny blokovacím zařízením odvíjeni útku ze soukací jednotky po rozchodu drah útkového zanášeče a soukací jednotky, vyznačující se tím, že mezi uzavřenou drahou (9) soukacích jednotek (8) a vytvářeným okrajem zkaniny (5) je umístěn vychylo vací palec (43) uspořádaný pro střídavý pohyb mezi pracovní polohou (A), ve které je umístěn v dráze útku (6) po rozchodu útkového zanášeče (1) se soukací jednotkou (8), čímž se vytváří prodloužením dráhy útku (6) útková zásoba (60) odtahovaná z návinu útkového zanášeče (1) a nepracovní polohou (B; BÍ, ve které vychylovaoí palec (43) útkovou zásobu (60) uvolňuje, přičemž změna polohy vychylovacího palce (43) z pracovní do nepracovní polohy, při které se uvolňuje útková zásoba (60) pro vyrovnání délkového přírůstku mezi soukací jednotkou (8) a tkaninou (5) po vstupu útkového zanášeče (1) do prošlupu a zavázání útku (6) krajem tkaniny (5), je následná vstupu útkového zanášeče (1) do prošlupu a zavázání útku krajem tkaniny (5).

4. Zařízení podle bkdu 3, vyzneíující se tím, že dráha vychylovacího palce (43) je horizontální, ijebb vertikálpí.