CS199735B2

CS199735B2 - Emulsible pesticidal concentrates

Info

Publication number: CS199735B2
Application number: CS784519A
Authority: CS
Inventors: Wilhelm Stenger; Hans Roechling
Original assignee: Hoechst Ag
Priority date: 1977-07-06
Filing date: 1978-07-06
Publication date: 1980-07-31
Also published as: DE2730463B1; FR2396508B1; GR72856B; ZA783852B; GB2000975A; DE2730463C2; AR220716A1; DD137589A5; FR2396508A1; IT1096989B; MX6029E; BR7804332A; IT7825318A0; PH13876A; HU176803B; GB2000975B; TR19938A

Description

Z insekticidních prostředků k potírání škůdců zaujímají význačné postavení estery kyseliny fosforečné. Jejich výhody spočívají v rychlém biologickém účinku a většinou v nepatrných zbytcích těchto látek na rostlinách a plodech. Tato výhoda dobré odbouratelnosti po aplikaci může být nevýhodou při skladování obchodních forem esterů kyseliny fosforečné. Jejich větší nebo menší chemická a tepelná nestálost jakož i zejména jejich citlivost vůči hydrolýze může vést k větší ztrátě účinné látky než je obvykle . přípustná a může vést k vylučování rozkladných produktů během skladování, zejména tehdy, jestliže — jako je tomu například v tropických zemích — se skladování provádí za zvýšených, tj. za nepříznivých teplot.

Estery kyseliny fosforečné je tudíž nutno chránit před účinkem tepla, zejména však před vlhkostí. Vhodnými technickými opatřeními lze obsah vody v prostředcích vy2 skytujících . se na trhu, jako jsou například emulzní koncentráty, udržovat na velmi nízké hodnotě.

Většinou jsou však roztoky esterů kyseliny fosforečné a zejména emulzní koncentráty, tj. roztoky esterů kyseliny fosforečné s přísadou emulgátorů, hygroskopické. Během plnění nebo u nedostatečně dobře uzavřených nádob může tudíž docházet prostřednictvím vodní páry ze vzduchu k přijímání nepatrných množství vody.

Ve speciálním případě esteru kyseliny fosforečné Triazophosu [O-(l-fenyl-l,2,4-triazol-3-yl)-O,O-diethylester kyseliny thiofosforečné (I)] způsobuje hydrolýza štěpení sloučeniny vzorce I za vyloučení obtížně rozpustného rozkladného produktu popřípadě výchozí látky, tj. fenyltriazolonu vzorce II a vznik diethylthiofosforečné kyseliny vzorce III podle následující rovnice:

ап

Vznik pevných částic ztěžuje aplikaci zředěného emulzního koncentrátu postřikovým přístrojem nebo činí takovou aplikaci dokonce nemožnou. Proto jsou bezpodmínečně nutná opatření к zamezení vzniku pevných částic popřípadě krystalů.

Vzhledem к tomu, že se u technického produktu dá ztěží zabránit nepatrným stopám vody jakož i občasnému zahřátí během dopravy nebo skladování, přidávají к emulznímu koncentrátu anhydridy organických kyselin, jako například anhydrid kyseliny octové nebo anhydrid kyseliny propionové. Ukázalo se však, že samotný přídavek takovýchto anhydridů nepostačuje ke stabilizaci esteru kyseliny fosforečné, zejména pak к zamezení tvorby krystalů při skladování emulzních koncentrátů Triazophosu.

Je proto obvyklé přidávat к emulzním koncentrátům Triazophosu za účelem stabilizace druhou složku. Jako taková druhá složka se používá především epichlorhydrin. Z toxikologických důvodů je však tato látka nežádoucí a ve Spojených státech amerických je již přídavek této látky к pesticidním prostředkům zakázán.

Existuje tudíž úkol nahradit epichlorhydrin jinými účinnějšími a méně toxickými stabilizátory.

Nyní bylo zjištěno, že 2,3-dihydropyran, a-pinen, β-pinen jakož i terpentinový olej v kombinaci s organickými anhydridy kyselin mají vynikající účinek co do zamezení vzniku krystalů popřípadě vzniku pevných částic u emulzních koncentrátů Triazophosu.

Přitom je zejména překvapující skutečnost, že organické anhydridy kyselin v kombinaci s 2,3-dihydropyranem, α-penenem, β-pinenem nebo terpentinovým olejem vykazují zřetelný synergický stabilizační účinek, zatímco pomocí jednotlivých samotných složek nelze v žádném případě dosáhnout postačujícího stabilizačního účinku u emulzních koncentrátů Triazophosu.

Předmětem vynálezu jsou tudíž emulgovatelné pesticidní koncentráty sestávající z O- (1-f enyl-l,2,4-triazol-3-yl) -O,O-diethylesteru thiofosforečné kyseliny, emulgátorů rozpouštědel a stabilizátorů, které se vyznačují tím, že jako stabilizátor obsahují 2 až 6 °/o hmotnostních anhydridů monokarboxylových kyselin se 2 až 5 atomy uhlíku v kombinaci se 2 až 10 % hmotnostními a-pipenu, β-pipe+· HO-P

OH ^0Cí^H5 (D nu, terpentinového oleje, 2,3-dihydropyranu nebo jejich směsí, vždy vztaženo na celkovou hmotnost emulgovatelného koncentrátu.

Jakožto stabilizátor má zvláště vynikající účinek u emulzních koncentrátů Triazophosu kombinace acetanhydridu s ^-pinenem.

Emulzní koncentráty jsou roztoky účinné látky v organickém rozpouštědle, které jsou v důsledku obsahu jednoho nebo několika emulgátorů snadno emulgovatelné ve vodě.

Koncentrace účinné látky v těchto emulzních koncentrátech se obecně pohybují v rozmezí od asi 5 do 70 % hmotnostních, výhodně činí až 60 % hmotnostních, zejména až 40 % hmotnostních, vztaženo na hmotnost koncentrátu.

Jako organická rozpouštědla jsou použitelná: všechna aprotická rozpouštědla, která mají dostačující rozpustnost pro příslušnou účinnou látku. V případě, že se používá Triazophosu, jsou tudíž použitelné následující rozpouštědla: aromáty, jeko benzen, toluen, různé xyleny popřípadě jejich směsi, chlorbenzen, dichlorbenzen, ethery jako dimethyldiglykolether, methylglykolacetát, amidy, jako dimethylformamid, dimethylacetamid, ketony jeko cyklohexanon a vyšší ketony, terpentické uhlovodíky, jako například

Depanol J (směs převážně monocyklických terpenických uhlovodíků), depanol N IV (směs terpenických uhlovodíků a kyslíkatých derivátů terpenu) a prostředek L 30 výrobek firmy Hoechst AG) (směs monocyklických a bicyklických terpenických uhlovodíků).

Výhodnými rozpouštědly jsou aromatické uhlovodíky obsahující 6 až 8 atomů, zejména různé xyleny, popřípadě směsi xylenů.

Jako sloučeniny, které jsou použitelné jako emulgátory, přicházejí v úvahu látky známé z literatury. V úvahu přicházejí například: vápenatá sůl alkylarylsulfonové kyseliny, například vápenatá sůl dodecylbenzensulfonové kyseliny, tributylfenolpolyglykolethery například s 20 až 70 ethylenoxidovými jednotkami, polyglykolethery ricinového oleje například s 30 až 45 ethylenoxidovými jednotkami, popřípadě zreagované s asi 5 až 15 mol diketonu, polyglykolethery alkylfenolů a vyšších alkoholů, jako nonylfenolpolyglykolether například s 20 až 40 ethylen199735 oxidovými jednotkami a oleylalkohol-polyglykolethery například s 15 až 30 ethylenoxidovými jednotkami.

Používané emulgátory popřípadě jejich směsi se používají v množství od asi 4 do 20 % hmotnostních, výhodně v množství 10 až 16 % hmotnostních, vztaženo na koncentrát.

Stabilizační složky, tj. or-pinen nebo špiněn a/nebo terpentinový olej a/nebo 2,3-dihydropyran se používají v množství alespoň 1 % hmotnostní, anhydrid organické kyseliny v množství alespoň 2 % hmotnostní. Horní mez pro použití stabilizačních složek a-pineinu, β-pinenu, terpentinového oleje a 2,3-dihydropyranu je dána složením emulzního koncentrátu.

Tak může činit až 10 % hmotnostních. Výhodně se používají 3 až 6 % hmotnostních αι-pinenu nebo β-pinenu nebo terpentinového oleje nebo 2,3-dihydropyranu nebo směsí těchto sloučenin a 2 až 6 % hmotnostních, výhodně 2 až 4 % hmotnostní anhydridu organické kyseliny, vždy vztaženo na hmotnost emulgovatelného koncentrátu.

Jako anhydridy organických kyselin přicházejí v úvahu anhydridy karboxylových kyselin, výhodně takových karboxylových kyselin, které jsou za normálních podmínek kapalné, zejména anhydridy nižších monokarboxylových kyselin se 2 až 5 atomy uhlíku, jako například kyseliny octové, kyseliny propionové, kyseliny máselné, kyseliny valerové nebo také smíšené anhydridy různých karboxylových kyselin, jakož i směsi anhydridů karboxylových kyselin. Výhodnými anhydridy jsou acetanhydrid a/nebo anhydrid kyseliny propionové a zvláště výhodným je acetanhydrid.

«i-Pinen a β-pinen se mohou používat jako takové nebo jako směsi ve formě odpovídajícího množství terpentinového oleje, který obsahuje α-pinén nebo β-pinen v měnících se množství.

Horní mez pro použití stabilizátorů není kritickou podmínkou. Může však být omezena například faktory ekonomickými. Také pořadí přidávání stabilizačních složek к emulznímu koncentrátu je libovolné. Tak se mohou tyto složky přimíchávat například jednotlivě nebo v předem smíšené formě.

Rozdíl mezi součtem tvořeným účinnou látkou 4- emulgátor + stabilizátor vůči hodnotě 100 představuje podíl rozpouštědla popřípadě směsi rozpouštědel v emulgovatelných koncentrátech, které představují homogenní roztoky.

2,3-Dihydropyran, a-pinen, β-pinen a terpentinový olej se mohou současně používat také jako rozpouštědla v emulzních koncentrátech, samotné nebo ve směsi s jinými jako například shora uvedenými rozpouštědly.

Kombinace stabilizátorů podle vynálezu způsobují drastické omezení vzniku krystalů popřípadě vzniku pevných částic a odbourání účinné látky, ve srovnání se samotným použitím anhydridu organické kyseliny nebo s použitím kombinací anhydridu kyseliny a epichlorhydridu. Další a zcela zvláštní výhodou kombinací stabilizátorů podle vynálezu je jejich nepatrná toxicita, ve srovnání s epichlorhydrinem. Tak činí hodnota LDso [krysa, orálně) například pro β-pinen 13 g/ /kg, pro epichlorhydrin 90 mg/kg.

Další výhodou kombinace stabilizátorů podle vynálezu ve srovnání s kombinacemi tvořenými anhydridem kyseliny a epichlorhydridem je v tom, že epichlorhydrin v množství nad 3 % hmotnostní již způsobuje odbourání účinné látky během skladování emulgovatelného koncentrátu.

Na rozdíl od toho nemají kombinace stabilizátorů podle vynálezu tyto nevýhody a používané množství složek a-pinenu, β-pinenu, terpentinového oleje a 2,3-dihydropyranu, které se používají podle vynálezu společně s anhydridy organických kyselin, není tudíž co do horní meze omezeno.

Zkoušení kombinací stabilizátorů co do jejich účinnosti při skladování emulzních koncentrátů Triazophosu jakožto krystalů prostých a pevných částic prostých roztoků se provádělo například 3měsíčním skladováním těchto koncentrátů při 40 °C popřípadě 2měsíčním skladováním při 50 °C, popřípadě 3měsíčním skladováním při 50 °C.

Kombinace stabilizátorů podle vynálezu způsobují dále také zvýšení necitlivosti emulzních koncentrátů vůči stopám vody [srov. příklad 7), což je výhoda, která může mít značný význam například při výrobě nebo plnění emulzních koncentrátů triazophosu ve vlhkých prostorách nebo ve vlhkých klimatických oblastech.

Pomocí kombinací stabilizátorů podle vynálezu se mohou odpovídajícím způsobem stabilizovat také takové emulzní koncentráty, které obsahují Triazophos ve směsi s jinými pesticidními účinnými látkami, jako například s insekticidy a fungicidy. Takovými vhodně kombinovatelnými účinnými látkami jsou například Heptenophos, Endosulfan, Methomyl, O- [ 5-chlor-l- (1-methylethyl) -lH-l,2,4-triazol-3-yl ] -O,O-diethylfosforthioát, 2- [ Γ-methylpropy 1)fenylmethy 1karbamát a Pyrazophos.

Následující příklady slouží к bližšímu objasnění vynálezu, aniž by rozsah vynálezu nějakým způsobem omezovaly. Procenta a díly jsou míněny hmotnostně, pokud není jinak uvedeno.

Příklad 1

Smísením dále uvedených složek byly připraveny vždy 40% emulzní koncentráty Triazophosu následujícího složení:

59,7 % Triazophosu (technické čistoty) % v xylenu, což odpovídá 40 % na 100 procent Triazophos;

13,6 % směsi emulgátorů, která sestává z vápenaté soli alkylbenzensulfonové kyseliny, polyglykoletherů ricinového oleje a tributylfenopolyglykoletheru;

zbytek do 100 % xylen 4- stabilizační složky.

Vedle směsi prosté stabilizátoru se jako stabilizační složky přidají acetanhydrid, β-pinen jakož i kombinace acetanhydridu a β-pinenu. Množství stabilizátoru, jakož i vý8 sledek po skladování výsledných koncentrátů při zvýšených teplotách jsou patrny z tabulky I. Výsledek ukazuje, že pouze ty emulzní koncentráty, které obsahovaly kombinaci anhydridu kyseliny octové a β-pinenu, zůstaly prosty penvných částic.

Tabulka I

Výsledek skladování, vznik pevných částic Složky stabilizátoru

(podíl v koncentrátu)	po 3 měsících při 40 °C	po 2 měsících při 50 °C
a) žádné	+	4-
b) 3 % acetanhydridu	4-	+
c) 5 % acetanhydridu	4-	4-
d) 2, 3, 5 a 10 % β-pinenu	4-	4-
e) 2 % acetanhydridu 4-	—	—
2 % β-pinenu f) 3 % acetanhydridu -h	_	_
3 % β-pinenu g) 3 % acetanhydridu 4-	_	_
5 % β-pinenu
Vysvětlivky к tabulce:
+ = vznik pevných částic
— = nedochází ke vzniku pevných částic

P ř í к 1 a d 2

Smísením dále uvedených složek se připraví vždy 40% emulzní koncentráty Triazophosu následujícího složení:

51.5 % Triazaphosu (technické čistoty, 78 procentní v xylenu, což odpovídá 40 % vztaženo na 100% Triazophos;

13.6 % směsi emulgátorů, sestávající z vápenaté soli alkylbenzensulfonové kyseliny, polyglykoletherů ricinového oleje a tributylfenolpolyglykoletheru;

zbytek do 100 % xylenu + stabilizační složky.

Vedle směsi prosté stabilizátoru bylo při dáváno: acetanhydrid, β-pinen jakož i kombinace acetanhydridu a epichlorhydrinu jako stabilizační složky. Vyšší přídavek epichlorhydrinu než 3 % není možný, protože při obsahu nad 3 % epichlorhydrinu je zřetelně patrný pokles účinné látky Triazophosu při skladování.

Množství stabilizátoru jakož i výsledek po skladování výsledných koncentrátů při vyšších teplotách je patrný z tabulky II. Tento výsledek ukazuje, že pouze ty emulzní koncentráty, které obsahovaly kombinaci acetanhydridu a β-pinenu, zůstaly při skladovacích pokusech i při 50 °C prosty pevných částic.

Tabulka II

Stabilizační složky (podíl v koncentrátu)

Výsledek skladování, vznik pevných částic po 3 měsících při 40 °C po 2 měsících při 50 °C

a) žádné	4-	+
b) 4 % acetanhydridu	4-	+
c) 2, 3, 5 a 10 % β-pinenu	4-	4-
d) 3 % acetanhydridu 4-	4-	+
3 % epichlorhydrinu
e) 4 % acetanhydridu 4-	—	4-
1 % epichlorhydrinu

Výsledek skladování, vznik pevných částic Stabilizační složky (podíl v koncentrátu) po 3 měsících při 40 °C po 2 měsících při 50 °C

f) 4 % acetanhydridu + —+ % epichlorhydrinu

g) 3 % acetanhydridu + —— % /-pinenu

h) 3 % acetanhydridu -|- —— % /3-pmenu

i) 4 % acetanhydridu + —— % β-pinenu

j) 4 °/o acetanhydridu + —— % (-pínenu

k) 4 % acetanhydridu + —— % (-pínenu.

l) 5 % acetanhydridu + —— % (-pínenu

Vysvětlivky k tabulce:

+ = vznik pevných částic — = nedochází ke vzniku pevných částic

Příklad 3

Připraví se analogicky jako v příkladu 2 vždy 40% emulzní koncentráty Triazophosu o složení jako je uvedeno v příkladu 2, avšak za přídavku stabilizačních složek uvedených v tabulce 3. Vedle směsi prosté stabilizátorů bylo jako stabilizátoru používáno přídavku: acetanhydridu, anhydridu kyseliny propionové, 2,3-dihydropyranu jakož i kombinace acetanhydridu vždy s epichlorhydridem, 2,3-dihydropyranem a (-pínenem, jakož i anhydridu kyseliny propionové a β-pinenu.

Množství stabilizátorů jakož i výsledek po skladování výsledných koncentrátů při zvýšených teplotách je uveden v tabulce III. Tento výsledek ukazuje, že pouze vzorky obsahující přídavek 2,3-dihydropyranu a acetanhydridu a (-prnenu + anhydridu kyseliny propionové zůstávají při skladovacích pokusech prosty pevných částic i při teplotách 50 ’°C.

Tabulka III

Stabilizační složky (podíl v koncentrátu)

a) žádné

b) 4 % acetanhydridu

c) 4 % anhydridu propionové kyseliny

d) 4 a 5 % 2,3-dihydropyranu

e) 4 % acetanhydridu + % epichlorhydrinu

f) 3 % acetanhydridu + % 2,3-dihydropyranu

g) 3 % acetanhydridu + % 2,3-dihydropyranu

h) 3 % anhydridu propionové kyseliny + % (-pmenu

i) 4 % anhydridu propionové kyseliny + % (3pínenu

Vysvětlivky k tabulce:

+ = vznik pevných částic — = nedochází ke vzniku pevných částic

Příklad 4

Analogickým postupem jako v příkladu 2 se připraví vždy 40% emulzní koncentráty Triazophosu o složení uvedeným v příkl. 2, avšak za přídavku stabilizačních složek uvedených v tabulce IV. Vedle směsi prosté stabilizátorů byl přidáván acetanhydrid, a-pinen, jakož i kombinace acetanhydridu s a

-pinenem. Množství stabilizátoru jakož i výsledek po skladování výsledných koncentrátů při zvýšených teplotách je uveden v tabulce IV. Výsledek ukazuje, že pouze ty emulzní koncentráty, které obsahovaly kombinace acetanhydridu s α-pinenem zůstaly při skladovacích pokusech prosty pevných částic.

Tabulka IV

Výsledek skladování, vznik pevných částic Stabilizační složky

(podíl v koncentrátu)	po 3 měsících při 40 °C	po 2 měsících při 50 °C
a) žádné	4-	4-
bj 4 % acetanhydridu	+	4-
c) 2, 3, 5 a 10 % a'-pinenu	4-	4-
d) 3 % acetanhydridu + 3 % ai-pinenu	—	—
e) 3 % anhydridu kyseliny octové + 5 % a-pinenu
f) 3 % acetanhydridu 4- — 10 % a-pinenu Vysvětlivky к tabulce: + = vznik pevných částic — = nedochází ke vzniku pevných částic

Příklad 5

Smísením dále uvedených složek byly připraveny vždy 25% emulzní koncentráty Triazophosu následujícího složení:

32,9 % Triazophosu (technické čistoty), 76% xylenu, což odpovídá 25 % vztaženo na 100% Triazophos;

14,3 % směsi emulgátorů, sestávající z vápenaté soli alkylbenzensulfonové kyseliny, polyglykoletherů ricinového oleje a oleylalkoholpolyglykoletheru, zbytek do 100 % xylenu + stabilizačních složek.

Vedle směsi prosté stabilizátorů byl přidáván acetanhydrid, β-pinen jakož i kombinace acetanhydridu a β-pinenu, jakožto stabilizační složky.

Množství stabilizátoru jakož i výsledek po skladování výsledných koncentrátů při zvýšených teplotách jsou uvedeny v tabulce V. Výsledek ukazuje, že pouze ty emulzní koncentráty, které obsahovaly kombinaci acetanhydridu a β-pinenu, zůstaly po skladování prosty pevných částic.

Tabulka V

Stabilizační složky (podíl v koncentrátu)

a) žádné	+'	4-
b) 2 % acetanhydridu	4-'	4-
c) 3 a 5 % β-pinenu	4-	4-'
d) 2 % acetanhydridu 4-	—	—
3 % β-pinenu
e) 2 % acetanhydridu 4-	—	—
5 % β-pinenu

Vysvětlivky к tabulce:

4- = vznik pevných částic — = nedochází ke vzniku pevných částic

P ř í k 1 a d 6

Analogicky podle příkladu 2 byly připraveny vždy 40% emulzní koncentráty Triazophosu o složení, které je uvedeno v příkladu 2, avšak za přídavku stabilizačních složek uvedených v tabulce VI. Vedle směsi prosté stabilizátorů byly jako stabilizační složky přidávány: acetanhydrid, terpentinový olej, jakož i kombinace acetanhydridu vždy s epichlorhydridem a terpentinovým olejem. Používaný terpentinový olej obsahoval 17,1 hmotnostních % β-pinenu.

Množství stabilizátoru jakož i výsledek po skladování výsledných koncentrátů při zvýšených teplotách jsou uvedeny v tabulce VI.

Výsledek ukazuje, že pouze ty emulzní koncentráty, které obsahovaly kombinace acetanhydridu a terpentinového oleje, zůstaly při skladovacích pokusech prosty pevných částic i při teplotě 50 °C.

Stabilizační složky (podíl v koncentrátu)

a) žádné

b) 4 % acetanhydridu

c) 5, 10, 15 a 20 % terpentinového oleje

d) 4 % acetanhydridu + % · epichlorhydrinu

e) 4 % acetanhydridu + % epichlorhydrinu

f) 2 % acetanhydridu + % terpetinového oleje

g) 2 % acetanhydridu + % terpentinového oleje

h) 2 % acetanhydridu + % terpentinového oleje

i) 2 % acetanhydridu + % terpentinového oleje

j) 3 % ' acetanhydridu + % terpentinového oleje

k) 3 % acetanhydridu + % terpentinového oleje

l) 3 % acetanhydridu + % terpentinového oleje

m) 3 % acetanhydridu + % terpentinového oleje

n) 4 % acetanhydridu + % ’ terpentinového oleje

o) 4 % acetanhydridu + % terpentinového oleje

p) 4 % acetanhydridu + % terpentinového oleje q 4 % acetanhydridu + % terpentinového oleje

Vysvětlivky k tabulce:

+ = vznik pevných částic — = nedochází ke vzniku pevných částic

Příklad 7

49,4 % Triazophosu (technické čistoty)

81% v xylenu, což odpovídá 40 % vztaženo na 100% Triazophos;

20,0 % směsi emulgátorů, sestávající z vápenaté soli alkylbenzensulfonové kyseliny a polyglykoletheru ricinového oleje zreagoTabulka VI

Výsledek skladování, vznik pevných částic po 3 měsících při 40 °C po 2 měsících při 50 °C +

+ +

+ váného s 10 mol diketenu, zbytek do 100% xylenu + stabilizačních složek a vody.

Ke koncentrátům bylo přidáváno ' stoupající množství vody a vedle směsi prosté stabilizátorů byly jako stabilizátory přidávány acetanhydrid, β-pinen jakož i kombinace acetanhydridu vždy s epichlorhydridem a β-pinenem.

Množství vody, množství stabilizátoru jakož i výsledek po skladování výsledných koncentrátů při zvýšených teplotách jsou uvedeny v tabulce VII.

Tyto pokusy slouží ke zjištění zatížitelnosti stabilizovaných emulzních koncentrátů vodou.

Výsledek je překvapující: zatímco vzorky stabilizované kombinace acetanhydridu a β-pinenu zůstávají prosty pevných částic při obsahu vody 0,25 % i po 3měsíčním skladování při teplotě 50 °C, vykazují vzorky s přídavkem ostatních stabilizátorů tvorbu pevných částic při obsahu vody 0,06 °/o.

Tabulka VII

Stabilizační složky (podíl v koncentrátu)	Obsah vody v koncentrátu (v %)	Vznik pevných částic po 3 měsících skladování při 50 ⁰C
a) žádné	0,06	+
b) 4 % acetanhydridu	0,06	+
c) 4 % acetanhydridu + 1 % epichlorhydrinu	0,06	+
d) 3 % jž-pínenu	0,06
e) 3 % acetanhydridu + 3 % /--рШе^	0,06
_f) 3 % acetanhydridu + 3 % /-pmenu	0,1
_g) 3 % acetanhydridu + 3 % /3-pÍnenu	0,15	—
h) 3 % acetanhydridu + 3 % /?-prnenu	0,2	-
_i) 3 % acetanhydridu + 3 % /3prnenu	0,25

Vysvětlivky k tabulce:

+ = vznik pevných částic — = nedochází ke vzniku pevných částic

Claims

PREDMET vynálezu

1. Emulgovatelné pesticidní koncentráty sestávající z O-(l-fenyl-l,2,4-triazol-3-yl)-O,O-diethylesteru thiofosfcrečné kyseliny, emulgátorů, rozpouštědel 'a stabilizátorů, vyznačující se tím, že jako stabilizátor obsahují 2 až 6 hmotnostních % anhydridů monokarboxylových kyselin se 2 až 5 atomy uhlíku v kombinaci se 2 až 10 hmotnostními procenty α-pinenu, /3pmenu, terpentinového oleje, 2,3-dihydropyranu nebo jejich směsí, vždy vztaženo na hmotnost emulgovatelného koncentrátu.
2. Koncentráty podle bodu 1, vyznačující se tím, že jako stabilizátor obsahují anhydrid octové kyseliny a/nebo anhydrid propionové kyseliny v kombinaci s β-pinenem.